{"id":804,"date":"2007-03-09T00:00:00","date_gmt":"2007-03-08T22:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/pechota-v-18-stoleti-taktika-2-cast-i-kapitoly\/"},"modified":"2024-11-27T15:33:31","modified_gmt":"2024-11-27T13:33:31","slug":"pechota-v-18-stoleti-taktika-2-cast-i-kapitoly","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/pechota-v-18-stoleti-taktika-2-cast-i-kapitoly\/","title":{"rendered":"P\u011bchota v 18. stolet\u00ed \u2013 Taktika, 2. \u010d\u00e1st I. kapitoly"},"content":{"rendered":"<div align=\"justify\">Ji\u017e jsme \u0159ekli jako byly arm\u00e1dy roku 1715 d\u00edky sv\u00e9 formace ve \u010dty\u0159ech \u010di p\u011bti \u0159adech o velk\u00fdch rozchodech t\u011b\u017ekop\u00e1dn\u00e9 a obt\u00ed\u017en\u011b man\u00e9vruj\u00edc\u00ed. Nyn\u00ed uvid\u00edme, jak\u00e9 \u00fasil\u00ed bylo v\u011bnov\u00e1no \u00faprav\u011b evoluc\u00ed. Ta nejjednodu\u0161\u0161\u00ed ze v\u0161ech, rozklad linie do kolony s cel\u00fdm rozchodem doprava \u010di doleva obratem v\u0161ech peloton\u016f se bude prov\u00e1d\u011bt snadno a\u017e od roku 1760 a je to sv\u00fdm zp\u016fsobem jej\u00ed historie, kterou budeme \u010d\u00edst. V letech, je\u017e n\u00e1sledovaly po v\u00e1lce o \u0161pan\u011blsk\u00e9 d\u011bdictv\u00ed byl zavr\u0161en dosti solidn\u00ed v\u00fdvoj, kter\u00fd byl v\u0161ak d\u00e1n pouze zvyklostmi a ka\u017ed\u00fd pluk si ustavil vlastn\u00ed tradice, ani\u017e by do tohoto procesu vstoupila nov\u00e1 ordonance. Dosti brzy se p\u0159i\u0161lo na nev\u00fdhody b\u011b\u017en\u00e9 formace se \u010dty\u0159metrov\u00fdmi rozstupy mezi \u0159ady a za\u010dalo se man\u00e9vrovat \u010dasto v sev\u0159en\u00fdch \u0159adech. (1)<\/div>\n<div style=\"text-align: justify\">\nPuys\u00e9gur (2) napsal: \u201ePro pochod v kolon\u011b dnes nejprve sev\u0159eme \u0159ady, provedeme obrat a n\u00e1sledn\u011b obnov\u00edme rozchody za pochodu.&#8220; V teorii tohoto pohybu je to komplikace nav\u00edc, ale proveden\u00ed je t\u00edm snaz\u0161\u00ed. Rozvinut\u00ed do bitevn\u00ed sestavy t\u00edm v\u0161ak nen\u00ed o nic m\u00e9n\u011b ovlivn\u011bno nev\u00fdhodami, je\u017e jsme ji\u017e nazna\u010dili. (3)<\/p>\n<p>A Puys\u00e9gur \u0159\u00edk\u00e1 d\u00e1le: \u201eA\u0165 ji\u017e pochoduj\u00ed arm\u00e1dy pod\u00e9l sebe, nebo jdou jedna p\u0159ed druhou, nebo kdy\u017e jedna pochoduje proti druh\u00e9, je\u017e je v bitevn\u00ed sestav\u011b, nen\u00ed vhodn\u011bj\u0161\u00edho pochodu ne\u017e takov\u00e9ho, kde bataliony a eskadrony nezauj\u00edmaj\u00ed v\u00edce prostoru za pochodu oproti bitevn\u00ed sestav\u011b. A to tak, \u017ee postupuje-li nep\u0159\u00e1telsk\u00e1 arm\u00e1da pod\u00e9l v\u00e1s a jste nuceni zato\u010dit, abyste ji napadli, ka\u017ed\u00fd batalion a ka\u017ed\u00e1 eskadrona provede \u010dtvrtobrat, a\u0165 ji\u017e po cel\u00fdch batalionech \u010di eskadron\u00e1ch, nebo po diviz\u00edch, a arm\u00e1da bude zformov\u00e1na v bitevn\u00ed sestav\u011b.