{"id":511,"date":"2004-03-15T19:10:35","date_gmt":"2004-03-15T19:10:35","guid":{"rendered":"http:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/vyroci-tydne-14-21-brezna-z-let-1800-1805\/"},"modified":"2024-11-27T15:33:58","modified_gmt":"2024-11-27T13:33:58","slug":"vyroci-tydne-14-21-brezna-z-let-1800-1805","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/vyroci-tydne-14-21-brezna-z-let-1800-1805\/","title":{"rendered":"V\u00fdro\u010d\u00ed t\u00fddne 14.-21. b\u0159ezna z let 1800-1805"},"content":{"rendered":"

204 let let uplynulo ode dne kdy<\/H5>

14. b\u0159ezna 1800 – Ben\u00e1tsk\u00e9 konkl\u00e1ve: sekret\u00e1\u0159 konkl\u00e1ve, kard. Ercole Consalvi, a jeho p\u0159\u00edtel, tajn\u00fd z\u00e1stupce \u0161pan\u011blsk\u00e9 koruny, kard. Antonio Despuig, byli nuceni hledat kompromisn\u00edho kandid\u00e1ta – nalezli ho v sedmapades\u00e1tilet\u00e9m benediktinovi, biskupovi z Imoly, kard. Luigim Barnabovi Chiaramontim (1742-1823). Dohody bylo dosa\u017eeno b\u011bhem pouh\u00fdch osma\u010dty\u0159iceti hodin: kard. Barnaba Chiaramonti byl zvolen pape\u017eem a p\u0159ijal jm\u00e9no Pius VII. Den pape\u017esk\u00e9 korunovace byl rakousk\u00fdmi \u00fa\u0159ady stanoven na 21. b\u0159ezna.<\/P>

15. b\u0159ezna 1800: Napol\u00e9on Bonaparte p\u00ed\u0161e lichotiv\u00fd dopis divizn\u00edmu gener\u00e1lu Jeanu Victoru Moreauovi (1763-1813): „Jsem dnes jakousi figurinou, kter\u00e1 ztratila svou svobodu a sv\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed\u2026 Z\u00e1vid\u00edm v\u00e1m v\u00e1\u0161 \u0161\u0165astn\u00fd \u00fad\u011bl“.<\/P>

16. b\u0159ezna 1800: Napol\u00e9on Bonaparte vykonal velkolepou p\u0159ehl\u00eddku pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9 pos\u00e1dky na Martov\u011b poli (30.000 mu\u017e\u016f).<\/P>

17. b\u0159ezna 1800: Napol\u00e9on Bonaparte ve\u010der vyty\u010duje na map\u011b It\u00e1lie \u0161pendl\u00edky z\u00e1m\u011br n\u00e1sledn\u00e9ho ta\u017een\u00ed. Konzulsk\u00fdm v\u00fdnosem bylo stanoveno, \u017ee vyd\u00e1n\u00ed centr\u00e1ln\u00edch spr\u00e1v maj\u00ed b\u00fdt uzav\u0159ena k 1. flor\u00e9alu (20. \u00fanora 1800), aby bylo mo\u017eno \u00fa\u010dty p\u0159edat prefekt\u016fm, kte\u0159\u00ed nastoupili 13. b\u0159ezna 1800.<\/P>

18. b\u0159ezna 1800 – Neapolsk\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed: popravou l\u00e9ka\u0159e Gennara Arcucciho se uzav\u0159ela s\u00e9rie politick\u00fdch exekuc\u00ed zajat\u00fdch neapolsk\u00fdch jakob\u00edn\u016f z roku 1799 – jako posledn\u00ed byla popravena 11. z\u00e1\u0159\u00ed Luisa Sanfelice, kter\u00e1 byla t\u011bhotn\u00e1 a jej\u00ed poprava musela b\u00fdt odlo\u017eena.<\/P>

