17. kv\u011btna 1800<\/STRONG>: P\u0159echod pr\u016fsmyku sv. Bernarda: Bethier p\u0159enesl sv\u016fj gener\u00e1ln\u00ed \u0161t\u00e1b ze Saint-Pierre do Etrouble s kr\u00e1tjou zast\u00e1vkou ve svatobernardsk\u00e9m hospicu. Lannes dostall rozkaz donutit nep\u0159\u00edtele aby vyklidil \u00fadol\u00ed Aosty a\u017e k pevnosti Bard a aby na ni okam\u017eit\u011b za\u00fato\u010dil. Prvn\u00ed konzul dorazil do Martigny, kde t\u0159i dny \u010dekal na v\u00fdstup do pr\u016fsmyku, kter\u00fd p\u0159ekro\u010dil inkognito v sedle muly a v civiln\u00edch \u0161atech (narozd\u00edl od zn\u00e1m\u00e9ho Davidova obrazu). Lannes u\u017e byl na cest\u011b k Ch\u00e2tillonu, Boudet byl v pr\u016fsmyku s Loisonem, kter\u00e9ho v kr\u00e1tk\u00e9m odstupu n\u00e1sledoval Chambarlhac. Monnier, Lecchi a Garda dorazili do Martigny; Murat se svou j\u00edzdou dorazil do Saint-Maurice.<\/P> 18. kv\u011btna 1800<\/STRONG>: P\u0159echod pr\u016fsmyku sv. Bernarda: Lannes za\u00fato\u010dil na rakousk\u00e9 postaven\u00ed p\u0159ed Ch\u00e2tillonem a dobyl je \u00fatokem na bod\u00e1k; z\u00edskal 300 zajatc\u016f a 2 d\u011bla. V\u011bt\u0161ina francouzsk\u00e9ho d\u011blost\u0159electva v\u00e1zla je\u0161t\u011b v Saint-Pierre d\u00edky p\u0159\u00edli\u0161 pomal\u00fdm rekvizic\u00edm mul (kter\u00fdch se Lannes\u016fv p\u0159edvoj necht\u011bl vzd\u00e1t) a d\u00edky nep\u0159\u00edli\u0161 \u0161t\u011bdr\u00fdm odm\u011bn\u00e1m, poskytovan\u00fdm m\u00edstn\u00ed populaci za pomoc – velitel d\u011blost\u0159electva Marmont se tak musel spolehnout jen na vlastn\u00ed voj\u00e1ky, kte\u0159\u00ed nebyli p\u0159edstavou, \u017ee budou muset d\u011bla p\u0159ev\u00e1\u017eet sami, nikterak nad\u0161eni.<\/P> 19. kv\u011btna 1800<\/STRONG>: P\u0159echod pr\u016fsmyku sv. Bernarda: francouzsk\u00fd p\u0159edvoj dorazil k pevnosti Bard, na n\u00ed\u017e cht\u011bla za\u00fato\u010dit Watrinova divize, ale nebyla schopna zdolat strm\u00e9 skaln\u00ed svahy.<\/P> 20. kv\u011btna 1800<\/STRONG>: P\u0159echod pr\u016fsmyku sv. Bernarda: Berthier p\u0159enesl gener\u00e1ln\u00ed \u0161t\u00e1b do Verres, kde z\u016fstal do 26. kv\u011btna. Pevnost Bard se nach\u00e1zela na vrcholu strm\u00e9 sk\u00e1ly na m\u00edst\u011b, kde se \u00fadol\u00ed Aosty zu\u017euje do \u00fazk\u00e9ho hrdla; napravo od pevnosti te\u010de v hlubok\u00e9m koryt\u011b \u0159\u00ed\u010dka Dora Baltea, nalevo se nach\u00e1z\u00ed v dal\u0161\u00edm, je\u0161t\u011b u\u017e\u0161\u00edm \u00fadol\u00ed, vesnice Bard. K n\u00ed vedla na vrchol hory uzounk\u00e1 algardsk\u00e1 stezka (sentiero di Algard) stezka, kterou vyu\u017eil 20. kv\u011btna Lannes, vyslal po n\u00ed n\u011bkolik patrol a\u017e ke vsi Carema a Duponta, kter\u00fd vyzval rakousk\u00e9ho velitele Bernkopfa ke kapitulaci – ten odpov\u011bd\u011bl palbou d\u011bl. <\/P> 21. kv\u011btna 1800<\/STRONG>: P\u0159echod pr\u016fsmyku sv. Bernarda: p\u0159i \u0161arv\u00e1tk\u00e1ch v \u00fadol\u00ed zajali Francouzi 50 zajatc\u016f.