{"id":515,"date":"2004-03-19T11:08:50","date_gmt":"2004-03-19T11:08:50","guid":{"rendered":"http:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/real-kontra-danican-aneb-drasticky-obraz-pomeru-londynskeho-roajalistickeho-exilu-roku-1808\/"},"modified":"2024-11-27T15:33:58","modified_gmt":"2024-11-27T13:33:58","slug":"real-kontra-danican-aneb-drasticky-obraz-pomeru-londynskeho-roajalistickeho-exilu-roku-1808","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/real-kontra-danican-aneb-drasticky-obraz-pomeru-londynskeho-roajalistickeho-exilu-roku-1808\/","title":{"rendered":"R\u00e9al kontra Danican aneb drastick\u00fd obraz pom\u011br\u016f lond\u00fdnsk\u00e9ho roajalistick\u00e9ho exilu roku 1808"},"content":{"rendered":"

Louis Michel August Th\u00e9venet, zvan\u00fd Danican se narodil v\u00a0Pa\u0159\u00ed\u017ei 28.3. 1764. Roku 1779 nastoupil slu\u017ebu u n\u00e1mo\u0159nictva a roku 1779 v\u00a0\u0159ad\u00e1ch kr\u00e1lovniny t\u011blesn\u00e9 str\u00e1\u017ee (gendarmes de la Reine<\/em>). V\u00a0den p\u00e1du Bastily, 14. \u010dervence 1789, vstoupil do N\u00e1rodn\u00ed gardy a roku 1792 si zvolil arm\u00e1dn\u00ed dr\u00e1hu, kter\u00e1 ho za boj\u016f ve Vend\u00e9e vynesla v\u00a0z\u00e1\u0159\u00ed 1793 a\u017e k\u00a0hodnosti brig\u00e1dn\u00edho gener\u00e1la. Po por\u00e1\u017ece republik\u00e1nsk\u00fdch odd\u00edl\u016f v\u00a0bitv\u011b u Entrammes a \u00fastupu na Angers se stal politicky podez\u0159el\u00fdm a byl zbaven velen\u00ed; p\u0159ed procesem p\u0159ed revolu\u010dn\u00edm tribun\u00e1lem ho zachr\u00e1nil Edmond Louis Alexis Dubois-Cranc\u00e9 (1746-1814), kter\u00fd mu v\u00a0dubnu 1794 vymohl i op\u011btn\u00e9 za\u0159azen\u00ed k\u00a0arm\u00e1d\u011b. Danican tehdy bojoval v\u00a0Bretani, Doln\u00ed Normandii a Maine, ale jeho zku\u0161enosti s\u00a0brut\u00e1ln\u00ed repres\u00ed povstaleck\u00e9ho obyvatelstva byly takov\u00e9, \u017ee se v\u00a0z\u00e1\u0159\u00ed 1795 vzdal velen\u00ed a obvinil p\u0159ed Konventem \u0159adu sv\u00fdch koleg\u016f, republik\u00e1nsk\u00fdch gener\u00e1l\u016f, ze sp\u00e1chan\u00fdch zv\u011brstev. P\u0159i pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9m roajalistick\u00e9m povst\u00e1n\u00ed z\u00a013. vend\u00e9miairu roku IV (5. \u0159\u00edjna 1795) p\u0159ijal velen\u00ed vzbou\u0159en\u00fdm sekc\u00edm.<\/p>\n

Po por\u00e1\u017ece povst\u00e1n\u00ed mu nezbylo ne\u017e uprchnout do n\u011bmeck\u00e9ho exilu, kde se stal roajalistick\u00fdm agentem. Roku 1796 tam pak vydal d\u00edlo Zpr\u00e1va o 13. vend\u00e9miairu neboli pomst\u011bn\u00ed Pa\u0159\u00ed\u017ean\u00e9: v\u011bnov\u00e1no vdov\u00e1m a sirotk\u016fm Francouz\u016f, zavra\u017ed\u011bn\u00fdch Konventem a v\u0161em nep\u0159\u00e1tel\u016fm zlo\u010dinu a anarchie; seps\u00e1no Augustem Danicanem, velitelem sekc\u00ed z\u00a013. vend\u00e9miairu, a odsouzen\u00fdm k\u00a0trestu smrti vojenskou komis\u00ed, zasedaj\u00edc\u00ed v Th\u00e9\u00e2tre Fran\u00e7ais <\/em>(Notice sur le 13 vend\u00e9miaire ou les Parisiens veng\u00e9s: d\u00e9di\u00e9 aux veuves et orphelins des Fran\u00e7ais assassin\u00e9s par la Convention, et \u00e0 tous les ennemis du crime et de l\u00b4anarchie; par Auguste Danican, commandant les sections le 13 vend\u00e9miaire, et condamn\u00e9 \u00e0 la peine de mort par la commission militaire s\u00e9ante au Th\u00e9\u00e2tre Fran\u00e7ais<\/em>). \u0160lo o v\u00e1\u0161nivou polemiku s\u00a0Konventem i\u00a0ofici\u00e1ln\u00ed zpr\u00e1vou Pierre-Fran\u00e7ois R\u00e9ala (1757-1834), vydanou z\u00e1hy po osudov\u00fdch ud\u00e1lostech pod titulem Studie o dnech t\u0159in\u00e1ct\u00e9ho a \u010dtrn\u00e1ct\u00e9ho vend\u00e9miairu<\/em> (Essai sur les journ\u00e9es des treize et quatorze vend\u00e9miaire<\/em>). Na \u0159adu let se tak rozpoutal osobn\u00ed souboj mezi n\u011bkdej\u0161\u00edm republik\u00e1nsk\u00fdm a nyn\u00ed roajalistick\u00fdm gener\u00e1lem na jedn\u00e9 stran\u011b, a Barrasov\u00fdm chr\u00e1n\u011bncem a tich\u00fdm spojencem Fouch\u00e9ho.<\/p>\n

Danican pronikal do Pa\u0159\u00ed\u017ee tajn\u011b i z\u00a0exilu a za st\u00e1tn\u00edho p\u0159evratu z\u00a018. fructidoru jen o vlas unikl zat\u010den\u00ed. Jeho ne\u00fanavn\u00e1 \u010dinnost a po\u010detn\u00e9 intriky, kter\u00e9 rozv\u00edjel ze \u0160v\u00fdcarska, mu vynesly i podez\u0159en\u00ed, \u017ee se \u00fadajn\u011b roku 1799 pod\u00edlel na vra\u017ed\u011b francouzsk\u00fdch zplnomocn\u011bn\u00fdch ministr\u016f v\u00a0Rastattu. P\u016fsobil i na piemontsk\u00e9m \u00fazem\u00ed a v\u00a0\u010dervnu roku 1800 obdr\u017eel od Ludv\u00edka XVIII. hodnost mar\u00e9chal de camp<\/em> – zanechal n\u00e1m, mimo jin\u00e9, velmi zaj\u00edmavou zpr\u00e1vu o bitv\u011b u Marenga. Pierre-Fran\u00e7ois R\u00e9al pro\u0161el po pa\u0159\u00ed\u017esk\u00fdch ud\u00e1lostech strm\u011bj\u0161\u00ed kari\u00e9rou: ministr policie Sotin mu sv\u011b\u0159il prozkoum\u00e1n\u00ed kontrarevolu\u010dn\u00ed korespondence, kter\u00e9 se gener\u00e1l Moreau zmocnil ve vozech rakousk\u00e9ho gener\u00e1la Klinglina a je\u017e obsahovala d\u016fkazy o zrad\u011b gener\u00e1la Pichegruho.<\/p>\n

R\u00e9al byl za sv\u00e9 z\u00e1sluhy jmenov\u00e1n komisa\u0159em direktoria d\u00e9partementu Seine a m\u011bl velk\u00fd vliv na Centr\u00e1ln\u00ed \u00fa\u0159ad<\/em>, staraj\u00edc\u00ed se o policii. Prost\u0159ednictv\u00edm Josef\u00edny, se kterou se dob\u0159e znal, nab\u00eddnul sv\u00e9 slu\u017eby Bonapartovi a spolu s\u00a0Fouch\u00e9m kryl policejn\u00ed moc\u00ed st\u00e1tn\u00ed p\u0159evrat z\u00a018. brumairu. Jako st\u00e1tn\u00ed rada prvn\u00edho \u201esektoru\u201c v\u0161eobecn\u00e9 policie, pov\u011b\u0159en\u00fd vy\u0161et\u0159en\u00edm a st\u00edh\u00e1n\u00edm v\u0161ech p\u0159\u00edpad\u016f, dot\u00fdkaj\u00edc\u00edch se klidu a vnit\u0159n\u00ed bezpe\u010dnosti republiky, prok\u00e1zal roku 1804 sv\u00e9 kvality p\u0159i odhalov\u00e1n\u00ed Cadoudalova spiknut\u00ed. Na Danicana nikdy nezapomenul a poda\u0159ilo se mu zmocnit jeho zpr\u00e1vy z\u00a0\u010dervence 1808, kter\u00e1 zdrcuj\u00edc\u00edm zp\u016fsobem demaskovala intriky, pokrytectv\u00ed a slabost lond\u00fdnsk\u00e9ho emigrantsk\u00e9ho prost\u0159ed\u00ed.<\/p>\n

