{"id":798,"date":"2007-02-16T00:00:00","date_gmt":"2007-02-15T22:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/pechota-v-18-stoleti-taktika-4-cast-uvodu\/"},"modified":"2024-11-27T15:33:31","modified_gmt":"2024-11-27T13:33:31","slug":"pechota-v-18-stoleti-taktika-4-cast-uvodu","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/pechota-v-18-stoleti-taktika-4-cast-uvodu\/","title":{"rendered":"P\u011bchota v 18. stolet\u00ed \u2013 Taktika, 4. \u010d\u00e1st \u00favodu"},"content":{"rendered":"
A\u017e dosud jsme nezm\u00ednili paln\u00e9 zbran\u011b, kan\u00f3ny a arkebuzy, nebo\u0165 jejich \u00fa\u010dinnost je\u0161t\u011b citeln\u011bji nep\u0159esahovala star\u00e9 metac\u00ed zbran\u011b a m\u011bla mal\u00fd vliv na formy taktiky a v\u00fdsledek bitev. Paln\u00e9 zbran\u011b se skute\u010dn\u011b objevily a\u017e v posledn\u00edch letech 15. stolet\u00ed a v\u00fdrazn\u00fdch v\u00fdsledk\u016f, je\u017e zcela zm\u011bn\u00ed p\u011bchotn\u00ed taktiku, dos\u00e1hly a\u017e v pr\u016fb\u011bhu italsk\u00fdch v\u00e1lek (1494-1559<\/span>). U Marignanu (1515) je v\u00edt\u011bzstv\u00ed dosa\u017eeno \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b d\u00edky palb\u011b d\u011blost\u0159electva, je\u017e zp\u016fsob\u00ed ve \u0161v\u00fdcarsk\u00fdch kar\u00e9 dostate\u010dn\u00fd nepo\u0159\u00e1dek, aby usnadnila \u00fatok na\u0161ich ryt\u00ed\u0159\u016f; nicm\u00e9n\u011b arkebuz\u00ed\u0159i hraj\u00ed jen velice podru\u017enou roli (1). Vliv paln\u00fdch zbran\u00ed je z\u0159ejm\u011bj\u0161\u00ed u Pavie (1525). Na\u0161emu d\u011blost\u0159electvu se tam da\u0159\u00ed zp\u016fsobit nepo\u0159\u00e1dek v c\u00edsa\u0159sk\u00e9 p\u011bchot\u011b i jezdectvu a donutit je ustoupit; ale proto\u017ee n\u00e1sledn\u011b \u00fato\u010d\u00ed na\u0161i ryt\u00ed\u0159i, na\u0161e d\u011bla se odml\u010d\u00ed, nep\u0159\u00edtel se vzchop\u00ed a jeho do hry vstoup\u00ed jeho paln\u00e9 zbran\u011b. Pescaire proti n\u00e1m nasad\u00ed 200 arkebuz\u00edr\u016f, pot\u00e9 400; jejich kule pror\u00e1\u017eej\u00ed zbroj na\u0161ich jezdc\u016f, oslabuj\u00ed je, \u010deho\u017e vyu\u017e\u00edv\u00e1 c\u00edsa\u0159sk\u00e9 jezdectvo a v p\u0159\u00edhodn\u00e9m okam\u017eiku \u00fato\u010d\u00ed a dob\u00fdv\u00e1 v\u00edt\u011bzstv\u00ed.<\/div>\n
\n

Toto datum je v historii taktiky jedn\u00edm z nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edch. Vid\u011bli jsme, jak bylo v pr\u016fb\u011bhu stalet\u00ed obt\u00ed\u017en\u00e9 \u00fato\u010dit na falangy vyzbrojen\u00e9 p\u00edkami, byly-li boky falang zaji\u0161t\u011bn\u00e9. Od t\u00e9to chv\u00edle, d\u00edky plan\u00fdm zbran\u00edm, spole\u010dn\u00e9 nasazen\u00ed d\u011blost\u0159eleck\u00e9 baterie \u010di odd\u00edlu arkebuz\u00edr\u016f a \u00fadern\u00e9 formace umo\u017e\u0148uje bataliony piken\u00fdr\u016f rozr\u00e1\u017eet.Tato prom\u011bna jde ve prosp\u011bch ofenz\u00edvy. Je toho dosa\u017eeno t\u00edm rychleji, \u010d\u00edm se po\u010det metac\u00edch zbran\u00ed n\u00e1sob\u00ed a tyto zbran\u011b se zdokonaluj\u00ed. Ve \u0161v\u00fdcarsk\u00fdch odd\u00edlech na konci 15. stolet\u00ed po\u010d\u00edt\u00e1me p\u011bt piken\u00fdr\u016f nebo halapartn\u00edk\u016f na jednoho st\u0159elce z ku\u0161e. O stolet\u00ed pozd\u011bji bude tento pom\u011br obr\u00e1cen\u00fd. Od poloviny 16. stolet\u00ed budou na jednoho piken\u00fdra p\u0159ipadat zhruba dva mu\u0161ket\u00fd\u0159i \u010di arkebuz\u00ed\u0159i.<\/p>\n

