10. kv\u011btna 1800<\/STRONG>: Napol\u00e9on Bonaparte se v \u017denev\u011b setkal s Jacquesem Neckerem (1723-1804). 11. kv\u011btna 1800<\/STRONG>: P\u0159echod pr\u016fsmyku sv. Bernarda: Berthier dorazil do Lausanne a vydal p\u0159\u00edkaz, aby v\u0161echny jednotky proch\u00e1zej\u00edc\u00ed Villeneuve, kde byl hlavn\u00ed sklad arm\u00e1dy, dostaly d\u00e1vky potravin na p\u011bt dn\u00ed a p\u00edc\u00ed pro kon\u011b na dva a\u017e t\u0159i dny, a aby byly pu\u0161ky d\u00e1ny i v\u0161em d\u016fstojn\u00edk\u016fm a podd\u016fstojn\u00edk\u016fm. 14. kv\u011btna 1800<\/STRONG>: P\u0159echod pr\u016fsmyku sv. Bernarda: Jean Lannes dos\u00e1hl s p\u0159edvojem (Watrin a Rivaud) hospice v pr\u016fsmyku sv. Bernarda, zadn\u00ed voj byl je\u0161t\u011b v Saint-Pierre, Boudet v Saint-Maurice, Loison v Aigle, Chambarlhac ve Villeneuve a Muratova j\u00edzda uzav\u00edrala spolu s odd\u00edlem Konzulsk\u00e9 gardy cel\u00fd pochodov\u00fd proud mezi Lausanne a Vevey. <\/P> 15. kv\u011btna 1800<\/STRONG>: P\u0159echod pr\u016fsmyku sv. Bernarda: Lannes zah\u00e1jil sestup do \u00fadol\u00ed a narazil na prvn\u00ed odpor: vytla\u010dil rakouskou patrolu v s\u00edle asi 50-60 mu\u017e\u016f ze vsi Saint-Rh\u00e9my. Berthier byl je\u0161t\u011b v Saint-Pierre, kde se vyr\u00e1b\u011bly san\u011b z vydlaban\u00fdch kmen\u016f pro p\u0159evoz d\u011blov\u00fdch lafet a sh\u00e1n\u011bli na pomoc horalov\u00e9 s mulami, transport d\u011bl se prot\u00e1hl do 16. kv\u011btna. Mezit\u00edm Lannes za n\u011bkolika \u0161arv\u00e1tek prot\u00e1hl \u00fadol\u00edm p\u0159es Etroubles a\u017e k La Clusa. 16. kv\u011btna 1800<\/STRONG>: P\u0159echod pr\u016fsmyku sv. Bernarda: Rakousk\u00e9 s\u00edly dosahovaly 2.200 mu\u017e\u016f a 16 d\u011bl. Pevnost Bard byla vybavena 26 d\u011bly. Berthier na\u0159\u00eddil Lannesovi aby \u0161\u00ed\u0159il proklamace, kter\u00e9 ohla\u0161ovaly p\u0159\u00edchod stotis\u00edcov\u00e9 arm\u00e1dy. Z\u00e1lo\u017en\u00ed arm\u00e1da m\u011bla to \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee narazila na dobr\u00e9 klimatick\u00e9 podm\u00ednky: jasn\u00e9 dny a chladn\u00e9 noci umo\u017enily, aby se sn\u011bhov\u00fd p\u0159\u00edkrov neporu\u0161il a nedo\u0161lo k p\u00e1du lavin v dob\u011b, kdy pr\u016fsmykem od r\u00e1na a\u017e do ve\u010dera proch\u00e1zel nep\u0159etr\u017eit\u00fd proud vojska – svatobernard\u0161t\u00ed mni\u0161i zahrnuli jednotky mno\u017estv\u00edm v\u00edna, chleba a s\u00fdra. Nave\u010der 16. kv\u011btna se Lannes spojil s Mainonim a po kr\u00e1tk\u00e9m, ale tvrd\u00e9m boji obsadil Aostu, kde do\u0161lo k plen\u011bn\u00ed. Boudet se nach\u00e1zel mezi Saint-Pierre a hospicem; Loiset t\u00e1hl v nevelk\u00e9 vzd\u00e1lenosti za n\u00edm; Chambarlhac byl v Martigny; Murat, Lecchi a Garda byli je\u0161t\u011b pobl\u00ed\u017e Villeneuve. Raku\u0161an\u00e9 se st\u00e1hli do Ch\u00e2tillonu. <\/P> 12. kv\u011btna 1801<\/STRONG>: v Malmaisonu prob\u011bhly rozhovory o konkord\u00e1tu. Prvn\u00ed konzul p\u0159ed Talleyrandem a Bernierem pohrozil mons. Spinovi, \u017ee se obr\u00e1t\u00ed na protestantismus, nedojde-li k dohod\u011b.<\/P> 13. kv\u011btna 1801<\/STRONG>: Cisalpinsk\u00e1 republika byla rozd\u011blena na dvan\u00e1ct departement\u016f.