{"id":796,"date":"2007-02-08T00:00:00","date_gmt":"2007-02-07T22:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/pechota-v-18-stoleti-taktika-2-a-3-cast-uvodu\/"},"modified":"2024-11-27T15:33:31","modified_gmt":"2024-11-27T13:33:31","slug":"pechota-v-18-stoleti-taktika-2-a-3-cast-uvodu","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/pechota-v-18-stoleti-taktika-2-a-3-cast-uvodu\/","title":{"rendered":"P\u011bchota v 18. stolet\u00ed \u2013 Taktika, 2. a 3. \u010d\u00e1st \u00favodu"},"content":{"rendered":"
\n
II. \u0158\u00edmsk\u00e9 arm\u00e1dy.<\/span><\/div>\n

\u0158\u00edman\u00e9 maj\u00ed stejn\u011b jako \u0158ekov\u00e9 \u0159adovou p\u011bchotu a lehk\u00e9 odd\u00edly. Stejn\u011b tak jako \u0158ekov\u00e9 se o nich m\u00e1lokdy zmi\u0148uj\u00ed ve sv\u00fdch kronik\u00e1ch. (1) V po\u010d\u00e1tc\u00edch je bojov\u00e1 formace a v\u00fdzbroj t\u011b\u017ek\u00e9 p\u011bchoty v\u00edcem\u00e9n\u011b stejn\u00e1 v It\u00e1lii jako v \u0158ecku. Ale \u0158\u00edman\u00e9 je vyv\u00edjej\u00ed odli\u0161n\u00fdm sm\u011brem. V pr\u016fb\u011bhu v\u00e1lek proti Samnit\u016fm a Gal\u016fm \u010dlen\u00ed svou falangu do manipul\u016f po 200 mu\u017e\u00edch. Ve snaze o boj t\u011blo na t\u011blo opou\u0161t\u011bj\u00ed kop\u00ed a bojuj\u00ed jen pilem a me\u010dem, \u010d\u00edm\u017e kladou st\u00e1le v\u011bt\u0161\u00ed d\u016fraz na osobn\u00ed udatnost bojovn\u00edka. Stejnou snahu nal\u00e9z\u00e1me tak\u00e9 v taktick\u00fdch tvarech, hloubka je omezena na deset \u0159ad\u016f a v pr\u016fb\u011bhu ta\u017een\u00ed se sni\u017euje \u010dasto na osm; legie je organizov\u00e1na tak, aby byla pru\u017en\u00e1 a pohybliv\u00e1. Zat\u00edmco v r\u00e1mci falangy z\u016fst\u00e1vaj\u00ed podjednotky u sebe bez rozestup\u016f i rozchod\u016f, manipuly jsou, a\u017e do chv\u00edle sr\u00e1\u017eky s nep\u0159\u00edtelem, odd\u011bleny velk\u00fdmi rozestupy; zvl\u00e1\u0161\u0165 \u0159\u00edd\u00ed sv\u016fj pochod i sm\u011br. Legie se tak m\u016f\u017ee pohybovat i bojovat v \u010dlenit\u00e9m ter\u00e9nu, m\u016f\u017ee reagovat na jakoukoli okolnost, ani\u017e by se rozpadla. Z\u00e1rove\u0148 m\u00e1 \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b tak\u00e9 n\u011bkter\u00e9 vlastnosti lehk\u00e9 p\u011bchoty, kter\u00e9 se bl\u00ed\u017e\u00ed svou v\u00fdzbroj\u00ed. Za mo\u017enost pror\u00e1\u017eet falangy vd\u011b\u010d\u00ed \u0159\u00edmsk\u00fd voj\u00e1k sv\u00e9mu o\u0161t\u011bpu pilum, vrhan\u00e9mu na vzd\u00e1lenost deseti krok\u016f proti nep\u0159\u00e1telsk\u00fdm \u0161t\u00edt\u016fm. Pr\u00e1v\u011b pilum, je\u017e je sp\u00ed\u0161e metac\u00ed ne\u017e chladnou zbran\u00ed, d\u00e1v\u00e1 legi\u00edm \u00fato\u010dn\u00e9 vlastnosti, je\u017e chyb\u011bj\u00ed \u0159eck\u00e9 \u010di makedonsk\u00e9 \u0159adov\u00e9 p\u011bchot\u011b.<\/p>\n

