{"id":535,"date":"2004-05-02T16:49:07","date_gmt":"2004-05-02T16:49:07","guid":{"rendered":"http:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/vyroci-tydne-3-9-kvetna-z-let-1800-1805\/"},"modified":"2024-11-27T15:33:57","modified_gmt":"2024-11-27T13:33:57","slug":"vyroci-tydne-3-9-kvetna-z-let-1800-1805","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/vyroci-tydne-3-9-kvetna-z-let-1800-1805\/","title":{"rendered":"V\u00fdro\u010d\u00ed t\u00fddne 3. &#8211; 9. kv\u011btna z let 1800-1805."},"content":{"rendered":"<p><H5 align=justify>204 let<\/H5><BR><BR><P align=justify><STRONG>3. kv\u011btna 1800<\/STRONG>: Lecourbe porazil Raku\u0161any u Stockachu a Gouvion-Saint.Cyr u Engenu.<\/P><BR><BR><P align=justify><STRONG>4. kv\u011btna 1800<\/STRONG>: Napol\u00e9on Bonaparte se rozhoduje vyrazit z Pa\u0159\u00ed\u017ee naz\u00edt\u0159\u00ed, pod z\u00e1minkou \u017ee jede prov\u00e9st inspekci arm\u00e1dy. Suchetovi, kter\u00fd h\u00e1j\u00ed linii Varu, na\u0159izuje aby se udr\u017eel i za cenu nejv\u011bt\u0161\u00edch ob\u011bt\u00ed. <\/P><BR><BR><P align=justify><STRONG>5. kv\u011btna 1800<\/STRONG>: Moreau zv\u00edt\u011bzil nad Krayem u M\u00f6sskirchu.<BR>Basilejsk\u00fdm telegrafem dorazila do Pa\u0159\u00ed\u017ee zpr\u00e1va o Lecourbov\u011b v\u00edt\u011bzstv\u00ed u Stockachu.<BR>P\u0159echod pr\u016fsmyku sv. Bernarda: Berthier p\u0159esunul sv\u016fj gener\u00e1ln\u00ed \u0161t\u00e1b bl\u00ed\u017ee k \u017denev\u011b. P\u0159edvoj Z\u00e1lo\u017en\u00ed arm\u00e1dy t\u00e1bo\u0159\u00ed ve Villeneuve na horn\u00edm konci \u017denevsk\u00e9ho jezera, zadn\u00ed voj je je\u0161t\u011b v Dijonu, kde se je\u0161t\u011b shroma\u017e\u010fuj\u00ed posledn\u00ed jednotky. Bylo na\u0159\u00edzeno, aby bylo na \u010dlunech a vozech zasl\u00e1no do Villeneuve 400.000 &#8211; 500.000 potravinov\u00fdch d\u00e1vek tak, aby tam dorazily do 9. kv\u011btna a aby stejn\u00fd po\u010det byl zasl\u00e1n n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho dne. Z\u00e1sobov\u00e1n\u00ed muselo ale vybavit 40.000 mu\u017e\u016f i zbran\u011bmi, munic\u00ed, uniformami, botami a p\u00edc\u00ed pro kon\u011b. Arm\u00e1da se 44 d\u011bly byla tvo\u0159ena Loisonovou (7.132 mu\u017e\u016f), Chambarlhacovou (8.123 mu\u017e\u016f), Boudetovou (6.911 mu\u017e\u016f), Watrinovou (5.165 mu\u017e\u016f) a Monnierovou diviz\u00ed (4.830 mu\u017e\u016f); brig\u00e1dou Mainoniho (2.800 mu\u017e\u016f), Lecchiho Italskou legi\u00ed (1.200 mu\u017e\u016f), Rivaudovou j\u00edzdou (1.124 mu\u017e\u016f) a Muratov\u00fdm jezdeck\u00fdm sborem (2.372 mu\u017e\u016f). Chabranova divize (6.400 mu\u017e\u016f) m\u011bla p\u0159ekro\u010dit Alpy pr\u016fsmykem Mal\u00e9ho Svat\u00e9ho Bernarda a p\u0159ipojit se k j\u00e1dru arm\u00e1dy v Aost\u011b. Prav\u00fd bok m\u011bl kr\u00fdt Thurreau (10.000 mu\u017e\u016f), kter\u00fd postupoval z Mont C\u00e9nis, ke kryt\u00ed lev\u00e9ho boku m\u011bla p\u0159es Svat\u00e9ho Gottharda dorazit Monceyova divize (11.000 mu\u017e\u016f) pod Moreauov\u00fdm velen\u00edm. P\u0159edvoj pod Lannesov\u00fdm velen\u00edm tvo\u0159ila Watrinova divize a Rivaudova j\u00edzda, ke kter\u00fdm se pozd\u011bji m\u011bla p\u0159ipojit Mainoniho brig\u00e1da.