{"id":559,"date":"2004-08-06T00:00:00","date_gmt":"2004-08-05T23:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/napoleonske-dny-historie\/"},"modified":"2024-11-27T15:33:56","modified_gmt":"2024-11-27T13:33:56","slug":"napoleonske-dny-historie","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/napoleonske-dny-historie\/","title":{"rendered":"Napoleonsk\u00e9 dny – historie"},"content":{"rendered":"
Po\u010dátkem prosince roku 1805 stanula v prostoru mezi Šlapanicemi a Slavkovem spojená rakousko-ruská vojska proti armád\u011b francouzského císa\u0159e Napoleona I. Nejslavn\u011bjšímu Napoleonovu vít\u011bzství p\u0159edcházelo skv\u011blé ta\u017eení, v n\u011bm\u017e b\u011bhem dvou m\u011bsíc\u016f p\u0159inutil ke kapitulaci rakouskou armádu v Bavorsku a její zbytky, spojené s ruskými oddíly, zatla\u010dil p\u0159es celé Dolní Rakousko a\u017e na Moravu k Olomouci. U Olomouce spojence posílily další ruská vojska a jejich po\u010detní síla p\u0159ivedla ruského cara a rakouského císa\u0159e, p\u0159ítomné u armády, k myšlence ofenzivního postupu proti Napoleonovi, a to bez ohledu na skute\u010dnost, \u017ee se ze severní Itálie blí\u017eila na pomoc silná armáda arcivévody Karla. Spojenci vyrazili od Olomouce k Brnu a 2. prosince, ve výro\u010dní den Napoleonovy korunovace, se ob\u011b nep\u0159átelské armády st\u0159etly.<\/p>\n

Spojenci obsadili linii táhnoucí se od prostoru severn\u011b od olomoucké silnice p\u0159es Staré Vinohrady, dominantní pratecký kopec a\u017e na jih k Telnici. Jejich zám\u011brem bylo úderem levého k\u0159ídla rozbít pravé k\u0159ídlo Napoleonovo, od\u0159íznout jej od jeho spojovacích linií s Vídní a zni\u010dit jej \u010di zatla\u010dit do \u010cech. K tomuto cíli disponovali oba spojene\u010dtí monarchové asi 90 000 mu\u017ei. Jejich protivník byl asi o 15 000 mu\u017e\u016f slabší, ovšem vojensky mnohem zkušen\u011bjší. Úder\u016fm spojeneckého levého k\u0159ídla na Telnici a Sokolnice \u010delil jen pom\u011brn\u011b nepo\u010detnými oddíly, v\u011btšinu své armády dr\u017eel v záloze pro p\u0159ipravovaný zni\u010dující úder. Došlo k n\u011bmu ve chvíli, kdy spojenci ji\u017e tém\u011b\u0159 vyklidili pratecký kopec a obrovskou silou úto\u010dili na Sokolnice. Sbor maršála Soulta kryt mlhou nepozorovan\u011b dorazil a\u017e k Pracím, prudkým náporem zaúto\u010dil na Staré Vinohrady a pratecký kopec a po urputném boji s rakouskými a ruskými jednotkami se jich zmocnil. Nepomohl ani zásah carské ruské gardy, bitva byla ztracena. Spojenci museli opustit bojišt\u011b a ve zmatku se stáhnout ke Slavkovu. Rakousko-ruské jednotky v prostoru Sokolnic poté byly z v\u011btší \u010dásti obklí\u010deny a p\u0159inuceny ke kapitulaci. Jen malé \u010dásti se poda\u0159ilo uniknout p\u0159es hráze zamrzlých rybník\u016f. Zde je nutno p\u0159ipomenout legendu, rozši\u0159ovanou Napoleonem a \u017eivou do dnešních dn\u016f, podle ní\u017e m\u011bly v rybnících zahynout tisíce ruských voják\u016f. V pramenech dolo\u017eené výlovy rybník\u016f, na\u0159ízené po bitv\u011b, nalezly pouze utopené kon\u011b a ztracený vále\u010dný materiál.<\/p>\n

Spojenecká vojska tedy ve svém st\u0159edu a na levém k\u0159ídle utrp\u011bla katastrofální porá\u017eku. Zbýval ješt\u011b ruský sbor generála Bagrationa, jen\u017e vedl pom\u011brn\u011b izolovaný boj se sborem maršála Lannese u Tvaro\u017ené a v prostoru olomoucké silnice. P\u0159esto\u017ee i Bagration utrp\u011bl zna\u010dné ztráty, nebyl rozdrcen a se svým sborem jako jediný ustoupil v dobrém po\u0159ádku.<\/p>\n