R\u00e9al ji se sarkastick\u00fdm zadostiu\u010din\u011bn\u00edm je\u0161t\u011b po l\u00e9tech za\u0159adil do sv\u00e9\u00a0 anonymn\u00ed sb\u00edrky pikantn\u00edch dokument\u016f a v\u00fdpov\u011bd\u00ed, nazvan\u00e9 Indiskr\u00e9tnosti 1798-1830. Anekdotick\u00e9 a politick\u00e9 vzpom\u00ednky z\u00a0portfeje jednoho \u00fa\u0159edn\u00edka C\u00edsa\u0159stv\u00ed, uspo\u0159\u00e1dan\u00e9 Musnierem-Desclozeauxem<\/em> (Indiscr\u00e9tions 1798-1830. Souvenirs anecdotiques et politiques tir\u00e9s du portefeuille d\u00b4un fonctionnaire de l\u00b4Empire, mis en ordre par Musnier Desclozeaux<\/em>, d\u00edl II., nakl. Dufey libraire, Paris 1835, Note du g\u00e9n\u00e9ral Danican, \u00e9migr\u00e9 \u00e0 Londres, juillet 1808<\/em>, str. 46-70). Dokument, jeho\u017e \u010desk\u00fd p\u0159eklad p\u0159in\u00e1\u0161\u00edme, Danicana t\u011b\u017ece zdiskreditoval. Kdy\u017e se za Restaurace vr\u00e1til do Francie, byl okam\u017eit\u011b penzionov\u00e1n a nebyla mu uzn\u00e1na ani jeho gener\u00e1lsk\u00e1 hodnost. Marn\u011b se znovu pokou\u0161el usadit ve Velk\u00e9 Brit\u00e1nii a nakonec zem\u0159el (pln\u00fdch \u010dtrn\u00e1ct let po R\u00e9alovi), v\u0161emi opu\u0161t\u011bn, v\u00a0hol\u0161t\u00fdnsk\u00e9m Itzehoe 17. prosince 1848.<\/p>\n

\u201ePrincov\u00e9 bourbonsk\u00e9ho domu, kte\u0159\u00ed nyn\u00ed pob\u00fdvaj\u00ed v\u00a0Anglii, jsou:<\/p>\n

\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 Ludv\u00edk XVIII.[1]<\/a>, s\u00eddl\u00edc\u00ed v\u00a0Gosfieldu v\u00a0Sussexu, v\u00a0z\u00e1mku, kter\u00fd pat\u0159\u00ed v\u00e9vodovi z\u00a0Buckinghamu: m\u00e1 ve sv\u00e9m okol\u00ed hrab\u011bte d\u00b4Avaray[2]<\/a>, sv\u00e9ho d\u016fv\u011brn\u00edka a ministra a nejlep\u0161\u00edho p\u0159\u00edtele; v\u00e9vodu de Grammont, kapit\u00e1na gardy; hrab\u011bte de La Ch\u00e2tre, sv\u00e9ho ministra p\u0159i vl\u00e1dn\u00edm kabinetu Saint-Jamese, o n\u011bm\u017e budeme v\u00a0t\u011bchto pozn\u00e1mk\u00e1ch je\u0161t\u011b mluvit. V\u011bt\u0161\u00ed \u010d\u00e1st kr\u00e1lova doprovodu z\u016fstala v\u00a0Mittau. Kr\u00e1l je v\u00a0nejvy\u0161\u0161\u00ed m\u00ed\u0159e vzd\u011blan\u00fd, ne\u00fanavn\u011b pracuje a je velmi piln\u00fd: dost\u00e1v\u00e1 se mu v\u00a0nejvy\u0161\u0161\u00ed m\u00ed\u0159e daru slova; je t\u0159eba v\u011b\u0159it, \u017ee v\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b restaurace by dal p\u0159ede v\u0161\u00edm p\u0159ednost tomu, co by pova\u017eoval za ve\u0159ejn\u00fd prosp\u011bch.<\/p>\n

\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 Jeho Kr\u00e1lovsk\u00e1 V\u00fdsost, Monseigneur hrab\u011b z\u00a0Artois[3]<\/a> bydl\u00ed v\u00a0South-Adley Street, \u010d. 72: kapit\u00e1ny jeho gardy jsou pan de Puys\u00e9gur a hrab\u011b Fran\u00e7ois d\u00b4Escars; pan du Theil m\u00e1 zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pov\u011b\u0159en\u00ed \u0159\u00eddit jeho z\u00e1le\u017eitosti a princ mu zcela d\u016fv\u011b\u0159uje, co\u017e mu vytvo\u0159ilo, pochopiteln\u011b, mnoho nep\u0159\u00e1tel: vynikaj\u00edc\u00edm teplom\u011brem pro roajalisty z \/francouzsk\u00e9ho\/ vnitrozem\u00ed je posuzovat osoby, kter\u00e9 prince obklopuj\u00ed, podle m\u00edry nen\u00e1visti, kterou k\u00a0nim chov\u00e1 francouzsk\u00e1 vl\u00e1da; z\u00a0hlediska tohoto vztahu mus\u00ed b\u00fdt pan du Theil posuzov\u00e1n p\u0159\u00edzniv\u011b. Mezi d\u016fv\u011brn\u00e9 p\u0159\u00e1tele prince je t\u0159eba za\u0159adit v\u00e9vodu de S\u00e9rans, barona de Roll, abb\u00e9ho de La Till, jeho almu\u017en\u00edka, abb\u00e9ho de Bouvens, atd.<\/p>\n

\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 Jeho Kr\u00e1lovsk\u00e1 V\u00fdsost, monseigneur v\u00e9voda z\u00a0Angoul\u00eame[4]<\/a>, kter\u00fd odejel v\u00a0kv\u011btnu 1808, aby se vydal hledat nev\u011bstu do Mittau a dob\u0159e se p\u0159edvedl v\u00a0arm\u00e1d\u011b Cond\u00e9ho[5]<\/a> roku 1793, m\u00e1 svrchovan\u011b m\u00edrn\u00fd charakter, je velmi ohledupln\u00fd v\u016f\u010di sv\u00fdm pod\u0159\u00edzen\u00fdm a velmi lne ke sv\u00e9mu n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed, co\u017e je v\u00a0\u010dasech, v\u00a0nich\u017e \u017eijeme, pova\u017eov\u00e1no za sm\u011b\u0161n\u00e9: krom toho, jeho s\u0148atek s\u00a0ne\u0161\u0165astnou dcerou Ludv\u00edka XVI. a Marie Antoinetty posta\u010duje s\u00e1m o sob\u011b k\u00a0tomu, aby byl drah\u00fdm prav\u00fdm Francouz\u016fm; jeho doprovod tvo\u0159\u00ed hrab\u011b de Damas[6]<\/a> a mark\u00fdz de Vass\u00e9.<\/p>\n

\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 Jeho Kr\u00e1lovsk\u00e1 V\u00fdsost, monseigneur v\u00e9voda z\u00a0Berry[7]<\/a> bydl\u00ed v\u00a0Lond\u00fdn\u011b v\u00a0George Street Portmasquare, \u010d. 41: st\u00e1le prokazoval horlivost a odvahu a vyhled\u00e1val v\u0161echny p\u0159\u00edle\u017eitosti k\u00a0v\u00e1l\u010den\u00ed; jeho charakteru jsou ciz\u00ed v\u0161echny druhy intrik a pletich: hloubku jeho charakteru tvo\u0159\u00ed velik\u00e1 up\u0159\u00edmnost, ob\u010das sm\u00ed\u0161en\u00e1 s\u00a0prudkost\u00ed, co\u017e obecn\u011b ukazuje k\u00a0dobr\u00e9mu srdci. Jeho p\u0159\u00e1teli jsou v\u00e9voda z\u00a0Harcourtu, hrab\u011b Auguste de la F\u00e9ronnaye e pan de Nantouillet. V\u00e9voda z\u00a0Berry zachov\u00e1v\u00e1 absolutn\u011b principy a city sv\u00e9ho otce, to znamen\u00e1, \u017ee je v\u011brn\u00fdm slu\u017eebn\u00edkem sv\u00e9ho legitimn\u00edho vlada\u0159e.<\/p>\n

Jeho V\u00fdsost pan v\u00e9voda orle\u00e1nsk\u00fd\u00a0\u00a0\u00a0 }\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 tito dva princov\u00e9 \u017eij\u00ed<\/p>\n

Jeho V\u00fdsost hrab\u011b z\u00a0Beaujolais\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 }\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 v\u00a0Hamptoncourt.<\/p>\n

Princov\u00e9 t\u00e9to v\u011btve \u017eili v\u017edy ve velk\u00e9m \u00fastran\u00ed; ve v\u0161em se p\u0159izp\u016fsobili anglick\u00fdm mrav\u016fm a zvyklostem, co\u017e vedlo k\u00a0tomu, \u017ee si je obl\u00edbili a \u017ee je vyhled\u00e1vaj\u00ed princov\u00e9 z\u00a0kr\u00e1lovsk\u00e9 (anglick\u00e9) rodiny. V\u00e9vodovi orle\u00e1nsk\u00e9mu se p\u0159izn\u00e1v\u00e1 talent a znalosti: vyvaruji se toho, abych mu je up\u00edral, ale po\u010dk\u00e1m, a\u017e je rozvine. N\u011bkte\u0159\u00ed intrik\u00e1ni, lid\u00e9 jako d\u00b4Antraigues[8]<\/a> a Puisaye[9]<\/a>, si j\u00edm cht\u011bli poslou\u017eit: proto vysunuli do pop\u0159ed\u00ed hrab\u011bte Starhemberga; ale to, \u017ee se v\u00e9voda orle\u00e1nsk\u00fd choval, jak m\u011bl, dokazuje to, \u017ee si n\u011bj potom na\u0159\u00edkali.<\/p>\n

Jeho V\u00fdsost v\u00e9voda de Montpensier zem\u0159el vloni (1807) v\u00a0Salt-Hill; jeho bratr, hrab\u011b de Beaujolais, je velmi \u0161patn\u00e9ho zdrav\u00ed, a pr\u00e1v\u011b odplouv\u00e1 na Maltu; v\u00e9voda orle\u00e1nsk\u00fd ho doprov\u00e1z\u00ed a to proto, \u017ee se t\u00e9to cest\u011b p\u0159isuzuje diplomatick\u00fd c\u00edl a z\u00e1jmy.<\/p>\n