Jin\u00fdm d\u016fsledkem, p\u016fvodn\u011b podru\u017en\u00fdm, nicm\u00e9n\u011b otev\u00edraj\u00edc\u00edm modern\u00ed obdob\u00ed p\u011bchotn\u00ed taktiky, je, \u017ee mohutn\u00e1 kar\u00e9 ustupuj\u00ed do \u0161\u00ed\u0159ky rozta\u017een\u00fdm batalion\u016fm. Od t\u00e9to chv\u00edle ka\u017ed\u00e9 nov\u00e9 vylep\u0161en\u00ed zbran\u011b povede ke zten\u010den\u00ed batalion\u016f: z dvaceti \u0159ad\u016f se hloubka formace sn\u00ed\u017e\u00ed b\u011bhem n\u011bkolika let na deset, pak pomaleji na osm, \u0161est, p\u011bt, \u010dty\u0159i, t\u0159i a dva \u0159ady, aby se nakonec omezila na prostou linii tiraj\u00e9r\u016f.<\/p>\n

Kolem poloviny 16. stolet\u00ed tvo\u0159\u00ed piken\u00fd\u0159i st\u00e1le j\u00e1dro \u201ebatalionu“ o 2000 mu\u017e\u00edch ve dvaceti \u010di \u010dty\u0159iadvaceti \u0159adech do hloubky. Arkebuz\u00ed\u0159i poskytuj\u00ed 500 \u201eztracen\u00fdch d\u011bt\u00ed“ (enfants perdus) ve skupin\u00e1ch po dvaceti rozm\u00edst\u011bn\u00fdch p\u0159ed \u010delem a dva odd\u00edly (naz\u00fdvan\u00e9 manches<\/span>) (2) o 200 mu\u017e\u00edch v p\u011bti \u0159adech na k\u0159\u00eddlech batalionu. K dispozici pro aktivn\u011bj\u0161\u00ed \u00fakoly z\u016fst\u00e1v\u00e1 mal\u00e1 z\u00e1loha arkebuz\u00edr\u016f.<\/p>\n

V pr\u016fb\u011bhu n\u00e1bo\u017eensk\u00fdch v\u00e1lek (1562-1598) se slo\u017een\u00ed a taktika p\u011bchoty rychle m\u011bn\u00ed. Bataliony nejsou hlubok\u00e9 v\u00edce ne\u017e dvan\u00e1ct, deset a n\u011bkdy i \u010dty\u0159i \u0159ady, jako nap\u0159\u00edklad v roce 1567 v arm\u00e1d\u011b Cond\u00e9ho. Po\u010det piken\u00fdr\u016f se oproti arkebuz\u00edr\u016fm v\u00fdrazn\u011b sni\u017euje, arkebuz\u00ed\u0159i nev\u00e1haj\u00ed bojovat osamocen\u011b, jako v roce 1568 u Jasm\u00e9nilu. P\u0159edstavuj\u00ed se dv\u011b taktiky: arkebuz\u00ed\u0159i kr\u00e1lovsk\u00e9 arm\u00e1dy se rozpt\u00fdl\u00ed jako tiraj\u00e9\u0159i a \u00fasp\u011b\u0161n\u011b tak bojuj\u00ed proti pluku protestantsk\u00fdch arkebuz\u00edr\u016f v sev\u0159en\u00e9 sestav\u011b.<\/p>\n

