{"id":791,"date":"2007-01-02T00:00:00","date_gmt":"2007-01-02T00:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/napoleonske-valky-aneb-bernadotka-ktera-v-te-dobe-vladla-ve-svedsku\/"},"modified":"2024-11-27T15:33:31","modified_gmt":"2024-11-27T13:33:31","slug":"napoleonske-valky-aneb-bernadotka-ktera-v-te-dobe-vladla-ve-svedsku","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/napoleonske-valky-aneb-bernadotka-ktera-v-te-dobe-vladla-ve-svedsku\/","title":{"rendered":"Napoleonsk\u00e9 v\u00e1lky, aneb Bernadotka, kter\u00e1 v t\u00e9 dob\u011b vl\u00e1dla ve \u0160v\u00e9dsku"},"content":{"rendered":"

Pod strome\u010dkem jsem asi nejen j\u00e1 na\u0161el na prvn\u00ed pohled kr\u00e1snou a pro Je\u017e\u00ed\u0161ka jist\u011b velice drahou kn\u00ed\u017eku, Napoleonsk\u00e9 v\u00e1lky od britsk\u00e9ho vojensk\u00e9ho historika Richarda Holmese, vydanou u n\u00e1s pro v\u00e1no\u010dn\u00ed trh coby 2227. publikaci nakladatelstv\u00edm Computer Press, a. s. Kniha m\u00e1 v tir\u00e1\u017ei uveden\u00e9ho nejen p\u0159ekladatele, ale tak\u00e9 odpov\u011bdn\u00e9ho redaktora.<\/em><\/p>\n

Rozhodn\u011b nem\u00e1 ambici b\u00fdt vy\u010derp\u00e1vaj\u00edc\u00ed v\u011bdeckou studi\u00ed konflikt\u016f souhrnn\u011b naz\u00fdvan\u00fdch jako napoleonsk\u00e9 v\u00e1lky a ani to nep\u0159edst\u00edr\u00e1. Je ur\u010dena nej\u0161ir\u0161\u00edmu publiku, t\u00edm sp\u00ed\u0161e by v\u0161ak m\u011bla b\u00fdt prosta chyb a omyl\u016f. Ve 38 kapitol\u00e1ch na 80 stran\u00e1ch, s \u010detn\u00fdmi p\u0159\u00edlohami, provede \u010dten\u00e1\u0159e obdob\u00edm francouzsk\u00e9 revoluce a prvn\u00edho c\u00edsa\u0159stv\u00ed, jedna kapitola je v\u011bnov\u00e1na Svat\u00e9 Helen\u011b a jedna \u201eD\u011bdictv\u00ed napoleonsk\u00e9 doby“ (tedy \u201eNapoleonsk\u00e9“). Do chronologick\u00e9ho sledu jsou vlo\u017eeny kapitoly sna\u017e\u00edc\u00ed se p\u0159ibl\u00ed\u017eit \u010dten\u00e1\u0159i v n\u011bkolika odstavc\u00edch vybran\u00e9 oblasti vojenstv\u00ed (P\u011bchota, Napoleonovo v\u00e1le\u010dn\u00e9 um\u011bn\u00ed, apod.), Napoleonovu rodinu \u010di C\u00edsa\u0159sk\u00fd dv\u016fr. Bohat\u00e1 je obrazov\u00e1 p\u0159\u00edloha, \u010detn\u00e9 mapy a cenn\u00e9 jsou p\u0159edev\u0161\u00edm p\u0159ilo\u017een\u00e9 faksimile p\u016fvodn\u00edch dokument\u016f (\u201enov\u011b prozkouman\u00e9“ mo\u017en\u00e1 mohou b\u00fdt, nov\u011b objeven\u00e9 v\u0161ak jist\u011b nejsou, a prozkouman\u00e9 byly velice zevrubn\u011b v mnoha jin\u00fdch prac\u00edch, v t\u00e9to knize jejich anal\u00fdzu nehledejme).<\/p>\n

Grafick\u00e1 \u00faprava knihy je pon\u011bkud p\u0159epl\u00e1can\u00e1, z\u00e1hlav\u00ed kapitol je vyvedeno stylem dobov\u00fdch hlavi\u010dkov\u00fdch pap\u00edr\u016f, podtisk m\u00e1 asi budit dojem, \u017ee v ruk\u00e1ch dr\u017e\u00edme star\u00fd tisk. P\u0159\u00edlohy jsou do knihy vkl\u00e1d\u00e1ny bu\u010f do vlepen\u00fdch pap\u00edrov\u00fdch vlo\u017eek, nebo do jak\u00fdchsi kapes v n\u011bkolika zes\u00edlen\u00fdch stran\u00e1ch, co\u017e m\u016f\u017ee n\u011bkter\u00e9 \u010dten\u00e1\u0159e p\u0159iv\u00e9st ke vzpom\u00ednk\u00e1m na d\u011btsk\u00e1 leporela a zasunov\u00e1n\u00ed je\u017eibaby do pece.<\/p>\n

U z\u00e1hlav\u00ed kapitol se kr\u00e1tce zastavme. B\u011b\u017en\u00e9 kapitoly jsou nadeps\u00e1ny \u201eMinistre de Guerre“, neboli \u201eV\u00e1le\u010dn\u00fd ministr“, p\u0159i\u010dem\u017e nejen Francie m\u011bla v \u010dele p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9ho ministerstva \u201eministra v\u00e1lky“, tedy \u201eMinistre de la Guerre“. \u017de je kapitola \u201eNapoleonova rodina“, nebo \u201eC\u00edsa\u0159sk\u00fd dv\u016fr“ pod hlavi\u010dkou \u201eLibert\u00e9, Egalit\u00e9, Fraternit\u00e9, ou la mort“ nem\u016f\u017ee nev\u00e9st k nepotla\u010diteln\u00e9mu \u00fasm\u011bvu.<\/p>\n