Jeho V\u00fdsost v\u00e9voda de Cond\u00e9 \u017eije \u0161est mil od Lond\u00fdna, ve Wanstradu v\u00a0Essexu: t\u011b\u0161\u00ed se \u00fact\u011b v\u0161ech; za jeho pobytu v\u00a0Anglii je\u0161t\u011b vzrostlo dobr\u00e9ho m\u00edn\u011bn\u00ed, kter\u00e9 o n\u011bm vl\u00e1dne. Chov\u00e1 se v\u016f\u010di kr\u00e1li t\u00edm neju\u0161lechtilej\u0161\u00edm zp\u016fsobem a sna\u017e\u00ed se mu d\u00e1t ve Wanstradu d\u00e1t zapomenout, jak byl p\u0159ijat na p\u016fd\u011b Anglie. Existuj\u00ed materi\u00e1ln\u00ed d\u016fkazy toho, \u017ee Ludv\u00edk XVIII. vd\u011b\u010d\u00ed za \u0161ikanov\u00e1n\u00ed, kter\u00e9ho se mu dostalo ve v\u011bci jeho pobytu v\u00a0Anglii, intrik\u00e1m d\u00b4Antraiguese a de Puisaye.<\/p>\n

Jeho V\u00fdsost, v\u00e9voda z\u00a0Bourbonu, \u017eije v\u00a0Lond\u00fdn\u011b v\u00a0Orhard Street, Portman Square, \u010d. 27. Je to svrchovan\u011b jemn\u00fd princ, zn\u00e1m\u00fd jako velmi state\u010dn\u00fd ve v\u00e1lce, nesm\u011bl\u00fd ze skromnosti, ale nadan\u00fd solidn\u00edm \u00fasudkem a velmi rozvinut\u00fdm charakterem. Ztr\u00e1ta jedin\u00e9ho syna ho zm\u011bnila do o\u010d\u00ed bij\u00edc\u00edm zp\u016fsobem: v\u00e9voda z\u00a0Bourbonu se nem\u00edch\u00e1 do \u017e\u00e1dn\u00e9 intriky, \u017eije ve velk\u00e9m \u00fastran\u00ed, \u010dasto nav\u0161t\u011bvuje sv\u00e9ho otce, a lov je jedinou z\u00e1bavou, j\u00ed\u017e si dovoluje a kterou zvl\u00e1\u0161t\u011b miluje.<\/p>\n

Monsieur (kr\u00e1l\u016fv bratr), pro n\u011bj\u017e cht\u011bli intrik\u00e1ni vytvo\u0159it stranu a zvl\u00e1\u0161tn\u00ed z\u00e1m\u011bry, je prvn\u00edm a snad nejv\u011brn\u011bj\u0161\u00edm poddan\u00fdm kr\u00e1le; prok\u00e1zal to p\u0159i v\u0161ech p\u0159\u00edle\u017eitostech: proto\u017ee je v\u00a0Anglii ji\u017e dlouhou dobu, je zcela p\u0159irozen\u00e9, \u017ee on s\u00e1m i osoby, kter\u00e9 se t\u011b\u0161\u00ed jeho neju\u017e\u0161\u00ed d\u016fv\u011b\u0159e, jsou nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed a uzn\u00e1van\u00ed v\u00edce ne\u017e kdokoli jin\u00fd anglick\u00fdmi ministry: to vedlo emigrantsk\u00e9 pamfletisty a intrik\u00e1ny k\u00a0\u0161\u00ed\u0159en\u00ed pomlouva\u010dn\u00fdch tvrzen\u00ed, kter\u00fdmi cht\u011bli p\u0159esv\u011bd\u010dit Francouze v\u0161ech stran, \u017ee Jeho Kr\u00e1lovsk\u00e1 V\u00fdsost, Monsieur, je v\u00a0otev\u0159en\u00e9 vzpou\u0159e proti sv\u00e9mu vzne\u0161en\u00e9mu bratrovi.<\/p>\n

Zpr\u00e1vy pana M\u00e9h\u00e9e de la Touche[10]<\/a>, Vaubanovy pam\u011bti a pam\u011bti hrab\u011bte de Puisaye jsou zjevn\u011b ps\u00e1ny s\u00a0\u00famyslem zbavit \u00facty a zni\u010dit v\u00a0mysli francouzsk\u00e9ho n\u00e1roda prince bourbonsk\u00e9ho domu, a zvl\u00e1\u0161t\u011b kr\u00e1lova bratra. Bohu \u017eel, je a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 pravdou, \u017ee ka\u017ed\u00fd jedinec, kter\u00e9mu se zda\u0159\u00ed p\u0159ibl\u00ed\u017eit se anglick\u00e9mu ministrovi, za\u010dne t\u00edm, \u017ee chce v\u0161echno d\u011blat a v\u0161echno \u0159\u00eddit s\u00e1m; a proto si ledajak\u00fd emigrant zvyk\u00e1 vid\u011bt v\u00a0legitimn\u00edch princ\u00edch jen rivaly. Mohl bych vyjmenovat deset p\u0159\u00edklad\u016f t\u00e9to pravdy, ale omez\u00edm se jen na jedin\u00fd, proto\u017ee nejv\u00edce bije do o\u010d\u00ed a je nejnov\u011bj\u0161\u00ed: hrab\u011bte de Puisaye, jeho\u017e objemn\u00e9 pam\u011bti by bylo mo\u017eno odm\u00edtnout ve t\u0159ech \u0159\u00e1dc\u00edch slovy: \u201eJe pravda nebo ne, \u017ee jste se znovu nalodil na fregatu La Pomone ve chv\u00edli, kdy byli Va\u0161i druhov\u00e9 ve zbrani obkl\u00ed\u010deni?\u201c. \u0158ekl bych, \u017ee kdy\u017e hrab\u011b de Puisaye zve\u0159ej\u0148oval historick\u00e9 pravdy, za\u0159adil do sv\u00fdch pam\u011bt\u00ed z\u00e1m\u011brn\u00e9 l\u017ei, jejich\u017e jedin\u00fdm c\u00edlem bylo znovu z\u00edskat d\u016fv\u011bru anglick\u00fdch ministr\u016f a vy\u0159adit francouzsk\u00e9 prince a jejich slu\u017eebn\u00edky ze v\u0161ech druh\u016f z\u00e1le\u017eitost\u00ed: n\u00e1hoda mu poslou\u017eila je\u0161t\u011b l\u00e9pe ne\u017e v\u0161echny jeho v\u00fdpo\u010dty, proto\u017ee hrab\u011b d\u00b4Antraigues, kter\u00fd p\u0159ijel ze Saska a z\u00a0Pruska a byl zprvu spojen s\u00a0Dumouriezem, proto\u017ee vid\u011bl, \u017ee se t\u011b\u0161\u00ed jist\u00e9mu kreditu, se brzy spojil s\u00a0Puisayem. \u201eEssa\u00efe (bojov\u00e9 jm\u00e9no d\u00b4Antraiguese), mluvte o mn\u011b dob\u0159e na ministerstvu zahrani\u010d\u00ed a j\u00e1 \u0159eknu tot\u00e9\u017e o v\u00e1s na ministerstvu v\u00e1lky\u201c, \u0159ekl Dumouriez d\u00b4Antraiguesovi roku 1806.<\/p>\n

Takov\u00fdmi prost\u0159edky se intrik\u00e1ni zuby nehty derou do ministerstva. A\u0165 u\u017e je tomu jakkoli, d\u00b4Antraigues a Dumourier se rozkmot\u0159ili a po\u010d\u00e1tkem roku 1807 se Puisaye a d\u00b4Antraigues \u0161iroce spojili a to zp\u016fsobem, kter\u00fd vejde do d\u011bjin na\u0161ich ne\u0161t\u011bst\u00ed! Tito dva mu\u017ei, kte\u0159\u00ed se poznali na Gener\u00e1ln\u00edch stavech, se vz\u00e1jemn\u011b prokoukli a dokonale si porozum\u011bli. Puisaye ve sv\u00fdch d\u00edlech rozs\u00e9val rozd\u011blen\u00ed mezi roajalisty a d\u00b4Antraigues, osobn\u00ed nep\u0159\u00edtel Ludv\u00edka XVIII., pos\u00edlal do Ruska pam\u011btn\u00ed spisy, ve kter\u00fdch dokazoval \u017ee hrab\u011b de Puisaye je jedin\u00fd \u010dlov\u011bk, vhodn\u00fd k\u00a0tomu, aby byl hlavou strany. Tla\u010dil na cara, kter\u00fd byl tehdy nad\u011bj\u00ed koalice, aby trval na tom, aby jedin\u011b Puisaye byl pov\u011b\u0159en v\u0161\u00edm, co m\u011blo vztah k\u00a0francouzsk\u00e9mu vnitrozem\u00ed, jako chouan\u016fm, Vend\u00e9e, hnut\u00edm, atd. atd.\u00a0 V\u00edm o t\u00e9to skute\u010dnosti od mu\u017ee, kter\u00fd slou\u017eil u d\u00b4Antraiguese jako opisova\u010d. Jednou z\u00a0klauzul\u00ed, kter\u00e9 tito p\u00e1nov\u00e9 v\u0159adili do sv\u00fdch pam\u011bt\u00ed, je, \u017ee kdy\u017e na sebe brali v\u0161echny z\u00e1le\u017eitosti roajalist\u016f, kladli jako podm\u00ednku sine qua non<\/em>, \u017ee budou francouz\u0161t\u00ed princov\u00e9 vylou\u010deni z\u00a0jak\u00e9koli \u00fa\u010dasti! Jist\u011b bych s\u00e1m nev\u011b\u0159il v\u0161emu, co zde p\u00ed\u0161i, kdyby se mi toho nedostalo z\u00a0vlastn\u00edch \u00fast d\u00b4Antraiguese a de Puisaye! P\u0159eru\u0161il jsem styky s\u00a0t\u011bmito p\u00e1ny, proto\u017ee jsem necht\u011bl sd\u00edlet ani jejich n\u00e1zory, ani jejich monopolismus, a zvl\u00e1\u0161t\u011b proto\u017ee jsem necht\u011bl p\u0159isp\u011bt ke zk\u00e1ze Fauche[11]<\/a>, m\u00e9ho d\u016fv\u011brn\u00e9ho p\u0159\u00edtele, ze kter\u00e9ho d\u00b4Antraigues dal ud\u011blat psance, pot\u00e9 co si j\u00edm poslou\u017eil, aby se dostal a\u017e k\u00a0anglick\u00fdm ministr\u016fm.<\/p>\n

