{"id":793,"date":"2007-02-02T00:00:00","date_gmt":"2007-02-01T22:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/jean-colin-pechota-v-18-stoleti-taktika-1-cast-uvodu\/"},"modified":"2024-11-27T15:33:31","modified_gmt":"2024-11-27T13:33:31","slug":"jean-colin-pechota-v-18-stoleti-taktika-1-cast-uvodu","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/jean-colin-pechota-v-18-stoleti-taktika-1-cast-uvodu\/","title":{"rendered":"Jean Colin: P\u011bchota v 18. stolet\u00ed \u2013 Taktika. (1. \u010d\u00e1st \u00favodu)"},"content":{"rendered":"
P\u011bchota v 18. stolet\u00ed – TAKTIKA.<\/span><\/div>\n
\n
\u00daVOD.<\/div>\n
I. Star\u00e9 \u0159ecko.<\/p>\n

<\/span><\/div>\n

Studovat pr\u016fb\u011bh boj\u016f v\u00fdhradn\u011b z ofici\u00e1ln\u00edch dokument\u016f, nebo z pov\u0161echn\u00fdch hl\u00e1\u0161en\u00ed o bitv\u00e1ch znamen\u00e1 riskovat pok\u0159iven\u00ed jejich podstaty. V historii v\u00e1lek je nap\u0159\u00edklad obecnou skute\u010dnost\u00ed, \u017ee tiraj\u00e9\u0159i hr\u00e1li \u010dasto z\u00e1sadn\u00ed roli, v\u017edy d\u016fle\u017eitou, a p\u0159esto jsou zmi\u0148ov\u00e1ni jen z\u0159\u00eddka. P\u0159edpisy o man\u00e9vrech zase vy\u017eaduj\u00ed vysv\u011btlen\u00ed, dopln\u011bn\u00ed tradicemi, jejich\u017e stopy se nenach\u00e1zej\u00ed snadno. Nelze proto skute\u010dn\u011b ps\u00e1t o historii taktiky ne\u017e za pomoci mno\u017estv\u00ed druho\u0159ad\u00fdch, nevydan\u00fdch nebo m\u00e1lo zn\u00e1m\u00fdch dokument\u016f. Na to, abychom byli schopni obs\u00e1hnout d\u011bjiny taktiky ve Francii od 18. stolet\u00ed, n\u00e1m je v\u00e1le\u010dn\u00e9 archivy poskytuj\u00ed v dostate\u010dn\u011b velk\u00e9m mno\u017estv\u00ed.<\/p>\n

Nen\u00ed v\u0161ak mo\u017en\u00e9 omezit se t\u00edmto r\u00e1mcem bezv\u00fdhradn\u011b. Nebylo by mo\u017en\u00e9 posoudit ani vysv\u011btlit prom\u011bny na\u0161\u00ed taktiky, ani\u017e bychom ji porovnali se sousedn\u00edmi arm\u00e1dami a ani\u017e bychom p\u0159ipomn\u011bli, v\u00edcem\u00e9n\u011b stru\u010dn\u011b, teorie, postupy a v\u00e1le\u010dn\u00e9 ud\u00e1losti, je\u017e v\u00fdznamn\u011b ovlivnily na\u0161e my\u0161len\u00ed a n\u00e1\u0161 zp\u016fsob boje. P\u0159edm\u011bt pr\u00e1ce by rovn\u011b\u017e utrp\u011bl t\u00edm, kdybychom neuk\u00e1zali, jak se vyv\u00edjela taktika od sv\u00fdch po\u010d\u00e1tk\u016f; tak, abychom vystihli smysl zm\u011bn podstoupen\u00fdch v pr\u016fb\u011bhu 18. stolet\u00ed a m\u00edsto, je\u017e zauj\u00edmaj\u00ed v celku. Jedin\u011b takov\u00fd zp\u016fsob projedn\u00e1n\u00ed t\u00e9to ot\u00e1zky umo\u017en\u00ed modern\u00edm taktik\u016fm diskusi o tom, \u010d\u00edm se taktika m\u016f\u017ee st\u00e1t na po\u010d\u00e1tku 20. stolet\u00ed. A pr\u00e1v\u011b zde se dost\u00e1v\u00e1me k praktick\u00e9mu c\u00edli, kter\u00fd si m\u016f\u017ee historik vytknout.<\/p>\n