&#8220; Rovn\u011b\u017e panovala snaha nepochodovat nikdy s \u010delem u\u017e\u0161\u00edm ne\u017e dvacet z\u00e1stup\u016f, co\u017e je d\u016fvod pohyb\u016f nap\u0159\u00ed\u010d poli, t\u011bchto obt\u00ed\u017en\u00fdch pochod\u016f, je\u017e bylo t\u0159eba vyty\u010dit a p\u0159ipravit den dop\u0159edu a je\u017e jsou pro obdob\u00ed, o n\u011bm\u017e hovo\u0159\u00edme, charakteristick\u00e9. M\u011bly plno nev\u00fdhod, arm\u00e1dy byly d\u00edky nim t\u011b\u017ekop\u00e1dn\u00e9, neschopn\u00e9 rychl\u00fdch pochod\u016f a man\u00e9vr\u016f, ale ty jedin\u00e9 dovolovaly zformovat se do bitevn\u00ed sestavy v n\u011bkolika hodin\u00e1ch.<\/p>\n<p><span style=\"font-style: italic\">V n\u011bkolika hodin\u00e1ch<\/span>, nebo\u0165 na rychl\u00e9 rozvinut\u00ed kolony nebylo ani pomy\u0161len\u00ed. \u010cty\u0159metrov\u00e9 rozchody mezi \u0159ady a ty, je\u017e byly na\u0159\u00edzeny mezi pelotony, je velmi obt\u00ed\u017en\u00e9 dodr\u017eovat. Je\u0161t\u011b neexistuj\u00ed praktick\u00e1 pravidla pro udr\u017eov\u00e1n\u00ed sm\u011bru a rozchod\u016f a ve chv\u00edli rozv\u00edjen\u00ed se zji\u0161\u0165uje, \u017ee nic nen\u00ed p\u0159esn\u00e9 a \u017ee je t\u0159eba hodin pro um\u00edst\u011bn\u00ed peloton\u016f na linii. Teprve v roce 1774 n\u00e1m budou zprost\u0159edkov\u00e1ny n\u00e1vyky prusk\u00e9 p\u011bchoty a dovol\u00ed n\u00e1m rychl\u00e9 rozvinut\u00ed pochodov\u00fdch kolon.<\/p>\n<p>Tato situace bude trvat bez velk\u00fdch zm\u011bn a\u017e do vyd\u00e1n\u00ed instrukce z roku 1754. V pr\u016fb\u011bhu \u010dty\u0159iceti let, je\u017e ub\u011bhnou od v\u00e1lky o \u0161pan\u011blsk\u00e9 d\u011bdictv\u00ed, projdou v\u00fdvojem jen detaily, co\u017e sice p\u0159iprav\u00ed p\u016fdu pro definitivn\u00ed reformy, ale bude st\u00e1le sch\u00e1zet z\u00e1kladn\u00ed princip, kter\u00fd Maurice de Saxe (4) nazve \u201etakt&#8220;, tedy jednota, dokonal\u00fd synchronismus pohyb\u016f, stejn\u011b jako dotyk lokte v sev\u0159en\u00fdch \u0159adech.<\/p>\n<p>V N\u011bmecku pochodovaly jednotky pravideln\u011b a po\u0159adov\u00fdm krokem od 17. stolet\u00ed. Zd\u00e1 se tak\u00e9, by\u0165 jsou toho dokladem jen dobov\u00e9 pochodov\u00e9 p\u00edsn\u011b, \u017ee v\u0161echny arm\u00e1dy Evropy ji\u017e po stalet\u00ed pochodovaly jednotn\u00fdm krokem; p\u0159esto je jist\u00e9, \u017ee na\u0161e p\u011bchota nebyla a\u017e do roku 1754 do po\u0159adov\u00e9ho kroku nucena a zachov\u00e1vala mezi \u0159ady p\u0159\u00edli\u0161 velk\u00e9 rozchody na to, aby mohly b\u00fdt dodr\u017eov\u00e1ny vyrovnanost a sm\u011br. Bude t\u0159eba po\u010dkat a\u017e do roku 1754, aby byl v tomto ohledu v\u00fdvoj dokon\u010den. (5)<\/p>\n<p>P\u0159i nedostatku skute\u010dn\u011b u\u017eite\u010dn\u00fdch evoluc\u00ed se u\u017e\u00edvalo