{"id":623,"date":"2005-02-08T00:00:00","date_gmt":"2005-02-08T00:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/vojna-a-mir-bude-uvedena-v-ramci-projektu-austerlitz-2005-narodnim-divadlem-v-brne\/"},"modified":"2024-11-27T15:33:45","modified_gmt":"2024-11-27T13:33:45","slug":"vojna-a-mir-bude-uvedena-v-ramci-projektu-austerlitz-2005-narodnim-divadlem-v-brne","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/vojna-a-mir-bude-uvedena-v-ramci-projektu-austerlitz-2005-narodnim-divadlem-v-brne\/","title":{"rendered":"Vojna a m\u00edr bude uvedena v r\u00e1mci Projektu Austerlitz 2005, N\u00e1rodn\u00edm divadlem v Brn\u011b"},"content":{"rendered":"<div style=\"text-align: justify;\"><BR><BR><font size=\"2\"><a href=\"http:\/\/www.ndbrno.cz\/akt.php\" target=\"_blank\"><BR><BR>Jan\u00e1\u010dkova opera N\u00e1rodn\u00edho divadla v Brn\u011b<\/a> se ve spolupr\u00e1ci s Projektem Austerlitz 2005 zapoj\u00ed do vzpom\u00ednkov\u00fdch akc\u00ed 200. v\u00fdro\u010d\u00ed bitvy u Slavkova, jejich\u017e spole\u010densk\u00fd a kulturn\u00ed dopad dalece p\u0159esahuje hranice jihomoravsk\u00e9ho regionu a nab\u00edz\u00ed vynikaj\u00edc\u00ed p\u0159\u00edle\u017eitosti k prezentaci \u010desk\u00e9 opern\u00ed sc\u00e9ny jak v \u010cesk\u00e9 republice, tak v zahrani\u010d\u00ed. Inscenac\u00ed opery Sergeje Prokofjeva Vojna a m\u00edr chce tak\u00e9 nav\u00e1zat na dobr\u00e9 jm\u00e9no z\u00edskan\u00e9 mezin\u00e1rodn\u011b cen\u011bn\u00fdm hudebn\u00edm festivalem Jan\u00e1\u010dkovo Brno 2004 a vysoce \u00fasp\u011b\u0161n\u00fdm uveden\u00edm opery B. Martin\u016f \u0158eck\u00e9 pa\u0161ije, kter\u00e9 vzniklo ve spolupr\u00e1ci s Royal Opera House, Covent Garden v leto\u0161n\u00edm roce. Z\u00e1rove\u0148 tato akce sk\u00fdt\u00e1 vynikaj\u00edc\u00ed p\u0159\u00edle\u017eitost uv\u00e9st na opern\u00ed sc\u00e9nu v posledn\u00edch letech pon\u011bkud opom\u00edjenou ruskou tvorbu. <\/p>\n<p>Rusk\u00fd skladatel Sergej Prokofjev (1891\u20131953) pat\u0159\u00ed k \u010deln\u00fdm um\u011blc\u016fm rusk\u00e9 hudebn\u00ed kultury 20. stolet\u00ed a jeho d\u00edlo je st\u00e1lou sou\u010d\u00e1st\u00ed reperto\u00e1ru v\u00fdznamn\u00fdch orchestr\u016f, opern\u00edch a baletn\u00edch soubor\u016f. Opera Vojna a m\u00edr, jej\u00ed\u017e p\u0159edlohou se stal sv\u011btozn\u00e1m\u00fd rom\u00e1n L. N. Tolst\u00e9ho, pat\u0159\u00ed k Prokofjevov\u00fdm vrcholn\u00fdm d\u00edl\u016fm. Skladatel\u016fv p\u016fvodn\u00ed z\u00e1m\u011br soust\u0159edit se na milostn\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh Nata\u0161i Rostovov\u00e9 doznal zm\u011bnu v roce 1941, kdy Hitler napadl Sov\u011btsk\u00fd svaz. Z obs\u00e1hl\u00e9ho rom\u00e1nu skladatel nakonec akcentoval dva d\u011bjov\u00e9 pl\u00e1ny \u2013 p\u0159\u00edb\u011bh Nata\u0161i Rostovov\u00e9 a samotn\u00e9 v\u00e1le\u010dn\u00e9 ud\u00e1losti \u2013 co\u017e tvo\u0159\u00ed zaj\u00edmav\u00fd d\u011bjov\u00fd kontrapunkt, kde se vroucn\u011b lyrick\u00e1 