V posledn\u00edch letech stolet\u00ed se ji\u017e \u010d\u00edm d\u00e1l ten\u010d\u00ed (\u010dty\u0159icet a\u017e pades\u00e1t z\u00e1stup\u016f v deseti \u0159adech) bataliony piken\u00fdr\u016f nepod\u00edlej\u00ed na \u00fatoc\u00edch. O v\u00edt\u011bzstv\u00ed p\u0159ipraven\u00e9m palbou arkebuz\u00edr\u016f rozhoduje tak\u0159ka v\u017edy jezdectvo. Nap\u0159\u00edklad v boji u Coutras zaujmou ob\u011b arm\u00e1dy stejnou formaci: jezdectvo ve st\u0159edu s podporou asi 250 arkebuz\u00edr\u016f v p\u011bti \u0159adech, p\u011bchota tvo\u0159\u00ed ob\u011b k\u0159\u00eddla, arkebuz\u00ed\u0159i rozpt\u00fdlen\u00ed p\u0159ed \u010delem, piken\u00fd\u0159i v ur\u010dit\u00e9 vzd\u00e1lenosti ve druh\u00e9 linii. Na stran\u011b protestant\u016f, kde se p\u011bchota uchyluje do defenz\u00edvy, obsazuj\u00ed arkebuz\u00ed\u0159i p\u0159ek\u00e1\u017eky a okraje lesa. Jejich palba zastavuje \u00fatok kr\u00e1lovsk\u00e9 p\u011bchoty, je\u017e se v nepo\u0159\u00e1dku st\u00e1hne, ale o v\u00edt\u011bzstv\u00ed rozhodne protestantsk\u00e9 jezdectvo, jemu\u017e \u00fasp\u011bch p\u0159ipravily pr\u00e1v\u011b tyto pelotony arkebuz\u00edr\u016f a je\u017e pron\u00e1sleduji kr\u00e1lovsk\u00e9 jezdce, zam\u00ed\u0159\u00ed na k\u0159\u00eddla a boj p\u011bchoty ukon\u010d\u00ed.<\/p>\n

Snahou gener\u00e1l\u016f je tedy vyu\u017e\u00edt p\u011bchoty, kter\u00e1 je nejpo\u010detn\u011bj\u0161\u00ed slo\u017ekou arm\u00e1d, kombinac\u00ed \u00fa\u010dinku p\u00edky a paln\u00fdch zbran\u00ed. Mu\u0161keta s doutn\u00e1kov\u00fdm z\u00e1mkem (mousquet \u00e0 m\u00e8che<\/span>), je\u017e v t\u00e9to dob\u011b nahrazuje arkebuzu s kole\u010dkov\u00fdm z\u00e1mkem (arquebuse \u00e0 rouet<\/span>), m\u00e1 vynikaj\u00edc\u00ed dost\u0159el 300 krok\u016f (195 m). Aby bylo mo\u017en\u00e9 k\u0159\u00ed\u017eit palbu mu\u0161ket\u00fdr\u016f v dobr\u00e9 vzd\u00e1lenosti p\u0159ed jednotkou piken\u00fdr\u016f, je t\u0159eba z\u00fa\u017eit jej\u00ed \u010delo. Maurice de Nassau rozd\u011bl\u00ed svou p\u011bchotu do p\u016flpluk\u016f (demi-r\u00e9giments<\/span>) po 500 mu\u017e\u00edch, z nich je 250 piken\u00fdr\u016f v deseti \u0159adech, jim\u017e boky kryj\u00ed napravo i nalevo dva odd\u00edly (manches<\/span>) po 125 mu\u0161ket\u00fdrech. Seskupuje \u0161est takov\u00fdch jednotek n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm zp\u016fsobem: prvn\u00ed linie tvo\u0159en\u00e1 dv\u011bma p\u016flpluky vedle sebe, tedy 12 z\u00e1stup\u016f mu\u0161ket\u00fdr\u016f, 25 piken\u00fdr\u016f, 25 mu\u0161ket\u00fdr\u016f, 25 piken\u00fdr\u016f a 12 mu\u0161ket\u00fdr\u016f. Sto metr\u016f vzadu jsou dva p\u016flpluky postaven\u00e9 vn\u011b fronty prvn\u00ed linie a kone\u010dn\u011b o 200 metr\u016f d\u00e1le stoj\u00ed t\u0159et\u00ed linie zformovan\u00e1 stejn\u011b jako linie prvn\u00ed. T\u00edm jsou jednotliv\u00e9 \u010d\u00e1sti, jak do \u0161\u00ed\u0159ky tak do hloubky, schopn\u00e9 se \u00fa\u010dinn\u011b podpo\u0159it. Nelze se p\u0159ibl\u00ed\u017eit k piken\u00fdr\u016fm, ani\u017e bychom nebyli napadeni palbou mu\u0161ket\u00fdr\u016f, ani napadnout mu\u0161ket\u00fdry bez vystaven\u00ed se proti\u00fatoku piken\u00fdr\u016f.<\/p>\n

