{"id":624,"date":"2007-10-31T00:00:00","date_gmt":"2007-10-31T00:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/josef-dostal-a-jeho-slunce-nad-slavkovem\/"},"modified":"2024-11-27T15:33:30","modified_gmt":"2024-11-27T13:33:30","slug":"josef-dostal-a-jeho-slunce-nad-slavkovem","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/josef-dostal-a-jeho-slunce-nad-slavkovem\/","title":{"rendered":"Josef Dost\u00e1l a jeho slunce nad Slavkovem"},"content":{"rendered":"

*Obnovujeme tento \u010dl\u00e1nek z \u00fanora 2005, na jeho\u017e obsah se n\u00e1m posledn\u00ed dobou se\u0161lo n\u011bkolik dotaz\u016f*… Neust\u00e1le se sna\u017e\u00edme z\u00edsk\u00e1vat informace o lidech, kte\u0159\u00ed se zaslou\u017eili o rozvoj slavkovsk\u00e9ho boji\u0161t\u011b a jeho tradice. Narazili jsme tak\u00e9 na pana Josefa Dost\u00e1la, kter\u00fd byl spolu s p\u00e1ny Ko\u0159aln\u00edkem, \u0160t\u011bp\u00e1nkem, Waltrem, \u0160patn\u00fdm a Dvo\u0159\u00e1\u010dkem jedn\u00edm z t\u011bch, kte\u0159\u00ed se t\u00e9to t\u00e9matice v\u011bnovali i za totality. Nev\u011bdomky asi p\u0159isp\u011bl i ke vzniku knihy „Slunce nad Slavkovem“ a nedlouho pot\u00e9 byl zat\u010den a v\u011bzn\u011bn na Borech. V \u010dl\u00e1nku uv\u00e1d\u00edme p\u0159epis dopisu jeho dcery, Marcely Orsat, k jeho\u017e uve\u0159ejn\u011bn\u00ed jsme z\u00edskali jej\u00ed svolen\u00ed.<\/em><\/p>\n

Tak, nyn\u00ed na V\u00e1\u0161 dotaz. Do internetu si dejte to, co uzn\u00e1te za vhodn\u00e9. Tak p\u00ed\u0161i zhruba \u017eivotopis, na co si je\u0161t\u011b pamatuji.<\/span><\/p>\n

Josef Dost\u00e1l nen\u00ed ze Slavkova, ale z Kr\u00e1lova Pole, kde se narodil 30. 1. 1907 a kde tak\u00e9 zem\u0159el. Absolvoval Obchodn\u00ed akademii a pracoval v poji\u0161\u0165ovn\u011b. Pak odjel do Pa\u0159\u00ed\u017ee na zku\u0161enou, kde pracoval u firmy Felix Potin. Po pracovn\u00edm \u00faraze se vr\u00e1til. Pak m\u011bl je\u0161t\u011b n\u011bkolik \u00faraz\u016f, tak\u017ee byl v \u010d\u00e1ste\u010dn\u00e9m invalidn\u00edm d\u016fchod\u011b, tak\u017ee d\u011blal v\u0161e, co se dalo. V roce 1940 si vzal maminku Ruth rozenou Spielmann, co\u017e byla odvaha v t\u00e9 dob\u011b si vz\u00edti polovi\u010dn\u00ed \u017didovku, i kdy\u017e jej\u00ed otec byl \u010cech narozen v Boskovic\u00edch. Byl posl\u00e1n na nucen\u00e9 pr\u00e1ce do N\u011bmecka, d\u011bde\u010dek do Terez\u00edna.
\n<\/span><\/p>\n

