{"id":509,"date":"2004-03-04T00:00:00","date_gmt":"2004-03-03T22:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/jakobinsky-matematik-tvari-v-tvar-svetu-katolicke-zboznosti\/"},"modified":"2024-11-27T15:33:58","modified_gmt":"2024-11-27T13:33:58","slug":"jakobinsky-matematik-tvari-v-tvar-svetu-katolicke-zboznosti","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/jakobinsky-matematik-tvari-v-tvar-svetu-katolicke-zboznosti\/","title":{"rendered":"Jakob\u00ednsk\u00fd matematik tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159 sv\u011btu katolick\u00e9 zbo\u017enosti"},"content":{"rendered":"

Jen m\u00e1lokdo v\u00ed, \u017ee Napol\u00e9on\u016fv \u0161t\u00e1b byl za italsk\u00e9ho ta\u017een\u00ed z let 1796-1797 prov\u00e1zen zvl\u00e1\u0161tn\u00ed Komis\u00ed pro vyhled\u00e1v\u00e1n\u00ed v\u011bdeck\u00fdch a um\u011bleck\u00fdch p\u0159edm\u011bt\u016f (Commission pour la recherche des objets des Sciences et de l’Art<\/em>), kterou \u0159\u00eddil vynikaj\u00edc\u00ed matematik Gaspard Monge (1746-1818), jej\u00edm\u017e \u00fakolem bylo prov\u00e1d\u011bt na podroben\u00e9m \u00fazem\u00ed rozs\u00e1hl\u00e9 konfiskace um\u011bleck\u00fdch a v\u011bdeck\u00fdch sb\u00edrek, knihoven a archiv\u016f a odes\u00edlat bohatou ko\u0159ist do Pa\u0159\u00ed\u017ee. Na\u0161e studie, kterou si m\u016f\u017eete st\u00e1hnout ve form\u00e1tu zip, v\u00e1m odhal\u00ed rozsah t\u011bchto nezm\u011brn\u00fdch kulturn\u00edch ztr\u00e1t.<\/p>\n

\n

GASPARD\u00a0 MONGE\u00a0 A\u00a0 JEHO\u00a0 \u201eLISTY\u00a0 Z\u00a0IT\u00c1LIE\u201c (1796-1798)<\/p>\n

Gaspard Monge (* Beaune 10.5. 1746 – + Pa\u0159\u00ed\u017e 28.7. 1818) nabyl prvn\u00edho vzd\u011bl\u00e1n\u00ed, podobn\u011b jako jeho mlad\u0161\u00ed brat\u0159i Louis (1748-1827) a Jean (1751-1813), v\u00a0oratori\u00e1nsk\u00e9 koleji v\u00a0rodn\u00e9m Beaune. Byl tak nadan\u00fdm \u017e\u00e1kem, \u017ee byl ji\u017e roku 1762 vyznamen\u00e1n ve\u0159ejnou obhajobou n\u011bkter\u00fdch matematick\u00fdch t\u00e9z\u00ed, z\u00a0n\u00ed\u017e vze\u0161lo jeho prvn\u00ed d\u00edlo Exercice de math\u00e9matiques<\/em>, v\u011bnovan\u00e9 oratori\u00e1nu Dangladovi a vydan\u00e9 tiskem v\u00a0Chalonu. Oratori\u00e1ni ho n\u00e1sledn\u011b vyslali k\u00a0dal\u0161\u00edm studi\u00edm v\u00a0lyonsk\u00e9 koleji, kde sou\u010dasn\u011b vyu\u010doval fyziku a nab\u00eddli mu vstupu do sv\u00e9 \u0159eholn\u00ed kongregace. Za pr\u00e1zdninov\u00e9ho pobytu v\u00a0Beaune roku 1764 nar\u00fdsoval mapu m\u011bsta a sezn\u00e1mil se s\u00a0plukovn\u00edkem du Vigneau, z\u00e1stupcem velitele \u00c9cole Royale du G\u00e9nie<\/em> z\u00a0M\u00e9zi\u00e8res[1]<\/a>, zalo\u017een\u00e9 roku 1748 ryt\u00ed\u0159em de Chastillon pro formaci \u017eenijn\u00edch d\u016fstojn\u00edk\u016f, na n\u00ed\u017e vyu\u010dovali proslul\u00fd matematik Charles Bossut, \u010di fyzik Jean Antoine Nollet. Monge byl do t\u00e9to \u0161koly p\u0159ijat jako kresli\u010d technicko-praktick\u00e9 sekce a pot\u00e9, co na sebe upozornil uplatn\u011bn\u00edm nov\u00e9 grafick\u00e9 techniky, je\u017e se pozd\u011bji stala deskriptivn\u00ed geometri\u00ed, se stal od 1. ledna 1769 Bossutov\u00fdm asistentem na kated\u0159e matematiky. Po Nolletov\u011b smrti p\u0159evzal roku 1770 i \u010d\u00e1st v\u00fduky fyziky.<\/p>\n

Roku 1769 zde vydal i svou prvn\u00ed samostatnou v\u011bdecko v\u00fdzkumnou pr\u00e1ci M\u00e9moire sur les d\u00e9velopp\u00e9es, les rayons de courbure et les diff\u00e9rents genres d\u00b4inflexions des courbes \u00e0 double courbure<\/em>. Celou \u0159adou dal\u0161\u00edch M\u00e9moires<\/em>, v\u011bnovan\u00fdch probl\u00e9m\u016fm geometrick\u00e9 interpretace a zas\u00edlan\u00fdch Akademii v\u011bd<\/em> a Tur\u00ednsk\u00e9 Kr\u00e1lovsk\u00e9 Spole\u010dnosti<\/em> si dopomohl k\u00a0postaven\u00ed Bossutova korespondenta a s\u00a0jeho pomoc\u00ed byl zvolen i za \u010dlena presti\u017en\u00ed pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9 Akademie v\u011bd<\/em> a nav\u00e1zal p\u0159\u00e1telstv\u00ed s\u00a0Condorcetem. V\u00a0letech 1772-1780 roz\u0161\u00ed\u0159il sv\u016fj z\u00e1b\u011br i na fyziku a chemii, podstoupil v\u00a0Pyrenej\u00edch celou \u0159adu m\u011b\u0159en\u00ed hodnot barometrick\u00e9ho tlaku a z\u0159\u00eddil v\u00a0M\u00e9zi\u00e8res velmi dob\u0159e vybavenou laborato\u0159, je\u017e mu umo\u017enila spolupracovat na Lavoisierov\u00fdch a Vandermondov\u00fdch experimentech. Pln\u011b zaji\u0161t\u011bn, uzav\u0159el 12. \u010dervna 1772 v\u00a0Rocroi s\u0148atek s vdovou\u00a0Marie Catherine Horbonovou, rozenou Huartovou (1747-1846), s\u00a0n\u00edm\u017e m\u011bl t\u0159i dcery: Emilii (1778-1827), Louisu (1779-1823) a Ad\u00e9laidu (1780-1783).<\/p>\n