Knihu jsem dostal od Je\u017e\u00ed\u0161ka a jsem r\u00e1d, \u017ee jsem ji dostal. Obr\u00e1zky jsou p\u011bkn\u00e9, p\u0159ilo\u017eeny jsou zaj\u00edmav\u00e9 dokumenty (nejzaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00ed z nich, mapa bitvy u Slavkova ve t\u0159ech f\u00e1z\u00edch, je znehodnocena t\u00edm, \u017ee nen\u00ed uveden jej\u00ed zdroj). Z\u00e1rove\u0148 ale nelze nenapsat, \u017ee p\u0159eklad knihy je hor\u0161\u00ed ne\u017e ot\u0159esn\u00fd. T\u011b\u017eko \u0159\u00edci, je-li za \u010detn\u00fdmi chybami i vysloven\u00fdmi nesmysly v\u00edce \u010dasov\u00e1 nouze, nebo neschopnost p\u0159ekladatele, asi p\u016fjde o kombinaci ob\u00e9ho. S hor\u0161\u00edm p\u0159ekladem jsem se dosud nesetkal. Z\u00e1kazn\u00edk za sv\u00e9 pen\u00edze dost\u00e1v\u00e1 text, v n\u011bm\u017e se velice \u010dasto p\u0159ekladatel vypo\u0159\u00e1dal s \u201ep\u0159ekladatelsk\u00fdm o\u0159\u00ed\u0161kem“ tak, \u017ee v\u00fdraz ponechal v angli\u010dtin\u011b, a to i v m\u00edstech, kde by logi\u010dt\u011bj\u0161\u00ed byla francouz\u0161tina \u010di jin\u00fd jazyk (za v\u0161echny a p\u0159edem: \u0160pan\u011bl\u00e9 asi velice t\u011b\u017eko hovo\u0159ili o Josephovi jako o \u201estr\u00fd\u010dku Joeovi“). P\u0159\u00edli\u0161 zna\u010dn\u00fd po\u010det chyb jde tak\u00e9 na vrub samotn\u00e9ho autora, kter\u00fd do velmi obecn\u00e9ho textu m\u00eds\u00ed zbyte\u010dn\u00e9 podrobnosti, p\u0159i\u010dem\u017e se dopou\u0161t\u00ed nep\u0159esnost\u00ed.<\/p>\n

V\u00fd\u010det do o\u010d\u00ed nejv\u00edce bij\u00edc\u00edch hr\u016fznost\u00ed m\u016f\u017eeme za\u010d\u00edt na ob\u00e1lce. Podle odstave\u010dku shrnuj\u00edc\u00edho obsah knihy Napoleon zv\u00edt\u011bzil v bitv\u011b \u201eo Pyramidy“. Pravd\u011bpodobn\u011b se tohoto divu sv\u011bta cht\u011bl zmocnit a poda\u0159ilo se mu to. Kniha jist\u011b nen\u00ed ur\u010dena t\u011bm, kdo se o napoleonsk\u00e9 v\u00e1lky zaj\u00edmaj\u00ed podrobn\u011bji. Kdyby byla, uveden\u00e1 drobnost by byla v\u00edce k sm\u00edchu ne\u017e k pl\u00e1\u010di.<\/p>\n

N\u011bkter\u00e9 dal\u0161\u00ed p\u0159ekladatelovy chyby:<\/span><\/p>\n

Na str. 8 uv\u00e1d\u00ed v z\u00e1vorce nam\u00edsto francouzsk\u00e9ho v\u00fdrazu pro gener\u00e1ln\u00ed stavy \u201eEtats G\u00e9n\u00e9raux“ p\u016fvodn\u00ed Holmesovo \u201eEstates-General“. Jak\u00fd to m\u00e1 smysl? Je\u0161t\u011b jednou to pak na stejn\u00e9 str\u00e1nce zopakuje a nadto p\u00ed\u0161e gener\u00e1ln\u00ed stavy jednou s mal\u00fdm \u201eg“, jednou s velk\u00fdm \u201eG“.<\/p>\n

\u201eSoupisy st\u00ed\u017enost\u00ed“ ji\u017e uv\u00e1d\u00ed francouzsky, ale pouze jako \u201ecahiers“, p\u0159i\u010dem\u017e jde samoz\u0159ejm\u011b o \u201ecahiers de dol\u00e9ances“.<\/p>\n

P\u0159ekladatel \u010di autor, ale sp\u00ed\u0161e p\u0159ekladatel, se tak\u00e9 pokusil osv\u011btlit, kdo byli kordeli\u00e9\u0159i a v z\u00e1vorce uv\u00e1d\u00ed \u201eCordeliers – franti\u0161k\u00e1ni“. A to proto, \u017ee mni\u0161i \u0159\u00e1du zalo\u017een\u00e9ho roku 1223 Franti\u0161kem z Assisy nosili provazov\u00fd opasek, ceinture de corde, a \u0159\u00edkalo se jim tedy tak\u00e9, a d\u0159\u00edve, kordeli\u00e9\u0159i. Soci\u00e9t\u00e9 des amis des droits de l’homme et du citoyen, neboli Cordeliers, s\u00eddlila v kl\u00e1\u0161te\u0159e kordeli\u00e9r\u016f v Pa\u0159\u00ed\u017ei. \u010clenov\u00e9 tohoto politick\u00e9ho klubu ale opravdu nebyli franti\u0161k\u00e1ny.<\/p>\n

\u201eComit\u00e9 du Salut public“ se p\u0159ekl\u00e1d\u00e1 do \u010de\u0161tiny jako \u201eV\u00fdbor ve\u0159ejn\u00e9ho blaha“, ne jako \u201eV\u00fdbor pro ve\u0159ejn\u00e9 blaho“.<\/p>\n

Na stran\u011b 10 \u201epropuk\u00e1 v Midi royalistick\u00e1 vzpoura“. Je p\u0159ekladatel p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee \u010desk\u00fd \u010dten\u00e1\u0159 bude v\u011bd\u011bt, co a kde je ono \u201eMidi“?<\/p>\n

V\u011bta ze stejn\u00e9 strany: \u201eNapoleon, kter\u00fd byl povol\u00e1n k velen\u00ed d\u011blost\u0159electva v italsk\u00e9 arm\u00e1d\u011b, p\u0159\u00edtel Robespierrova bratra, byl v srpnu po thermidorsk\u00e9 reakci uv\u011bzn\u011bn,“ je dobrou ilustrac\u00ed \u00farovn\u011b \u010desk\u00e9ho p\u0159ekladu t\u00e9to knihy. \u201eArm\u00e9e d“Italie“ nen\u00ed \u201eitalskou arm\u00e1dou“, ale \u201eItalskou arm\u00e1dou“ a jde samoz\u0159ejm\u011b o jednu z francouzsk\u00fdch arm\u00e1d. Pon\u011bkud marxistick\u00fd v\u00fdraz \u201ethermidorsk\u00e1 reakce“ zaraz\u00ed nem\u00e9n\u011b ne\u017e sama stavba tohoto souv\u011bt\u00ed, je\u017e nen\u00ed p\u0159\u00edli\u0161 \u010desk\u00e1. Podobn\u00fdmi se cel\u00e1 kniha m\u016f\u017ee chlubit prakticky v ka\u017ed\u00e9m odstavci.<\/p>\n

