25. b\u0159ezna 1800<\/STRONG> – P\u0159\u00edprava italsk\u00e9ho ta\u017een\u00ed<\/STRONG>: byly vyd\u00e1ny nov\u00e9 rozkazy, kter\u00e9 ji\u017e nevkl\u00e1daly povinnost vyhr\u00e1t v\u00e1lku na R\u00fdnskou arm\u00e1du, „nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed arm\u00e1du, jakou Francie po dlouh\u00e9 dob\u011b vid\u011bla“. Moreauovi bylo na\u0159\u00edzeno zah\u00e1jit mezi 10.-20. dubnem druho\u0159adou ofenz\u00edvu s c\u00edlem donutit Kraye ustoupit k Ulmu a kr\u00fdt tak komunikace Z\u00e1lo\u017en\u00ed arm\u00e1dy, kter\u00e9 vedly p\u0159es \u0161v\u00fdcarsk\u00e9 pr\u016fsmyky<\/STRONG>. B\u011bhem t\u011bchto p\u0159edb\u011b\u017en\u00fdch operac\u00ed m\u011bla Z\u00e1lo\u017en\u00ed arm\u00e1da kr\u00fdt zpo\u010d\u00e1tku Moreauovy operace t\u0159emi divizemi, rozlo\u017een\u00fdmi mezi Dijonem a \u017denevou v takov\u00e9m postaven\u00ed, \u017ee mohly vytrhnout jak na Schaffhausen, tak na pr\u016fsmyk sv. Gottharda, a zbyl\u00fdch 30.000 mu\u017e\u016f arm\u00e1dy m\u011blo vyrazit z\u00e1v\u011brem dubna k Z\u00fcrichu. Jakmile by byl Moreau zatla\u010dil Kraye na vzd\u00e1lenost deseti denn\u00edch pochod\u016f a p\u0159eru\u0161il rakousk\u00e9 komunikace s Mil\u00e1nem p\u0159es Kostnick\u00e9 jezero a Grisonsko, m\u011bla polovina Z\u00e1lo\u017en\u00ed arm\u00e1dy zam\u00ed\u0159it do It\u00e1lie bu\u010f p\u0159es pr\u016fsmyk sv. Gottharda nebo Sempione, zat\u00edmco jej\u00ed druh\u00e1 polovina m\u011bla udr\u017eet \u0160v\u00fdcarsko a elitn\u00ed jednotky gener\u00e1la Lecourba, odd\u011blen\u00e9 od R\u00fdnsk\u00e9 arm\u00e1dy, m\u011bly rychle dorazit za Bonapartem do P\u00e1dsk\u00e9 n\u00ed\u017einy<\/STRONG>. Vzd\u00e1lenost mezi Z\u00fcrichem a Bergamem \u010dinila 220 km, \u010dili p\u0159i optimistick\u00fdch odhadech dvan\u00e1ct denn\u00edch pochod\u016f. Jakmile by ji Lecourbe p\u0159ekonal, mohli Francouzi s velk\u00fdmi silami napadnout Melasovy komunika\u010dn\u00ed linie a sev\u0159\u00edt ho mezi dv\u011bma ohni: Mass\u00e9nou zep\u0159edu a Z\u00e1lo\u017en\u00ed arm\u00e1dou v t\u00fdle. Tento pl\u00e1n ofenz\u00edvy je ov\u0161em t\u0159eba vystavit kritice: nen\u00ed jist\u00e9 zda by Melasova por\u00e1\u017eka sta\u010dila k uspokojiv\u00e9mu ukon\u010den\u00ed v\u00e1lky, proto\u017ee P\u00e1dsk\u00e1 n\u00ed\u017eina byla vzd\u00e1len\u00e1 a Alpy mohly b\u00fdt ochrannou bari\u00e9rou stejn\u011b jako roku 1797; stejn\u011b tak bylo nepravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee by Moreau mohl na Dunaji Kraye zcela rozdrtit. \u00dasp\u011bch pl\u00e1nu z\u00e1visel tak\u00e9 na tom, zda bude Moreau ochoten uvolnit Lecourba ve vhodn\u00e9m okam\u017eiku. V ka\u017ed\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b byl ale nov\u00fd pl\u00e1n realistick\u00fd a odv\u00e1\u017en\u011b pojat\u00fd, i kdy\u017e mu chyb\u011bla p\u016fvodn\u00ed Bonapartova my\u0161lenka bleskov\u00e9 v\u00e1lky, p\u0159ijal ho nakonec i vzdorovit\u00fd Moreau. Bonaparte, kter\u00fd nahl\u00ed\u017eel