Tato hlubok\u00e1 a pon\u011bkud komplikovan\u00e1 sestava je zjednodu\u0161ena b\u011bhem t\u0159icetilet\u00e9 v\u00e1lky (1618-1648). \u201eBrig\u00e1da“ Gustava-Adolfa v s\u00edle 1200 mu\u017e\u016f zahrnuje jen prvn\u00ed dv\u011b linie p\u0159edchoz\u00ed formace a rozchod je sn\u00ed\u017een na patn\u00e1ct krok\u016f (10 m), zat\u00edmco \u0161\u00ed\u0159e \u010dela je tak\u0159ka zdvojn\u00e1sobena, proto\u017ee jednotka je zformov\u00e1na v \u0161esti \u0159adech (3). Takto rozm\u00edst\u011bn\u00e1 p\u011bchota bojuje s \u00fasp\u011bchem v bitv\u011b u Breitenfeldu (17. z\u00e1\u0159\u00ed 1631<\/span>) proti velk\u00fdm c\u00edsa\u0159sk\u00fdm batalion\u016fm, ale ani\u017e by z\u00edskala rozhoduj\u00edc\u00ed p\u0159evahu. St\u00e1le je to je\u0161t\u011b jezdectvo, sm\u00ed\u0161en\u00e9 s pelotony mu\u0161ket\u00fdr\u016f, je\u017e d\u00edky jejich palb\u011b por\u00e1\u017e\u00ed jezdectvo c\u00edsa\u0159sk\u00e9, vrh\u00e1 se na p\u011bchotu a nakonec rozhodne o v\u00edt\u011bzstv\u00ed. U L\u00fctzenu (16. listopadu 1632<\/span>) hraje \u0161v\u00e9dsk\u00e1 p\u011bchota z\u00e1\u0159iv\u011bj\u0161\u00ed roli. C\u00edsa\u0159\u0161t\u00ed postavili sv\u00e9 mu\u0161ket\u00fdry pod\u00e9l p\u0159\u00edkopu a dost daleko p\u0159ed sv\u00fdmi piken\u00fdry, kte\u0159\u00ed z\u016fstali zformov\u00e1ni v kompaktn\u00edch mas\u00e1ch. Sm\u00ed\u0161en\u00e1 linie mal\u00fdch \u0161v\u00e9dsk\u00fdch batalion\u016f nejprve napadne nep\u0159\u00e1telsk\u00e9 mu\u0161ket\u00fdry, je\u017e snadno p\u0159em\u016f\u017ee, a n\u00e1sledn\u011b za\u00fato\u010d\u00ed proti \u010dtverc\u016fm piken\u00fdr\u016f. Poda\u0159\u00ed se j\u00ed je rozrazit d\u00edky pr\u016flom\u016fm vytvo\u0159en\u00fdm palbou. Posila, je\u017e c\u00edsa\u0159sk\u00e9 p\u011bchot\u011b doraz\u00ed, p\u0159inut\u00ed ustoupit zase \u0160v\u00e9dy, ti v\u0161ak nakonec z\u00edskaj\u00ed p\u0159evahu b\u011bhem t\u0159et\u00edho a posledn\u00edho \u00fatoku.<\/p>\n

V t\u00e9to bitv\u011b usp\u011bje sm\u00ed\u0161en\u00e1 formace proti odd\u011blen\u00fdm jednotk\u00e1m mu\u0161ket\u00fdr\u016f a piken\u00fdr\u016f. Francouz\u0161t\u00ed gener\u00e1lov\u00e9, stoupenci taktiky Gustava-Adolfa, postupuj\u00ed podle t\u00e9to metody, p\u0159i\u010dem\u017e ji zjednodu\u0161uj\u00ed, nicm\u00e9n\u011b ne v\u017edy se stejn\u00fdm \u00fasp\u011bchem. \u0160pan\u011blsk\u00e1 p\u011bchota je p\u0159\u00edli\u0161 zdatn\u00e1 na to, aby byla jej\u00ed kar\u00e9 rozr\u00e1\u017eena podobn\u011b jako formace C\u00edsa\u0159sk\u00fdch. U Rocroi (19. kv\u011btna 1643<\/span>) z\u016fst\u00e1v\u00e1 boj p\u011bchoty bez rozhodnut\u00ed a je to st\u00e1le jezdectvo je\u017e, podobn\u011b jako u Breitenfeldu, nebo v bitv\u00e1ch 16. stolet\u00ed, rozhoduje o v\u00edt\u011bzstv\u00ed \u00fatokem a obr\u00e1cen\u00edm na \u00fat\u011bk nep\u0159\u00e1telsk\u00fdch eskadron, aby se n\u00e1sledn\u011b vrhlo na kar\u00e9 p\u011bchoty a skon\u010dilo bitvu jejich rozvratem.<\/p>\n