<\/P> 22. kv\u011btna 1800<\/STRONG>: P\u0159echod pr\u016fsmyku sv. Bernarda: Lannes obsadil vesnici Bard a um\u00edstil v n\u00ed dev\u011bt d\u011bl k p\u0159\u00edm\u00e9 palb\u011b na pevnost. T\u00e9ho\u017e dne Lannes s Watrinovou diviz\u00ed a Mainonim dobyl m\u011bsto Ivrea, h\u00e1jenou 6.000 Raku\u0161an\u016f, kte\u0159\u00ed ztratili mnoho mrtv\u00fdch a ran\u011bn\u00fdch, 300 zajatc\u016f a 14 d\u011bl, kter\u00e1 byla pro Lannese velk\u00fdm p\u0159\u00ednosem, proto\u017ee kolem nedobyt\u00e9ho Bardu nebylo mo\u017eno dosud p\u0159epravit \u017e\u00e1dn\u00e9 d\u011blo. Boudetova divize pro\u0161la kolem Bardu, obkl\u00ed\u010den\u00e9ho Loisonovou diviz\u00ed. Lecchiho Italsk\u00e1 legie se u Verres p\u0159ipravovala na v\u00fdstup do Valsesia, aby kryla lev\u00fd bok arm\u00e1dy. Muratova j\u00edzda se spojila s Monnierem v Saint-Rh\u00e9my a se Chambarlhacem v Etrouble a dorazila do Aosty.<\/P> 23. kv\u011btna 1800<\/STRONG>: P\u0159echod pr\u016fsmyku sv. Bernarda: na francouzsk\u00e9 odd\u00edly, obl\u00e9haj\u00edc\u00ed Bard tla\u010dil \u010das – pevnost bylo nutno obej\u00edt, aby byl zachov\u00e1n moment p\u0159ekvapen\u00ed. V noci z 23. na 24. kv\u011btna se Francouzi pokusili projet s d\u011blost\u0159electvem po hlavn\u00ed silnici – rakousk\u00fd velitel Bernkopf ale z pevnosti spustil po svahu ho\u0159\u00edc\u00ed sudy, kter\u00e9 osv\u011btlovaly c\u00edle jeho d\u011blost\u0159elc\u016fm.<\/P> 20. kv\u011btna 1801<\/STRONG>: za\u010d\u00e1tek „pomeran\u010dov\u00e9 v\u00e1lky“ mezi \u0160pan\u011blskem a Portugalskem, trvala jen patn\u00e1ct dn\u00ed. 18. kv\u011btna 1802<\/STRONG>: v Recey-sur-Ource se narodil Henri-Dominique Lacordaire (+ 21.11. 1861 v Soreze \/Tarn), absolvoval lyceum v Dijonu (1812) a Pr\u00e1vnickou \u0161kolu (1821), po advok\u00e1tsk\u00e9 praxi v Pa\u0159\u00ed\u017ei (1823) pro\u0161el konverz\u00ed (1824) a vstoupil do semin\u00e1\u0159e v Issy. Na kn\u011bze byl vysv\u011bcen 22.9. 1827. Na ja\u0159e se p\u0159ipojil ke kruhu \u017e\u00e1k\u016f F\u00e9licit\u00e9-Roberta de Lamennais a spolu s Montalembertem p\u0159isp\u00edval do novin L\u00b4Avenir (1830-31), od liber\u00e1ln\u00edho Lamennaise se odpoutal roku 1832. Na popud bl. Fr\u00e9d\u00e9rica Ozanama se ujal roku 1834 k\u00e1z\u00e1n\u00ed v College Stanislas a v letech 1835-36 byl vyzv\u00e1n pa\u0159\u00ed\u017esk\u00fdm arcibiskupem, aby se ujal postn\u00edch k\u00e1z\u00e1n\u00ed v Notre-Dame. Proti Lamennaisovi vystoupil ji\u017e roku 1834 sv\u00fdm d\u00edlem \u00davahy o filozofick\u00e9m syst\u00e9mu pana de Lamennais (Consid\u00e9rations sur le systeme philosophique de M. de Lamennais<\/EM>). Plodem jeho dlouh\u00e9ho pobytu v \u0158\u00edm\u011b (kv\u011bten 1836-z\u00e1\u0159\u00ed 1837) byly i Listy o Svat\u00e9m Stolci (Letters sur le Saint-Siege), kter\u00e9 byly odpov\u011bd\u00ed na Lamennaisovy \u0158\u00edmsk\u00e9 z\u00e1le\u017eitosti (Affaires de Rome<\/EM>). V b\u0159eznu 1839 oslovil francouzskou ve\u0159ejnost sv\u00fdm Pam\u011btn\u00edm spisem pro obnoven\u00ed \u0158\u00e1du brat\u0159\u00ed kazatel\u016f ve Francii) (M\u00e9moire pour le r\u00e9tablissement en France de l\u00b4Ordre des Freres Precheurs<\/EM>), sv\u016fj z\u00e1m\u011br p\u0159edlo\u017eil i gener\u00e1ln\u00edho p\u0159edstaven\u00e9mu \u0159\u00e1du a 9.4. 