mno\u017estv\u00ed vskutku barokn\u00edch pohyb\u016f, \u201ez batalion\u016f se formovaly kru\u017enice, troj\u00faheln\u00edky, \u010dtverce, bastiony; pan de Chevert (6) vypr\u00e1v\u011bl, kterak byl coby <span style=\"font-style: italic\">aide-major<\/span> pluku de Beauce velice obdivov\u00e1n, nebo\u0165 na konci v\u00fdcviku prov\u00e1d\u011bn\u00e9ho p\u0159ed inspektorem, vykreslil s plukem slova <span style=\"font-style: italic\">Vive le Roi<\/span> (A\u0165 \u017eije kr\u00e1l), a t\u00e9to \u017eiv\u00e9 abeced\u011b na\u0159\u00eddil vyp\u00e1lit salvu pro radost.&#8220; (7)<\/p>\n<p>N\u011bkter\u00e9 prvky v\u00fdcviku jsou zanedb\u00e1v\u00e1ny, ponech\u00e1ny iniciativ\u011b pluk\u016f, nebo\u0165 chyb\u00ed gener\u00e1l, kter\u00fd by m\u011bl k prosazen\u00ed jednotn\u00fdch pravidel dostatek v\u011bhlasu. V roce 1750 je vyd\u00e1na jedin\u00e1 ordonance t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se ovl\u00e1d\u00e1n\u00ed zbran\u00ed. Ve v\u011bt\u0161in\u011b pluk\u016f je v\u00fdcvik prov\u00e1d\u011bn st\u00e1le jen z\u0159\u00eddka a nedostate\u010dn\u011b. D&#8217;Argenson (8) v ob\u011b\u017en\u00edku datovan\u00e9m 14. listopadu 1743 poznamen\u00e1, \u017ee v\u00fdcvik jednotek byl \u010dasto p\u0159eru\u0161ov\u00e1n a jeho nedostatek byl velmi citeln\u00fd p\u0159i v\u0161ech p\u0159\u00edle\u017eitostech, kdy byly jednotky nasazeny. Doporu\u010duje plukovn\u00edk\u016fm vyu\u017e\u00edt k v\u00fdcviku jak\u00e9koli p\u0159\u00edle\u017eitosti.<\/p>\n<p>Jeden d\u016fstojn\u00edk kolem roku 1740 napsal: \u201eVe Francii se v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b dostate\u010dn\u011b nesna\u017e\u00edme nech\u00e1vat jednotky cvi\u010dit evoluce, spokojujeme se s prov\u00e1d\u011bn\u00edm v\u00fdcviku ovl\u00e1d\u00e1n\u00ed zbran\u00ed a spr\u00e1vn\u00e9ho pochodu. To je dobr\u00e9, ale nesta\u010d\u00ed to, atd.&#8220; Jin\u00fd \u0159ekl: \u201eVe Francii rekrut je\u0161t\u011b nen\u00ed ani oble\u010den\u00fd a ji\u017e nastupuje do str\u00e1\u017ee a je ponech\u00e1n veden\u00ed ser\u017eanta \u010di nebo kapr\u00e1la. \u017d\u00e1dn\u00fd d\u016fstojn\u00edk se o n\u011bho nestar\u00e1. Sotva je schopen ovl\u00e1dat svou pu\u0161ku, ji\u017e jej nech\u00e1v\u00e1me man\u00e9vrovat s celou jednotkou, kde slou\u017e\u00ed jen k tomu, aby ostatn\u00edm p\u0159ek\u00e1\u017eel ve spr\u00e1vn\u00e9m pohybu&#8230; V\u011bnujme pozornost v\u00fdhod\u00e1m, je\u017e maj\u00ed p\u0159ed ostatn\u00edmi jednotkami prusk\u00e9 odd\u00edly d\u00edky nep\u0159etr\u017eit\u00e9mu v\u00fdcviku, kter\u00fd prov\u00e1d\u011bj\u00ed, a \u010dasu, kter\u00fd mu ji\u017e v\u011bnovaly. (9)<\/p>\n<p>Na\u0161e nedostatky jsou vid\u011bt zejm\u00e9na pokud jde o palby. Ka\u017ed\u00fd voj\u00e1k sice m\u016f\u017ee vyst\u0159elit \u010dty\u0159icet ran ro\u010dn\u011b, ale pro st\u0159elbu neexistuje jedin\u00e1 