Vid\u011bl jsem v\u00a0revoluci hrozn\u00e9 v\u011bci, kter\u00e9, kdy\u017e si na n\u011b vzpom\u00edn\u00e1m, probodly m\u00e9 srdce otr\u00e1venou ranou, ale nic mne tak nerozho\u0159\u010dilo a nenaplnilo mou du\u0161i v\u011bt\u0161\u00ed skleslost\u00ed, ne\u017e n\u00edzkost a mno\u017estv\u00ed intrik jist\u00fdch samozvan\u00fdch roajalist\u016f! Jakob\u00edni jsou pokryti krv\u00ed a loupe\u017eemi; ostatn\u00ed jsou pokryti bahnem a hnisem a hled\u011bli v\u00a0tom jen na truhlice st\u00e1tn\u00ed pokladny. Tato pravda, zcela trivi\u00e1ln\u00ed, jak se zd\u00e1, je skute\u010dn\u00fdm a jedin\u00fdm zdrojem v\u011b\u010dn\u00fdch rozd\u011blen\u00ed, h\u00e1dek, pamflet\u016f, pomluv, ke kter\u00fdm doch\u00e1z\u00ed a kter\u00e9 ob\u00edhaj\u00ed mezi emigranty: n\u011bkdej\u0161\u00ed ministr Bertrand de Molleville[12]<\/a>, portr\u00e9tovan\u00fd M\u00e9h\u00e9em na obraze, kter\u00fd p\u0159edstavil anglick\u00e9 vl\u00e1d\u011b, si dob\u0159e zaslou\u017eil vystupovat na stejn\u00e9 sc\u00e9n\u011b jako d\u00b4Antraigues a Puisaye, proto\u017ee se \u0161iroce spojil s\u00a0t\u011bmito dv\u011bma velk\u00fdmi mu\u017ei<\/em>. Tito p\u00e1nov\u00e9 maj\u00ed skute\u010dn\u011b stranu a hle z\u00a0\u010deho se skl\u00e1d\u00e1: z\u00a0jist\u00fdch Francouz\u016f, kter\u00fdm umo\u017e\u0148uj\u00ed pob\u00edrat slu\u017en\u00e9, odm\u011bny a p\u0159\u00edplatky. V\u011bt\u0161ina velitel\u016f vendejsk\u00fdch (povstalc\u016f) a chouan\u016f pohrd\u00e1 Puisayem, ale vyu\u017e\u00edvaj\u00ed jeho kredit, aby dostali to, co od vl\u00e1dy po\u017eaduj\u00ed. Tito domn\u011bl\u00ed gener\u00e1lov\u00e9 chouan\u016f a vendejsk\u00fdch jsou tak bezv\u00fdznamn\u00ed a bez prost\u0159edk\u016f, \u017ee by bylo ztr\u00e1tou \u010dasu je jen zm\u00ednit. Spr\u00e1vn\u00fd \u00fasudek si o tom m\u016f\u017eeme utvo\u0159it na z\u00e1klad\u011b chval, kter\u00e9 jim zdarma a hojn\u011b rozd\u011bluje Puisaye ve sv\u00fdch rapsodi\u00edch. Jist\u011b se ve Francii ani zdaleka nev\u011b\u0159\u00ed, \u017ee roku 1808 je pro Angli\u010dany je\u0161t\u011b p\u0159esv\u011bd\u010div\u00e9 (tvrzen\u00ed), \u017ee je\u0161t\u011b v\u00a0Bretagni a ve Vend\u00e9e existuj\u00ed arm\u00e1dy! Nic v\u0161ak nen\u00ed pravdiv\u011bj\u0161\u00edho a sly\u0161el jsem v\u00edce ne\u017e desetkr\u00e1t vendejsk\u00e9 a chouansk\u00e9 gener\u00e1ly, jak se h\u00e1daj\u00ed o sv\u00e9 hodnosti a hierarchii sv\u00fdch moc\u00ed! Je skute\u010dnost\u00ed, \u017ee Vend\u00e9e neexistuje u\u017e od roku 1793, kdy za\u010dalo jeho zni\u010den\u00ed smrt\u00ed Charetta[13]<\/a> a Stoffleta[14]<\/a>, a \u017ee, pokud jde o chouany, bylo t\u0159eba v\u011bd\u011bt \u010deho se p\u0159idr\u017eet po af\u00e9\u0159e na Quib\u00e9ronu[15]<\/a>, kde p\u0159\u00edtomnost flotily, arm\u00e1dy a nezm\u011brn\u00fdch z\u00e1sob munice vedly jen k\u00a0masakru roajalist\u016f! Kdy\u017e jsem od t\u00e9to doby pln\u00e9 pohrom sly\u0161el hovo\u0159it o po\u010detn\u00fdch arm\u00e1d\u00e1ch chouan\u016f, jejich j\u00edzd\u011b, atd. atd., byl jsem na rozpac\u00edch co bych m\u011bl v\u00edce obdivovat, zda francouzskou nestoudnost nebo anglickou d\u016fv\u011b\u0159ivost.<\/p>\n

Trvalo by p\u0159\u00edli\u0161 dlouho zmi\u0148ovat r\u016fzn\u00e9 osobnosti, kter\u00e9 sn\u00ed o tom, jak vym\u00e1mit z\u00a0Angli\u010dan\u016f pen\u00edze a vym\u00fd\u0161lej\u00ed proto pl\u00e1ny, p\u0159esto \u0159eknu p\u00e1r slov o Dumouriezovi[16]<\/a>: jeho charakter se nezm\u011bnil a jeho sedmdes\u00e1t let ho nevyl\u00e9\u010dilo z\u00a0jeho prudkosti, \u0159ekl bych: nevnuklo mu jedinou v\u00fd\u010ditku sv\u011bdom\u00ed. Po celou dobu d\u00e1val p\u0159ednost dobrodruh\u016fm a lidem \u0161patn\u00e9 pov\u011bsti; poslou\u017eil si sv\u00fdm kreditem, aby dostal na svobodu dva Francouze, kte\u0159\u00ed byli uv\u011bzn\u011bni na Santo-Domingu, jednoho, \u0161patn\u00e9ho rakousk\u00e9ho dezert\u00e9ra a stupidn\u00edho jakob\u00edna, jmenuj\u00edc\u00edho se gener\u00e1l Merk, druh\u00fdm je gener\u00e1l Morgan. Posledn\u00ed, vychytral\u00fd dareb\u00e1k, kter\u00fd byl Dumouriezov\u00fdm pobo\u010dn\u00edkem roku 1793, mu napsal a chlubil se mu prost\u0159edky, kter\u00fdch se mu dostalo aby slou\u017eil v\u011bci Bourbon\u016f a aby byl u\u017eite\u010dn\u00fd britsk\u00e9 vl\u00e1d\u011b. Dumouriez, kter\u00fd dychtil po tom, aby n\u011bco mohl \u0159\u00eddit, dos\u00e1hl Morganova propu\u0161t\u011bn\u00ed, a p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee s\u00a0n\u00edm usp\u011bje, mu dal \u0161ifru a p\u0159ipravil pl\u00e1ny a pam\u011btn\u00ed spisy; Morgan dostal 6.000 louisdor\u016f, odejel do Francie a kdy\u017e tam dorazil, posp\u00edchal o v\u0161em pov\u011bd\u011bt Talleyrandovi[17]<\/a>, kter\u00fd mu blahop\u0159\u00e1l a ponechal mu pen\u00edze, ukraden\u00e9 Angli\u010dan\u016fm. Tento kousek, kter\u00fd je pravdiv\u00fd, by m\u011bl poslou\u017eit k\u00a0ocen\u011bn\u00ed Dumourieze podle jeho p\u0159esn\u00e9 hodnoty: talent uk\u00e1zal jen ke kon\u00e1n\u00ed zla; byl velk\u00fdm mu\u017eem pro<\/em> revoluci, proti n\u00ed<\/em> je Pygmejem jak co do mor\u00e1lky, tak co do vzhledu. Existuje jin\u00fd druh zr\u00e1dc\u016f, jejich\u017e operace se dokonale shoduj\u00ed s\u00a0operacemi p\u0159\u00edm\u00fdch Bonapartov\u00fdch agent\u016f: jsou to mu\u017ei, kte\u0159\u00ed silou l\u017e\u00ed a intrik v\u00edce \u010di m\u00e9n\u011b dos\u00e1hli d\u016fv\u011bry ministr\u016f. Tito p\u00e1nov\u00e9 nab\u00edzej\u00ed zpr\u00e1vy, informace a listovn\u00ed kontakt za tolik a tolik m\u011bs\u00ed\u010dn\u011b: v\u00a0t\u00e9to v\u011bci byla sm\u011blost dareb\u00e1ctv\u00ed p\u0159ivedena k\u00a0nejvy\u0161\u0161\u00edmu stupni. V\u00a0Lond\u00fdn\u011b existuje jist\u00fd kn\u011bz, jm\u00e9nem abb\u00e9 Lemoine nebo Ratel, kter\u00fd si dal zaplatit za sv\u00e9 listovn\u00ed zpr\u00e1vy a\u017e 1.500 louisdor\u016f m\u011bs\u00ed\u010dn\u011b! Zcela jist\u011b tahle korespondence nebyla ni\u010d\u00edm jin\u00fdm ne\u017e pov\u00edda\u010dkami nebo plody p\u0159edstavivosti n\u011bjak\u00fdch ubo\u017e\u00e1k\u016f, kter\u00fdm se daly t\u0159i nebo \u010dty\u0159i louisdory m\u011bs\u00ed\u010dn\u011b. Krom toho Fauche byl vloni pov\u011b\u0159en p\u0159ezkoumat \u00fa\u010dty toho dareb\u00e1ka abb\u00e9ho a ten mu dal vr\u00e1tit \u010d\u00e1stku tis\u00edce liber \u0161terling\u016f: to jsou d\u016fvody pro\u010d se v\u0161ichni dareb\u00e1ci spojili proti Faucheovi a nakonec dos\u00e1hli toho, \u017ee upadl v\u00a0nemilost.<\/p>\n