<\/P> 14. kv\u011btna 1801<\/STRONG>: roajalistick\u00fd velitel Georges Cadoudal opustil Breta\u0148 a zam\u00ed\u0159il do Anglie se sv\u00fdm pobo\u010dn\u00edkem Jeanem-Marie Hermelym, \u0159e\u010den\u00fdm „Jacques de Locmariaquer“. Bonaparte po\u017eadoval po britsk\u00e9 vl\u00e1d\u011b jeho vyd\u00e1n\u00ed; v \u010dervenci pak Cadoudal vyslal Hermelyho s Prigentem znovu do Bretan\u011b, aby nav\u00e1zali spojen\u00ed s Guillemotem.<\/P> 11. kv\u011btna 1803<\/STRONG>: Napol\u00e9on Bonaparte po zased\u00e1n\u00ed soukrom\u00e9 rady (Conseil priv\u00e9<\/EM>) odm\u00edtl anglick\u00e9 ultim\u00e1tum na vyklizen\u00ed Nizozem\u00ed a lord Whitworth opustil Pa\u0159\u00ed\u017e. Zam\u00ed\u0159il pomalu do Calais, ale prvn\u00ed noc je\u0161t\u011b str\u00e1vil v Chatilly, kam mu Prvn\u00ed konzul dal vzk\u00e1zat, \u017ee je mo\u017en\u00e9 se dohodnout na n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm z\u00e1klad\u011b: Anglie za desetilet\u00e9 obsazen\u00ed Malty bude souhlasit s francouzskou anex\u00ed Otranta a Tarentu. Britsk\u00fd vyslanec ale ani neodpov\u011bd\u011bl a pokra\u010doval v cest\u011b. Francouzsk\u00fd vyslanec v Lond\u00fdn\u011b, divizn\u00ed gener\u00e1l Antoine-Fran\u00e7ois Andr\u00e9ossy (1761-1828) byl o Bonapartov\u011b n\u00e1vrhu informov\u00e1n optick\u00fdm telegrafem a p\u0159ipravoval se opustit Velkou Brit\u00e1nii. Okam\u017eit\u011b po Whitworthov\u011b odjezdu byly rozesl\u00e1ny rozkazy do strategick\u00fdch p\u0159\u00edstav\u016f: lod\u011b s britsk\u00fdm zbo\u017e\u00edm m\u011bly b\u00fdt podrobeny embargu a brit\u0161t\u00ed ob\u010dan\u00e9 podrobeni zost\u0159en\u00e9mu sledov\u00e1n\u00ed.<\/P> 16. kv\u011btna 1803<\/STRONG>: Anglie bez vyhl\u00e1\u0161en\u00ed v\u00e1lky uvalila embargo na v\u0161echny francouzsk\u00e9 a nizozemsk\u00e9 obchodn\u00ed lodi, v britsk\u00fdch p\u0159\u00edstavech jich bylo zablokov\u00e1no v\u00edce ne\u017e tis\u00edc; Bonaparte \u0159ekl Lucchesinimu: „Chyst\u00e1m se riskovat ten nejt\u011b\u017e\u0161\u00ed podnik, ale nejplodn\u011bj\u0161\u00ed co do d\u011bsiv\u00fdch plod\u016f, jak\u00e9 kdy zam\u00fd\u0161lela politika\u2026 T\u0159i dny, za mlhav\u00e9ho po\u010das\u00ed a trochu p\u0159\u00edzniv\u00fdch okolnost\u00ed, mne mohou u\u010dinit p\u00e1nem Lond\u00fdna, Parlamentu a Banky“. <\/P> 10. kv\u011btna 1804<\/STRONG>: Anglie: William Pitt ml. P\u0159edstavil svou vl\u00e1du – francouzsk\u00e1 vl\u00e1da si uv\u011bdomuje, \u017ee m\u00e1 proti sob\u011b znovu „\u017eelezn\u00e9ho mu\u017ee“.<\/P> 15. kv\u011btna 1804<\/STRONG>: William Pitt ml. se znovu ujal \u00fa\u0159adu prvn\u00edho ministra.<\/P> 16. kv\u011btna 1805<\/STRONG>: v Bugue\/Dordogne zem\u0159el Jean-Ren\u00e9 Gomaire (1745-1805); jako duchovn\u00ed slo\u017eil p\u0159\u00edsahu na Civiln\u00ed konstituci kl\u00e9ru (Constitution civile du clerg\u00e9<\/EM>). Pr\u00e1v\u011b on pronesl slavnostn\u00ed \u0159e\u010d o sv\u00e1tku Federace 17. \u010dervence 1791. Do n\u00e1rodn\u00edho Konventu byl zvolen za d\u00e9partement Finistere. V procesu s kr\u00e1lem hlasoval pro odvol\u00e1n\u00ed k lidu a uv\u011bzn\u011bn\u00ed a\u017e do uzav\u0159en\u00ed m\u00edru. Jako \u010dlen Komise dvan\u00e1cti byl 2. \u010dervna 1793 zat\u010den spolu s dev\u00edti dal\u0161\u00edmi z jej\u00edch \u010dlen\u016f, sou\u010dasn\u011b s girondiny. \u0160estadvac\u00e1t\u00e9ho \u010dervence byl p\u0159evezen do Lucembursk\u00e9ho pal\u00e1ce, ale ji\u017e po n\u011bkolika dnech byl propu\u0161t\u011bn. Z\u0159ekl se sv\u00e9ho kn\u011b\u017estv\u00ed (posl\u00e9ze se i o\u017eenil s \u00c9lise Dupuy) a znovu zasedal v Konventu. A\u017e do roku 1798 zasedal v Rad\u011b p\u011bti set, kde m\u011bl na starosti ve\u0159ejn\u00e9 \u0161kolstv\u00ed.