instrukce, ani pro individu\u00e1ln\u00ed, ani hromadnou. Pod z\u00e1minkou, je\u017e m\u00e1 ostatn\u011b vratk\u00e9 z\u00e1klady, \u017ee je francouzsk\u00fd voj\u00e1k p\u0159edur\u010den v\u00fdhradn\u011b pro boj chladnou zbran\u00ed, byly palby ponech\u00e1ny stranou. P\u0159esto, i kdyby m\u011bly m\u00edt druho\u0159ad\u00fd v\u00fdznam, bylo by t\u0159eba se jimi zab\u00fdvat. V tichosti je v\u0161ak v\u0161eobecn\u011b p\u0159ijat\u00e9 tvrzen\u00ed, \u017ee nep\u0159\u00e1tel\u00e9 \u201emaj\u00ed nad na\u0161imi jednotkami, m\u00e1-li o v\u00edt\u011bzstv\u00ed rozhodnout jen palba, nekone\u010dnou p\u0159evahu,&#8220; a od jak\u00e9hokoli soupe\u0159en\u00ed s nimi na tomto poli je upu\u0161t\u011bno. (10)<\/p>\n<p>\u201eJejich p\u011bchota je oded\u00e1vna uvykl\u00e1 palb\u011b po pelotonech, a to tak, \u017ee v\u0161echny t\u0159i \u0159ady jsou sev\u0159en\u00e9 na hrot kordu (11), prvn\u00ed zaklek\u00e1v\u00e1, druh\u00fd je sklon\u011bn\u00fd a t\u0159et\u00ed stoj\u00ed rovn\u011b; tyto \u0159ady p\u00e1l\u00ed jeden po druh\u00e9m. V tomto uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed vedou neust\u00e1lou palbu a nikdy se nerozd\u011bl\u00ed, zat\u00edmco Francouzi znaj\u00ed vlastn\u011b jen \u00fatok s nasazen\u00fdm bajonetem a bojuj\u00ed s nekone\u010dnou nev\u00fdhodou, kdykoli jim ter\u00e9n nedovoluje dostat se k nep\u0159\u00edteli.&#8220;<\/p>\n<p>Pokud jde o evoluce, v roce 1750 jich nebylo v\u00edce ne\u017e v roce 1703. Solidn\u00ed posun prob\u011bhl, jakmile jej umo\u017enila jednotnost v\u00fdzbroje. Roty (<span style=\"font-style: italic\">compagnies<\/span>) se pod ozna\u010den\u00edm sekce (<span style=\"font-style: italic\">sections<\/span>) staly p\u0159irozen\u00fdmi podjednotkami (<span style=\"font-style: italic\">subdivisions<\/span>) batalionu. Instrukce pro t\u00e1bor z roku 1733 toto zjednodu\u0161en\u00ed, je\u017e se objev\u00ed nad\u00e1le ve v\u0161ech p\u0159edpisech, posv\u011btila. Dv\u011b roty \u010di sekce formuj\u00ed jeden <span style=\"font-style: italic\">peloton<\/span>; dva pelotony jeden odd\u00edl (<span style=\"font-style: italic\">manche<\/span>), v\u00fdraz p\u0159evzat\u00fd ze star\u00e9 terminologie, kde ozna\u010doval t\u0159etinu batalionu. P\u016fl\u0159ad (<span style=\"font-style: italic\">demi-rang<\/span>) se skl\u00e1d\u00e1 ze \u0161esti \u010di osmi rot, podle toho, m\u00e1-li jich batalion dvan\u00e1ct, nebo \u0161estn\u00e1ct.<\/p>\n<p>Od posledn\u00edch let vl\u00e1dy Ludv\u00edka XIV. bylo zvykem sv\u00edrat \u0159ady p\u0159ed ka\u017ed\u00fdm obratem. Pomalu se za\u010daly sv\u00edrat pro v\u0161echny evoluce a byly zkou\u0161eny r\u016fzn\u00e9 postupy, je\u017e m\u011bly kolon\u00e1m usnadnit rychl\u00e9 rozvinut\u00ed. Zp\u016fsob, kter\u00fd bude zaveden v roce 1753, se op\u00edr\u00e1 o zm\u011bny rozchodu mezi \u0159ady v z\u00e1vislosti na \u0161\u00ed\u0159ce