v\u00e1lku jako komplex spojen\u00fdch operac\u00ed, byl rozhodnut vynutit si pr\u016fchod do st\u0159edu Rakouska p\u0159es \u0160v\u00fdcarsko tak, \u017ee by vyu\u017eil „st\u0159edov\u00e9ho postaven\u00ed“ Rezervn\u00ed arm\u00e1dy aby porazil jednu z hlavn\u00edch rakousk\u00fdch arm\u00e1d. Podle Davida G. Chandlera \u0161lo v podstat\u011b o taktick\u00fd pl\u00e1n od Castiglione, znovu uplatn\u011bn\u00fd na strategick\u00e9 \u00farovni<\/STRONG>.<\/P> D\u011bdick\u00fd z\u00e1kon, ru\u0161\u00edc\u00ed p\u0159edchoz\u00ed z\u00e1kony z 9. fructidoru roku III a z 15. thermidoru roku IV<\/STRONG>. Z\u00e1kony z roku II o neman\u017eelsk\u00fdch d\u011btech (la loi sur les enfants naturels<\/EM>, 2.11. 1793) a o jejich d\u011bdick\u00e9 posloupnosti (la loi sur les successions<\/EM>, 6.1. 1794) vyvolaly ve ve\u0159ejn\u00e9m m\u00edn\u011bn\u00ed hlubok\u00e9 trauma vzhledem k rovnost\u00e1\u0159sk\u00fdm dispozic\u00edm a zp\u011btn\u00e9 platnosti a\u017e ke 14. \u010dervenci 1789. Neman\u017eelsk\u00fdm uznan\u00fdm d\u011btem (enfants naturels reconnus<\/EM>) byla p\u0159izn\u00e1na stejn\u00e1 n\u00e1slednick\u00e1 pr\u00e1va, co\u017e zu\u017eovalo pr\u00e1va otc\u016f v\u016f\u010di dobrovoln\u011b uznan\u00fdm d\u011btem (jak\u00fdkoli \u00fakon ov\u011b\u0159en\u00ed otcovstv\u00ed byl vylou\u010den) i v\u016f\u010di legitimn\u00edm d\u011btem. Z\u00e1kon z 12. brumairu roku II (2.11. 1793) ru\u0161il mo\u017enost vylou\u010den\u00ed d\u011bt\u00ed, narozen\u00fdch z mimoman\u017eelsk\u00e9ho svazku, a p\u0159iznal neman\u017eelsk\u00e9mu sou\u017eit\u00ed (unions de fait<\/EM>) pr\u00e1vn\u00ed d\u016fsledky. D\u011bdick\u00e9 pr\u00e1vo pak na z\u00e1klad\u011b z\u00e1kona ze 17 niv\u00f4su roku II (6.1. 1794) sv\u00fdm zp\u016fsobem up\u0159ednost\u0148ovalo levobo\u010dky p\u0159ed p\u0159\u00edm\u00fdmi potomky a ukl\u00e1dalo p\u0159\u00edsn\u00fd respekt k rovnosti d\u011bdic\u016f a omezilo v p\u0159\u00edm\u00e9 linii d\u011bdictv\u00ed na pouhou desetinu majetku a zak\u00e1zalo jej\u00ed u\u017eit\u00ed ke zv\u00fdhodn\u011bn\u00ed n\u011bkter\u00e9ho d\u00edt\u011bte – v\u0161echny tradi\u010dn\u00ed formy p\u0159enosu majetku na potomky tak byly rozvr\u00e1ceny. Proto\u017ee tyto z\u00e1kony na\u0159izovaly, aby byly znovu otev\u0159eny d\u011bdick\u00e9 p\u0159e zp\u011btn\u011b a\u017e o \u010dty\u0159i a p\u016fl roku, vyvolaly velmi silnou opozici, zvl\u00e1\u0161t\u011b v ji\u017en\u00edch d\u00e9partementech, kde byli otcov\u00e9 navykl\u00ed jmenovat nejstar\u0161\u00edho (faire un a\u00een\u00e9<\/EM>) z\u00e1v\u011bt\u00ed nebo donac\u00ed. Po 9. thermidoru byly Konventu adresov\u00e1ny stovky petic proti t\u00e9to nivelizaci jako produktu Robespierrovy tyranie. Ve skute\u010dnosti byly tyto dva z\u00e1kony, kter\u00e9 vstoupily do prvn\u00edho n\u00e1vrhu Code civil, p\u0159edstaven\u00e9ho Konventu roku 1793, redigov\u00e1ny pr\u00e1vn\u00edky Comit\u00e9 de l\u00e9gislation a inspirovaly se v t\u00e9to v\u011bci rovnost\u00e1\u0159skou