29. b\u0159ezna 1800<\/STRONG>: zvl\u00e1\u0161tn\u00ed sch\u016fzka Cadoudala s Bonapartem.<\/P> 30. b\u0159ezna 1800<\/STRONG>: do Pa\u0159\u00ed\u017ee dorazili pov\u011b\u0159enci vl\u00e1dy Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f, aby jednali o podm\u00ednk\u00e1ch \u010destn\u00e9ho sm\u00edru s Franci\u00ed.<\/P> 2. dubna 1800<\/STRONG>: sedma\u010dty\u0159icetilet\u00fd chef de bataillon<\/EM> Lazare-Nicolas-Marguerite Carnot (1753-1823) skl\u00e1d\u00e1 p\u0159\u00edsahu Prvn\u00edmu konzulovi jako nov\u00fd ministr v\u00e1lky (Ministre de la Guerre<\/EM>).<\/P> Proto\u017ee Prvn\u00ed konzul ve sv\u00e9m postaven\u00ed hlavy st\u00e1tu nemohl p\u0159ijmout velen\u00ed ani jedin\u00e9 z arm\u00e1d Republiky, byl form\u00e1ln\u011b jmenov\u00e1n vrchn\u00edm velitelem Z\u00e1lo\u017en\u00ed arm\u00e1dy, ur\u010den\u00e9 pro italsk\u00e9 ta\u017een\u00ed, dosavadn\u00ed ministr v\u00e1lky, Louis-Alexandre Berthier; n\u00e1\u010deln\u00edkem \u0161t\u00e1bu byl ur\u010den gener\u00e1l Dupont de l\u00b4Etang.<\/P> 2. dubna 1801<\/STRONG>: Nelsonova eskadra bombardovala Koda\u0148. V D\u00e1nsku vzhledem k du\u0161evn\u00ed chorob\u011b kr\u00e1le kr\u00e1l Kristi\u00e1na VII. spravoval z\u00e1le\u017eitosti spojen\u00e9ho d\u00e1nsko-norsk\u00e9ho kr\u00e1lovstv\u00ed od roku 1784 jeho syn Frederik (Frederik VI. 1808-1832) s hrab\u011btem Bernstorffem. Zahrani\u010dn\u00ed obchod D\u00e1nska byl zalo\u017een p\u0159edev\u0161\u00edm na v\u00fdvozu obil\u00ed do Francie. Roku 1800 se D\u00e1nsko p\u0159ipojilo k Lize neutr\u00e1l\u016f, abych chr\u00e1nilo sv\u016fj obchod, a to vyvolalo britsk\u00fd z\u00e1sah a bombardov\u00e1n\u00ed hlavn\u00edho m\u011bsta Kodan\u011b Nelsonovou eskadrou 2. dubna 1801. Kdy\u017e se po l\u00e9tech stalo D\u00e1nsko po Tyl\u017esk\u00e9m m\u00edru znovu spojencem Francie, byla Koda\u0148 znovu bombardov\u00e1na v z\u00e1\u0159\u00ed 1807, d\u00e1nsk\u00fd obchod byl kontinent\u00e1ln\u00ed blok\u00e1dou a v\u00e1lkou s Velkou Brit\u00e1ni\u00ed zcela zruinov\u00e1n a D\u00e1nsko nakonec muselo Kielsk\u00fdm m\u00edrem ze 14. ledna 1814 postoupit Norsko \u0160v\u00e9dsku a vydat Prusku za mal\u00e9 v\u00e9vodstv\u00ed lauenbursk\u00e9 i Pomo\u0159ansko, kter\u00e9 mu postoupilo \u0160v\u00e9dsko.<\/P> 3. dubna 1801<\/STRONG>: byla ustavena komise k seps\u00e1n\u00ed obchodn\u00edho z\u00e1kon\u00edku (Code de commerce<\/EM>) ve slo\u017een\u00ed Gorneau, Vignon, Boursier, Legras, Vital-Roux, Coulomb, Mourgue. V\u00fdsledn\u00fd text, p\u0159edlo\u017een\u00fd 4.12. 1801 nebyl shled\u00e1n dostate\u010dn\u00fdm a byl znovu p\u0159epracov\u00e1n roku 1803 Gorneauem, Legrasem a Vital-Rouxem, ale upadl na dlouhou dobu v zapomenut\u00ed a vyhl\u00e1\u0161en byl teprve 15.9. 1807. Kvalit Ob\u010dansk\u00e9ho z\u00e1kon\u00edku v\u0161ak nedos\u00e1hnul. P\u0159i sv\u00fdch 648 \u010dl\u00e1nc\u00edch se inspiroval archaickou kr\u00e1lovskou ordonanc\u00ed z roku 1673 a Colbertov\u00fdm Z\u00e1kon\u00edkem kupce (Code de marchand<\/EM>). <\/P> 4. dubna 1801<\/STRONG>: v Berl\u00edn\u011b zem\u0159el Antoine Rivarol (1753-1801), monarchisticky orientovan\u00fd \u017eurnalista. Byl synem hospodsk\u00e9ho z Bagnols-sur-Ceze. Roku 1776 ode\u0161el do Pa\u0159\u00ed\u017ee, kde dos\u00e1hl velk\u00e9 proslulosti v salonech, kde se p\u0159edstavoval jako ryt\u00ed\u0159 de Parcieux a posl\u00e9ze jako hrab\u011b de Rivarol. Spolupracoval s novinami Mercure de France a roku 1784 byl za svou Rozpravu o