19. b\u0159ezna 1800:  v Louvru byla otev\u0159ena v\u00fdstava um\u011bleck\u00fdch d\u011bl, uko\u0159ist\u011bn\u00fdch Francouzi v Tur\u00edn\u011b a ve Florencii. <\/P>

21. b\u0159ezna 1800: korunova\u010dn\u00ed m\u0161e pape\u017ee Pia VII. v Ben\u00e1tk\u00e1ch.<\/P>

203 let uplynulo ode dne kdy<\/H5>

14. b\u0159ezna 1801: William Pitt ml. podal demisi a byl v \u010dele britsk\u00e9 vl\u00e1dy nahrazen Addingtonem.<\/P>

15. b\u0159ezna 1801: z\u00e1kon, stanovuj\u00ed zbudov\u00e1n\u00ed t\u0159\u00ed nov\u00fdch pa\u0159\u00ed\u017esk\u00fdch most\u016f, z nich\u017e jeden m\u011bl slou\u017eit jen pro p\u011b\u0161\u00ed: Pont d\u00b4Austerlitz (jak se jmenoval p\u016fvodn\u011b), de Saint-Louis a la passerelle des Arts.<\/P>

18. b\u0159ezna 1801: Florentsk\u00fd m\u00edr mezi Franci\u00ed a Neapolsk\u00fdm kr\u00e1lovstv\u00edm.<\/P>

21. b\u0159ezna 1801: Napol\u00e9on se \u00fa\u010dastn\u00ed velk\u00e9 ofici\u00e1ln\u00ed slavnosti na po\u010dest lun\u00e9vilsk\u00e9ho m\u00edru. Francouzsko-\u0161pan\u011blsk\u00e1 smlouva z Aranjuezu. Egypt: Menou prohr\u00e1l bitvu u Canope.<\/P>

202 let uplynulo ode dne kdy<\/H5>

18. b\u0159ezna 1802: Napol\u00e9on Bonaparte nav\u0161t\u00edvil v Pa\u0159\u00ed\u017ei Bibliotheque nationale a Louvre – cht\u011bl vid\u011bt p\u0159edev\u0161\u00edm mince Alexandra Velik\u00e9ho a C\u00e9sara, zaj\u00edmal se o zbran\u011b Jind\u0159icha IV. a vzal do ruky jeho me\u010d.<\/P>

23. b\u0159ezna 1802: v Dunkerque byla ustavena sekce francouzsk\u00fdch dezert\u00e9r\u016f (Section des d\u00e9serteurs fran\u00e7ais<\/EM>) jako batalion, slo\u017een\u00fd ze v\u0161ech francouzsk\u00fdch voj\u00e1k\u016f, kte\u0159\u00ed se vr\u00e1tili do Francie a p\u0159edt\u00edm slou\u017eili v nep\u0159\u00e1telsk\u00fdch arm\u00e1d\u00e1ch. Byla ur\u010dena k v\u00fdprav\u011b do Santo Dominga a za C\u00edsa\u0159stv\u00ed byla pos\u00e1dkou ve Walcheren; zru\u0161ena byla 16.8. 1814.<\/P>

29. b\u0159ezna 1802 : na ostrov\u011b Anjouan v Seychell\u00e1ch zem\u0159el  jako jakob\u00ednsk\u00fd vyhnanec Jean Antoine  Rossignol (1759-1802), n\u011bkdej\u0161\u00ed vrch\u00ed velitel republik\u00e1nsk\u00fdch vojsk ve Vend\u00e9e z let 1793-1794, definitivn\u011b zbaven\u00fd velen\u00ed V\u00fdborem ve\u0159ejn\u00e9ho blaha<\/EM> 27.4. 1794.<\/P>