Na stran\u011b 12 je prvn\u00ed z vlo\u017een\u00fdch kapitol, \u201eD\u011blost\u0159electvo“. Osobn\u011b jsem se nikdy nesetkal s t\u00edm, \u017ee by Napoleon o 12libern\u00edch (nikoli \u201e12librov\u00fdch“, nest\u00e1ly 12 liber) kan\u00f3nech hovo\u0159il jako o sv\u00fdch \u201ebrou\u010dc\u00edch“ (zaj\u00edmal by, jist\u011b nejen m\u011b, anglick\u00fd a francouzsk\u00fd origin\u00e1l).<\/p>\n

P\u0159ekl\u00e1dat \u201emortar“ jako \u201eminomet“ je v kontextu vojenstv\u00ed 19. stolet\u00ed dokladem jedin\u00e9ho, p\u0159ekladatel si vybral prvn\u00ed z internetov\u00fdm p\u0159eklada\u010dem nab\u00eddnut\u00fdch v\u00fdraz\u016f. \u017de jsou obl\u00e9hac\u00ed \u201emortiers“ tzv. mo\u017ed\u00ed\u0159i a \u017ee rozhodn\u011b nemetaj\u00ed n\u011bjak\u00e9 miny?<\/p>\n

P\u0159ekl\u00e1dat \u201egunner“ jako \u201est\u0159elec“ je chybn\u00e9, p\u0159ekl\u00e1dat \u201ehorse artillery“ jako \u201ejezdeck\u00e9 d\u011blost\u0159electvo“ je rovn\u011b\u017e chybn\u00e9. Jezdectvo je \u201ecavalry“; \u201ehorse artillery“ a p\u0159\u00edpadn\u011b \u201emounted artillery“ znamen\u00e1 \u201ej\u00edzdn\u00ed“ – ne v\u0161e, co je j\u00edzdn\u00ed, pat\u0159\u00ed jezdectvu.<\/p>\n

Na str. 14 p\u0159ekl\u00e1d\u00e1 p\u0159ekladatel \u201eVnit\u0159n\u00ed arm\u00e1du“ (Arm\u00e9e de l’Int\u00e9rieur) jako \u201et\u00fdlovou“, \u010dten\u00e1\u0159i t\u00edm znemo\u017e\u0148uje dop\u00e1trat se toho, jak\u00fd to mohlo m\u00edt v\u00fdznam.<\/p>\n

Na str. 16 najdeme kapitolu \u201eP\u011bchota“. P\u0159ekladatel zde p\u0159ekl\u00e1d\u00e1 anglick\u00e9 slovo \u201emusket“ jako \u201emu\u0161keta“, p\u0159i\u010dem\u017e v\u0161ak hovo\u0159\u00ed o francouzsk\u00e9 arm\u00e1d\u011b a ve francouz\u0161tin\u011b je \u201emousquet“ zbra\u0148 s doutn\u00e1kov\u00fdm z\u00e1mkem, zbran\u00ed s k\u0159esadlov\u00fdm z\u00e1mkem a hladkou hlavn\u00ed je \u201efusil“, tedy \u201epu\u0161ka“.<\/p>\n

V\u00fdraz \u201edemi-brigade“ nen\u00ed \u201epolobrig\u00e1da“, ale \u201ep\u016flbrig\u00e1da“. Nebyly to \u201etak trochu brig\u00e1dy“, nebo \u201etak\u0159ka brig\u00e1dy“, nebo \u201en\u011bco na zp\u016fsob brig\u00e1dy“, p\u016fvodn\u00edm z\u00e1m\u011brem bylo zformovat ze dvou p\u016flbrig\u00e1d jednu brig\u00e1du, odtud jejich n\u00e1zev.<\/p>\n

Ob\u00e1v\u00e1m se, \u017ee \u201elehk\u00e1 jezdeck\u00e1 rota (voltigeur)“, je\u017e m\u011bla b\u00fdt sou\u010d\u00e1st\u00ed batalionu p\u011bchoty, je dal\u0161\u00ed chybou p\u0159ekladatele, ale rozep\u00ed\u0161u se o n\u00ed ve v\u00fdtk\u00e1ch v\u011bnovan\u00fdch autorovi, proto\u017ee se mi nechce v\u011b\u0159it, \u017ee by si p\u0159ekladatel dovolil j\u00edt a\u017e tak daleko.<\/p>\n

V posledn\u00edm odstavci t\u00e9to ne\u0161\u0165astn\u00e9 kapitoly p\u0159ekladatel u\u017e\u00edv\u00e1 \u201ep\u011bkn\u00e9ho“ v\u00fdrazu \u201ecvi\u010den\u00ed d\u016fstojn\u00edci“ a velice pravd\u011bpodobn\u011b si plete term\u00edn ni\u017e\u0161\u00ed d\u016fstojn\u00edk (field officer) s podd\u016fstojn\u00edkem (non-commissioned officer, NCO).<\/p>\n

Neuv\u011b\u0159iteln\u011b se p\u0159ekladatel vypo\u0159\u00e1dal s popisky k doprovodn\u00fdm ilustrac\u00edm t\u00e9to kapitoly. V bitv\u011b u Chiclany\/Barossy tak stav\u00ed na francouzskou stranu jak\u00e9hosi Chicanu a na anglickou pak Barossu. \u017de jde o dva n\u00e1zvy jedn\u00e9 bitvy, rozhodn\u011b ne o n\u011bjak\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed reky? Pod figurou karabin\u00edka \u010dteme \u201eVoj\u00e1k 1. lehk\u00e9 p\u011bchoty“, co\u017e je doslovn\u00fd p\u0159epis anglick\u00e9ho \u201e1st Light Infantry“. V angli\u010dtin\u011b a francouz\u0161tin\u011b b\u011b\u017en\u00e9 vypou\u0161t\u011bn\u00ed slova \u201epluk“ (v tomto p\u0159\u00edpad\u011b \u201ep\u016flbrig\u00e1da“) v \u010de\u0161tin\u011b nen\u00ed mo\u017en\u00e9. P\u0159ekladatel byl tak\u00e9 zasko\u010den slovem \u201eshako“ a b\u011b\u017en\u00fd \u010desk\u00fd v\u00fdraz \u010d\u00e1ka \u010di \u010d\u00e1ko se mu nepoda\u0159ilo nal\u00e9zt.<\/p>\n

(…d\u00e1le pokra\u010dovat je zbyte\u010dn\u00e9 a vy\u010derp\u00e1vaj\u00edc\u00ed mrh\u00e1n\u00ed \u010dasem, p\u0159ekladatel pokra\u010duje v nast\u00edn\u011bn\u00e9m stylu)<\/p>\n