Je prok\u00e1z\u00e1no, \u017ee sumy, poskytovan\u00e9 Angli\u00ed, jak vyslanectv\u00edmi na kontinentu, tak vl\u00e1dou v\u00a0Lond\u00fdn\u011b, byly pro kr\u00e1lovu stranu sp\u00ed\u0161e \u0161kodliv\u00e9 ne\u017e prosp\u011b\u0161n\u00e9, a to z\u00a0\u00fapln\u011b jednoduch\u00e9ho d\u016fvodu, \u017ee roajalist\u00e9, vydan\u00ed napospas sv\u00e9 krajn\u00ed nouzi, by b\u00fdvali byli nebezpe\u010dn\u00ed, ale kdy\u017e maj\u00ed v\u00a0rukou pen\u00edze, v\u011bt\u0161ina z\u00a0nich se stala dareb\u00e1ky. Francouzsk\u00e9 noviny jsou plny podrobnost\u00ed v\u00a0t\u00e9to v\u011bci; a kdybych cht\u011bl sepsat seznam t\u011bchto p\u00e1n\u016f, zavedlo by mne to p\u0159\u00edli\u0161 daleko. Je je\u0161t\u011b p\u0159\u00edli\u0161 pravdou, \u017ee skoro v\u0161ichni emigranti, kte\u0159\u00ed odm\u00edtli vyu\u017e\u00edt amnestie, ud\u011blen\u00e9 Bonapartem, to ud\u011blali jen proto, \u017ee pob\u00edrali penze a platy zna\u010dn\u011b vy\u0161\u0161\u00ed ne\u017e to, v\u00a0co mohli doufat ve sv\u00e9 vlasti. Prel\u00e1ti, \u00fa\u0159edn\u00edci a voj\u00e1ci, kte\u0159\u00ed utekli do Lond\u00fdna po roce 1792, dost\u00e1vali od 30 do 40 louisdor\u016f m\u011bs\u00ed\u010dn\u011b, ani\u017e by byli nuceni k\u00a0n\u011bjak\u00e9 slu\u017eb\u011b, k\u00a0jak\u00e9mukoli druhu z\u00e1vazku, ale jedin\u011b z\u00a0d\u016fvodu podpory a jako \u010dlenov\u00e9 star\u00e9 monarchie. Francouzi v\u0161ech t\u0159\u00edd dost\u00e1vali p\u0159inejmen\u0161\u00edm 25 louisdor\u016f ro\u010dn\u011b; maj\u00ed-li d\u011bti, dost\u00e1vaj\u00ed v\u00edc. P\u0159i rozd\u011blov\u00e1n\u00ed t\u011bchto podpor doch\u00e1z\u00ed k nekone\u010dn\u00e9 \u0159ad\u011b zlo\u0159\u00e1d\u016f a intrik, ale to je neodd\u011bliteln\u00e9 ode v\u0161eho, co se d\u011bje mezi Francouzi.<\/p>\n

I kdy\u017e britsk\u00e9 ministerstvo p\u0159izn\u00e1v\u00e1 hojn\u00e9 podpory, pohrd\u00e1 t\u011bmi, jimi\u017e je zahrnuje, proto\u017ee v\u00ed o nekone\u010dn\u00e9 \u0159ad\u011b kr\u00e1de\u017e\u00ed a podvod\u016f, p\u00e1chan\u00fdch lidmi, kter\u00e9 poctilo nejvy\u0161\u0161\u00ed d\u016fv\u011brou. Nap\u0159\u00edklad v\u0161ichni ti, kdo m\u011bli pluky v\u00a0anglick\u00e9m \u017eoldu, dos\u00e1hli nezm\u011brn\u00e9ho majetku, a jen velmi m\u00e1lo se starali o slu\u017eby, je\u017e by mohly prok\u00e1zat sbory, kter\u00e9 formovali, kradli na lidech, kon\u00edch, zbran\u00edch, atd. Tyhle pravdy a tis\u00edc dal\u0161\u00edch podobn\u00fdch dovedly roajalistickou stranu tam, kde je. Bude-li v\u016fbec legitimn\u00ed kr\u00e1l nastolen, bude za to vd\u011b\u010dit sp\u00ed\u0161e sv\u00fdm p\u0159\u00e1tel\u016fm z\u00a0vnitrozem\u00ed (Francie), ne\u017e \u00fasil\u00ed a talent\u016fm emigrantsk\u00fdch roajalist\u016f. Je mezi nimi n\u011bkolik \u010destn\u00fdch mu\u017e\u016f a dokonce lid\u00e9 ctnostn\u00ed; ale nejsou mezi nimi lid\u00e9 schopn\u00ed a zvl\u00e1\u0161t\u011b dost rozumn\u00ed, aby nahl\u00e9dli v\u011bci z\u00a0hlediska obecn\u00e9ho prosp\u011bchu a podstoupili ob\u011b\u0165 sv\u00e9ho j\u00e1<\/em>.<\/p>\n

Co \u010dekat od gener\u00e1l\u016f star\u00e9ho re\u017eimu, z\u00a0nich\u017e nejmlad\u0161\u00ed bojoval v\u00a0Sedmilet\u00e9 v\u00e1lce? Co \u010dekat od \u00fa\u0159edn\u00edk\u016f, z\u00a0nich\u017e je v\u011bt\u0161ina d\u011btinsk\u00fdch, a jejich\u017e hlava (pan de Barentin) je mu\u017e bez prost\u0159edk\u016f a bez charakteru? N\u011bkte\u0159\u00ed z\u00a0nich, kte\u0159\u00ed byli p\u0159ed revoluc\u00ed pova\u017eov\u00e1ni za rozumn\u00e9 lidi, vydali o revoluci stra\u0161n\u00e9 hlouposti, hodn\u00e9 \u00fastavu Petites-Maisons; posta\u010d\u00ed zm\u00ednit pana d\u00b4Outremont, atd., atd.<\/p>\n

Za dvan\u00e1ct let co jsem mimo Francii jsem ne\u010detl jedin\u00e9 d\u00edlo emigrant\u016f, kter\u00e9 by nebylo pln\u00e9 v\u00e1\u0161n\u00ed nebo deklamac\u00ed! P\u0159esto je t\u0159eba u\u010dinit v\u00fdjimku v\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b d\u00edla pana de S\u00e9nac de Meilhan[18]<\/a>, kter\u00e9 je vzorem ducha a tolerance. Kde jsou Barruelov\u00e9[19]<\/a>, Lallyov\u00e9[20]<\/a>, Montlosierov\u00e9[21]<\/a>, atd., atd., atd., ne\u00fanavn\u00ed psavci proti revoluci? Ve Francii, kde oku\u0159uj\u00ed idol. Pelletier, ten domn\u011bl\u00fd bojovn\u00edk za dobrou v\u011bc, ten pis\u00e1lek tak proslaven\u00fd sv\u00fdm procesem z\u00a0roku 1803, inu dobr\u00e1! Pelletier je dnes zplnomocn\u011bn\u00fdm ministrem<\/em> \u010dern\u00e9ho c\u00edsa\u0159e Kry\u0161tofa[22]<\/a>! Je v\u00a0t\u00e9to hodnosti akreditov\u00e1n u anglick\u00e9 vl\u00e1dy! Pelletier se jist\u011b nestal ministrem \u010dernoch\u016f z\u00a0l\u00e1sky k\u00a0nim, ale z\u00a0n\u00e1klonnosti k\u00a0cukru, k\u00e1v\u011b, bavln\u011b, atd., kter\u00e9 mu Kry\u0161tof dod\u00e1v\u00e1 jako honor\u00e1\u0159e.<\/p>\n

Anglick\u00fd n\u00e1rod hled\u00ed s\u00a0rozho\u0159\u010den\u00edm na hrstku Francouz\u016f v\u00a0Lond\u00fdn\u011b, kte\u0159\u00ed si vz\u00e1jemn\u011b h\u00e1z\u00ed bl\u00e1to do o\u010d\u00ed, napl\u0148uj\u00ed noviny sv\u00fdmi h\u00e1dkami, ud\u00e1vaj\u00ed se jako zlod\u011bji a na druh\u00e9 stran\u011b se prohla\u0161uj\u00ed za v\u016fdce stran s\u00a0drzou samolibost\u00ed. Vrcholem skand\u00e1lu je p\u0159\u00edb\u011bh \u0161ejd\u00ed\u0159e, mark\u00fdze de Chambonas, jen\u017e poskytoval emigrant\u016fm 100 za 154, a prost\u0159ednictv\u00edm t\u00e9to \u0161lechetnosti je p\u0159ipravil o v\u0161echny pen\u00edze. Tehdy byli zat\u010deni a usv\u011bd\u010deni p\u0159ed soudn\u00edmi tribun\u00e1ly starci, b\u00fdval\u00ed minist\u0159i, gener\u00e1lov\u00e9 a \u0161lechtici, \u017ee p\u016fj\u010dovali k\u00a0tomuto nezm\u011brn\u00e9mu lichv\u00e1\u0159stv\u00ed \u010d\u00e1stky, kter\u00fdch se jim dostalo z\u00a0milosrdenstv\u00ed anglick\u00e9 vl\u00e1dy. Gener\u00e1l Villot, kter\u00fd byl odsouzen k\u00a0pokut\u011b 25.000 liber \u0161terling\u016f, byl nucen uprchnout do New Yorku: ten ubo\u017e\u00e1k dostal od anglick\u00e9 vl\u00e1dy roku 1800 mili\u00f3n toursk\u00fdch livr\u016f, aby p\u0159ivedl k\u00a0povst\u00e1n\u00ed ji\u017en\u00ed provincie a podplatil stranu, kter\u00e1 se chlubila, \u017ee je dr\u017e\u00ed v\u00a0rukou.<\/p>\n

