Ve Francii Buonaparte trp\u011bl odlou\u010den\u00edm a stesk po rodn\u00e9m ostrov\u011b v n\u011bm po l\u00e9ta probouzel touhu sepsat D\u011bjiny Korsiky<\/EM>. Na konci \u00fanora 1792 dal u knihtiska\u0159e J.-B. Jolyho v D\u00f4le vytisknout sv\u016fj List Buttafuocovi <\/EM>(Lettre à Buttafuoco<\/EM>). \u010cekal, \u017ee se zavd\u011b\u010d\u00ed obdivovan\u00e9mu gener\u00e1lovi Cesare Paolimu, kter\u00e9ho Buttafuoco, poslanec za korsickou \u0161lechtu v pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9m N\u00e1rodn\u00edm shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed, hrub\u011b ostouzel (jm\u00e9no Buttafuoco znamen\u00e1 mimo jin\u00e9 „rozn\u011bcova\u010d po\u017e\u00e1r\u016f“, „pali\u010d“, voln\u011bji „\u0161tv\u00e1\u010d“, co\u017e p\u0159\u00edmo nahr\u00e1valo slovn\u00edm h\u0159\u00ed\u010dk\u00e1m a protiv\u00fdpad\u016fm). P\u0159edseda Vlasteneck\u00e9ho klubu z Ajaccia, Masseria, mu v\u00fdslovn\u011b napsal, \u017ee „Vlasteneck\u00fd klub, kdy\u017e se sezn\u00e1mil s d\u00edlem, v n\u011bm\u017e pronikav\u011b a pravdiv\u011b odhaluje tajn\u00e9 z\u00e1m\u011bry mrzk\u00e9ho Buttafuoca, se rozhodl je zve\u0159ejnit“. T\u00e9m\u011b\u0159 v\u0161echny v\u00fdtisky zaslal Paolimu do Bastie a p\u0159ipojil k nim p\u0159euctiv\u00e9 poselstv\u00ed v\u016fdci Korsi\u010dan\u016f, s prosbou, zda by mu nezaslal pot\u0159ebn\u00e9 dokumenty, aby mohl dokon\u010dit sv\u00e9 D\u011bjiny Korsiky<\/EM>. \u010cekalo ho velik\u00e9 zklam\u00e1n\u00ed. Druh\u00e9ho dubna 1791 mu Paoli odepsal: „Vysoce v\u00e1\u017een\u00fd pane Buonaparte! Spolu s Va\u0161\u00edm dopisem ze 16. b\u0159ezna jsem obdr\u017eel v\u00fdtisky, je\u017e jste mi poslal. Neobt\u011b\u017eujte se vyvracet Buttafuocovu le\u017e; tento \u010dlov\u011bk nem\u016f\u017ee m\u00edt vliv na lid, kter\u00fd si v\u017edy v\u00e1\u017eil cti a nyn\u00ed se mu dostalo svobody. Sly\u0161et vyslovovat sv\u00e9 jm\u00e9no by mu zp\u016fsobilo radost\u2026 Ponechte jej opovr\u017een\u00ed a lhostejnosti ve\u0159ejnosti“. T\u00edm ov\u0161em v\u0161e neskon\u010dilo. Paoli v dal\u0161\u00edm textu mlad\u00e9ho Bonaparta p\u0159ez\u00edrav\u011b pou\u010doval a zasl\u00e1n\u00ed podklad\u016f odm\u00edtl s t\u00edm, \u017ee se „d\u011bjiny nep\u00ed\u0161\u00ed v ml\u00e1d\u00ed“!. Kdy\u017e mu pak na Napoleonovu prosbu znovu napsal Josef, dal ji\u017e otev\u0159en\u011b najevo, co mu nejv\u00edce vad\u00ed: „Dostal jsem bro\u017euru Va\u0161eho bratra, bylo by l\u00e9pe, kdyby byla m\u00e9n\u011b citov\u011b zabarven\u00e1 a zaujat\u00e1. M\u00e1m jin\u00e9 starosti, ne\u017e vyhled\u00e1vat sv\u00e1 d\u00edla\u2026“. Hor\u0161\u00ed ledov\u00e9 sprchy se Napoleonovi nemohlo dostat, v\u017edy\u0165 i jeho milovan\u00fd Rousseau se sv\u00e9ho \u010dasu zab\u00fdval ot\u00e1zkou budouc\u00ed korsick\u00e9 \u00fastavy, ale obdivovan\u00fd tribun korsick\u00e9ho lidu mu dal najevo, \u017ee je \u010dlov\u011bkem, kter\u00fd si zaslou\u017e\u00ed b\u00fdt ignorov\u00e1n.<\/P> Prvn\u00edho \u010dervna byl za\u0159azen jako prvn\u00ed poru\u010d\u00edk ke 4. d\u011blost\u0159eleck\u00e9mu pluku ve Valence. Pov\u00fd\u0161en\u00ed mu v jeho b\u00edd\u011b vyneslo nav\u00edc sedm livr\u016f m\u011bs\u00ed\u010dn\u011b, ale to nemohlo zm\u00edrnit jeho bolest. Musel po\u010d\u00edtat s ka\u017ed\u00fdm \u00e9cu a jak se zd\u00e1, v hlubok\u00e9 vnit\u0159n\u00ed krizi citov\u011b vzplanul. Kdy\u017e se po v\u00edce ne\u017e deseti l\u00e9tech setkal se sv\u00fdm n\u011bkdej\u0161\u00edm druhem z Valence, Montalivetem, zaj\u00edmal se nejv\u00edce o tam\u011bj\u0161\u00ed „skv\u011blou serv\u00edrku“ – „Ob\u00e1v\u00e1m se“, \u0159ekl, \u017ee jsem kdysi nezaplatil v\u0161echny \u0161\u00e1lky k\u00e1vy, je\u017e mi prodala. Vezm\u011bte si 50 louisdor\u016f a odevzdejte j\u00ed je“. <\/P> \u00dat\u011bchu nalezl ve spole\u010densk\u00e9m nasazen\u00ed: 16. \u010dervna se dal ve