Po n\u00e1vratu v roce 1945 vstoupil s maminkou do strany. S nad\u0161en\u00edm z v\u00edt\u011bzstv\u00ed a konce v\u00e1lky. V roce 1948 byla maminka napadnut\u00e1 ur\u010dit\u00fdmi lidmi, co se hrnuli do strany, \u017ee je N\u011bmka. Tak jim tat\u00ednek hodil pod nohy ty jejich \u010derven\u00e9 kn\u00ed\u017eky a byl konec. M\u011bl p\u011bt d\u011bt\u00ed, maminka pracovala coby fotografka v \u010dern\u00e9 komo\u0159e cel\u00fd \u017eivot. A jak tat\u00ednek znal dob\u0159e francouzsky, za\u010dal se zaj\u00edmat o historii, zvl\u00e1\u0161t\u011b pak co se t\u00fd\u010de nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed bitvy v na\u0161em kraji. Pon\u011bvad\u017e nejv\u011bt\u0161\u00ed bitva a v\u00edt\u011bzstv\u00ed Napol\u00e9ona byla u Slavkova, za\u010dal jezdit na Mohylu a p\u00eddit se po v\u0161em, co se t\u00fdkalo t\u00e9to bitvy. Jezdil v\u0161ude a nakonec znal toho dosti. St\u00fdkal se s kronik\u00e1\u0159em panem \u0160t\u011bp\u00e1nkem z Ji\u0159\u00edkovic, kter\u00fd mu t\u00e9\u017e poskytoval zdroje. Tak\u00e9 jeho p\u0159\u00edtel, pan Josef Ko\u0159aln\u00edk z Telnic, ho prov\u00e1zel v\u0161ude, aby se dozv\u011bd\u011bl co nejv\u00edc. Tak\u00e9 v\u0161e fotil a maminka mu d\u011blala fotky po noc\u00edch. Sepsal n\u011bkolik velk\u00fdch knih s fotkami a v\u0161e p\u011bkn\u011b vysv\u011btleno.<\/span><\/span><\/p>\n

Jednou t\u00fddn\u011b se sch\u00e1zeli s Jaroslavem Dvo\u0159\u00e1\u010dkem z Prace, Vil\u00e9mem Waltrem a Janem \u0160patn\u00fdm. A tak si p\u0159ed\u00e1vali sv\u00e9 rozumy, co kde n\u011bkdo zase nov\u00e9ho objevil, co\u017e v\u011bd\u011bli akor\u00e1t m\u00edstn\u00ed. Stal se presidentem A.I.N. (Amiti\u00e9s Internationales Napol\u00e9oniennes)<\/span>. \u010clen\u016f z\u00edskal dosti, ale prav\u00fdch napoleonsk\u00fdch nad\u0161enc\u016f bylo pram\u00e1lo. Sp\u00ed\u0161e symbolick\u00fdch. Jednou jej po\u017e\u00e1dal jist\u00fd p\u00e1n, zda by si nemohl vyp\u016fj\u010dit jeho kroniky. A tat\u00ednek dlouho a dlouho \u017e\u00e1dal o navr\u00e1cen\u00ed. Za n\u011bjak\u00fd \u010das pak vy\u0161la kn\u00ed\u017eka Slunce nad Slavkovem<\/span>.<\/span><\/span><\/p>\n

M\u011bl hodn\u011b zn\u00e1m\u00fdch, p\u0159\u00e1tel a p\u0159esto byl ud\u00e1n. Korespondoval si hodn\u011b s lidmi ve Francii, co\u017e snad bylo n\u011bkomu trnem v oku. P\u0159i\u0161li est\u00e9b\u00e1ci a odvedli jej. Pak p\u0159i\u0161li tajn\u00ed se zapisovatelkou z NV, kter\u00e1 snad je\u0161t\u011b dnes bydl\u00ed Riegrov\u011b, jako my. Nikdo se nesm\u011bl h\u00fdbat a v\u0161e se prohled\u00e1valo. Vzali toho dosti, co to bylo, nev\u00edm. Pak byl v Bohunic\u00edch a odtud posl\u00e1n na Bory.<\/span><\/span><\/p>\n

Jednou ve\u010der jsem se na\u0161tvala a \u0159\u00edk\u00e1m: \u201eMami, sedni a vysv\u011btluj.\u201c Odeslala jsem dopis, na snad Ministerstvo vnitra, s odvol\u00e1n\u00edm. Tat\u00ednek se toti\u017e dostal do rukou prokur\u00e1torovi, kter\u00fd byl pov\u011bstn\u00fd coby postrach. Ud\u011blali nov\u00fd proces, v\u0161e p\u0159e\u0161et\u0159ili a za n\u011bjak\u00fd \u010das ho pustili. Ale u\u017e to nebyl on. Zav\u0159en\u00fd za Hitlera, pak za komunist\u016f, to je siln\u00fd tab\u00e1k. Co se stalo s jeho archivem, o tom snad m\u016f\u017ee hovo\u0159it n\u011bkdo z dne\u0161n\u00edch spisovatel\u016f-historik\u016f. Cht\u011bl pomoci k cestovn\u00edmu ruchu tohoto kraje, kde je tolik zapomenut\u00fdch pam\u00e1tek. Co\u017e by prosp\u011blo jak Morav\u011b, tak i cizinc\u016fm, turist\u016fm, aby objevili zemi, kde se odehr\u00e1la tahle v\u00fdznamn\u00e1 bitva a v\u016fbec historie tohoto obdob\u00ed.<\/span><\/span><\/p>\n