Roku 1780 se stal p\u0159idru\u017een\u00fdm geometrem Akademie v\u011bd<\/em> a spolupracoval s\u00a0Bossutem na kated\u0159e hydrodynamiky, z\u0159\u00edzen\u00e9 Turgotem v\u00a0Louvru roku 1775. Musel \u010dast\u011bji pob\u00fdvat v\u00a0Pa\u0159\u00ed\u017ei a v\u00a0M\u00e9zi\u00e8res ho tak mnohdy zastupoval mlad\u0161\u00ed bratr Louis. Roku 1783 p\u0159evzal po Bezoutov\u011b smrti funkci examin\u00e1tora n\u00e1mo\u0159n\u00edch d\u016fstojn\u00edk\u016f na v\u0161ech kolej\u00edch kr\u00e1lovstv\u00ed, co\u017e ho o rok pozd\u011bji vedlo k\u00a0definitivn\u00edmu opu\u0161t\u011bn\u00ed koleje v\u00a0M\u00e9zi\u00e8res. Do roku 1789 pak vydal sv\u00e1 nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed geometrick\u00e1 d\u00edla: Sur les propri\u00e9t\u00e9s de plusiers genres de surfaces courbes, partucili\u00e8rement sur celles des surfaces d\u00e9veloppables, avec une application \u00e0 la th\u00e9orie des ombres et des p\u00e9nombres<\/em> (1780); Sur la th\u00e9orie des d\u00e9blais et des remblais<\/em> (1784); Sur l\u00b4expression analytique de la g\u00e9n\u00e9ration des surfaces courbes<\/em> (1787). Ji\u017e roku 1781 podepsal se zn\u00e1m\u00fdm vydavatelem Encyclop\u00e9die m\u00e9thodique<\/em>, Panckouckem, smlouvu na seps\u00e1n\u00ed Slovn\u00edku fyziky <\/em>(Dictionnnaire de Physique<\/em>) a roku 1784 provedl prvn\u00ed zkapaln\u011bn\u00ed plynu – \u0161lo o sulfurozn\u00ed anhidrid (bioxid s\u00edry). Jen o rok pozd\u011bji se pod\u00edlel synt\u00e9ze vody a jako jeden z\u00a0prvn\u00edch p\u0159ijal Lavoisierovy chemick\u00e9 teorie; v\u00a0letech 1786-1788 se pak s\u00a0Bertholletem a Vandermondem zab\u00fdval soustavn\u00fdm studiem chemick\u00fdch a fyzik\u00e1ln\u00edch vlastnost\u00ed oceli a \u017eeleza. Roku 1788 vydal i sv\u016fj prvn\u00ed didaktick\u00fd spis pro studenty n\u00e1mo\u0159nictva, Trait\u00e9 de statique<\/em>.<\/p>\n

Ministr a jakob\u00edn.<\/strong><\/p>\n

Monge se stal \u010dlenem Soci\u00e9t\u00e9 patriotique de 1789<\/em>, zalo\u017een\u00e9 Condorcetem, Bitaub\u00e9m a Vandermondem, s\u00a0nim\u017e pat\u0159il ke komisi Akademie v\u011bd<\/em>, pov\u011b\u0159en\u00e9 unifikac\u00ed syst\u00e9mu vah a m\u011br. Ji\u017e od roku 1774 se p\u0159\u00e1telil s\u00a0Jeanem Nicolasem Pachem (146-1823), n\u011bkdej\u0161\u00edm vychovatelem syn\u016f v\u00e9vody de Castries, kter\u00fd dos\u00e1hl jeho jmenov\u00e1n\u00ed prvn\u00edm sekret\u00e1\u0159em Ministerstva n\u00e1mo\u0159nictva. Pr\u00e1v\u011b on Mongovi zajistil roku 1783 jmenov\u00e1n\u00ed examin\u00e1torem n\u00e1mo\u0159nictva. Po roce 1790 se tento vztah v\u00a0Pa\u0159\u00ed\u017ei je\u0161t\u011b v\u00edce utu\u017eil. Mezi \u0159\u00edjnem 1791 a \u010dervnem 1792 podstoupil Monge cestu po francouzsk\u00fdch p\u0159\u00edstavech, kde organizoval dvan\u00e1ct bezplatn\u00fdch \u0161kol matematiky a hydrografie. V\u00a0napjat\u00e9 atmosf\u00e9\u0159e vyhl\u00e1\u0161en\u00ed v\u00e1lky ze strany Rakouska (20.4. 1792) a po \u00fatoku na Tuileries (10.8. 1792) byl dvan\u00e1ct\u00e9ho srpna jmenov\u00e1n N\u00e1rodn\u00edm shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00edm nam\u00edsto Pache, kter\u00fd odm\u00edtnul, ministrem n\u00e1mo\u0159nictva. Pache se spojil s\u00a0Rolandem, kter\u00fd ho vzal na sv\u00e9 Ministerstvo vnitra a n\u00e1sledn\u011b p\u0159e\u0161el pod Servana na Ministerstvo v\u00e1lky a vyst\u0159\u00eddal ho v\u00a0ministersk\u00e9 funkci mezi 18.10. 1792 a 2.2. 1793. Monge jako ministr n\u00e1mo\u0159nictva p\u0159\u00edli\u0161 nevynikl, mimo jin\u00e9 d\u00edky naprost\u00e9 dezorganizaci n\u00e1mo\u0159nictva, je\u017e opustila \u0159ada d\u016fstojn\u00edk\u016f, kte\u0159\u00ed ode\u0161li do emigrace. Stejn\u011b tak se zhroutil pokus vyslat flotilu k\u00a0demonstrativn\u00ed akci do St\u0159edozemn\u00edho mo\u0159e, aby pacifikovala Korsiku a zastra\u0161ila pape\u017ee a neapolsk\u00e9ho kr\u00e1le. Nem\u00e9n\u011b t\u011b\u017ek\u00e1 byla situace v\u00a0koloni\u00edch, kde se vzbou\u0159ilo Santo Domingo. Za t\u011bchto okolnost\u00ed podal Monge demisi, ale 18. \u00fanora 1793 mu Konvent vyj\u00e1d\u0159il svou d\u016fv\u011bru. B\u0159eznov\u00e9 povst\u00e1n\u00ed ve Vend\u00e9e pot\u00ed\u017ee n\u00e1mo\u0159nictva je\u0161t\u011b zn\u00e1sobilo, nemluv\u011b o nebezpe\u010d\u00ed v\u00e1lky s\u00a0Angli\u00ed. Druh\u00e1 Mongova demise, zd\u016fvodn\u011bn\u00e1 zdravotn\u00edmi probl\u00e9my, ji\u017e byla 8. kv\u011btna 1793 p\u0159ijata.<\/p>\n