kolony tak, \u017ee aby byla ka\u017ed\u00e1 slo\u017eka \u0161ir\u0161\u00ed ne\u017e hlub\u0161\u00ed. Ordonance z roku 1753 ustavuje rozchod mezi dv\u011bma po sob\u011b n\u00e1sleduj\u00edc\u00edmi \u0159ady na 4 stopy (<span style=\"font-style: italic\">1,3 m<\/span>) v kolon\u011b po sekc\u00edch a po pelotonech, na 8 stop v kolon\u011b po odd\u00edlech nebo po p\u016fl\u0159adech, na 12 stop v kolon\u011b po batalionech. R\u016fzn\u00e9 cestovn\u00ed kolony jsou od t\u00e9to chv\u00edle v prav\u00e9m slova smyslu kolonami s cel\u00fdm rozchodem, v nich\u017e by bylo mo\u017en\u00e9 rozchody dodr\u017eovat, ale v d\u016fsledku nedostate\u010dn\u00e9ho v\u00fdcviku se to je\u0161t\u011b nebude da\u0159it.<\/p>\n<p>Ofici\u00e1ln\u011b neexistuj\u00ed jin\u00e9 formace, ne\u017e rozvinut\u00e1 linie o \u010dty\u0159ech \u0159adech a cestovn\u00ed kolony po sekc\u00edch, pelotonech, odd\u00edlech, p\u016fl\u0159adech \u010di batalionech. P\u0159edstavivost velitel\u016f pluk\u016f a p\u0159edev\u0161\u00edm vy\u0161\u0161\u00edch d\u016fstojn\u00edk\u016f ur\u010duje zbytek. Ka\u017ed\u00fd se sna\u017e\u00ed naj\u00edt ovladateln\u011bj\u0161\u00ed a odoln\u011bj\u0161\u00ed formace, ne\u017e jakou je rozvinut\u00e1 linie.<\/p>\n<p><span style=\"font-style: italic;text-decoration: underline\">Pozn\u00e1mky.<\/span><br style=\"font-style: italic\" \/><br style=\"font-style: italic\" \/><span style=\"font-style: italic\">(1) Viz : Instructions militaires, M. DE SPARRE. Paris, 1753;<\/span><br style=\"font-style: italic\" \/><span style=\"font-style: italic\"> La Tactique, BARDET DE VILLENEUVE. La Haye, 1740;<\/span><br style=\"font-style: italic\" \/><span style=\"font-style: italic\"> \u00c9tudes militaires, BOTT\u00c9E. Paris, 1731 a 1750;<\/span><br style=\"font-style: italic\" \/><span style=\"font-style: italic\"> Trait\u00e9 des \u00e9volutions militaires, BOMBELLES. Paris, 1754;<\/span><br style=\"font-style: italic\" \/><span style=\"font-style: italic\"> Mes r\u00eaveries, M. DE SAXE. La Haye, 1756. Paris, 1877;<\/span><br style=\"font-style: italic\" \/><span style=\"font-style: italic\"> Les Campagnes du mar\u00e9chal de Saxe, J. COLIN, d\u00edl I. Paris, 1900;<\/span><br style=\"font-style: italic\" \/><span style=\"font-style: italic\"> Les \u00c9l\u00e9ments de l&#8217;art militaire, D&#8217;HERICOURT. Paris, 1739.<\/span><br style=\"font-style: italic\" \/><br style=\"font-style: italic\" \/><span style=\"font-style: italic\">(2) Jacques-Fran\u00e7ois de Chastenet de Puys\u00e9gur (1655-1743), autor Um\u011bn\u00ed v\u00e1lky podle z\u00e1sad a pravidel (Art de la guerre par principes et par r\u00e8gles) vydan\u00e9ho v roce 1748 (k dispozici na http:\/\/gallica.bnf.fr); slou\u017eil v pluku du Roi, kde dos\u00e1hl hodnosti podplukovn\u00edka, bojoval ve Flandrech i ve \u0160pan\u011blsku. Pro sv\u00e9 z\u00e1sluhy byl pov\u00fd\u0161en do \u0161lechtick\u00e9ho stavu a kr\u00e1tce p\u0159ed smrt\u00ed tak\u00e9 do hodnosti mar\u0161\u00e1la Francie; byl vynikaj\u00edc\u00edm znalcem v\u00e1le\u010dn\u00e9 logistiky. (Pozn. p\u0159ekl.)