Pro studium modern\u00edch doktr\u00edn samotn\u00fdch je u\u017eite\u010dn\u00e9 pod\u00edvat se na star\u0161\u00ed obdob\u00ed. V diskus\u00edch, je\u017e pravd\u011bpodobn\u011b dosud neskon\u010dily, a jich\u017e se z\u00fa\u010dastnila \u0159ada na\u0161ich sou\u010dasn\u00edk\u016f, byl vzpomenut p\u0159\u00edklad starov\u011bk\u00e9ho boje. Pro nav\u00e1z\u00e1n\u00ed na tyto debaty a pro mo\u017enost vyslovit se k t\u00e9matu s jeho znalost\u00ed je t\u0159eba vr\u00e1tit se k pramen\u016fm, k tomu, co ur\u010dit\u011b o starov\u011bk\u00e9m v\u00e1le\u010dnictv\u00ed v\u00edme. Bu\u010fme si jisti, \u017ee toho nen\u00ed mnoho. Tento n\u00e1vrat k antice p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed i dal\u0161\u00ed v\u00fdhody. Materi\u00e1ln\u00ed i mor\u00e1ln\u00ed podm\u00ednky boje zde jsou jednodu\u0161\u0161\u00ed, anal\u00fdza snaz\u0161\u00ed a z\u00e1v\u011bry z\u0159ejm\u011bj\u0161\u00ed. Nebylo to pr\u00e1v\u011b k antice, k n\u00ed\u017e se vr\u00e1til Ardant du Picq (1), jinak mu\u017e \u010dinu se z\u00e1jmem v\u00fdhradn\u011b o praxi, kdy\u017e cht\u011bl stanovit pravidla modern\u00edho boje? Napsal: \u201eVyzkou\u0161ejme tuto studii, zprvu v\u0161ak nikoli v modern\u00edm boji, p\u0159\u00edli\u0161 komplikovan\u00e9m, aby byl r\u00e1mcov\u011b pochopen, ale v boji starov\u011bku, jednodu\u0161\u0161\u00edm a p\u0159edev\u0161\u00edm p\u0159ehledn\u011bj\u0161\u00edm.“ (2)<\/p>\n

Zm\u011bny v taktice jsou zp\u016fsobeny r\u016fzn\u00fdmi d\u016fvody. Politick\u00e1 a soci\u00e1ln\u00ed situace st\u00e1t\u016f m\u00e1 na vojenskou organizaci a jej\u00ed zp\u016fsob boje velmi citeln\u00fd vliv. Jejich mor\u00e1ln\u00ed stav, energie, smysl pro discipl\u00ednu a fyzick\u00e9 p\u0159edpoklady p\u016fsob\u00ed je\u0161t\u011b siln\u011bji. Ale to, co ur\u010duje v\u00fdvoj taktiky, je pokra\u010duj\u00edc\u00ed v\u00fdvoj zbran\u00ed a jejich u\u017eit\u00ed. Chladn\u00e9 zbran\u011b nemohou b\u00fdt v\u00fdznamn\u011b zdokonalov\u00e1ny. Jsou to zbran\u011b st\u0159eln\u00e9, je\u017e v pr\u016fb\u011bhu v\u011bk\u016f z\u00edsk\u00e1vaj\u00ed na s\u00edle, a ka\u017ed\u00e9 historick\u00e9 obdob\u00ed p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed nov\u00e9 v\u00fdhody st\u0159eln\u00fdch zbran\u00ed nad zbran\u011bmi chladn\u00fdmi, je\u017e ustupuj\u00ed do pozad\u00ed. Boj na d\u00e1lku zauj\u00edm\u00e1 st\u00e1le v\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed m\u00edsto na \u00fakor boje zbl\u00edzka. Pr\u00e1v\u011b toto ur\u010duje obecn\u00fd charakter v\u00fdvoje taktiky a je to j\u00e1drem na\u0161eho t\u00e9matu.<\/p>\n