V t\u00e9to dob\u011b je opou\u0161t\u011bna praxe m\u00edsit pelotony mu\u0161ket\u00fdr\u016f s jezdectvem, je\u017e, zbaveno z\u010d\u00e1sti sv\u00e9 t\u011b\u017ek\u00e9 zbroje, zahajuje \u00fatok salvou z pistol\u00ed.<\/p>\n

Po tomto dlouh\u00e9m v\u00e1le\u010dn\u00e9m obdob\u00ed se jednotky st\u00e1vaj\u00ed obratn\u011bj\u0161\u00edmi a pohybliv\u011bj\u0161\u00edmi. Gener\u00e1lov\u00e9, a p\u0159edev\u0161\u00edm Turenne (4), je ovl\u00e1daj\u00ed s v\u011bt\u0161\u00edm um\u011bn\u00edm a do jejich rozm\u00edst\u011bn\u00ed vn\u00e1\u0161ej\u00ed v\u00edce pestrosti. Bitvy let 1674 a 1675 jsou v tomto ohledu velmi pozoruhodn\u00e9.<\/p>\n

Je ustaven zvyk vybrat v pluc\u00edch pikety (piquets<\/span>) o 50 mu\u017e\u00edch, z\u00e1klad budouc\u00edch tiraj\u00e9r\u016f batalionu, kter\u00e9 jsou deta\u0161ov\u00e1ny p\u0159ed arm\u00e1dou, bu\u010f izolovan\u011b, \u010dast\u011bji v\u0161ak po odd\u00edlech o n\u011bkolika stech mu\u017e\u00edch, aby plnily zvl\u00e1\u0161tn\u00ed \u00fakoly, stav\u011bly se na d\u016fle\u017eit\u00fdch bodech a palbou p\u0159ipravily p\u016fdu pro nasazen\u00ed j\u00e1dra sil. Nej\u010dast\u011bji hraj\u00ed roli tiraj\u00e9r\u016f dragounsk\u00e9 pluky bojuj\u00edc\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm p\u011b\u0161ky.<\/p>\n

U Zintzheimu (Sinzheim; 16. \u010dervna 1674<\/span>) se ob\u011b arm\u00e1dy skl\u00e1daj\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm z jezdectva a v t\u00e9to zbrani n\u00e1s nep\u0159\u00e1tele zna\u010dn\u011b p\u0159evy\u0161uj\u00ed. Ale Turenne, kter\u00fd m\u00e1 v\u00edce p\u011bchoty ne\u017e oni, j\u00ed vyu\u017eije k z\u00edsk\u00e1n\u00ed p\u0159evahy. Nech\u00e1 1200 nep\u0159\u00e1telsk\u00fdch p\u011b\u0161\u00e1k\u016f, kte\u0159\u00ed obsadili Zintzheim, vypudit sv\u00fdmi 400 dragouny a 1500 mu\u017e\u016f od r\u016fzn\u00fdch pluk\u016f. Tyto tiraj\u00e9ry podporuj\u00ed ve\u0161ker\u00e9 pikety a gran\u00e1tn\u00edci de la Fert\u00e9<\/span>. Jakmile se stanou p\u00e1ny m\u011bsta, je t\u0159eba zajistit v\u00fdjezd jezdectva na planinu, co\u017e je delik\u00e1tn\u00ed operace, je\u017e mus\u00ed b\u00fdt provedena velice \u00fazk\u00fdm pr\u016fchodem. Na\u0161i dragouni a od\u0159ady p\u011bchoty se uchyt\u00ed ve vinic\u00edch, za ploty a v opatstv\u00ed. Zbytek p\u011bchoty je po pluc\u00edch i po od\u0159adech rozm\u00edst\u011bn na r\u016fzn\u00fdch pozic\u00edch s ohledem na ter\u00e9nn\u00ed nerovnosti, aby usnadnil jezdectvu rozvinut\u00ed a podpo\u0159il jej v jeho \u00fatoku. Gran\u00e1tn\u00edci de la Fert\u00e9 a dragouni postoupili doprost\u0159ed pole, kde byli chr\u00e1n\u011bni jen malou vyv\u00fd\u0161eninou a na dost\u0159el od nep\u0159\u00edtele. Turenne, kter\u00fd chce zaplnit boji\u0161t\u011b, rozvine sv\u00e9 t\u0159i p\u011b\u0161\u00ed pluky, jezdectvo vyraz\u00ed a za\u00fato\u010d\u00ed. C\u00edsa\u0159sk\u00e1 kavalerie m\u00e1 zprvu p\u0159evahu, ale palba na\u0161ich tiraj\u00e9r\u016f ji zastav\u00ed, Po t\u0159ech \u00fatoc\u00edch sveden\u00fdch za stejn\u00fdch podm\u00ednek zahajuj\u00ed zdecimovan\u00ed nep\u0159\u00e1tel\u00e9 \u00fastup. Na\u0161i jezdci \u00fato\u010d\u00ed a jsou v\u00edt\u011bzn\u00ed.<\/p>\n

