{"id":526,"date":"2004-04-05T00:00:00","date_gmt":"2004-04-05T00:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/vyroci-tydne-5-11-dubna-1800-1805\/"},"modified":"2024-11-27T15:33:57","modified_gmt":"2024-11-27T13:33:57","slug":"vyroci-tydne-5-11-dubna-1800-1805","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/vyroci-tydne-5-11-dubna-1800-1805\/","title":{"rendered":"V\u00fdro\u010d\u00ed t\u00fddne 5.-11. dubna 1800-1805"},"content":{"rendered":"<p><BR><BR><\/p>\n<h5>204 let<\/h5>\n<p><BR><BR><\/p>\n<p><strong>5. dubna 1800<\/strong>: p\u0159ehl\u00eddka na n\u00e1dvo\u0159\u00ed Tuileri\u00ed, v sedmn\u00e1ct hodin Napol\u00e9on Bonaparte p\u0159edsed\u00e1 ve\u0159ejn\u00e9mu zased\u00e1n\u00ed francouzsk\u00e9ho Institutu a ve\u010der nav\u0161t\u011bvuje v Italsk\u00e9m divadle p\u0159edstaven\u00ed \u00danosu Sabinek; proto\u017ee se roz\u0161\u00ed\u0159ila zpr\u00e1va, \u017ee se chyst\u00e1 atent\u00e1t, jeho str\u00e1\u017e st\u0159e\u017e\u00ed vchod divadla.<br \/> It\u00e1lsk\u00e9 ta\u017een\u00ed: Melas p\u0159ekro\u010dil pr\u016fsmyk Cadibona a zah\u00e1jil ofenz\u00edvu; jak to francouzsk\u00e9 velen\u00ed p\u0159edpokl\u00e1dalo, jeho pl\u00e1nem bylo rozetnout Italskou arm\u00e1du vedv\u00ed a pak t\u00e1hnout na Toulon. Savona padla, Suchet ustoupil k Varu a po ne\u00fasp\u011bchu proti\u00fatok\u016f u La Coronaty, Monte Fascio a Monte Creto se Mass\u00e9na, jako si to p\u0159\u00e1l Napol\u00e9on, uzav\u0159el v Janov\u011b, aby v boku nep\u0159\u00edtele otev\u0159el <em>abces de fixation<\/em>. <\/p>\n<p><BR><BR><\/p>\n<p><strong>8. dubna 1800<\/strong>: Napol\u00e9on Bonaparte chyst\u00e1 opat\u0159en\u00ed proti jakob\u00edn\u016fm a pov\u011b\u0159uje Fouch\u00e9ho, aby sepsal seznam pades\u00e1ti osob, kter\u00e9 si navykly \u017e\u00edt z revolu\u010dn\u00edch bou\u0159\u00ed. Fouch\u00e9 se pokusil jakob\u00edny h\u00e1jit a ost\u0159e se poh\u00e1dal s Lucienem Bonapartem, kter\u00fd pok\u0159ikoval o vraz\u00edch z masakr\u016f ze z\u00e1\u0159\u00ed 1792 (<em>septembriseurs<\/em>).<\/p>\n<p><BR><BR><\/p>\n<p><strong>11. dubna 1800<\/strong>: Garda konsul\u016f vyr\u00e1\u017e\u00ed z Pa\u0159\u00ed\u017ee na italsk\u00e9 ta\u017een\u00ed.<\/p>\n<p><BR><BR><\/p>\n<h5>203 let<\/h5>\n<p><BR><BR><\/p>\n<p><strong>5. dubna 1801<\/strong>-ned\u011ble Zmrtv\u00fdchvst\u00e1n\u00ed P\u00e1n\u011b: Napol\u00e9on Bonaparte zajel z Malmaisonu do Pa\u0159\u00ed\u017ee a vykonal p\u0159ehl\u00eddky a audience, pak se vr\u00e1til do Malmaisonu.<\/p>\n<p><BR><BR><\/p>\n<p><strong>8. dubna 1801  <\/strong>Egypt: Rosetta padla do rukou britsko-tureck\u00fdch sil, francouzsk\u00e1 moc v Egypt\u011b se hrout\u00ed.<\/p>\n<p><BR><BR><\/p>\n<p><strong>12. dubna 1801 <\/strong>byl vyd\u00e1n Chateaubriand\u016fv Attala. <\/p>\n<p><BR><BR><\/p>\n<h5>201 let<\/h5>\n<p><BR><BR><\/p>\n<p><strong>6. dubna 1803<\/strong>: v Lond\u00fdn\u011b zem\u0159el Sir William Hamilton (1730-1803), britsk\u00fd diplomat a archeolog, kter\u00fd zastupoval britskou vl\u00e1du u neapolsk\u00e9ho dvora v l\u00e9tech 1764-1800, man\u017eel Emmy Hamiltonov\u00e9, milenky admir\u00e1la Nelsona.<\/p>\n<p><BR><BR><\/p>\n<p><strong>7. dubna 1803<\/strong>: v pevnosti Joux zem\u0159el Fran\u00e7ois Dominique Toussaint, \u0159e\u010den\u00fd Toussaint-Louverture (1743-1803), v\u016fdce povst\u00e1n\u00ed na Santo Domingu. <\/p>\n<p><BR><BR><\/p>\n<p><strong>9. dubna 1803<\/strong>: z\u0159\u00edzen\u00ed funkce auditor\u016f St\u00e1tn\u00ed rady (<em>auditeur au Conseil d\u00b4\u00c9tat<\/em>).<\/p>\n<p><BR><BR><\/p>\n<p><strong>11. dubna 1803<\/strong>: z\u0159\u00edzen\u00ed \u0161esti francouzsk\u00fdch farmaceutick\u00fdch \u0161kol.