P\u00e1te\u010dn\u00ed ve\u010der v \u0159et\u011bzci akc\u00ed p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc\u00edch bitvu u Slavkova pat\u0159\u00ed tradi\u010dn\u011b od 60. let 20. stolet\u00ed komorn\u00edmu zapalov\u00e1n\u00ed Ji\u0159\u00edkovick\u00fdch oh\u0148\u016f na \u017dur\u00e1ni. Toto setk\u00e1n\u00ed o\u017eivuje vzpom\u00ednku vyp\u00e1len\u00fdch Ji\u0159\u00edkovic a symbolizuje trag\u00e9dii, kterou znamenala bitva pro obyvatelstvo ob\u00fdvaj\u00edc\u00ed krajinu vybranou pro st\u0159etnut\u00ed. P\u00e1te\u010dn\u00edho ve\u010dera dne 29. listopadu 2002 se poprv\u00e9 setkala tich\u00e1 skupina lid\u00ed tak\u00e9 u kostela Sv. Jana K\u0159titele na slavkovsk\u00e9m h\u0159bitov\u011b. U vchodu do rodov\u00e9 hrobky Kounic\u016f, zbudovan\u00e9 pod t\u00edmto kostelem si p\u0159\u00edtomn\u00ed p\u0159ipomn\u011bli, \u017ee v\u00e1lka v roce 1805 siln\u011b zas\u00e1hla i ostatn\u00ed obyvatele \u010desk\u00fdch zem\u00ed, z nich\u017e mnoz\u00ed byli od\u011bni v uniformu jedn\u00e9 z arm\u00e1d, krv\u00e1cej\u00edc\u00edch na pol\u00edch u Slavkova. <\/font>
![\"Pietn\u00ed](\"http:\/\/www.austerlitz.org\/images\/imagesOT\/IMG_00342.jpg\")
V roce 2004 ozdobil v\u011bnec a osv\u011btlily pochodn\u011b m\u00edsto posledn\u00edho odpo\u010dinku Kounic\u016f \u2013 pam\u011btn\u00edku d\u011bjin, kdy \u010desk\u00fdm kr\u00e1lem byl habsbursk\u00fd c\u00edsa\u0159 \u2013 ji\u017e pot\u0159et\u00ed a z\u00e1stupci Klub\u016f vojensk\u00e9 historie z Nov\u00e9ho Ji\u010d\u00edna a Ostravy vysv\u011btlili tuto novou tradici slovy:<\/font>\u201eV roce 1767 p\u0159i\u0159kl los jednomu z p\u011b\u0161\u00edch pluk\u016f habsbursk\u00e9 arm\u00e1dy kombinaci barev, kter\u00e1 jeho voj\u00e1ky odli\u0161ovala od v\u0161ech ostatn\u00edch a\u017e do z\u00e1niku c\u00edsa\u0159stv\u00ed v roce 1918. Jednalo se o krab\u00ed \u010derve\u0148 v\u00fdlo\u017eek kab\u00e1tc\u016f a b\u00edl\u00e9 knofl\u00edky. Shodou okolnost\u00ed v den narozen\u00ed Napoleona Bonaparte 15. srpna 1769, obdr\u017eel tento pluk identifika\u010dn\u00ed \u010d\u00edslo 20 a v roce 1785 se stal titul\u00e1rn\u00edm majitelem tohoto pluku t\u0159etirozen\u00fd syn hybatele evropsk\u00fdch d\u011bjin V\u00e1clava Anton\u00edna kn\u00ed\u017eete Kounice. T\u00edmto synem byl poln\u00ed podmar\u0161\u00e1l Franti\u0161ek V\u00e1clav hrab\u011b Kounic a podle vojensk\u00fdch tradic p\u0159evzal pluk \u010d. 20 jeho jm\u00e9no do sv\u00e9ho ofici\u00e1ln\u00edho ozna\u010den\u00ed. <\/font>