<\/p>\n

Spojenecká armáda nebyla ji\u017e schopna boje a ustupovala sm\u011brem na Hodonín do Uher. Šestého prosince pak bylo ve slavkovském zámku podepsáno p\u0159ím\u011b\u0159í, následované tzv. prešpurským mírem, který p\u0159inesl Rakousku zna\u010dné územní ztráty. Slavkovská bitva se stala v d\u011bjinách významným pojmem a sám Napoleon si ji cenil nejvýše ze všech bitev, které svedl.<\/div>\n




Ve dnech 28. 6. – 19. 7. 1931 se v prostorách slavkovského zámku konala tzv. napoleonská výstava. Podn\u011btem k její realizaci bylo p\u0159evzetí poz\u016fstalosti zakladatele Mohyly míru prof. P. Aloise Slováka do pé\u010de m\u011bsta. Výstava, uspo\u0159ádaná p\u0159i p\u0159íle\u017eitosti 125. výro\u010dí bitvy u Slavkova a 120. výro\u010dí smrti císa\u0159e Napoleona I., m\u011bla být manifestací za sv\u011btový mír, ministerstvo národní obrany se však ohradilo proti ”nemístnému pacifismu” a po\u017eadovalo po organizátorech výstavy, aby hlavním cílem bylo spíše vyzdvi\u017eení \u010deskoslovensko–francouzského p\u0159átelství.<\/p>\n

Myšlenka uspo\u0159ádat napoleonskou výstavu se zrodila roku 1930, v srpnu tého\u017e roku byl ustaven spolek Napoleonská výstava ve Slavkov\u011b. Jeho \u010dlenové získali \u0159adu dobových p\u0159edm\u011bt\u016f ze soukromých i státních sbírek, krom\u011b toho zajistili finan\u010dní podporu celé akce od mnoha \u017eivnostník\u016f a podnikatel\u016f, kte\u0159í se navíc sami stali vystavovateli svých výrobk\u016f. Pro napoleonskou \u010dást výstavy bylo získáno se souhlasem majitele Josefa Pálffyho levé k\u0159ídlo zámku. Návšt\u011bvníci mohli té\u017e poprvé zhlédnout obrazy z bývalé kounicovské sbírky, umíst\u011bné v prostorách zámecké obrazové galerie. Celou expozici uspo\u0159ádal architekt Antonín Kuriál.<\/p>\n

Výstava se konala pod patronací mnoha významných \u010deskoslovenských a zahrani\u010dních osobností, protektorát nad ní p\u0159evzali \u010dlenové \u010deskoslovenské vlády. V zahrani\u010dní \u010dásti \u010destného p\u0159edsednictva sed\u011blo mnoho významných Francouz\u016f, mezi nimi Jenniau Achile, konzul francouzské republiky v Brn\u011b, Louis Foucher, ná\u010delník francouzské mise v \u010cSR a Madame Denis, vdova po profesoru Arnoštu Denisovi. Za ú\u010dasti mnoha významných host\u016f byla výstava zahájena 28. \u010dervna 1931. Pátého \u010dervence tého\u017e roku si ji prohlédl i prezident Masaryk. <\/p>\n

P\u0159i p\u0159íle\u017eitosti konání výstavy byla vydána publikace Slavkov (Napoléon – Austerlitz 1805-1931), vyšel i Katalog Napoleonské výstavy s popisem všech vystavovaných exponát\u016f napoleonské \u010dásti výstavy. Napoleonských památek se podle katalogu sešlo na výstav\u011b celkem 493. Exponáty byly rozmíst\u011bny do 12 zámeckých sál\u016f a dominovala jim busta císa\u0159e Napoleona ze sbírek Emmy Destinové, umíst\u011bná v Salla terren\u011b slavkovského zámku. Vystavených obraz\u016f bylo dle katalogu celkem 187. Druhá \u010dást výstavy, zem\u011bd\u011blské, pr\u016fmyslová, \u017eivnostenská a kulturní, byla umíst\u011bna do budovy obecné a m\u011bš\u0165anské školy, Zemské odborné hospodá\u0159ské školy, Zemské dr\u016fbe\u017eárny a klášterní budovy.<\/p>\n

Výstava byla po všech stránkách úsp\u011bšná a celkem ji navštívilo 73000 našich i zahrani\u010dních zájemc\u016f o danou tematiku. Po skon\u010dení se p\u0159esunula do Prahy, kde ji uspo\u0159ádaly Pra\u017eské vzorkové veletrhy. I zde se do\u010dkala velkého úsp\u011bchu.<\/p>\n