Valence zapsat do Spole\u010dnosti p\u0159\u00e1tel \u00fastavy <\/EM>(Soci\u00e9t\u00e9 des amis de la Constitution<\/EM>) a stal se jej\u00edm sekret\u00e1\u0159em. \u010ctrn\u00e1ct\u00e9ho \u010dervence slo\u017eil ve Valence ob\u010danskou p\u0159\u00edsahu (Serment civique<\/EM>). Po \u00fat\u011bku kr\u00e1le do Varennes za\u010dal ps\u00e1t nedokon\u010den\u00e9 pojedn\u00e1n\u00ed Monarchie nebo republika, v n\u011bm\u017e se jasn\u011b vyslovoval pro republiku. Pracoval tak\u00e9 intenzivn\u011b na konkursn\u00ed pr\u00e1ci pro Lyonskou Akademii na t\u00e9ma Jak\u00e9 pravdy a pocity jsou lidem je nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed vnuknout lidem pro jejich \u0161t\u011bst\u00ed?<\/EM> (Quelles v\u00e9rit\u00e9s et quels sentiments il importe le plus d\u00b4inculquer aux hommes pour leur bonheur?<\/EM>). Rousseau zde zcela dominuje a vzru\u0161en\u00fd Bonaparte vol\u00e1: „\u00d3 Rousseaue! Pro\u010d jsi musel \u017e\u00edt jen \u0161edes\u00e1t let? V z\u00e1jmu ctnosti jsi m\u011bl b\u00fdt nesmrteln\u00fd!“. Francii v\u0161ak st\u00e1le nepova\u017eoval za svou vlast, ta le\u017eela za mo\u0159em. Na konci z\u00e1\u0159\u00ed ji\u017e nevydr\u017eel a sp\u011bchal na Korsiku, kde se cht\u011bl \u00fa\u010dastnit zased\u00e1n\u00ed Z\u00e1konod\u00e1rn\u00e9ho sboru v Corte, kter\u00fd m\u011bl zvolit \u0161est poslanc\u016f a z poloviny obnovit Departement\u00e1ln\u00ed shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed (Assembl\u00e9e d\u00e9partementale<\/EM>), aby do n\u011bj prosadil sv\u00e9ho star\u0161\u00edho bratra Josefa; Paoliho vliv zp\u016fsobil, \u017ee byli m\u00edsto n\u011bho zvoleni Pozzo di Borgo a Peraldi. V t\u00e9 dob\u011b se cht\u011bl st\u00e1t adjutant-majorem v batalionu korsick\u00fdch dobrovoln\u00edk\u016f, ale i tato touha byla nakonec frustrov\u00e1na. \u0160estn\u00e1ct\u00e9ho \u0159\u00edjna se mu dostalo alespo\u0148 mal\u00e9 \u00fat\u011bchy: byl u smrteln\u00e9 postele arcij\u00e1hna Luciana Buonaparta, ten mu podle sv\u011bdectv\u00ed bratra Josefa \u0159ekl: „Ty, Napolione, bude\u0161 velk\u00fdm \u010dlov\u011bkem“. Ura\u017een\u00e1 hrdost ho postavila proti Paolimu a spojila s o dvan\u00e1ct let star\u0161\u00edm energick\u00fdm a v\u00e1\u0161niv\u00fdm Antoinem Christophem Salicettim, kter\u00fd m\u011bl m\u00edt jako budouc\u00ed jakob\u00ednsk\u00fd \u010dlen Rady p\u011bti set rozhoduj\u00edc\u00ed vliv na jeho budoucnost.<\/P> Po prvn\u00edm p\u0159e\u010dten\u00ed jeho Rozhovoru o l\u00e1sce <\/EM>bychom mohli dosp\u011bt k n\u00e1zoru, \u017ee v\u016f\u010di n\u00ed zauj\u00edm\u00e1 a\u017e p\u0159epjat\u011b kritick\u00fd postoj v z\u00e1jmu spole\u010densk\u00e9ho nasazen\u00ed i cti\u017e\u00e1dosti, hodn\u00e9 skute\u010dn\u00e9ho mu\u017ee. Pravdu m\u00e1 v\u0161ak sp\u00ed\u0161e Fr\u00e9deric Masson: „V jeho duchu se rozho\u0159el z\u00e1pas; vlast, kter\u00e9 se zcela zasv\u011btil, ho vol\u00e1; l\u00e1ska s n\u00edm nem\u00e1 nic spole\u010dn\u00e9ho. Tvrd\u00ed to, ale nadarmo hromad\u00ed argumenty a aforismy. Nadarmo se rozho\u0159\u010duje a stav\u00ed se do pozice filozofa, pov\u0161imneme si, \u017ee aby odolal, je nucen uch\u00fdlit se k mimo\u0159\u00e1dn\u00e9mu nasazen\u00ed v\u016fle, \u017ee ve v\u0161ech jeho my\u0161lenk\u00e1ch, ve v\u0161ech jeho snech se objevuje \u017eena\u2026 kterou zah\u00e1n\u00ed rousseauovsk\u00fdmi \u00favahami“. Ostatn\u011b ve sv\u00fdch pozn\u00e1mk\u00e1ch ze \u010dtvrt\u00e9 cesty na rodnou Korsiku (z\u00e1\u0159\u00ed 1791-kv\u011bten 1792) si zapsal: „\u010clov\u011bk je v ciz\u00ed zemi\u2026 pot\u0159ebuje vztah, oporu, cit, kter\u00fd by nahradil bratra, otce\u2026 L\u00e1ska mu p\u0159ich\u00e1z\u00ed na pomoc a nab\u00edz\u00ed mu v\u0161echny tyto v\u00fdhody\u2026 Co je tedy l\u00e1ska? Ten cit vlastn\u00ed slabosti, o n\u011bm\u017e se osam\u011bl\u00fd nebo izolovan\u00fd \u010dlov\u011bk rychle