V pr\u016fb\u011bhu dlouh\u00fdch stalet\u00ed byly luk, prak a o\u0161t\u011bp jedin\u00fdmi st\u0159eln\u00fdmi zbran\u011bmi. V\u00fdchodn\u00ed n\u00e1rody a \u0158ekov\u00e9 ran\u00e9ho obdob\u00ed je m\u011bli v \u00fact\u011b a vojev\u016fdci se jich nezdr\u00e1hali u\u017e\u00edvat. Nicm\u00e9n\u011b \u00facty brzy pozbyly a \u0159eck\u00e9 republiky pova\u017eovaly za jedin\u00e9 zbran\u011b hodn\u00e9 svobodn\u00fdch ob\u010dan\u016f kop\u00ed a me\u010d. Luk a prak byly ponech\u00e1ny bojovn\u00edk\u016fm ni\u017e\u0161\u00edho stavu. O d\u016fvodech a okolnostech t\u00e9to zm\u011bny, je\u017e byla definitivn\u011b zavr\u0161ena v obdob\u00ed \u0159ecko-persk\u00fdch v\u00e1lek (490-479 p\u0159.n.l.<\/span>), nev\u00edme nic. Omez\u00edme se zde na jej\u00ed konstatov\u00e1n\u00ed. K 6. stolet\u00ed p\u0159.n.l. byl v\u00e1le\u010dn\u00edk-ob\u010dan \u0159eck\u00fdch m\u011bst ozbrojen kop\u00edm a chr\u00e1n\u011bn obrannou zbroj\u00ed p\u0159\u00edli\u0161 t\u011b\u017ekou na to, aby mohl b\u00fdt je\u0161t\u011b vybaven z\u00e1sobou jak\u00fdchkoli projektil\u016f, mohl tedy bojovat jen zbl\u00edzka. Kop\u00ed \u0159eck\u00fdch hopl\u00edt\u016f bylo lehce ovladateln\u00e9, nebo\u0165 bylo dlouh\u00e9 jen 2 a\u017e 3 metry. Ka\u017ed\u00fd v\u00e1le\u010dn\u00edk m\u011bl kolem sebe prostor asi jednoho metru do hloubky i do \u0161\u00ed\u0159ky, co\u017e zaji\u0161\u0165ovalo jak pot\u0159ebnou soudr\u017enost, tak dostate\u010dnou volnost pohyb\u016f. Falanga byla formov\u00e1na v osmi \u0159adech, n\u011bkdy dvan\u00e1cti, v\u00fdjime\u010dn\u011b i v\u00edce. Je \u00fa\u010dinn\u00e1 v \u010deln\u00edm \u00fatoku a velmi vhodn\u00e1 v ofenz\u00edv\u011b. U Marath\u00f3nu (490 p\u0159.n.l.<\/span>) prudce \u00fato\u010dila bez rizika rozpadu; \u00fatok na Asiaty, jejich\u017e zbroj byla nedostate\u010dn\u00e1 a oble\u010den\u00ed jim p\u0159ek\u00e1\u017eelo, byl pro ni snadn\u00fd. (3)<\/p>\n

V t\u00e9to prvotn\u00ed \u0159eck\u00e9 falanze nach\u00e1zej\u00ed uplatn\u011bn\u00ed individu\u00e1ln\u00ed udatnost a obratnost bojovn\u00edka a hraj\u00ed rozhoduj\u00edc\u00ed roli. Elitn\u00edm odd\u00edl\u016fm, jako Th\u00e9ban\u016fm u Leuktry a u Mantineie (371 a 362 p\u0159.n.l.<\/span>), se da\u0159\u00ed pror\u00e1\u017eet nep\u0159\u00e1telskou linii. Nen\u00ed-li mezi ob\u011bma protivn\u00edky velk\u00fd rozd\u00edl v \u00farovni, \u010deln\u00ed boj trv\u00e1 v\u011b\u010dn\u011b. Jen oba prvn\u00ed \u0159ady se jej mohou \u00fa\u010dastnit, n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed poskytuj\u00ed n\u00e1hradn\u00edky za padl\u00e9 \u010di ran\u011bn\u00e9. \u0158ekov\u00e9 obecn\u011b nebyli zast\u00e1nci p\u0159\u00edli\u0161 hlubok\u00fdch formac\u00ed. Takto nech\u00e1v\u00e1 Xenofont kritizovat K\u00fdrem lydsk\u00e9ho v\u016fdce po bitv\u011b u Thymbry (547 p\u0159.n.l.<\/span>): \u201eV\u011b\u0159\u00ed\u0161 snad, \u017ee by odd\u00edly, jejich\u017e tlou\u0161\u0165ka br\u00e1n\u00ed v\u011bt\u0161in\u011b mu\u017e\u016f v zasa\u017een\u00ed protivn\u00edka sv\u00fdmi zbran\u011bmi, poskytly bezpe\u010d\u00ed vlastn\u00edm a u\u0161kodily opa\u010dn\u00e9 stran\u011b? P\u0159\u00e1l bych si, aby egypt\u0161t\u00ed piken\u00fd\u0159i byli nam\u00edsto ve stu \u0159adech v hloubce deseti tis\u00edc. M\u011bli bychom bitvu s mnohem men\u0161\u00edm po\u010dtem mu\u017e\u016f.“<\/p>\n

