{"id":534,"date":"2004-04-25T23:44:15","date_gmt":"2004-04-25T23:44:15","guid":{"rendered":"http:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/vyroci-tydne-z-let-1800-1805-tyden-26-dubna-2-kvetna\/"},"modified":"2024-11-27T15:33:57","modified_gmt":"2024-11-27T13:33:57","slug":"vyroci-tydne-z-let-1800-1805-tyden-26-dubna-2-kvetna","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/vyroci-tydne-z-let-1800-1805-tyden-26-dubna-2-kvetna\/","title":{"rendered":"V\u00fdro\u010d\u00ed t\u00fddne z let 1800-1805, t\u00fdden 26. dubna – 2. kv\u011btna."},"content":{"rendered":"

204 let<\/H5>

27. dubna 1800<\/STRONG>: Napol\u00e9on Bonaparte jmenuje zvl\u00e1\u0161tn\u00edm v\u00fdnosem Th\u00e9ophila Malo Correta de La Tour d\u00b4Auvergne (1743 – padnul v bitv\u011b u Oberhausenu 28.6. 1800) „prvn\u00edm gran\u00e1tn\u00edkem arm\u00e1d Republiky“ (Premier Grenadier des Arm\u00e9es de la R\u00e9publique<\/EM>).
Z\u00e1lo\u017en\u00ed arm\u00e1da se vydala na pochod sm\u011brem na \u017denevu a t\u00e1hla pod\u00e9l lev\u00e9ho b\u0159ehu \u017denevsk\u00e9ho jezera – tento man\u00e9vr zm\u00e1tl jak Raku\u0161any, tak samotn\u00e9 Francouze. Z\u00e1lo\u017en\u00ed arm\u00e1da st\u00e1la p\u0159ed t\u0159emi mo\u017enostmi: t\u00e1hnout k R\u00fdnu nad Basilej\u00ed a spojit se s Moreauovou arm\u00e1dou, \u010di proj\u00edt \u0160v\u00fdcarskem a za\u00fato\u010dit na Vorarlberg a Tyrolsko, nebo p\u0159ekro\u010dit Alpy a sestoupit do It\u00e1lie na pomoc Mass\u00e9novi, kter\u00fd byl od 20. dubna oble\u017een v Janov\u011b (prvn\u00ed konzul ji\u017e 26. dubna odeslal Berthierovi obecn\u00e9 pokyny pro t\u0159et\u00ed variantu, kter\u00fd je p\u0159edal v podob\u011b p\u0159esn\u00fdch dispozic n\u00e1\u010deln\u00edkovi gener\u00e1ln\u00edho \u0161t\u00e1bu).<\/P>

28. dubna 1800<\/STRONG>: P\u0159echod pr\u016fsmyku sv. Bernarda: Gener\u00e1l Marescot byl vysl\u00e1n, aby prozkoumal pr\u016fsmyk Velk\u00e9ho Svat\u00e9ho Bernarda.<\/P>

29. dubna 1800<\/STRONG>: Lecourbe p\u0159ekro\u010dil R\u00fdn.<\/P>

2. kv\u011btna 1800<\/STRONG>: Fouch\u00e9 informuje Bonaparta, \u017ee se policie zmocnila dokument\u016f anglick\u00fdch agent\u016f a odhalila pl\u00e1n spiknut\u00ed.
Janov: do oble\u017een\u00e9ho Janova pronikl anglickou blok\u00e1dou plukovn\u00edk Reille, vyslan\u00fd Bonapartem, s jedn\u00edm milionem frank\u016f na v\u00fdplatu \u017eoldu a Carnotov\u00fdm listem, ve kter\u00e9m ministr v\u00e1lky nast\u00ednil Mass\u00e9novi Bonapart\u016fv pl\u00e1n p\u0159ej\u00edt Alpy s Rezervn\u00ed arm\u00e1dou a vysvobodit Janov. Francouzsk\u00e1 pos\u00e1dka a obyvatelstvo ji\u017e trp\u011bli nedostatkem mouky, proto\u017ee Raku\u0161an\u00e9 p\u0159eru\u0161ili p\u0159\u00edtok vody pro \u010dty\u0159i vodn\u00ed ml\u00fdny – osm tis\u00edc v\u00e1le\u010dn\u00fdch zajatc\u016f dost\u00e1valo denn\u011b \u010dtvrtinu denn\u00ed d\u00e1vky pro Francouze. <\/P>