<\/P><BR><BR><P align=justify><STRONG>6. kv\u011btna 1800<\/STRONG>: Napol\u00e9on Bonaparte opou\u0161t\u00ed Pa\u0159\u00ed\u017e ve dv\u011b hodiny r\u00e1no s Bouriennem, ve \u010dtvrt na dvan\u00e1ct je v Sens, kde si dop\u0159\u00e1v\u00e1 t\u0159icetiminutov\u00fd ob\u011bd a v p\u016fl osm\u00e9 ve\u010der dor\u00e1\u017e\u00ed po ujet\u00ed 238 kilometr\u016f do Avallonu, kde a\u017e do t\u0159iadvaceti hodin vy\u0159izuje depe\u0161e kur\u00fdr\u016f.<BR>P\u0159echod pr\u016fsmyku sv. Bernarda: Marescot informoval Watrina, \u017ee \u00fadol\u00ed Aosty je obsazeno rakousk\u00fdm plukem Kinsk\u00e9ho a chorvatsk\u00fdmi pluky v celkov\u00e9m po\u010dtu asi 2.000 mu\u017e\u016f. Zd\u00e1lo se, \u017ee strategicky d\u016fle\u017eit\u00e1 pevnost Bard m\u00e1 pos\u00e1dku asi 150 mu\u017e\u016f a \u017ee jej\u00ed opevn\u011bn\u00ed bylo opraveno.<BR>Moreau zv\u00edt\u011bzil nad Krayem u M\u00f6sskirchu. <\/P><BR><BR><P align=justify><STRONG>7. kv\u011btna 1800<\/STRONG>: Napol\u00e9on Bonaparte pokra\u010duje za \u00fasvitu v cest\u011b z Avallonu, v poledne se setk\u00e1v\u00e1 s gener\u00e1ly na prefektu\u0159e v Dijonu. P\u0159ehl\u00eddka Chambarlhacovy divize na louk\u00e1ch u \u0159eky Ouche (24. p\u016flbrig\u00e1da lehk\u00e9 p\u011bchoty, 43. a 96.&nbsp;p\u016flbrig\u00e1da \u0159adov\u00e9 p\u011bchoty).<\/P><BR><BR><P align=justify><STRONG>8. kv\u011btna 1800<\/STRONG>: Napol\u00e9on Bonaparte vykonal v osm hodin v Dijonu p\u0159ehl\u00eddku Boudetovy divize (9.&nbsp;p\u016flbrig\u00e1da lehk\u00e9 p\u011bchoty, 30. a 59.&nbsp;p\u016flbrig\u00e1da \u0159adov\u00e9 p\u011bchoty) a pot\u00e9 se vydal na cestu do Auxonne, kde v ml\u00e1d\u00ed jako poru\u010d\u00edk slou\u017eil &#8211; setkal se zde s profesorem Lombardem a Terrierem, kter\u00fd mu roku 1786 d\u00e1val hodiny hudby. Na dal\u0161\u00ed cest\u011b se zastavil v D\u00f4le, kde mu gener\u00e1l Gassendi uk\u00e1zal sl\u00e9v\u00e1rny d\u011blov\u00fdch hlavn\u00ed. Zde se setkal se star\u00fdm paul\u00e1nsk\u00fdm almu\u017en\u00edkem z koleje v Brienne, Otcem Charl\u00e9sem. Deset kilometr\u016f za D\u00f4le p\u0159edjel pochoduj\u00edc\u00ed Chambarlhacovu divizi, p\u0159es Champagnole, Morbier, Morez, Rousses, Saint-Cergue a Nyon pokra\u010duje v cest\u011b do \u017denevy.<\/P><BR><BR><P align=justify><STRONG>9. kv\u011btna 1800<\/STRONG>: P\u0159echod pr\u016fsmyku sv. Bernarda: Prvn\u00ed konzul dorazil ve t\u0159i hodiny r\u00e1no do \u017denevy a ubytoval se u syna p\u0159\u00edrodov\u011bdce Horace Benedicta de Saussure. Watrinova divize se nach\u00e1zela mezi Villeneuve a Saint-Maurice, zbytek arm\u00e1dy postupoval v odd\u011blen\u00fdch proudech na asi stokilometrov\u00e9m \u00faseku po severn\u00edm b\u0159ehu \u017denevsk\u00e9ho jezera.<BR>Gouvion Saint-Cyr porazil Raku\u0161any u Biberachu.<\/P><BR><BR><H5 align=justify>203 let<\/H5><BR><BR><P align=justify><STRONG>8. kv\u011btna 1801<\/STRONG>: policejn\u00ed akce proti chouan\u016fm v z\u00e1padn\u00edch departementech &#8211; t\u0159i Bernadottovy kolony zlomily posledn\u00ed odpor.