p\u0159esv\u011bd\u010d\u00ed, kter\u00fd je sou\u010dasn\u011b pocitem vlastn\u00ed bezmocnosti a vlastn\u00ed nesmrtelnosti“. Vnit\u0159n\u00ed rozervanost uprost\u0159ed st\u00e1l\u00fdch pon\u00ed\u017een\u00ed a por\u00e1\u017eek v n\u011bm probouz\u00ed nap\u011bt\u00ed mezi vysok\u00fdmi c\u00edli, kter\u00fdm se cht\u011bl oddat a jich\u017e st\u00e1le nemohl dos\u00e1hnout, a „n\u00edzk\u00fdm“ citov\u00fdm uspokojen\u00edm. To je ostatn\u011b t\u00e9ma, kter\u00e9 se mu prod\u00edr\u00e1 jako necht\u011bn\u00fd host do v\u011bdom\u00ed ji\u017e del\u0161\u00ed dobu a oz\u00fdv\u00e1 se i v jeho o \u010dty\u0159i roky star\u0161\u00edm spisku Dobrodru\u017estv\u00ed v Palais Royal, \u010dtvrtek 22. listopadu 1787 v Pa\u0159\u00ed\u017ei, , H\u00f4tel de Cherbourg, rue du Four St Honor\u00e9<\/EM> (Une aventure au Palais Royal, Jeudi 22 novembre 1787, a Paris, H\u00f4tel de Cherbourg, rue du Four St Honor\u00e9<\/EM>), popisuj\u00edc\u00edm n\u00e1hodn\u00e9 setk\u00e1n\u00ed a rozhovor s mladi\u010dkou breta\u0148skou prostitukou. Spole\u010densk\u00e1 smlouva, ob\u010dansk\u00e1 ctnost, \u010dest a cti\u017e\u00e1dost nakonec m\u011bly p\u0159ednost a dvaadvacetilet\u00fd Bonaparte vykazuje ve sv\u00fdch argumentech v Rozhovoru o l\u00e1sce v z\u00e1pase o to, aby nepropadl zni\u010duj\u00edc\u00edmu poku\u0161en\u00ed, v\u0161echny rysy, kter\u00e9 se staly p\u00e1te\u0159\u00ed jeho osobnosti a vynesly ho pozd\u011bji do pop\u0159ed\u00ed.<\/P> Napol\u00e9on Bonaparte<\/STRONG> des Mazis<\/EM>: „Jak\u017ee, pane, co je to l\u00e1ska? Ach! Co\u017epak nejste stvo\u0159en jako ostatn\u00ed mu\u017ei?<\/P> Bonaparte<\/EM>: „Ne\u017e\u00e1d\u00e1m v\u00e1s o definici l\u00e1sky. Byl jsem kdysi zamilovan\u00fd a z\u016fstalo mi z toho dost vzpom\u00ednek, abych nem\u011bl zapot\u0159eb\u00ed t\u011bchto metafyzick\u00fdch definic, kter\u00e9 v\u017edy jen zaml\u017euj\u00ed v\u011bci: \u0159eknu v\u00e1m v\u00edce ne\u017e jen pop\u0159en\u00ed jej\u00ed existence. Jsem p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee \u0161kod\u00ed spole\u010dnosti, individu\u00e1ln\u00edmu \u0161t\u011bst\u00ed mu\u017e\u016f, kone\u010dn\u011b pak v\u011b\u0159\u00edm, \u017ee l\u00e1ska d\u011bl\u00e1 nejv\u00edce zla\u2026 a \u017ee by bylo dobrodin\u00edm ze strany n\u011bjak\u00e9ho ochrann\u00e9ho bo\u017estva, kdyby n\u00e1s j\u00ed zbavilo a osvobodilo od n\u00ed sv\u011bt“. <\/P> des Mazis<\/EM>: „Co\u017ee?! \u017de je l\u00e1ska \u0161kodliv\u00e1 spole\u010dnosti, l\u00e1ska, kter\u00e1 o\u017eivuje celou p\u0159\u00edrodu, je zdrojem v\u0161\u00ed plodnosti, v\u0161eho \u0161t\u011bst\u00ed. V\u016fbec \u017e\u00e1dn\u00e1 l\u00e1ska, pane, to by znamenalo zni\u010dit na\u0161i existenci!“. <\/P> Bonaparte<\/EM>: „Vy se rozoh\u0148ujete. V\u00e1\u0161e\u0148 v\u00e1s strh\u00e1v\u00e1. Poznejte, pros\u00edm, sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele. Nehle\u010fte na mne s rozho\u0159\u010den\u00edm a odpov\u011bzte. Pro\u010d v\u00e1s od doby, co v\u00e1s ovl\u00e1d\u00e1 tato v\u00e1\u0161e\u0148. Nevid\u00edm ve va\u0161\u00ed b\u011b\u017en\u00e9 spole\u010dnosti? Co se stalo s va\u0161imi starostmi o rozli\u010dn\u00e9 v\u011bci? Pro\u010d zanedb\u00e1v\u00e1te sv\u00e9 rodi\u010de, sv\u00e9 p\u0159\u00e1tele? Cel\u00e9 va\u0161e dny jsou ob\u011btov\u00e1ny monot\u00f3nn\u00ed a samot\u00e1\u0159sk\u00e9 proch\u00e1zce, dokud v\u00e1m hodina nedovol\u00ed vid\u011bt Adelaidu“. <\/P> des Mazis<\/EM>: „Ach! Co mi, pane, z\u00e1le\u017e\u00ed na va\u0161em star\u00e1n\u00ed, na va\u0161\u00ed spole\u010dnosti? K \u010demu vede va\u0161e nez\u00e1\u017eivn\u00e9 pozn\u00e1n\u00ed? Co je mi do toho, co se ud\u00e1lo p\u0159ed tis\u00edci roky? Jak\u00fd vliv mohu m\u00edt na pohyb hv\u011bzd? Co mi z\u00e1le\u017e\u00ed na zevrubn\u00fdch detailech d\u011btinsk\u00fdch diskus\u00ed mu\u017e\u016f?