Samotná slavkovská výstava se stala podn\u011btem pro projekt nov\u011b budovaného ”krajského” muzea, které se m\u011blo specializovat na napoleonskou tematiku. Základem sbírek nov\u011b projektovaného muzea m\u011bla být \u010dást exponát\u016f, které se po skon\u010dení výstavy poda\u0159ilo udr\u017eet ve m\u011bst\u011b. Tyto p\u0159edm\u011bty tvo\u0159í základ dnešního sbírkového fondu Historického muzea ve Slavkov\u011b u Brna. Nové muzeum dostalo název Napoleonské muzeum. a jeho vznik je kladen do roku 1932, nem\u011blo však dlouhého trvání. Spolu s muzeem vznikl ve Slavkov\u011b ve stejném roce i Klub p\u0159átel Francie, který zalo\u017eili bývalí \u010dlenové výstavního výboru v \u010dele s dr. Jaroslavem Gregorem. Podle stanov spolku byla hlavním cílem podpora návšt\u011bvnosti a rozvoj turistiky ve slavkovském kraji. Klub získal pro Napoleonské muzeum, které spravoval, t\u0159i místnosti levého k\u0159ídla zámku v p\u0159ízemí. Jeho \u010dlenové se sna\u017eili vyu\u017eít také velkého úsp\u011bchu Napoleonské výstavy ješt\u011b k jiné významné kulturní akci, kterou byly tzv. Napoleonské hry. I. napoleonské hry se konaly za obrovské ú\u010dasti ú\u010dinkujících a divák\u016f 10. zá\u0159í 1933 v zámeckém parku a v roli Napoleona vystoupil O.\u010cermák. Pro velký úsp\u011bch se 16. \u010dervna 1935 uskute\u010dnily II. napoleonské hry. Tentokrát na nich vystoupilo na 800 uniformovaných i krojovaných vojenských a civilních osob. Napoleona p\u0159edstavoval herec Národního divadla v Praze Bed\u0159ich Karen, scéná\u0159 znovu napsal dr. Slávek Gregor. Patronát nad pr\u016fb\u011bhem II. napoleonských her p\u0159evzali \u010deskoslovenský ministr zahrani\u010dních v\u011bcí dr. Edvard Beneš, \u010deskoslovenský ministr národní obrany Bed\u0159ich Bradá\u010d a francouzský vyslanec v Praze Emil Naggiar.<\/p>\n

Napoleonské hry se staly ideovým východiskem pro vznik tzv. vzpomínkových akcí v osmdesátých letech 20. století. Ú\u010dastníci v dobových uniformách si p\u0159i nich p\u0159ipomínali události, které se u Slavkova odehrály na po\u010dátku 19. století. Od poloviny 90. let 20. století na n\u011b navázaly novodobé Napoleonské dny. Konají se v polovin\u011b m\u011bsíce srpna, tedy p\u0159ibli\u017en\u011b ve výro\u010dí Napoleonových narozenin, a jsou „menší“ letní obdobou vzpomínkových akcí zimních. Jejich zám\u011brem je seznámit ve\u0159ejnost zábavnou formou s \u010dástí naší i evropské historie. Program se s p\u0159ibývajícími ro\u010dníky rozši\u0159uje a dopl\u0148uje, krom\u011b tradi\u010dní vojensko-historické \u010dásti se p\u0159ipojují kulturní \u010di \u0159emeslné aktivity. Díky spolupráci s Projektem Austerlitz a C.E.N.S (Central European Napoleonic Society<\/span>) se da\u0159í tento projekt dále rozši\u0159ovat. <\/p>\n

Ka\u017edoro\u010dn\u011b ve stejném termínu se odehrávají i další dv\u011b akce, na nich\u017e Projekt Austerlitz participuje. Je to jednak Napoleon Golf Cup (zalo\u017een 2002), který je jediným turnajemna sv\u011bt\u011b, kde se tzv. "cannon start" startuje výst\u0159elem z repliky historického d\u011bla. V roce 2004 dále p\u0159ibyla výstava vín Grand Prix Austerlitz po\u0159ádaná v rámci Projektu Austerlitz Moravskou bankou vín. Výstava, spojená s ochutnávkou pro ve\u0159ejnost, probíhá ve spole\u010denském centru Bonaparte ve Slavkov\u011b u Brna.<\/p>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Stru\u010dn\u00e1 historie Napoleonsk\u00fdch dn\u016f na slavkovsk\u00e9m boji\u0161ti.<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[129,112],"tags":[],"class_list":["post-559","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nezobrazovat-na-homepage","category-napoleonske-dny"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/559","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=559"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/559\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":1410,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/559\/revisions\/1410"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=559"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=559"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=559"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}