13. dubna 1800 <\/STRONG>– ned\u011ble Zmrtv\u00fdchvst\u00e1n\u00ed P\u00e1n\u011b: Napoleon zas\u00edl\u00e1 bratru Lucienovi projekt z\u00e1kona o nov\u00fdch dan\u00edch.<\/P> 14. dubna 1800<\/STRONG>: v pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9 nemocnici Salpêtrière poprv\u00e9 profesor Pinel o\u010dkoval proti ne\u0161tovic\u00edm vakc\u00ednou, kterou \u017eenevsk\u00fd l\u00e9ka\u0159, ob\u010dan Colladon, p\u0159ivezl z Anglie. Teprve 7. \u00fanora 1801 byl v Pa\u0159\u00ed\u017ei z\u0159\u00edzen \u0161pit\u00e1l pro o\u010dkov\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 prov\u00e1d\u011bl dr. Woodville a 16. b\u0159ezna 1809 byl vyd\u00e1n dekret, kter\u00fd na\u0159izoval o\u010dkov\u00e1n\u00ed na cel\u00e9m \u00fazem\u00ed C\u00edsa\u0159stv\u00ed. V\u00fdsledky ale byly pom\u011brn\u011b chab\u00e9, nap\u0159. v Orl\u00e9ansu, kde byl sklad vakc\u00edny, kter\u00fd umo\u017e\u0148oval o\u010dkovat zdarma d\u011bti dvakr\u00e1t t\u00fddn\u011b, jich roku 1815 bylo o\u010dkov\u00e1no pouh\u00fdch 22%. <\/P> 12. dubna 1801<\/STRONG>: byl vyd\u00e1n Chateaubriand\u016fv Attala. <\/P> 13. dubna 1801<\/STRONG>: Piemont byl de facto<\/EM> p\u0159ipojen k Francii (tento akt byl ofici\u00e1ln\u011b vyhl\u00e1\u0161en s\u00e9natus-consulte<\/EM> z 11.9. 1802).<\/P> 18. dubna 1801<\/STRONG>: Napol\u00e9on Bonaparte se sv\u011b\u0159il sv\u00e9mu bratru Lucienovi, \u017ee si p\u0159eje dos\u00e1hnout dohody s \u0158\u00edmem, proto\u017ee nezn\u00e1 „lep\u0161\u00ed spojence, ne\u017e ty, kte\u0159\u00ed \u0159\u00edd\u00ed sv\u011bdom\u00ed ve jm\u00e9nu Bo\u017e\u00edm“.<\/P> 17. dubna 1802<\/STRONG>: Napol\u00e9on Bonaparte ratifikoval ve St\u00e1tn\u00ed rad\u011b ratifikoval Amiensk\u00fd m\u00edr.<\/P> 18. dubna 1802 <\/STRONG>– ned\u011ble Zmrtv\u00fdchvst\u00e1n\u00ed P\u00e1n\u011b: vyhl\u00e1\u0161en\u00ed konkord\u00e1tu mezi Francouzskou republikou a Svat\u00fdm stolcem. Bonaparte provedl p\u0159ehl\u00eddku v Tuileri\u00edch na n\u00e1m\u011bst\u00ed Carrousel a odevzdal prapory nov\u00fdm jednotk\u00e1m; v p\u016fl jeden\u00e1ct\u00e9 odejel na pontifik\u00e1ln\u00ed m\u0161i do chr\u00e1mu Notre-Dame, na j\u00edlci jeho kordu z\u00e1\u0159il proslul\u00fd diamant R\u00e9gent<\/EM>, kter\u00fd m\u011bl Ludv\u00edk XVI. p\u0159i zah\u00e1jen\u00ed Gener\u00e1ln\u00edch stav\u016f roku 1789. Pa\u0159\u00ed\u017ean\u00e9 j\u00e1sali, kdy\u017e poprv\u00e9 p\u0159i t\u00e9to p\u0159\u00edle\u017eitosti vid\u011bli jeho lokaje v zeleno-zlat\u00fdch livrej\u00edch. Podle jednoho anglick\u00e9ho n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edka pr\u00fd lid\u00e9 v ulic\u00edch volali: „Ach! Vr\u00e1tily se paruky a livreje\u2026 jako za star\u00fdch \u010das\u016f. Kone\u010dn\u011b znovu pozn\u00e1v\u00e1me svou zemi“. Ve\u010der uspo\u0159\u00e1dal v Tuileri\u00edch slavnostn\u00ed ve\u010de\u0159i. <\/P> 12. dubna 1803<\/STRONG>: z\u00e1kon vymezuje vz\u00e1jemn\u00e9 vztahy zam\u011bstnavatele a d\u011bln\u00edka a znovu zakazuje