{"id":541,"date":"2004-05-24T20:14:16","date_gmt":"2004-05-24T20:14:16","guid":{"rendered":"http:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/vyroci-tydne-24-30-kvetna-z-let-1800-1805\/"},"modified":"2024-11-27T15:33:57","modified_gmt":"2024-11-27T13:33:57","slug":"vyroci-tydne-24-30-kvetna-z-let-1800-1805","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/vyroci-tydne-24-30-kvetna-z-let-1800-1805\/","title":{"rendered":"V\u00fdro\u010d\u00ed t\u00fddne 24. &#8211; 30. kv\u011btna z let 1800-1805"},"content":{"rendered":"<p><H5 align=justify>204 let<\/H5><BR><BR><P align=justify><STRONG>24. kv\u011btna 1800<\/STRONG>: P\u0159echod pr\u016fsmyku sv. Bernarda: Francouzi zopakovali pokus z p\u0159edchoz\u00ed noci projet s d\u011blost\u0159electvem pod pevnost\u00ed Bard; aby ztlumili hluk, pokryli silnici silnou vrstvou hnoje a obalili kola d\u011blov\u00fdch lafet sl\u00e1mou a senem. Obl\u00e9h\u00e1n\u00ed pevnosti bylo sv\u011b\u0159eno Chabranov\u011b divizi, zbytek arm\u00e1dy postupoval \u00fadol\u00edm na Ivreu.<\/P><BR><BR><P align=justify><STRONG>26. kv\u011btna 1800<\/STRONG>: Lannes zv\u00edt\u011bzil u La Chiuselly.<\/P><BR><BR><P align=justify><STRONG>27. kv\u011btna 1800<\/STRONG>: P\u0159echod pr\u016fsmyku sv. Bernarda: Berthier p\u0159enesl hlavn\u00ed \u0161t\u00e1b do Ivrey, kam dorazil i Napoleon. Arm\u00e1da dostala n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed rozkazy: Lannes s p\u0159edvojem (Watrin, Mainoni, Rivaud) postupoval ke Chiavassu po silnici na Tur\u00edn; Muratova j\u00edzda a Monnierova divize byli ve Vercelli na silnici do Mil\u00e1na, za nimi se vydala i Boudetova divize; Loison pro\u0161el Ivreou, n\u00e1sledov\u00e1n v nevelk\u00e9 vzd\u00e1lenosti Chambarlhacem a Chabran pokra\u010doval v obl\u00e9h\u00e1n\u00ed pevnosti Bard; Thurreau sestoupil s Mont C\u00e9nis a dorazil do Susy; Moncey, kter\u00fd pr\u00e1v\u011b pro\u0161el pr\u016fsmykem sv. Gotharda, byl je\u0161t\u011b velmi daleko v \u00fadol\u00ed Leventina. P\u0159echod Alp od Martigny do Ivrey zvl\u00e1dnul Lannes\u016fv p\u0159edvoj za osm dn\u00ed, hlavn\u00ed s\u00edly arm\u00e1dy, v\u010detn\u011b d\u011blost\u0159electva, za t\u0159in\u00e1ct dn\u00ed &#8211; p\u0159ekonali vzd\u00e1lenost asi 160 kilometr\u016f, v\u00fd\u0161kov\u00fd rozd\u00edl p\u0159i v\u00fdstupu do pr\u016fsmyku sv. Bernarda \u010dinil 2.300 metr\u016f, p\u0159i sestupu do Ivrey 2.500 metr\u016f.<\/P><BR><BR><P align=justify><STRONG>30. kv\u011btna 1800<\/STRONG>: Napol\u00e9on Bonaparte o p\u016flnoci odejel z Ivrey do Vercelli.