201 let uplynulo ode dne kdy<\/H5>

14. b\u0159ezna 1803: v Hamburku zem\u0159el n\u011bmeck\u00fd b\u00e1sn\u00edk Fridrich Gottlieb Klopstock (1724-1803), roku 1788 napsal \u00f3du Les \u00c9tats g\u00e9n\u00e9raux<\/EM>, v n\u00ed\u017e s nad\u0161en\u00edm pozdravil rod\u00edc\u00ed se revoluci. Jeho nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edm d\u00edlem je ver\u0161ovan\u00fd epos Mesi\u00e1\u0161<\/EM>, na kter\u00e9m pracoval od roku 1748 do roku 1773. Ve V\u00eddni se narodil Friedrich von Amerling (1803-1887), nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed mal\u00ed\u0159 v\u00edde\u0148sk\u00e9ho biedermeieru<\/EM>. Jeho ofifi\u00e1ln\u00ed portr\u00e9t c\u00edsa\u0159e Franti\u0161ka I. z roku 1832 mu z\u00edskal obecn\u00e9 uzn\u00e1n\u00ed a sl\u00e1vu.<\/P>

15. b\u0159ezna 1803: Napol\u00e9on Bonaparte reprodukoval ve St\u00e1tn\u00ed rad\u011b slova, je\u017e \u0159ekl lordu Withworthovi a dodal: „Francie tam dole (Malta) nem\u016f\u017ee couvnout, ani\u017e by ustoupila i ve v\u0161em, co zb\u00fdv\u00e1. Bylo by to v rozporu se ct\u00ed. Ustoup\u00ed-li se v tomto bod\u011b, po\u017eadovali by Dunkerque. Nebudeme vazaly Angli\u010dan\u016f. T\u00edm h\u016f\u0159 pro n\u011b“. <\/P>

200 let uplynulo ode dne kdy<\/H5>

14. b\u0159ezna 1804 – \u00fanos v\u00e9vody d\u00b4Enghien: Caulaincourt dorazil do \u0160trasburku v p\u016fl druh\u00e9 v noci a hned dal odeslat zpr\u00e1vu o p\u0159\u00edprav\u00e1ch \u00fanosu v\u00e9vody d\u00b4Enghien. <\/P>

15. b\u0159ezna 1804 – \u00fanos v\u00e9vody d\u00b4Enghien: Napol\u00e9on Bonaparte p\u0159ijal v Malmaisonu od kur\u00fdra ze \u0160trasburku zpr\u00e1vu o p\u0159\u00edprav\u00e1ch \u00fanosu v\u00e9vody d\u00b4Enghien; byl st\u00e1le p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee v Ettenheimu byl s v\u00e9vodou i Dumouriez a po\u017eadoval po R\u00e9alovi, aby gener\u00e1lu Caulaincourtovi napsal aby byl eskortov\u00e1n v jin\u00e9m voze ne\u017e v\u00e9voda. Ze \u0160trasburku vyrazil v p\u016fl des\u00e1t\u00e9 ve\u010der dal\u0161\u00ed kur\u00fdr, Amadour Clermont, se zpr\u00e1vou o \u00fasp\u011bchu operace.<\/P>

16. b\u0159ezna 1804 – \u00fanos v\u00e9vody d\u00b4Enghien: od tohoto data byl Napol\u00e9on rozhodnut skoncovat s v\u00e9vodou d\u00b4Enghien a svolat vojensk\u00fd tribun\u00e1l. \u0160lo p\u016fvodn\u011b o mimo\u0159\u00e1dnou jurisdikci z roku II, je\u017e m\u011bla rychle postihovat nep\u0159\u00e1tele revoluce, povstalce a emigranty. Direktorium ji znovu uplatnilo po st\u00e1tn\u00edm p\u0159evratu z 18 Fructidoru a Napol\u00e9on Bonaparte si dal roku 1800 p\u0159iznat St\u00e1tn\u00ed radou pravomoc ustavit ji v p\u0159\u00edpad\u011b soud\u016f proti emigrant\u016fm, kte\u0159\u00ed se bez povolen\u00ed vr\u00e1tili do Francie. <\/P>