Tyto dispozice posta\u010duj\u00ed, dokud \u0158\u00edman\u00e9 bojuj\u00ed s mal\u00fdmi n\u00e1rody It\u00e1lie; neusp\u011bj\u00ed tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159 Hanibalov\u00fdm man\u00e9vr\u016fm. \u0158\u00edm\u0161t\u00ed gener\u00e1lov\u00e9 zde poc\u00edt\u00ed nutnost ovl\u00e1dat sv\u00e9 vojsko v pon\u011bkud v\u011bt\u0161\u00edch odd\u00edlech manipulech a vytvo\u0159\u00ed kohortu o 600 voj\u00e1c\u00edch, je\u017e bude od t\u00e9to chv\u00edle taktickou jednotkou. \u010clen\u011bn\u00ed do manipul\u016f dalo legi\u00edm pru\u017enost, \u010dlen\u011bn\u00ed do kohort je u\u010dinilo schopn\u00fdmi man\u00e9vrovat. D\u00edky tomuto hierarchick\u00e9mu \u010dlen\u011bn\u00ed m\u016f\u017ee gener\u00e1l snadno upravit rozm\u00edst\u011bn\u00ed sv\u00fdch sil.<\/p>\n

B\u011b\u017en\u00e1 bitevn\u00ed sestava zprvu byla ve dvou lini\u00edch po p\u011bti kohort\u00e1ch, ale brzy za\u010dnou b\u00fdt u\u017e\u00edv\u00e1ny formace ve t\u0159ech i \u010dty\u0159ech lini\u00edch. Prvn\u00ed dv\u011b byly pravd\u011bpodobn\u011b neodd\u011bliteln\u00e9; nasouvaly se kohorty druh\u00e9 linie do rozestup\u016f prvn\u00ed linie, nebo z\u016fstaly p\u0159ipraveny k jej\u00ed podpo\u0159e, zat\u00edmco kohorty prvn\u00ed linie se rozvinuly tak, aby vytvo\u0159ily souvislou frontu? Ob\u011b hypot\u00e9zy maj\u00ed sv\u00e9 opodstatn\u011bn\u00ed a zd\u00e1 se dost t\u011b\u017ek\u00e9 p\u0159ipustit, \u017ee by legie bojovaly v p\u0159eru\u0161ovan\u00e9 linii. Je mo\u017en\u00e9, \u017ee rozestupy prvn\u00ed linie byla dopln\u011bny lu\u010di\u0161tn\u00edky a prakovn\u00edky.
\nPopravd\u011b \u0159e\u010deno nev\u00edme, jak byly \u0159\u00edmsk\u00e9 jednotky rozm\u00edst\u011bn\u00e9 ani v moment\u011b sr\u00e1\u017eky s nep\u0159\u00edtelem. T\u0159et\u00ed a \u010dtvrt\u00e1 linie, pokud byly ustaveny, byly k dispozici vrchn\u00edmu veliteli k man\u00e9vru, nebo jako z\u00e1loha.<\/p>\n

Legie, stejn\u011b jako falangy, byly v\u017edy doprov\u00e1zeny lehk\u00fdmi odd\u00edly. Jak\u00fd byl jejich v\u00fdznam je tak\u0159ka nemo\u017en\u00e9 zjistit, nebo\u0165 \u0159\u00edm\u0161t\u00ed historikov\u00e9 je nijak nezmi\u0148uj\u00ed.<\/p>\n

Schneider p\u00ed\u0161e (2): \u201eLehk\u00e9 odd\u00edly zauj\u00edmaj\u00ed v Caesarov\u00fdch spisech bezv\u00fdznamn\u00e9 m\u00edsto. \u010cten\u00e1\u0159, kter\u00fd by neznal \u0159\u00edmsk\u00e9 vojenstv\u00ed, by mohl \u010d\u00edst str\u00e1nky jeho Z\u00e1pisk\u016f, ani\u017e by zjistil, \u017ee Caesarovy arm\u00e1dy v\u017edy zahrnovaly v\u00fdznamn\u00fd po\u010det lehk\u00fdch odd\u00edl\u016f, a to a\u017e do chv\u00edle, kdy je z ni\u010deho nic pops\u00e1no jejich nasazen\u00ed; \u010dten\u00e1\u0159 netu\u0161\u00ed, kde se vzaly. Toto ostatn\u011b nen\u00ed Caesarova specialita, nepo\u010d\u00edtat dost s\u00edly arm\u00e1dy pomocn\u00e9 sbory, obvykle lehce vyzbrojen\u00fdch, je u \u0158\u00edman\u016f b\u011b\u017en\u00e9… D\u016fsledkem je, \u017ee ml\u010den\u00ed kronik nem\u016f\u017ee b\u00fdt d\u016fkazem absence lehk\u00fdch odd\u00edl\u016f v tom \u010di onom boji. Je t\u0159eba se tohoto z\u00e1v\u011bru dr\u017eet, i kdy\u017e \u010dteme ty nejpodrobn\u011bj\u0161\u00ed zpr\u00e1vy, nen\u00ed-li po ruce jin\u00fd pr\u016fkazn\u00fd moment.<\/p>\n