… Nepochybn\u011b jsem se t\u00edm zab\u00fdval. Co jsem m\u011bl lep\u0161\u00edho na pr\u00e1ci? Bylo docela t\u0159eba vytrhnout se d\u00edky n\u011bjak\u00e9mu prost\u0159edku z nudy, kter\u00e1 mi hrozila; ale, v\u011b\u0159te mi, poci\u0165oval jsem uprost\u0159ed sv\u00e9 pracovny pr\u00e1zdnotu sv\u00e9ho srdce. N\u011bkdy byl uspokojen m\u016fj duch, ale m\u00e9 city!… Ach Bo\u017ee, jenom jsem \u017eivo\u0159il, dokud jsem nemiloval. Dnes je tomu naopak, kdy\u017e mne sv\u00edt\u00e1n\u00ed vytrhne ze sna, u\u017e si ne\u0159\u00edk\u00e1m: „Pro\u010d pro mne dnes sv\u00edt\u00ed slunce?“. Ne! Prvn\u00ed paprsek sv\u011btla mi p\u0159edstavuje mou drahou Ad\u00e9laidu v rann\u00edm \u00faboru. Vid\u00edm, \u017ee na mne mysl\u00ed. \u017de se na mne usm\u00edv\u00e1. V\u010dera nave\u010der mi stiskla ruku; vzdychala, na\u0161e pohledy se setkaly. Jak vyjad\u0159ovaly na\u0161e city! Hled\u00edm na portr\u00e9t, kter\u00fd uchvacuje mou du\u0161i. Stokr\u00e1t ho dokl\u00e1d\u00e1m, abych se ho hned znovu chopil. Tahle proch\u00e1zka, pane, kterou naz\u00fdv\u00e1te monot\u00f3nn\u00ed! Ach! Cel\u00e1 \u0161iro\u0161ir\u00e1 zem\u011bkoule nem\u00e1 v\u00edce pestrosti. Nejprve si m\u016fj duch znovu prob\u00edr\u00e1 v\u011bci, kter\u00e9 mi \u0159ekla. \u010ctu si znovu l\u00edstek, kter\u00fd mi napsala. Mysl\u00edm na ten, jen\u017e m\u00e1 vykreslit celou \u0161\u00ed\u0159i m\u00e9 l\u00e1sky.. D\u011bl\u00e1m to stokr\u00e1t znovu. M\u00e1 p\u0159edstavivost se povzn\u00e1\u0161\u00ed; z\u00e1hy vid\u00edm, jak je m\u016fj z\u00e1pal korunov\u00e1n a hned nato lituji, \u017ee nem\u00e1m nezm\u011brn\u00e9 bohatstv\u00ed, kter\u00e9 bych j\u00ed ob\u011btoval. Dokonce i tady bych cht\u011bl m\u00edt korunu. P\u0159edstavte si, jak by to bylo p\u016fvabn\u00e9 nab\u00eddnout ji jej\u00edm rodi\u010d\u016fm a na radost, kterou by j\u00ed to zp\u016fsobilo. V\u0161echno, co se j\u00ed p\u0159ibli\u017euje, je v m\u00fdch o\u010d\u00edch posv\u00e1tn\u00e9. Jindy jsem myslel na p\u0159\u00edpravy s\u0148atku, kter\u00fd n\u00e1s m\u00e1 brzy spojit., a\u017e po d\u00e1rky, kter\u00e9 j\u00ed chci d\u00e1t\u2026 M\u00e9 srdce se rozp\u00edn\u00e1, kdy\u017e si p\u0159edstavuje n\u011bco, \u010d\u00edm bych si ji mohl zav\u00e1zat, prok\u00e1zat j\u00ed svou l\u00e1sku. Vid\u00edte z\u00e1mek, kde m\u00e1me tr\u00e1vit sv\u00e9 dny, stinn\u00e9 les\u00edky, usm\u00edvaj\u00edc\u00ed se lou\u010dky, rozko\u0161n\u00e9 kv\u011btinov\u00e9 zahrady. Nic mne tak neuchvacuje, jako touha b\u00fdt ka\u017ed\u00fd den po jej\u00edm boku. Ale ji\u017e brzy mi m\u00e1 d\u00e1t odm\u011bnu na\u0161\u00ed l\u00e1sky…. Ale vy se sm\u011bjete! Po pravd\u011b \u0159e\u010deno v\u00e1s nen\u00e1vid\u00edm“. <\/P> Bonaparte<\/EM>: „Sm\u011bji se va\u0161im velk\u00fdm starostem, kter\u00e9 spoutaly va\u0161i du\u0161i, a je\u0161t\u011b v\u00edce rozohn\u011bn\u00ed, s n\u00edm\u017e mi je sd\u011blujete. Jak\u00e1 podivn\u00e1 nemoc se v\u00e1s zmocnila? C\u00edt\u00edm, \u017ee rozum, kter\u00fd v\u00e1m vol\u00e1m na pomoc, nebude m\u00edt \u017e\u00e1dn\u00fd vliv v del\u00edriu, v n\u011bm\u017e se nach\u00e1z\u00edte, ud\u011bl\u00e1te v\u00edc, ne\u017e \u017ee jen p\u0159ed n\u00edm uzav\u0159ete sv\u016fj sluch, budete j\u00edm pohrdat. Rozpome\u0148te se, \u017ee jste si nezachoval rozvahu a \u017ee m\u00e9 p\u0159\u00e1telstv\u00ed bylo v\u017edy soudcem, kter\u00fd v\u00e1m p\u0159ipom\u00edn\u00e1 va\u0161e povinnosti. Vzpome\u0148te si, \u017ee jsem toho v\u017edy byl hoden. M\u00e1m snad zapot\u0159eb\u00ed opakovat v\u00e1m zde, \u010d\u00edm jste mi zav\u00e1z\u00e1n, a v\u0161echny zn\u00e1mky m\u00e9ho citu, je\u017e jsou v\u00e1m zn\u00e1my, kdy\u017e bych pak p\u0159i z\u00e1chvatu va\u0161eho del\u00edria neuniknul va\u0161im ur\u00e1\u017ek\u00e1m? Proto\u017ee v\u00e1\u0161 stav se podob\u00e1 stavu nemocn\u00e9ho, kter\u00fd vid\u00ed jen p\u0159elud, za n\u00edm\u017e se \u017eene, a