Franti\u0161ek V\u00e1clav Kounic se narodil v roce 1742 a na po\u010d\u00e1tku Sedmilet\u00e9 v\u00e1lky nastoupil jako dobrovoln\u00edk ke kyrysnick\u00e9mu pluku Trautmannsdorf. V roce 1759 byl poru\u010d\u00edkem, kter\u00e9ho si obl\u00edbil poln\u00ed mar\u0161\u00e1l Daun a pov\u00fd\u0161il jej na sv\u00e9ho k\u0159\u00eddeln\u00edho pobo\u010dn\u00edka. V roce 1763 se Kounic ji\u017e jako plukovn\u00edk vyznamenal v bitv\u011b u Torgavy. V roce 1773 byl pov\u00fd\u0161en na gener\u00e1lmajora, o deset let pozd\u011bji na poln\u00edho podmar\u0161\u00e1la a v roce 1794 na poln\u00edho zbrojmistra (\u2013 co\u017e byla po poln\u00edm mar\u0161\u00e1lovi druh\u00e1 nejvy\u0161\u0161\u00ed vojensk\u00e1 hodnost). Z obdob\u00ed v\u00e1lek proti revolu\u010dn\u00ed Francii je jeho jm\u00e9no spojov\u00e1no p\u0159edev\u0161\u00edm s obranou Charleroi v roce 1796. Ve v\u00e1le\u010dn\u00e9m roce 1805 byl Franti\u0161ek V\u00e1clav Kounic shodou okolnost\u00ed jmenov\u00e1n vojensk\u00fdm zemsk\u00fdm velitelem Moravy, jeho\u017e povinnost\u00ed bylo obstar\u00e1vat ve\u0161ker\u00e9 z\u00e1le\u017eitosti t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se pevnost\u00ed, vojensk\u00fdch pos\u00e1dek a \u0161pit\u00e1l\u016f, \u010di z\u00e1sobov\u00e1n\u00ed arm\u00e1dy v zemi. Ale ji\u017e 4. ledna 1806 byl odesl\u00e1n na odpo\u010dinek. Hrab\u011b, jen\u017e byl komturem vestf\u00e1lsk\u00e9 balie \u0158\u00e1du n\u011bmeck\u00fdch ryt\u00ed\u0159\u016f zem\u0159el ve V\u00eddni vysok\u00e9m v\u011bku 83 let v roce 1825.<\/font>
Dnes jsme se spole\u010dn\u011b s mu\u017ei v kab\u00e1tc\u00edch s vylo\u017een\u00edm v barv\u011b krab\u00ed \u010derveni Kounicova pluku se\u0161li u rodov\u00e9 hrobky Kounic\u016f postaven\u00e9 v roce 1795. Ostatky vysokorozen\u00e9ho poln\u00edho zbrojmistra Kounice v n\u00ed v\u0161ak ulo\u017eeny nejsou, ty spo\u010d\u00edvaj\u00ed v jednom z v\u00edde\u0148sk\u00fdch kl\u00e1\u0161ter\u016f. <\/font>
![\"Pietn\u00ed](\"http:\/\/www.austerlitz.org\/images\/imagesOT\/IMG_00412.jpg\")
Post\u016fjme p\u0159esto kr\u00e1tce u tohoto mementa mori s Kounicovsk\u00fdm erbem a sna\u017eme se v n\u011bm spat\u0159it symbol doby, kterou si ka\u017edoro\u010dn\u011b na p\u0159elomu listopadu a prosince p\u0159ipom\u00edn\u00e1me. V\u017edy\u0165 kdo v\u00ed, \u017ee n\u011bkolik des\u00edtek kilometr\u016f odtud je ve Vranov\u011b u Brna hrobka Liechtenstein\u016f, ve kter\u00e9 je pochov\u00e1n poln\u00ed podmar\u0161\u00e1l Jan Josef kn\u00ed\u017ee Liechtenstein, vel\u00edc\u00ed c. k. jezdectvu v bitv\u011b u Slavkova, \u010di \u017ee v \u010cech\u00e1ch skon\u010dily i ostatky Kounicova n\u00e1sledovn\u00edka st\u00e1tn\u00edho kancl\u00e9\u0159e napoleonsk\u00e9 epochy Metternicha?<\/font>Sna\u017eme se zde spat\u0159it symbol prolnut\u00ed ud\u00e1lost\u00ed zapsan\u00fdch ve v\u0161ech evropsk\u00fdch u\u010debnic\u00edch d\u011bjepisu s drobn\u00fdm moravsk\u00fdm m\u011bstem Slavkovem. V\u017edy\u0165 zde le\u017e\u00ed mimo jin\u00fdch ostatky hned n\u011bkolika mu\u017e\u016f tyto ud\u00e1losti p\u00ed\u0161\u00edc\u00edch. Spo\u010d\u00edvaj\u00ed zde Franti\u0161kovi brat\u0159i kn\u00ed\u017ee Arno\u0161t Kry\u0161tof vyslanec v Neapolsku a kn\u00ed\u017ee Dominik Ond\u0159ej II., vyslanec ve \u0160pan\u011blsku a sou\u010dasn\u011b majitel zdej\u0161\u00edho panstv\u00ed v