univers\u00e1lnosti francouzsk\u00e9ho jazyka (Discours sur l\u00b4universalit\u00e9 de la langue fran\u00e7aise<\/EM>) vyznamen\u00e1n berl\u00ednskou Akademi\u00ed. Bed\u0159ich II. ho jmenoval jej\u00edm p\u0159idru\u017een\u00fdm \u010dlenem. Ost\u0159e polemizoval s Beaumarchaisem a pan\u00ed de Genlis. Od roku 1789 se nasazoval pro obranu monarchie ve sv\u00fdch novin\u00e1ch Journal politique national a spolupracoval s roajalistick\u00fdmi novinami Journal des Ap\u00f4tres. Vynikal sarkastick\u00fdm satirick\u00fdm stylem. Roku 1791 musel odej\u00edt do emigrace, v n\u00ed\u017e pro\u0161el Bruselem, Amsterdamem, Haagem, Lond\u00fdnem a Hamburkem a nakonec se usadil v Berl\u00edn\u011b. I ve vyhnanstv\u00ed byl velmi plodn\u00fdm autorem.<\/P> duben 1802<\/STRONG><\/P> Jeden irsk\u00fd n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk napsal, \u017ee se na pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9m dvo\u0159e Prvn\u00edho Konzula v Tuileries „p\u0159\u00edsn\u011b zachov\u00e1v\u00e1 dvorsk\u00e1 etiketa a dvorsk\u00fd od\u011bv; a v\u0161ichni se shoduj\u00ed na tom, \u017ee lesk tuilerijsk\u00e9ho dvora mnohon\u00e1sobn\u011b p\u0159evy\u0161uje cokoli, co zde bylo za star\u00e9ho francouzsk\u00e9ho dvora. Na rozd\u00edl od Ludv\u00edka XVI. Napol\u00e9on Bonaparte r\u00e1d hovo\u0159il s osobami, kter\u00e9 p\u0159ich\u00e1zely ke dvoru, proto\u017ee v nich nal\u00e9zal v\u00edtan\u00fd zdroj informac\u00ed – n\u00e1\u0161 sv\u011bdek o n\u011bm \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee v n\u011bm shledal „v\u011bt\u0161\u00ed spont\u00e1nn\u00ed d\u016fstojnost, ne\u017e jakou bychom si mohli p\u0159edstavit u kter\u00e9hokoli \u010dlov\u011bka. Jeho zp\u016fsoby jsou zdvo\u0159ilej\u0161\u00ed a milej\u0161\u00ed, ne\u017e by se o\u010dek\u00e1valo“. Hrab\u011b Armfelt, n\u011bkdej\u0161\u00ed obl\u00edbenec Gustava III., znal Versailles je\u0161t\u011b za Ludv\u00edka XVI. a p\u0159esto byl \u00farovn\u00ed slavnostn\u00edch ve\u010de\u0159\u00ed a \u017eivotem dvora a\u017e \u0161okov\u00e1n; „Velmi mne udivuje skute\u010dnost“, poznamenal, „\u017ee prvn\u00ed p\u0159edstavitel republiky vnuk\u00e1 v\u0161em takovou \u00factu a \u017ee vystupuje s takovou p\u00fdchou, pompou a ob\u0159adnost\u00ed“. <\/P> 3. dubna 1802<\/STRONG>: Bonapartov\u00fdm sekret\u00e1\u0159em (Premier secr\u00e9taire et chef du portefeuille<\/EM>) se stal Claude-Fran\u00e7ois de M\u00e9neval (1778-1850), kter\u00fd nahradil Bourienna a zast\u00e1val tento \u00fa\u0159ad a\u017e do b\u0159ezna 1813.<\/P> 30. b\u0159ezna 1804<\/STRONG>: v M\u00fcnsteru zem\u0159el Victor Fran\u00e7ois, v\u00e9voda de Broglie (1718-1804). Roku 1759 byl Ludv\u00edkem XV. jmenov\u00e1n mar\u0161\u00e1lem Francie, 11. \u010dervence 1789 byl pov\u011b\u0159en velen\u00edm vojensk\u00fdch odd\u00edl\u016f v okol\u00ed Versailles a Pa\u0159\u00ed\u017ee. Po Neckerov\u011b odvol\u00e1n\u00ed byl jmenov\u00e1n ministrem v\u00e1lky – demisi ale podal ji\u017e 16. \u010dervence, po pouh\u00fdch t\u0159ech dnech.<\/P> 30. b\u0159ezna 1805<\/STRONG>: c\u00edsa\u0159 Napol\u00e9on I. p\u0159ijal v 15 hodin v Saint Cloud pape\u017ee Pia VII., kter\u00fd se s n\u00edm p\u0159i\u0161el rozlou\u010dit p\u0159ed n\u00e1vratem do It\u00e1lie. V 19 hodin vykonal s\u00e1m v Pa\u0159\u00ed\u017ei zdvo\u0159ilostn\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvu u pape\u017ee.