203 let<\/H5>

1. kv\u011btna 1801<\/STRONG>: rozpu\u0161t\u011bn\u00ed arm\u00e1dy Cond\u00e9ho.<\/P>

202 let<\/H5>

26. dubna 1802<\/STRONG>: usnesen\u00edm Sen\u00e1tu byla vyhl\u00e1\u0161ena v\u0161eobecn\u00e1 amnestie pro emigranty, kte\u0159\u00ed opustili Francii po roce 1789, pokud se vr\u00e1t\u00ed do zem\u011b do podzimu a slo\u017e\u00ed p\u0159\u00edsahu v\u011brnosti republik\u00e1nsk\u00e9 konzulsk\u00e9 vl\u00e1d\u011b. Vracej\u00edc\u00edm se \u0161lechtic\u016fm Fouch\u00e9 r\u00e1d \u0161t\u011bd\u0159e ud\u00edlel rady a nab\u00edzel ochranu. Policejn\u00ed prefekt Louis-Nicolas Dubois (1758-1847) ulo\u017eil v dob\u011b, kdy slou\u017eil pod R\u00e9gnierem, emigrant\u016fm, kte\u0159\u00ed byli vy\u0161krtnuti ze seznamu a s\u00eddlili v Pa\u0159\u00ed\u017ei, povinnost, aby se ka\u017ed\u00fd t\u00fdden ve stanovenou dobu chodili zapisovat do speci\u00e1ln\u00edho registru. Fouch\u00e9 po sv\u00e9m n\u00e1vratu do ministersk\u00e9 funkce toto ustanoven\u00ed zru\u0161il se zd\u016fvodn\u011bn\u00edm: „Ka\u017ed\u00fd dohled, na kter\u00fd je \u010dlov\u011bk upozorn\u011bn, je t\u00e9m\u011b\u0159 neu\u017eite\u010dn\u00fd; \u00fa\u010dinn\u00e9 jsou pouze prost\u0159edky, kter\u00e9 nejsou vid\u011bt“. <\/P>

28. dubna 1802<\/STRONG>: Napol\u00e9on Bonaparte p\u0159ijal mons. Capraru. Roederer si zapsal: „Dnes byl p\u0159ijat leg\u00e1t v konzulsk\u00e9m pal\u00e1ci. Kdy\u017e p\u0159edn\u00e1\u0161el svou \u0159e\u010d, t\u0159\u00e1sl se jako list na strom\u011b. Po ceremonii vstoupil do konzulova kabinetu \/st\u00e1tn\u00ed rada\/ Fourcroy. M\u00edstnost byla provon\u011bna. Kdy\u017e se Fourcroy p\u0159ibl\u00ed\u017eil ke konzulovi, \u0159ekl: „Je to zde velmi dob\u0159e c\u00edtit“. Konzul odpov\u011bd\u011bl: „To je v\u016fn\u011b svatosti, kter\u00e1 o\u010dist\u00ed va\u0161e star\u00e9 h\u0159\u00edchy“.<\/P>

1. kv\u011btna 1802<\/STRONG>: z\u00e1kon sv\u011b\u0159uje z\u00e1kladn\u00ed \u0161koly m\u011bstsk\u00fdm a obecn\u00edm \u00fa\u0159ad\u016fm, vyu\u010dov\u00e1n\u00ed chud\u00fdch tak z\u016fstalo otev\u0159eno katolick\u00e9mu kl\u00e9ru a \u0159eholn\u00edm kongregac\u00edm Bonaparte jim v tomto sm\u011bru nekladl \u017e\u00e1dn\u00e9 p\u0159ek\u00e1\u017eky. Jinak tomu bylo s enseignement secondaire<\/EM>, kter\u00e9 m\u011blo p\u0159ipravovat byrokratick\u00fd apar\u00e1t. Modelem se stala Prytan\u00e9e<\/EM>, je\u017e za Direktoria obnovila intern\u00e1t, jeho\u017e byly centr\u00e1ln\u00ed \u0161koly zbaveny a obecn\u011b byl znovu zaveden roku VIII. V ka\u017ed\u00e9 oblasti apela\u010dn\u00edho soudu m\u011blo b\u00fdt na st\u00e1tn\u00ed n\u00e1klady z\u0159\u00edzeno gymn\u00e1zium (lyc\u00e9e<\/EM>). Krom toho se po\u010d\u00edtalo s \u00e9coles secondaires<\/EM>, \u0159\u00edzen\u00fdmi soukrom\u00fdmi osobammi, ale pod kontrolou st\u00e1tu, kter\u00fd na sebe vzal roku XII i jmenov\u00e1n\u00ed jejich profesor\u016f. Pro gymn\u00e1zia bylo vyhrazeno 6.400 stipendi\u00ed, z nich\u017e 2.400 bylo ur\u010deno syn\u016fm d\u016fstojn\u00edk\u016f a \u00fa\u0159edn\u00edk\u016f a zbytek nejlep\u0161\u00edm student\u016fm. <\/P>