V\u00fdjimkou jsou Boio\u0165an\u00e9; hloubka jejich falangy jde \u010dasto a\u017e do dvaceti \u010dty\u0159 i v\u00edce \u0159ad\u016f. Epaminondas se sna\u017e\u00ed u Leuktry a u Mantineie prorazit pom\u011brn\u011b tenkou linii Spar\u0165an\u016f pomoc\u00ed hlubok\u00e9 kolony o pades\u00e1ti \u0159adech, \u201ejako klounem v\u00e1le\u010dn\u00e9 lodi“. Takov\u00e1 masa je v\u0161ak zbyte\u010dn\u00e1, spartsk\u00e1 falanga se sv\u00fdmi osmi \u010di deseti \u0159ady snadno Th\u00e9bany, z nich\u017e se zapoj\u00ed jen prvn\u00ed dva \u0159ady, zastav\u00ed. Aby nep\u0159\u00edteli vyrval v\u00edt\u011bzstv\u00ed, Epaminondas mus\u00ed vynalo\u017eit velk\u00e9 osobn\u00ed \u00fasil\u00ed. Shrom\u00e1\u017ed\u00ed kolem sebe nejstate\u010dn\u011bj\u0161\u00ed ze sv\u00fdch krajan\u016f, zlat\u00e9 Pelopidovo vojsko, a s touto elitou se energicky vrhne na Spar\u0165any. U Leuktry po dlouh\u00e9m a krvav\u00e9m \u00fasil\u00ed usp\u011bje. U Mantineie je smrteln\u011b ran\u011bn, ne\u017e se mu poda\u0159\u00ed v\u00edt\u011bzstv\u00ed zajistit (4). <\/span>Zd\u00e1 se tedy, \u017ee k dosa\u017een\u00ed jist\u011bj\u0161\u00edho a rychlej\u0161\u00edho \u00fasp\u011bchu by b\u00fdvaly l\u00e9pe poslou\u017eily jin\u00e9 prost\u0159edky ne\u017e hlubok\u00e1 kolona. Ale \u0159eck\u00e1 antika nab\u00edz\u00ed jen m\u00e1lo p\u0159\u00edklad\u016f man\u00e9vr\u016f a obchvat\u016f, jim\u017e br\u00e1nila strnulost formac\u00ed.<\/p>\n

Boky falangy byly jej\u00ed zranitelnou \u010d\u00e1st\u00ed, sebemen\u0161\u00ed \u00fatok zde mohl zp\u016fsobit pohromu. Boj sveden\u00fd na Korfu v roce 373 p\u0159.n.l. je toho pozoruhodn\u00fdm p\u0159\u00edkladem. Spartsk\u00e1 falanga napaden\u00e1 z boku se pokou\u0161\u00ed zformovat lomenou obrannou formaci, h\u00e1k (crochet<\/span>); ale tento prost\u00fd man\u00e9vr zp\u016fsob\u00ed v jej\u00edm \u010dele pr\u016flom a vede k jej\u00ed por\u00e1\u017ece. K\u0159\u00eddeln\u00ed z\u00e1lohy, by\u0165 velmi slab\u00e9, jsou jedinou \u00fa\u010dinnou prevenc\u00ed, je tak nasazeno p\u0159edev\u0161\u00edm jezdectvo.<\/p>\n

Aby nezvy\u0161ovala po\u010det bok\u016f, falanga se nikdy d\u00e1le ned\u011blila. Tato z\u00e1sada j\u00ed z\u00e1rove\u0148 \u010dinila neschopnou snadn\u00fdch pohyb\u016f, pochodu jak\u00fdmkoli ter\u00e9nem, man\u00e9vrov\u00e1n\u00ed, obchvat\u016f a pron\u00e1sledov\u00e1n\u00ed. Dlouhou dobu se obdivn\u011b hovo\u0159ilo o zm\u011bn\u011b sm\u011b\u0159ov\u00e1n\u00ed \u010dela prov\u00e1d\u011bn\u00e9 v sev\u0159en\u00e9 formaci spartskou falangou; byl to jedin\u00fd man\u00e9vr, kter\u00fd byla schopna na bitevn\u00edm poli prov\u00e9st. Tato ned\u011blitelnost falangy, je\u017e j\u00ed nedovolovala pohybovat se s rychlost\u00ed a nap\u0159\u00ed\u010d jak\u00fdmkoli ter\u00e9nem, dod\u00e1vala v\u00e1lce onen charakter pomalosti a konven\u010dnosti, jak\u00fd op\u011bt nal\u00e9z\u00e1me v 18. stolet\u00ed. Aby se dv\u011b falangy utkaly, bylo nezbytn\u00e9, aby jedna jako druh\u00e1 m\u011bla v\u016fli bojovat. Postavily se k sob\u011b \u010delem, ve vhodn\u00e9m ter\u00e9nu. P\u0159es prostorov\u011b omezen\u00e9 d\u011bji\u0161t\u011b v\u00e1le\u010dn\u00fdch operac\u00ed bylo vz\u00e1cnost\u00ed, aby gener\u00e1l dok\u00e1zal dohnat nep\u0159\u00edtele k bitv\u011b. Neexistuje p\u0159\u00edklad drtiv\u00e9ho v\u00edt\u011bzstv\u00ed ani pron\u00e1sledov\u00e1n\u00ed.<\/p>\n

