7. \u010dervna 1800<\/STRONG>: Italsk\u00e9 ta\u017een\u00ed: Napol\u00e9on Bonaparte provedl v mil\u00e1nsk\u00e9m Castello Sforzesco p\u0159ehl\u00eddku \u0161esti tis\u00edc mu\u017e\u016f, kolem t\u0159iadvac\u00e1t\u00e9 hodiny ve\u010der mu Bourrienne sd\u011blil, \u017ee zadr\u017een\u00fd Melas\u016fv posel p\u0159in\u00e1\u0161el zpr\u00e1vu o kapitulaci Janova – Napol\u00e9on dal vzbudit \u0161t\u00e1b a za\u010dal diktovat rozkazy. 8. \u010dervna 1800<\/STRONG>: Italsk\u00e9 ta\u017een\u00ed: r\u00e1no p\u0159ekro\u010dila rozvodn\u011bn\u00fd P\u00e1d u San-Cipriana pouze \u010d\u00e1st francouzsk\u00e9 arm\u00e1dy a Lannes zam\u00ed\u0159il s Watrinovou diviz\u00ed na Stradellu a z vlastn\u00ed iniciativy postoupil d\u00e1le na z\u00e1pad, kde zahnal v Broni rakousk\u00fd zadn\u00ed voj. Po cel\u00fd den p\u0159ech\u00e1zela Chambarlhacova divize \u0159eku po pontonov\u00e9m most\u011b, z\u016fstala ale je\u0161t\u011b bez d\u011blost\u0159electtva. Nave\u010der zaujali Francouzi tyto pozice: Monnierova, Gardannova a Lapoypova divize, j\u00e1dro jezdectva a d\u011blost\u0159electvo st\u00e1ly st\u00e1le je\u0161t\u011b u P\u00e1du; na ji\u017en\u00edm b\u0159ehu st\u00e1l u Stradelly Lannes se 4. p\u011b\u0161\u00ed p\u016flbrig\u00e1dou, 12. husarsk\u00fdm plukem, Watrinov\u00fdm d\u011blost\u0159electvem se dv\u011bma d\u011bly, d\u011blost\u0159electvem Konzulsk\u00e9 gardy se dv\u011bma d\u011bly, tedy celkem asi se 7.000mu\u017ei; v San Ciprianu st\u00e1l Chambarlhac se dv\u011bma p\u016flbrig\u00e1dami, to je asi 4.000 mu\u017ei; Murat obsadil Piacenzu se dv\u011bma p\u016flbrig\u00e1dami Boudetovy divize a jeho j\u00edzdou (2 eskadrony 11. husarsk\u00e9ho pluku) a n\u011bkolika d\u011bly, tedy celkem asi s 3.000 mu\u017ei. 9. \u010dervna 1800<\/STRONG>: Italsk\u00e9 ta\u017een\u00ed: Rakousk\u00fd podmar\u0161\u00e1lek Ott se v Casteggiu spojil s mar\u0161\u00e1lem O\u00b4Reillym, kter\u00e9ho vyhnal z Piacenzy Murat a ustupoval p\u0159ed Lannesem – pora\u017een u Montebella.<\/P> 11. \u010dervna 1800<\/STRONG>: Italsk\u00e9 ta\u017een\u00ed: Desaix, prov\u00e1zen\u00fd Rappem a Savarym dorazil do Bonapartova gener\u00e1ln\u00edho \u0161t\u00e1bu v Montebellu. Prvn\u00ed konzul s n\u00edm celou noc rozmlouval o tom, co se odehr\u00e1lo v Egypt\u011b a zvl\u00e1\u0161t\u011b se zaj\u00edmal o jedn\u00e1n\u00ed z El-Ar\u00ed\u0161e, slo\u017een\u00ed tureck\u00e9 arm\u00e1dy Velk\u00e9ho vez\u00edra a bitvu u Heliopole. „Jak jste mohl p\u0159ipojit sv\u00e9 jm\u00e9no ke kapitulaci z El-Ar\u00ed\u0161e?