1839 p\u0159ijal v \u0159\u00edmsk\u00e9m chr\u00e1mu S. Maria sopra Minerva dominik\u00e1nsk\u00fd h\u00e1bit a po roce novici\u00e1tu v Convento della Quercia (Viterbo) slo\u017eil sliby 9.4. 1840. V \u010dervnu 1843 otev\u0159el prvn\u00ed konvent v Nancy, po n\u011bm\u017e n\u00e1sledovaly dal\u0161\u00ed: Chalais (1844), Flavigny (1848), Pa\u0159\u00ed\u017e (1849) a 15.9. 1850 byla ofici\u00e1ln\u011b obnovena francouzsk\u00e1 dominik\u00e1nsk\u00e1 provincie. V z\u00e1\u0159\u00ed 1854 slo\u017eil \u00fa\u0159ad provinci\u00e1la a v\u011bnoval se pln\u011b \u0159\u00edzen\u00ed T\u0159et\u00edho dominik\u00e1nsk\u00e9ho \u0159\u00e1du (Kongregace sv. Dominika pro v\u00fduku ml\u00e1de\u017ee). Vnit\u0159n\u00ed spory o observanci vedly francouzsk\u00e9 dominik\u00e1ny k op\u011btn\u00e9mu povol\u00e1n\u00ed Lacordaira do \u00fa\u0159adu provinci\u00e1la v z\u00e1\u0159\u00ed 1858 – dok\u00e1zal zalo\u017eit je\u0161t\u011b dal\u0161\u00ed konvent v Dijonu (1860), kter\u00fd se stal francouzsk\u00fdm \u0159\u00e1dov\u00fdm student\u00e1tem. Do politick\u00e9ho z\u00e1pasu se vr\u00e1til roku 1860 sv\u00fdm spisem O svobod\u011b It\u00e1lie a C\u00edrkve (De la libert\u00e9 de l\u00b4Italie et de l\u00b4\u00c9glise), v \u00fanoru t\u00e9ho\u017e roku byl zvolen \u010dlenem francouzsk\u00e9 Akademie. Byl snad nejslavn\u011bj\u0161\u00edm francouzsk\u00fdm apologetou sv\u00e9 doby.<\/P> 20. kv\u011btna 1802<\/STRONG>: Pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e1 francouzsk\u00e1 m\u00edrov\u00e1 smlouva s W\u00fcrttemberskem.<\/P> 23. kv\u011btna 1802<\/STRONG>: Pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e1 smlouva Francie s Pruskem o od\u0161kodn\u011bn\u00ed. <\/P> 20. kv\u011btna 1803<\/STRONG>: vyhl\u00e1\u0161en\u00ed v\u00e1lky mezi Angli\u00ed a Franci\u00ed.<\/P> 22. kv\u011btna 1803<\/STRONG>: Napol\u00e9on Bonaparte odpov\u011bd\u011bl na britsk\u00e9 embargo p\u0159\u00edkazem k zat\u010den\u00ed v\u0161ech anglick\u00fdch poddan\u00fdch, s\u00eddl\u00edc\u00edch ve Francii a konfiskaci v\u0161ech britsk\u00fdch lod\u00ed a zbo\u017e\u00ed ve francouzsk\u00fdch p\u0159\u00edstavech. <\/P> 17. kv\u011btna 1804<\/STRONG>: Sen\u00e1t odhlasoval v Pa\u0159\u00ed\u017ei pod p\u0159edsednictv\u00edm Cambac\u00e9rese senatus-consulte, kter\u00fdm byl Napol\u00e9onu Bonapartovi ud\u011blen titul c\u00edsa\u0159e Francouz\u016f (Empereur des Fran\u00e7ais<\/EM>) a pr\u00e1vo uchovat c\u00edsa\u0159skou d\u016fstojnost ve sv\u00e9 p\u0159\u00edm\u00e9, p\u0159irozen\u00e9, legitimn\u00ed a adoptivn\u00ed posloupnosti. Shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed pov\u011b\u0159ilo Cambac\u00e9rese, aby p\u0159edstavil senatus-consulte nov\u00e9mu c\u00edsa\u0159i. Pr\u016fvod v\u00edce ne\u017e stovky sen\u00e1tor\u016f s truba\u010di, n\u00e1sledovan\u00fdch vojensk\u00fdmi odd\u00edly vyrazil z