<\/p>\n<p><BR><BR><\/p>\n<h5>200 let<\/h5>\n<p><BR><BR><\/p>\n<p><strong>5. dubna 1804<\/strong>:  ve sv\u00e9 cele v pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9m Templu byl nalezen ob\u011b\u0161en divizn\u00ed gener\u00e1l Jean-Charles Pichegru (1761-1804), kter\u00fd se pod\u00edlel na Cadoudalov\u011b spiknut\u00ed. Cambac\u00e9res okam\u017eit\u011b odm\u00edtnul f\u00e1my o tom, \u017ee byl u\u0161krcen z p\u0159\u00edkazu vl\u00e1dy. Pasquier pozd\u011bji, po p\u00e1du C\u00edsa\u0159stv\u00ed, prohl\u00e1sil: &quot;Tvrdilo se, \u017ee zp\u016fsob, j\u00edm\u017e se ob\u011bsil, nebyl provediteln\u00fd. M\u00e1m opa\u010dn\u00fd d\u016fkaz, proto\u017ee jist\u00fd pan Levaillant se zabil stejn\u00fdm zp\u016fsobem ve v\u011bzen\u00ed policejn\u00ed prefektury, kdy\u017e jsem na t\u00e9to prefektu\u0159e bydlel&quot;. <\/p>\n<p><BR><BR><\/p>\n<p><strong>9. dubna 1804<\/strong>: na sv\u00e9m \u0161v\u00fdcarsk\u00e9m z\u00e1mku Coppet zem\u0159el Jacques Necker (1723-1804). Tento \u017eenevsk\u00fd bank\u00e9\u0159 p\u016fsobil v letech 1777-1781 jako gener\u00e1ln\u00ed spr\u00e1vce financ\u00ed francouzsk\u00e9ho kr\u00e1lovsk\u00e9ho dvora. Kr\u00e1l Ludv\u00edk XVI. mu znovu sv\u011b\u0159il tento \u00fa\u0159ad 25.8. 1788, aby zabr\u00e1nil nevyhnuteln\u00e9mu st\u00e1tn\u00edmu bankrotu a Necker mu vnutil svol\u00e1n\u00ed Gener\u00e1ln\u00edch stav\u016f. Neckerova nucen\u00e1 demise z 11. \u010dervence 1789 vyvolala pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9 povst\u00e1n\u00ed a \u00fatok na Bastilu. Ji\u017e 29. \u010dervence byl znovu povol\u00e1n do \u00fa\u0159adu a vedl vl\u00e1du a\u017e do 8.9. 1790. Jeho pokus vylep\u0161it rozpo\u010det p\u016fj\u010dkami selhal, proto\u017ee velc\u00ed vlastn\u00edci nem\u011bli d\u016fv\u011bru nebo ji\u017e ode\u0161li do emigrace a samo N\u00e1rodn\u00ed shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed m\u011blo z\u00e1jem sp\u00ed\u0161e na politick\u00fdch a spole\u010densk\u00fdch reform\u00e1ch, ne\u017e na reform\u011b ekonomick\u00e9. Necker se proto vr\u00e1til na sv\u00e9 \u0161v\u00fdcarsk\u00e9 s\u00eddlo, kde \u017eil se svou dcerou Germaine, pozd\u011bj\u0161\u00ed proslulou Madame de Sta\u00ebl (1766-1817). Francouzsk\u00e9 revoluci v\u011bnoval n\u00e1sledn\u011b celou \u0159adu spis\u016f a\u017e po kritiku \u00dastavy z roku VIII (1799) a jak on s\u00e1m, tak jeho dcera byli st\u00e1l\u00fdm p\u0159edm\u011btem z\u00e1jmu tajn\u00e9 policie Konzul\u00e1tu a C\u00edsa\u0159stv\u00ed.<\/p>\n<p><BR><BR><\/p>\n<h5>199 let<\/h5>\n<p><BR><BR><\/p>\n<p><strong>6. dubna 1805<\/strong>: Villeneuvova flotila p\u0159ist\u00e1la ve \u0161pan\u011blsk\u00e9 Cartagen\u011b. Nelson se domn\u00edval, \u017ee m\u00ed\u0159\u00ed do Egypta.<\/p>\n<p><BR><BR><\/p>\n<p><strong>10. dubna 1805<\/strong>: Villeneuve se spojil se \u0161pan\u011blskou flotilou v C\u00e1dizu.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>204 let 5. dubna 1800: p\u0159ehl\u00eddka na n\u00e1dvo\u0159\u00ed Tuileri\u00ed, v sedmn\u00e1ct hodin Napol\u00e9on Bonaparte p\u0159edsed\u00e1 ve\u0159ejn\u00e9mu zased\u00e1n\u00ed francouzsk\u00e9ho Institutu a ve\u010der nav\u0161t\u011bvuje v Italsk\u00e9m divadle p\u0159edstaven\u00ed \u00danosu Sabinek; proto\u017ee se roz\u0161\u00ed\u0159ila zpr\u00e1va, \u017ee se chyst\u00e1 atent\u00e1t, jeho str\u00e1\u017e st\u0159e\u017e\u00ed vchod divadla. It\u00e1lsk\u00e9 ta\u017een\u00ed: Melas p\u0159ekro\u010dil pr\u016fsmyk Cadibona a zah\u00e1jil ofenz\u00edvu; jak to francouzsk\u00e9 velen\u00ed p\u0159edpokl\u00e1dalo, [&hellip;]<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[129,32],"tags":[],"class_list":["post-526","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nezobrazovat-na-homepage","category-vyroci-tydne"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/526","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=526"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/526\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":1377,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/526\/revisions\/1377"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=526"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=526"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=526"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}