Ve velmi podrobn\u00e9m popisu, kter\u00fd n\u00e1m Caesar poskytuje nap\u0159\u00edklad ohledn\u011b bitvy u Farsalu (48 p\u0159.n.l.<\/span>), nejsou lehk\u00e9 odd\u00edly zm\u00edn\u011bny ani v samotn\u00e9 bitv\u011b, ani v bitevn\u00ed sestav\u011b, p\u0159esto tam byly. Appianus to p\u0159ibli\u017euje (Bell. Civ. II, 70): Caesar m\u011bl kontingent galsk\u00fdch jezdc\u016f a z\u00e1alpsk\u00fdch Gal\u016f v pom\u011brn\u011b zna\u010dn\u00fdch po\u010dtech; a podobn\u011b jako \u0158ekov\u00e9 s n\u00edm byli Dolopov\u00e9, Akar\u0148an\u00e9 a Aitolov\u00e9. A tyto pomocn\u00e9 sbory zna\u010dn\u011b p\u0159isp\u011bly k jeho \u00fasp\u011bchu, co\u017e p\u0159esn\u011b odhaluje Stofrel: Caesar vypr\u00e1v\u00ed, \u017ee po \u00fat\u011bku Pompeiova jezdectva z\u016fstali lu\u010di\u0161tn\u00edci a prakovn\u00edci bez podpory a byli rozdrceni (B. C., III, 93) a vypadalo by to, \u017ee tohoto \u00fasp\u011bchu dos\u00e1hlo jen \u0161est z\u00e1lo\u017en\u00edch kohort. Prakovn\u00edk\u016f a lu\u010di\u0161tn\u00edk\u016f v\u0161ak bylo v\u00edce ne\u017e 4000 a \u0161est z\u00e1lo\u017en\u00edch kohort ne\u010d\u00edtalo v\u00edce ne\u017e 1800 legion\u00e1\u0159\u016f. Mus\u00edme tedy p\u0159ipustit, abychom vysv\u011btlili ud\u00e1lost zm\u00edn\u011bnou v Z\u00e1pisc\u00edch, \u017ee tyto kohorty v jejich ofenzivn\u00edm pohybu doprov\u00e1zely Caesarovy pomocn\u00e9 odd\u00edly.“<\/p>\n

A Schneider pokra\u010duje: \u201eLehk\u00e9 odd\u00edly byly jist\u011b nasazeny tak\u00e9 p\u0159i zah\u00e1jen\u00ed bitvy, alespo\u0148 Appianus to potvrzuje t\u011bmito slovy (B. C., II, 75): Caesar a Pompeius rozm\u00edstili oba sv\u00e9 \u0159\u00edmsk\u00e9 odd\u00edly na bitevn\u00ed front\u011b ve t\u0159ech nep\u0159\u00edli\u0161 od sebe vzd\u00e1len\u00fdch sborech. Na ob\u011b k\u0159\u00eddla postavili jezdectvo. Lu\u010di\u0161tn\u00edci a prakovn\u00edci byli mezi sm\u00ed\u0161eni v \u0159adech. Takov\u00e1 byla formace legi\u00ed, na n\u00ed\u017e oba gener\u00e1lov\u00e9 zcela spol\u00e9hali. Pokud jde o spojence, ti byli odsunuti na strany, nebo\u0165 se zde byli jen uk\u00e1zat.“<\/p>\n

V \u0158\u00edm\u011b, stejn\u011b jako v \u0158ecku, \u00faloha lu\u010di\u0161tn\u00edk\u016f a prakovn\u00edk\u016f, i m\u00edsto, je\u017e bylo p\u0159id\u011blov\u00e1no, rostla ze dne na den. Za c\u00edsa\u0159stv\u00ed ji\u017e tvo\u0159ili v\u00fdznamnou \u010d\u00e1st arm\u00e1d, v nich\u017e se z\u00e1rove\u0148 objevila \u010d\u00edm d\u00e1l po\u010detn\u011bj\u0161\u00ed poln\u00ed artilerie. Organizace a taktika legi\u00ed byly v\u00fdznamn\u011b upraveny. Hovo\u0159ilo se o rozkladu a \u00fapadku, co\u017e je rychl\u00fd a povrchn\u00ed soud, jedn\u00e1-li se o arm\u00e1du, kter\u00e1 st\u00e1le m\u011bla zdatn\u00e9 a obratn\u00e9 velitele.<\/p>\n