roce 1805. Je zde ulo\u017eena tak\u00e9 rakev s V\u00e1clavem Anton\u00ednem kn\u00ed\u017eetem Kounicem, kter\u00e9ho v roce 1750 vyslala Marie Terezie jako diplomata na versaillesk\u00fd dv\u016fr, aby dok\u00e1zal po t\u0159ech letech p\u0159imknout dosud znep\u0159\u00e1telenou kr\u00e1lovskou Francii k protiprusk\u00e9 koalici, pozd\u011bji se stal dvorsk\u00fdm a st\u00e1tn\u00edm kancl\u00e9\u0159em habsbursk\u00e9 monarchie a de facto jako jej\u00ed druh\u00fd mu\u017e po c\u00edsa\u0159i ji ovliv\u0148oval po 41 let. P\u0159ipome\u0148me si tak\u00e9, \u017ee v dob\u011b vypuknuv\u0161\u00ed v\u00e1lky proti revolu\u010dn\u00ed Francii v roce 1792 st\u00e1l kn\u00ed\u017ee Anton\u00edn kv\u016fli smrteln\u00e9 nemoci ji\u017e mimo hlavn\u00ed politick\u00e9 d\u011bn\u00ed, av\u0161ak v z\u00e1sad\u011b byl proti t\u00e9to v\u00e1lce, vy\u017eadoval \u0159e\u0161en\u00ed situace spole\u010dnou akc\u00ed v\u0161ech evropsk\u00fdch velmoc\u00ed a po ne\u00fasp\u011b\u0161n\u00e9m ukon\u010den\u00ed prvn\u00edho ta\u017een\u00ed nal\u00e9hal na c\u00edsa\u0159e Franti\u0161ka II., aby uzav\u0159el s Franci\u00ed m\u00edr a ve v\u00e1le\u010dn\u00e9m dobrodru\u017estv\u00ed nepokra\u010doval. <\/font>
P\u0159esto\u017ee v t\u00e9to hrobce jsou pochov\u00e1ni Kounicov\u00e9 h\u00e1j\u00edc\u00ed z\u00e1jmy sv\u00e9 vlasti na poli diplomatick\u00e9m, p\u0159edstavme si ji jako na pomysln\u00e9 zrcadlo H\u00e1dova kr\u00e1lovstv\u00ed, do n\u011bj\u017e v roce 1805 odpochodovaly stovky mu\u017e\u016f h\u00e1j\u00edc\u00edch tyto z\u00e1jmy na poli v\u00e1le\u010dn\u00e9m.<\/font>
Na panstv\u00ed Dominika Ond\u0159eje II. Kounice toti\u017e p\u0159ipochodovali na za\u010d\u00e1tku prosince i voj\u00e1ci \u0159adov\u00e9ho p\u011b\u0161\u00edho pluku jeho bratra. Jednalo se o prapor fyzil\u00edr\u016f v \u010dele s majorem von Breszlernem. Tento prapor za\u0159azen\u00fd v brig\u00e1d\u011b gener\u00e1lmajora Rottermunda se z\u00fa\u010dastnil boj\u016f o Prateck\u00e9 n\u00e1vr\u0161\u00ed. Dobov\u00e1 hl\u00e1\u0161en\u00ed vypov\u00eddaj\u00ed, \u017ee \u201ea\u010dkoli se jeho mu\u017estvo sest\u00e1valo ponejv\u00edce z m\u00e1lo zku\u0161en\u00fdch rekrut\u016f, pochodoval 6. prapor \u0159adov\u00e9ho p\u011b\u0161\u00edho pluku Kaunitz \u010d. 20 proti nep\u0159\u00edteli chladnokrevn\u011b a neboj\u00e1cn\u011b a i p\u0159i \u00fastupu na V\u00e1\u017eany, po rozhoduj\u00edc\u00edm francouzsk\u00e9m proti\u00fatoku, se st\u00e1le dr\u017eel v nejlep\u0161\u00edm po\u0159\u00e1dku a udr\u017eoval pravidelnou palbu.\u201c Toto \u010destn\u00e9 hodnocen\u00ed nad\u0159\u00edzen\u00fdch zaplatil pluk Kaunitz krom\u011b 252 zajatc\u016f tak\u00e9 13 padl\u00fdmi a 43 ran\u011bn\u00fdmi. <\/font>