Pache byl mezit\u00edm vytla\u010den z\u00a0Ministerstva v\u00e1lky girondiny, od nich\u017e p\u0159e\u0161el k\u00a0jakob\u00edn\u016fm, kte\u0159\u00ed ho dali s\u00a0Maratovou pomoc\u00ed zvolit pa\u0159\u00ed\u017esk\u00fdm starostou. Byl to pr\u00e1v\u011b on, kdo dal na pomn\u00edky vytesat Momorovo heslo \u201eLibert\u00e9, \u00c9galit\u00e9, Fraternit\u00e9\u201c. Po boku Pierra Gasparda Chaumetta (1763-1794) sehr\u00e1l v\u00fdznamnou roli v\u00a0ud\u00e1lostech ze dn\u00ed 31. kv\u011btna a 2. \u010dervna 1793, kter\u00e9 vedly k\u00a0p\u00e1du girondin\u016f – Robespierre ho za to, p\u0159esto\u017ee byl 10. kv\u011btna 1794 zat\u010den, u\u0161et\u0159il gilotiny, kterou vyhradil h\u00e9bertist\u016fm a dal ho pouze na radnici nahradit Jeanem-Baptistem-\u00c9douardem Fleuriot-Lescotem (1761-1794). Monge byl aktivn\u00edm jakob\u00ednem a v\u00a0lednu 1794 se stal sekret\u00e1\u0159em Soci\u00e9t\u00e9 des Jacobins<\/em> a mezi 4.-24. \u010dervnem i jej\u00edm p\u0159edsedou. Nedok\u00e1zal v\u0161ak zabr\u00e1nit, stejn\u011b jako Abb\u00e9 Gr\u00e9goire, zru\u0161en\u00ed Akademie v\u011bd<\/em> 8. srpna 1793, v\u00a0jej\u00edm\u017e pozad\u00ed st\u00e1la averze proti privilegovan\u00fdm profesion\u00e1ln\u00edm kruh\u016fm, \u017eiven\u00e1 vzpom\u00ednkou na Maratovy spory s\u00a0akademiky. Pr\u00e1v\u011b Mongovi Konvent sv\u011b\u0159il \u00fakol dohl\u00ed\u017eet na pe\u010det\u011bn\u00ed majetku a p\u0159\u00edstroj\u016f Akademie<\/em>. Za Teroru spolupracoval s\u00a0Comit\u00e9 de salut public<\/em>, jeho\u017e \u010dleny byli dva z\u00a0jeho \u017e\u00e1k\u016f z\u00a0M\u00e9zi\u00e8res, Lazare Nicolas Marguerite Carnot (1753-1823) a Claude Antoine Prieur-Duvernois, \u0159e\u010den\u00fd Prieur de la C\u00f4te-d\u00b4Or (1763-1832). V\u00a0z\u00e1\u0159\u00ed 1793 ho V\u00fdbor<\/em> pov\u011b\u0159il spole\u010dn\u011b s\u00a0Vandermondem a Bertholletem \u00fakolem zpracov\u00e1n\u00ed pam\u011btn\u00edho spisu o v\u00fdrob\u011b \u017eeleza, kter\u00e9 se u\u017e nedalo dov\u00e1\u017eet z\u00a0Anglie – Monge dok\u00e1zal v\u00a0kr\u00e1tk\u00e9m \u010dase uv\u00e9st do provozu\u00a0 tov\u00e1rnu na v\u00fdrobu pu\u0161ek a d\u011bl, v\u00a0n\u00ed\u017e uplatnil celou \u0159adu technick\u00fdch inovac\u00ed a zavedl standard p\u0159esnosti, tak typick\u00fd pro sv\u011bt experiment\u00e1ln\u00ed v\u011bdy. Organizoval i sb\u00edr\u00e1n\u00ed sanytru na v\u00fdrobu st\u0159eln\u00e9ho prachu, kter\u00fd byl zpracov\u00e1v\u00e1n v\u00a0desakralizovan\u00e9m Opatstv\u00ed Saint-Germain-des-Pr\u00e8s a usklad\u0148ov\u00e1n v\u00a0prach\u00e1rn\u011b v\u00a0Grenelle. Stejn\u011b tak \u0159\u00eddil pr\u00e1ci sl\u00e9v\u00e1ren. V\u00a0\u00fanoru 1794, kdy\u017e V\u00fdbor<\/em> na\u0159\u00eddil zaveden\u00ed zrychlen\u00e9ho kursu v\u00fdroby d\u011bl, pu\u0161ek a st\u0159eln\u00e9ho prachu, napsal na toto t\u00e9ma pr\u00e1ci, kter\u00e1 byla vyd\u00e1na v\u00a0po\u010dtu p\u011bti tis\u00edc v\u00fdtisk\u016f. Krom toho v\u0161eho se zab\u00fdval i zdokonalov\u00e1n\u00edm bal\u00f3n\u016f a jejich vojensk\u00fdm vyu\u017eit\u00edm, pracoval v\u00a0komisi m\u011br a vah, spole\u010dn\u011b s\u00a0Lagrangem, Rommem a Guytonem de Morveau pracoval na reform\u011b kalend\u00e1\u0159e a sna\u017eil se zachr\u00e1nit v\u011bdeck\u00e9 n\u00e1stroje, knihy a um\u011bleck\u00e9 p\u0159edm\u011bty. Za t\u011bchto okolnost\u00ed unikl repres\u00e1li\u00ed proti h\u00e9bertist\u016fm i thermidori\u00e1nsk\u00e9 reakci, kterou v\u00fdbuch v\u00a0prach\u00e1rn\u011b v\u00a0Grenelle ze 31. srpna 1794 p\u0159esv\u011bd\u010dil o nutnosti rozvinout revolu\u010dn\u00ed odborn\u00e9 vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed.<\/p>\n

Mu\u017e v\u011bdy a pedagog.<\/strong><\/p>\n

Bertrand Bar\u00e8re (1755-1841) zd\u016fraz\u0148oval ve zpr\u00e1v\u011b Konventu z\u00a011. b\u0159ezna 1794, \u017ee je t\u0159eba ke studiu civiln\u00edho, vojensk\u00e9ho a n\u00e1mo\u0159n\u00edho in\u017een\u00fdrstv\u00ed p\u0159ipojit vysoce kvalitn\u00ed obecnou v\u011bdeckou p\u0159\u00edpravu.\u00a0 Jm\u00e9nem p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9 komise pak 24. z\u00e1\u0159\u00ed 1794 p\u0159edlo\u017eil Antoine Fran\u00e7ois de Fourcroy (1755-1809) Konventu n\u00e1vrh dekretu na z\u0159\u00edzen\u00ed \u00c9cole centrale des Travaux publics<\/em>. N\u00e1vrh byl z\u00a0v\u011bt\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti Mongov\u00fdm d\u00edlem, jak to dosv\u011bd\u010duj\u00ed jeho D\u00e9veloppemens sur l\u00b4enseignement adopt\u00e9 pour l\u00b4\u00c9cole centrale des Travaux publics<\/em>, kter\u00e9 byly ke zpr\u00e1v\u011b p\u0159ilo\u017eeny. Pil\u00ed\u0159em vyu\u010dov\u00e1n\u00ed zde byla matematika, fyzika a chemie, v\u00a0r\u00e1mci matematiky pak zvl\u00e1\u0161t\u011b deskriptivn\u00ed geometrie.\u00a0 Soub\u011b\u017en\u011b s \u00c9cole centrale des Travaux publics<\/em> bylo zah\u00e1jeno 1. ledna 1795 v\u00a0Jardin des Plantes <\/em>vyu\u010dov\u00e1n\u00ed i na \u00c9cole normale<\/em>, kter\u00e1 se podle n\u00e1vrhu Josepha Lakanala (1762-1845) m\u011bla st\u00e1t modelov\u00fdm vzorem pro ostatn\u00ed \u0161koly republiky. V\u00fdkv\u011bt francouzsk\u00fdch v\u011bdc\u016f jako Monge, Berthollet, Daubenton, Lagrange, Laplace, Vandermonde a Hauy se zde v\u011bnoval dvan\u00e1cti st\u016fm \u017e\u00e1k\u016f z\u00a0cel\u00e9 Francie. Monge zde p\u0159edn\u00e1\u0161el deskriptivn\u00ed geometrii, p\u0159edn\u00e1\u0161ky byly stenograficky zapisov\u00e1ny a po korektu\u0159e publikov\u00e1ny v\u00a0S\u00e9ances<\/em> tohoto \u00fastavu: takto se z\u00a0dev\u00edti zachycen\u00fdch p\u0159edn\u00e1\u0161ek zrodila i G\u00e9ometrie descriptive<\/em>, je\u017e byla pozd\u011bji vyd\u00e1na v\u00a0jednom svazku roku 1799 (zbyl\u00e9 \u010dty\u0159i Mongovy p\u0159edn\u00e1\u0161ky vydal mnohem pozd\u011bji Brisson).<\/p>\n