prax\u00ed z\u00e1padn\u00edch d\u00e9partement\u016f. Z\u00e1kon ze 6. ledna 1794 podporovali mnoz\u00ed z mlad\u0161\u00edch \u010dlen\u016f rodin a z\u00e1kon z 2. listopadu 1793 m\u011bl omezen\u00fd dosah pro roz\u0161\u00ed\u0159enou d\u016fv\u011bru v dobrou v\u016fli otc\u016f uznat sv\u00e9 d\u011bti, i pro restriktivn\u00ed z\u00e1kroky Kasa\u010dn\u00edho soudu (Tribunal de cassation<\/EM>) v p\u0159\u00edpadech d\u011bt\u00ed, jejich\u017e rodi\u010de zem\u0159eli po 2. listopadu 1793 (Kasa\u010dn\u00ed soud od roku VII stanovoval, \u017ee se nov\u00fd z\u00e1kon nevztahuje na p\u0159\u00edpady d\u011bdick\u00e9 posloupnosti, otev\u0159en\u00e9 po 23. \u0159\u00edjnu 1793 – tuto teorii posl\u00e9ze potvrdil ve smyslu nep\u0159\u00edzniv\u00e9m pro man\u017eelsk\u00e9 d\u011bti z\u00e1kon ze 4.5. 1803). Konvent se pro uklidn\u011bn\u00ed rozbou\u0159en\u00e9ho ve\u0159ejn\u00e9ho m\u00edn\u011bn\u00ed nakonec rozhodl vzt\u00e1hnout retroaktivn\u00ed platnost na d\u011bdick\u00e9 p\u0159\u00edpady roku 1795 (z\u00e1kon z 9. fructidoru roku III = 26.8. 1795) a z\u00e1konod\u00e1rn\u00e1 shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed Direktoria rozhodla stejn\u011b v p\u0159\u00edpad\u011b pr\u00e1v neman\u017eelsk\u00fdch d\u011bt\u00ed k roku 1796 (z\u00e1kon z 15 thermidoru roku IV = 2.8. 1796). Oba tyto z\u00e1kony byly zru\u0161eny roku 1800 (z\u00e1konem ze 4 germinalu roku VIII = 25.3. 1800), kter\u00fd jim vyhradil pon\u011bkud v\u011bt\u0161\u00ed \u010d\u00e1st d\u011bdictv\u00ed a Code civil <\/EM>v l\u00e9tech 1803-1804 p\u0159iznal neman\u017eelsk\u00fdm uznan\u00fdm d\u011btem statut neregul\u00e9rn\u00edch d\u011bdic\u016f (successeurs irr\u00e9guliers<\/EM>) s pr\u00e1vem na t\u0159etinu d\u011bdictv\u00ed v p\u0159\u00edpad\u011b existence man\u017eelsk\u00fdch d\u011bt\u00ed a dovolil otc\u016fm „odm\u011b\u0148ovat a trestat“ sv\u00e9 d\u011bti prost\u0159ednictv\u00edm donac\u00ed a odkaz\u016f. D\u011bdick\u00e9 pr\u00e1vo Code Napol\u00e9on <\/EM>v\u0161ak p\u0159esto z\u016fstalo zalo\u017eeno na rovnosti legitimn\u00edch d\u011bdic\u016f a omezen\u00e9m uzn\u00e1n\u00ed pr\u00e1v uznan\u00fdch neman\u017eelsk\u00fdch d\u011bt\u00ed.<\/P> 26. b\u0159ezna 1800 <\/STRONG>– Egypt: nov\u00e9 protifrancouzsk\u00e9 povst\u00e1n\u00ed v Kairu.<\/P> 28. b\u0159ezna 1800<\/STRONG>: finan\u010dn\u00ed krize je p\u0159edm\u011btem napjat\u00fdch diskus\u00ed, Napol\u00e9on Bonaparte odm\u00edtl v\u00fdchodisko v podob\u011b nep\u0159\u00edm\u00fdch dan\u00ed a st\u00e1tn\u00edch p\u016fj\u010dek k p\u0159eklenut\u00ed deficitu, ale i demisi ministra financ\u00ed, Martina-Michela-Charlese Gaudina (1756-1841), kter\u00e9mu \u0159ekl: „Hezk\u00e9 dny p\u0159ijdou“. <\/P> 23. b\u0159ezna 1801<\/STRONG>: \u0161pan\u011blsk\u00fd vyslanec Azara p\u0159edkl\u00e1d\u00e1 Napol\u00e9onu Bonapartovi sv\u00e9 pov\u011b\u0159ovac\u00ed listiny.<\/P> 23.