nezn\u00e1 nemoc, je\u017e ho vyvolala, ani zdrav\u00ed, kter\u00e9 ztratil. Nebudu se tedy oh\u00e1n\u011bt t\u00edm, zda jsou va\u0161e radosti hodny mu\u017ee, \u010di zdali jimi v\u016fbec jsou. Chci v\u011b\u0159it, \u017ee tohle pohlav\u00ed, je\u017e je kr\u00e1lem sv\u011bta d\u00edky sv\u00e9 s\u00edle, sv\u00e9 p\u00edli, sv\u00e9mu duchu a v\u0161em ostatn\u00edm p\u0159irozen\u00fdm schopnostem, nal\u00e9z\u00e1 sv\u00e9 svrchovan\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed v tom, \u017ee ch\u0159adne v okovech zm\u011bk\u010dil\u00e9 v\u00e1\u0161n\u011b a pod z\u00e1kony bytosti slab\u0161\u00ed jak co do ch\u00e1p\u00e1n\u00ed, tak na t\u011ble. Chci v\u011b\u0159it, jak to \u0159\u00edk\u00e1te, \u017ee v\u00e1m vzpom\u00ednka na va\u0161i Ad\u00e9laidu, jej\u00ed obraz a rozmlouv\u00e1n\u00ed s n\u00ed mohou nahradit pot\u011b\u0161en\u00ed z \u010dinnosti a ze spole\u010dnosti; ale nen\u00ed pravda, \u017ee v\u017edy tou\u017e\u00edte po c\u00edli tohoto stavu a \u017ee by va\u0161e nenasytn\u00e1 p\u0159edstavivost cht\u011bla obdr\u017eet to, co mu Ad\u00e9laidina ctnost nem\u016f\u017ee d\u00e1t. M\u016fj chladn\u00fd klid, jak vid\u00edm, se nehod\u00ed k tomu, aby vykreslil t\u011b\u017ek\u00e9 b\u0159emeno, je\u017e drt\u00ed byt\u00ed zamilovan\u00e9ho p\u0159i nejmen\u0161\u00edm nezdaru, kter\u00fd ho potk\u00e1. Co se z v\u00e1s stane, nebude-li tu Ad\u00e9laida jen na patn\u00e1ct dn\u00ed? Kolik neklidu, kdyby se n\u011bkdo jin\u00fd sna\u017eil zal\u00edbit t\u00e9hle milovan\u00e9 osob\u011b, o n\u00ed\u017e si mysl\u00edte, \u017ee v\u00e1m n\u00e1le\u017e\u00ed! A co kdy\u017e znepokojen\u00e1 matka shled\u00e1 \u0161patn\u00fdmi p\u0159\u00edli\u0161 \u010dast\u00e9 n\u00e1v\u0161t\u011bvy, je\u017e vedou zlomyslnou ve\u0159ejnost k \u0159e\u010dem, konec konc\u016f, pane, co j\u00e1 v\u00edm, v\u00e1s rozru\u0161uje sto jin\u00fdch mal\u00fdch v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 siln\u011b zasahuj\u00ed zamilovan\u00e9ho. Noci se \u010dasto tr\u00e1v\u00ed beze sn\u016f, ob\u011bdy bez j\u00eddla a na zemi v\u016fbec nen\u00ed m\u00edsto, je\u017e by mohlo obs\u00e1hnout v\u00e1\u0161 nezm\u011brn\u00fd neklid. Va\u0161e krev v\u0159e, kr\u00e1\u010d\u00edte velk\u00fdmi kroky s nep\u0159\u00edtomn\u00fdm pohledem. Uboh\u00fd ryt\u00ed\u0159i, v tom je \u0161t\u011bst\u00ed?… Nepochybuji \u017ee byste dnes, v ext\u00e1zi, kterou by v\u00e1m p\u0159ineslo n\u00e1hodn\u00e9 stisknut\u00ed ruky, neshledal tento stav svrchovan\u00fdm \u0161t\u011bst\u00edm; nepochybuji, \u0159\u00edk\u00e1m, \u017ee z\u00edtra, v opa\u010dn\u00e9 n\u00e1lad\u011b, shled\u00e1te svou slabost nesnesitelnou. <\/P> Ale hle, ryt\u00ed\u0159i, takov\u00fd je v\u00e1\u0161 postoj. Kdyby bylo t\u0159eba br\u00e1nit napadenou vlast, co byste d\u011blal? Kdyby bylo t\u0159eba!… Ale k \u010demu jste dobr\u00fd? Co\u017epak se \u0161t\u011bst\u00ed va\u0161ich bli\u017en\u00edch sv\u011b\u0159\u00ed d\u00edt\u011bti, kter\u00e9 neust\u00e1le pl\u00e1\u010de, kter\u00e9 se polek\u00e1 nebo rozvesel\u00ed p\u0159i pouh\u00e9m pohybu druh\u00e9 osoby? Co\u017epak se sv\u011b\u0159\u00ed st\u00e1tn\u00ed tajemstv\u00ed n\u011bkomu, kdo v\u016fbec nem\u00e1 v\u016fli?“. <\/P> des Mazis<\/EM>: „St\u00e1le jen velk\u00e1 slova beze smyslu! Co pro mne d\u011bl\u00e1 v\u00e1\u0161 st\u00e1t, jeho tajemstv\u00ed? Jste dnes vpravd\u011b nep\u0159edstaviteln\u00fd. Nikdy jste tak uboze neuva\u017eoval“. <\/P> Bonaparte<\/EM>: „Ach, ryt\u00ed\u0159i, co v\u00e1m z\u00e1le\u017e\u00ed na st\u00e1t\u011b, na va\u0161ich spoluob\u010danech, na spole\u010dnosti?! Hle, to jsou d\u016fsledky ochabl\u00e9ho srdce, je\u017e propadlo rozko\u0161i. Na va\u0161\u00ed cest\u011b nen\u00ed v\u016fbec \u017e\u00e1dn\u00e1 s\u00edla, v\u016fbec \u017e\u00e1dn\u00e9 ctnosti. Dycht\u00edte jen po tom, abyste konal dobro a dnes je v\u00e1m i samo ono dobro