Po ud\u00e1lostech z\u00a01. prairialu roku III (st\u0159eda 20. kv\u011btna 1795), kdy pa\u0159\u00ed\u017e\u0161t\u00ed sansculoti vnikli do Konventu a do\u017eadovali se \u201echleba a \u00dastavy z\u00a0roku 1793\u201c, do\u0161lo v\u00a0r\u00e1mci protijakob\u00ednsk\u00fdch repres\u00ed i na Monge: byl ud\u00e1n domovn\u00edkem a m\u00e1lem zat\u010den, uniknul jen d\u00edky varov\u00e1n\u00ed souseda a skryl se na venkov\u011b u Bertholleta a pot\u00e9 se ukr\u00fdval po dva m\u011bs\u00edce na p\u016fd\u011b jednoho pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9ho domu. Z \u00c9cole normale<\/em> museli podobn\u011b uprchout i jeho p\u0159\u00e1tel\u00e9 Fourier a Hachette, zato \u00c9cole centrale des Travaux publics<\/em> se do\u017eadovala sv\u00fdch profesor\u016f tak razantn\u011b, \u017ee ji\u017e 22. \u010dervence mohl Monge znovu vyu\u010dovat. Jen o m\u011bs\u00edc pozd\u011bji p\u0159ijal Konvent \u00dastavu z\u00a0roku III, kter\u00e1 p\u0159edpokl\u00e1dala vytvo\u0159en\u00ed Institut national<\/em> – Monge byl p\u0159irozen\u011b jako jeden z\u00a0prvn\u00edch jmenov\u00e1n do jeho prvn\u00ed, fyzik\u00e1ln\u011b-matematick\u00e9 t\u0159\u00eddy, a p\u0159evzal funkce, kter\u00e9 m\u00edv\u00e1val v\u00a0Akademii v\u011bd<\/em>.\u00a0 Potla\u010den\u00ed pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9ho roajalistick\u00e9ho povst\u00e1n\u00ed z\u00a0pond\u011bl\u00ed 13. vend\u00e9miairu roku IV (5. \u0159\u00edjna 1795), kter\u00e9 Napol\u00e9onu Bonapartovi p\u0159ineslo ji\u017e o t\u0159i dny pozd\u011bji jmenov\u00e1n\u00ed z\u00e1stupcem velitele Vnit\u0159n\u00ed arm\u00e1dy<\/em>, 16. \u0159\u00edjna hodnost divizn\u00edho gener\u00e1la a 26. \u0159\u00edjna funkci vrchn\u00edho velitele Vnit\u0159n\u00ed arm\u00e1dy<\/em> vyneslo 5 listopadu do \u0159ad direktor\u016f i Mongova \u017e\u00e1ka Carnota, jen\u017e nahradil Siey\u00e8se, kter\u00fd jmenov\u00e1n\u00ed odm\u00edtl. Monge se v\u00a0t\u00e9to dob\u011b pln\u011b v\u011bnoval organiza\u010dn\u00ed struktu\u0159e \u00c9cole centrale des Travaux publics<\/em>, p\u0159ejmenovan\u00e9 z\u00e1konem z\u00a015. fructidoru roku III (1. z\u00e1\u0159\u00ed 1795) na \u00c9cole polytechnique<\/em>. Zpr\u00e1vu o reorganizaci \u0161koly, posiluj\u00edc\u00ed pravomoci a \u00fakoly jej\u00edho \u0159editele, p\u0159edlo\u017eil spole\u010dn\u011b s Prieurem-Duvernoisem 20. b\u0159ezna 1796, nar\u00e1\u017eel v\u0161ak jednak na t\u011b\u017ek\u00e9 finan\u010dn\u00ed probl\u00e9my, dan\u00e9 vysokou inflac\u00ed, a na druh\u00e9 stran\u011b i na odpor v\u016f\u010di sv\u00e9 koncepci jej\u00edho zam\u011b\u0159en\u00ed k\u00a0vrcholn\u011b profesion\u00e1ln\u00ed formaci in\u017een\u00fdr\u016f. P\u0159esto\u017ee nebyl se situac\u00ed \u0161koly spokojen, vychoval si zde celou \u0159adu \u017e\u00e1k\u016f. Pr\u016fzkum archivn\u00edch pramen\u016f ukazuje, \u017ee z\u00a0osmdes\u00e1ti matematik\u016f, kte\u0159\u00ed ve dvaadvaceti promoc\u00edch vy\u0161li z\u00a0Polytechniky<\/em> mezi l\u00e9ty 1794-1816, jich bylo sedmapades\u00e1t, tedy pln\u00fdch 68% jeho \u017e\u00e1ky[2]<\/a>, \u010dtrn\u00e1ct z\u00a0nich (23,7 %) ji\u017e od roku 1794. Polytechnika <\/em>z\u016fstala p\u0159es dlouh\u00e9 odluky z\u00a0let 1796-1798 jeho trvalou l\u00e1skou a p\u0159esto\u017ee ho pozd\u011bji v \u0159\u00edzen\u00ed \u00c9cole polytechnique<\/em> (od 1802) vyst\u0159\u00eddal roku 1809 Fran\u00e7ois Arago a 21. b\u0159ezna 1816 musel za druh\u00e9 restaurace opustit i Institut<\/em>, nedalo se na n\u011bj zapomenout. V\u00a0roce jeho smrti mu pak jeho zdej\u0161\u00ed \u017e\u00e1k, Charles Dupin, v\u011bnoval panegyrickou Historickou studii o slu\u017eb\u00e1ch a v\u011bdeck\u00fdch prac\u00edch Gasparda Monge[3]<\/strong><\/a><\/em>.<\/p>\n

Ko\u0159ist\u011bn\u00ed v\u00a0It\u00e1lii.<\/strong><\/p>\n

Tv\u00e1\u0159\u00ed v\u00a0tv\u00e1\u0159 nebezpe\u010d\u00ed nov\u00e9 protijakob\u00ednsk\u00e9 persekuce, reaguj\u00edc\u00ed na ja\u0159e 1796 na babeufovsk\u00e9 spiknut\u00ed, uv\u00edtal ohro\u017een\u00fd Monge pov\u011b\u0159en\u00ed Ministerstva zahrani\u010d\u00ed ke zvl\u00e1\u0161tn\u00ed misi v\u00a0It\u00e1lii. Bonapartovu Italskou arm\u00e1du<\/em> m\u011bla na ta\u017een\u00ed prov\u00e1zet zvl\u00e1\u0161tn\u00ed Komise pro vyhled\u00e1v\u00e1n\u00ed v\u011bdeck\u00fdch a um\u011bleck\u00fdch p\u0159edm\u011bt\u016f<\/em> (Commission pour la recherche des objets des Sciences et de l\u00b4Art<\/em>), tvo\u0159en\u00e1 matematikem Mongem, chemikem Bertholletem, p\u0159\u00edrodov\u011bdci Thouinem a La Billardi\u00e8rem, mal\u00ed\u0159i Berth\u00e9lemym a Tinetem a socha\u0159i Dejouxem a Moittem. \u00dakolem komise bylo \u201eosvobozen\u00ed um\u011bleck\u00e9ho d\u011bdictv\u00ed\u201c, kter\u00e9 m\u00e1 univers\u00e1ln\u00ed dosah a m\u00e1 b\u00fdt vyrv\u00e1no tyran\u016fm a odevzd\u00e1no svobodn\u00fdm lidem v\u00a0Mus\u00e9e National<\/em> v\u00a0pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9m Louvru, z\u0159\u00edzen\u00e9m dekretem z\u00a027. \u010dervence 1793 a otev\u0159en\u00e9m ve\u0159ejnosti 1. z\u00e1\u0159\u00ed 1795. Byla to praxe dlouh\u00e9ho data – ji\u017e 20. z\u00e1\u0159\u00ed 1794 mohli Guyton de Morveau a podporu\u010d\u00edk Severn\u00ed arm\u00e1dy<\/em> Jean Luc Barbier ozn\u00e1mit Konventu, \u017ee do Pa\u0159\u00ed\u017ee dorazil z\u00a0Belgie prvn\u00ed konvoj fl\u00e1msk\u00fdch obraz\u016f, vz\u00e1p\u011bt\u00ed n\u00e1sledovalo Holandsko a N\u011bmecko. V\u00a0italsk\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b praxe brzy uk\u00e1zala, \u017ee m\u00edstn\u00ed um\u011bleck\u00e9 a kni\u017en\u00ed fondy jsou d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e v\u011bdeck\u00e9 sb\u00edrky a komise byla proto pos\u00edlena o mal\u00ed\u0159e Grose a Wicara, socha\u0159e Marina a Gaulla a hudebn\u00edka Kreutzera. Koordinaci pr\u00e1ce komise vzal na sebe pr\u00e1v\u011b Monge, kter\u00fd se tak\u00e9 t\u011b\u0161il nejv\u011bt\u0161\u00ed v\u011bdeck\u00e9 presti\u017ei. Ji\u017e od doby sv\u00e9ho p\u016fsoben\u00ed v\u00a0M\u00e9zi\u00e8res byl svobodn\u00fdm zedn\u00e1\u0159em, co\u017e mu na jedn\u00e9 stran\u011b otev\u00edralo cestu ke kontakt\u016fm s\u00a0\u0159adou italsk\u00fdch osv\u00edcensk\u00fdch u\u010denc\u016f a na druh\u00e9 stran\u011b ho to zbavovalo skrupul\u00ed v\u016f\u010di sv\u011btu c\u00edrkevn\u00edch instituc\u00ed.<\/p>\n