Autorovy omyly:<\/span><\/p>\n

Na stran\u011b 10 ve druh\u00e9m sloupci dole nech\u00e1v\u00e1 autor Napoleona po jeho propu\u0161t\u011bn\u00ed z v\u011bzen\u00ed \u00fasp\u011b\u0161n\u011b dokon\u010dit \u201eceloro\u010dn\u00ed ta\u017een\u00ed do It\u00e1lie“ a posl\u00e9ze dokonce \u201eznechucen\u00e9ho odej\u00edt“ z arm\u00e1dy, po bl\u00ed\u017ee nespecifikovan\u00fdch zm\u011bn\u00e1ch ve vojsku se m\u011bl rychle vr\u00e1tit zp\u011bt, a pot\u00e9 znovu propu\u0161t\u011bn. Tento podivn\u00fd ping-pong vypad\u00e1 jako pov\u011bstn\u00e9 \u201eva\u0159en\u00ed z vody“ a nem\u00e1 \u017e\u00e1dnou hodnotu. Obsahov\u011b je nep\u0159esn\u00fd (\u201eodejit\u00ed z arm\u00e1dy“ byla dovolen\u00e1, atd.), nesd\u011bluje nic o d\u016fvodech, a je tedy zhola zbyte\u010dn\u00fd.<\/p>\n

V kapitole o d\u011blost\u0159electvu (str. 10) autor tvrd\u00ed, \u017ee \u010dty\u0159liberky byly \u201eplukovn\u00edmi“ d\u011bly, je\u017e m\u011bla ve v\u00fdzbroji p\u011bchota, a d\u00e1le \u017ee byly Napoleonem v letech 1804-1805 v r\u00e1mci p\u0159echodu na \u201esyst\u00e9m roku XIII“ nahrazeny ko\u0159istn\u00edmi \u0161estiliberkami. 4libern\u00ed kan\u00f3ny skute\u010dn\u011b byly p\u0159id\u011blov\u00e1ny tak\u00e9 p\u011bchot\u011b. Posledn\u00ed existuj\u00edc\u00ed roty dobrovoln\u00fdch d\u011blost\u0159elc\u016f v r\u00e1mci p\u016flbrig\u00e1d p\u011bchoty v\u0161ak byly zru\u0161eny ji\u017e v roce 1798 a plukovn\u00ed d\u011blost\u0159electvo z let 1809 a 1811-1812 bylo vyzbrojeno nejen \u010dty\u0159liberkami. V\u011bt\u0161ina t\u011bchto d\u011bl byla p\u0159irozen\u011b sou\u010d\u00e1st\u00ed divizn\u00edch d\u011blost\u0159eleck\u00fdch park\u016f a obsluhov\u00e1na jak j\u00edzdn\u00edm tak p\u011b\u0161\u00edm d\u011blost\u0159electvem. \u017d\u00e1dn\u00fd \u201esyst\u00e9m roku XIII“ neexistoval, autor m\u00e1 na mysli syst\u00e9m roku XI. \u0160estilibern\u00ed poln\u00ed kan\u00f3n francouzsk\u00e9 konstrukce (nikoli tedy prim\u00e1rn\u011b ko\u0159istn\u00ed) podle n\u011bj nahrazoval nejen \u010dty\u0159libern\u00ed, ale tak\u00e9 osmilibern\u00ed kan\u00f3n. P\u0159ezbrojen\u00ed nebylo p\u0159ed zah\u00e1jen\u00edm ta\u017een\u00ed roku 1805 prakticky zah\u00e1jeno a Gribeauvaly nikdy zcela nezmizely. V praxi bylo zaveden\u00ed syst\u00e9mu roku XI roz\u0161\u00ed\u0159en\u00edm po\u010dtu kalibr\u016f poln\u00edch kan\u00f3n\u016f o \u0161estilibern\u00ed, ten nahradil \u010dty\u0159libern\u00ed a osmilibern\u00ed kan\u00f3ny d\u011blost\u0159electva a\u017e v letech 1808-1812, p\u0159i\u010dem\u017e ve \u0160pan\u011blsku tyto kusy p\u0159etrvaly a\u017e do roku 1814 a byly zde prakticky v\u00fdhradn\u00ed d\u011blost\u0159eleckou v\u00fdzbroj\u00ed.<\/p>\n

Plukovn\u00ed d\u011blost\u0159electvo nebylo nikdy zru\u0161eno kv\u016fli p\u0159\u00edli\u0161 \u201et\u011b\u017ek\u00fdm“ \u0161estiliberk\u00e1m, jak tvrd\u00ed autor. Obsluhu \u010dty\u0159libern\u00edho kan\u00f3nu tvo\u0159ilo osm, nikoli deset mu\u017e\u016f. P\u011b\u0161\u00ed d\u011blost\u0159electvo nedoprov\u00e1zelo jen \u0159adovou p\u011bchotu.<\/p>\n

V kapitole o p\u011bchot\u011b (str. 16) autor tvrd\u00ed, \u017ee nabit\u00ed \u201ek\u0159esadlov\u00e9 mu\u0161kety“ znal voj\u00e1k jako sled 21 pohyb\u016f. T\u0159i pohyby nav\u00edc jsou patrn\u011b troj\u00ed poklep\u00e1n\u00ed na \u010delo. Nabit\u00ed sest\u00e1valo z 12 dob a 18 pohyb\u016f (viz \u0160kola voj\u00e1ka p\u0159edpisu z 1. srpna 1791). P\u0159i roztr\u017een\u00ed n\u00e1boje zuby voj\u00e1kovi samoz\u0159ejm\u011b kule v \u00fastech nez\u016fstala, autor ostatn\u011b o n\u011bjak\u00e9m \u201evplivnut\u00ed“ kule do hlavn\u011b d\u00e1le nic nep\u00ed\u0161e. Voj\u00e1k natahuje kohout p\u0159ed zam\u00ed\u0159en\u00edm, nikoli a\u017e pot\u00e9, kdy op\u0159e pa\u017ebu o rameno.<\/p>\n

V knize se n\u011bkolikr\u00e1t objev\u00ed v\u00fdraz \u201epo revoluci“ (\u201ePo revoluci se pluky za\u010daly \u010d\u00edslovat“), p\u0159i\u010dem\u017e \u201erevoluc\u00ed“ jsou pravd\u011bpodobn\u011b my\u0161leny jen ud\u00e1losti roku 1789, co\u017e je velice neobvykl\u00fd p\u0159\u00edstup, kter\u00fd \u010dten\u00e1\u0159e m\u016f\u017ee m\u00e1st. Revoluce podle r\u016fzn\u00fdch n\u00e1zor\u016f skon\u010dila s popravou Robespierra, nebo s Bonapartov\u00fdm brumairov\u00fdm p\u0159evratem, s do\u017eivotn\u00edm konzul\u00e1tem, s vyhl\u00e1\u0161en\u00edm c\u00edsa\u0159stv\u00ed, p\u0159\u00edpadn\u011b a\u017e s prvn\u00ed bourbonskou restaurac\u00ed roku 1814, nebo dokonce a\u017e por\u00e1\u017ekou u Waterloo. Bez bli\u017e\u0161\u00edho vysv\u011btlen\u00ed je u\u017eit\u00ed tohoto v\u00fdrazu zav\u00e1d\u011bj\u00edc\u00ed.<\/p>\n