2. kv\u011btna 1802<\/STRONG>: divizn\u00ed gener\u00e1l Antoine-Guillaume Maurailhac d\u00b4Elmas, \u0159e\u010den\u00fd Delmas (1766-1813), se choval nep\u0159\u00edstojn\u011b b\u011bhem ob\u0159adu obnoven\u00ed kultu v pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9 katedr\u00e1le Notre-Dame a byl n\u00e1sledn\u011b potrest\u00e1n p\u0159\u00edkazem k nucen\u00e9mu pobytu ve vzd\u00e1lenosti 30 mil od Pa\u0159\u00ed\u017ee; 16. kv\u011btna pak bylo zah\u00e1jeno jedn\u00e1n\u00ed o jeho penzionov\u00e1n\u00ed. Za Moreauova procesu byl roku 1804 zat\u010den a musel \u017e\u00edt v dom\u00e1c\u00edm vyhnanstv\u00ed v Porentruy a\u017e do roku 1813.<\/P>

201 let<\/H5>

26. dubna 1803<\/STRONG>: v Orne ve Francii vid\u011bli lid\u00e9 bolid nebo meteor v podob\u011b ohniv\u00e9 koule, pozd\u011bji se v t\u00e9to oblasti nach\u00e1zely meteoritick\u00e9 kameny. Fyzik Jeanne-Baptiste Biot popsal ud\u00e1lost a konstatoval, \u017ee meteority nejsou pozemsk\u00e9ho p\u016fvodu.<\/P>

27. dubna 1803<\/STRONG>: c\u00edsa\u0159 Franti\u0161ek II. ratifikoval reces \u0159ezensk\u00e9ho \u0159\u00ed\u0161sk\u00e9ho sn\u011bmu. <\/P>

30. dubna 1803<\/STRONG>: Francie prodala Louisianu Spojen\u00fdm st\u00e1t\u016fm za 15.000.000 dolar\u016f (80 milion\u016f frank\u016f). O cen\u011b se Talleyrand dohadoval s Livingstonem od po\u010d\u00e1tku dubna, Bonaparte p\u016fvodn\u011b po\u017eadoval mezi 50-100 miliony, ale musel slevit. Do st\u00e1tn\u00ed pokladny se dostalo 11,25 milionu frank\u016f, zbytek byl ur\u010den k od\u0161kodn\u011bn\u00ed americk\u00fdch ob\u010dan\u016f, kte\u0159\u00ed za „ozbrojen\u00e9ho m\u00edru“ mezi Spojen\u00fdmi st\u00e1ty a Franci\u00ed ztratili sv\u00e9 lod\u011b nebo n\u00e1klad. V New Orleansu (Nouvelle-Orl\u00e9ans<\/EM>) byla francouzsk\u00e1 trikolora symbolicky s\u0148ata koloni\u00e1ln\u00edm prefektem Laussatem 30. listopadu 1803 a o m\u011bs\u00edc pozd\u011bji nahrazena vlajkou Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f. \u0160estn\u00e1ct\u00e9ho ledna 1804 otiskl Moniteur Bonapart\u016fv projev k Sen\u00e1tu, kter\u00fdm oznamoval postoupen\u00ed Louisiany: „Louisiana je od t\u00e9to chv\u00edle spojena s nez\u00e1vislost\u00ed Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f americk\u00fdch. Uchov\u00e1v\u00e1me si tam p\u0159\u00e1tele, je\u017e bude vzpom\u00ednka na spole\u010dn\u00fd p\u016fvod v\u017edy spojovat s na\u0161imi z\u00e1jmy a je\u017e v\u00fdhodn\u00e9 obchodn\u00ed vztahy nadlouho spoj\u00ed s na\u0161\u00ed prosperitou. Spojen\u00e9 st\u00e1ty vd\u011b\u010d\u00ed Francii za svou nez\u00e1vislost; od t\u00e9to chv\u00edle v\u00e1m budou vd\u011b\u010dit za sv\u00e9 upevn\u011bn\u00ed a svou velikost“. <\/P>