Komisa\u0159i odejeli z\u00a0Pa\u0159\u00ed\u017ee 23. kv\u011btna a ji\u017e 7. \u010dervna Bonaparte Monge p\u0159\u00e1telsky p\u0159ijal v\u00a0Mil\u00e1n\u011b a p\u0159ipomenul mu, \u017ee spolu ji\u017e hovo\u0159ili na Ministerstvu n\u00e1mo\u0159nictva. Informoval ho o smlouv\u00e1ch s\u00a0v\u00e9vodou parmsk\u00fdm (9. kv\u011btna) a s\u00a0v\u00e9vodou modensk\u00fdm (17. kv\u011btna), kter\u00ed p\u0159edpokl\u00e1daly vyd\u00e1n\u00ed velk\u00e9ho po\u010dtu obraz\u016f. Podobn\u011b nechal Bonaparte Faypoulta, vyslance Francouzsk\u00e9 republiky v\u00a0Janov\u011b, prov\u00e9st \u0161et\u0159en\u00ed o hlavn\u00edch ligursk\u00fdch um\u011bleck\u00fdch sb\u00edrk\u00e1ch. \u010clenov\u00e9 komise ov\u0161em m\u011bli s\u00a0It\u00e1li\u00ed i vlastn\u00ed zku\u0161enost: Berthollet studoval sv\u00e9ho \u010dasu na Tur\u00ednsk\u00e9 univerzit\u011b, Monge byl ji\u017e roku 1783 \u010dlenem tur\u00ednsk\u00e9 Akademie v\u011bd<\/em> a Tinet sv\u00e9ho \u010dasu prost\u0159edkoval ve Florencii v\u00fdm\u011bnu obraz\u016f vl\u00e1msk\u00fdch mistr\u016f za obrazy ze sb\u00edrek velkov\u00e9vody tosk\u00e1nsk\u00e9ho. V\u00a0Mil\u00e1n\u011b se komisa\u0159i zab\u00fdvali Ambrosi\u00e1nskou knihovnou (Biblioteca Ambrosiana<\/em>), v\u00a0n\u00ed\u017e se zmocnili dvou Galileov\u00fdch pojedn\u00e1n\u00ed (o opevn\u011bn\u00edch a o pochodech), dvan\u00e1cti rukopis\u016f Leonarda da Vinci a mno\u017estv\u00ed cenn\u00fdch rukopis\u016f a prvotisk\u016f. Stejn\u011b dopadla Biblioteca di Brera a um\u011bleck\u00e9 p\u0159edm\u011bty hlavn\u00edch m\u011bstsk\u00fdch chr\u00e1m\u016f (Santa Maria delle Grazie, Ambrosiana, aj.) a pinakot\u00e9k. T\u0159in\u00e1ct\u00e9ho \u010dervna ji\u017e komisa\u0159i zam\u00ed\u0159ili do P\u00e1vie, kde vyu\u010dovali Alessandro Volta, Gregorio Fontana, Lorenzo Mascheroni a Pietro Moscati, a z\u00a0Gabinetto di Storia Naturale dell\u00b4Universit\u00e0<\/em> si odvezli velkou sb\u00edrku materi\u00e1lu vulkanick\u00e9ho p\u016fvodu a \u0159adu v\u011bdeck\u00fdch text\u016f (Spallanzani, Scopoli, Lotteri, Scarpa, aj.). \u2026<\/p>\n

S\u00a0Bonapartov\u00fdm \u0161t\u00e1bem Italsk\u00e9 arm\u00e1dy<\/em> se pak p\u0159esunuli do Bologn\u011b, kde 1. \u010dervence 1796 za\u010dali plenit m\u011bstsk\u00e9 kostely (Domenicani, Certosa, San Gregorio, san\u00a0 Salvatore, atd.), 5. \u010dervence ji\u017e balili ko\u0159ist ve Ferra\u0159e\u2026<\/p>\n

V\u011bdeck\u00e9 a um\u011bleck\u00e9 p\u0159edm\u011bty na \u00fazem\u00ed Pape\u017esk\u00e9ho st\u00e1tu nebyly zabavov\u00e1ny v\u00e1le\u010dn\u00fdm pr\u00e1vem, ale na z\u00e1klad\u011b smlouvy mezi pape\u017eem a Francouzskou republikou z\u00a023. \u010dervna 1796: Monge dorazil nejprve 22. \u010dervna do Florencie (velkov\u00e9vodstv\u00ed bylo neutr\u00e1ln\u00ed) a pak 29. \u010dervence do \u0158\u00edma.<\/p>\n

Man\u017eelce p\u00ed\u0161e: \u201e\u2026 p\u0159ed na\u0161\u00edm p\u0159\u00edjezdem se zde sledovala jen proces\u00ed 30.000 du\u0161\u00ed, kter\u00e9 p\u0159ich\u00e1zely prosit v\u0161echny druhy panen Mari\u00ed; milosrdn\u00e9 panny Marie byly citliv\u00e9 k\u00a0ne\u0161t\u011bst\u00edm uboh\u00fdch lid\u00ed, doj\u00edmaly se osudem \u0158\u00edman\u016f a plakaly vlah\u00fdmi slzami. Ale od t\u00e9 doby, co jsme zde, se v\u0161echno zm\u011bnilo. Kn\u011b\u017e\u00ed za\u010dali ve\u0159ejn\u011b \u0159\u00edkat, \u017ee v\u0161echny ty obrazy p\u0159edstavuj\u00ed fale\u0161n\u00e1 bo\u017estva, kaz\u00ed mravy a p\u0159ivedly cizince do \u0159\u00edmsk\u00fdch hradeb; mnoz\u00ed z\u00a0nich krom toho prohla\u0161ovali, \u017ee p\u0159\u00edchod Francouz\u016f, kte\u0159\u00ed p\u0159i\u0161li vyko\u0159enit tohle ohnisko korupce, byl proz\u0159etelnostn\u00ed. .. Ustrnul jsem, kdy\u017e jsem vid\u011bl,\u00a0 na jak zv\u00ed\u0159ec\u00ed \u00farovni byl nucen \u017e\u00edt lid, spravovan\u00fd vl\u00e1dou, je\u017e se zakl\u00e1d\u00e1 na podvodu a ji\u017e deset stalet\u00ed p\u0159e\u017e\u00edv\u00e1 jen d\u00edky subvenc\u00edm k\u0159es\u0165ansk\u00fdch n\u00e1rod\u016f. Trosky antick\u00e9ho \u0158\u00edma jsou ov\u0161em n\u00e1dhern\u00e9; imbecilov\u00e9, kte\u0159\u00ed ob\u00fdvaj\u00ed toto m\u011bsto v\u0161ak k\u00a0nim projevuj\u00ed stejnou lhostejnost, jakou projevuj\u00ed uboz\u00ed mohamed\u00e1ni v\u016f\u010di pyramid\u00e1m, o nich\u017e ani nev\u011bd\u00ed, kdo je postavil\u2026 Ale toto uboh\u00e9 m\u011bsto zvolna um\u00edr\u00e1: jeho obyvatel\u00e9 jsou nevzd\u011blan\u00ed a bez pr\u00e1ce, obchod t\u00e9m\u011b\u0159 neexistuje. \u0158\u00edm p\u0159e\u017e\u00edv\u00e1 jen d\u00edky milosrdn\u00e9 almu\u017en\u011b, kterou dost\u00e1v\u00e1 od katolick\u00fdch n\u00e1rod\u016f. Pokud jde o n\u00e1s, Francie definitivn\u011b p\u0159estala pom\u00e1hat Pape\u017esk\u00e9mu st\u00e1tu a v\u011b\u0159\u00edm, \u017ee ostatn\u00ed zem\u011b budou v\u00a0kr\u00e1tk\u00e9m \u010dase n\u00e1sledovat jej\u00ed p\u0159\u00edklad\u2026\u201c[4]<\/a>.<\/p>\n

