{"id":725,"date":"2006-02-08T00:00:00","date_gmt":"2006-02-07T22:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/rakouske-kresadlove-pusky-a-pistole-systemu-m-1798-unterberger\/"},"modified":"2024-11-27T15:33:42","modified_gmt":"2024-11-27T13:33:42","slug":"rakouske-kresadlove-pusky-a-pistole-systemu-m-1798-unterberger","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/rakouske-kresadlove-pusky-a-pistole-systemu-m-1798-unterberger\/","title":{"rendered":"Rakousk\u00e9 k\u0159esadlov\u00e9 pu\u0161ky a pistole syst\u00e9mu M 1798 „Unterberger“"},"content":{"rendered":"

Na akc\u00edch „o\u017eivl\u00e9 historie“ se v ruk\u00e1ch akt\u00e9r\u016f p\u0159edstavuj\u00edc\u00edch voj\u00e1ky b\u00fdval\u00e9ho rakousk\u00e9ho mocn\u00e1\u0159stv\u00ed objevuj\u00ed v drtiv\u00e9 v\u011bt\u0161in\u011b repliky zbran\u00ed zn\u00e1m\u00fdch jako „rakousk\u00e1 k\u0159esadlov\u00e1 pu\u0161ka vz. 1798“. N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed \u010dl\u00e1nek v kr\u00e1tkosti popisuje historii a technick\u00e9 parametry t\u00e9to zbran\u011b.<\/em><\/p>\n

V letech 1792-1815 vedlo Rakousko zdlouhav\u00e9 „francouzsk\u00e9 v\u00e1lky“. Zpo\u010d\u00e1tku proti revolu\u010dn\u00edm a republik\u00e1nsk\u00fdm vojsk\u016fm, pozd\u011bji – od roku 1796 – byl jejich kl\u00ed\u010dovou postavou Napoleon Bonaparte (obdob\u00ed zn\u00e1me tak\u00e9 jako „napoleonsk\u00e9 v\u00e1lky“).<\/p>\n

Hlavn\u00ed zbran\u00ed p\u011bchoty v t\u00e9 dob\u011b byly dlouh\u00e9 p\u0159edovky (kalibru od 16,5 do 20 mm) s hladk\u00fdm v\u00fdvrtem a tak\u0159ka bez v\u00fdjimky vybaven\u00e9 francouzsk\u00fdm k\u0159esadlov\u00fdm z\u00e1mkem. Od konce 17. stolet\u00ed a\u017e do francouzsk\u00fdch v\u00e1lek se v p\u011b\u0161\u00edm boji kladl d\u016fraz na masov\u00e9 nasazen\u00ed st\u0159elc\u016f a rychlost st\u0159elby. K\u0159esadlov\u00e1 pu\u0161ka umo\u017e\u0148ovala dob\u0159e vycvi\u010den\u00e9mu voj\u00e1kovi vyst\u0159elit dvakr\u00e1t a\u017e t\u0159ikr\u00e1t za minutu. V boji se pou\u017e\u00edvala line\u00e1rn\u00ed taktika s tzv. „rychlopalbou“. Bojovalo se v \u0161irok\u00fdch lini\u00edch, aby bylo v \u010dinnosti co nejv\u00edce pu\u0161ek. St\u0159eleck\u00e1 linie m\u011bla zpravidla t\u0159i \u0159ady st\u0159elc\u016f. Nejintenzivn\u011bj\u0161\u00ed rychlopalby se dosahovalo tehdy, kdy\u017e p\u0159edn\u00ed dv\u011b \u0159ady st\u0159\u00eddav\u011b st\u0159\u00edlely a t\u0159et\u00ed nab\u00edjela.<\/p>\n