Neud\u011blal nic jin\u00e9ho, ne\u017e \u017ee kradl v\u00a0It\u00e1lii a p\u016fj\u010doval na lichv\u00e1\u0159sk\u00fd \u00farok v\u00a0Lond\u00fdn\u011b. Jedn\u00edm z\u00a0men\u0161\u00edch nep\u0159\u00edjemn\u00fdch d\u016fsledk\u016f, je\u017e vyplynuly ze v\u0161ech t\u011bchto loupe\u017e\u00ed, je to, \u017ee dnes britsk\u00e1 vl\u00e1da sm\u011b\u0161uje nad\u0161en\u00e9ho \u010dlov\u011bka dobr\u00e9 v\u00edry s\u00a0dareb\u00e1kem, kter\u00fd ji chce vyu\u017e\u00edt. Situace je takov\u00e1, \u017ee britsk\u00e1 vl\u00e1da a roajalist\u00e9 z (francouzsk\u00e9ho) vnitrozem\u00ed budou za kr\u00e1tk\u00fd \u010das ob\u011btmi tohoto omylu. Anglie je zem\u00ed, kde \u0161arlat\u00e1n jak\u00e9koli profese m\u016f\u017ee o\u010dek\u00e1vat nejv\u00edce \u0161\u0165astn\u00fdch p\u0159\u00edle\u017eitost\u00ed a kdy\u017e byla anglick\u00e1 vl\u00e1da oklam\u00e1na, nebo se zm\u00fdlila, d\u00e1v\u00e1 se z\u00a0p\u00fdchy klamat d\u00e1l nebo se nech\u00e1v\u00e1 klamat dobrovoln\u011b.<\/p>\n

V\u0161echno, co pr\u00e1v\u011b popisuji, nen\u00ed \u00fat\u011bchou pro prav\u00e9 roajalisty z (francouzsk\u00e9ho) vnitrozem\u00ed, kte\u0159\u00ed zalo\u017eili sv\u00e9 nad\u011bje na tom, co zb\u00fdv\u00e1 z\u00a0emigrant\u016f mimo Francii; p\u0159esto je mnohem lep\u0161\u00ed, aby poznali skute\u010dn\u00fd stav v\u011bc\u00ed, aby ve sv\u00fdch pl\u00e1nech nep\u0159ece\u0148ovali sv\u00e9 zdroje a mohli vz\u00edt lidi takov\u00e9, jac\u00ed jsou. Byl bych naklon\u011bn v\u011b\u0159it, \u017ee kdyby n\u011bjak\u00e1 ne\u010dekan\u00e1 ud\u00e1lost nastolila Ludv\u00edka XVIII. na jeho tr\u016fn, neopomenul by se obklopit energick\u00fdmi a ctnostn\u00fdmi mu\u017ei, kte\u0159\u00ed bojovali s\u00a0revoluc\u00ed a pro\u0161li j\u00ed, ani\u017e by se poskvrnili zlo\u010diny: m\u011bl by se takto rozhodnout jak z\u00a0rozumu, tak z\u00a0nezbyt\u00ed.<\/p>\n

Po p\u0159\u00edjezdu kr\u00e1le do Anglie odhalilo chov\u00e1n\u00ed britsk\u00fdch ministr\u016f lidem, kte\u0159\u00ed um\u011bli vid\u011bt jasn\u011b, nejednu pravdu. Nejd\u0159\u00edve byli lid\u00e9, kte\u0159\u00ed velmi lnuli ke kr\u00e1lov\u011b v\u011bci, ve\u0159ejn\u011b uvr\u017eeni v\u00a0nemilost; ti, kdo se otev\u0159en\u011b prohla\u0161ovali za jejich nep\u0159\u00e1tele byli zahrnuti p\u0159\u00edzn\u00ed a t\u011b\u0161ili se nep\u0159etr\u017eit\u011b nejv\u011bt\u0161\u00ed d\u016fv\u011b\u0159e! Puisaye dal poslat do vyhnanstv\u00ed v\u0161echny, kdo m\u011bli tu sm\u016flu, \u017ee se mu nel\u00edbili: k\u00a0tomuto po\u010dtu n\u00e1le\u017e\u00ed Fauche-Borel, p\u00e1nov\u00e9 de Frott\u00e9[23]<\/a>, otec a syn, pan St\u00e9venot, Labont\u00e9, abb\u00e9 Guillers, atd., atd. Posledn\u00ed z\u00a0nich byl posl\u00e1n do Lond\u00fdna chouany, kte\u0159\u00ed se postavili proti Puisayovi, v\u00a0jejich\u017e \u010dele byl Saint-Hilaire. Na tomto m\u00edst\u011b je u\u017eite\u010dn\u00e9 poznamenat, \u017ee v\u00a0dob\u011b, kdy pan Saint-Hilaire zp\u016fsobil, \u017ee se o n\u011bm mluvilo v\u00a0okol\u00ed Vannes, pan Puisaye \u0159\u00edkal v\u00a0Anglii, \u017ee ho d\u00e1 zab\u00edt nebo hodit do vody, kdykoli se mu zl\u00edb\u00ed. Tato skute\u010dnost je svrchovan\u011b pravdiv\u00e1; a jestli\u017ee tak Puisaye mluvil, bylo to proto, \u017ee byl s\u017e\u00edr\u00e1n z\u00e1vist\u00ed a m\u011bl podez\u0159en\u00ed, \u017ee Saint-Hilaire byl vysl\u00e1n do Bretan\u011b kr\u00e1lov\u00fdm bratrem.<\/p>\n

Hlavn\u00edmi Puisayov\u00fdmi agenty v\u00a0Lond\u00fdn\u011b jsou jist\u00fd sieur d\u00b4Alleyre a Pierreville-Bigant, lid\u00e9 zcela bez prost\u0159edk\u016f; (stanici pro svou) korespondenci z\u0159\u00eddil na Jersey, odkud je p\u0159ev\u00e1\u017eena na pob\u0159e\u017e\u00ed Bretan\u011b a Normandie; mu\u017ei, kter\u00fdch u\u017e\u00edv\u00e1 pro (udr\u017eov\u00e1n\u00ed) t\u00e9to korespondence jsou n\u00e1mo\u0159n\u00edci, roln\u00edci a jin\u00ed obskurn\u00ed lid\u00e9: vl\u00e1da plat\u00ed za tuto korespondenci nezm\u011brn\u00e9 \u010d\u00e1stky a d\u00e1v\u00e1 Puisayovi k\u00a0dispozici lod\u011b v\u0161eho druhu.<\/p>\n

Jeden bl\u00e1zen, jm\u00e9nem Beauveau, kter\u00fd se prohla\u0161uje za mark\u00fdze, a jist\u00fd ryt\u00ed\u0159 de Saint-Ange, p\u0159ijeli p\u0159ed n\u011bkolika m\u011bs\u00edci z (francouzsk\u00e9ho) vnitrozem\u00ed. Tito dva Puisayovi agenti neopomenuli vykreslit Vend\u00e9e a Breta\u0148 jako p\u0159ipraven\u00e9 k\u00a0nov\u00e9mu povst\u00e1n\u00ed a nepot\u0159ebuj\u00edc\u00ed pro to zbran\u011b, pen\u00edze a munici. Jist\u00fd ryt\u00ed\u0159 de C\u00e9ris, \u0159e\u010den\u00fd Coriol, m\u011bl b\u00fdt v\u00a0t\u00e9hle chv\u00edli v\u00a0Pa\u0159\u00ed\u017ei nebo ve Vend\u00e9e; je to Puisay\u016fv agent a nejobratn\u011bj\u0161\u00ed dareb\u00e1k, jak\u00fd existuje: z\u00edskal 60.000 liber z\u00a0pr\u016fm\u011brn\u00fdch \u00farok\u016f z\u00a0\u010d\u00e1stek, kter\u00e9 dostal, aby rozdm\u00fdchal povst\u00e1n\u00ed ve Vend\u00e9e.\u00a0 P\u0159ed \u0161esti nebo sedmi l\u00e9ty nakoupil v\u00a0Bordeaux zbran\u011b a dal\u0161\u00ed zbo\u017e\u00ed, ale nam\u00edsto toho, aby je poslal do Vend\u00e9e, dal je po dohod\u011b s\u00a0obchodn\u00edmi domy dopravit do Lousiany.<\/p>\n

Mohl bych o v\u0161ech t\u011bchto zlod\u011bjn\u00e1ch napsat objemn\u00e9 svazky, ale k\u00a0\u010demu by to bylo dobr\u00e9?<\/p>\n

Skon\u010d\u00edm t\u00edm, \u017ee \u0159eknu, \u017ee pro to, aby se ud\u011blalo n\u011bco prosp\u011b\u0161n\u00e9ho pro legitimn\u00edho vlada\u0159e Francouz\u016f, je t\u0159eba jednat tak, aby byly ochromeny v\u0161echny excentrick\u00e9 intriky, diskreditov\u00e1ni a dokonce pokryti bahnem v\u0161ichni ti str\u016fjci povst\u00e1n\u00ed v\u00a0kraj\u00edch, kde u\u017e jsou jen ostatky padl\u00fdch, kter\u00e9 zb\u00fdv\u00e1 odklidit[24]<\/a>. Rozp\u00e1lit ve\u0159ejn\u00e9 m\u00edn\u011bn\u00ed v\u00a0Pa\u0159\u00ed\u017ei, ujasnit lidu jeho skute\u010dn\u00e9 z\u00e1jmy, zasadit \u00fader a\u017e jich tam bude dev\u011bt proti jednomu ve prosp\u011bch \u00fasp\u011bchu, m\u00e9n\u011b lnout k\u00a0velk\u00fdm talent\u016fm ne\u017e k\u00a0prok\u00e1zan\u00e9 \u010destnosti. Jsou to lid\u00e9 dvoj\u00ed tv\u00e1\u0159e, kte\u0159\u00ed v\u017edy v\u0161e prohr\u00e1li.<\/p>\n