17. b\u0159ezna 1804 – \u00fanos v\u00e9vody d\u00b4Enghien: V 17 hodin p\u0159ijal Napol\u00e9on v Malmaisonu druh\u00e9ho kur\u00fdra ze \u0160trasburku, Amadoura Clermonta, kter\u00fd p\u0159ivezl s\u00e9rii detailn\u00edch zpr\u00e1v o \u00fanosu v\u00e9vody d\u00b4Enghien a \u00fasp\u011bchu operac\u00ed v Offenbachu a Ettenheimu.  Napol\u00e9on se od 17. do 20. b\u0159ezna seznamovalal s dokumenty, zabaven\u00fdmi v\u00e9vodovi d\u00b4Enghien, nena\u0161el v nich ale \u017e\u00e1dn\u00e9 d\u016fkazy o spojen\u00ed s Cadoudalem. Dozv\u011bd\u011bl se tak\u00e9 o z\u00e1m\u011bn\u011b Thumeryho a Dumourieze.<\/P>

18. b\u0159ezna 1804 Fran\u00e7ois Ren\u00e9 de Chateuabriand (1768-1848) byl 29.11. 1803 jmenov\u00e1n charg\u00e9 d\u00b4affaires u R\u00e9publique du Valais.
 
19. b\u0159ezna 1804 – \u00fanos v\u00e9vody d\u00b4Enghien: Talleyrand napsal do V\u00eddn\u011b Jeanu-Baptiste de Nompere de Champagny (1756-1834), kter\u00fd s rakousk\u00fdm dvorem vyjedn\u00e1val p\u0159ijet\u00ed recesu z roku 1803, aby d\u016frazn\u011b odm\u00edtl v\u0161echny n\u00e1mitky v p\u0159\u00edpad\u011b postupu proti v\u00e9vodovi d\u00b4Enghien, argumentuj\u00edc\u00ed pr\u00e1vem n\u00e1rod\u016f, proto\u017ee \u0161lo o vra\u017eedn\u00e9 spol\u010den\u00ed, nam\u00ed\u0159en\u00e9 proti hlav\u011b st\u00e1tu a dodal, \u017ee je o tom t\u0159eba hovo\u0159it velmi d\u016frazn\u011b a jasn\u011b. <\/P>