Pozn\u00e1mky.<\/span>
\n
(1) K historii \u0159\u00edmsk\u00e9 taktiky viz mimo jin\u00e9:<\/span>
SCHNEIDER, DELBR\u00dcCK, R\u00dcSTOW, RENARD, JAEHNS, zm\u00edn\u011bn\u00e1 d\u00edla;<\/span>
Triarer und Leichtbewaffnete, H. DELBR\u00dcCK, In: Historische Zeitschrift de SYBEL. Sv. LX. Munich a<\/span>
Leipzig, 1888;<\/span>
Manuel des antiquit\u00e9s romaines, MOMMSEN a MARQUARDT, D\u00edl. XI: De l’organisation militaire chez les<\/span>
Romains, par MARQUARDT, p\u0159ekl. Brissaud. Paris, 1891;<\/span>
Das Krieqswesen Caesars, F. FR\u00d6HLICH. Zurich, 1891;<\/span>
L’Arm\u00e9e romaine au temps de C\u00e9sar, KRANER, p\u0159ekl. Baldy a Larroumet. Paris, 1884<\/span>
(2) Strana 139.<\/span><\/p>\n

III. P\u0159evaha jezdectva – st\u0159edov\u011bk.<\/span><\/div>\n

Zm\u011bny, je\u017e nastaly v organizaci a taktice, byly, podobn\u011b jako kdysi v Makedonii, zp\u016fsobeny p\u0159evahou, j\u00ed\u017e z\u00edskalo jezdectvo. Ji\u017e ve star\u0161\u00edch dob\u00e1ch se jak\u00e9koli obstojn\u00e9 jezdectvo uk\u00e1zalo jako schopn\u00e9 pror\u00e1\u017eet \u0159adovou p\u011bchotu. Umo\u017e\u0148ovala, a to ve velk\u00e9m m\u011b\u0159\u00edtku, \u00fatoky do bok\u016f a t\u00fdlu nep\u0159\u00edtele. Sicil\u0161t\u00ed \u0158ekov\u00e9, Makedonci a Kartaginci u\u017e\u00edvali jezdectvo jako hlavn\u00edho \u010dinitele ofenz\u00edvy a man\u00e9vru. Zvl\u00e1\u0161t\u011b zmi\u0148me Hanibalovo jezdectvo v\u00edt\u011bz\u00edc\u00ed u Cannes. \u0158\u00edmsk\u00e9 jezdectvo bylo a\u017e do dobyt\u00ed Galie podpr\u016fm\u011brn\u00e9. Ostatn\u011b nebojovalo, a\u017e na vz\u00e1cn\u00e9 v\u00fdjimky, proti po\u010detn\u00fdm ani nijak zdatn\u00fdm jezdc\u016fm, a do po\u010d\u00e1tku vl\u00e1dy Antoninovc\u016f (1) byly legie, za podpory galsk\u00e9ho a germ\u00e1nsk\u00e9ho jezdectva, schopny plnit svou \u00falohu. Od po\u010d\u00e1tku 3. stolet\u00ed to ji\u017e nebude stejn\u00e9. Germ\u00e1ni, Hunov\u00e9, Parthov\u00e9 se st\u00e1vaj\u00ed b\u011b\u017en\u00fdmi nep\u0159\u00e1teli \u0158\u00edma a nut\u00ed jej upravit sv\u00e9 vojensk\u00e9 z\u0159\u00edzen\u00ed. (2)<\/p>\n

Nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed a nejob\u00e1van\u011bj\u0161\u00ed mezi protivn\u00edky, s nimi\u017e se mus\u00ed c\u00edsa\u0159sk\u00e9 vojsko utk\u00e1vat, maj\u00ed vynikaj\u00edc\u00ed jezdectvo. \u0158\u00edmsk\u00e9 arm\u00e1dy tak\u00e9 mus\u00ed b\u00fdt schopny rychl\u00e9ho p\u0159esunu z jedn\u00e9 oblasti do jin\u00e9, aby odr\u00e1\u017eely n\u00e1jezdn\u00edky. Jezdectvo se tedy st\u00e1v\u00e1 nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed zbran\u00ed a, jako za \u010das\u016f Alexandra, p\u0159eb\u00edr\u00e1 ofenzivn\u00ed \u00falohu. Aby mu \u0159adov\u00e1 p\u011bchota dok\u00e1zala odolat, vzdaluje se st\u00e1le v\u00edce od manipuln\u00edho \u010dlen\u011bn\u00ed; od roku 136 se Arius vrac\u00ed k falanze, kterou nach\u00e1z\u00edme je\u0161t\u011b za Caracalla a Alexandra Severa (211-217 a 222-235<\/span>). Posledn\u00edm \u00fasp\u011bchem \u0159\u00edmsk\u00e9 p\u011bchoty je v\u00edt\u011bzstv\u00ed u \u0160trasburku roku 357, nicm\u00e9n\u011b zde se j\u00ed poda\u0159\u00ed odrazit germ\u00e1nsk\u00e9 jezdectvo jen d\u00edky falanze a zformov\u00e1n\u00ed \u017eelvy ze sv\u00fdch \u0161t\u00edt\u016f; umo\u017en\u00ed t\u00edm po\u010detn\u00e9mu \u0159\u00edmsk\u00e9mu jezdectvu op\u011bt se seskupit a z\u00edskat zp\u011bt svou p\u0159evahu. Role p\u011bchoty je tedy \u010dist\u011b obrann\u00e1. Bitva u Drinopole o dvacet let pozd\u011bji (378) posv\u011bt\u00ed p\u0159evahu jezdectva nad p\u011bchotou a na po\u010d\u00e1tku 5. stolet\u00ed, ve chv\u00edli, kdy Z\u00e1pado\u0159\u00edmsk\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e kles\u00e1 pod \u00fadery barbar\u016f, je ji\u017e jezdectvo rozhodn\u011b hlavn\u00ed zbran\u00ed; p\u011bchota je jen zbran\u00ed pomocnou. Ve smyslu t\u011bchto idej\u00ed tak\u00e9 Theodosius Velik\u00fd reorganizuje s\u00edly C\u00edsa\u0159stv\u00ed roku 380.<\/p>\n

Sou\u010dasn\u011b s jezdectvem roste v\u00fdznam tak\u00e9 lehk\u00e9 p\u011bchoty, a to jak d\u00edky jej\u00ed pohyblivosti, tak \u00fa\u010dink\u016fm st\u0159elby. V \u00fatoku a pro proveden\u00ed man\u00e9vr\u016f, k nim\u017e se \u0159adov\u00e1 p\u011bchota nehod\u00ed, musej\u00ed lu\u010di\u0161tn\u00edci bojuj\u00edc\u00ed na d\u00e1lku kombinovat sv\u00e9 akce s obrn\u011bn\u00fdm jezdectvem. Pokud jde o \u0159adovou p\u011bchotu, nikdo ji po\u010d\u00ednaje Urbiciem (kolem r. 500) ji\u017e nenasazuje jinak ne\u017e defenzivn\u011b ve falanze, nebo ji p\u0159\u00edmo ru\u0161\u00ed.<\/p>\n

V 7. stolet\u00ed nech\u00e1vaj\u00ed Justini\u00e1novy arm\u00e1dy dostat nep\u0159\u00e1telsk\u00e9 jezdce se do kontaktu s p\u011bchotou, je\u017e je p\u0159ijme krupobit\u00edm st\u0159el. N\u00e1sledn\u011b \u00fato\u010d\u00ed byzantsk\u00e9 jezdectvo a rozhoduje o v\u00edt\u011bzstv\u00ed. Sv\u00e9mu \u00fasp\u011bchu vd\u011b\u010d\u00ed za fakt, \u017ee barba\u0159i nedok\u00e1\u017e\u00ed propojit nasazen\u00ed obou zbran\u00ed.
\nFrankov\u00e9, kte\u0159\u00ed p\u0159ijali tak\u0159ka beze zm\u011bn v\u00fdzbroj b\u00fdval\u00fdch legi\u00ed a jsou schopni jen boje zbl\u00edzka a p\u011b\u0161mo, nemohou odol\u00e1vat eskadron\u00e1m G\u00f3t\u016f \u010di Byzantinc\u016f. Stanou se tady tak\u00e9, na konci 6. stolet\u00ed, sami jezdci. Jejich v\u00fdvoj v tomto sm\u011bru nen\u00ed zat\u00edm dostate\u010dn\u011b rychl\u00fd na to, aby bojovali v sedle proti Sarac\u00e9n\u016fm; v roce 732 se omez\u00ed na vy\u010dk\u00e1v\u00e1n\u00ed ve falanze na \u00fatok nev\u011b\u0159\u00edc\u00edch. Spokojeni s t\u00edm, \u017ee jej odrazili, st\u0159e\u017e\u00ed se ohrozit sv\u016fj \u00fasp\u011bch p\u0159i pron\u00e1sledov\u00e1n\u00ed.<\/p>\n