U Enzheimu (4. \u0159\u00edjna 1674<\/span>) pos\u00edl\u00e1 Turenne dva dragounsk\u00e9 pluky p\u011b\u0161ky dob\u00edt na nep\u0159\u00edteli les, jen\u017e mohl jedn\u00e9 i druh\u00e9 arm\u00e1d\u011b poslou\u017eit jako dobr\u00fd op\u011brn\u00fd bod. Tito dragouni jsou postupn\u011b podpo\u0159eni n\u011bkolika bataliony a boj se protahuje, nicm\u00e9n\u011b se n\u00e1m neda\u0159\u00ed z\u00edskat p\u0159evahu. Turenne, jeho\u017e boky ohro\u017euje nep\u0159\u00e1telsk\u00e9 jezdectvo, nech\u00e1 proto pobl\u00ed\u017e okraje lesa za\u00fato\u010dit \u010d\u00e1st sv\u00fdch eskadron. Po \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9m \u00fatoku se ale na planin\u011b, kde jim nep\u0159\u00e1telsk\u00e1 palba p\u016fsob\u00ed p\u0159\u00edli\u0161 v\u00e1\u017en\u00e9 ztr\u00e1ty, nemohou udr\u017eet a \u0159ad\u00ed se proti okraji lesa.<\/p>\n

Jakmile se st\u00e1v\u00e1me s kone\u010dnou platnost\u00ed p\u00e1ny lesa, na\u0161e p\u011bchota m\u016f\u017ee postupovat vp\u0159ed \u201ea\u017e k prvn\u00ed ter\u00e9nn\u00ed vln\u011b, ale tam se mus\u00edme zastavit a nem\u016f\u017eeme vyhnat nep\u0159\u00edtele ze vsi. Abychom je donutili vesnici vyklidit, bylo t\u0159eba za\u00fato\u010dit proti t\u0159em vyv\u00fd\u0161enin\u00e1m ve tvaru park\u00e1nu.“ (5) Tento v\u00fdraz dokazuje d\u016fle\u017eitost, jak\u00e9 dos\u00e1hla palba p\u011bchoty.<\/p>\n

V boji u Turckheimu (5. ledna 1675<\/span>) Turenne nejprve um\u00edst\u00ed prvn\u00ed odd\u00edly brig\u00e1dy de Champagne ve vinic\u00edch napravo a nalevo od m\u011bsta. Sv\u00e9 prav\u00e9 k\u0159\u00eddlo naopak rozvine na planin\u011b. Proto\u017ee nep\u0159\u00edtel obsadil ml\u00fdn u m\u011bsta 200 mu\u017ei, Turenne jich po\u0161le 300, aby jej dobili, a podpo\u0159\u00ed je dv\u011bma bataliony. Po dobit\u00ed ml\u00fdna \u201enicm\u00e9n\u011b tyto odd\u00edly bojuj\u00ed v nev\u00fdhod\u011b. Nep\u0159\u00edtel m\u011bl p\u0159evahu v po\u010dtech, st\u00e1l na rovn\u00e9m ter\u00e9nu i se sv\u00fdm d\u011blost\u0159electvem, zat\u00edmco na\u0161i byli ve vinic\u00edch zamotan\u00ed do ty\u010dek a velk\u00fdch ty\u010d\u00ed a mohli u\u017e\u00edvat sv\u00fdch zbran\u00ed jen obt\u00ed\u017en\u011b.“ (6)<\/p>\n