<BR>Lyon: komisa\u0159 u tribunal criminel d\u00e9partementu Rh\u00f4ne hlas\u00ed ministrovi spravedlnosti: &#8222;Toto m\u011bsto se vestavu, v n\u011bm\u017e se nach\u00e1z\u00ed, nesm\u00ed zam\u011b\u0148ovat s ostatn\u00edmi. Jeho hradby byly zbo\u0159eny a zlo\u010dinci se mohou za noci na v\u0161ech m\u00edstech vracet do sv\u00fdch \u00fakryt\u016f nebo je opou\u0161t\u011bt. Existuj\u00ed zde dokonce pr\u016frvy, kter\u00e9 vedou do podzemn\u00edch prostor star\u00fdch demolovan\u00fdch ba\u0161t, je\u017e jim slou\u017e\u00ed jako \u00fakryt kraden\u00fdch v\u011bc\u00ed, mrtvol zavra\u017ed\u011bn\u00fdch nebo vrah\u016f sam\u00fdch. Tyto okolnosti \u010din\u00ed policejn\u00ed \u010dinnost v Lyonu mimo\u0159\u00e1dn\u011b t\u011b\u017ekou&#8220;. V Lyonu chyb\u011bly domovnice (<EM>concierges<\/EM>) a vzhledem k prudk\u00e9mu sklonu ulic i fiakrist\u00e9 (<EM>cochers de fiakre<\/EM>), kte\u0159\u00ed v ostatn\u00edch m\u011bstech slou\u017eili policii jako pravideln\u00fd zdroj informac\u00ed, tak\u017ee bylo velmi t\u011b\u017ek\u00e9 kontrolovat chov\u00e1n\u00ed obyvatel i pohyb p\u0159\u00edchoz\u00edch, obecn\u00fd strach zp\u016fsobil, \u017ee mezi l\u00e9ty III-XII zde t\u00e9m\u011b\u0159 nebylo mo\u017eno naj\u00edt osoby, ochotn\u00e9 sv\u011bd\u010dit v p\u0159\u00edpad\u011b vra\u017ed, sp\u00e1chan\u00fdch za b\u00edl\u00e9ho dne, nebo p\u0159ijmout \u00fa\u010dast v porot\u011b, je\u017e m\u011bla odsoudit notoricky zn\u00e1m\u00e9 vrahy. Zlo\u010dinci se spol\u010dovali v \u0159ad\u011b tajn\u00fdch spole\u010dnost\u00ed, jako v ob\u00e1van\u00e9 Compagnie de J\u00e9sus. Neschopnost policie a spr\u00e1vn\u00edch org\u00e1n\u016f dos\u00e1hla t\u00e9 m\u00edry, \u017ee p\u0159\u00edbuzn\u00ed ob\u011bt\u00ed hrozili, \u017ee spravedlnost vykonaj\u00ed sami.<BR>Janov: rakousk\u00fd gener\u00e1l Ott a britsk\u00fd admir\u00e1l Keith znovu tlumo\u010dili oble\u017een\u00e9 francouzsk\u00e9 pos\u00e1dce Melasovu nab\u00eddku \u010destn\u00e9 kapitulace, Mass\u00e9na se sna\u017e\u00ed z\u00edskat \u010das.<BR>Ben\u00e1tky: kapituln\u00ed vik\u00e1\u0159 Niccolo Bortolatti vydal v\u0161em far\u00e1\u0159\u016fm ben\u00e1tsk\u00e9ho patriarch\u00e1tu dispozice pro odjezd pape\u017ee Pia VII. z Ben\u00e1tek do \u0158\u00edma: &#8222;V den odjezdu na\u0161eho p\u00e1na, pape\u017ee Pia VII. do \u0158\u00edma na\u0159\u00edd\u00edte konat kolem sv\u00e9ho kostela proces\u00ed se zbo\u017en\u00fdm zp\u011bvem litani\u00ed Panny Marie, ka\u017ed\u00fd den pak m\u011bla b\u00fdt ve m\u0161i svat\u00e9 u\u017e\u00edv\u00e1na kolekta pro Papa a\u017e do doby, kdy do Ben\u00e1tek doraz\u00ed zpr\u00e1va o jeho \u0161\u0165astn\u00e9m p\u0159\u00edjezdu do \u0158\u00edma.<BR>Neapol: Ferdinand IV. Bourbonsk\u00fd vyhl\u00e1sil amnestii pro ty, kdo se aktivn\u011b nasadili pro Neapolskou republiku z roku 1799.