<\/span><br style=\"font-style: italic\" \/><br style=\"font-style: italic\" \/><span style=\"font-style: italic\">(3) Viz obt\u00ed\u017ee, je\u017e nach\u00e1z\u00ed v nejjednodu\u0161\u0161eji vyhl\u00ed\u017eej\u00edc\u00edch obratech Bombelles; viz tak\u00e9 Bott\u00e9m zm\u00edn\u011bnou mimo\u0159\u00e1dnou komplikovanost a pestrost pohyb\u016f, je\u017e jsou nezbytn\u00e9 pro otev\u0159en\u00ed a sev\u0159en\u00ed \u0159ad\u016f, proveden\u00ed protipochodu, atd.<\/span><span style=\"font-style: italic\"><br style=\"font-style: italic\" \/><br style=\"font-style: italic\" \/><span style=\"font-style: italic\">(4) Hermann-Maurice de Saxe (1696-1750), mar\u0161\u00e1l Francie (1744); syn sask\u00e9ho kurfi\u0159ta a polsk\u00e9ho kr\u00e1le Augusta II., ve francouzsk\u00fdch slu\u017eb\u00e1ch od roku 1720, v\u00edt\u011bz od Fontenoy (1745). Autor spisu M\u00e1 sn\u011bn\u00ed (Mes r\u00eaveries) z roku 1732 (k dispozici na http:\/\/gallica.bnf.fr), v nich\u017e se v\u011bnoval, ani\u017e by dosud m\u011bl osobn\u00ed zku\u0161enost s velen\u00edm arm\u00e1d\u011b, \u00favah\u00e1m o v\u00e1lce a teorii velen\u00ed; d\u00edlo bylo vyd\u00e1no a\u017e po jeho smrti, v roce 1757, a m\u011blo mimo\u0159\u00e1dn\u00fd \u00fasp\u011bch. (Pozn. p\u0159ekl.)<\/span><br style=\"font-style: italic\" \/><br style=\"font-style: italic\" \/><span style=\"font-style: italic\">(5) Ordonance z roku 1753 p\u0159edepisuje pouze to, aby mu\u017ei vypochodovali stejnou nohou; ordonance z roku 1754 se \u010dasto obrac\u00ed k tomuto z\u00e1sadn\u00edmu bodu a opakuje, \u017ee p\u0159i prov\u00e1d\u011bn\u00ed pohyb\u016f musej\u00ed v\u0161ichni mu\u017ei pokl\u00e1dat na zem stejnou nohu.<\/span><br style=\"font-style: italic\" \/><br style=\"font-style: italic\" \/><span style=\"font-style: italic\">(6) Fran\u00e7ois de Chevert (1695-1769), p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk ni\u017e\u0161\u00ed \u0161lechty, kter\u00fd od roku 1709, kdy nastoupil do slu\u017eby, pro\u0161el d\u00edky schopnostem a z\u00e1sluh\u00e1m v\u0161emi hodnostn\u00edmi stupni (major 1728, podplukovn\u00edk 1739, <\/span>brigadier des arm\u00e9es du roi<span style=\"font-style: italic\"> 1741, <\/span>mar\u00e9chal de camp<span style=\"font-style: italic\"> 1744 a gener\u00e1lporu\u010d\u00edk 1748) a jen jeho nedosti urozen\u00fd p\u016fvod jej pravd\u011bpodobn\u011b st\u00e1l hodnost mar\u0161\u00e1la Francie. Bojoval ve Flandrech, It\u00e1lii i N\u011bmecku, z\u00fa\u010dastnil se obl\u00e9h\u00e1n\u00ed Prahy.<\/span><br style=\"font-style: italic\" \/><br style=\"font-style: italic\" \/><span style=\"font-style: italic\">(7) <\/span>Essai g\u00e9n\u00e9ral de Tactique<span style=\"font-style: italic\">, kap. 6.