V t\u00e9 dob\u011b to nebylo lehk\u00e9. Tak se pt\u00e1m. Kde byli za\u0161it\u00ed napoleon\u0161t\u00ed nad\u0161enci, s kter\u00fdmi se dnes roztrhl pytel? D\u00edky tehdej\u0161\u00edmu \u0159editeli TaZS, kter\u00fd byl odv\u00e1\u017en\u00fd, se tat\u00ednek zaslou\u017eil o postaven\u00ed pam\u00e1tn\u00edku Rogera Valhuberta v Tyr\u0161ov\u011b sadu, kter\u00fd v t\u00e9 dob\u011b slou\u017eil coby h\u0159bitov. N\u011bkde tam byl R[oger] V[alhubert] pochov\u00e1n, ale nikdo nev\u00ed kde. H\u0159bitov byl zru\u0161en a ud\u011blal se z toho park. P\u0159i inauguraci tam byla jen hrstka lid\u00ed. Tat\u00ednek kupoval v\u011bnce, kter\u00e9 mu d\u011blal moje sestra Eva, proto\u017ee pracovala ve vaz\u00e1rn\u011b. A ty pak pokl\u00e1dal v\u0161ude.<\/span><\/span><\/p>\n

V\u017edy byl s v\u011brn\u00fdmi 2. 12. na Mohyle u pietn\u00edho aktu. A k tomu ani nepot\u0159ebovali sponzory. Dostal trest za rozvracen\u00ed republiky a kritiku nejv\u011bt\u0161\u00edho p\u0159\u00edtele \u2013 Sov\u011btsk\u00fd Svaz. Tak\u017ee dnes v\u0161ichni, co se \u00fa\u010dastn\u00ed napoleonsk\u00fdch oslav, by vlastn\u011b m\u011bli dostat stejn\u00fd paragraf. To by bylo zhruba v\u0161e, o tom by se mohly ps\u00e1t rom\u00e1ny.<\/span><\/span><\/p>\n

\n

S up\u0159\u00edmn\u00fdmi pozdravy,<\/span><\/span>
\nOrsat Marcela
\n<\/span><\/span><\/p>\n

(redak\u010dn\u011b upraveno)<\/span><\/div>\n

 <\/p>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

*Obnovujeme tento \u010dl\u00e1nek z \u00fanora 2005, na jeho\u017e obsah se n\u00e1m posledn\u00ed dobou se\u0161lo n\u011bkolik dotaz\u016f*… Neust\u00e1le se sna\u017e\u00edme z\u00edsk\u00e1vat informace o lidech, kte\u0159\u00ed se zaslou\u017eili o rozvoj slavkovsk\u00e9ho boji\u0161t\u011b a jeho tradice. Narazili jsme tak\u00e9 na pana Josefa Dost\u00e1la, kter\u00fd byl spolu s p\u00e1ny Ko\u0159aln\u00edkem, \u0160t\u011bp\u00e1nkem, Waltrem, \u0160patn\u00fdm a Dvo\u0159\u00e1\u010dkem jedn\u00edm z t\u011bch, kte\u0159\u00ed se t\u00e9to t\u00e9matice v\u011bnovali i za totality. Nev\u011bdomky asi p\u0159isp\u011bl i ke vzniku knihy „Slunce nad Slavkovem“ a nedlouho pot\u00e9 byl zat\u010den a v\u011bzn\u011bn na Borech. V \u010dl\u00e1nku uv\u00e1d\u00edme p\u0159epis dopisu jeho dcery, Marcely Orsat, k jeho\u017e uve\u0159ejn\u011bn\u00ed jsme z\u00edskali jej\u00ed svolen\u00ed.<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[129,16],"tags":[],"class_list":["post-624","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nezobrazovat-na-homepage","category-osobnosti"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/624","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=624"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/624\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":13032,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/624\/revisions\/13032"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=624"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=624"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=624"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}