V \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b nebyly pluky roku 1793 nahrazeny 198 p\u016flbrig\u00e1dami, reorganizace prob\u00edhala d\u00e9le, z teoretick\u00fdch 198 bitevn\u00edch p\u016flbrig\u00e1d n\u011bkter\u00e9 nevznikly v\u016fbec. Autor pom\u00edj\u00ed lehkou p\u011bchotu, krom\u011b toho vznikly r\u016fzn\u00e9 nepravideln\u00e9 p\u016flbrig\u00e1dy a p\u0159etrvala \u0159ada nepravideln\u00fdch i pravideln\u00fdch dobrovolnick\u00fdch \u00fatvar\u016f, co\u017e rovn\u011b\u017e nen\u00ed zm\u00edn\u011bno.<\/p>\n

P\u016flbrig\u00e1du tvo\u0159ily t\u0159i bataliony, jeden pravideln\u00fd a dva dobrovolnick\u00e9, jak uv\u00e1d\u00ed autor, v jej\u00edm r\u00e1mci v\u0161ak byli voj\u00e1ci b\u00fdval\u00e9 \u0159adov\u00e9 arm\u00e1dy a dobrovoln\u00edci n\u00e1rodn\u00ed gardy \u201ep\u0159etaveni“ ve voj\u00e1ky francouzsk\u00e9 republiky a rovnom\u011brn\u011b p\u0159id\u011bleni v\u0161em t\u0159em batalion\u016fm.<\/p>\n

P\u016flbrig\u00e1dy z roku 1793 nebyly \u201ev roce 1803 vyst\u0159\u00edd\u00e1ny \u010d\u00edslovan\u00fdmi pluky“, nebo\u0165 bylo t\u0159eba prov\u00e9st je\u0161t\u011b jednu reorganizaci, zbyte\u010dn\u011b vysok\u00fd po\u010det nekompletn\u00edch bitevn\u00edch p\u016flbrig\u00e1d bylo t\u0159eba redukovat jejich vz\u00e1jemn\u00fdm slou\u010den\u00edm a do pravideln\u00fdch jednotek v\u010dlenit zb\u00fdvaj\u00edc\u00ed nepravideln\u00e9 \u00fatvary. Tento tzv. second amalgame prob\u00edhal v letech 1796-1799. V roce 1803 pak nedo\u0161lo k \u017e\u00e1dn\u00e9mu \u201evyst\u0159\u00edd\u00e1n\u00ed“, ale pouh\u00e9mu p\u0159ezna\u010den\u00ed p\u016flbrig\u00e1d na pluky.<\/p>\n

T\u011b\u017eko \u0159\u00edci, co autor mysl\u00ed \u201ep\u0159\u00edm\u00fdm bojem“, jemu\u017e m\u011bla lehk\u00e1 p\u011bchota v\u011bnovat \u201ezv\u00fd\u0161enou pozornost“, co\u017e ji m\u011blo odli\u0161ovat od p\u011bchoty \u0159adov\u00e9, mo\u017en\u00e1 tento \u201eterm\u00edn“ zav\u00e1d\u00ed pan p\u0159ekladatel. Rozd\u00edl mezi pluky lehk\u00e9 a \u0159adov\u00e9 p\u011bchoty spo\u010d\u00edval jednak v jejich p\u016fvodu (co\u017e nelze pominout, nebo\u0165 zku\u0161enost d\u016fstojnick\u00e9ho sboru je ur\u010duj\u00edc\u00edm faktorem kvality a schopnost\u00ed jednotky), jednak v jejich obvykl\u00e9m za\u0159azen\u00ed v bitevn\u00ed sestav\u011b arm\u00e1dy (lehk\u00e1 p\u011bchota zpravidla kryla \u010delo \u010di boky sv\u00e9 brig\u00e1dy, p\u0159\u00edpadn\u011b j\u00ed byla sv\u011b\u0159ov\u00e1na obrana d\u016fle\u017eit\u00e9 pozice, boj v obt\u00ed\u017en\u00e9m ter\u00e9nu, apod.). V d\u016fsledku toho byla lehk\u00e1 p\u011bchota tak\u00e9 v\u00edce cvi\u010dena pro boj v rozpt\u00fdlen\u00e9 sestav\u011b. V\u00fdstroj\u00ed \u010di v\u00fdzbroj\u00ed se v z\u00e1sad\u011b neli\u0161ily, u lehk\u00e9 p\u011bchoty v\u0161ak panoval v\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00ed \u201eesprit de corps“, duch jednotky, v\u011bdom\u00ed v\u00fdlu\u010dnosti.<\/p>\n

Skladba p\u011b\u0161\u00edho pluku, j\u00ed\u017e pod\u00e1v\u00e1 autor, je velice nep\u0159esn\u00e1. Zar\u00e1\u017e\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm v\u011bta \u201ejeden prapor m\u011bl zpravidla \u0161est rot a dv\u011b elitn\u00ed roty“. Slovo \u201ezpravidla“ (p\u0159\u00edpadn\u011b \u201etypick\u00fd“) je obl\u00edben\u00fdm slovem anglosask\u00fdch vojensk\u00fdch historik\u016f, p\u0159i\u010dem\u017e \u010dten\u00e1\u0159 by pravd\u011bpodobn\u011b dal p\u0159ednost uveden\u00ed ur\u010dit\u00fdch obdob\u00ed, pro n\u011b\u017e popisovan\u00e9 slo\u017een\u00ed platilo, ide\u00e1ln\u011b pak i data p\u0159edpisu, jen\u017e je zav\u00e1d\u011bl. Hovo\u0159\u00edme-li o revolu\u010dn\u00edch a napoleonsk\u00fdch v\u00e1lk\u00e1ch, m\u011bl francouzsk\u00fd batalion dev\u011bt rot od roku 1791 do roku 1808 a \u0161est rot od roku 1808 do roku 1815. Jedna z t\u011bchto rot byla gran\u00e1tnick\u00e1 (u lehk\u00e9 p\u011bchoty byla elitn\u00ed rota z\u0159\u00edzena a\u017e v r\u00e1mci p\u016flbrig\u00e1d v letech 1793 a 1794, a sice karabinick\u00e1). V roce 1804 u lehk\u00e9 a 1805 u \u0159adov\u00e9 p\u011bchoty byly z\u0159\u00edzeny volti\u017e\u00e9rsk\u00e9 roty, neboli roty slo\u017een\u00e9 z nejhbit\u011bj\u0161\u00edch voj\u00e1k\u016f nejmen\u0161\u00edho vzr\u016fstu schopn\u00fdch p\u0159esn\u00e9 st\u0159elby, je\u017e byly ur\u010den\u00e9 p\u0159edev\u0161\u00edm ke kryt\u00ed batalionu v roli rozpt\u00fdlen\u00fdch st\u0159elc\u016f p\u0159ed jeho \u010delem \u010di po jeho boc\u00edch (do t\u00e9 doby tak byly nasazov\u00e1ni vybran\u00ed voj\u00e1ci st\u0159edov\u00fdch rot a\/nebo gran\u00e1tn\u00edci).<\/p>\n