-24. b\u0159ezna 1801 <\/STRONG>– Rusko<\/STRONG>: v noci byl zavra\u017ed\u011bn v Petrohrad\u011b car Pavel I. (1754-1801). Ve\u010der pozval velitel preobra\u017eensk\u00e9ho pluku, gener\u00e1l Talysin, na hostinu do sv\u00e9ho bytu spiklence Pahlena, Benningsena, Plata a Mikul\u00e1\u0161e Subova. Na ot\u00e1zku, co budou d\u011blat, postav\u00ed-li se car na odpor, odpov\u011bd\u011bl Pahlen: „Quand on veut faire des omelettes, il faut casser des oeufs<\/EM>“ (Kdy\u017e chcete p\u0159ipravit omelety, je t\u0159eba rozb\u00edt vejce). Sen\u00e1tor Tro\u0161inskij p\u0159ipravil manifest, v n\u011bm\u017e se oznamovalo n\u00e1rodu, \u017ee car Pavel dobrovoln\u011b p\u0159ijal za spoluvlada\u0159e sv\u00e9ho syna Alexandra. K jeho p\u0159ijet\u00ed m\u011bl b\u00fdt car donucen n\u00e1sil\u00edm, v p\u0159\u00edpad\u011b odporu m\u011bl b\u00fdt zat\u010den a uv\u011bzn\u011bn ve schl\u00fcsselbursk\u00e9 pevnosti. O p\u016flnoci spiklenci obkl\u00ed\u010dili Michajlovsk\u00fd pal\u00e1c a dostali se bez odporu a\u017e do carov\u00fdch komnat, proto\u017ee poru\u010d\u00edk, vel\u00edc\u00ed pal\u00e1cov\u00e9 str\u00e1\u017ei, k nim pat\u0159il. Plato, Subov a Bennigsen m\u011bli hovo\u0159it s carem, Pahlen a gener\u00e1l Uvarov se odebrali k vojsku, stoj\u00edc\u00edmu u letn\u00ed zahrady. Car byl probuzen hlukem a skryl se za \u0161pan\u011blskou st\u011bnou. Benningsen na n\u011bj ihned zvolal: „Sire, jste zat\u010den“. Car se pokusil o \u00fat\u011bk, ale byl povalen a u\u0161krcen \u0161erpou jak\u00e9hosi d\u016fstojn\u00edka. Z\u00e1meck\u00e1 str\u00e1\u017e holdovala Alexandrovi teprve kdy\u017e se roz\u0161\u00ed\u0159ila zv\u011bst o carov\u011b smrti. <\/P> 27. b\u0159ezna 1801<\/STRONG>: Napol\u00e9on Bonaparte ohl\u00e1sil diplomatick\u00e9mu sboru bl\u00edzk\u00e9 uzav\u0159en\u00ed Amiensk\u00e9ho m\u00edru Francie a jej\u00edch spojenc\u016f, \u0160pan\u011blska a Nizozem\u00ed, s Velkou Brit\u00e1ni\u00ed.<\/P> 28. b\u0159ezna 1801<\/STRONG>: Napol\u00e9on Bonaparte p\u0159ijal rusk\u00e9ho vyslance. 25. b\u0159ezna 1802<\/STRONG>: Amiensk\u00fd m\u00edr, uzav\u0159en\u00fd mezi Franci\u00ed, \u0160pan\u011blskem a Nizozem\u00edm na jedn\u00e9 stran\u011b a Velkou Brit\u00e1ni\u00ed na stran\u011b druh\u00e9. Velk\u00e1 Brit\u00e1nie doufala v otev\u0159en\u00ed trhu Francie a jej\u00edch „satelit\u016f“ sv\u00fdm v\u00fdrobk\u016fm. Jablkem sv\u00e1ru ale z\u016fst\u00e1vala Malta, kterou Velk\u00e1 Brit\u00e1nie odm\u00edtla vyklidit.<\/P> 26. b\u0159ezna 1802<\/STRONG>: Napol\u00e9on Bonaparte p\u0159ijal text Amiensk\u00e9ho m\u00edru.<\/P> 27. b\u0159ezna 1802<\/STRONG>: Napol\u00e9on Bonaparte vyhl\u00e1sil na diplomatick\u00e9 recepci v Pa\u0159\u00ed\u017ei Amiensk\u00fd m\u00edr.<\/P> 28. b\u0159ezna 1802<\/STRONG>: Napol\u00e9on Bonaparte p\u0159ijal v Malmaisonu kardin\u00e1la Capraru.