<\/P><BR><BR><H5 align=justify>202 let<\/H5><BR><BR><P align=justify><STRONG>5. kv\u011btna 1802<\/STRONG>: divizn\u00ed gener\u00e1l Jean-Louis-Eb\u00e9n\u00e9zer Reynier (1771-1814) zabil v souboji v Boulognesk\u00e9m lese u Pa\u0159\u00ed\u017ee brig\u00e1dn\u00edho gener\u00e1la Jacquese-Zacharie Destainga (1764-1802), jedn\u00edm ze sv\u011bdk\u016f byl divizn\u00ed gener\u00e1l Joseph Souham (1760-1837), kter\u00fd kv\u016fli tomu odlo\u017eil o deset dn\u00ed odjezd ke 20. vojensk\u00e9 divizi v P\u00e9rigueux, jej\u00edm\u017e velitelem byl jmenov\u00e1n 27. dubna. Reynier byl nejd\u0159\u00edve potrest\u00e1n vyhnanstv\u00edm, pak p\u0159evelen do It\u00e1lie; tam si \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b napravil reputaci teprve 24. listopadu 1805, kdy zajal u Castelfranca prince de Rohan-Gu\u00e9m\u00e9n\u00e9 s jeho sborem. Reynierovy a Destaingovy spory se t\u00e1hly od egyptsk\u00e9ho ta\u017een\u00ed, jeho\u017e se oba \u00fa\u010dastnili. <\/P><BR><BR><P align=justify><STRONG>7. kv\u011btna 1802<\/STRONG>: Napol\u00e9on Bonaparte p\u0159ijal v Pa\u0159\u00ed\u017ei gener\u00e1la Menoua, kter\u00fd se vr\u00e1til z Egypta. <\/P><BR><BR><P align=justify><STRONG>8. kv\u011btna 1802<\/STRONG>: Napol\u00e9on Bonaparte byl znovu zvolen Prvn\u00edm konzulem na dal\u0161\u00edch deset let. <\/P><BR><BR><P align=justify><STRONG>9. kv\u011btna 1802<\/STRONG>: p\u0159i m\u0161i svat\u00e9 v kapli Prvn\u00edho konzula v Tuileries slo\u017eilo p\u0159\u00edsahu do jeho rukou dev\u011bt nov\u011b jmenovan\u00fdch biskup\u016f.<\/P><BR><BR><H5 align=justify>201 let<\/H5><BR><BR><P align=justify><STRONG>3. kv\u011btna 1803<\/STRONG>: podpis smlouvy o postoupen\u00ed Louisiany Spojen\u00fdm st\u00e1t\u016fm.<\/P><BR><BR><P align=justify><STRONG>4. kv\u011btna 1803<\/STRONG>: Bonaparte napsal lordu Whitworthovi, \u017ee navrhuje, aby Malta, jakmile ji britsk\u00e9 s\u00edly opust\u00ed, byla postavena pod ochranu Rakouska, Pruska nebo Ruska. Svou n\u00f3tu charakterizoval jako znamen\u00ed sv\u00e9 up\u0159\u00edmnosti a d\u016fkaz sv\u00e9 snahy hledat prost\u0159edky jak se vyhnout v\u00e1lce. Whitworth v odpov\u011bdi pouk\u00e1zal na to, \u017ee rusk\u00fd car se odm\u00edt\u00e1 anga\u017eovat, a\u010dkoli s n\u00edm pochopiteln\u011b nebyl \u010das v\u011bc prokonzultovat.<\/P><BR><BR><P align=justify><STRONG>8. kv\u011btna 1803<\/STRONG>: v Saint-Cloudu do\u0161lo k nehod\u011b &#8211; Napol\u00e9on Bonaparte osobn\u011b \u0159\u00eddil ko\u010d\u00e1r, ta\u017een\u00fd \u0161estisp\u0159e\u017e\u00edm, v n\u011bm\u017e sed\u011bla i Josef\u00edna, jeho sestry Hortensie a Karol\u00edna a Cambac\u00e9res; p\u0159i prudk\u00e9m zastaven\u00ed byl vymr\u0161t\u011bn z kozl\u00edku na zem. <\/P><BR><BR><H5 align=justify>200 let<\/H5><BR><BR><P align=justify><STRONG>7. kv\u011btna 1804<\/STRONG>: Napoleon se setkal v Pa\u0159\u00ed\u017ei s ministrem zahrani\u010d\u00ed Italsk\u00e9 republiky, Ferdinandem Marescalchim: hovo\u0159ili o statutu It\u00e1lie &#8222;p\u0159\u00edli\u0161 slab\u00e9 na to, aby byla nez\u00e1visl\u00e1 a p\u0159\u00edli\u0161 siln\u00e9 na to, aby byla anektov\u00e1na&#8220;. Prvn\u00ed konzul prohl\u00e1sil, \u017ee v Mil\u00e1n\u011b mus\u00ed b\u00fdt