d\u011blick\u00e9 spolky (coalitions ouvrières<\/EM>); v\u00fdnos z 1. prosince 1803 pak stanovil, \u017ee d\u011bln\u00edk mus\u00ed m\u00edt pracovn\u00ed kn\u00ed\u017eku (livret ouvrier<\/EM>), vydanou polici\u00ed nebo m\u011bstskou radou v m\u00edst\u011b bydli\u0161t\u011b, kter\u00e1 bude uchov\u00e1v\u00e1na u zam\u011bstnavatele, jen\u017e do n\u00ed zaznamen\u00e1 v\u0161echna zam\u011bstn\u00e1n\u00ed. Pokud se d\u011bln\u00edk cht\u011bl p\u0159est\u011bhovat, musel m\u00edt u sebe pracovn\u00ed kn\u00ed\u017eku a pas, v opa\u010dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b byl pova\u017eov\u00e1n za tul\u00e1ka a hrozilo mu \u0161estim\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed v\u011bzen\u00ed. 14. dubna 1803<\/STRONG>: Francouzsk\u00e1 banka dostala na patn\u00e1ct let exkluzivn\u00ed privilegium vyd\u00e1vat bankovky pro ve\u0159ejn\u00fd ob\u011bh.<\/P> 13. dubna 1804<\/STRONG>: Napol\u00e9on Bonaparte jmenoval v Saint-Cloudu sv\u00e9ho bratra, sen\u00e1tora Josepha Bonaparta, velkod\u016fstojn\u00edka \u010cestn\u00e9 legie, vel\u00edc\u00edm plukovn\u00edkem 4. pluku \u0159adov\u00e9 p\u011bchoty. Toto rozhodnut\u00ed bylo zve\u0159ejn\u011bno v Moniteuru 20.4. 1804. V Sen\u00e1tu Napol\u00e9on p\u0159ipomenul Josephovy z\u00e1sluhy p\u0159i m\u00edrov\u00fdch jedn\u00e1n\u00edch v Lun\u00e9ville a Amiensu a zd\u016fraznil, \u017ee oce\u0148oval jeho odvahu na ta\u017een\u00edch, kter\u00e1 s n\u00edm podstoupil. Napol\u00e9on nezapomenul ani na sv\u00e9ho bratra Luciena, kter\u00fd ji\u017e byl plukovn\u00edkem a jmenoval ho do legislativn\u00ed sekce St\u00e1tn\u00ed rady. 17. dubna 1804<\/STRONG>: Napol\u00e9on Bonaparte op\u011bt projevil svou typickou m\u00edrnost a odepsal Velk\u00e9mu soudci (Grand Juge<\/EM>) k p\u0159\u00edpadu „vzpoury“ n\u011bkolika kn\u011b\u017e\u00ed a jeho \u0159e\u0161en\u00ed: „B\u016fh bude trestat na onom sv\u011bt\u011b, ale c\u00e9sar mus\u00ed vl\u00e1dnout na tomhle“.<\/P> 12. dubna 1805<\/STRONG>: Napol\u00e9on Bonaparte ji\u017e v \u0161est hodin r\u00e1no vyrazil na prohl\u00eddku d\u00edlen v Lyonu. V dev\u011bt hodin p\u0159ijal z\u00e1stupce u\u010den\u00fdch spole\u010dnost\u00ed a dal\u0161\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edky.<\/P> 13. dubna 1805<\/STRONG>: Napol\u00e9on Bonaparte si v lyonsk\u00e9m Palais des Arts <\/EM>prohl\u00e9dl v\u00fdstavu v\u00fdrobk\u016f m\u00edstn\u00edch manufaktur.<\/P> 14. dubna 1805 <\/STRONG>– ned\u011ble Zmrtv\u00fdchvst\u00e1n\u00ed P\u00e1n\u011b: Napoleon se \u00fa\u010dastn\u00ed slavnostn\u00ed m\u0161e, celebrovan\u00e9 v katedr\u00e1le Saint-Jean kard. Feschem. Ve\u010der se konal ples v divadle. <\/P> 15. dubna 1805<\/STRONG>: v Saint-Jean-de-Maurienne zem\u0159el Balthazar Faure (1746-1805), tento vesnick\u00fd u\u010ditel byl zvolen za d\u00e9partement Haute-Loire do N\u00e1rodn\u00edho Konventu, kde zasednul v lavic\u00edch Hory. V procesu s kr\u00e1lem hlasoval pro smrt a p\u0159i misi ve v\u00fdchodn\u00edch departementech se