“, zeptal se. Desaix odpov\u011bd\u011bl: „Ud\u011blal jsem to a ud\u011blal bych to zas, proto\u017ee vrchn\u00ed velitel ji\u017e necht\u011bl z\u016fstat v Egypt\u011b a tak\u00e9 proto, \u017ee v v tak vzd\u00e1len\u00e9 arm\u00e1d\u011b, mimo vliv vl\u00e1dy, se dispozice vrchn\u00edho velitele rovnaly rozhodnut\u00ed p\u011bti \u0161estin arm\u00e1dy. Arm\u00e1dou Velk\u00e9ho vez\u00edra jsem v\u017edy velmi pohrdal, proto\u017ee jsem ji vid\u011bl zbl\u00edzka; napsal jsem Kl\u00e9berovi, \u017ee ji za\u017eenu jen se svou diviz\u00ed. Kdybyste mi byl zanechal velen\u00ed Egyptsk\u00e9 armm\u00e1d\u011b a kdybyste byl s sebou odvezl Kl\u00e9bera, byl bych v\u00e1m udr\u017eel tuto kr\u00e1snou provincii a nikde byste byl nesly\u0161el mluvit o kapitulaci. Ale v\u011bci se nakonec velmi obr\u00e1tily a Kl\u00e9ber u Heliopole napravil chyby, kter\u00fdch se dopou\u0161t\u011bl ji\u017e po \u0161est m\u011bs\u00edc\u016f“. <\/P> 12. \u010dervna 1800<\/STRONG>: dekretem konzul\u016f bylo stanoveno, \u017ee p\u0159i ka\u017ed\u00e9m n\u00e1rodn\u00edm sv\u00e1tku konzulov\u00e9 p\u0159edaj\u00ed p\u011bti invalid\u016fm, vybran\u00fdm sv\u00fdmi druhy pro sv\u00e9 z\u00e1sluhy, medaile s n\u00e1pisem „Republika sv\u00fdm obr\u00e1nc\u016fm“. 13. \u010dervna 1800<\/STRONG>: Italsk\u00e9 ta\u017een\u00ed: Gardannova divize p\u0159enocovala tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159 nep\u0159\u00e1telsk\u00fdm poln\u00edm oipevn\u011bn\u00edm, Chambarlhacova divize u Marenga, Watrinova v San-Giulianu a Monnierova v Garofoli. Lapoypova divize dorazila do Ponte-Curone a zv\u00fd\u0161ila tak po\u010det francouzsk\u00fdch diviz\u00ed, p\u0159ipraven\u00fdch k bitv\u011b na p\u011bt. <\/P> 13. \u010dervna 1802<\/STRONG>: ministr v\u0161eobecn\u00e9 policie Fouch\u00e9 zru\u0161il, alespo\u0148 ofici\u00e1ln\u011b, \u00fa\u0159ad pro „zadr\u017eovan\u00ed dopisy“ (\u010cern\u00fd kabinet), Restif de la Bretonne byl vy\u0161krtnut ze seznamu zam\u011bstnanc\u016f a obdr\u017eel m\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed g\u00e1\u017ei. <\/P> 12. \u010dervna 1803<\/STRONG>: Napoleon po\u017e\u00e1dal Rusko o zprost\u0159edkov\u00e1n\u00ed mezi Franci\u00ed a Angli\u00ed.<\/P> 8. \u010dervna 1804<\/STRONG>: ve V\u00eddni se narodila du\u0161evn\u011b chor\u00e1 dcera c\u00edsa\u0159e Franti\u0161ka I. (II.) z jeho druh\u00e9ho man\u017eelstv\u00ed s Mari\u00ed Terezi\u00ed Neapolsko-sicilskou, Maria Anna, zem\u0159ela ve V\u00eddni 28.12. 1858.<\/P> 9. \u010dervna 1804<\/STRONG>: Napol\u00e9on Bonaparte napsal arcikancl\u00e9\u0159i C\u00edsa\u0159stv\u00ed Cambac\u00e9resovi: „M\u016fj bratran\u010de, soudci dnes r\u00e1no v osm hodin p\u0159ikro\u010dili k rozhodnut\u00ed“. K vynesen\u00ed rozsudku nad roajalistick\u00fdmi spiklenci pot\u0159ebovali v\u00edce ne\u017e 24 hodin. 