<\/P> 31. b\u0159ezna 1805<\/STRONG>: Napol\u00e9on Bonaparte p\u0159ijal v Saint Cloud kardin\u00e1ly z pape\u017eova doprovodu, kte\u0159\u00ed se sn\u00edm p\u0159i\u0161li rozlou\u010dit.<\/P> 2. dubna 1805<\/STRONG>: c\u00edsa\u0159 Napol\u00e9on I. odejel v \u0161est hodin r\u00e1no z Fontainebleau na cestu k italsk\u00e9 kr\u00e1lovsk\u00e9 korunovaci. Proto\u017ee p\u0159edpokl\u00e1dal, \u017ee bude mimo Pa\u0159\u00ed\u017e pln\u00e9 t\u0159i m\u011bs\u00edce, vydal ji\u017e 31. b\u0159ezna ordre de service, kter\u00fdm arcikancl\u00e9\u0159e Cambac\u00e9rese pov\u011b\u0159oval, aby za n\u011bj p\u0159edsedal rad\u011b ministr\u016f a St\u00e1tn\u00ed rad\u011b.<\/P> 3. dubna 1805<\/STRONG>: c\u00edsa\u0159 Napol\u00e9on I. se \u00fa\u010dastnil ve \u010dtrn\u00e1ct hodin recepce v Troyes a kolem osmn\u00e1ct\u00e9 hodiny dorazil s Thiardem, Caulaincourtem, Cafarellim a Canisym do Brienne, kde s m\u011bstskou radou zva\u017eoval mo\u017enosti jak znovu otev\u0159\u00edt starou paul\u00e1nskou kolej (\u00c9cole militaire<\/EM>), ve kter\u00e9 studoval; proch\u00e1zel se i v zahrad\u011b a p\u0159ijal star\u00e9 zam\u011bstnance \u0161koly. Popt\u00e1val se i po m\u00edstn\u00edm far\u00e1\u0159i, kter\u00fd mu podal prvn\u00ed svat\u00e9 p\u0159ij\u00edm\u00e1n\u00ed, ale nena\u0161el ho zde, pov\u00fd\u0161il tedy alespo\u0148 farnost v Brienne na duchovn\u00ed spr\u00e1vu prvn\u00ed t\u0159\u00eddy. Nalezl zde v\u0161ak alespo\u0148 n\u011bkdej\u0161\u00edho \u0161koln\u00edho sluhu Ponceta. C\u00edsa\u0159 Napol\u00e9on I. nav\u0161t\u00edvil r\u00e1no se sv\u00fdm \u0161tolbou Louisem de Canisy z\u0159\u00edceniny \u00c9cole militaire<\/EM> v Brienne, pak kolem des\u00e1t\u00e9 hodiny vyrazil na sv\u00e9m arabsk\u00e9m koni na t\u0159\u00edhodinovou vyj\u00ed\u017e\u010fku do pol\u00ed, sm\u011brem k Bar-sur-Aube, aby nav\u0161t\u00edvil m\u00edsta, kde se tak \u010dasto proch\u00e1zel. Doprovod zaznamenal, \u017ee byl jen m\u00e1lokdy tak mil\u00fd. <\/P><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" 204 let29. b\u0159ezna 1800: zvl\u00e1\u0161tn\u00ed sch\u016fzka Cadoudala s Bonapartem.30. b\u0159ezna 1800: do Pa\u0159\u00ed\u017ee dorazili pov\u011b\u0159enci vl\u00e1dy Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f, aby jednali o podm\u00ednk\u00e1ch \u010destn\u00e9ho sm\u00edru s Franci\u00ed.2. dubna 1800: sedma\u010dty\u0159icetilet\u00fd chef de bataillon Lazare-Nicolas-Marguerite Carnot (1753-1823) skl\u00e1d\u00e1 p\u0159\u00edsahu Prvn\u00edmu konzulovi jako nov\u00fd ministr v\u00e1lky (Ministre de la Guerre).Proto\u017ee Prvn\u00ed konzul ve sv\u00e9m postaven\u00ed hlavy st\u00e1tu nemohl p\u0159ijmout […]<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[129,32],"tags":[],"class_list":["post-517","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nezobrazovat-na-homepage","category-vyroci-tydne"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/517","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=517"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/517\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":1368,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/517\/revisions\/1368"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=517"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=517"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=517"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}203 let<\/H5>
202 let<\/H5>
200 let<\/H5>
199 let<\/H5>
4. dubna 1805<\/STRONG>: pape\u017e Pius VII. odj\u00ed\u017ed\u00ed do It\u00e1lie.<\/P>