Lucembursk\u00e9ho pal\u00e1ce do Saint-Cloud. Cambac\u00e9res m\u011bl p\u0159i t\u00e9to p\u0159\u00edle\u017eitosti na sob\u011b naposledy \u010derven\u00fd oblek konzul\u016f. Poprv\u00e9 oslovil Napol\u00e9ona titulem „Sire“, tak \u0161okuj\u00edc\u00edm pro osv\u00edcensk\u00e9 politiky revoluce, kte\u0159\u00ed snili o nov\u00e9m Washingtonovi a setkali se s mu\u017eem, jen\u017e se nahl\u00ed\u017eel sp\u00ed\u0161e v Karlovi Velik\u00e9m. Ve sv\u00fdch Pam\u011btech poj\u00edm\u00e1 tuto chv\u00edli jako z\u00e1sadn\u00ed p\u0159elom a smutn\u011b prohla\u0161uje: „P\u0159i v\u00fdkonu sv\u00fdch z\u00e1konod\u00e1rn\u00fdch funkc\u00ed jsem mohl b\u00fdt ob\u010das str\u017een okolnostmi, ale \u010dast\u011bji jsem jednal podle sv\u00fdch vlastn\u00edch z\u00e1m\u011br\u016f. Za Konzul\u00e1tu jsem si zachoval ve sv\u00fdch n\u00e1zorech velkou svobodu a ani\u017e bych vybo\u010dil z ohled\u016f, povinn\u00fdch v\u016f\u010di hlav\u011b st\u00e1tu, \u0159\u00edkal jsem j\u00ed st\u00e1le pravdu. Jakmile jsem se stal arcikancl\u00e9\u0159em, musel jsem p\u0159i mnoha p\u0159\u00edle\u017eitostech d\u00e1t ustoupit sv\u00fdm osobn\u00edm n\u00e1zor\u016fm p\u0159ed t\u00edsn\u00ed (embarras) sv\u00e9ho postaven\u00ed“. „Sire, dekret, kter\u00fd sen\u00e1t pr\u00e1v\u011b vyd\u00e1v\u00e1“, \u0159ekl Cambac\u00e9res, „je jen autentick\u00fdm vyj\u00e1d\u0159en\u00edm v\u016fle, kterou ji\u017e n\u00e1rod projevil. Tento dekret, kter\u00fd V\u00e1m ud\u011bluje nov\u00fd titul a kter\u00fd zaji\u0161\u0165uje jeho d\u011bdictv\u00ed po V\u00e1s i Va\u0161emu jm\u00e9nu, nep\u0159id\u00e1v\u00e1 nic ani Va\u0161\u00ed sl\u00e1v\u011b, ani Va\u0161im pr\u00e1v\u016fm\u2026 Francouzsk\u00fd lid dobrovoln\u011b u\u017e\u00edv\u00e1 sv\u00fdch pr\u00e1v, aby sv\u011b\u0159il Va\u0161emu Veli\u010denstvu moc, j\u00ed\u017e mu jeho z\u00e1jem zabra\u0148uje vykon\u00e1vat s\u00e1m\u2026 \u0160\u0165astn\u00fd vlada\u0159, jen\u017e svou moc dr\u017e\u00ed na z\u00e1klad\u011b v\u016fle, d\u016fv\u011bry a l\u00e1sky spoluob\u010dan\u016f!“. Nov\u00fd arcikancl\u00e9\u0159 C\u00edsa\u0159stv\u00ed (Cambac\u00e9res), arcipokladn\u00edk (Lebrun) a konet\u00e1bl (Louis Bonaparte) sklonili jako prvn\u00ed p\u0159ed c\u00edsa\u0159em koleno a p\u0159\u00edsahali mu poslu\u0161nost a v\u011brnost. <\/P> 18. kv\u011btna 1804<\/STRONG>: Senatus-consulte, proklamuj\u00edc\u00ed Bonaparta c\u00edsa\u0159em Francouz\u016f pod jm\u00e9nem Napol\u00e9on I., obsahuj\u00edc\u00ed \u00fapravy \u00fastavy (Constitution de l\u00b4an XII<\/EM>). 19. kv\u011btna 1804<\/STRONG>: jmenov\u00e1n\u00ed 18 mar\u0161\u00e1l\u016f c\u00edsa\u0159stv\u00ed.<\/P> 22. kv\u011btna 1804 <\/STRONG>ve St\u00e1tn\u00ed rad\u011b za\u010d\u00edn\u00e1 diskuse o Code p\u00e9nal a Code d\u00b4Instruction criminelle.<\/P> 17. kv\u011btna 1805<\/STRONG>: zem\u0159el v Montpellieru Ferdinand von Hompesch zu Bohlheim, 71. velmistr ryt\u00ed\u0159sk\u00e9ho a \u0161pit\u00e1ln\u00edho \u0159\u00e1du svat\u00e9ho Jana Jeruzal\u00e9msk\u00e9ho, zvolen\u00fd 17.7. 