10. \u010dervna 1804<\/STRONG>: Georges Cadoudal, Armand de Polignac a dal\u0161\u00edch 18 spiklenc\u016f bylo odsouzeno k trestu smrti. Moreau a Jules de Polignac byli odsouzeni ke dv\u011bma rok\u016fm \u017eal\u00e1\u0159e, co\u017e vyvolalo Napol\u00e9on\u016fv hn\u011bv jako trest p\u0159\u00edli\u0161 n\u00edzk\u00fd v\u016f\u010di \u010dlov\u011bku, kter\u00fd byl shled\u00e1n vinn\u00fdm a jemu\u017e m\u011bl v \u00famyslu velkodu\u0161n\u011b ud\u011blit milost. To u\u010dinil alespo\u0148 pro Armanda de Polignac a napsal 11. \u010dervna ministrovi spravedlnosti R\u00e9gnierovi: „Nemohli jsme se ubr\u00e1nit tomu, aby se n\u00e1s dotkla bolest pan\u00ed de Polignac. Krom toho jsme si vzpomenuli, \u017ee jsme byli v prvn\u00edch l\u00e9tech ml\u00e1d\u00ed spojeni s t\u00edmto mlad\u00fdm mu\u017eem v koleji“. <\/P> 12. \u010dervna 1804<\/STRONG>: monopol pompes funebres<\/EM> ve prosp\u011bch c\u00edrkve. <\/P> 7. \u010dervna 1805<\/STRONG>: Eugene de Beauharnais je jmenov\u00e1n italsk\u00fdm vicekr\u00e1lem a st\u00e1v\u00e1 se po Melzim d\u00b4Eril „d\u00e9positaire de l\u00b4autorit\u00e9 civile et militaire<\/EM>“ v Mil\u00e1n\u011b. 8. \u010dervna 1805<\/STRONG>: Italsk\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed: Dekretem byli ustaveni dva st\u00e1tn\u00ed sekret\u00e1\u0159i Italsk\u00e9ho kr\u00e1lovstv\u00ed – v Pa\u0159\u00ed\u017ei Aldini, ministr st\u00e1tn\u00ed sekret\u00e1\u0159, kter\u00fd v t\u00e9to funkci p\u016fsobil a\u017e do roku 1814 a prov\u00e1zel Napol\u00e9ona na jeho cest\u00e1ch, v Mil\u00e1n\u011b st\u00e1tn\u00ed rada a st\u00e1tn\u00ed sekret\u00e1\u0159 Vaccari, kter\u00fd v t\u00e9to funkci p\u016fsobil a\u017e do roku 1809, kdy byl nahrazen Strigellim. Jejich \u00fakolem byla p\u00e9\u010de o \u00fa\u010dinn\u00e9 a rychl\u00e9 prov\u00e1d\u011bn\u00ed dekret\u016f. V p\u0159edchoz\u00edm obdob\u00ed, za italsk\u00e9 Republiky, s\u00eddlil ministr zahrani\u010dn\u00edch v\u011bc\u00ed Ferdinando Marescalchi v Pa\u0159\u00ed\u017ei, kde m\u011bl bl\u00ed\u017ee k prezidentu Bonapartovi, zat\u00edmco st\u00e1tn\u00ed radov\u00e9 a sekret\u00e1\u0159i Guicciardi, Nobili a posl\u00e9ze i Vaccari pracovali v Mil\u00e1n\u011b po boku viceprezidenta Melziho d\u00b4Eril. 9. \u010dervna 1805<\/STRONG>: Villeneuve, kter\u00fd se nemohl spojit s flotilou Missiessyho, operuj\u00edc\u00ed v Antil\u00e1ch, se vrac\u00ed do Evropy.<\/P><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" 204 let7. \u010dervna 1800: Italsk\u00e9 ta\u017een\u00ed: Napol\u00e9on Bonaparte provedl v mil\u00e1nsk\u00e9m Castello Sforzesco p\u0159ehl\u00eddku \u0161esti tis\u00edc mu\u017e\u016f, kolem t\u0159iadvac\u00e1t\u00e9 hodiny ve\u010der mu Bourrienne sd\u011blil, \u017ee zadr\u017een\u00fd Melas\u016fv posel p\u0159in\u00e1\u0161el zpr\u00e1vu o kapitulaci Janova – Napol\u00e9on dal vzbudit \u0161t\u00e1b a za\u010dal diktovat rozkazy.Rakousk\u00fd podmar\u0161\u00e1lek Ott se v Novi dozv\u011bd\u011bl, \u017ee