<\/P><BR><BR><H5 align=justify>203 let<\/H5><BR><BR><P align=justify><STRONG>25. kv\u011btna 1801<\/STRONG>: Prvn\u00ed konzul nav\u0161t\u00edvil David\u016fv ateli\u00e9r, kde vznikal <EM>Bonaparte&nbsp;franchissant les Alpes<\/EM>. T\u00e9ho\u017e dne za\u010daly slavnosti k poct\u011b etrusk\u00e9ho kr\u00e1le a kr\u00e1lovny.<\/P><BR><BR><P align=justify><STRONG>28. kv\u011btna 1801<\/STRONG>: mezi Velkou Brit\u00e1ni\u00ed a D\u00e1nskem byl podeps\u00e1n m\u00edr.<BR>&nbsp;Wellesley, budouc\u00ed lord Wellington, zbavil tr\u016fnu indick\u00e9ho nab\u00e1ba z Carnaticu.<\/P><BR><BR><H5 align=justify>202 let<\/H5><BR><BR><P align=justify><STRONG>20. kv\u011btna 1802<\/STRONG>: Pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e1 francouzsk\u00e1 m\u00edrov\u00e1 smlouva s W\u00fcrttemberskem.<\/P><BR><BR><P align=justify><STRONG>23. kv\u011btna 1802<\/STRONG>: Pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e1 smlouva Francie s Pruskem o od\u0161kodn\u011bn\u00ed. <\/P><BR><BR><H5 align=justify>201 let<\/H5><BR><BR><P align=justify><STRONG>25. kv\u011btna 1803<\/STRONG>:&nbsp; Marie-Louise-\u00c9lisabeth de Lamoignon (1763-1825) zalo\u017eila ve Vannes, spole\u010dn\u011b s m\u00edstn\u00edm biskupem, mons. Antoinem-Xavierem Maynaudem de Pancemont (1756-1807) kongregaci Soeurs de la Charit\u00e9 de Saint-Louis, j\u00ed\u017e se dostalo diec\u00e9zn\u00edho schv\u00e1len\u00ed ze strany biskupa z Vannes, mons. Pierra Ferdinanda de Bausset 24.4. 1816, verb\u00e1ln\u00edho schv\u00e1len\u00ed ze strany pape\u017ee Pia VII. v lednu roku 1805 a definitivn\u00edho schv\u00e1len\u00ed ze strany pape\u017ee \u0158eho\u0159e XVI. 4.12. 1840.<\/P><BR><BR><P align=justify><STRONG>27. kv\u011btna 1803<\/STRONG>: arm\u00e1da gener\u00e1la Mortiera obsadila Hannoversko jako britskou dr\u017eavu.<\/P><BR><BR><P align=justify><STRONG>30. kv\u011btna 1803<\/STRONG>: v\u0161ichni francouz\u0161t\u00ed voj\u00e1ci se maj\u00ed vr\u00e1tit ke sv\u00fdm jednotk\u00e1m.<BR>V Cahorsu narukoval k 10. husarsk\u00e9mu pluku osmn\u00e1ctilet\u00fd Jean-Baptiste Guindey (1785-1813); v srpnu byla jedna eskadrona p\u0159esunuta do Agenu a zbyl\u00e9 t\u0159i fo Bayonne. V Bayonne dostal Guindey v listopadu sv\u00e9 bridag\u00fdrsk\u00e9 pr\u00fdmky. Po\u010d\u00e1tkem roku se pluk p\u0159esunul do Saint-Omer a odtud do t\u00e1bora u Boulogne, kde se p\u0159ipravoval na nalod\u011bn\u00ed k v\u00fdsadku do Anglie. Prvn\u00edho \u00fanora 1805 byl dosavadn\u00ed velitel, Antoine-Charles-Louis Lasalle (1775-1809) pov\u00fd\u0161en na brig\u00e1dn\u00edho gener\u00e1la a v \u010dele pluku ho vyst\u0159\u00eddal plukovn\u00edk Beaumont. V n\u011bmeck\u00e9m ta\u017een\u00ed roku 1805 byl jeho pluk za\u0159azen do Treillardovy brig\u00e1dy Lannesova 5. arm\u00e1dn\u00edho sboru. U Wertingen p\u0159ekro\u010dil Dunaj a v bitv\u011b u