A jestli\u017ee podle slov inici\u00e1tora v\u00fdstavby Mohyly m\u00edru prof. Slov\u00e1ka jsou pole kolem Slavkova \u201enesm\u00edrn\u00fdm h\u0159bitovem, \u010dty\u0159i hodiny cesty dlouh\u00fdm, dv\u011b hodiny \u0161irok\u00fdm, h\u0159bitovem na n\u011bm\u017e odpo\u010d\u00edvaj\u00ed tis\u00edce nebo\u017et\u00edk\u016f\u201c, pak na nich dosud neexistuje pomn\u00ed\u010dek, v\u011bnovan\u00fd t\u011bmto c\u00edsa\u0159sko-kr\u00e1lovsk\u00fdm voj\u00e1k\u016fm. <\/font>
![\"Pietn\u00ed](\"http:\/\/www.austerlitz.org\/images\/imagesOT\/IMG_00552.jpg\")
A p\u0159i t\u00e9to p\u0159\u00edle\u017eitosti si p\u0159ipome\u0148me, \u017ee nelze ztoto\u017enit v\u00fdznam p\u0159\u00eddavn\u00e9ho jm\u00e9na c\u00edsa\u0159sko-kr\u00e1lovsk\u00fd se adjektivem rakousk\u00fd, tedy pro v\u011bt\u0161inu znamenaj\u00edc\u00ed ciz\u00ed, n\u00e1s se nikterak net\u00fdkaj\u00edc\u00ed. Schematismus, tedy jak\u00fdsi ofici\u00e1ln\u00ed p\u0159ehled o rakousk\u00e9 arm\u00e1d\u011b vydan\u00fd pro rok 1805 p\u0159ipisuje ke Kounicovu 20. pluku p\u0159\u00eddomek slezsk\u00fd. Tento zemsk\u00fd p\u0159\u00eddomek z\u0159eteln\u011b hl\u00e1s\u00e1, \u017ee mlad\u00edci oble\u010den\u00ed a mnohdy um\u00edraj\u00edc\u00ed v kab\u00e1tci s vylo\u017een\u00edm v barv\u011b krab\u00ed \u010derveni poch\u00e1zeli z opavsk\u00e9ho kraje. Po jejich boku bojovali ve Slavkovsk\u00e9 bitv\u011b nov\u00e1\u010dci pluku \u010d. 29, odveden\u00ed z kraje brn\u011bnsk\u00e9ho, kte\u0159\u00ed um\u00edrali doslova na rodn\u00e9 hroud\u011b, \u010di voj\u00e1ci pluku \u010d. 1 sebran\u00ed v kraji olomouck\u00e9m.<\/font>Jen pro p\u0159edstavu, v roce 1805 m\u011blo habsbursk\u00e9 c\u00edsa\u0159stv\u00ed dohromady 64 \u0159adov\u00fdch p\u011b\u0161\u00edch pluk\u016f, z nich\u017e 14 neslo zemsk\u00fd p\u0159\u00eddomek \u010desk\u00fd, 8 moravsk\u00fd a 1 ji\u017e zm\u00edn\u011bn\u00fd slezsk\u00fd. Tedy necel\u00e1 t\u0159etina mu\u017e\u016f obl\u00e9kaj\u00edc\u00ed a um\u00edraj\u00edc\u00ed kab\u00e1tec rozhoduj\u00edc\u00edho druhu vojska byla odvedena z \u00fazem\u00ed sou\u010dasn\u00e9 \u010cesk\u00e9 republiky. A mohu V\u00e1s ujistit, \u017ee princip a pr\u016fb\u011bh vojensk\u00fdch odvod\u016f v roce 1805, prov\u00e1d\u011bn\u00fdch podle konskrip\u010dn\u00edch a odvodn\u00edch p\u0159edpis\u016f z roku 1804 (odp\u016frcem zaveden\u00ed jejich\u017e princip\u016f byl kancl\u00e9\u0159 Kounic) se ji\u017e pram\u00e1lo li\u0161il od t\u011bch, kter\u00e9 byly letos zru\u0161eny. Odvedenci v roce 1805 v\u0161ak m\u011bli sm\u016flu, \u017ee jejich zem\u011b byla ve v\u00e1le\u010dn\u00e9m stavu, a posuzuj\u00edc\u00ed l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 komise nem\u011bly prostor ke shov\u00edvavosti.<\/font>
V sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b jsou n\u00e1m voj\u00e1ci bojuj\u00edc\u00ed na po\u010d\u00e1tku 19. stolet\u00ed v arm\u00e1d\u011b ozna\u010dovan\u00e9 jako habsbursk\u00e1, c\u00edsa\u0159sko-kr\u00e1lovsk\u00e1 \u010di rakousk\u00e1 ciz\u00ed. Dv\u011b stalet\u00ed nov\u00fdch generac\u00ed zp\u0159etrhala n\u00e1\u0161 vztah k nim. P\u0159esto mnoz\u00ed z nich byli na\u0161imi p\u0159\u00edm\u00fdmi p\u0159edky. <\/font>
