![](\"http:\/\/www.austerlitz.org\/images\/ilustrace\/koralnik.jpg\")
Na sv\u011bt ho p\u0159iv\u00edtala porodn\u00ed b\u00e1ba Dole\u017ealov\u00e1 ze Sokolnic. O rok pozd\u011bji se rodina rozr\u016fst\u00e1 o sest\u0159i\u010dku Marii, potom je\u0161t\u011b po dev\u00edti letech p\u0159ich\u00e1z\u00ed sestra Vojt\u011b\u0161ka.Vzd\u011bl\u00e1n\u00ed m\u00e1 z\u00e1kladn\u00ed, \u0161kolu absolvuje v rodn\u00e9 v\u00edsce. Na v\u00edc v t\u00e9 dob\u011b rodina nem\u011bla. Za\u010dal se u\u010dit tesa\u0159em, ale v polovin\u011b u\u010den\u00ed firma bankrotuje. Potom pracuje ve \u0161roub\u00e1rn\u011b. V roce 1930 nastupuje k \u010ds. po\u0161t\u011b jako listono\u0161. Toto povol\u00e1n\u00ed se mu stane osudem, d\u011bl\u00e1 ho s l\u00e1skou a\u017e do d\u016fchodu. Styk s lidmi mu u\u010daroval, mnoho dal, pozn\u00e1v\u00e1 \u0161patn\u00e9 i dobr\u00e9.
V \u010dervnu 1927 se \u017een\u00ed, \u017eenou se mu st\u00e1v\u00e1 Anna Popelov\u00e1, narozen\u00e1 30. 11. 1902, oba jsou z jedn\u00e9 vesnice a spolu\u017e\u00e1ci na m\u00edstn\u00ed \u0161kole. M\u00e1 je\u0161t\u011b t\u0159i sourozence, dva bratry a sestru. V po\u0159ad\u00ed je druh\u00e1, pracuje a\u017e do provd\u00e1n\u00ed v textiln\u00ed tov\u00e1rn\u011b v Brn\u011b.
\u017dij\u00ed tam, kde se narodili. V srpnu 1928 p\u0159ich\u00e1z\u00ed na sv\u011bt syn Ladislav, jen\u017e se vyu\u010d\u00ed elektrotechnikem. V roce 1934 se jim narod\u00ed d\u011bv\u010de. Jm\u00e9no dostalo po mamince – Ani\u010dka. Ta se vyu\u010d\u00ed obchodnic\u00ed. Oba tito sourozenci \u017eij\u00ed se sv\u00fdmi rodinami v rodn\u00e9m dom\u011b, kde se narodili. Tento d\u016fm rodi\u010de postavili, d\u011bti rozd\u011blily a bydl\u00ed tam dodnes.
Zam\u011bstn\u00e1n\u00ed vykon\u00e1val v Sokolnic\u00edch a potom v \u00dajezd\u011b. Dalo mu mnoho, byl soustavn\u011b ve styku s lidmi. Mohylu m\u00edru na Prateck\u00e9m kopci, Starou horu a \u0160pi\u010d\u00e1k m\u011bl denn\u011b na o\u010d\u00edch, v\u017edy\u0165 ob\u011b vesnice jsou p\u0159\u00edmo pod t\u011bmito m\u00edsty.
Prateck\u00fd kopec se sv\u00fdmi rodi\u010di poprv\u00e9 nav\u0161t\u00edvil v roce 1910. Bylo to v l\u00e9t\u011b p\u0159i kladen\u00ed z\u00e1kladn\u00edho kamene pro budouc\u00ed Mohylu m\u00edru. Za kr\u00e1sn\u00e9ho ned\u011bln\u00edho odpoledne se strhla velk\u00e1 de\u0161tiv\u00e1 bou\u0159e. Bylo po slavnosti. Lid\u00e9 prchali na v\u0161echny strany. Na\u0161li p\u0159\u00edst\u0159e\u0161\u00ed a\u017e na sokolnick\u00e9m n\u00e1dra\u017e\u00ed. Na tento v\u00fdlet nikdy nezapomn\u011bl, dal mu z\u00e1klad po pozd\u011bj\u0161\u00ed celo\u017eivotn\u00ed z\u00e1jem o historii a napoleoniku.