Stejn\u00fd d\u016fvod br\u00e1nil falanze v jak\u00e9mkoli nasazen\u00ed v roli lehk\u00e9 p\u011bchoty, pova\u017eovan\u00e9 za \u010dist\u011b pomocnou. Ale ta, byla-li zbavena jak\u00e9koli nucenosti, m\u011bla neoby\u010dejnou s\u00edlu. Lu\u010di\u0161tn\u00edk, nebo prakovn\u00edk se nemohl nenechat napadnout obrn\u011bn\u00fdm v\u00e1le\u010dn\u00edkem vyzbrojen\u00fdm kop\u00edm. Museli se v boji neust\u00e1le dr\u017eet v odstupu, tj. p\u0159esunovat se v\u017edy, kdy\u017e nep\u0159\u00edtel pochodoval jejich sm\u011brem. Nicm\u00e9n\u011b metac\u00ed zbra\u0148 poskytovala takovou v\u00fdhodu, jakou boj chladnou zbran\u00ed nikdy nezaru\u010dil: p\u016fsobit nep\u0159\u00edteli v\u00e1\u017en\u00e9 ztr\u00e1ty, p\u0159es jeho kyrysy a \u0161t\u00edty, n\u011bkdy jej zcela zni\u010dit, nebo donutit ke kapitulaci. Pr\u00e1v\u011b to prob\u00edhalo v \u0158ecku, jakmile n\u011bkter\u00e9 n\u00e1rody, m\u00e9n\u011b vzhl\u00ed\u017eej\u00edc\u00ed ke cti ne\u017e Spar\u0165an\u00e9, nasadily proti falang\u00e1m siln\u00e9 odd\u00edly \u017eoldn\u00e9r\u016f, peltast\u016f (5), lu\u010di\u0161tn\u00edk\u016f \u010di prakovn\u00edk\u016f, s men\u0161\u00edmi a velmi mobiln\u00edmi podp\u016frn\u00fdmi odd\u00edly obrn\u011bn\u00fdch hopl\u00edt\u016f vyzbrojen\u00fdch kop\u00edm.<\/p>\n

Je velmi obt\u00ed\u017en\u00e9 popsat starov\u011bkou historii lu\u010di\u0161tn\u00edk\u016f a prakovn\u00edk\u016f, nebo\u0165 jen st\u011b\u017e\u00ed nal\u00e9z\u00e1me sebemen\u0161\u00ed zm\u00ednky o metac\u00edch zbran\u00edch a jejich u\u017eit\u00ed v boji. P\u0159esto \u010d\u00edm v\u00edce prohlubujeme anal\u00fdzu ud\u00e1lost\u00ed, t\u00edm v\u00edce se p\u0159esv\u011bd\u010dujeme o tom, \u017ee lehk\u00e1 p\u011bchota musela hr\u00e1t d\u016fle\u017eitou roli. Dost\u00e1v\u00e1me se p\u0159itom do obdob\u00ed, kdy ji\u017e z\u00edsk\u00e1v\u00e1 takovou v\u00fdhodu, \u017ee ji ji\u017e nelze skr\u00fdvat. Droysen poznamen\u00e1v\u00e1 (6): \u201eV pr\u016fb\u011bhu Pelopon\u00e9zsk\u00e9 v\u00e1lky (431-404 p\u0159.n.l.<\/span>) lze \u010dasto konstatovat u\u017eite\u010dnost lehk\u00fdch odd\u00edl\u016f, jejich p\u0159evahu nad hopl\u00edty. Peltast\u016fm a jezdectvu se poda\u0159ilo rozvr\u00e1tit a zni\u010dit ath\u00e9nskou arm\u00e1du u Spartolu roku 429 p\u0159.n.l. a aitol\u0161t\u00ed akonist\u00e9 siln\u011b pocuchali ath\u00e9nsk\u00e9 hopl\u00edty v roce 426. Nejz\u00e1\u0159n\u011bj\u0161\u00edm v\u00e1le\u010dn\u00fdm \u010dinem Archidamsk\u00e9 v\u00e1lky (prvn\u00ed f\u00e1ze Pelopon\u00e9zsk\u00e9 v\u00e1lky pojmenovan\u00e1 podle spartsk\u00e9ho kr\u00e1le Archid\u00e1ma II.<\/span>) pak bylo zajet\u00ed Spar\u0165an\u016f na ostrov\u011b Sfakteria (425 p\u0159.n.l.<\/span>) d\u00edky D\u00e9mosthenov\u00fdm dispozic\u00edm, jen\u017e obratn\u011b kombinoval nasazen\u00ed sv\u00fdch ath\u00e9nsk\u00fdch hopl\u00edt\u016f a messensk\u00e9 lehk\u00e9 p\u011bchoty. Spar\u0165an\u00e9 napadli ath\u00e9nsk\u00e9 hopl\u00edty, zat\u00edmco byli sami napadeni na boc\u00edch a v t\u00fdle lehk\u00fdmi odd\u00edly a utrp\u011bli zna\u010dn\u00e9 ztr\u00e1ty. Neust\u00e1le napad\u00e1ni st\u00e1hli se na severn\u00ed c\u00edp ostrova, kam je n\u00e1sledovali ath\u00e9n\u0161t\u00ed hopl\u00edt\u00e9, ani\u017e by se jim poda\u0159ilo nep\u0159\u00edtele dorazit. Ale lehk\u00fdm jednotk\u00e1m se je poda\u0159ilo obkl\u00ed\u010dit pr\u016fnikem skrz sk\u00e1ly a zavr\u0161ily t\u00edm spartskou katastrofu. O t\u0159i desetilet\u00ed pozd\u011bji, v roce 392, Ifikrat\u00e9s rozdrtil spartskou moru (7) u Lechaia sv\u00fdmi peltasty, jejich\u017e z\u00e1lohu tvo\u0159ili ath\u00e9n\u0161t\u00ed hopl\u00edt\u00e9. Tento boj, stejn\u011b jako Sfakteria, je d\u016fkazem bezmoci samotn\u00e9 falangy proti kombinovan\u00e9 p\u011bchot\u011b.“<\/p>\n