Jedn\u00edm z nejv\u011bt\u0161\u00edch p\u0159ekvapen\u00ed knihy je tvrzen\u00ed, \u017ee p\u011b\u0161\u00ed batalion francouzsk\u00e9 arm\u00e1dy m\u011bl \u201elehkou j\u00edzdn\u00ed rotu (voltigeur)“. Pan p\u0159ekladatel prokazuje, \u017ee je \u010dlov\u011bkem tvo\u0159iv\u00fdm, pro\u010de\u017e by m\u011b v\u016fbec nep\u0159ekvapilo, kdyby tento nebety\u010dn\u00fd nesmysl poch\u00e1zel z jeho pera. Pokud autor skute\u010dn\u011b v origin\u00e1le uvedl cosi jako \u201elight cavalry company“, panu p\u0159ekladateli se v tomto omlouv\u00e1m, na v\u011bci to v\u0161ak nic nem\u011bn\u00ed. P\u016fvodem tohoto nesmyslu bude francouzsk\u00e9 slovo \u201evoltigeur“, co\u017e je , mj., akrobat na koni, \u201evoltige“ je, mj., skok p\u0159es \u010di na kon\u011b. Odsud je pak k lehk\u00e9mu jezdectvu pro n\u011bkter\u00e9 \u201eznalce“ jist\u011b jen mal\u00fd kr\u016f\u010dek. Jeden ze zp\u016fsob\u016f nasazen\u00ed volti\u017e\u00e9r\u016f m\u011bl spo\u010d\u00edvat v tom, \u017ee by nasko\u010dili za proj\u00ed\u017ed\u011bj\u00edc\u00edho jezdce a byli n\u00e1sledn\u011b vysazeni v ur\u010den\u00e9m m\u00edst\u011b, kde by svedli p\u011b\u0161\u00ed boj s nep\u0159\u00edtelem. Odsud pak jejich n\u00e1zev, by\u0165 v praxi nic podobn\u00e9ho volti\u017e\u00e9\u0159i neprov\u00e1d\u011bli a jednalo se o elitn\u00ed lehk\u00e9 p\u011b\u0161\u00e1ky.<\/p>\n

Autor tvrd\u00ed, \u017ee rota m\u011bla teoreticky m\u00edt 120 mu\u017e\u016f. Z \u0159ady p\u0159edpis\u016f si vybral jeden, zaokrouhlil tabulkov\u00fd stav a cht\u011bl by jej aplikovat pravd\u011bpodobn\u011b na v\u0161echny roty p\u011bchoty. P\u0159itom ani zde nen\u00ed v\u00fd\u010det relevantn\u00edch p\u0159epis\u016f nijak dlouh\u00fd. V letech 1791-1793 m\u011bla fyzil\u00edrsk\u00e1 rota tabulkov\u011b a ve v\u00e1le\u010dn\u00e9m stavu 89 mu\u017e\u016f, gran\u00e1tnick\u00e1 64. Od roku 1793 do roku 1808 pak fyzil\u00edrsk\u00e1 (a pozd\u011bji i volti\u017e\u00e9rsk\u00e1) 123 a gran\u00e1tnick\u00e1 81 mu\u017e\u016f. Od roku 1808 pak v\u0161echny roty 140 mu\u017e\u016f.<\/p>\n

Hovo\u0159\u00ed-li autor o teoretic\u00edch 18. stolet\u00ed v knize o napoleonsk\u00fdch v\u00e1lk\u00e1ch, \u010dten\u00e1\u0159 by pravd\u011bpodobn\u011b \u010dekal n\u011bjak\u00e9 shrnut\u00ed v\u00fdsledku tohoto sporu a jeho vlivu na zp\u016fsob nasazen\u00ed p\u011bchoty ve v\u00e1lk\u00e1ch let 1792-1815. Nedo\u010dkal by se. Nam\u00edsto toho je zavalen nesmysly ve smyslu, \u017ee francouzsk\u00e1 p\u011bchota nem\u011bla v 90. letech \u201et\u00e9m\u011b\u0159 \u017e\u00e1dnou \u0161anci splnit p\u0159edepsan\u00fd v\u00fdcvik“, a \u017ee \u201ena druh\u00e9 stran\u011b prok\u00e1zala p\u0159irozenou schopnost postupu v kolon\u011b“. Jak by n\u011bco podobn\u00e9ho bylo bez dostate\u010dn\u00e9ho v\u00fdcviku mo\u017en\u00e9 se ji\u017e od autora, kter\u00fd \u201ena\u0159\u00edzen\u00ed z roku 1791″ ani onu teorii 18. stolet\u00ed nestudoval, nedozv\u00edme. Formov\u00e1n\u00ed kolon, man\u00e9vr v kolon\u011b a formov\u00e1n\u00ed batalionu do bitevn\u00ed sestavy, to je z\u00e1kladn\u00ed l\u00e1tka p\u0159edpisu z 1. srpna 1791, o n\u011bm\u017e se od autora dozv\u00edme pouze to, \u017ee \u201ezd\u016fraz\u0148oval metodick\u00e9 prov\u00e1d\u011bn\u00ed drilu“, jako by se v tomto jakkoli li\u0161il od p\u0159edpis\u016f d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00edch, zahrani\u010dn\u00edch, nebo n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch.<\/p>\n