nastolena monarchie: vicepresident Italsk\u00e9 republiky, Melzi d\u00b4Eril, proto svolal Consultu a 28. kv\u011btna odhlasovali, \u017ee se republika zm\u011bn\u00ed v d\u011bdi\u010dn\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed a to ve prosp\u011bch Napoleona Bonaparta a jeho potomk\u016f. <\/P><BR><BR><H5 align=justify>199 let<\/H5><BR><BR><P align=justify><STRONG>5. kv\u011btna 1805<\/STRONG>: c\u00edsa\u0159 Napol\u00e9on I. provedl na bitevn\u00edm poli u Marenga p\u0159ehl\u00eddku 30.000 voj\u00e1k\u016f p\u0159iveden\u00fdch Lannesem.<\/P><BR><BR><P align=justify><STRONG>6. kv\u011btna 1805<\/STRONG>: c\u00edsa\u0159 Napol\u00e9on I. se sm\u00ed\u0159il v Alessandrii s bratrem J\u00e9r\u00f4mem, kter\u00fd se z\u0159ekl sv\u00e9 nev\u011bsty z Baltimore. Hranice sv\u00e9ho Italsk\u00e9ho kr\u00e1lovstv\u00ed p\u0159ekro\u010dil mezi 18.30 a 19. hod. Byl p\u0159ijat Melzim, princem Eugenem a ravennsk\u00fdm arcibiskupem, \u0159eku Adi\u017ei p\u0159ejel na bohat\u011b zdoben\u00e9m \u010dlunu a v noci dorauil do P\u00e1vie, kde se ubytoval v Palazzo Botta.<\/P><BR><BR><P align=justify><STRONG>7. kv\u011btna 1805<\/STRONG>: c\u00edsa\u0159 Napol\u00e9on I. vykonal ji\u017e v p\u011bt hodin r\u00e1no v P\u00e1vii p\u0159ehl\u00eddku jednotek, pot\u00e9 nav\u0161t\u00edvil m\u00edstn\u00ed Univerzitu. Ve \u010dtrn\u00e1ct hodin asistoval z\u0159izov\u00e1n\u00ed mostu p\u0159es Ticino. <\/P><BR><BR><P align=justify><STRONG>8. kv\u011btna 1805<\/STRONG>: Napol\u00e9on Bonaparte v patn\u00e1ct hodin opustil P\u00e1vii a do hodiny dorazil do Mil\u00e1na, kde ubytoval v pal\u00e1ci naproti d\u00f3mu.<\/P><BR><BR><P align=justify><STRONG>9. kv\u011btna 1805<\/STRONG>: Napol\u00e9on Bonaparte pob\u00fdval ve dnech 9.-11. kv\u011btna v Mil\u00e1n\u011b.<BR>Ve V\u00fdmaru zem\u0159el Friedrich Schiller (1759-1805).<\/P><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>204 let3. kv\u011btna 1800: Lecourbe porazil Raku\u0161any u Stockachu a Gouvion-Saint.Cyr u Engenu.4. kv\u011btna 1800: Napol\u00e9on Bonaparte se rozhoduje vyrazit z Pa\u0159\u00ed\u017ee naz\u00edt\u0159\u00ed, pod z\u00e1minkou \u017ee jede prov\u00e9st inspekci arm\u00e1dy. Suchetovi, kter\u00fd h\u00e1j\u00ed linii Varu, na\u0159izuje aby se udr\u017eel i za cenu nejv\u011bt\u0161\u00edch ob\u011bt\u00ed. 5. kv\u011btna 1800: Moreau zv\u00edt\u011bzil nad Krayem u M\u00f6sskirchu.Basilejsk\u00fdm telegrafem dorazila [&hellip;]<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[129,32],"tags":[],"class_list":["post-535","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nezobrazovat-na-homepage","category-vyroci-tydne"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/535","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=535"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/535\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":1386,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/535\/revisions\/1386"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=535"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=535"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=535"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}