Bohatstv\u00ed sb\u00edrek nijak neot\u0159\u00e1slo jeho antiklerik\u00e1ln\u00edm n\u00e1hledem, druh\u00e9ho srpna 1796 p\u00ed\u0161e: \u201e\u2026 Ve ve\u0159ejn\u00fdch budov\u00e1ch, v\u00a0pape\u017esk\u00fdch pal\u00e1c\u00edch a v\u00a0soukrom\u00fdch s\u00eddlech, v\u0161ude objevujeme galerie, p\u0159epln\u011bn\u00e9 sochami, je\u017e zobrazuj\u00ed slavn\u00e9 postavy starov\u011bku. Pr\u00e1v\u011b jsme se vr\u00e1tili z\u00a0Villy Albani, tedy z\u00a0rozko\u0161e stejnojmenn\u00e9ho kn\u00ed\u017eete. Nedovedla by sis p\u0159edstavit, kolik d\u011bl dok\u00e1zal shrom\u00e1\u017edit za posledn\u00edch \u010dtrn\u00e1ct let. V\u00a0jednom s\u00e1le jsou vystaveny busty, velmi dob\u0159e zachovan\u00e9, v\u0161ech starov\u011bk\u00fdch \u0159eck\u00fdch filozof\u016f; ve druh\u00e9m jsou vystaveny busty nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00edch vojev\u016fdc\u016f: Miltiada, Themistokla, Aristeida, Alkibiada a dal\u0161\u00edch. Ach m\u00e1 drah\u00e1 p\u0159\u00edtelkyn\u011b, nechme klidn\u011b pana Roederera, a\u0165 pokra\u010duje v\u00a0n\u00e1\u0159ku nad skutky vandalismu, kter\u00fdch se po jeho soudu dopou\u0161t\u00edme, kdy\u017e zabavujeme stovky um\u011bleck\u00fdch d\u011bl; a\u017e svou misi dokon\u010d\u00edme, nikdo na nebude db\u00e1t a t\u00edm m\u00e9n\u011b bude schopen si vzpomenout na po\u010det kus\u016f, kter\u00e9 jsme odnesli. Pokud jde o to, co je na\u0161\u00edm \u00fakolem, budeme se sna\u017eit splnit svou povinnost v\u00a0nejvy\u0161\u0161\u00ed m\u00ed\u0159e. Douf\u00e1me, \u017ee budeme Republice u\u017eite\u010dn\u00ed a \u017ee si zaslou\u017e\u00edme chv\u00e1lu jej\u00edch stoupenc\u016f. Zakr\u00e1tko za\u010dneme vyb\u00edrat rukopisy Vatik\u00e1nsk\u00e9 knihovny, p\u0159esto\u017ee bohu\u017eel nejsme velk\u00fdmi experty v\u00a0knihopisu; p\u0159esto jsem p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee to dob\u0159e zvl\u00e1dneme..\u201c[5]<\/a>.<\/p>\n

Ve v\u00fd\u010dtu neuv\u011b\u0159iteln\u00e9ho mno\u017estv\u00ed konfiskovan\u00fdch um\u011bleck\u00fdch p\u0159edm\u011bt\u016f, rukopis\u016f, tisk\u016f a v\u011bdeck\u00fdch sb\u00edrek bychom mohli dlouho pokra\u010dovat\u2026<\/p>\n

Monge nav\u0161t\u00edvil i proslulou mari\u00e1nskou svatyni v\u00a0Loretu, z\u00a0n\u00ed\u017e 11. \u00fanora 1797 p\u00ed\u0161e ironicky: \u201e..Jakmile jsme sem dorazili, \u0161li jsme se poklonit z\u00e1zra\u010dn\u00e9mu obrazu Panny Marie a Svat\u00e9mu domku, kter\u00fd do Loreta p\u0159enesli vzduchem and\u011bl\u00e9; ale, m\u016fj Bo\u017ee! Kdy\u017e jsme vstoupili do svatyn\u011b, v\u0161imli jsme si, \u017ee pape\u017eeneck\u00fd gener\u00e1l Colli, nepochybn\u011b zbo\u017en\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e my, odvezl t\u0159i dny p\u0159ed na\u0161\u00edm p\u0159\u00edjezdem v\u0161echno, co mohl ve sp\u011bchu nalo\u017eit na sedm nebo osm voz\u016f; mimo jin\u00e9 so\u0161ku z\u00a0masivn\u00edho zlata, v\u00e1\u017e\u00edc\u00ed 27 liber a zobrazuj\u00edc\u00ed Ludv\u00edka XIV. A tak\u00e9 jeden slavn\u00fd Raffael\u016fv obraz. Jako zlod\u011bj nechal v\u00a0kostele jen to, co by k\u00a0odvozu vy\u017eadovalo dlouh\u00fd \u010das. Na prvn\u00ed pohled dosahuje hodnota ukraden\u00fdch zlat\u00fdch a st\u0159\u00edbrn\u00fdch p\u0159edm\u011bt\u016f asi jednoho milionu..\u201c[6]<\/a>.<\/p>\n