<\/span><br style=\"font-style: italic\" \/><br style=\"font-style: italic\" \/><span style=\"font-style: italic\">(8) Marc-Pierre de Voyer de Paulmy, hrab\u011b d&#8217;Argenson (1696-1764), st\u00e1tn\u00ed tajemn\u00edk (ministr) v\u00e1lky (1743-1757). Zast\u00e1nce a podporovatel reforem arm\u00e1dy zah\u00e1jen\u00fdm mar\u0161\u00e1lem de Saxe; podeps\u00e1n pod pod\u0159\u00edzen\u00edm fortifika\u010dn\u00edch a d\u011blos\u0159eleck\u00fdch jednotek ministerstvu v\u00e1lky, z\u0159\u00edzen\u00edm Kr\u00e1lovsk\u00fdch gran\u00e1tn\u00edk\u016f (elitn\u00ed jednotky milice), reformou vojensk\u00fdch \u0161pit\u00e1l\u016f, zalo\u017een\u00edm \u017eenijn\u00ed \u0161koly v M\u00e9zi\u00e8res, zaveden\u00edm v\u00fdcviku dle prusk\u00e9ho vzoru v letech 1750-1755, atd. Pro pot\u0159eby arm\u00e1dy tak\u00e9 nechal vykoupit pozemky nazvan\u00e9 pozd\u011bji Martovo pole (<\/span>Champ-de-Mars<span style=\"font-style: italic\">).<\/span><br style=\"font-style: italic\" \/><br style=\"font-style: italic\" \/><span style=\"font-style: italic\">(9) V\u00e1le\u010dn\u00e9 archivy, karton \u010d. 7.<\/span><br style=\"font-style: italic\" \/><br style=\"font-style: italic\" \/><span style=\"font-style: italic\">(10) Tento absurdn\u00ed p\u0159edsudek, kter\u00fd za\u010d\u00edn\u00e1 p\u0159evl\u00e1dat, p\u0159etrv\u00e1 a bude n\u00e1s neust\u00e1le udr\u017eovat ve v\u0161em, co se t\u00fdk\u00e1 palby, oproti na\u0161im soused\u016fm v neblah\u00e9m pod\u0159adn\u00e9m stavu.<\/span><br style=\"font-style: italic\" \/><br style=\"font-style: italic\" \/><span style=\"font-style: italic\">(11) Tj. \u017ee se ka\u017ed\u00fd mu\u017e dot\u00fdk\u00e1 kolenem konce pochvy kordu voj\u00e1ka p\u0159ed sebou.<\/span><\/p>\n<p><\/span><a href=\"http:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/jean-colin-pechota-v-18-stoleti-taktika\/\" target=\"_self\">Zp\u011bt na obsah.<\/a><\/div>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<p style=\"text-align: justify\">\n<p>&nbsp;<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>II. Evoluce (1715\u20131753)<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[129,6214],"tags":[],"class_list":["post-804","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nezobrazovat-na-homepage","category-texty_bez_rubriky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/804","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=804"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/804\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":12857,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/804\/revisions\/12857"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=804"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=804"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=804"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}