<\/P> 24. b\u0159ezna<\/STRONG>: Reces \u0159\u00ed\u0161sk\u00e9ho sn\u011bmu zm\u011bnil pod francouzsk\u00fdm vlivem mapu Svat\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e \u0159\u00edmsk\u00e9 n\u00e1roda n\u011bmeck\u00e9ho. V\u011bt\u0161ina svobodn\u00fdch \u0159\u00ed\u0161sk\u00fdch m\u011bst a c\u00edrkevn\u00edch kn\u00ed\u017eectv\u00ed z n\u00ed zmizela (268 „st\u00e1te\u010dk\u016f“), pohlcena Pruskem, Bavorskem, W\u00fcrttemberskem a B\u00e1densk\u00fdm v\u00e9vodstv\u00edm. \u0158\u00ed\u0161sk\u00fd sn\u011bm rovn\u011b\u017e vzal Habsbursk\u00e9mu domu nad\u011bji, \u017ee by si nadlouho mohl uchovat c\u00edsa\u0159skou korunu. Konzul\u00e1t sou\u010dasn\u011b zah\u00e1jil diplomatickou ofenz\u00edvu, zam\u011b\u0159enou k V\u00fdchodu: obnovil diplomatick\u00e9 styky s Osmanskou \u0159\u00ed\u0161\u00ed, otev\u0159el na V\u00fdchod\u011b \u0159adu nov\u00fdch konzul\u00e1t\u016f, nav\u00e1zal diplomatick\u00e9 styky s Egyptem, S\u00fdri\u00ed, Tripolis a Al\u017e\u00edrem. K indick\u00e9mu Pondich\u00e9ry zam\u00ed\u0159il Decaen s 1.800 mu\u017ei a \u0161esti \u0159adov\u00fdmi lod\u011bmi.<\/P> 28. b\u0159ezna 1803<\/STRONG>: z\u00e1konem byl ustaven „franc Germinal<\/EM>„, tento z\u00e1kon platil a\u017e do 25. \u010dervna 1928, kdy vznikl „franc Poincar\u00e9<\/EM>“ a hodnota tohoto franku ve vztahu ke zlatu se prakticky nezm\u011bnila a\u017e do srpna 1914. Nov\u00fd st\u0159\u00edbrn\u00fd frank v\u00e1\u017eil p\u011bt gram\u016f a razil se p\u016fl frank, t\u0159i\u010dtvrt\u011b franku, jeden frank, dva franky a p\u011bt frank\u016f. Hodnota byla definov\u00e1na ve vztahu ke zlatu, p\u0159esto\u017ee zlato bylo pod\u0159\u00edzeno st\u0159\u00edbru. Razily se i dvaceti a \u010dty\u0159icetifrankov\u00e9 mince – 155 dvacetifrankov\u00fdch minc\u00ed m\u011blo m\u00edt v\u00e1hu jednoho kilogramu zlata. Hodnota franku ji\u017e nez\u00e1visela na v\u016fli vl\u00e1dy, ale na nem\u011bnn\u00fdch pravidlech. Na \u00farovni sm\u011bn\u00e1rnictv\u00ed byl „franc Germinal“ solidn\u00ed a v\u00edtanou minc\u00ed, v drobn\u00e9m ob\u011bhu v\u0161ak bral lidu za\u017eitou a obl\u00edbenou cenovou soustavu, zalo\u017eenou na sous o dvan\u00e1cti deniers a na toursk\u00e9m livru o 240 deniers – proto bylo nutno ponechat star\u00e9 mince v ob\u011bhu a\u017e do roku 1834, v srpnu 1803 byly sta\u017eeny ty z nich\u017e, jejich\u017e obraz byl set\u0159en a v srpnu 1804 ty, je\u017e byly ra\u017eeny p\u0159ed rokem 1726.<\/P> 30. b\u0159ezna 1803<\/STRONG>: v\u00fdnos Prvn\u00edho konzula stanovil, \u017ee m\u00e1 b\u00fdt v Brestu zformov\u00e1n koloni\u00e1ln\u00ed prapor (Bataillon de l\u00b4Isle de France<\/EM>), jeho\u017e mu\u017ei m\u011bli b\u00fdt rekrutov\u00e1ni z koloni\u00ed a m\u011bl b\u00fdt tvo\u0159en \u0161t\u00e1bem, jednou setninou gran\u00e1tn\u00edk\u016f a osmi setninami fyzil\u00edr\u016f. M\u011bl nosit stejn\u00e9 uniformy jako \u0159adov\u00e1 p\u011bchota. Zanikl po obsazen\u00ed ostrova Angli\u010dany 4. prosince 1810.