V pr\u016fb\u011bhu prvn\u00ed stolet\u00ed feudalismu taktika neprojde \u017e\u00e1dn\u00fdmi v\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edmi zm\u011bnami; vzr\u016fstaj\u00edc\u00ed s\u00edla zbroje je samoz\u0159ejm\u011b posiluje p\u0159evahu jezdectva. U Hastingsu, stejn\u011b jako u Bouvines (1066 a 1214) je p\u011bchota rozdrcena ryt\u00ed\u0159i. P\u011b\u0161\u00ed jednotky p\u0159esto postupn\u011b z\u00edsk\u00e1vaj\u00ed ur\u010ditou p\u0159evahu, ale podobn\u011b jako v posledn\u00edch stolet\u00edch \u0159\u00edmsk\u00e9ho c\u00edsa\u0159stv\u00ed je to podm\u00edn\u011bno omezen\u00edm se zprvu na defenzivn\u00ed \u00falohu.<\/p>\n

U Kres\u010daku (Cr\u00e9cy, 1346<\/span>) si Angli\u010dan\u00e9 vybrali velmi siln\u00e9 obrann\u00e9 postaven\u00ed. Francouzi, kter\u00fdch bylo v\u00edce, se nepokou\u0161ej\u00ed o \u017e\u00e1dn\u00fd man\u00e9vr a \u00fato\u010d\u00ed \u010deln\u011b. Na\u0161i ryt\u00ed\u0159i tak, ostatn\u011b pod krupobit\u00edm st\u0159el, odpor nep\u0159\u00e1telsk\u00e9 falangy nemohou zlomit. U Courtai (1302<\/span>) zp\u016fsob\u00ed na\u0161i st\u0159elci z ku\u0161\u00ed Vl\u00e1m\u016fm obrovsk\u00e9 ztr\u00e1ty, poda\u0159\u00ed se jim je napadnout a \u010dasem by jejich odpor zdolali. Nicm\u00e9n\u011b na\u0161i ryt\u00ed\u0159i, m\u00edsto aby zam\u011b\u0159ili sv\u00e9 \u00fasil\u00ed do bok\u016f nep\u0159\u00edtele, cht\u011bj\u00ed \u00fato\u010dit \u010deln\u011b, zp\u016fsob\u00ed zmatek v \u0159ad\u00e1ch na\u0161\u00ed p\u011bchoty, Vl\u00e1mov\u00e9 se postav\u00ed za mok\u0159ady a n\u00e1\u0161 \u00fatok neusp\u011bje.<\/p>\n

Nep\u0159\u00e1tel\u0161t\u00ed piken\u00fd\u0159i napadnou na\u0161e do bahna zapadl\u00e9 jezdce a nastane hroziv\u00fd masakr. U Cocherel (1364<\/span>) zaujmou Angli\u010dan\u00e9, podobn\u011b jako u Kres\u010daku, silnou obrannou pozici, ale Duguesclin je vyl\u00e1k\u00e1 vp\u0159ed p\u0159edst\u00edraje po sv\u00e9m prvn\u00edm \u00fatoku urychlen\u00fd \u00fastup. Na\u0161i ryt\u00ed\u0159i, sestoupen\u00ed z kon\u00ed a v dobr\u00e9m po\u0159\u00e1dku se znenad\u00e1n\u00ed oto\u010d\u00ed, za\u00fato\u010d\u00ed s p\u0159evahou na nep\u0159\u00edtele a poraz\u00ed jej, nebo\u0165 st\u0159elba anglick\u00fdch lu\u010di\u0161tn\u00edk\u016f nem\u00e1 na tento druh obrn\u011bn\u00e9 p\u011bchoty \u00fa\u010dinek. U Rosebeeke (Rosebeque, 1382<\/span>) zformovali Vl\u00e1mov\u00e9 \u00fazce sev\u0159enou falangu, s n\u00ed\u017e za\u00fato\u010dili. Na\u0161i st\u0159elci z ku\u0161\u00ed jim zp\u016fsobili t\u011b\u017ek\u00e9 ztr\u00e1ty a ve chv\u00edli, kdy \u00fastup zran\u011bn\u00fdch a pad\u00e1n\u00ed zabit\u00fdch p\u016fsob\u00ed v t\u00e9to kompaktn\u00ed mase nepo\u0159\u00e1dek, za\u00fato\u010d\u00ed j\u00ed do boku na\u0161i ryt\u00ed\u0159i. Z 50 000 Vl\u00e1m\u016f unikne s b\u00eddou jedna t\u0159etina.<\/p>\n