Gener\u00e1lporu\u010d\u00edk Foucault je nechal sestoupit o n\u011bco n\u00ed\u017ee na louku a pod\u00e9l potoka, za n\u00edm\u017e se rozm\u00edstili. Ter\u00e9nn\u00ed podm\u00ednky se t\u00edm vyrovnaly. Aby v\u011bc skon\u010dil, Turenne nechal postoupit zbytek sv\u00e9 p\u011bchoty, rozvinul jej do \u0161ir\u0161\u00ed fronty, ne\u017e jakou zauj\u00edmal nep\u0159\u00edtel, napadl jej na boc\u00edch, co\u017e jej p\u0159im\u011blo k \u00fastupu. Jezdectva v\u0161ak je\u0161t\u011b bohu\u017eel nedorazilo a nemohlo tak z v\u00fdsledku bitvy u\u010dinit rozhoduj\u00edc\u00ed \u00fasp\u011bch.<\/p>\n

Ze v\u0161ech t\u011bchto p\u0159\u00edklad\u016f vych\u00e1z\u00ed, \u017ee kolem poloviny 17. stolet\u00ed je\u0161t\u011b paln\u00e1 zbra\u0148 nen\u00ed dostate\u010dn\u011b siln\u00e1 na to, aby jezdectvu vzala jeho rozhoduj\u00edc\u00ed roli. A nen\u00ed to p\u0159ekvapuj\u00edc\u00ed, uv\u011bdom\u00edme-li si, \u017ee mu\u0161ket\u00fdr m\u016f\u017ee vyst\u0159elit nanejv\u00fd\u0161 sedmkr\u00e1t za bitvu a \u017ee ovl\u00e1d\u00e1n\u00ed mu\u0161kety je tak slo\u017eit\u00e9, \u017ee ji voj\u00e1k m\u016f\u017ee jen zt\u011b\u017e\u00ed u\u017e\u00edt ve vinic\u00edch. Bataliony \u010di pikety mu\u0161ket\u00fdr\u016f nicm\u00e9n\u011b vedou palbu dostate\u010dn\u011b \u00fa\u010dinnou na to, aby zastavili jak\u00e9koli jezdectvo pokou\u0161ej\u00edc\u00ed se o \u00fatok na n\u011b, \u010di na sousedn\u00ed jednotky. To je z\u00e1sadn\u00ed rozd\u00edl oproti tomu, co se d\u011blo v p\u0159edchoz\u00edm stolet\u00ed, kdy palba p\u016fsobila nep\u0159\u00edteli citeln\u00e9 ztr\u00e1ty, ob\u010das zajistila i \u010d\u00e1ste\u010dn\u00e9 \u00fasp\u011bchy, ale na v\u00fdsledek bitvy m\u011bla jen druho\u0159ad\u00fd vliv. Tento v\u00fdvoj je d\u00e1n odleh\u010den\u00edm a zdokonalen\u00edm mu\u0161kety.<\/p>\n

Pozn\u00e1mky.<\/span><\/p>\n

(1) K t\u00e9to \u010d\u00e1sti viz krom\u011b R\u00dcSTOWA, JAEHNSE, HARDYHO: <\/span>
Histoire de l’infanterie en France, colonel BELHOMME. Paris, s. d.;<\/span>
Vorlesungen \u00fcber die Taktik, GRIESHEIM. 3. Auflage. Berlin, 1872;<\/span>
Manuel historique de la technologie des armes \u0155 feu, M. MEYER, p\u0159ekl. RIEFFEL Paris, 1837;<\/span>
Histoire de Gustave-Adolphe, roi de Su\u00e8de, D. M. Amsterdam, 1764;<\/span>
Essai historique sur l’art de la guerre pendant la guerre de Trente ans, J. MAUVILLON. Cassel, 1784;<\/span>
Histoire du vicomte de Turenne, RAMSAY. Paris, 1735;<\/span>
M\u00e9moires des deux derni\u00e8res campagnes de M. de Turenne, DESCHAMPS. Paris, 1678;<\/span>
Histoire des princes de Cond\u00e9, duc d‘ AUMALE. Paris, 1896;<\/span>
Batailles fran\u00e7aises, g\u00e9n\u00e9ral HARDY DE PERINI. Paris, s. d.;<\/span>
Pratique et Maximes de la guerre, chevalier DE LA VALLI\u00c8RE, 1675;<\/span>
Les Fonctions de tous les officiers de l’infanterie, M. de LAMONT. Paris, 1675.<\/span>