St\u0159\u00edlelo se tzv. „valiv\u00fdmi salvami“ zprava doleva postupn\u011b po \u010det\u00e1ch nebo po setnin\u00e1ch. O p\u0159esnosti se v\u0161ak p\u0159\u00edli\u0161 mluvit nedalo, nahrazovala ji hustota st\u0159elby. \u00da\u010dinn\u00e1 st\u0159elba se vedla na vzd\u00e1lenost 200-300 krok\u016f. Kulky se asi po 250 kroc\u00edch (190 m) odr\u00e1\u017eely od zem\u011b a je\u0161t\u011b dvakr\u00e1t a\u017e t\u0159ikr\u00e1t posko\u010dily do vzd\u00e1lenosti 400-500 krok\u016f (300-350 m). P\u0159i st\u0159elb\u011b salvami mnoho voj\u00e1k\u016f zasahovaly pr\u00e1v\u011b odra\u017een\u00e9 kulky. Aby se neztr\u00e1cel \u010das, m\u00ed\u0159ilo se jen letmo do v\u00fd\u0161ky opask\u016f nep\u0159\u00edtele. Jist\u011bj\u0161\u00ed z\u00e1sahy umo\u017e\u0148ovaly krat\u0161\u00ed pu\u0161ky myslivc\u016f a ostrost\u0159elc\u016f s dr\u00e1\u017ekovanou hlavn\u00ed, kter\u00e9 m\u011bly dostate\u010dnou p\u0159esnost i dost\u0159el (do 1000 krok\u016f, tj. asi 750 m).<\/p>\n

St\u0159eleck\u00e1 linie dok\u00e1zala vyvinout na tu dobu pom\u011brn\u011b vysokou hustotu palby, byla v\u0161ak t\u011b\u017ekop\u00e1dn\u00e1 p\u0159i man\u00e9vrech. V \u010dlenit\u00e9m ter\u00e9nu se t\u011b\u017eko udr\u017eovala, rozpadala se a \u00fa\u010dinek st\u0159elby byl pot\u00e9 problematick\u00fd. Nav\u00edc v\u00fdcvik v line\u00e1rn\u00ed taktice i ve zru\u010dnosti rychlopalby byl pom\u011brn\u011b n\u00e1ro\u010dn\u00fd a dlouh\u00fd.<\/p>\n

Habsbursk\u00e9 voj\u00e1ky vedli do francouzsk\u00fdch v\u00e1lek d\u016fstojn\u00edci, kte\u0159\u00ed se ortodoxn\u011b dr\u017eeli line\u00e1rn\u00ed taktiky s rychlopalbou. Francouzi, bojuj\u00edc\u00ed zd\u00e1nliv\u011b v nepravideln\u00fdch houfech, je dokonale zasko\u010dili. \u0160ikovn\u011b vyu\u017e\u00edvaj\u00edce ter\u00e9nu, p\u0159ekvapovali Raku\u0161any \u00fa\u010dinnou palbou z vynikaj\u00edc\u00edch pu\u0161ek M 1777 a razantn\u00edmi bod\u00e1kov\u00fdmi \u00fatoky.<\/p>\n

Revolu\u010dn\u00ed voj\u00e1ci na\u0161li zp\u016fsob jak eliminovat sv\u016fj nedostate\u010dn\u00fd v\u00fdcvik novou taktikou. Bojovali v u\u017e\u0161\u00edch a hlub\u0161\u00edch kolon\u00e1ch, kter\u00e9 byly vhodn\u011bj\u0161\u00ed pro man\u00e9vrov\u00fd boj, nerozpadaly se na ter\u00e9nn\u00edch nerovnostech, a naopak, mohly je vyu\u017e\u00edvat, kr\u00fdt se za nimi p\u0159ed rozpt\u00fdlenou palbou st\u0159eleck\u00fdch lini\u00ed. Pohotov\u011bji p\u0159ech\u00e1zely do jin\u00fdch tvar\u016f (do st\u0159eleck\u00e9 linie, do kar\u00e9 atd.) a zejm\u00e9na – mohly se v okam\u017eiku vrhnout do masivn\u00edho \u00fatoku na bod\u00e1k.<\/p>\n