\u010casto \u0159\u00edk\u00e1val, pro\u010d v\u0161echno mus\u00ed tak b\u00fdt? V roce 1914, kdy mu tat\u00ednek odch\u00e1zel do 1. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky, byl se s maminkou s n\u00edm rozlou\u010dit v Brn\u011b-Pis\u00e1rk\u00e1ch, v m\u00edstech dne\u0161n\u00edho v\u00fdstavi\u0161t\u011b a u letohr\u00e1dku Mitrovsk\u00fdch. Na tomto prostranstv\u00ed byli se\u0159azeny batali\u00f3ny p\u011bchoty v pln\u00e9 zbroji, kter\u00e9 odj\u00ed\u017ed\u011bly na v\u00fdchodn\u00ed frontu. Bylo tam \u017eehn\u00e1no zbran\u00edm, p\u0159esto\u017ee jeden bod z desatera bo\u017e\u00edch p\u0159ik\u00e1z\u00e1n\u00ed \u0159\u00edk\u00e1: Nezabije\u0161.
Myslivosti zasv\u011btil cel\u00fd sv\u016fj \u017eivot. P\u0159\u00edklad si ji\u017e jako chlapec vzal z pansk\u00e9ho hajn\u00e9ho u hrab\u011bte Mitrovsk\u00e9ho v Sokolnic\u00edch Praxe. Bydlel p\u0159es dv\u011b staven\u00ed. Jmenovan\u00fd um\u00edr\u00e1 zbyte\u010dn\u011b ve 32 letech v \u00fanoru 1916 ve vojensk\u00e9 nemocnici v Pardubic\u00edch.
Na podzim v roce 1942 t\u011b\u017ece nese vyst\u011bhov\u00e1n\u00ed sv\u00e9 nejmlad\u0161\u00ed sestry s rodinou. Mus\u00ed opustit sv\u016fj d\u016fm a p\u0159enechat ho n\u011bmeck\u00e9 rodin\u011b z Besar\u00e1bie. T\u00edmto zp\u016fsobem bylo v na\u0161\u00ed vesnici vyst\u011bhov\u00e1no je\u0161t\u011b n\u011bkolik rodin. Byl to po\u010d\u00e1tek pon\u011bm\u010dov\u00e1n\u00ed na\u0161eho n\u00e1roda. Do konce v\u00e1lky bydl\u00ed u rodiny a kde se d\u00e1.
P\u0159i n\u00e1letu na\u0161\u00ed vesnice na konci dubna 1945 je t\u011b\u017ece ran\u011bna jeho mlad\u0161\u00ed sestra, na n\u00e1sledky zran\u011bn\u00ed um\u00edr\u00e1. Jej\u00ed man\u017eel zran\u011bn\u00ed p\u0159e\u017eil, ale dv\u011b d\u011bti p\u0159i\u0161ly o maminku.
P\u0159es v\u0161echny tyto probl\u00e9my v\u011bnoval mnoho voln\u00e9ho \u010dasu napoleonistice. Dokazuje to bohat\u00e1 korespondence, fotoarchiv a r\u016fzn\u00e9 jin\u00e9 n\u00e1lezy. Za prvn\u00ed republiky, za 2. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky a je\u0161t\u011b n\u011bjakou dobu po n\u00ed nebylo o tuto t\u00e9matiku mnoho z\u00e1jmu. V t\u00e9 dob\u011b ji\u017e byli p\u0159\u00e1tel\u00e9 s panem Anton\u00ednem Dvo\u0159\u00e1\u010dkem, chod\u00ed po boji\u0161ti a zachra\u0148uj\u00ed, co se d\u00e1.
V listopadu 1966 p\u0159iv\u00edtal v Brn\u011b se skupinou napoleonist\u016f posledn\u00edho francouzsk\u00e9ho gran\u00e1tn\u00edka pana Norberta Brassinna. Z t\u011bchto nad\u0161enc\u016f se pozd\u011bji vytv\u00e1\u0159\u00ed brn\u011bnsk\u00e1 sekce – pobo\u010dka lyonsk\u00e9 A. I. N., za veden\u00ed gener\u00e1ln\u00edho zmocn\u011bnce pana Josefa Dost\u00e1la. K 200. v\u00fdro\u010d\u00ed narozen\u00ed Napoleona Bonaparta si na sch\u016fzi dne 27. \u00fanora 1969 d\u00e1vaj\u00ed n\u00ed\u017ee uveden\u00e9 \u00fakoly:
Cituji: "Sekce p\u0159\u00e1tel napoleonsk\u00fdch pam\u00e1tek na Morav\u011b, za p\u0159edsednictv\u00ed zmocn\u011bnce pana Josefa Dost\u00e1la, reprezentanta sekce Brno dr. A. B. Kr\u00e1le, p\u0159edsedy kulturn\u00ed \u0161kolsk\u00e9 komise ONV, Anton\u00edna Dvo\u0159\u00e1\u010dka, konzerv\u00e1tora muzea \u0160lapanice, V\u00e1clava \u0160t\u011bp\u00e1nka, kronik\u00e1\u0159e z Ji\u0159\u00edkovic, Josefa Da\u0148ka, p\u0159edsedy JZD Ji\u0159\u00edkovice, Josefa Ko\u0159aln\u00edka, konzerv\u00e1tora napoleonsk\u00fdch pam\u00e1tek z Telnice, spolu s ostatn\u00edmi \u010dleny A. I. N. v \u010cSSR dohodli se spolu s odborem cestovn\u00edho ruchu Brno-venkov a St\u00e1tn\u00edm pam\u00e1tkov\u00fdm \u00fastavem v Brn\u011b reprezentovan\u00fdm ing. arch. Boleslavem P\u00edsa\u0159\u00edkem dne 17. 2. 1969 uskute\u010dnit n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed \u00fakoly k oslav\u00e1m 200. v\u00fdro\u010d\u00ed Napoleona v na\u0161em kraji<\/em>".