<\/P><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" 204 let10. kv\u011btna 1800: Napol\u00e9on Bonaparte se v \u017denev\u011b setkal s Jacquesem Neckerem (1723-1804).V anglick\u00e9m Richmondu zem\u0159el Jacques Mallet du Pan (1749-1800), proslul\u00fd roajalistick\u00fd \u017eurnalista; od konce roku 1789, kdy byli zatla\u010deni do pozad\u00ed „anglofilov\u00e9“, tj. stoupenci monarchie anglick\u00e9ho typu, se stal v\u016f\u010di revoluci velmi kritick\u00fdm a velmi kriticky rozeb\u00edral projevy, prosloven\u00e9 v N\u00e1rodn\u00edm shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed. […]<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[129,32],"tags":[],"class_list":["post-539","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nezobrazovat-na-homepage","category-vyroci-tydne"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/539","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=539"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/539\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":1390,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/539\/revisions\/1390"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=539"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=539"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=539"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}
V anglick\u00e9m Richmondu zem\u0159el Jacques Mallet du Pan (1749-1800), proslul\u00fd roajalistick\u00fd \u017eurnalista; od konce roku 1789, kdy byli zatla\u010deni do pozad\u00ed „anglofilov\u00e9“, tj. stoupenci monarchie anglick\u00e9ho typu, se stal v\u016f\u010di revoluci velmi kritick\u00fdm a velmi kriticky rozeb\u00edral projevy, prosloven\u00e9 v N\u00e1rodn\u00edm shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed. V dubnu 1792 ho Ludv\u00edk XVI. Pov\u011b\u0159il, aby se vydal do Koblence za emigranty a spojil se s prusk\u00fdm kr\u00e1lem a rakousk\u00fdm c\u00edsa\u0159em, aby zaujali um\u00edrn\u011bn\u011bj\u0161\u00ed postoje. Zve\u0159ejn\u011bn\u00ed manifestu v\u00e9vody brun\u0161vick\u00e9ho 25. \u010dervence 1792 v\u0161ak tento pl\u00e1n zhatilo. Mallet du Pan se vr\u00e1til do rodn\u00e9ho \u0160v\u00fdcarska, kde se v\u011bnoval \u017eurnalistick\u00e9 pr\u00e1ci. V l\u00e9tech 1798-1800 \u017eil ve Velk\u00e9 Brit\u00e1nii, kde vyd\u00e1val noviny Le Mercure britannique <\/EM>a jako jeden z prvn\u00edch post\u0159ehl Bonapart\u016fv budouc\u00ed vzestup.
Jean Lannes potvrzen v hodnosti divizn\u00edho gener\u00e1la.
Lecourbe porazil Kraye u Memmingen.<\/P>
Janov<\/EM>: Mass\u00e9na na\u0159\u00eddil ve dne 11.-13. kv\u011btna proti\u00fatoky proti obl\u00e9hatel\u016fm, Soult byl p\u0159itom t\u011b\u017ece ran\u011bn a zajat. Francouzsk\u00e1 pos\u00e1dka jen st\u011b\u017e\u00ed zabr\u00e1nila povst\u00e1n\u00ed Janovan\u016f.
Jean Lannes je pov\u011b\u0159en velen\u00edm p\u0159edvoje Muratovy j\u00edzdy.<\/P>
Pape\u017e Pius VII. vydal z ben\u00e1tsk\u00e9ho San Giorgio Maggiore svou prvn\u00ed encykliku Diu satis videmur. <\/P>203 let<\/H5>
201 let<\/H5>
200 let<\/H5>
199 let<\/H5>