Mong\u016fv n\u00e1hled a p\u0159\u00edstup nejl\u00e9pe vyjad\u0159uje dopis, kter\u00fd z\u00a0\u0158\u00edma odeslal man\u017eelce 26 prairialu roku V, tedy 14. \u010dervna 1797: \u201eKone\u010dn\u011b je, m\u00e1 drah\u00e1 p\u0159\u00edtelkyn\u011b, ukon\u010dena na\u0161e pr\u00e1ce ve Vatik\u00e1nsk\u00e9 knihovn\u011b; te\u010f je\u0161t\u011b mus\u00edme sepsat p\u0159esn\u00fd seznam rukopis\u016f, kter\u00e9 ka\u017ed\u00fd svazek obsahuje\u2026 A\u017e tuhle ot\u00e1zku vy\u0159e\u0161\u00edme, za\u010dne se balit a a\u017e budou bedny odesl\u00e1ny do Livorna, budeme kone\u010dn\u011b moci z\u00a0\u0158\u00edma odej\u00edt\u2026. Jako v\u017edy jsme se z\u00a0d\u016fvod\u016f na\u0161\u00ed hlubok\u00e9 zbo\u017enosti rozhodli odlo\u017eit cestu do Neapole, abychom se mohli j\u00edt pod\u00edvat na proces\u00ed T\u011bla P\u00e1n\u011b. \u0160arlat\u00e1n, kter\u00fd pozdvihuje vysoko hostii, tedy pape\u017e, je jako ma\u0161kara\u2026 lid\u00e9, kte\u0159\u00ed p\u0159ihl\u00ed\u017eej\u00ed proces\u00ed, d\u011blaj\u00ed jako by nic, i kdy\u017e v\u011bd\u00ed, \u017ee jde o fra\u0161ku. Po pravd\u011b \u0159e\u010deno, m\u00e1 drah\u00e1 p\u0159\u00edtelkyn\u011b, kdyby se \u010c\u00ed\u0148an\u00e9 dozv\u011bd\u011bli o v\u0161ech t\u011bchto n\u00edzkostech, m\u011bli by k\u00a0n\u00e1m Evropan\u016fm je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed opovr\u017een\u00ed. Ale na\u0161t\u011bst\u00ed, krom toho \u017ee o tom necht\u011bj\u00ed absolutn\u011b nic v\u011bd\u011bt, m\u011bli tak\u00e9 zdrav\u00fd rozum, aby se ochr\u00e1nili p\u0159ed podobn\u00fdmi nebezpe\u010d\u00edmi, jak to ostatn\u011b ud\u011blali i Marseill\u0161t\u00ed, kdy\u017e se museli chr\u00e1nit p\u0159ed morem. My jsme se ale morem nakazili a nen\u00ed karant\u00e9ny, kter\u00e1 by n\u00e1s mohla zachr\u00e1nit. Zem\u0159eme na tuto lepru, je\u017e n\u00e1s znetvo\u0159uje a br\u00e1n\u00ed n\u00e1m v\u00a0u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed na\u0161ich \u00fad\u016f a sni\u017euje n\u00e1s na \u00farove\u0148 zv\u00ed\u0159at, zav\u0159en\u00fdch v\u00a0na\u0161ich st\u00e1j\u00edch. Budeme st\u00e1le ob\u011btmi t\u011bch nejhor\u0161\u00edch terorist\u016f, to je kn\u011b\u017e\u00ed, kte\u0159\u00ed otravuj\u00ed celou na\u0161i existenci a dus\u00ed v\u00a0n\u00e1s ka\u017ed\u00fd z\u00e1rodek \u0161t\u011bst\u00ed od narozen\u00ed a\u017e do posledn\u00edho z\u00a0na\u0161ich dn\u00ed tak, \u017ee n\u00e1s obklopuj\u00ed hrozn\u00fdmi p\u0159\u00edzraky a prom\u011b\u0148uj\u00ed n\u00e1\u0161 sv\u011bt ve skute\u010dn\u00e9 a prav\u00e9 peklo, v\u00a0n\u011bm\u017e jsou sami \u010f\u00e1bly. Ach! Kdy\u017e n\u00e1m kn\u011b\u017e\u00ed vykresluj\u00ed \u010f\u00e1bly jako nep\u0159\u00e1tele, jako ty, kdo bi\u010duj\u00ed a zab\u00edjej\u00ed lidsk\u00fd rod, nem\u011bli bychom d\u011blat nic jin\u00e9ho, ne\u017e si je p\u0159edstavit v\u00a0jejich vlastn\u00ed podob\u011b, s\u00a0jejich obli\u010deji se st\u00e1le krut\u00fdm v\u00fdrazem. Uji\u0161\u0165uji T\u011b, \u017ee by mne donutili ut\u00e9ci do jin\u00e9ho pekla, kdybych dok\u00e1zal naj\u00edt n\u011bjak\u00e9 bez kn\u011b\u017e\u00ed. Ale na\u0161t\u011bst\u00ed existuje na t\u00e9to zemi r\u00e1j; je to d\u016fm, kde \u017eije\u0161, kde mohu obejmout sv\u00e9 dcery, vid\u011bt znovu sv\u00e9ho bratra.. a v\u0161echny sv\u00e9 svat\u00e9. K\u00e9\u017e B\u016fh ukr\u00e1t\u00ed \u010das m\u00e9ho pobytu v\u00a0o\u010distci, proto\u017ee se mi zd\u00e1, \u017ee u\u017e jsem vytrp\u011bl dost. Byl bych ochoten od\u0159\u00edkat \u0159adu r\u016f\u017eenc\u016f v\u00fdm\u011bnou za zkr\u00e1cen\u00ed (tohoto) trestu\u2026\u201c[7]<\/a>. Jsou to jist\u011b siln\u00e1 slova, v\u00a0r\u00e1mci objektivity v\u0161ak mus\u00edme dodat, \u017ee typick\u00e1 meridion\u00e1ln\u00ed religiozita p\u016fsobila jen o n\u011bco m\u00e1lo pozd\u011bji v\u00a0podstat\u011b stejn\u011b odcizen\u011b i na vysok\u00e9ho rakousk\u00e9ho d\u016fstojn\u00edka a \u010desk\u00e9ho liter\u00e1ta, (Mat\u011bje) Milotu Zdirada Pol\u00e1ka (1788-1856), chr\u00e1n\u011bnce rakousk\u00e9ho podmar\u0161\u00e1lka, barona Franti\u0161ka svobodn\u00e9ho p\u00e1na Kollera, s\u00a0n\u00edm\u017e roku 1815 zav\u00edtal v\u00a0jeho suit\u011b do It\u00e1lie, kde ani kr\u00e1sa krajiny a fascinace antick\u00fdmi pam\u00e1tkami nemohly p\u0159ehlu\u0161it hlubok\u00e9 zklam\u00e1n\u00ed vn\u011bj\u0161kovost\u00ed \u0159\u00edmsk\u00fdch ob\u0159ad\u016f[8]<\/a>, stejn\u011b jako devocionalismem Neapolc\u016f[9]<\/a>, \u201ev\u00edra jejich\u017e z\u00e1le\u017e\u00ed v\u00a0ceremoni\u00edch kosteln\u00edch a v\u00a0o\u010distcov\u00e9m ohni\u201c[10]<\/a>. Hluboce v\u011b\u0159\u00edc\u00ed \u010desk\u00fd katol\u00edk, odchovan\u00fd josef\u00ednsk\u00fdm osv\u00edcenstv\u00edm, byl ve sv\u00e9 optice n\u00e1hledu italsk\u00e9 reality bezesporu mnohem bl\u00ed\u017ee agnostick\u00e9mu d\u011bdici francouzsk\u00e9ho revolu\u010dn\u00edho deismu, ne\u017e by se na prvn\u00ed pohled a p\u0159es rozd\u00edlnost uniforem mohlo zd\u00e1t.<\/p>\n

O \u010dty\u0159i m\u011bs\u00edce pozd\u011bji byl Monge vysly\u0161en a 18. \u0159\u00edjna 1797 ve dv\u011b hodiny r\u00e1no vyrazil s\u00a0Berthierem do Pa\u0159\u00ed\u017ee, kam odv\u00e1\u017eeli Direktoriu text m\u00edrov\u00e9 smlouvy z\u00a0Campo-Formia. Bonaparte oce\u0148oval jeho p\u0159\u00ednos natolik, \u017ee ho s\u00a0sebou n\u00e1sledn\u011b vzal se skupinou u\u010denc\u016f i na egyptsk\u00e9 ta\u017een\u00ed, kde se stal prvn\u00edm presidentem Egyptsk\u00e9ho Institutu<\/em>, a jako jedin\u00e9ho z\u00a0v\u011bdc\u016f ho s\u00a0sebou odv\u00e1\u017eel zp\u011bt do Francie na palub\u011b fregaty Muiron<\/em>. To u\u017e by ov\u0161em byla jin\u00e1 kapitola.<\/p>\n

Mong\u016fv p\u0159\u00edstup se v\u00a0ni\u010dem neli\u0161il o perspektivy proslul\u00e9 Monachologie<\/em> Ign\u00e1ce ryt\u00ed\u0159e Borna[11]<\/a>, klasifikuj\u00edc\u00ed druhy \u010desk\u00fdch \u0159ehol\u00ed jako obt\u00ed\u017en\u00fd hmyz podle syst\u00e9mu Linn\u00e9ho, ani od p\u00e1t\u00e9 kapitoly Sadovy Filozofie v\u00a0budo\u00e1ru \u201eFrancouzi, je\u0161t\u011b trochu \u00fasil\u00ed a budete svobodn\u00ed\u201c (1795), proklamuj\u00edc\u00ed: \u201eTak se tedy pt\u00e1m, zda se d\u00e1 p\u0159edpokl\u00e1dat, \u017ee n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed n\u011bjak\u00e9ho Titova otroka, mrzk\u00e9ho kejkl\u00ed\u0159e z\u00a0Judeje, by mohlo vyhovovat svobodn\u00e9mu a v\u00e1le\u010dnick\u00e9mu n\u00e1rodu, kter\u00fd se pr\u00e1v\u011b obrozuje? Ne, moji spoluob\u010dan\u00e9, tomu nev\u011b\u0159\u00edte. Kdyby se ke sv\u00e9mu ne\u0161t\u011bst\u00ed Francouz znovu poh\u0159bil v\u00a0temnot\u00e1ch k\u0159es\u0165anstv\u00ed, p\u00fdcha, tyranie, despotismus kn\u011b\u017e\u00ed a st\u00e1le znovu se rod\u00edc\u00ed ne\u0159esti t\u00e9to ne\u010dist\u00e9 hordy na jedn\u00e9 stran\u011b, a n\u00edzkost, p\u0159\u00edzemn\u00ed n\u00e1hledy, jalovost dogmat a tajemstv\u00ed tohoto ned\u016fstojn\u00e9ho a smy\u0161len\u00e9ho n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed na druh\u00e9 stran\u011b, by otupily hrdost republik\u00e1nsk\u00e9 du\u0161e a brzy by ji dovedly pod jho, kter\u00e9 jej\u00ed energie pr\u00e1v\u011b l\u00e1me\u2026 Vy, kte\u0159\u00ed m\u00e1te kosu po ruce, zasa\u010fte posledn\u00ed r\u00e1nu stromu pov\u011bry; nespokojte se t\u00edm, \u017ee proklest\u00edte jeho haluze: vyrv\u011bte \u00fapln\u011b z\u00a0ko\u0159en\u016f rostlinu, jej\u00ed\u017e p\u016fsoben\u00ed je tak naka\u017eliv\u00e9; bu\u010fte dokonale p\u0159esv\u011bd\u010deni, \u017ee v\u00e1\u0161 syst\u00e9m svobody a rovnosti p\u0159\u00edli\u0161 otev\u0159en\u011b odporuje slu\u017eebn\u00edk\u016fm Kristova olt\u00e1\u0159e… … Vyhla\u010fte tedy nav\u017edy v\u0161e, co by jednoho dne mohlo zni\u010dit va\u0161e d\u00edlo\u2026 Na\u0161e p\u0159edsudky se u\u017e rozptyluj\u00ed, lid se u\u017e z\u0159\u00edk\u00e1 katolick\u00fdch absurdit; u\u017e zru\u0161il chr\u00e1my, povalil modly; ji\u017e se stanovilo, \u017ee man\u017eelstv\u00ed nen\u00ed ni\u010d\u00edm v\u00edc, ne\u017e civiln\u00edm aktem; rozbit\u00e9 zpov\u011bdnice se ve\u0159ejn\u011b p\u00e1l\u00ed na hranic\u00edch; \u00fadajn\u00ed v\u011b\u0159\u00edc\u00ed prchaj\u00ed od apo\u0161tolsk\u00e9 hostiny a nech\u00e1vaj\u00ed bo\u017estva z\u00a0mouky my\u0161\u00edm. Francouzi, v\u016fbec se nezastavujte: cel\u00e1 Evropa u\u017e m\u00e1 ruku na p\u00e1sce, kter\u00e1 j\u00ed zavazovala o\u010di, o\u010dek\u00e1v\u00e1 od v\u00e1s \u00fasil\u00ed, kter\u00e9 ji m\u00e1 strhnout z\u00a0jej\u00edho \u010dela. Posp\u011b\u0161te si: nedovolte svat\u00e9mu \u0158\u00edmu<\/em>, kter\u00fd se ve v\u0161ech sm\u011brech nadouv\u00e1, aby potla\u010dil va\u0161i energii, \u010das, aby si snad je\u0161t\u011b uchoval n\u011bjak\u00e9 proselyty. Zas\u00e1hn\u011bte bezohledn\u011b jeho py\u0161nou a sy\u010d\u00edc\u00ed hlavu a a\u0165 do dvou m\u011bs\u00edc\u016f strom svobody, zasti\u0148uj\u00edc\u00ed trosky stolce svat\u00e9ho Petra, zakryje t\u00edhou sv\u00fdch v\u00edt\u011bzn\u00fdch v\u011btv\u00ed v\u0161echny ty opovr\u017een\u00edhodn\u00e9 modly k\u0159es\u0165anstv\u00ed, drze vzty\u010den\u00e9 na popelu Katon\u016f a Brut\u016f\u201c.<\/p>\n