Z\u00e1sadn\u00ed je pov\u0161imnout si v obou p\u0159\u00edkladech schopnosti lehk\u00e9 p\u011bchoty zni\u010dit \u010di zajmout cel\u00e9 nep\u0159\u00e1telsk\u00e9 vojsko. Falanga hopl\u00edt\u016f se nikdy podobn\u00e9mu \u00fasp\u011bchu nemohla pro svou nepohyblivost a nedostatek pru\u017enosti ani p\u0159ibl\u00ed\u017eit. Arm\u00e1dy, jejich\u017e z\u00e1kladem byla falanga a lehk\u00e9 jednotky jen jej\u00edm dopl\u0148kem, byly paralyzovan\u00e9, ztr\u00e1cely ve\u0161ker\u00e9 sv\u00e9 v\u00fdhody a v zahajovac\u00ed f\u00e1zi sr\u00e1\u017eky hr\u00e1ly jen nev\u00fdznamnou roli.<\/p>\n

Makedonsk\u00e1 arm\u00e1da a falanga se ve sv\u00e9 funkci o \u0159eck\u00fdch li\u0161ily. Zat\u00edmco je \u0159eck\u00e9 jezdectvo nep\u0159\u00edli\u0161 v\u00fdznamn\u00e9 jak po\u010dtem, tak kvalitou, makedon\u0161t\u00ed jezdci jsou po\u010detn\u00ed a obratn\u00ed; a podobn\u011b tomu je i v sousedn\u00edch oblastech. Falanga je zde vyzbrojen\u00e1 a organizovan\u00e1 tak, aby dok\u00e1zala v\u00edt\u011bzn\u011b odrazit \u00fader jezdectva. Jej\u00ed kop\u00ed (s\u00e1rissa) je dlouh\u00e9 6 a\u017e 7 metr\u016f a dr\u017eeno ob\u011bma rukama, z\u00e1stupy jsou sev\u0159en\u00e9, hloubka formace \u010din\u00ed \u0161estn\u00e1ct \u0159ad\u016f a falanga tak stav\u00ed proti jezdectvu kompaktn\u00ed masu je\u017e\u00edc\u00ed se kop\u00edmi. Nicm\u00e9n\u011b bojovn\u00edk v n\u00ed ztr\u00e1c\u00ed ve\u0161kerou volnost pohybu, ve\u0161kerou iniciativu, a ka\u017ed\u00fd t\u011b\u017ek\u00fd stroj je nevhodn\u00fd pro \u00fatok; je omezena jen na svou obrannou \u00falohu. Z\u00e1sadn\u00ed roli hraje jezdectvo podpo\u0159en\u00e9 lehkou p\u011bchotou, je\u017e jsou ur\u010deny pro ofenzivn\u00ed \u00fakoly. Odd\u00edly jezdectva a lehk\u00e9 p\u011bchoty chr\u00e1n\u00ed boky falangy, je\u017e je ur\u010dena jako podpora \u010di z\u00e1loha pro p\u0159\u00edpad nezbytnosti odra\u017een\u00ed nep\u0159\u00e1telsk\u00e9ho \u00fatoku.<\/p>\n