<\/P> 21. b\u0159ezna 1804 <\/STRONG>– Poprava v\u00e9vody d\u00b4Enghien: 21. b\u0159ezna 1804: V p\u016fl jedn\u00e9 v noci p\u0159edstoupil ve Vincennes v\u00e9voda d\u00b4Enghien p\u0159ed vojensk\u00fd tribun\u00e1l, kter\u00fd ho prohl\u00e1sil za neamnestovan\u00e9ho emigranta, kter\u00fd se zbran\u00ed bojoval proti Francii a m\u00e1 styky s nep\u0159\u00edtelem, Velkou Brit\u00e1ni\u00ed. Tribun\u00e1l vynesl rozsudek smrti. Savary jako velitel Bonapartovy vojensk\u00e9 zpravodajsk\u00e9 slu\u017eby, p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee Prvn\u00ed konzul i Fouch\u00e9 si p\u0159ej\u00ed v\u00e9vodovu smrt, zas\u00e1hl u Hulina, kter\u00fd odm\u00edtal prov\u00e9st rozsudek, ani\u017e by Bonaparta uv\u011bdomil: „Va\u0161e pr\u00e1ce skon\u010dila, te\u010f se to t\u00fdk\u00e1 mne!“. V p\u016fl t\u0159et\u00ed r\u00e1no byl v\u00e9voda zast\u0159elen v p\u0159\u00edkopech pevnosti Vincennes.<\/P> Roz\u010dilen\u00fd Napol\u00e9on Bonaparte je\u0161t\u011b ve\u010der zvolal: „Hle d\u016fkazy, kter\u00e9 nelze odm\u00edtnout. Tihle lid\u00e9 cht\u011bli rozvr\u00e1tit Francii a zab\u00edt revoluci v m\u00e9 osob\u011b. Musil jsem ji br\u00e1nit a pomst\u00edt. Uk\u00e1zal jsem, \u010deho je schopn\u00e1. V\u00e9voda d\u00b4Enghien kul pikle jako ka\u017ed\u00fd jin\u00fd, bylo t\u0159eba s n\u00edm jednat jako s jin\u00fdmi\u2026 Bourboni nep\u0159ijdou nikdy jinudy, ne\u017e p\u0159es Volsk\u00e9 oko \/s\u00e1l l\u00b4Oeil-de-boeuf<\/EM> byl ve Versailles p\u0159eds\u00e1l\u00edm kr\u00e1lovsk\u00e9ho apartm\u00e1 a shroma\u017e\u010fovali se v n\u011bm dvo\u0159ani\/ a jsou ur\u010deni k v\u011b\u010dn\u00fdm iluz\u00edm. V\u0161ichni tihle hlup\u00e1ci by mne zabili nebo dokonce unesli a na m\u00e9 m\u00edsto by posadili jen rozzu\u0159en\u00e9 jakob\u00edny. My jsme pro\u0161li dobou etikety, Bourboni z n\u00ed v\u016fbec nedovedou vyj\u00edt; uvid\u00edte-li je se vracet, s\u00e1z\u00edm se, \u017ee to bude prvn\u00ed v\u011bc, kterou se budou zab\u00fdvat.. Prolil jsem krev a je\u0161t\u011b mo\u017en\u00e1 proliji, ale bez hn\u011bvu a zcela prost\u011b proto, \u017ee pu\u0161t\u011bn\u00ed \u017eilou pat\u0159\u00ed ke kombinac\u00edm politick\u00e9 medic\u00edny. J\u00e1 jsem st\u00e1tn\u00edk. J\u00e1 jsem francouzsk\u00e1 revoluce. Opakuji to a budu to h\u00e1jit“. <\/P> Promulgace Ob\u010dansk\u00e9ho z\u00e1kon\u00edku (Code civil<\/EM>). Revoluce zru\u0161ila celou legislativu Star\u00e9ho re\u017eimu, 2.9. 1791 \u00dastavod\u00e1rn\u00e9 shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed odhlasovalo: „Bude p\u0159ipravena sb\u00edrka ob\u010dansk\u00fdch z\u00e1kon\u016f, spole\u010dn\u00fdch pro cel\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed“. A\u017e do p\u0159evratu z 18 brumairu pr\u00e1ce p\u0159\u00edli\u0161 nepokro\u010dily a Napol\u00e9on Bonaparte jako Prvn\u00ed konzul proto ustavil novou komisi, tvo\u0159enou Bigotem de Pr\u00e9ameneu, Malevillem, Portalisem a Tronchetem, dv\u011bma znalci severofrancouzsk\u00e9ho zvykov\u00e9ho pr\u00e1va a dv\u011bma znalci psan\u00e9ho jihofrancouzsk\u00e9ho pr\u00e1va. Po \u010dty\u0159ech m\u011bs\u00edc\u00edch pr\u00e1ce byl n\u00e1verh p\u0159edlo\u017een k posouzen\u00ed legislativn\u00ed komisi