Vych\u00e1z\u00ed z toho, \u017ee v tomto obdob\u00ed nem\u016f\u017ee v \u010deln\u00edm \u00fatoku usp\u011bt ani jezdectvo ani p\u011bchota. P\u011bchota proto, \u017ee j\u00ed v \u00fatoku br\u00e1n\u00ed jej\u00ed t\u011b\u017ekop\u00e1dnost, jezdectvo proto, \u017ee \u0159ady p\u011bchoty je\u017e\u00edc\u00ed se p\u00edkami je snadno zastav\u00ed. V\u00edt\u011bzstv\u00ed n\u00e1le\u017e\u00ed tomu, kdo odolal a odrazil \u00fader protivn\u00edka a napadl jej, jakmile byl tento rozra\u017een. Je\u0161t\u011b s v\u011bt\u0161\u00ed jistotou pak pat\u0159\u00ed v\u00edt\u011bzstv\u00ed vojsku, je\u017e znenad\u00e1n\u00ed vraz\u00ed do boku \u010di t\u00fdlu nep\u0159\u00edtele (toto ale plat\u00ed ve v\u0161ech obdob\u00edch).<\/p>\n

Ve stejn\u00e9 dob\u011b jako m\u011b\u0161\u0165an\u00e9 ve Flandrech tak\u00e9 \u0161v\u00fdcar\u0161t\u00ed horal\u00e9 o\u017eivuj\u00ed falangu, aby odolali n\u011bmeck\u00e9 \u0161lecht\u011b. Jsou prvn\u00edmi, kdo si stanovil pravidla pro rozm\u00edst\u011bn\u00ed sv\u00e9 p\u011bchoty, j\u00ed\u017e podporuje nepatrn\u00fd po\u010det jezdc\u016f. St\u0159elci z ku\u0161\u00ed p\u0159edstavuj\u00ed zhruba p\u011btinu celkov\u00e9ho stanu a na p\u011bt piken\u00fdr\u016f p\u0159ipad\u00e1 pr\u016fm\u011brn\u011b t\u0159in\u00e1ct halapartn\u00edk\u016f. Halapartn\u00edci tvo\u0159\u00ed j\u00e1dro odd\u00edlu. Charakterizuje je kr\u00e1tk\u00e1 a snadno ovladateln\u00e1 zbra\u0148, halapartna, nebo o\u0161t\u011bp, zat\u00edmco p\u00edky jsou dlouh\u00e9 5 a\u017e 6 metr\u016f. V bitevn\u00edm sboru, jeho\u017e hloubka je dvacet \u0159ad\u016f, je \u0161est halapartn\u00edk\u016f na jednoho piken\u00fdra. Piken\u00fd\u0159i stoj\u00ed na k\u0159\u00eddlech, v p\u0159edvoji a v zadn\u00edm voji; v\u0161ichni st\u0159elci z ku\u0161\u00ed jsou v p\u0159edvoji a zahajuj\u00ed bitvu. Halapartn\u00edci, chr\u00e1n\u011bn\u00ed ze v\u0161ech stran piken\u00fdry, sv\u00e1d\u011bj\u00ed rozhoduj\u00edc\u00ed boj. Stejn\u011b jako spart\u0161t\u00ed hopl\u00edt\u00e9 mohou z\u00faro\u010dit z\u00e1pal a zdatnost bojovn\u00edk\u016f.<\/p>\n

Tak vypad\u00e1 falanga \u0160v\u00fdcar\u016f b\u011bhem jejich v\u00e1lek za nez\u00e1vislost. S touto v\u00fdzbroj\u00ed a v t\u00e9to formaci odraz\u00ed n\u011bmeck\u00e9 a burgundsk\u00e9 ryt\u00ed\u0159stvo; ale na po\u010d\u00e1tku 16. stolet\u00ed vym\u011bnili sv\u00e9 halapartny za p\u00edky a v \u0159ad\u00e1ch francouzsk\u00e9 arm\u00e1dy v It\u00e1lii formuj\u00ed t\u011b\u017ekop\u00e1dn\u00e9 masy neschopn\u00e9 jak\u00e9hokoli man\u00e9vru.<\/p>\n