Mezi ob\u011bma sv\u011bty nebylo most\u016f ani snahy po vz\u00e1jemn\u00e9m pochopen\u00ed.\u00a0 Ko\u0159ist\u011bn\u00ed bylo tak rozs\u00e1hl\u00e9 a tak zat\u011b\u017eovalo i spojeneck\u00e9 \u201esestersk\u00e9\u201c republiky a budilo v\u0161eobecn\u00fd odpor, \u017ee je\u0161t\u011b roku 1799, kdy se francouzsk\u00e1 moc zhroutila pod tlakem rusko-rakousk\u00e9 ofenz\u00edvy[12]<\/a>, konstatovala pan\u00ed Reinhardtov\u00e1, man\u017eelka francouzsk\u00e9ho vyslance ve Florencii: \u201eKdy\u017e pomysl\u00edm na zlo, kter\u00e9 jsme p\u0159it\u00e1hli do t\u00e9to zem\u011b, c\u00edt\u00edm se vd\u011b\u010dn\u00e1 Ital\u016fm, \u017ee n\u00e1s ponechali na\u017eivu\u201c!.<\/p>\n

\n

[1]<\/a> srov. R. TATON, L\u00b4\u00e9cole royale du G\u00e9nie de M\u00e9zi\u00e8res<\/em>, v: Enseignement et diffusion des sciences en France au XVIIIe<\/sup> si\u00e8cle<\/em>, Paris, Hermann, 19862<\/sup>, s. 559-615.<\/p>\n

[2]<\/a> srov. J\u00e9r\u00f4me LAURENTIN, \u201eTuer le p\u00e8re\u201c. Un exemple d\u00b4approche psychologique de la filiation math\u00e9matique de Gaspard Monge<\/em>, v: Annales historiques de la R\u00e9volution fran\u00e7aise, \u010d. 320, duben-\u010derven 2000, s. 184.<\/p>\n

[3]<\/a> Charles DUPIN, Essai historique sur les services et les travaux scientifiques de Gaspard Monge<\/em>, Paris, nakl. Bachelier, 1819.<\/p>\n

[4]<\/a> Gaspard MONGE, Dall\u00b4Italia (1796-1798)<\/em>, vyd. S. CARDINALI – L. PEPE, Palermo, Sellerio Editore, s.66-68.<\/p>\n

[5]<\/a> tamt\u00e9\u017e, s. 70.<\/p>\n

[6]<\/a> tamt\u00e9\u017e, s. 114-115.<\/p>\n

[7]<\/a> tamt\u00e9\u017e, s. 143-144.<\/p>\n

[8]<\/a> srov. M.L. POL\u00c1K, Cesta do It\u00e1lie (od roku 1815 a\u017e do l\u00e9ta 1818)<\/em>, vyd. F. W\u00dcNSCHOV\u00c1, Praha, Odeon, 1979, II\/6 \u0158\u00edm nov\u00fd<\/em>, s. 158-163.<\/p>\n

[9]<\/a> srov. tamt\u00e9\u017e, III\/4 N\u00e1bo\u017eenstv\u00ed<\/em>, s. 223-229.<\/p>\n

[10]<\/a> tamt\u00e9\u017e, s. 223.<\/p>\n

[11]<\/a> latinsk\u00fd text a italsk\u00fd p\u0159eklad: Monachologia tabulis incisis illustrata Josepho II imperatore cogitante et approbante, altera editio accuratius emendata \u2013 La Monacologia ossia descrizione metodica de\u00b4frati di Giovanni Fisiofilo dalla latina nell\u00b4italiana favella recata da Carlo Botta, nuova edizione noc varie aggiunte<\/em>, Roma, Le edizioni Gli Antipodi, s.d.<\/p>\n

[12]<\/a> K\u00a0tomu srov. M. GALANDRA – M. BARATTO, 1799. Le baionette sagge. La campagna di Suvorov in Italia e la \u201ePrima Restaurazione\u201c in Lombardia<\/em>, Pavia, Gianni Iuculano Editore, 1999.<\/p>\n

\n

\u00a0<\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Jen m\u00e1lokdo v\u00ed, \u017ee Napol\u00e9on\u016fv \u0161t\u00e1b byl za italsk\u00e9ho ta\u017een\u00ed z let 1796-1797 prov\u00e1zen zvl\u00e1\u0161tn\u00ed Komis\u00ed pro vyhled\u00e1v\u00e1n\u00ed v\u011bdeck\u00fdch a um\u011bleck\u00fdch p\u0159edm\u011bt\u016f (Commission pour la recherche des objets des Sciences et de l’Art), kterou \u0159\u00eddil vynikaj\u00edc\u00ed matematik Gaspard Monge (1746-1818), jej\u00edm\u017e \u00fakolem bylo prov\u00e1d\u011bt na podroben\u00e9m \u00fazem\u00ed rozs\u00e1hl\u00e9 konfiskace um\u011bleck\u00fdch a v\u011bdeck\u00fdch sb\u00edrek, knihoven a archiv\u016f a odes\u00edlat bohatou ko\u0159ist do Pa\u0159\u00ed\u017ee. Na\u0161e studie, kterou si m\u016f\u017eete st\u00e1hnout ve form\u00e1tu zip, v\u00e1m odhal\u00ed rozsah t\u011bchto nezm\u011brn\u00fdch kulturn\u00edch ztr\u00e1t.<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[129,31],"tags":[],"class_list":["post-509","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nezobrazovat-na-homepage","category-evropa-v-letech-1789-1821"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/509","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=509"}],"version-history":[{"count":4,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/509\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":14386,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/509\/revisions\/14386"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=509"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=509"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=509"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}