Kdy\u017e anglick\u00e1 vl\u00e1da zp\u016fsobila tolik obt\u00ed\u017e\u00ed ne\u017e nechala vylodit Ludv\u00edka XVIII., kter\u00fd p\u0159iplouval ze \u0160v\u00e9dska, nedovolila mu p\u0159ijet do Lond\u00fdna a minist\u0159i necht\u011bli v\u016fbec vid\u011bt pana d\u00b4Avaray, pan Canning[25]<\/a> se d\u00e1val \u0159\u00eddit d\u00b4Antraiguesem a lord Castlereagh[26]<\/a> nechal \u0159\u00eddit roajalistickou stranu Puisayem, zd\u00e1 se mi, \u017ee u\u017e toho nen\u00ed t\u0159eba v\u00edc, aby se stanovila m\u00edra \u00famysl\u016f ministr\u016f.<\/p>\n

Ludv\u00edk XVIII. vyplul z\u00a0G\u00f6teborgu, ani\u017e by na to p\u0159edem Anglii upozornil: p\u0159iplul do Yarmouthu, kde \u010dekal p\u011bt dn\u00ed, ne\u017e dostal povolen\u00ed k\u00a0vylod\u011bn\u00ed.<\/p>\n

V\u00e9voda z\u00a0Angoul\u00eame odejel za svou \u017eenou a kr\u00e1lovou man\u017eelkou.<\/p>\n

Man\u017eelka Monsieura, hrab\u011bte z\u00a0Artois, zem\u0159ela ve \u0160t\u00fdrsku p\u0159ed dv\u011bma roky\u201c.<\/p>\n

\n

[1]<\/a> Louis-Stanislas Xavier, hrab\u011b de Provence (1755-1824), mlad\u0161\u00ed bratr Ludv\u00edka XVI, od 21.6. 1795, kdy se ve Veron\u011b dozv\u011bd\u011bl, \u017ee 8. \u010dervna v\u00a0Templu zem\u0159el dauphin Ludv\u00edk Karel, v\u00e9voda normandsk\u00fd, za\u010dal u\u017e\u00edvat titul Ludv\u00edk XVIII.<\/p>\n

[2]<\/a> Antoine Louis Fran\u00e7ois de B\u00e9siade, hrab\u011b, pozd\u011bji v\u00e9voda d\u00b4Avaray (1759-1811).<\/p>\n

[3]<\/a> Charles Philippe, hrab\u011b z\u00a0Artois (* Versailles 9.10. 1757 – + Gorice 6.11. 1836), nejmlad\u0161\u00ed bratr Ludv\u00edka XVI.<\/p>\n

[4]<\/a> Louis-Antoine de Bourbon, v\u00e9voda z Angoul\u00eame (1775-1844), nejstar\u0161\u00ed syn Charlese Philippa, hrab\u011bte z\u00a0Artois a Marie Terezie Savojsk\u00e9.<\/p>\n

[5]<\/a> Louis Joseph de Bourbon, kn\u00ed\u017ee de Cond\u00e9 (1736-1818), do exilu ode\u0161el ihned po p\u00e1du Bastily a v\u00a0okol\u00ed Wormsu zformoval emigrantskou arm\u00e1du, zat\u00edmco kr\u00e1lovi brat\u0159i se usadili v\u00a0Koblenci. Raku\u0161an\u00e9 a Prusov\u00e9 mu v\u0161ak nedovolili roku 1792 zas\u00e1hnout do vojensk\u00fdch operac\u00ed a roku 1793 ho pod\u0159\u00eddili velen\u00ed rakousk\u00e9ho gener\u00e1la. Bojov\u00e9 nasazen\u00ed zintenzivn\u011blo teprve v\u00a0l\u00e9tech 1794-1795, kdy byla Cond\u00e9ho arm\u00e1da pod spole\u010dnou kontrolou Velk\u00e9 Brit\u00e1nie, Rakouska a Ruska. Po uzav\u0159en\u00ed m\u00edru v\u00a0Campo-Formiu p\u0159e\u0161el Cond\u00e9 roku 1797 do rusk\u00fdch slu\u017eeb a posl\u00e9ze, roku 1801, rozpustil svou arm\u00e1du a ode\u0161el do anglick\u00e9ho exilu.<\/p>\n

[6]<\/a> Charles C\u00e9sar, hrab\u011b de Damas (1758-1829), v\u00a0americk\u00e9 osovobozeneck\u00e9 v\u00e1lce byl pobo\u010dn\u00edkem Rochambeaua, od roku 1788 byl plukovn\u00edkem dragounsk\u00e9ho pluku hrab\u011bte de Provence, pod\u00edlel se na zaji\u0161t\u011bn\u00ed \u00fat\u011bku kr\u00e1le Ludv\u00edka XVI. do Varennes, emigroval v\u00a0\u0159\u00edjnu 1791, v\u00a0\u0159\u00edjnu 1796 ho Ludv\u00edk XVIII. pov\u00fd\u0161il do hodnosti mar\u00e9chal de camp<\/em>.<\/p>\n

[7]<\/a> Charles Ferdinand de Bourbon, v\u00e9voda z\u00a0Berry (1778-1820), druhorozen\u00fd syn Charlese Philippa, hrab\u011bte z\u00a0Artois a Marie-Terezie Savojsk\u00e9.<\/p>\n

[8]<\/a> Louis Emmanuel Henri Alexandre de Launay, hrab\u011b d\u00b4Antraigues (1753-1812), \u0159\u00eddil rozs\u00e1hlou roajalistickou tajnou s\u00ed\u0165, zavra\u017ed\u011bn i s\u00a0man\u017eelkou v\u00a0Barnesu u Lond\u00fdna 22. \u010dervence 1812.<\/p>\n

[9]<\/a> Joseph Genevi\u00e8ve, hrab\u011b de Puisaye (1755-1827) dos\u00e1hl roku 1791 hodnosti mar\u00e9chal de camp<\/em> a roku 1793 se jako n\u00e1\u010deln\u00edk Wimpfenova \u0161t\u00e1bu zapletl do federalistick\u00e9 vzpoury. Po jej\u00ed por\u00e1\u017ece u Pacy-sur-Eure 13.7. 1793 se uch\u00fdlil do Bretan\u011b, kde organizoval odboj chouan\u016f. Od z\u00e1\u0159\u00ed 1794 p\u016fsobil v\u00a0Lond\u00fdn\u011b, odkud p\u0159ipravil ne\u00fasp\u011b\u0161n\u00e9 vylod\u011bn\u00ed emigrantsk\u00fdch pluk\u016f na breta\u0148sk\u00e9m poloostrov\u011b Quiberon.<\/p>\n

[10]<\/a> Jean-Claude Hippolyte M\u00e9h\u00e9e de la Touche (1760-1826), za Star\u00e9ho re\u017eimu<\/em> byl agentem tajn\u00e9 policie a pro\u0161el \u0159adou mis\u00ed v\u00a0Rusku a Polsku. Do Francie se vr\u00e1til roku 1792 a pod\u00edlel se na z\u00e1\u0159ijov\u00fdch pa\u0159\u00ed\u017esk\u00fdch masakrech. N\u00e1sledn\u011b z\u00a0lond\u00fdnsk\u00e9ho p\u016fsobi\u0161t\u011b informoval revolu\u010dn\u00ed vl\u00e1du o z\u00e1m\u011brech roajalist\u016f.<\/p>\n

[11]<\/a> Louis Fauche, \u0159e\u010den\u00fd Fauche-Borel (1762-1829), \u0161v\u00fdcarsk\u00fd knihtiska\u0159 prusk\u00e9ho kr\u00e1le z\u00a0Neuch\u00e2telu, svobodn\u00fd zedn\u00e1\u0159 a kalvinista, v\u00a0\u010dervnu a v\u00a0srpnu 1796 dok\u00e1zal z\u00a0roajalistick\u00e9 strany nav\u00e1zat kontakt s\u00a0republik\u00e1nsk\u00fdm gener\u00e1lem Pichegrum, roku 1801 p\u0159isp\u011bl ke sm\u00ed\u0159en\u00ed Pichegruho s\u00a0Moreauem a z\u00edskal je oba pro slu\u017ebu Ludv\u00edkovi XVIII. V\u00a0\u010dervenci 1802 byl v\u00a0Pa\u0159\u00ed\u017ei zat\u010den, uprchnul 1. ledna 1804, ale ji\u017e po pouh\u00fdch osmi dnech byl znovu zat\u010den – v\u00a0\u00fanoru 1806 byl propu\u0161t\u011bn zato, \u017ee bude pracovat jako dvojit\u00fd agent pro francouzskou vl\u00e1du.<\/p>\n

[12]<\/a> Antoine Fran\u00e7ois, hrab\u011b Bertrand de Moleville (1744-1818) za\u010d\u00ednal svou kari\u00e9ru jako referend\u00e1\u0159 St\u00e1tn\u00ed rady<\/em> a v\u00a0letech 1784-1788 p\u016fsobil jako kr\u00e1lovsk\u00fd intendant Bretan\u011b. V\u016f\u010di Gener\u00e1ln\u00edm stav\u016fm<\/em> zauj\u00edmal od po\u010d\u00e1tku nep\u0159\u00e1telsk\u00fd postoj a radil kr\u00e1li, aby je rozpustil. V\u00a0\u0159\u00edjnu 1791 mu kr\u00e1l sv\u011b\u0159il \u00fa\u0159ad ministra n\u00e1mo\u0159nictva, ale n\u00e1mo\u0159n\u00ed v\u00fdbor N\u00e1rodn\u00edho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed ho napadal, tak\u017ee musel v\u00a0b\u0159eznu 1792 podat demisi; kr\u00e1l mu tehdy sv\u011b\u0159il veden\u00ed tajn\u00e9 policie, kter\u00e1 m\u011bla sledovat jakob\u00edny. Jean Louis Carra (1742-1793) ho obvi\u0148oval, \u017ee inspiroval vznik kontrarevolu\u010dn\u00edho \u201erakousk\u00e9ho v\u00fdboru<\/em>\u201c. Je\u0161t\u011b po 10. srpnu 1792 se pokou\u0161el zorganizovat vysvobozen\u00ed kr\u00e1le a p\u0159ed n\u00e1slednou repres\u00ed musel uprchnout do Anglie.<\/p>\n