Nap\u0159\u00edklad u Gaugamely (331 p\u0159.n.l.<\/span>) vedl Alexandr rozhoduj\u00edc\u00ed \u00fatok sv\u00fdm t\u011b\u017ek\u00fdm jezdectvem za podpory lu\u010di\u0161tn\u00edk\u016f a prakovn\u00edk\u016f. Tento \u00fatok byl na prav\u00e9m k\u0159\u00eddle doprov\u00e1zen a chr\u00e1n\u011bn sm\u00ed\u0161en\u00fdmi odd\u00edly p\u011bchoty (vyzbrojen\u00fdmi kop\u00edm, ale ne tak t\u011b\u017ece obrn\u011bn\u00fdmi jako hopl\u00edt\u00e9), n\u00e1sledn\u011b hopl\u00edty \u0159azen\u00fdmi stup\u0148ovit\u011b. Vzadu z\u016fstala siln\u00e1 z\u00e1loha. Lev\u00e9 k\u0159\u00eddlo, je\u017e se na \u00fatoku nepod\u00edlelo a krylo bok falang, bylo tvo\u0159eno jezdectvem.<\/p>\n

Proti asijsk\u00fdm n\u00e1rod\u016fm, jejich\u017e v\u00fdzbroj nen\u00ed vhodn\u00e1 k obran\u011b, tato taktika dokonale usp\u011bje. Prom\u011bn\u00ed se, kdy\u017e budou Alexandrovi n\u00e1stupci muset bojovat jeden proti druh\u00e9mu. V\u00edt\u011bzn\u00e9 jezdectvo naraz\u00ed na falangy, je\u017e nem\u016f\u017ee rozrazit a jejich\u017e odpor d\u00e1 lehk\u00fdm jednotk\u00e1m \u010das k nov\u00e9mu shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed. Proti sob\u011b se pak stav\u011bj\u00ed falangy obou arm\u00e1d a jejich st\u0159etnut\u00edm je rozhodnuto o v\u00edt\u011bzstv\u00ed. Op\u011bt tedy z\u00edskaj\u00ed rozhoduj\u00edc\u00ed roli v bitv\u011b; a to ve chv\u00edli, kdy se mus\u00ed postavit proti \u0159\u00edmsk\u00fdm legi\u00edm.<\/p>\n

Pozn\u00e1mky.<\/span><\/p>\n

(1) Charles Ardant du Picq (1821-1870), narozen v P\u00e9rigueux, absolvent vojensk\u00e9 \u0161koly v Saint-Cyr (1842), za\u0159azen u 67. p\u011b\u0161\u00edho pluku, pot\u00e9 u 9. batalionu p\u011b\u0161\u00edch myslivc\u016f, s n\u00edm\u017e se z\u00fa\u010dastnil krymsk\u00e9 v\u00e1lky. Slou\u017eil v S\u00fdrii a Al\u017e\u00edru, v roce 1869 byl jmenov\u00e1n plukovn\u00edkem, padl v pr\u016fb\u011bhu sv\u00e9 prvn\u00ed sr\u00e1\u017eky s N\u011bmci, u Gravelotte, 16. srpna 1870. Napsal <\/span>Etudes sur le combat antique (Studie o antick\u00e9m boji), je\u017e byly po jeho smrti znovu vyd\u00e1ny v roce 1880, dopln\u011bny jeho pozn\u00e1mkami o modern\u00edm boji, pod n\u00e1zvem Etudes sur le combat (Studie o boji; k dispozici na serveru digit\u00e1ln\u00ed knihovny BNF Gallica, http:\/\/gallica.bnf.fr\/document?O=N086484). D\u00edlo bylo vyd\u00e1no je\u0161t\u011b t\u0159ikr\u00e1t – v letech 1902, 1978 a aktu\u00e1ln\u011b 2004 (<\/span>Etudes sur le combat – combat antique et combat moderne. Paris, Economica, 2004). Jeho \u00fast\u0159edn\u00ed my\u0161lenkou je na detailn\u00edm rozboru konkr\u00e9tn\u00edch antick\u00fdch bitev stoj\u00edc\u00ed p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee o v\u00fdsledku v\u00e1lky nerozhoduje tolik materi\u00e1ln\u00ed zabezpe\u010den\u00ed jako mor\u00e1ln\u00ed vlastnosti, odhodl\u00e1n\u00ed, v\u016fle, discipl\u00edna a solidarita bojuj\u00edc\u00edch; slab\u0161\u00ed, ale hou\u017eevnat\u011bj\u0161\u00ed s\u00edly dok\u00e1\u017e\u00ed porazit siln\u011bj\u0161\u00edho, ale m\u00e9n\u011b odhodlan\u00e9ho protivn\u00edka; v d\u016fsledku se vyslovuje pro to, aby organizaci arm\u00e1dy neur\u010dovaly jen ohledy na nej\u00fa\u010dinn\u011bj\u0161\u00ed vyu\u017eit\u00ed zbran\u00ed, ale p\u0159edev\u0161\u00edm snaha o sn\u00ed\u017een\u00ed dopad\u016f lidsk\u00fdch slabost\u00ed, p\u0159edev\u0161\u00edm strachu. (pozn. p\u0159ekl.)<\/p>\n