lhostejn\u00e9. Co je to tedy za zvr\u00e1cen\u00fd cit, kter\u00fd zaujal m\u00edsto va\u0161\u00ed l\u00e1sky k ctnosti? P\u0159ejete si jen \u017e\u00edt opom\u00edjen ve st\u00ednu sv\u00fdch topol\u016f. Hlubok\u00e1 filozofie? Ach ryt\u00ed\u0159i! Jak nen\u00e1vid\u00edm tuto v\u00e1\u0161e\u0148, je\u017e ve v\u00e1s vyvolala tak velkou prom\u011bnu. Neuv\u011bdomujete si, \u017ee sklouz\u00e1v\u00e1te k sobectv\u00ed a v\u0161echno je v\u00e1m lhostejn\u00e9, m\u00edn\u011bn\u00ed lid\u00ed, \u00facta va\u0161ich p\u0159\u00e1tel, l\u00e1ska va\u0161ich rodi\u010d\u016f. V\u0161e je v zajet\u00ed siln\u00e9ho tyrana va\u0161\u00ed slabosti. Jeden letm\u00fd pohled, jeden stisk ruky, jeden polibek, ryt\u00ed\u0159i, a co v\u00e1m z\u00e1le\u017e\u00ed na obt\u00ed\u017e\u00edch va\u0161\u00ed vlasti, na \u0161patn\u00e9m m\u00edn\u011bn\u00ed va\u0161ich p\u0159\u00e1tel;jeden t\u011blesn\u00fd dotyk… ale j\u00e1 v\u00e1s nechci roz\u010d\u00edlit. Chci tomu v\u011b\u0159it: l\u00e1ska m\u00e1 sv\u00e1 s ni\u010d\u00edm jin\u00fdm nesrovnateln\u00e1 pot\u011b\u0161en\u00ed a mo\u017en\u00e1 i je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed sou\u017een\u00ed, ale na tom nez\u00e1le\u017e\u00ed, zva\u017eme jenom vliv, kter\u00fd m\u00e1 ve st\u00e1t\u011b a ve spole\u010dnosti. Je pravdou, ryt\u00ed\u0159i, \u017ee za tohoto stavu v\u011bc\u00ed m\u00e1 na\u0161e du\u0161e, zrozen\u00e1 jako nez\u00e1visl\u00e1, zapot\u0159eb\u00ed b\u00fdt formov\u00e1na, sni\u017eov\u00e1na, chcete-li, institucemi, a \u017ee proto, ji\u017e od narozen\u00ed, v\u011bnovali v\u0161ichni z\u00e1konod\u00e1rci pozornost v\u00fdchov\u011b k pozn\u00e1n\u00ed, \u017ee jsme se zrodili, abychom byli \u0161\u0165astn\u00ed, \u017ee je to nejvy\u0161\u0161\u00ed z\u00e1kon, kter\u00fd p\u0159\u00edroda vryla do na\u0161eho nitra. Je pravdou, \u017ee je to z\u00e1klad, kter\u00fd n\u00e1m byl d\u00e1n, aby se stal pravidlem na\u0161eho chov\u00e1n\u00ed. Ka\u017ed\u00fd, zrozen\u00fd k tomu, aby posoudil, co mu m\u016f\u017ee vyhovovat, m\u00e1 tedy pr\u00e1vo disponovat sv\u00fdm t\u011blem, stejn\u011b jako sv\u00fdmi n\u00e1klonnostmi, ale tento stav nez\u00e1vislosti je vskutku v rozporu se stavem pod\u0159\u00edzenosti, do n\u011bj\u017e n\u00e1s postavila spole\u010dnost. Kdy\u017e jsme zm\u011bnili stav, bylo tedy tak\u00e9 t\u0159eba zm\u011bnit n\u00e1ladu. Bylo tedy tak\u00e9 t\u0159eba nahradit v\u00fdk\u0159ik na\u0161eho citu hlasem precedent\u016f. Toto je z\u00e1klad v\u0161ech spole\u010densk\u00fdch instituc\u00ed. Bylo t\u0159eba chopit se \u010dlov\u011bka hned od jeho po\u010d\u00e1tku a ud\u011blat z n\u011bj, je-li to mo\u017en\u00e9, jin\u00e9ho tvora. Mysl\u00edte, \u017ee by bez t\u00e9to zm\u011bny tolik lid\u00ed strp\u011blo, \u017ee jsou poko\u0159ov\u00e1ni mal\u00fdm po\u010dtem velk\u00fdch p\u00e1n\u016f a \u017ee by byly honosn\u00e9 pal\u00e1ce respektov\u00e1ny lidmi, kter\u00fdm chyb\u00ed chl\u00e9b? S\u00edla je z\u00e1konem zv\u00ed\u0159at; p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed je z\u00e1konem lid\u00ed. Je vhodn\u00e9 m\u00edt, a\u0165 ji\u017e pro odra\u017een\u00ed \u00fatok\u016f siln\u011bj\u0161\u00edch \u0161elem, \u010di proto, abychom nebyli v ka\u017ed\u00e9 chv\u00edli vystaveni nutnosti se b\u00edt, je vhodn\u00e9 m\u00edt, \u0159\u00edk\u00e1m, z\u00e1kony o vlastnictv\u00ed, aby si ka\u017ed\u00fd byl ve jm\u00e9nu v\u0161ech jist vlastnictv\u00edm na sv\u00e9m poli. <\/P> Toto p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed existovalo jen mezi velmi mal\u00fdm po\u010dtem lid\u00ed. Bylo tedy t\u0159eba vy\u0161\u0161\u00edch ve\u0159ejn\u00fdch \u00fa\u0159edn\u00edk\u016f, jak k odra\u017een\u00ed \u00fatok\u016f sousedn\u00edch kmen\u016f, tak k zaji\u0161t\u011bn\u00ed proveden\u00ed smlouvy, j\u00ed\u017e se dos\u00e1hlo. <\/P> Tito ve\u0159ejn\u00ed \u00fa\u0159edn\u00edci poc\u00edtili