[13]<\/a> Fran\u00e7ois Athanase de Charette de la Contrie, \u0159e\u010den\u00fd Charette (1763-1796), roajalistick\u00fd gener\u00e1l.<\/p>\n

[14]<\/a> Nicolas Stofflet (1751-1796), roajalistick\u00fd gener\u00e1l.<\/p>\n

[15]<\/a> Z\u00a0Portsmouthu vyplula k\u00a0breta\u0148sk\u00fdm b\u0159eh\u016fm 16.6. 1795 britsk\u00e1 flotila s\u00a0francouzsk\u00fdmi roajalistick\u00fdmi emigrantsk\u00fdmi pluky, kter\u00e9 se v\u00a0prvn\u00ed vln\u011b vylodily 27. \u010dervna na pob\u0159e\u017e\u00ed u breta\u0148sk\u00e9ho poloostrova Quiberon; p\u0159es po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed \u00fasp\u011bchy, p\u0159\u00edjezd druh\u00e9 vlny posil a podporu m\u00edstn\u00edch chouansk\u00fdch odd\u00edl\u016f byly v\u00a0noci z\u00a019. na 20. \u010dervence 1795 rozdrceny republik\u00e1nsk\u00fdmi odd\u00edly pod velen\u00edm gener\u00e1la Hoche.<\/p>\n

[16]<\/a> Charles Fran\u00e7ois du P\u00e9rier du Mouriez, \u0159e\u010den\u00fd Dumouriez (1739-1823); roku 1788 byl pov\u00fd\u0161en do hodnosti mar\u00e9chal de camp<\/em>, s\u00a0po\u010d\u00e1tkem revoluce si z\u00edskal podporu La Fayetta, Mirabeaua, Gensonn\u00e9ho a jakob\u00ednsk\u00e9ho klubu a 15.3. 1792 se stal ministrem zahrani\u010d\u00ed – pr\u00e1v\u011b on podpo\u0159il Brissotovu agresivn\u00ed r\u00e9toriku, kter\u00e1 vedla k\u00a0vyhl\u00e1\u0161en\u00ed v\u00e1lky Rakousku. Jako vrchn\u00ed velitel Severn\u00ed<\/em> a Ardennsk\u00e9 arm\u00e1dy<\/em> zv\u00edt\u011bzil s Kellermannem 20. z\u00e1\u0159\u00ed 1792 v\u00a0bitv\u011b u Valmy nad prusk\u00fdm vojskem v\u00e9vody brun\u0161vick\u00e9ho, 6. listopadu zv\u00edt\u011bzil v\u00a0bitv\u011b u Jemmapes, obsadil Belgii a 29.12. 1792 vstoupil triumf\u00e1ln\u011b do Pa\u0159\u00ed\u017ee. Po n\u00e1vratu k\u00a0Severn\u00ed arm\u00e1d\u011b<\/em> (2.2. 1793) obsadil Nizozem\u00ed a z\u00a0belgick\u00e9ho Bruselu vydal prohl\u00e1\u0161en\u00ed, nep\u0159\u00e1telsky nam\u00ed\u0159en\u00e9 proti politice Konventu, kter\u00fd ho vyzval, aby se p\u0159ed n\u011bj okam\u017eit\u011b dostavil. Pot\u00e9, co byl Raku\u0161any pora\u017een v\u00a0bitv\u011b u Neerwinden, 18. b\u0159ezna 1793, s\u00a0nimi nav\u00e1zal tajn\u00e1 jedn\u00e1n\u00ed, v\u00a0nich\u017e p\u0159isl\u00edbil evakuaci Belgie za pomoc p\u0159i spole\u010dn\u00e9m ta\u017een\u00ed na Pa\u0159\u00ed\u017e. Raku\u0161an\u016fm vydal ministra v\u00e1lky Beurnonvilla a \u010dty\u0159i poslance, kte\u0159\u00ed byli vysl\u00e1ni ho zatknout, ale p\u0159ed Lille a Valenciennes musel sv\u00e9 ta\u017een\u00ed zastavit, proto\u017ee republik\u00e1nsk\u00e9 jednotky ho odm\u00edtly n\u00e1sledovat. P\u0159e\u0161el proto se sv\u00fdm \u0161t\u00e1bem 5. dubna 1793 na rakouskou stranu.<\/p>\n

[17]<\/a> Charles-Maurice de Talleyrand-P\u00e9rigord (1754-1838).<\/p>\n

[18]<\/a> Gabriel S\u00e9nac de Meilhan (1736-1803).<\/p>\n

[19]<\/a> Abb\u00e9 Augustin Barruel (1741-1820).<\/p>\n

[20]<\/a> Trophime G\u00e9rard, mark\u00fdz de Lally-Tollendal (1751-1830).<\/p>\n

[21]<\/a> Fran\u00e7ois Dominique de Reynaud, hrab\u011b de Montlosier (1755-1838), z\u00a0lond\u00fdnsk\u00e9ho exilu, kde vyd\u00e1val noviny, p\u0159e\u0161el p\u0159ekvapiv\u011b po 18 brumairu na Bonapartovu stranu.<\/p>\n

[22]<\/a> Henri Christophe, kter\u00fd se na Haiti prohl\u00e1sil kr\u00e1lem po zavra\u017ed\u011bn\u00ed \u201ec\u00edsa\u0159e\u201c Jakuba I. Dessalinese (1804-1806).<\/p>\n

[23]<\/a> Marie Pierre Louis de Frott\u00e9 (1766-1800), emigroval roku 1791, slou\u017eil v\u00a0arm\u00e1d\u011b Cond\u00e9ho a do lond\u00fdnsk\u00e9ho exilu se uch\u00fdlil roku 1794. V\u00a0lednu 1795 byl Puisayem pov\u011b\u0159en vyvolat povst\u00e1n\u00ed v\u00a0Normandii; 19. \u00fanora 1800 padl do l\u00e9\u010dky a byl zast\u0159elen i se sv\u00fdmi pobo\u010dn\u00edky ve Verneuil.<\/p>\n

[24]<\/a> Danican m\u00e1 sp\u00ed\u0161e ne\u017e sp\u00e1leni\u0161t\u011b na mysli ostatky padl\u00fdch, ponech\u00e1van\u00e9, nehrozila-li pro odlehlost m\u00edsta epidemie, po l\u00e9ta v\u00a0cel\u00fdch hromad\u00e1ch na boji\u0161ti, jak tomu bylo nap\u0159\u00edklad po bitv\u011b u Savenay, kde ve dnech 22.-23. prosince 1793 republik\u00e1n\u0161t\u00ed gener\u00e1lov\u00e9 Fran\u00e7ois S\u00e9verin Marceau-Desgraviers (1769-1796) Jean Baptiste Kl\u00e9ber (1753-1800) porazili vendejsk\u00e9 povstalce; srv. R. SAINT-H\u00c9LIER, Le prince meurt \u00e0 Malagra<\/em> (jde o Antoina-Philippa de la Tr\u00e9moille, kn\u00ed\u017eete de Talmond, *Pa\u0159\u00ed\u017e 27.9.1765,zajat v Malag\u0159e 30.12.1793, guilotinov\u00e1n v Lavalu 24.1.1794), v: „Historia“, \u010d. 362, (Paris, nakl. Librairie Jules Tallandier), leden 1977, str. 68-79; to tak\u00e9 v\u00edce odpov\u00edd\u00e1 Danicanov\u011b ot\u0159esn\u00e9 zku\u0161enosti z\u00a0Vend\u00e9e, kter\u00e1 ho vedla k\u00a0dezerci a d\u00e1v\u00e1 v\u011bt\u011b \u201edans des pays o\u00f9 il n\u00b4y a plus que des cendres \u00e0 remuer\u201c sarkastick\u00fd podtext, v\u00a0n\u011bm\u017e odklizen\u00ed ostatk\u016f spl\u00fdv\u00e1 s\u00a0ru\u0161en\u00edm klidu mrtv\u00fdch! Tuto praxi dokl\u00e1d\u00e1 ve sv\u00fdch Pam\u011btech<\/em> i chouansk\u00fd d\u016fstojn\u00edk Pierre-Michel Gourlet (* Pa\u0159\u00ed\u017e 1771 – + Avranches 18.2. 1853), srv. R\u00e9volution – Vend\u00e9e – Chouannerie. M\u00e9moires in\u00e9dits (1789-1824)<\/em>, p\u0159edmluva Prof. Fran\u00e7ois LEBRUN, \u00favod A. RACINEUX, Cholet, nakl. Les \u00c9ditions du Choletais – Pierre Rabjeau \u00e9diteur, 1989.<\/p>\n

[25]<\/a> George Canning (* Lond\u00fdn 11.4. 1770 – + Chiswick 8.8. 1827).<\/p>\n

[26]<\/a> Henry Robert Stewart, vikomt Castlereagh, mark\u00fdz z\u00a0Londonderry (* Down 18.6. 1769 – + Lond\u00fdn 12.8. 1822).<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Louis Michel August Th\u00e9venet, zvan\u00fd Danican se narodil v Pa\u0159\u00ed\u017ei 28.3. 1764. Roku 1779 nastoupil slu\u017ebu u n\u00e1mo\u0159nictva a roku 1779 v \u0159ad\u00e1ch kr\u00e1lovniny t\u011blesn\u00e9 str\u00e1\u017ee (gendarmes de la Reine). V den p\u00e1du Bastily, 14. \u010dervence 1789, vstoupil do N\u00e1rodn\u00ed gardy a roku 1792 si zvolil arm\u00e1dn\u00ed dr\u00e1hu, kter\u00e1 ho za boj\u016f ve Vend\u00e9e vynesla v z\u00e1\u0159\u00ed 1793 a\u017e k hodnosti brig\u00e1dn\u00edho gener\u00e1la. <\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[129,31],"tags":[],"class_list":["post-515","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nezobrazovat-na-homepage","category-evropa-v-letech-1789-1821"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/515","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=515"}],"version-history":[{"count":4,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/515\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":14387,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/515\/revisions\/14387"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=515"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=515"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=515"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}