m\u00edsta prol\u00ednaj\u00ed s vypjatou dramati\u010dnost\u00ed. To v\u0161e se snoub\u00ed s mistrnou propracovanost\u00ed psychologie jednotliv\u00fdch postav. <\/p>\n<p>P\u0159edstaven\u00ed by m\u011blo b\u00fdt d\u00edlem mezin\u00e1rodn\u00edho inscena\u010dn\u00edho t\u00fdmu a poskytnout tak mo\u017enost, aby se p\u0159i pr\u00e1ci na ope\u0159e symbolicky setkali pr\u00e1v\u011b z\u00e1stupci n\u00e1rod\u016f, kter\u00e9 zde kdysi u Slavkova svedly krvavou bitvu. V sou\u010dasnosti prob\u00edhaj\u00ed jedn\u00e1n\u00ed s um\u011blci z Ruska a Francie. M\u011blo by se jednat o inscenaci zalo\u017eenou na modern\u00edch inscena\u010dn\u00edch postupech (nap\u0159. s bohat\u00fdm vyu\u017eit\u00edm projekc\u00ed). Rovn\u011b\u017e se po\u010d\u00edt\u00e1 s \u00fa\u010dast\u00ed \u0161pi\u010dkov\u00fdch p\u011bvc\u016f jak \u010desk\u00fdch, tak zahrani\u010dn\u00edch. Opera Vojna a m\u00edr je inscena\u010dn\u011b nesm\u00edrn\u011b n\u00e1ro\u010dn\u00e1 nejen pro mno\u017estv\u00ed s\u00f3lov\u00fdch part\u016f, kter\u00e9 dosahuj\u00ed \u010d\u00edsla 67, ale i \u00fa\u010dast\u00ed po\u010detn\u00e9ho sboru a orchestru. Rovn\u011b\u017e prom\u011bnliv\u00e9 prost\u0159ed\u00ed jednotliv\u00fdch sc\u00e9n klade velk\u00e9 n\u00e1roky na v\u00fdtvarn\u00edky a na finan\u010dn\u00ed n\u00e1ro\u010dnost v\u00fdroby sc\u00e9ny a kost\u00fdm\u016f. Konzultanti z Central European Napoleonic Society (CENS) dohl\u00e9dnou na faktografick\u00e9 prvky, autenticitu uniforem a budou se i jinak aktivn\u011b pod\u00edlet na p\u0159\u00edprav\u011b d\u00edla.<\/p>\n<p><BR><BR><\/font><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Jan\u00e1\u010dkova opera N\u00e1rodn\u00edho divadla v Brn\u011b se ve spolupr\u00e1ci s Projektem Austerlitz 2005 zapoj\u00ed do vzpom\u00ednkov\u00fdch akc\u00ed 200. v\u00fdro\u010d\u00ed bitvy u Slavkova, jejich\u017e spole\u010densk\u00fd a kulturn\u00ed dopad dalece p\u0159esahuje hranice jihomoravsk\u00e9ho regionu a nab\u00edz\u00ed vynikaj\u00edc\u00ed p\u0159\u00edle\u017eitosti k prezentaci \u010desk\u00e9 opern\u00ed sc\u00e9ny jak v \u010cesk\u00e9 republice, tak v zahrani\u010d\u00ed. Inscenac\u00ed opery Sergeje Prokofjeva Vojna a m\u00edr [&hellip;]<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[129,47],"tags":[],"class_list":["post-623","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nezobrazovat-na-homepage","category-200-vyroci-v-roce-2005"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/623","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=623"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/623\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":1473,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/623\/revisions\/1473"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=623"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=623"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=623"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}