Rakousk\u00e9 velen\u00ed ohromilo, jak rychlopalba prakticky p\u0159es noc ztratila v\u00fdznam a dlouho se nedok\u00e1zalo s novou taktikou vyrovnat. C\u00edsa\u0159sko-kr\u00e1lovsk\u00e9 arm\u00e1dy, a\u017e na mal\u00e9 v\u00fdjimky, \u0161ly od por\u00e1\u017eky k por\u00e1\u017ece. Ve sv\u00e9m prvn\u00edm ta\u017een\u00ed do It\u00e1lie roku 1796, sedmadvacetilet\u00fd Napoleon Bonaparte, tehdy je\u0161t\u011b gener\u00e1l republiky, p\u0159\u00edmo zesm\u011b\u0161nil celou zkostnat\u011blou rakouskou generalitu. U\u0161t\u011bd\u0159il j\u00ed n\u011bkolik katastrof\u00e1ln\u00edch por\u00e1\u017eek a donutil Rakouskou p\u0159ijmout potupn\u00fd m\u00edr v Campo Formiu.<\/p>\n

Vz\u00e1p\u011bt\u00ed po v\u00e1lce roku 1796 rakousk\u00e9 velen\u00ed usilovn\u011b hledalo cesty jak zv\u00fd\u0161it bojeschopnost sv\u00fdch arm\u00e1d. Za jednu z prvn\u00edch \u00faloh si vyt\u00fd\u010dilo modernizaci v\u00fdzbroje. Zejm\u00e9na p\u011bchota byla vyzbrojena pu\u0161kami, kter\u00e9 se v porovn\u00e1n\u00ed s francouzskou vz. 1777 uk\u00e1zaly jako zastaral\u00e9. Situaci komplikovala tak\u00e9 skute\u010dnost, \u017ee nez\u0159\u00eddka byla jedna p\u011b\u0161\u00ed setnina vyzbrojen\u00e1 a\u017e t\u0159emi vzory pu\u0161ek (paradoxn\u011b n\u00e1sledkem n\u011bkolika p\u0159edch\u00e1zej\u00edc\u00edch pokus\u016f o sjednocen\u00ed v\u00fdzbroje).<\/p>\n

Naproti tomu francouzsk\u00e1 arm\u00e1da pou\u017e\u00edvala jednotn\u00fd zbra\u0148ov\u00fd syst\u00e9m poch\u00e1zej\u00edc\u00ed je\u0161t\u011b z \u010das\u016f kr\u00e1lovsk\u00e9ho re\u017eimu. \u0160lo o n\u011bkolik typ\u016f pu\u0161ek unifikovan\u00e9 \u0159ady s jednotn\u00fdm k\u0159esadlov\u00fdm z\u00e1mkem vz. 1777, proto se v\u0161echny ozna\u010dovaly tak\u00e9 jako M (modele) 1777. Byly to: p\u011bchotn\u00ed pu\u0161ka (fusil d’infanterie, projekt z 26. 2. 1777), dlouh\u00e1 dragounsk\u00e1 karabina (fusil de dragon, projekt z 12. 4. 1778), zmen\u0161en\u00e1 kadetsk\u00e1 pu\u0161ka, p\u016fvodn\u011b pu\u0161ka \u0161lechtick\u00fdch kadet\u016f (fusil de cadet-gentillhomme, projekt z 13. 2. 1779), d\u011blost\u0159eleck\u00e1 pu\u0161ka (fusil d’artillerie, projekt z 12. 7. 1782), kr\u00e1tk\u00e1 jezdeck\u00e1 karabina (mousqueton de cavalerie, projekt z 12. 4. 1789) a n\u00e1mo\u0159nick\u00e1 pu\u0161ka (fusil de marine).<\/p>\n