aktivn\u011b pod\u00edlel na dechristianizaci a proslul svou nesmi\u0159itelnost\u00ed jak v\u016f\u010di nep\u0159\u00e1tel\u016fm revoluce, tak v\u016f\u010di provinil\u00fdm revolucion\u00e1\u0159\u016fm. D\u00edky n\u011bmu tak byl 27. kv\u011btna 1794 gilotinov\u00e1n \u0159ezn\u00edk Jourdan, p\u0159ezd\u00edvan\u00fd Coupe-Tête<\/EM> (\u0158eza\u010d hlav), kter\u00fd m\u011bl na sv\u011bdom\u00ed avignonsk\u00e9 masakry z roku 1791. Faure kupodivu uniknul po 9. Thermidoru obvin\u011bn\u00edm z terorismu a zasednul v Rad\u011b p\u011bti set a posl\u00e9ze v Rad\u011b star\u0161\u00edch. Roku 1800 se pak st\u00e1hnul do \u00fastran\u00ed.<\/P> 16. dubna 1805<\/STRONG>: Napol\u00e9on Bonaparte odejel v sedm hodin r\u00e1no z Lyonu a ve\u010der ve dvacet hodin dorazil do Chamb\u00e9ry, kde p\u0159enocoval.<\/P> 17. dubna 1805<\/STRONG>: Napol\u00e9on Bonaparte si od \u0161est\u00e9 hodiny rann\u00ed prohl\u00e9dl m\u011bsto a o des\u00e1t\u00e9 nav\u0161t\u00edvil m\u00edstn\u00ed arsen\u00e1l. Ve \u010dtrn\u00e1ct hodin nav\u0161t\u00edvil pevnost Barraux a pak p\u0159ijal deputaci \u0161v\u00fdcarsk\u00fdch poslanc\u016f.<\/P> 18. dubna 1805<\/STRONG>: Napol\u00e9on Bonaparte vyrazil o \u010dtvrt\u00e9 hodin\u011b rann\u00ed na zp\u00e1te\u010dn\u00ed cestu ze Chamb\u00e9ry a p\u0159enocoval v Modane.<\/P><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" 13. dubna 1800 – ned\u011ble Zmrtv\u00fdchvst\u00e1n\u00ed P\u00e1n\u011b: Napoleon zas\u00edl\u00e1 bratru Lucienovi projekt z\u00e1kona o nov\u00fdch dan\u00edch. 14. dubna 1800: v pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9 nemocnici Salpêtrière poprv\u00e9 profesor Pinel o\u010dkoval proti ne\u0161tovic\u00edm vakc\u00ednou, kterou \u017eenevsk\u00fd l\u00e9ka\u0159, ob\u010dan Colladon, p\u0159ivezl z Anglie…203 let<\/H5>
202 let<\/H5>
201 let<\/H5>
Napol\u00e9on Bonaparte odpo\u010d\u00edv\u00e1 od 10. dubna v Saint-Cloud, kde z\u016fstal p\u0159es kr\u00e1tk\u00e9 zaj\u00ed\u017e\u010fky do Pa\u0159\u00ed\u017ee a\u017e do 24. \u010dervna.<\/P>200 let<\/H5>
T\u00e9ho\u017e dne se Soukrom\u00e1 rada (Conseil priv\u00e9<\/EM>), zasedaj\u00edc\u00ed v Saint-Cloud, rozhodla pro princip d\u011bdi\u010dnosti a titul c\u00edsa\u0159e pro gener\u00e1la Bonaparta.<\/P>199 let<\/H5>
<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[129,32],"tags":[],"class_list":["post-528","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nezobrazovat-na-homepage","category-vyroci-tydne"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/528","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=528"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/528\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":1379,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/528\/revisions\/1379"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=528"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=528"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=528"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}