Soub\u011b\u017en\u011b s uskute\u010d\u0148ov\u00e1n\u00edm \u00fakol\u016f v \u010cSSR prob\u00edhaj\u00ed podle sd\u011blen\u00ed prezidenta napoleonsk\u00fdch pam\u00e1tek pana Louise Sentiho z Lyonu ze dne 3. \u00fanora 1969 t\u00e9\u017e oslavy v Lyonu, v Nantes, Avranche, v Nice, v Grenoble, v Pa\u0159\u00ed\u017ei a na sv\u011btov\u00e9 v\u00fdstav\u011b v Montrealu, kde bude po\u0159\u00e1d\u00e1na sv\u011btov\u00e1 napoleonsk\u00e1 v\u00fdstava pod patron\u00e1tem tamn\u00edho m\u011bsta Montrealu a pod z\u00e1\u0161titou pana Jeana Drapeaua.
Tyto \u00fakoly, je\u017e jsou ku prosp\u011bchu na\u0161eho kraje, na\u0161eho n\u00e1roda a demokratick\u00fdch tradic, jsou mo\u017en\u00e9 a budou tak\u00e9 uskute\u010d\u0148ov\u00e1ny. I d\u00edky kolektivu zdatn\u00fdch lid\u00ed Technick\u00e9 a zahradn\u00ed spr\u00e1vy m\u011bsta Brna a jej\u00edho schopn\u00e9ho \u0159editele pana Josefa Ul\u010de je pomn\u00edk Rogera Valhuberta p\u0159ed dokon\u010den\u00edm.
K tomuto v\u00fdro\u010d\u00ed si dali n\u00ed\u017ee uveden\u00e9 \u00fakoly. Celkem 20 bod\u016f. Cituji jen n\u011bkter\u00e9.<\/p>\n
2. Dohotoven\u00ed pam\u00e1tn\u00edku pro gen. Rogera Valhuberta, jeho\u017e stavba trv\u00e1 ji\u017e dv\u011b l\u00e9ta. K\u00e1men ji\u017e 15 m\u011bs\u00edc\u016f le\u017e\u00ed v Kamen\u011b Blansko. Kdyby byl uskute\u010d\u0148ov\u00e1n p\u016fvodn\u00ed projekt ing. \u0160ubra, ji\u017e by st\u00e1l cel\u00fd rok v parku na Leninov\u011b (dnes Kounicov\u011b – pozn. red.) ulici pod stadionem.
8. Pozvat do Brna honor\u00e1tn\u00edho prezidenta A.I N. b\u00fdval\u00e9ho prefekta Pa\u0159\u00ed\u017ee, nyn\u011bj\u0161\u00edho \u0159editele automobilek Berliotz pana Rogera Ricarda.
10. Dne 14. 7. 1969 polo\u017eit v\u011bnec ku Mohyle m\u00edru, v den francouzsk\u00e9ho n\u00e1rodn\u00edho sv\u00e1tku, dobyt\u00ed Bastily.
11. 15. 8. na Mohyle m\u00edru polo\u017eit v\u011bnec k 200. v\u00fdro\u010d\u00ed narozen\u00ed Napoleona.
14. K v\u00fdro\u010d\u00ed 2. 12. na Mohyle m\u00edru polo\u017eit v\u011bnce – A. I. N., z Telnice a Ji\u0159\u00edkovic.