Pu\u0161ky M 1777 navrhnul zn\u00e1m\u00fd M. de Gribeauval na z\u00e1klad\u011b model\u016f M 1763 „Mousquet l\u00e9ger“ \u010di M 1766 „Charleville“. Hlavn\u00edm technick\u00fdm vylep\u0161en\u00edm jejich z\u00e1mku byla konstrukce kohoutu. U stra\u0161\u00edch z\u00e1mk\u016f m\u011bl tvar tzv. „labut\u00edho krku“, kter\u00fd se v\u0161ak \u010dasto l\u00e1mal. Francouzi opat\u0159ili kohout nov\u00e9ho z\u00e1mku je\u0161t\u011b jedn\u00edm kr\u010dkem um\u00edst\u011bn\u00fdm proti p\u016fvodn\u00edmu. Mezi nimi se nach\u00e1zel odleh\u010dovac\u00ed otvor v podob\u011b srdce, kter\u00fd tak\u00e9 dostal n\u00e1zev „kohout\u00ed srdce“. Podp\u011bra \u010delist\u00ed kohoutu se tak zdvojn\u00e1sobila a francouzsk\u00e9 pu\u0161ky v mechanick\u00e9 spolehlivosti p\u0159ed\u010dily ostatn\u00ed.<\/p>\n

Pu\u0161ky M 1777 m\u011bly o n\u011bco men\u0161\u00ed kalibr ne\u017e tehdej\u0161\u00ed rakousk\u00e9 zbran\u011b, byly i o n\u011bco subtiln\u011bj\u0161\u00ed a vhodn\u011bj\u0161\u00ed pro man\u00e9vrov\u00fd boj. I kdy\u017e p\u0159i st\u0159elb\u011b salvami na m\u00ed\u0159en\u00ed p\u0159\u00edli\u0161 nez\u00e1le\u017eelo, m\u011bly p\u011bchotn\u00ed pu\u0161ky redukovan\u00e1 m\u00ed\u0159idla – pouze mu\u0161ku na p\u0159edn\u00ed obj\u00edmce. V p\u0159\u00edpad\u011b pot\u0159eby si st\u0159elec vytv\u00e1\u0159el provizorn\u00ed hled\u00ed mezerou mezi vzty\u010den\u00fdm palcem lev\u00e9 ruky a kohoutem.<\/p>\n

Raku\u0161an\u00e9 sestavili po v\u00e1lce roku 1796 zbrojn\u00ed komisi, kter\u00e9 p\u0159edsedal poln\u00ed zbrojmistr (Feldzeugmeister) Unterberger. Komise rozpracoval detailn\u00ed projekt nov\u00fdch ru\u010dn\u00edch paln\u00fdch zbran\u00ed, kter\u00e9 schv\u00e1lila c. k. dvorn\u00ed v\u00e1le\u010dn\u00e1 rada z\u00e1rove\u0148 s v\u00fdstrojn\u00edmi p\u0159edpisy 26. \u0159\u00edjna 1798.<\/p>\n

Ne\u017e p\u0159ejdeme k charakteristice projektu, objasn\u00edme si v kr\u00e1tkosti z\u00e1sady ur\u010dov\u00e1n\u00ed kalibru ru\u010dn\u00edch st\u0159eln\u00fdch zbran\u00ed v tehdej\u0161\u00ed dob\u011b.<\/p>\n

V\u00fdchodiskem byla hmotnost olov\u011bn\u00e9 kulky ud\u00e1van\u00e9 v Rakousku ve \u010dtvrtin\u00e1ch lotu, nap\u0159. kalibr 5\/4 (1,25) lotu, kalibr 6\/4 (1,5) lotu atd. (1 lot bylo 17,5 g; 32 lot\u016f d\u00e1valo v\u00edde\u0148skou libru, tj. 560 g). Kulky toho jist\u00e9ho kalibru, m\u011bly v\u0161ak \u010dasto rozd\u00edln\u00e9 hmotnosti. Kalibr toti\u017e ur\u010doval sp\u00ed\u0161e hmotnostn\u00ed interval. Pod 5\/4 lotov\u00fd kalibr se \u0159adily kulky s hmotnost\u00ed od 1,25 do 1,5 lotu, pod 6\/4 kalibr kulky s hmotnost\u00ed od 1,5 do 1,75 lotu atd.<\/p>\n