Nahl\u00e9dn\u011bme nap\u0159\u00edklad do \u017eat\u010dansk\u00e9 kroniky k datu 30. listopadu 1805: \u201cVe\u010der p\u0159ekvapilo n\u00e1s znenad\u00e1n\u00ed n\u011bkolik rakousk\u00fdch dragoun\u016f, je\u017e doprov\u00e1zelo n\u011bkolik koz\u00e1k\u016f. Hned zapomn\u011bli jsme na v\u0161e tr\u00e1pen\u00ed a \u00fazkosti, jakmile jsme b\u00edlou uniformu na\u0161ich shl\u00e9dli a svou mate\u0159\u0161tinu, j\u00ed\u017e n\u00e1s d\u016fstojn\u00edk oslovil, zaslechli, doufali jsme, \u017ee budeme ji\u017e od nep\u0159\u00e1tel osvobozeni…\u201c<\/font>
V protokolu m\u011bn\u00ednsk\u00e9 fary se zase k 2. prosinci t\u00e9ho\u017e roku do\u010dteme, \u017ee: \u201e.sta\u0159i\u010dk\u00fd duchovn\u00ed spr\u00e1vce svolal vesni\u010dany do kostela k modlitb\u011b za zdar na\u0161ich zbran\u00ed.\u201c A nad hrobem ve Vala\u0161sk\u00e9m Mezi\u0159\u00ed\u010d\u00ed, kde je pochov\u00e1no 1228 p\u0159edev\u0161\u00edm rakousk\u00fdch voj\u00e1k\u016f zem\u0159ev\u0161\u00edch p\u0159i ta\u017een\u00ed roku 1805, byl do pomn\u00edku z roku 1901 vytes\u00e1n n\u00e1pis, u\u017e rad\u011bji latinsk\u00fd, kter\u00fd d\u011bkuje \u201epatriae salutis fortissimi defensores \u2013 state\u010dn\u00fdm obr\u00e1nc\u016fm blaha vlasti\u201c. <\/font>
A \u0159e\u010deno znovu slovy profesora Slov\u00e1ka: \u201eJejich hrob\u016f nikdo nezdob\u00ed, jejich hrob\u016f nikdo neosv\u011btluje a na jejich hrobech se nikdo nemodl\u00ed…\u201c Post\u016fjme kr\u00e1tce, ozdobme tedy a osv\u011btleme toto symbolick\u00e9 m\u00edsto a uv\u011bdomme si spole\u010dn\u011b s voj\u00e1ky nesouc\u00edmi Kounicovo krabov\u011b \u010derven\u00e9 vylo\u017een\u00ed \u0161ir\u0161\u00ed souvislosti a poselstv\u00ed, kter\u00e9 n\u00e1m mohou p\u0159edat tyto vzpom\u00ednkov\u00e9 dny. <\/font><\/p>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
Letos ji\u017e pot\u0159et\u00ed od roku 2002 si p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci c. k. p\u011b\u0161\u00edho pluku Kaunitz-Rietberg \u010d. 20 p\u0159ipomenuli pam\u00e1tku majitele sv\u00e9ho pluku p\u0159ed kounicovskou hrobkou ve Slavkov\u011b.<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[129,27],"tags":[],"class_list":["post-599","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nezobrazovat-na-homepage","category-199-vyroci-v-roce-2004"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/599","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=599"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/599\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":1449,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/599\/revisions\/1449"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=599"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=599"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=599"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}