15. Dle sd\u011blen\u00ed ing. Pisa\u0159\u00edka bude provedena oprava byzantsk\u00e9 kapli\u010dky u Star\u00e9 po\u0161ty, kter\u00e1 ji\u017e marn\u011b \u010dek\u00e1 na opravu 164 rok\u016f.
17. Bude stanoven kronik\u00e1\u0159 a historik napoleonsk\u00e9 t\u00e9matiky Josef Ko\u0159aln\u00edk pro obce Telnice, Sokolnice, Otnice, Otmarov, \u00dajezd, M\u011bn\u00edn a K\u0159enovice.
18. V\u00e1clava \u0160t\u011bp\u00e1nka ustanovit napoleonsk\u00fdm kronik\u00e1\u0159em v Ji\u0159\u00edkovic\u00edch.
19. Anton\u00edna Dvo\u0159\u00e1\u010dka ustanovit konzerv\u00e1torem Napoleonsk\u00e9 t\u00e9matiky pro Bla\u017eovice, Praci a Pon\u011btovice.
20. Z\u00e1vazn\u00fd patron\u00e1t u obc\u00ed Telnice, Ji\u0159\u00edkovice ku ka\u017edoro\u010dn\u00edmu dod\u00e1n\u00ed v\u011bnce k 2. 12. – v den bitvy s t\u0159\u00ed\u010dlennou delegac\u00ed.<\/div>\n
<\/p>\n
S t\u011bmito \u00fakoly z\u0159ejm\u011b souviselo i zat\u010den\u00ed pana Josefa Dost\u00e1la, byl zaji\u0161t\u011bn bezpe\u010dnost\u00ed a uveden\u00e9 z\u00e1vazky p\u0159evzali jin\u00ed \u010dlenov\u00e9 odbo\u010dky.
Pozd\u011bji se tat\u00ednek s panem Brassinnem st\u00e1vaj\u00ed p\u0159\u00e1teli. P\u0159i ka\u017ed\u00e9 dal\u0161\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b se u n\u00e1s zastavuje, mnohdy i p\u0159esp\u00e1v\u00e1. B\u011bhem roku kvete \u010dil\u00e1 korespondence. Pan Brassinne se tak\u00e9 st\u00e1v\u00e1 p\u0159\u00edtelem telnick\u00e9ho far\u00e1\u0159e pana Franti\u0161ka Hrub\u00e9ho. V\u017edy\u0165 Brassinne p\u0159espal na fa\u0159e v t\u00fd\u017e den, co Napoleon v roce 1805!
P\u0159i jedn\u00e9 dal\u0161\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b pan Brassinne p\u0159ij\u00ed\u017ed\u00ed s d\u0159ev\u011bn\u00fdm k\u0159\u00ed\u017eem, kter\u00fd je u n\u00e1s nazdoben kv\u011bty, pan far\u00e1\u0159 Hrub\u00fd ho sv\u011bt\u00ed na Mohyle m\u00edru a potom ho p\u0159ev\u00e1\u017e\u00ed pan Brassinne na posledn\u00ed m\u00edsto odpo\u010dinku francouzsk\u00e9ho prezidenta, mar\u0161\u00e1la Charlese de Gaulle. A z\u00e1jemc\u016f o tuto t\u00e9matiku p\u0159ib\u00fdvalo, mezin\u00e1rodn\u00ed styky se roz\u0161i\u0159uj\u00ed. Byl to pan Franti\u0161ek Kot\u00e1sek, Morav\u00e1k \u017eij\u00edc\u00ed dlouh\u00e1 l\u00e9ta v Pa\u0159\u00ed\u017ei, mecen\u00e1\u0161 slavkovsk\u00e9ho muzea. \u010casto se zastavoval a pob\u00fdval u n\u00e1s. Major Ferdinand Pra\u017esk\u00fd Slavkovsk\u00fd, \u017eij\u00edc\u00ed v Mn\u00ed\u0161ku pod Brdy. Pan Louis Senti, druh\u00fd prezident lyonsk\u00e9 A. I. N. Pan Pierre Orsat, jej\u00ed sou\u010dasn\u00fd p\u00e1t\u00fd prezident. Ten jde ve \u0161l\u00e9p\u011bj\u00edch sv\u00e9ho p\u0159edch\u016fdce pana Norberta Brassinna. Pravideln\u011b p\u0159ij\u00ed\u017ed\u00ed a pob\u00fdv\u00e1 v rodi\u0161ti sv\u00e9 man\u017eelky Marcely v Brn\u011b a z\u00fa\u010dast\u0148uje se m\u00edstn\u00edch piet a zaj\u00edm\u00e1 se o m\u00edstn\u00ed pam\u00e1tky. B\u011bhem cel\u00e9ho roku nav\u0161t\u011bvuje s man\u017eelkou setk\u00e1n\u00ed na sv\u011btov\u00fdch boji\u0161t\u00edch. Je t\u0159eba t\u00e9\u017e vzpomenout pana George Henryho, star\u00e9ho spolubojovn\u00edka ji\u017e z dob pana Brassinna, a mnoho jin\u00fdch.