Podle pr\u016fm\u011bru kulky jist\u00e9 hmotnosti se pak ur\u010doval kalibr hlavn\u011b. Byl v\u0161ak v\u017edy o n\u011bco v\u011bt\u0161\u00ed ne\u017e pr\u016fm\u011br st\u0159ely, proto\u017ee se po\u010d\u00edtalo s toleranc\u00ed, jednak pro t\u011bsn\u011bn\u00ed, jednak proto, aby kulka nekladla p\u0159i nab\u00edjen\u00ed zep\u0159edu p\u0159\u00edli\u0161n\u00fd odpor. (Dal\u0161\u00ed m\u00edry pou\u017eit\u00e9 v textu: krok = 755 mm; v\u00edde\u0148sk\u00fd palec, coul = 26,34 mm.)<\/p>\n

Unterbergerova komise navrhla n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed z\u00e1kladn\u00ed konstruk\u010dn\u00ed principy nov\u00fdch zbran\u00ed, p\u0159i\u010dem\u017e neskr\u00fdvala inspiraci francouzsk\u00fdm vzorem 1777:<\/p>\n

Zmen\u0161en\u00ed kalibru kulky z 1,5 (v skute\u010dnosti 1,51 lotu, tj. 26,5 g) na 1,25 lotu. Nebyl v\u0161ak toto\u017en\u00fd se star\u0161\u00edm 1,25 lotov\u00fdm kalibrem (1,46 lota, tj. 25,6 g) jezdeck\u00e9ho „\u0161tucu“ M 1789, kter\u00fd d\u00e1val 21 kulek z v\u00edde\u0148sk\u00e9 libry olova. Kulek nov\u00e9ho kalibru se odl\u00e9valo 23 kus\u016f z libry a skute\u010dn\u00e1 hmotnost kulky s pr\u016fm\u011brem 15,8 (uv\u00e1d\u00ed se i 15,92 mm) \u010dinila cca 1,42 lota, tj. 24,53 g. Kalibr hlavn\u011b se zmen\u0161il na 17,58 mm a m\u011bl se zav\u00e1d\u011bt p\u0159edev\u0161\u00edm u p\u011bchoty a j\u00edzdy. N\u011bkter\u00fdm d\u011blost\u0159eleck\u00fdm a min\u00e9rsk\u00fdm zbran\u00edm ponechali jednolotov\u00fd (cca 15 mm) kalibr.
\nPro v\u0161echny ru\u010dn\u00ed st\u0159eln\u00e9 zbran\u011b m\u011bl platit princip – jednotn\u00fd k\u0159esadlov\u00fd z\u00e1mek. Nov\u00fd z\u00e1mek m\u011bl b\u00fdt oproti star\u0161\u00edm o n\u011bco m\u00e9n\u011b opracovan\u00fd, nele\u0161t\u011bn\u00fd. Kohout m\u011bl u\u017e vzpom\u00ednan\u00e9 „kohout\u00ed srdce“ (Hahnenherz). P\u00e1nvi\u010dka byla mosazn\u00e1 s dvojit\u011b ulo\u017eenou masivn\u00ed oc\u00edlkou. Cel\u00e1 baterie (p\u00e1nvi\u010dka s oc\u00edlkou a pru\u017einou) se m\u011bla d\u00e1t vym\u011bnit. V\u0161echny sou\u010d\u00e1stky z\u00e1mku, krom\u011b p\u00e1nvi\u010dky, m\u011bly b\u00fdt z ocele.<\/p>\n