kouzlo rozkazov\u00e1n\u00ed, ale ti bd\u011blej\u0161\u00ed z lidu se proti tomu vzep\u0159eli. Z\u00edskali je a tak je p\u0159ipojili k z\u00e1m\u011br\u016fm cti\u017e\u00e1dostivc\u016f. Lid byl podroben. Vid\u00edte jak se mocn\u00fdmi kroky zav\u00e1d\u011bla nerovnost; vid\u00edte jak se z vrstvy, j\u00ed\u017e se vl\u00e1dlo, formovala vl\u00e1dnouc\u00ed vrstva. N\u00e1bo\u017eenstv\u00ed p\u0159i\u0161lo ut\u011b\u0161it ne\u0161\u0165astn\u00edky, kte\u0159\u00ed byli zbaveni v\u0161eho vlastnictv\u00ed. P\u0159i\u0161lo je nav\u017edy spoutat. \u010clov\u011bk u\u017e se nem\u011bl \u0159\u00eddit hlasem sv\u011bdom\u00ed. Ne! Ob\u00e1vali se, \u017ee tenhle cit, kter\u00fd ve sv\u011bt\u011b v\u0161emo\u017en\u011b dusili, znovu nabude vrchu. Byl tam tedy po ruce n\u011bjak\u00fd b\u016fh. Tento b\u016fh \u0159\u00eddil sv\u011bt. V\u0161echno se d\u00e1lo z rozhodnut\u00ed jeho v\u016fle. Dal psan\u00e9 z\u00e1kony… a za\u010dala vl\u00e1da kn\u011b\u017e\u00ed, vl\u00e1da, kter\u00e1 pravd\u011bpodobn\u011b nikdy neskon\u010d\u00ed. Je tedy smutnou pravdou, \u017ee \u010dlov\u011bk byl degradov\u00e1n! Ale \u017ee by stav spole\u010dnosti byl legitimn\u00ed, to je to, co nem\u016f\u017eeme p\u0159ipou\u0161t\u011bt. Ml\u010den\u00ed lid\u00ed tam naho\u0159e je tich\u00fdm potvrzen\u00edm, kter\u00e9 nikdo nem\u016f\u017ee pop\u0159\u00edt. Je v\u00e1m dvacet let, pane, vyberte si: bu\u010f se z\u0159ekn\u011bte sv\u00e9ho postaven\u00ed, sv\u00e9ho majetku a opus\u0165te sv\u011bt, kter\u00fd se v\u00e1m o\u0161kliv\u00ed, nebo se za\u0159a\u010fte do po\u010dtu ob\u010dan\u016f a podrobte se jejich z\u00e1kon\u016fm. Budete-li se t\u011b\u0161it z v\u00fdhod \/spole\u010densk\u00e9\/ smlouvy, nebudete v\u011brn\u00fd ostatn\u00edm ustanoven\u00edm? To by neznamenalo, \u017ee se pova\u017eujete za \u010destn\u00e9ho \u010dlov\u011bka, ale sp\u00ed\u0161e \u017ee o tom pochybujete. Mus\u00edte tedy b\u00fdt spojen se st\u00e1tem, kter\u00fd v\u00e1m poskytuje tolik blahobytu a kdy\u017e p\u0159isl\u00edb\u00edte, \u017ee budete d\u016fstojn\u011b u\u017e\u00edvat v\u00fdhod, kter\u00e9 v\u00e1m p\u0159iznal, mus\u00edte u\u010dinit \u0161\u0165astn\u00fdm lid, nad n\u00edm\u017e jste, a p\u0159isp\u011bt k rozvoji spole\u010dnosti, kter\u00e1 v\u00e1s vyznamenala. Abyste tak u\u010dinil, m\u016fj drah\u00fd ryt\u00ed\u0159i, je t\u0159eba abyste byl v\u017edy p\u00e1nem sv\u00e9 du\u0161e a toho, \u010d\u00edm se zam\u011bstn\u00e1v\u00e1te, a nen\u00ed vhodn\u00e9, aby v\u00e1m v tom br\u00e1nil dojem z ud\u00e1lost\u00ed. Abyste tak u\u010dinil, je t\u0159eba, abyste, v\u017edy veden pochodn\u00ed rozumu, mohl spravedliv\u011b zv\u00e1\u017eit pr\u00e1va lid\u00ed, jim\u017e jste zav\u00e1z\u00e1n. Abyste tak u\u010dinil, je t\u0159eba, abyste, p\u0159ipraven v\u0161echno podstoupit pro slu\u017ebu st\u00e1tu, byl voj\u00e1kem, obchodn\u00edkem, ba dokonce i dvo\u0159anem, vy\u017eaduje-li z\u00e1jem lidu a va\u0161eho n\u00e1roda. Ach, va\u0161e odm\u011bna bude sladk\u00e1! Nebojte se tedy zl\u00fdch v\u00fdpar\u016f pomluvy a z\u00e1visti! Vyzv\u011bte sm\u011ble na souboj dokonce i \u010das! Va\u0161e vetch\u00e9 \u00fady u\u017e nebudou jen nedokonal\u00fdm obrazem toho, \u010d\u00edm byly kdysi, a p\u0159it\u00e1hnou \u00factu v\u0161ech, kdo se k v\u00e1m p\u0159ibl\u00ed\u017e\u00ed. Jeden bude ve sv\u00e9 chatr\u010di vypr\u00e1v\u011bt o \u00falev\u011b, kterou jste mu p\u0159inesl. Kdy\u017e bude jin\u00fd vypr\u00e1v\u011bt o zlovoln\u00fdch spiknut\u00edch, \u0159ekne: „Kdyby mi nep\u0159isp\u011bchal na pomoc, byl bych zavra\u017ed\u011bn zlo\u010dinci“. Ryt\u00ed\u0159i, p\u0159esta\u0148 sni\u017eovat tuto v\u00fd\u0161in\u00e1m navyklou du\u0161i a toto srdce, kdysi tak hrd\u00e9 na tak \u0161irok\u00e9 sf\u00e9ry! Ty u nohou n\u011bjak\u00e9 \u017eeny! Dej rad\u011bji padnout ke sv\u00fdm noh\u00e1m zahanben\u00e9 zlomysln\u00edky! Ty \u017ee pohrd\u00e1\u0161 utrpen\u00edm lid\u00ed! Ovl\u00e1dni sp\u00ed\u0161e sv\u016fj cit pro \u010dest! Kdy\u017e bude\u0161 ct\u011bn sv\u00fdmi bli\u017en\u00edmi, respektov\u00e1n, milov\u00e1n sv\u00fdmi poddan\u00fdmi, vyrve t\u011b smrt uprost\u0159ed n\u00e1\u0159k\u016f t\u011bch, kdo t\u011b budou obklopovat, pot\u00e9 co jsi pro\u017eil sladk\u00fd \u017eivot, co jsi byl prorokem pro sv\u00e9 bl\u00edzk\u00e9 a otcem sv\u00fdch poddan\u00fdch“. <\/P> des Mazis<\/EM>: „Nech\u00e1pu v\u00e1s. Jak\u017ee, pane, m\u00e1 l\u00e1ska by mi mohla zabr\u00e1nit n\u00e1sledovat pl\u00e1n, kter\u00fd mi zde pr\u00e1v\u011b na\u010drt\u00e1v\u00e1te? Jakou p\u0159edstavu jste si o Ad\u00e9laid\u011b ud\u011blal? Ad\u00e9laida, kdy\u017e m\u00e1 splnit sv\u00e9 povinnosti, uleh\u010dit trp\u00edc\u00edm\u2026; je-li k tomu, aby byl \u010dlov\u011bk ctnostn\u00fd, t\u0159eba milovat svou vlast, lidi, spole\u010dnost, kdo je ctnostn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e ona? Mysl\u00edte si, \u017ee bych konal dobro s chladem filozofie? A\u017e bude v\u016fle Ad\u00e9laidy pohnutkou, kter\u00e1 mne povede k tomu, abych j\u00ed d\u011blal radost, a odm\u011bna\u2026… Ne, pane, vy jste nikdy nebyl zamilovan\u00fd“. <\/P> Bonaparte<\/EM>: „Lituji va\u0161eho omylu. Co\u017epak, ryt\u00ed\u0159i, v\u011b\u0159\u00edte, \u017ee l\u00e1ska je cestou ctnosti? Na ka\u017ed\u00e9m kroku v\u00e1s spout\u00e1v\u00e1. Bu\u010fte up\u0159\u00edmn\u00fd. Pov\u0161imnul jste si ode chv\u00edle, co tato osudov\u00e1 v\u00e1\u0161e\u0148 rozbou\u0159ila v\u00e1\u0161 klid, n\u011bjak\u00e9ho jin\u00e9ho po\u017eitku ne\u017e l\u00e1sky? Budete tedy konat dobro nebo zlo podle p\u0159\u00edznak\u016f sv\u00e9 v\u00e1\u0161n\u011b. Ale, co to \u0159\u00edk\u00e1m, vy a va\u0161e v\u00e1\u0161e\u0148 jste jen jedno byt\u00ed. Dokud potrv\u00e1, budete jednat jen pro ni, a, proto\u017ee jste souhlasil, \u017ee povinnosti bohat\u00e9ho \u010dlov\u011bka spo\u010d\u00edvaj\u00ed v tom, aby konal dobro, aby vytrhnul z nedostatku chud\u00e1ky, kte\u0159\u00ed v n\u011bm \u00fap\u00ed, \u017ee povinnosti urozen\u00e9ho \u010dlov\u011bka ho zavazuj\u00ed k tomu, aby u\u017eil kreditu sv\u00e9ho jm\u00e9na ke zni\u010den\u00ed pletich zlovoln\u00edk\u016f, \u017ee povinnosti ob\u010dana spo\u010d\u00edvaj\u00ed v obran\u011b vlasti a p\u0159isp\u011bn\u00ed k jej\u00edmu blahobytu, nebudete snad souhlasit, \u017ee povinnost\u00ed dobr\u00e9ho syna uznat v\u016f\u010di sv\u00e9mu otci a sv\u00e9 matce z\u00e1vazky pe\u010dliv\u00e9 v\u00fdchovy?! Ne, ryt\u00ed\u0159i, zmlknu, kdybych m\u011bl b\u00fdt nucen v\u00e1m dokazovat tak z\u0159ejm\u00e9 v\u011bci…“.<\/P><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" Kdo z n\u00e1s by nezatou\u017eil nahl\u00e9dnout do nitra Napol\u00e9ona Bonaparta, t\u00edm v\u00edce, jde-li o mlad\u00e9ho, dvaadvacetilet\u00e9ho d\u016fstojn\u00edka, pro\u017e\u00edvaj\u00edc\u00edho velk\u00fd vnit\u0159n\u00ed z\u00e1pas? Jeho Rozhovor o l\u00e1sce, jemu\u017e dal roku 1791 formu dialogu s p\u0159\u00edtelem, Alexandrem des Mazis, n\u00e1m to dnes umo\u017e\u0148uje.<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[129,11],"tags":[],"class_list":["post-537","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nezobrazovat-na-homepage","category-cisarove"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/537","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=537"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/537\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":1388,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/537\/revisions\/1388"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=537"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=537"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=537"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}
Rozhovor o l\u00e1sce <\/EM>(1791)<\/P>