St\u00e1tn\u00ed rady, tvo\u0159en\u00e9 nejlep\u0161\u00edmi pr\u00e1vn\u00edky. Diskuse prob\u011bhla ve 102 sezen\u00edch, z nich pln\u00fdm 57 p\u0159edsedal Napol\u00e9on Bonaparte. V\u011bt\u0161\u00ed \u010d\u00e1st revolu\u010dn\u00edch z\u00e1kon\u016f byla vy\u0159azena, co\u017e vyvolalo opozici Tribun\u00e1tu a z\u00e1konod\u00e1rn\u00e9ho sboru. Prvn\u00ed konzul hlavn\u00ed oponenty vy\u0159adil a dos\u00e1hl toho, \u017ee v l\u00e9tech 1801-1803 bylo schv\u00e1leno 36 souhrnn\u00fdch z\u00e1kon\u016f, seskupen\u00fdch 21. b\u0159ezna 1804 do Code civil des Fran\u00e7ais (2.281 \u010dl\u00e1nk\u016f), zvan\u00e9ho od roku 1807 Code Napol\u00e9on.<\/P> 22. b\u0159ezna 1804<\/STRONG> – Poprava v\u00e9vody d\u00b4Enghien: v Moniteuru byl oti\u0161t\u011bn rozsudek, odsuzuj\u00edc\u00ed Louise Antoina Henriho de Bourbon, v\u00e9vodu d\u00b4Enghien jednohlasn\u011b k smrti. V n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch dnech za\u010daly doch\u00e1zet adresy a listy ze v\u0161ech d\u00e9partement\u016f, vyjad\u0159uj\u00edc\u00ed hr\u016fzu z nov\u00fdch anglick\u00fdch komplot\u016f proti Prvn\u00edmu konzulovi, p\u0159ipravovan\u00fdch roajalistick\u00fdm „anglick\u00fdm v\u00fdborem“ a financovan\u00fdch „Pittov\u00fdm zlatem“ (tvrdilo se, \u017ee anglick\u00fd rezident Wickham m\u011bl v prvn\u00ed polovin\u011b roku 1800 k dispozici 3.600.000 frank\u016f). Cambac\u00e9res nevid\u011bl v poprav\u011b v\u00e9vody d\u00b4Enghien bezd\u016fvodnou vra\u017edu, ale nevhodnou exekuci, vykonanou za neleg\u00e1ln\u00edch podm\u00ednek, je\u017e bude okam\u017eit\u011b zneu\u017eita tiskem a po\u0161kod\u00ed obraz Prvn\u00edho konzula, jeho pr\u00e1vo na legitimn\u00ed obranu nikdy nezpochybnil, ale vid\u011bl v poprav\u011b hrubou politickou chybu. <\/P> 26. b\u0159ezna 1804<\/STRONG>: Napol\u00e9on \u0159ekl v Malmaisonu vicepresidentovi Sen\u00e1tu, Le Couteaulxovi de Canteleu o exekuci v\u00e9vody d\u00b4Enghien: „Okolnosti, v nich\u017e jsme se ocitli, nebyly v\u016fbec takov\u00e9 povahy, aby se za nich postupovalo ryt\u00ed\u0159sky. Takov\u00e9 zp\u016fsoby by ve st\u00e1tn\u00edch z\u00e1le\u017eitostech byly d\u011btinsk\u00e9“.<\/P> 30. b\u0159ezna 1804<\/STRONG>: v M\u00fcnsteru zem\u0159el Victor Fran\u00e7ois, v\u00e9voda de Broglie (1718-1804). Roku 1759 byl Ludv\u00edkem XV. jmenov\u00e1n mar\u0161\u00e1lem Francie, 11. \u010dervence 1789 byl pov\u011b\u0159en velen\u00edm vojensk\u00fdch odd\u00edl\u016f v okol\u00ed Versailles a Pa\u0159\u00ed\u017ee. Po Neckerov\u011b odvol\u00e1n\u00ed byl jmenov\u00e1n ministrem v\u00e1lky – demisi ale podal ji\u017e 16. \u010dervence, po pouh\u00fdch t\u0159ech dnech.<\/P> 21. b\u0159ezna 1805<\/STRONG>: v Pa\u0159\u00ed\u017ei zem\u0159el mal\u00ed\u0159 Jean-Baptiste Greuze (1725-1805). <\/P> 22. b\u0159ezna 1805<\/STRONG>: Napol\u00e9on Bonaparte nav\u0161t\u00edvil Versailles a p\u0159enocoval tam, do Pa\u0159\u00ed\u017ee se vr\u00e1til 23. b\u0159ezna ve 23.20 hod. 24. b\u0159ezna 1805<\/STRONG>: Napol\u00e9on Bonaparte p\u0159ijal dopoledne z\u00e1stupce Sen\u00e1tu, kte\u0159\u00ed mu p\u0159i\u0161li blahop\u0159\u00e1t k n\u00e1stupu na italsk\u00fd tr\u016fn. V \u0161estn\u00e1ct hodin odpoledne se v Saint-Cloud \u00fa\u010dastnil k\u0159tu syna sv\u00e9ho bratra Louise a jeho man\u017eelky Hortensie.