Francouzi p\u0159ech\u00e1zej\u00ed na ji\u017en\u00ed b\u0159eh P\u00e1du […]<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[129,32],"tags":[],"class_list":["post-545","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nezobrazovat-na-homepage","category-vyroci-tydne"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/545","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=545"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/545\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":1396,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/545\/revisions\/1396"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=545"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=545"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=545"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}
Rakousk\u00fd podmar\u0161\u00e1lek Ott se v Novi dozv\u011bd\u011bl, \u017ee Francouzi p\u0159ech\u00e1zej\u00ed na ji\u017en\u00ed b\u0159eh P\u00e1du a rozhodl se na n\u011b za\u00fato\u010dit.<\/P>
Rakousk\u00fd podmar\u0161\u00e1lek Ott dorazil do Voghery.<\/P>
Italsk\u00e9 ta\u017een\u00ed: Napol\u00e9on se r\u00e1no vydal do Voghery, kde na radnici p\u0159ijal rakousk\u00e9 parlament\u00e1\u0159e, navrhuj\u00edc\u00ed v\u00fdm\u011bnu zajatc\u016f. <\/P>202 let<\/H5>
201 let<\/H5>
200 let<\/H5>
V Pa\u0159\u00ed\u017ei zem\u0159el Fran\u00e7ois Valentin Mulot (1749-1804). \u0158eholn\u00ed kanovn\u00edk od Sv. Viktora, roku 1789 se stal \u010dlenem provizorn\u00ed spr\u00e1vy pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9 Radnice a posl\u00e9ze icepresidentem jej\u00ed rady. V Z\u00e1konod\u00e1rn\u00e9m shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed, stejn\u011b jako v Konventu, st\u00e1l stranou a za Teroru byl uv\u011bzn\u011bn. N\u00e1sledn\u011b byl \u010dlenem pam\u00e1tkov\u00e9 komise a za Konzul\u00e1tu byl gener\u00e1ln\u00edm sekret\u00e1\u0159em prefektury d\u00e9partementu Seine.<\/P>199 let<\/H5>
V Orl\u00e9ansu zem\u0159el Michel Gentil (1759-1805), do Z\u00e1konod\u00e1rn\u00e9ho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed a N\u00e1rodn\u00edho Konventu byl zvolen jako poslanec za Loiret, v procesu s kr\u00e1lem hlasoval pro odvol\u00e1n\u00ed k lidu a uv\u011bzn\u011bn\u00ed a\u017e do uzav\u0159en\u00ed m\u00edru. Byl \u010dlenem Rady p\u011bti set.<\/P>
Dekretem byl zachov\u00e1n ur\u010dit\u00fd po\u010det \u0159eholn\u00edch dom\u016f \u0159\u00e1d\u016f a kongregac\u00ed, v\u011bnuj\u00edc\u00edch se vyu\u010dov\u00e1n\u00ed a p\u00e9\u010di o nemocn\u00e9; mendikanti byli shrom\u00e1\u017ed\u011bni do 88 konvent\u016f (26 konvent\u016f minorit\u016f, 32 konvent\u016f reformovan\u00fdch franti\u0161k\u00e1n\u016f a 30 konvent\u016f kapuc\u00edn\u016f). Dekret byl dopln\u011bn 22. \u010dervna.<\/P>