1797, kter\u00fd kapituloval na Malt\u011b p\u0159ed francouzsk\u00fdmi silami 18.6. 1798.<\/P><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" 204 let17. kv\u011btna 1800: P\u0159echod pr\u016fsmyku sv. Bernarda: Bethier p\u0159enesl sv\u016fj gener\u00e1ln\u00ed \u0161t\u00e1b ze Saint-Pierre do Etrouble s kr\u00e1tjou zast\u00e1vkou ve svatobernardsk\u00e9m hospicu. Lannes dostall rozkaz donutit nep\u0159\u00edtele aby vyklidil \u00fadol\u00ed Aosty a\u017e k pevnosti Bard a aby na ni okam\u017eit\u011b za\u00fato\u010dil. Prvn\u00ed konzul dorazil do Martigny, kde t\u0159i dny \u010dekal na v\u00fdstup do pr\u016fsmyku, […]<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[129,32],"tags":[],"class_list":["post-543","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nezobrazovat-na-homepage","category-vyroci-tydne"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/543","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=543"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/543\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":1394,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/543\/revisions\/1394"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=543"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=543"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=543"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}203 let<\/H5>
V nizozemsk\u00e9m s\u00b4-Hertogenbosch se narodil bernardinus Joannes Van Miert (1801-1870), \u0159\u00edmskokatolick\u00fd kn\u011bz (1825) a zakladatel kongregace Franti\u0161k\u00e1nek Neposkvrn\u011bn\u00e9ho po\u010det\u00ed Matky Bo\u017e\u00ed (1844). <\/P>202 let<\/H5>
201 let<\/H5>
200 let<\/H5>
Moniteur otiskl list c\u00edsa\u0159e Napol\u00e9ona I. Cambac\u00e9resovi: „Ob\u010dane konzule Cambac\u00e9resi, V\u00e1\u0161 titul se m\u011bn\u00ed; Va\u0161e funkce a moje d\u016fv\u011bra z\u016fst\u00e1vaj\u00ed stejn\u00e9. Ve vysok\u00e9 hodnosti arcikancl\u00e9\u0159e C\u00edsa\u0159stv\u00ed, j\u00ed\u017e jste nyn\u00ed nad\u00e1n, budete projevovat, jak jste \u010dinil v hodnosti konzula, moudrost sv\u00fdch rad a vynikaj\u00edc\u00edch talent\u016f, kter\u00e9 V\u00e1m daly tak d\u016fle\u017eit\u00fd pod\u00edl na v\u0161em, co jsem mohl dobr\u00e9ho vykonat. Mohu si tedy jen p\u0159\u00e1t, abyste si uchoval i nad\u00e1le stejn\u00e9 city v\u016f\u010di st\u00e1tu a v\u016f\u010di mn\u011b. Napol\u00e9on“ (v p\u016fvodn\u00edm listu st\u00e1l podpis: Bonaparte).
Z\u00e1kladn\u00ed sen\u00e1tn\u00ed usnesen\u00ed po\u010d\u00edtalo se sen\u00e1tn\u00ed komis\u00ed pro svobodu tisku, av\u0161ak z\u00e1rove\u0148 s obnoven\u00edm ministerstva v\u0161eobecn\u00e9 policie byl v jeho r\u00e1mci z\u0159\u00edzen \u00fa\u0159ad pro dobrozd\u00e1n\u00ed. T\u00edm dostala policie cenzurn\u00ed pravomoc; teprve 5.2. 1810, v dob\u011b poklesu Fouch\u00e9ho vlivu, bylo dekretem z\u0159\u00edzeno Gener\u00e1ln\u00ed \u0159editelstv\u00ed tisk\u00e1ren a knihkupectv\u00ed a sv\u011b\u0159eno Josephu-Maire Portalisovi na ministerstvu vnitra.<\/P>199 let<\/H5>