(2) V\u00fdraz <\/span>manche (ruk\u00e1vec, pra\u017eec, rukoje\u0165) je v t\u00e9to souvislosti t\u011b\u017eko p\u0159elo\u017eiteln\u00fd. Setk\u00e1me se s n\u00edm je\u0161t\u011b n\u011bkolikr\u00e1t ve smyslu taktick\u00e9 podjednotky batalionu na p\u0159elomu 17. a 18. stolet\u00ed a v prvn\u00ed polovin\u011b 18. stolet\u00ed. <\/span>Manche se bude d\u011blit do dvou <\/span>demi-manches \u010di peloton\u016f a \u010dty\u0159 <\/span>quart-de-manche \u010di sekc\u00ed, podobn\u011b, jako se bude pozd\u011bji d\u011blit divize (<\/span>division) na dva pelotony a \u010dty\u0159i sekce (pozn. p\u0159ekl.).<\/span>

(3) Montecuculli velmi jasn\u011b ve sv\u00fdch Pam\u011btech uv\u00e1d\u00ed d\u016fvod v polovin\u011b 17. stolet\u00ed p\u0159ijat\u00e9 sestavy: \u201ePouh\u00e1 palba z mu\u0161ket, bez podpory piken\u00fdr\u016f, nedok\u00e1\u017ee u\u010dinit odd\u00edl schopn\u00fd vydr\u017eet prudk\u00fd n\u00e1jezd jezdectva, je\u017e jej obkli\u010duje, ani \u00fader a st\u0159etnut\u00ed s piken\u00fdry… Mu\u0161ket\u00fd\u0159i nesm\u011bj\u00ed b\u00fdt zformov\u00e1ni s p\u0159\u00edli\u0161 \u0161irok\u00fdm \u010delem, jako 70, 80 \u010di 100 mu\u017e\u016f, nebo\u0165 v p\u0159\u00edpad\u011b \u00fatoku nep\u0159\u00e1telsk\u00e9ho jezdectva, nebo napaden\u00ed piken\u00fdry a pot\u0159eb\u011b ustoupit, zanechali by po sob\u011b \u0161irok\u00fd voln\u00fd prostor, j\u00edm\u017e by mohl proniknout nep\u0159\u00edtel, napadnout z boku ostatn\u00ed odd\u00edly a rozrazit je. Aby se t\u00e9to nep\u0159\u00edjemnosti p\u0159ede\u0161lo, nesm\u00ed se on\u011bch 500 mu\u0161ket\u00fdr\u016f na k\u0159\u00eddlech rozt\u00e1hnout do jedn\u00e9 linie.<\/span>
Mu\u0161ket\u00fd\u0159i se \u0159ad\u00ed do \u0161esti \u0159ad\u016f, nebo\u0165 se tak mohou \u0159\u00eddit t\u00edm, aby m\u011bl prvn\u00ed \u0159ad znovu nabito, kdy\u017e posledn\u00ed vyst\u0159elil, a aby ihned za\u010dal st\u0159\u00edlet tak, \u017ee nep\u0159\u00edtel bude pod st\u00e1lou palbou.“<\/span>
Montecuculli stav\u00ed mu\u017ee do otev\u0159en\u00fdch \u0159ad\u016f, aby mohli cvi\u010dit, ani\u017e by jeden druh\u00e9mu sv\u00fdmi zbran\u011bmi p\u0159ek\u00e1\u017eel, nebo sev\u0159en\u00fdch, kde maj\u00ed volnost pohybu pouze pa\u017ee. Tuto sestavu mu\u0161ket\u00fd\u0159i, mezi nimi\u017e z\u016fst\u00e1vaj\u00ed rozestupy 4 \u010di 5 stop (1,3-1,6 m), p\u0159irozen\u011b nemohou zaujmout.<\/span>

(4) Henri de la Tour d’Auvergne-Bouillon, vikomt de Turenne (1611-1675), mar\u0161\u00e1l Francie (1643) a mar\u00e9chal g\u00e9n\u00e9ral des camps et arm\u00e9es du Roi, jeden z nejschopn\u011bj\u0161\u00edch vojev\u016fdc\u016f Ludv\u00edka XIII. i Ludv\u00edka XIV.<\/span>

(5) DESCHAMPS, strana 96.<\/span>

(6) IDEM, strana 166.<\/span><\/p>\n

Zp\u011bt na obsah.<\/a>
\n<\/span><\/p>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

IV. Paln\u00e1 zbra\u0148 \u2013 Arkebuzy a mu\u0161kety.<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[129,6214],"tags":[],"class_list":["post-798","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nezobrazovat-na-homepage","category-texty_bez_rubriky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/798","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=798"}],"version-history":[{"count":4,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/798\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":16404,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/798\/revisions\/16404"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=798"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=798"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=798"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}