Tat\u00ednek byl i \u010dlenem klubu vojensk\u00e9 historie 605. ZO Zbrojovky Brno. Tam se sch\u00e1zej\u00ed dal\u0161\u00ed p\u0159\u00e1tel\u00e9 – ing. Jan \u0160patn\u00fd, Vil\u00e9m Walter, Vlastimil Schildberger st., V\u00e1clav Han\u00e1k, Radim Dufek aj.
Tak\u00e9 doch\u00e1z\u00ed do vlastiv\u011bdn\u00e9ho krou\u017eku v Ji\u0159\u00edkovic\u00edch. Je tam ji\u017e vyzr\u00e1l\u00e1 generace. Sch\u00e1zej\u00ed se u Dvo\u0159\u00e1\u010dk\u016f v hospod\u011b. Jsou tam brat\u0159i Dvo\u0159\u00e1\u010dkovi, V\u00e1clav \u0160t\u011bp\u00e1nek, Mirek Maz\u00e1lek, Mirek Pra\u017e\u00e1k. P\u0159es pole doch\u00e1z\u00ed pan Bayer ze Sivic a dal\u0161\u00ed.
Nav\u0161t\u011bvuje i Slavkov, kde se na z\u00e1mku sch\u00e1z\u00ed tzv. muzejn\u00ed rada. Jsou to napoleonist\u00e9 z okoln\u00edch vesnic i Brna. Po\u010d\u00e1tky se datuj\u00ed ji\u017e za \u0159editelov\u00e1n\u00ed pana Kou\u0159ila. I \u0159editel\u016f pozd\u011bj\u0161\u00edch, \u010cecha, \u0160aurov\u00e9, Uhl\u00ed\u0159e, Pernese, \u0160patn\u00e9ho, pracovn\u00edk\u016f z\u00e1mku Han\u00e1ka, Perni\u010dky, Klobase aj. A doch\u00e1zej\u00ed i z\u00e1jemci o tuto t\u00e9matiku. Walter, La\u0161t\u016fvka, Robe\u0161, P\u00ed\u0161e, Ko\u0159aln\u00edk ml., Ochmann aj. A tito v t\u00e9 dob\u011b organizuj\u00ed r\u016fzn\u00e9 akce jak ve Slavkov\u011b, tak i po boji\u0161ti. Tak\u00e9 po\u0159\u00e1daj\u00ed besedy a p\u0159edn\u00e1\u0161ky.
Tat\u00ednek ode\u0161el na v\u011b\u010dnost 11. 2. 1986 ve v\u011bku nedo\u017eit\u00fdch 83 let. Maminka jej p\u0159ede\u0161la, skonala 9. 3. 1979. Oba odpo\u010d\u00edvaj\u00ed v rodinn\u00e9m hrob\u011b na h\u0159bitov\u011b v Telnici.<\/p>\n
<\/p>\n
V rodin\u011b je zvykem ji\u017e n\u011bkolik\u00e1tou generaci poledn\u00ed \u0161t\u011bdrodenn\u00ed v\u00fdlet na Mohylu m\u00edru. Naslouchat vyzv\u00e1n\u011bn\u00ed zvon\u016f z okoln\u00edch vesnic. My\u0161lenkami se spojit na d\u00e1lku se sv\u00fdmi p\u0159\u00e1teli, rozj\u00edmat, zavzpom\u00ednat. Vzpomenout na ty v\u0161echny mrtv\u00e9. V tu dobu je zde nejkr\u00e1sn\u011bji a nejti\u0161eji.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
Dne 31. 3. 2003 uplynulo sto let od chv\u00edle, kdy se v Telnici na Morav\u011b v \u010d. p. 97 narodil domka\u0159i Josefu a Antonii Ko\u0159aln\u00edkov\u00fdm syn Josef. Jm\u00e9no mu dali po tat\u00ednkovi. Kmotry mu byli Artur a Julie Tihla\u0159\u00edkovi. <\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[129,16],"tags":[],"class_list":["post-540","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nezobrazovat-na-homepage","category-osobnosti"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/540","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=540"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/540\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":1391,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/540\/revisions\/1391"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=540"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=540"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=540"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}