Autor d\u00e1le \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee \u201epozd\u011bji se pou\u017e\u00edvaly r\u016fzn\u00e9 sm\u00ed\u0161en\u00e9 formy“ (p\u0159ekladatel\u016fv v\u00fdraz pro slovo \u201eordre“, zde \u201esestava“). Kdy \u201epozd\u011bji“, pt\u00e1 se pozorn\u00fd \u010dten\u00e1\u0159. Sm\u00ed\u0161en\u00e9 sestavy nebyly objevem revoluce. Dal\u0161\u00ed odstavec p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed \u0161okuj\u00edc\u00ed informaci, \u017ee podle Stendhala pro\u0161lo \u0159adami jednoho pluku za t\u0159i roky 36000 mu\u017e\u016f. To by znamenalo \u010distou ztr\u00e1tu tis\u00edce mu\u017e\u016f za m\u011bs\u00edc, co\u017e je svrchovan\u011b absurdn\u00ed.<\/p>\n

Nesmysln\u00e9 jsou i popisky k obr\u00e1zk\u016fm. Na pl\u00e1tn\u011b zachycuj\u00edc\u00edm boj p\u011b\u0161\u00edch gardov\u00fdch gran\u00e1tn\u00edk\u016f u Montmirail rozhodn\u011b nen\u00ed \u201ekolona slo\u017een\u00e1 z prapor\u016f v linii“ a t\u00edm m\u00e9n\u011b pak je na obraze vid\u011bt, jak\u00fdch takov\u00e1 kolona \u201edosahovala v\u00fdsledk\u016f“. Jedn\u00e1 se o sev\u0159enou kolonu po pelotonech jedin\u00e9ho batalionu. V\u00fdsledek st\u0159etnut\u00ed s ruskou p\u011bchotou nen\u00ed z obrazu odhadnuteln\u00fd a za pozornost z \u010dist\u011b vojensk\u00e9ho hlediska zde stoj\u00ed sp\u00ed\u0161e kryt\u00ed boku t\u00e9to kolony n\u011bkolika p\u011b\u0161\u00edmi myslivci. V\u00fdjev z bitvy u J\u00edlov\u00e9ho pak neukazuje \u201ejen asi dva pluky v linii“, vid\u00edme dva bataliony v linii za sebou. Pod vyobrazen\u00edm karabin\u00edka se do\u010d\u00edt\u00e1me, \u017ee \u010d\u00e1ky nahradily klobouky (p\u0159ekladatelovy \u201edvouroh\u00e9 \u010depice“) v letech 1804-1808. Lehk\u00e1 p\u011bchota p\u0159itom \u010d\u00e1ky dost\u00e1vala ji\u017e od roku 1801 a \u0159adov\u00e1 pak a\u017e od roku 1806.<\/p>\n

Shrnu-li tuto kapitolu, nenach\u00e1z\u00edm slov, abych vyj\u00e1d\u0159il sv\u00e9 roz\u010darov\u00e1n\u00ed. Autor i p\u0159ekladatel p\u0159edvedli, \u017ee o francouzsk\u00e9 p\u011bchot\u011b napoleonsk\u00fdch v\u00e1lek lze napsat cokoli, a vydavatel pak to, \u017ee je tak\u00e9 mo\u017en\u00e9 to n\u00e1sledn\u011b vydat a za zna\u010dnou sumu i prod\u00e1vat.<\/p>\n

(…d\u00e1le pokra\u010dovat je zbyte\u010dn\u00e9 a vy\u010derp\u00e1vaj\u00edc\u00ed mrh\u00e1n\u00ed \u010dasem, autor pokra\u010duje v nast\u00edn\u00e9m stylu)<\/p>\n

Polemika s autorem:<\/span><\/p>\n

Na stran\u011b 4 v \u00favodn\u00ed kapitole \u201eNapoleonsk\u00e1 doba“ autor p\u00ed\u0161e o poprav\u011b v\u00e9vody d’Enghien a p\u00ed\u0161e, \u017ee se d\u00edky studiu archiv\u016f ve Vincennes dostal \u201ena dost\u0159el“ p\u0159\u00edkopu, v n\u011bm\u017e byla poprava provedena a \u017ee jeho do t\u00e9 doby idol m\u011bl najednou na rukou krev. T\u011b\u017eko \u0159\u00edci, jak\u00e9 dokumenty autor ve Vincennes studoval, nicm\u00e9n\u011b tato \u201ejusti\u010dn\u00ed vra\u017eda“ je t\u00e9matem na samostatnou pr\u00e1ci, sk\u00fdt\u00e1 mnoh\u00e1 \u201eale“ a mnoh\u00e1 \u201eproto\u017ee“ a z\u00e1v\u011br, \u017ee se Prvn\u00ed konzul, dosud \u201eidol“, d\u00edky n\u00ed st\u00e1v\u00e1 \u201evrahem“, je v\u00edce ne\u017e zkratkovit\u00fd a vytr\u017een\u00fd z kontextu doby.<\/p>\n

V stejn\u00e9 kapitole p\u00ed\u0161e o Prusku roku 1806 jako o \u201evojensk\u00e9m gigantovi“ sv\u00e9 doby, jeho\u017e Napoleon \u201erozpr\u00e1\u0161il“ u Jeny. Jedna v\u011bta a tolik nesmysl\u016f. Bylo-li Prusko n\u011bk\u00fdm v roce 1806 pova\u017eov\u00e1no za \u201evojensk\u00e9ho giganta“, rozhodn\u011b j\u00edm fakticky ji\u017e n\u011bkolik desetilet\u00ed nebylo. \u201eRozpr\u00e1\u0161il-li“ tohoto \u201egiganta“ pod velen\u00edm kn\u00ed\u017eete Hohenloheho u Jeny Napoleon, \u010deho dos\u00e1hl u Auersteadtu mar\u0161\u00e1l Davout proti Brun\u0161vikovi? M\u016f\u017ee historik, kter\u00fd se ozna\u010duje za objektivn\u00edho a k \u201eNapoleonovi-vrahovi“ nadto velice kritick\u00e9ho, p\u0159evz\u00edt m\u00fdtus z Napoleonovy propagandy a prezentovat jej za sv\u016fj n\u00e1zor? Napoleonovu velikost je t\u0159eba hledat a vid\u011bt v tom, \u010deho skute\u010dn\u011b dos\u00e1hl.<\/p>\n