Le\u0161t\u011bn\u00e9 hlavn\u011b m\u011bly m\u00edt formu jednoduch\u00e9ho ku\u017eelu, s v\u00fdjimkou tzv. „\u0161tuc\u016f“ – kr\u00e1tk\u00fdch pu\u0161ek s dr\u00e1\u017ekovan\u00fdm v\u00fdvrtem a hranatou hlavn\u00ed pro ostrost\u0159elce a myslivce. Zespodu dnov\u00e9ho \u0161roubu hlavn\u011b m\u011bla vy\u010dn\u00edvat ostroha spojen\u00e1 jin\u00fdm \u0161roubem skrz pa\u017ebu s p\u0159edn\u00ed li\u0161tou spou\u0161\u0165ov\u00e9ho oblou\u010dku (lu\u010d\u00edku). M\u011bla slou\u017eit i jako zar\u00e1\u017eka nabij\u00e1ku. Z\u00e1paln\u00fd kan\u00e1lek, vrtan\u00fd vpravo kolmo na osu hlavn\u011b, byl m\u00edrn\u011b k\u00f3nick\u00fd (na rozd\u00edl od v\u00e1lcovit\u00e9ho na francouzsk\u00e9 pu\u0161ce), roz\u0161\u00ed\u0159en\u00fd sm\u011brem do hlavn\u011b s pr\u016fm\u011brem od cca 2 mm na vn\u011bj\u0161\u00ed stran\u011b, do 4 mm na vnit\u0159n\u00ed stran\u011b. Kan\u00e1lek se pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00edm mohl sm\u011brem ven postupn\u011b roz\u0161i\u0159ovat (propalovat). Toleran\u010dn\u00ed limit prop\u00e1len\u00ed z\u00e1paln\u00e9ho kan\u00e1lku na vn\u011bj\u0161\u00ed stran\u011b bol stanoven\u00fd na 3,9 mm. Potom se m\u011bl za\u0161roubovat a nov\u011b provrtat.<\/p>\n

Souprava (obj\u00edmky, spou\u0161\u0165ov\u00fd oblou\u010dek, z\u00e1mkov\u00e1 protideska a patka pa\u017eby) m\u011bla b\u00fdt cel\u00e1 z mosazi a dr\u017eet se tvaru francouzsk\u00e9 pu\u0161ky vz. 1777 (nakonec se v\u0161ak m\u00edrn\u011b li\u0161ila, zejm\u00e9na p\u0159edn\u00ed obj\u00edmka). V roku 1807 vy\u0161el p\u0159edpis pou\u017e\u00edvat ocelovou soupravu, ale tento p\u0159\u00edkaz dvorsk\u00e9 v\u00e1le\u010dn\u00e9 rady nevstoupil d\u016fsledn\u011b do platnosti dokud \u017eil Unterberger, horliv\u00fd stoupenec mosazi. Nap\u0159\u00edklad pu\u0161ky vyr\u00e1b\u011bn\u00e9 v Brescii a okol\u00ed si podr\u017eely mosazn\u00e9 soupravy a o\u0159echov\u00e9 pa\u017eby a\u017e do jeho smrti v roku 1818. Li\u0161ily se tak od pu\u0161ek ostatn\u00edch v\u00fdrobc\u016f, kter\u00e9 m\u011bly na \u010derno lakovan\u00e9 pa\u017eby z bukov\u00e9ho, javorov\u00e9ho anebo ka\u0161tanov\u00e9ho d\u0159eva.<\/p>\n

Pu\u0161kov\u00e1 a zbrojn\u00e1 komise normovala podle v\u00fd\u0161e uveden\u00fdch z\u00e1sad arm\u00e1dn\u00ed ru\u010dn\u00ed st\u0159eln\u00e9 zbran\u011b, kter\u00e9 se po schv\u00e1len\u00ed ozna\u010dovali M (Muster) 1798 a podle p\u0159edsedy zbrojn\u00ed komise jsou zn\u00e1my i jako zbran\u011b syst\u00e9mu „Unterberger“. Jejich jednot\u00edc\u00edm prvkem byl k\u0159esadlov\u00fd z\u00e1mek M 1798, u n\u011bkter\u00fdch zbran\u00ed zv\u011bt\u0161en\u00fd nebo zmen\u0161en\u00fd.<\/p>\n

Zbran\u011b p\u0159\u00edmo vytvo\u0159en\u00e9 jako syst\u00e9m M 1798:<\/p>\n