Holsheimu pro\u0161el Guindey k\u0159tem ohn\u011bm: padl pod n\u00edm k\u016f\u0148 a byl zran\u011bn sedmi ranami \u0161avl\u00ed. U Slavkova, 2. prosince 1805, se \u00fa\u010dastnil zdrcuj\u00edc\u00edho \u00fatoku des\u00e1t\u00e9ho husarsk\u00e9ho: kon\u011b pod n\u00edm srazila d\u011blov\u00e1 koule a s\u00e1m byl ran\u011bn kulkou do boku, \u010dekala ho dlouh\u00e1 rekonvalescence&nbsp; ve \u0161pit\u00e1le v S\u00e9lestatu. <\/P><BR><BR><H5 align=justify>200 let<\/H5><BR><BR><P align=justify><STRONG>25. kv\u011btna 1804<\/STRONG>: byl zah\u00e1jen proces Cadoudal-Moreau, v n\u011bm\u017e krom nich figurovalo dal\u0161\u00edch 45 obvin\u011bn\u00fdch.<BR>Vyd\u00e1n\u00ed dekretu o zalo\u017een\u00ed m\u011bsta Napol\u00e9on-Vend\u00e9e, n\u011bkdej\u0161\u00ed La-Roche-sur-Yon.<\/P><BR><BR><P align=justify><STRONG>28. kv\u011btna 1804<\/STRONG>: pouh\u00fdch deset dn\u00ed po vyhl\u00e1\u0161en\u00ed c\u00edsa\u0159stv\u00ed byl v Pa\u0159\u00ed\u017ei zah\u00e1jen proces proti gener\u00e1lu Moreauovi, Fouch\u00e9 ve sv\u00fdch Pam\u011btech&nbsp; ud\u00e1v\u00e1, \u017ee v\u0161eobecn\u00e1 nespokojenost s t\u00edmto procesem budila obavy, \u017ee Moreauovo odsouzen\u00ed vyvol\u00e1 povst\u00e1n\u00ed a defekci jednotek.<\/P><BR><BR><H5 align=justify>199 let<\/H5><BR><BR><P align=justify><STRONG>24. kv\u011btna 1805<\/STRONG>: Brno a jeho okol\u00ed bylo ve dnech 24. a 25. kv\u011btna posti\u017eeno&nbsp; velkou povodn\u00ed. <\/P><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>204 let24. kv\u011btna 1800: P\u0159echod pr\u016fsmyku sv. Bernarda: Francouzi zopakovali pokus z p\u0159edchoz\u00ed noci projet s d\u011blost\u0159electvem pod pevnost\u00ed Bard; aby ztlumili hluk, pokryli silnici silnou vrstvou hnoje a obalili kola d\u011blov\u00fdch lafet sl\u00e1mou a senem. Obl\u00e9h\u00e1n\u00ed pevnosti bylo sv\u011b\u0159eno Chabranov\u011b divizi, zbytek arm\u00e1dy postupoval \u00fadol\u00edm na Ivreu.26. kv\u011btna 1800: Lannes zv\u00edt\u011bzil u La Chiuselly.27. [&hellip;]<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[129,32],"tags":[],"class_list":["post-541","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nezobrazovat-na-homepage","category-vyroci-tydne"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/541","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=541"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/541\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":1392,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/541\/revisions\/1392"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=541"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=541"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=541"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}