<\/P> 30. b\u0159ezna 1805 <\/STRONG>(9 Germinal, an XIII<\/EM>), : Pius VII. p\u0159ed sv\u00fdm n\u00e1vratem do It\u00e1lie nav\u0161t\u00edvil Napol\u00e9ona. 204 let let uplynulo ode dne kdy25. b\u0159ezna 1800 – P\u0159\u00edprava italsk\u00e9ho ta\u017een\u00ed: byly vyd\u00e1ny nov\u00e9 rozkazy, kter\u00e9 ji\u017e nevkl\u00e1daly povinnost vyhr\u00e1t v\u00e1lku na R\u00fdnskou arm\u00e1du, „nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed arm\u00e1du, jakou Francie po dlouh\u00e9 dob\u011b vid\u011bla“. Moreauovi bylo na\u0159\u00edzeno zah\u00e1jit mezi 10.-20. dubnem druho\u0159adou ofenz\u00edvu s c\u00edlem donutit Kraye ustoupit k Ulmu a kr\u00fdt tak komunikace Z\u00e1lo\u017en\u00ed […]<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[129,32],"tags":[],"class_list":["post-514","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nezobrazovat-na-homepage","category-vyroci-tydne"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/514","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=514"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/514\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":1365,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/514\/revisions\/1365"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=514"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=514"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=514"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}203 let uplynulo ode dne kdy<\/H5>
Jedn\u00edm z prvn\u00edch krok\u016f Konzul\u00e1tu je ustaven\u00ed komise, kter\u00e1 m\u00e1 p\u0159ipravit text „trestn\u00edho, v\u011bze\u0148sk\u00e9ho a policejn\u00edho z\u00e1kon\u00edku“ (Code criminel, correctionnel et de police<\/EM>). Projekt byl studov\u00e1n a\u017e do prosince 1804 v sedmadvaceti zased\u00e1n\u00edch St\u00e1tn\u00ed rady, kter\u00e1 se v\u0161ak k n\u011bmu znovu vr\u00e1tila a\u017e v lednu 1808. Code d\u00b4instruction criminelle o 643 \u010dl\u00e1nc\u00edch byl pak vyhl\u00e1\u0161en teprve 16.12. 1808 a za\u010dal pl\titi a\u017e 1. ledna 1811, sou\u010dasn\u011b s Code p\u00e9nal. <\/P>202 let uplynulo ode dne kdy (1802)<\/H5>
201 let uplynulo ode dne kdy<\/H5>
200 let uplynulo ode dne kdy<\/H5>
199 let uplynulo ode dne kdy<\/H5>
Z\u00e1konod\u00e1rn\u00fd sbor Bat\u00e1vsk\u00e9 republiky odhlasoval novou \u00fastavu.<\/P>
Viceadmir\u00e1l Pierre-Charles de Villeneuve (1763-1806), pov\u011b\u0159en\u00fd proveden\u00edm velk\u00e9ho man\u00e9vru, kter\u00fd by odpoutal pozornost britsk\u00e9ho lo\u010fstva a umo\u017enil invazi do Anglie, oklamal Nelsona a \u00fasp\u011b\u0161n\u011b vyplul z Toulonu.<\/P><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"