Odm\u00edtnout mus\u00edm z\u00e1v\u011br Holmesovy \u00favodn\u00ed kapitoly, kde p\u00ed\u0161e o t\u0159ech milionech zma\u0159en\u00fdch \u017eivot\u016f v \u201ejeho“ v\u00e1lk\u00e1ch. Kolik z t\u011bchto \u017eivot\u016f bylo zma\u0159eno ve v\u00e1lk\u00e1ch, je\u017e Napoleon neza\u010dal? Napoleonsk\u00e9 v\u00e1lky nejsou \u201eNapoleonov\u00fdmi v\u00e1lkami“, mnoho z nich si nep\u0159\u00e1l. Nehled\u011b na to, v\u00e1lka byla ve sv\u00e9 dob\u011b krajn\u00edm, ale zcela b\u011b\u017en\u00fdm n\u00e1strojem zahrani\u010dn\u00ed politiky v\u0161ech mocnost\u00ed. A po\u010det zma\u0159en\u00fdch lidsk\u00fdch \u017eivot\u016f v jak\u00e9koli v\u00e1lce je d\u00e1n p\u0159edev\u0161\u00edm objektivn\u00edmi skute\u010dnostmi – p\u0159edev\u0161\u00edm \u00farovn\u00ed v\u00fdzbroje a taktiky, je\u017e s touto v\u00fdzbroj\u00ed \u201epracuje“. Desetitis\u00edce a statis\u00edce ob\u011bt\u00ed starov\u011bk\u00fdch a st\u0159edov\u011bk\u00fdch konflikt\u016f nejsou z tohoto \u00fahlu pohledu men\u0161\u00ed trag\u00e9di\u00ed ne\u017e miliony ob\u011bt\u00ed \u201enapoleonsk\u00fdch“.<\/p>\n

Na stran\u011b 8 autor v kapitole \u201eRevolu\u010dn\u00ed pozad\u00ed“ tvrd\u00ed, \u017ee Direktorium p\u0159ineslo Francii na \u201ecel\u00fdch \u0161est let“ stabilitu. M\u00e1 t\u00edm na mysli pravd\u011bpodobn\u011b stabilitu vnitropolitickou. V jin\u00fdch ohledech obdob\u00ed Direktoria za \u201estabiln\u00ed“ rozhodn\u011b ozna\u010dit nelze. Pokud to v\u0161ak u\u010din\u00edme, sn\u00e1ze pak z gener\u00e1la Bonaparta a jeho brumairov\u00e9ho p\u0159evratu u\u010din\u00edme akt sp\u00ed\u0161e negativn\u00ed, veden\u00fd p\u0159edev\u0161\u00edm osobn\u00edmi z\u00e1jmy, atd.<\/p>\n

(… dal\u0161\u00ed polemika by byla zbyte\u010dn\u00e1).<\/p>\n

Z\u00e1v\u011brem ocituji dv\u011b v\u011bty, kter\u00e9 samy o sob\u011b dokonale vypov\u00eddaj\u00ed o \u00farovni p\u0159ekladu a redakce t\u00e9to drah\u00e9 a \u201eluxusn\u00ed“ publikace.<\/p>\n

Na stran\u011b 22 se dozv\u00edd\u00e1me \u0161okuj\u00edc\u00ed v\u011bc…: „Proto\u017ee Napoleon pot\u0159eboval uzn\u00e1n\u00ed tak\u00e9 od pape\u017ee, uzav\u0159el s Josef\u00ednou v soukrom\u00ed tak\u00e9 c\u00edrkevn\u00ed s\u0148atek a kdy\u017e byl 2. prosince korunov\u00e1n, pape\u017e mu po\u017eehnal, ale korunu si na hlavu nasadil s\u00e1m.“ <\/span>P\u011bkn\u011b Napoleona vypekl, pape\u017e jeden, li\u0161ka pod\u0161it\u00e1 a v\u0161emi mastmi mazan\u00e1.<\/p>\n

Na stran\u011b 60 je kapitola o \u201ebitv\u011b n\u00e1rod\u016f 1813″ zah\u00e1jena vskutku mimo\u0159\u00e1dn\u011b:<\/p>\n

\u201eV dubnu 1812 uzav\u0159el car dohodu o vz\u00e1jemn\u00e9 pomoci s Bernadotte, kter\u00e1 v t\u00e9 dob\u011b vl\u00e1dla ve \u0160v\u00e9dsku.“<\/span> Panu p\u0159ekladateli asi jm\u00e9no mar\u0161\u00e1la c\u00edsa\u0159stv\u00ed zn\u00ed jako zna\u010dka d\u00e1msk\u00e9ho spodn\u00edho pr\u00e1dla. \u017de je o N\u011aM, nikoli o pr\u00e1dle, hovo\u0159eno v p\u0159edchoz\u00edch kapitol\u00e1ch, p\u0159ekladateli uniklo. \u017de je asi 10 cm od t\u00e9to kr\u00e1sn\u00e9 v\u011bty \u0161v\u00e9dsk\u00fd korunn\u00ed princ, nikoli princezna, vyobrazen v uniform\u011b mar\u0161\u00e1la c\u00edsa\u0159stv\u00ed, a \u017ee o dal\u0161\u00ed centimetr napravo je i odstave\u010dek potvrzuj\u00edc\u00ed, \u017ee se skute\u010dn\u011b jedn\u00e1 o mu\u017ee, to uniklo nejen p\u0159ekladateli, ale tak\u00e9 jist\u011b po\u010detn\u00e9mu t\u00fdmu lektor\u016f, korektor\u016f a odpov\u011bdn\u00fdch redaktor\u016f.<\/p>\n

Mezi sv\u00e1tky jsem se nad knihou nejprve lehce pohor\u0161il, n\u00e1sledn\u011b kr\u00e1lovsky bavil, posl\u00e9ze m\u011b to ji\u017e za\u010dalo nudit, proto\u017ee opakovan\u00e9 vtipy p\u0159est\u00e1vaj\u00ed b\u00fdt vtipn\u00e9. Ne\u0161\u0165astn\u00fd je ji\u017e origin\u00e1l, \u010desk\u00fd p\u0159eklad je mu mocnou ranou z milosti. Je\u017e\u00ed\u0161ek je hodn\u00fd a nemohl v\u011bd\u011bt. My v\u0161ichni ostatn\u00ed nyn\u00ed ji\u017e v\u00edme.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Pod strome\u010dkem jsem asi nejen j\u00e1 na\u0161el na prvn\u00ed pohled kr\u00e1snou a pro Je\u017e\u00ed\u0161ka jist\u011b velice drahou kn\u00ed\u017eku, Napoleonsk\u00e9 v\u00e1lky od britsk\u00e9ho vojensk\u00e9ho historika Richarda Holmese, vydanou u n\u00e1s pro v\u00e1no\u010dn\u00ed trh coby 2227. publikaci nakladatelstv\u00edm Computer Press, a. s. Kniha m\u00e1 v tir\u00e1\u017ei uveden\u00e9ho nejen p\u0159ekladatele, ale tak\u00e9 odpov\u011bdn\u00e9ho redaktora.<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[129,28],"tags":[],"class_list":["post-791","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nezobrazovat-na-homepage","category-recenze-a-anotace"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/791","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=791"}],"version-history":[{"count":3,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/791\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":14908,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/791\/revisions\/14908"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=791"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=791"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=791"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}