1. kv\u011btna 1803<\/STRONG>:  britsk\u00fd vyslanec lord Charles Whitworth (1752-1825), sd\u011blil Talleyrandovi „\u00fastn\u00ed“ ultim\u00e1tum, lond\u00fdnsk\u00e1 vl\u00e1da odm\u00edt\u00e1 vydat Maltu a po\u017eaduje, aby Francie vyklidila Nizozem\u00ed.<\/P>

2. kv\u011btna 1803<\/STRONG>: lord Whitworth stup\u0148uje tlak a informuje, \u017ee v p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee nedostane pozitivn\u00ed odpov\u011b\u010f, po\u017e\u00e1d\u00e1 o sv\u016fj pas a odcestuje. <\/P>

200 let<\/H5>

27. dubna 1804<\/STRONG>: zvl\u00e1\u0161tn\u00edm v\u00fdnosem byli reorganizov\u00e1ni sap\u00e9\u0159i \u017eenijn\u00edho vojska, tvo\u0159en\u00ed \u0161t\u00e1bem a p\u011bti bataliony po dev\u00edti rot\u00e1ch, jejich\u017e slo\u017een\u00ed stanovil dekret z 15. prosince 1805.<\/P>

199 let<\/H5>

26. dubna 1805<\/STRONG>: c\u00edsa\u0159 Napol\u00e9on I. se ve Stupiggini setkal s pape\u017eem Piem VII. a str\u00e1vili spolu \u010d\u00e1st odpoledne.<\/P>

1. kv\u011btna 1805<\/STRONG>: c\u00edsa\u0159 Napol\u00e9on I. dorazil kolem des\u00e1t\u00e9 hodiny do Alessandrie, prohl\u00e9dl si opevn\u011bn\u00ed, b\u0159ehy \u0159ek Bormidy a Tanara a nav\u0161t\u00edvil bitevn\u00ed pole u Marenga; do Alessandrie se vr\u00e1til kolem devaten\u00e1ct\u00e9 hodiny. <\/P>

2. kv\u011btna 1805<\/STRONG>: na z\u00e1mku Lardimalie u P\u00e9rigordu zem\u0159el Louis Foucault, mark\u00fdz de Lardimalie (1755-1805); roku 1789 se \u00fa\u010dastnil jedn\u00e1n\u00ed Gener\u00e1ln\u00edch stav\u016f jako poslanec za \u0161lechtu z P\u00e9rigordska. Hluboce sympatizoval s revoluc\u00ed ve v\u0161em, co se nedot\u00fdkalo v\u00edry a jeho monarchistick\u00e9ho p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, postavil se proti zneu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed vojensk\u00fdch penz\u00ed a dokonce po\u017eadoval hlasovac\u00ed pr\u00e1vo pro \u017eeny. Roku 1792 ode\u0161el do emigrace a slou\u017eil v arm\u00e1d\u011b princ\u016f a roku 1793 v arm\u00e1d\u011b Cond\u00e9ho. Do Francie se vr\u00e1til teprve po c\u00edsa\u0159sk\u00e9 amnestii z roku X.<\/P><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

204 let27. dubna 1800: Napol\u00e9on Bonaparte jmenuje zvl\u00e1\u0161tn\u00edm v\u00fdnosem Th\u00e9ophila Malo Correta de La Tour d\u00b4Auvergne (1743 – padnul v bitv\u011b u Oberhausenu 28.6. 1800) „prvn\u00edm gran\u00e1tn\u00edkem arm\u00e1d Republiky“ (Premier Grenadier des Arm\u00e9es de la R\u00e9publique).Z\u00e1lo\u017en\u00ed arm\u00e1da se vydala na pochod sm\u011brem na \u017denevu a t\u00e1hla pod\u00e9l lev\u00e9ho b\u0159ehu \u017denevsk\u00e9ho jezera – tento man\u00e9vr zm\u00e1tl […]<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[129,32],"tags":[],"class_list":["post-534","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nezobrazovat-na-homepage","category-vyroci-tydne"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/534","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=534"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/534\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":1385,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/534\/revisions\/1385"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=534"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=534"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=534"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}