Jejich \u00fasp\u011bchy vedly k napodoben\u00ed jejich organizace i taktiky. Na\u0161e p\u011bchota, je\u017e se formovala za Ludv\u00edka XI. (1461-1483<\/span>) do \u010dtverc\u016f (carr\u00e9<\/span>) o 500 mu\u017e\u00edch s piken\u00fdry ve st\u0159edu a lu\u010di\u0161tn\u00edky po obvodu, p\u0159ijala za Ludv\u00edka XII. (1498-1515<\/span>) uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed podobn\u00e9 \u0160v\u00fdcar\u016fm. Houf (bande<\/span>) o 1000 mu\u017e\u00edch m\u00e1 200 piken\u00fdr\u016f a 50 st\u0159elc\u016f z ku\u0161\u00ed v p\u0159edvoji, 400 piken\u00fdr\u016f a 100 st\u0159elc\u016f z ku\u0161\u00ed v \u201e\u0161iku“ (bataille<\/span>), 200 piken\u00fdr\u016f a 50 st\u0159elc\u016f z ku\u0161\u00ed v zadn\u00edm voji.<\/p>\n

Pro boj tvo\u0159\u00ed p\u0159edvoj prav\u00e9 k\u0159\u00eddlo, \u0161ik st\u0159ed a zadn\u00ed voj lev\u00e9 k\u0159\u00eddlo. Piken\u00fd\u0159i stoj\u00ed ve \u010dtvercov\u00e9m batalionu (bataillon carr\u00e9<\/span>) v r\u00e1mci ka\u017ed\u00e9 ze t\u0159\u00ed \u010d\u00e1st\u00ed, st\u0159elci z ku\u0161\u00ed, nam\u00edsto aby kryli v\u0161echny strany \u010dtverc\u016f, jsou um\u00edst\u011bni v roz\u00edch po skupin\u00e1ch o dvaceti \u010dty\u0159ech mu\u017e\u00edch (\u0161est z\u00e1stup\u016f a \u010dty\u0159i \u0159ady). Arm\u00e1da tvo\u0159en\u00e1 v\u00edce houfy zformovala z ka\u017ed\u00e9ho jedno kar\u00e9 piken\u00fdr\u016f se st\u0159elci z ku\u0161\u00ed v roz\u00edch.<\/p>\n

\u00dasp\u011bchy \u0160v\u00fdcar\u016f, landsknecht\u016f a p\u011bchoty organizovan\u00e9 podle jejich vzoru jsou p\u0159esto mnohem vz\u00e1cn\u011bj\u0161\u00ed, jakmile se utk\u00e1vaj\u00ed nam\u00edsto s neuspo\u0159\u00e1dan\u011b \u00fato\u010d\u00edc\u00edmi ryt\u00ed\u0159i s pravideln\u00fdmi uspo\u0159\u00e1dan\u00fdmi odd\u00edly. U Ravenne (1512<\/span>) se jezdectvo uk\u00e1\u017ee b\u00fdt naprost\u00fdm p\u00e1nem boji\u0161t\u011b.<\/p>\n

Pozn\u00e1mky.<\/span><\/p>\n

(1) 96-192 n.l.; c\u00edsa\u0159ov\u00e9 Nerva, Traianus, Hadrianus, Antonius Pius, Marcus Aurelius a Commodus (pozn. p\u0159ekl.)<\/span>
(2) K t\u00e9to \u010d\u00e1sti viz ji\u017e zm\u00edn\u011bn\u00e1 d\u00edla R\u00dcSTOWA, JAEHNSE a DELBR\u00dcCKA;<\/span>
A history of the Art of War: the Middle ages from the fourth to the fourteenth century, Ch. OMAN. London,<\/span>
1905, 2. vyd\u00e1n\u00ed;<\/span>
Origines de la tactique fran\u00e7aise, E. HARDY. 1881;<\/span>
DELBR\u00dcCK. Geschichte der Kriegskunst im Rahmen der politischen Geschichte; 3e Teil : \u00ab Das Mitelalter \u00bb.<\/span>
Berlin, 1907.<\/span><\/p>\n

Zp\u011bt na obsah.<\/a>
\n<\/span><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

II. \u0158\u00edmsk\u00e9 arm\u00e1dy a III. P\u0159evaha jezdectva \u2013 st\u0159edov\u011bk.<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[129,6214],"tags":[],"class_list":["post-796","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nezobrazovat-na-homepage","category-texty_bez_rubriky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/796","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=796"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/796\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":12860,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/796\/revisions\/12860"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=796"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=796"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=796"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}