<\/span>(2) Etudes sur le combat<\/span>, 2. vyd\u00e1n\u00ed, strana 2. (1. vyd\u00e1n\u00ed, dostupn\u00e9 na http:\/\/gallica.bnf.fr, s. 8, pozn. p\u0159ekl.<\/span>)<\/p>\n

(3) Ohledn\u011b \u0159eck\u00e9 taktiky viz n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed d\u00edla:
\nHandbuch der klassischen Altertumswissenschaft, herausg. J. v. M\u00dcLLER. A. Die griechischen Altert\u00fcmer. 3. Die Kriegsaltert\u00fcmer, Dr. A. BAUER, 2. vyd\u00e1n\u00ed, Munich, 1893;
\nHermann’s Lehrbuch der Griechischen Antiquit\u00e4ten. IIer Band; 2. Abteilung. Die griechischen Kriegsaltert\u00fcmer, Dr. H. DROYSEN. Fribourg-en-Brisgau, 1888;
\nLegion und Phalanx, taktische Untersuchungen, R. SCHNEIDER. Berlin, 1893;
\nGeschichte der Kriegskunst im Rahmen der politischen Geschichte, H. DELBR\u00dcCK. Berlin, 1900-1902;
\nGeschichte der Infanterie, von W. R\u00dcSTOW. Gotha, 1857;
\nPr\u00e9cis de l’histoire militaire de l’antiquit\u00e9, B. RENARD. Paris, 1875;
\nHandbuch einer Geschichte des Kriegswesens von der Urzeit bis zur Renaissance, Max JAEHNS. Leipzig,1880;
\nGeschichte der Kriegswissenschaften, vornehmlich in Deutschland, Max JAEHNS. Munich a Leipzig, 1890;
\nHistoire de l’art de la guerre, E. de la BARRE-DUPARCQ. Paris 1860;
\nD\u00edla Th\u00fakydida, Xenofonta, Diodora, Polybia;
\nAntike Schlachtfelder in Griechenland, J. KROMAYER. Berlin, 1903.<\/p>\n

(4) Diodorus Sicilsk\u00fd, LXV, 85-87.<\/p>\n

(5) V\u00e1le\u010dn\u00edci vyzbrojen\u00ed kop\u00edm a o\u0161t\u011bpem, ale ne tak t\u011b\u017ece vystrojen\u00ed jako hopl\u00edt\u00e9. Akonist\u00e9 jsou lehk\u00e1 p\u011bchota stejn\u00e9ho druhu.<\/p>\n

(6) Strana 96.<\/p>\n

(7) Sbor o 400 mu\u017e\u00edch pod velen\u00edm polemarcha slo\u017een\u00fd ze \u010dty\u0159 odd\u00edl\u016f po 100 hopl\u00edtech (pozn. p\u0159ekl.).<\/p>\n

<\/span><\/span>Zp\u011bt na obsah.<\/a>
\n<\/span><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

P\u011bchota v 18. stolet\u00ed – TAKTIKA. \u00daVOD. I. Star\u00e9 \u0159ecko. Studovat pr\u016fb\u011bh boj\u016f v\u00fdhradn\u011b z ofici\u00e1ln\u00edch dokument\u016f, nebo z pov\u0161echn\u00fdch hl\u00e1\u0161en\u00ed o bitv\u00e1ch znamen\u00e1 riskovat pok\u0159iven\u00ed jejich podstaty. V historii v\u00e1lek je nap\u0159\u00edklad obecnou skute\u010dnost\u00ed, \u017ee tiraj\u00e9\u0159i hr\u00e1li \u010dasto z\u00e1sadn\u00ed roli, v\u017edy d\u016fle\u017eitou, a p\u0159esto jsou zmi\u0148ov\u00e1ni jen z\u0159\u00eddka. P\u0159edpisy o man\u00e9vrech zase vy\u017eaduj\u00ed vysv\u011btlen\u00ed, […]<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[129,6214],"tags":[],"class_list":["post-793","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nezobrazovat-na-homepage","category-texty_bez_rubriky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/793","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=793"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/793\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":12861,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/793\/revisions\/12861"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=793"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=793"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=793"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}