20. b\u0159ezna 1804 – \u00fanos v\u00e9vody d\u00b4Enghien: Prvn\u00ed konzul nadiktoval r\u00e1no v zased\u00e1n\u00ed St\u00e1tn\u00ed rady v\u00fdnos: „Vl\u00e1da Francouzsk\u00e9 republiky na\u0159izuje n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed: \u010cl. 1. N\u011bkdej\u0161\u00ed v\u00e9voda z Enghien, obvin\u011bn\u00fd \u017ee nosil zbran\u011b proti republice, \u017ee byl a \u017ee je\u0161t\u011b je v \u017eoldu Anglie, \u017ee se \u00fa\u010dastnil spiknut\u00ed, p\u0159ipravovan\u00fdch zm\u00edn\u011bnou mocnost\u00ed proti vn\u011bj\u0161\u00ed a vnit\u0159n\u00ed bezpe\u010dnosti republiky, bude p\u0159edveden p\u0159ed vojenskou komisi, slo\u017eenou ze sedmi \u010dlen\u016f, jmenovan\u00fdch gener\u00e1lem guvern\u00e9rem Pa\u0159\u00ed\u017ee, kter\u00e1 zasedne ve Vincennes. 2. \u010cl. 2. Velk\u00fd soudce, ministr v\u00e1lky a gener\u00e1l guvern\u00e9r Pa\u0159\u00ed\u017ee jsou pov\u011b\u0159eni proveden\u00edm tohoto v\u00fdnosu“. Ko\u010d\u00e1r se zajat\u00fdm v\u00e9vodou d\u00b4Enghien dorazil k bran\u00e1m Pa\u0159\u00ed\u017ee po dvaa\u0161edes\u00e1ti hodin\u00e1ch j\u00edzdy, kdy se zastavovalo jen na p\u0159ep\u0159ahac\u00edch stanic\u00edch, ve t\u0159i hodiny odpoledne a okam\u017eit\u011b zam\u00ed\u0159il do Vincennes, kde v\u011bzn\u011b p\u0159evzal velitel pevnosti Harel; k mimo\u0159\u00e1dn\u00e9 ostraze Vincennes byl o p\u016flnoci vysl\u00e1n 1. kyrysnick\u00fd pluk, 2. pluk pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9 gardy a st\u0159elci 98. p\u016fbrig\u00e1dy. Vojenskou komisi tvo\u0159ili g\u00e9n\u00e9ral des grenadiers a pied<\/EM> Pierre Augustin Hulin (1758-1841), p\u016fvodn\u011b slu\u017eebn\u00edk mark\u00fdze de Conflans, jeho\u017e vojensk\u00fd vzestup otev\u0159ela aktivn\u00ed \u00fa\u010dast na dobyt\u00ed Bastily, pochod na Versailles z 5.-6. \u0159\u00edjna 1789 a dobyt\u00ed Tuileries z 10. srpna 1792, kde vedl jako kapit\u00e1n 14. batalion lehk\u00e9 p\u011bchoty; plukovn\u00edk Aim\u00e9 Guitton z Konzulsk\u00e9 gardy, plukovn\u00edk Barois, kter\u00fd Prvn\u00edho konzula zaujal svou state\u010dnost\u00ed v bitv\u011b u Marenga, plukovn\u00edk Rance, jen\u017e se bil po boku Bonaparta v bitv\u011b u Pyramid, plukovn\u00edk Rabbe, plukovn\u00edk d\u00b4Autancourt a plukovn\u00edk Ravier. K soudc\u016f p\u0159isednul, ani\u017e by na to m\u011bl pr\u00e1vo, i brig\u00e1dn\u00ed gener\u00e1l Anne-Joseph-Marie-Ren\u00e9 Savary (1774-1833), jemu\u017e exempl\u00e1rn\u00ed proveden\u00ed Napol\u00e9onov\u00fdch rozkaz\u016f n\u00e1sledn\u011b p\u0159ineslo pov\u00fd\u0161en\u00ed do hodnosti divizn\u00edho gener\u00e1la. <\/P>

199 let uplynulo ode dne kdy<\/H5>

17. b\u0159ezna 1805: Napol\u00e9on Bonaparte je prohl\u00e1\u0161en zased\u00e1n\u00edm italsk\u00e9 Consulty v tr\u016fnn\u00edm s\u00e1le v Tuileries italsk\u00fdm kr\u00e1lem. V\u00e1hal s p\u0159ijet\u00edm titulu, proto\u017ee tato anexe mohla urychlit zformov\u00e1n\u00ed protifrancouzsk\u00e9 koalice. <\/P>

18. b\u0159ezna 1805: Napoleonov\u011b sest\u0159e Elise bylo ud\u011bleno Piombinsk\u00e9 kn\u00ed\u017eectv\u00ed – je to prvn\u00ed krok ke vzniku Velk\u00e9ho C\u00edsa\u0159stv\u00ed, kontinent\u00e1ln\u00edho syst\u00e9mu, zalo\u017een\u00e9ho na rodinn\u00e9 smlouv\u011b. Zem\u0159el admir\u00e1l Eustache Bruix (1759-1805).<\/P>

20. b\u0159ezna 1805 Institut definitivn\u011b us\u00eddlil v pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9 College des Quattre-Nations.<\/P><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed ud\u00e1losti, jejich\u017e 204., 203., 202., 201., 200. a 199. v\u00fdro\u010d\u00ed si p\u0159ipom\u00edn\u00e1me pr\u00e1v\u011b tento t\u00fdden.<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[129,32],"tags":[],"class_list":["post-511","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nezobrazovat-na-homepage","category-vyroci-tydne"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/511","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=511"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/511\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":1362,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/511\/revisions\/1362"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=511"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=511"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=511"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}