{"id":806,"date":"2007-03-23T00:00:00","date_gmt":"2007-03-22T22:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/pechota-v-18-stoleti-taktika-3-cast-i-kapitoly\/"},"modified":"2024-11-27T15:33:31","modified_gmt":"2024-11-27T13:33:31","slug":"pechota-v-18-stoleti-taktika-3-cast-i-kapitoly","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/pechota-v-18-stoleti-taktika-3-cast-i-kapitoly\/","title":{"rendered":"P\u011bchota v 18. stolet\u00ed \u2013 Taktika, 3. \u010d\u00e1st I. kapitoly"},"content":{"rendered":"
Jedinou p\u0159edpisovou bojovou formac\u00ed u\u017e\u00edvanou na sklonku vl\u00e1dy Ludv\u00edka XIV. byla rozvinut\u00e1 linie o p\u011bti \u010di \u010dty\u0159ech \u0159adech, n\u011bkdy o t\u0159ech. V pr\u016fb\u011bhu v\u00e1lek 17. stolet\u00ed se hloubka lini\u00ed p\u011bchoty sn\u00ed\u017eila postupn\u011b z deseti na osm, pak \u0161est, p\u011bt a \u010dty\u0159i, a to jak u piken\u00fdr\u016f tak u mu\u0161ket\u00fdr\u016f, a nikdy nebyla poc\u00edt\u011bna pot\u0159eba s\u00e1hnout p\u0159i \u00fatoku po hust\u0161\u00edch formac\u00edch. Jakmile definitivn\u011b zmizela p\u00edka a ve\u0161ker\u00e1 p\u011bchota byla vybavena palnou zbran\u00ed, t\u00edm m\u00e9n\u011b se pom\u00fd\u0161lelo na p\u0159ijet\u00ed hlubok\u00e9 sestavy.<\/div>\n
P\u011bchota bojovala a slavila \u00fasp\u011bchy ji\u017e sto let sp\u00ed\u0161e palbou ne\u017e zte\u010d\u00ed a nikdo se nepokou\u0161el zku\u0161enost\u00ed zaveden\u00e9 postupy m\u011bnit. Za n\u011bkter\u00fdch zvl\u00e1\u0161tn\u00edch okolnost\u00ed, jako u Speyerbachu a u Denainu, za\u00fato\u010dili na\u0161i p\u011b\u0161\u00e1ci v kolon\u00e1ch, ale spokojili se s postupem b\u011b\u017en\u00fdm pro rozklad u\u017e\u00edvan\u00fd pro pochod. (1)Line\u00e1rn\u00ed formace za\u010dala nicm\u00e9n\u011b vykazovat n\u011bkter\u00e9 nedostatky a p\u0159edev\u0161\u00edm se uk\u00e1zala b\u00fdt nep\u0159\u00edli\u0161 vhodnou pro ofenz\u00edvu. Taktici \u0159\u00edkali: \u201eVe sr\u00e1\u017ece je t\u0159eba nep\u0159\u00edtele p\u0159edej\u00edt a napadnout jej, je-li to mo\u017en\u00e9, ne\u017e se rozvine do bitevn\u00ed sestavy. Je t\u0159eba, aby jednotky pochodovaly pomalu a hrd\u011b. Jednotka nesm\u00ed vyst\u0159elit d\u0159\u00edve ne\u017e nep\u0159\u00edtel a ne\u017e se s n\u00edm dostane do dotyku. V t\u00e9to chv\u00edli je t\u0159eba zdvojn\u00e1sobit krok a dokonce i lehce b\u011b\u017eet a vrazit do nep\u0159\u00edtele, nebo\u0165 \u00fatok proveden\u00fd v b\u011bhu je stra\u0161liv\u011bj\u0161\u00ed.“ Ale v dlouh\u00fdch tenk\u00fdch lini\u00edch bylo obt\u00ed\u017en\u00e9 vyrazit a pochodovat vp\u0159ed svi\u017en\u00fdm krokem.<\/p>\n

\u201eVe skute\u010dnosti prob\u00edhal bojov\u00fd pochod jen vz\u00e1cn\u011b podle t\u011bchto z\u00e1sad, \u010dist\u011b ofenzivn\u00edm zp\u016fsobem, uzn\u00e1van\u00fdm velkou v\u011bt\u0161inou d\u016fstojn\u00edk\u016f… Jednotky tvo\u0159ily ne\u00fanosn\u011b dlouh\u00e9 a k\u0159ehk\u00e9 linie, je\u017e bylo obt\u00ed\u017en\u00e9 rozh\u00fdbat a \u0159\u00eddit, nevhodn\u00e9 k odol\u00e1n\u00ed mocn\u00e9mu n\u00e1poru \u010di k jeho proveden\u00ed. Byl zde tedy skute\u010dn\u00fd rozpor mezi doporu\u010den\u00edm siln\u011b nep\u0159\u00edtele napadnout bez ztr\u00e1cen\u00ed \u010dasu st\u0159\u00edlen\u00edm, a b\u011b\u017enou sestavou, kter\u00e1 byla uzp\u016fsobena tak, \u017ee zv\u00fdhod\u0148ovala v\u00fdhradn\u011b boj palbou. (2)<\/p>\n

Zd\u00e1 se, \u017ee ryt\u00ed\u0159 Folard (3) byl prvn\u00edm, kdo navrhl u\u017e\u00edt kolony za \u00fa\u010delem v\u011bt\u0161\u00ed ofenzivn\u00ed a defenzivn\u00ed s\u00edly a zv\u00fd\u0161en\u00e9 pohyblivosti a pru\u017enosti jednotek na bitevn\u00edm poli. Jeho Nov\u00e9 post\u0159ehy o v\u00e1lce (Nouvelles d\u00e9couvertes de la guerre<\/span>) jsou z roku 1724, jeho Polybius z roku 1727.<\/p>\n

Napsal: \u201eZp\u016fsob, jak\u00fdm bojujeme, je pln\u00fd z\u00e1sadn\u00edch nedostatk\u016f. Na\u0161e bataliony neum\u011bj\u00ed \u00fato\u010dit ani se br\u00e1nit nez\u00e1visle jeden na druh\u00e9m, nebo\u0165 bojuj\u00ed v tak tenk\u00e9 sestav\u011b, \u017ee mohou b\u00fdt snadno rozra\u017eeny, co\u017e je proti pravidl\u016fm veden\u00ed v\u00e1lky. Skute\u010dn\u00e1 s\u00edla jednotky spo\u010d\u00edv\u00e1 v jej\u00ed hustot\u011b a hloubce jej\u00edch z\u00e1stup\u016f, v jejich propojen\u00ed, v jejich sev\u0159enosti a stejn\u011b tak v sev\u0159enosti \u0159ad\u016f. Tato hustota \u010din\u00ed jej\u00ed boky stejn\u011b \u010di p\u0159ibli\u017en\u011b stejn\u011b siln\u00e9 jako jej\u00ed \u010delo. T\u00edmto zp\u016fsobem je batalion schopen odolat, rozrazit jak\u00fdkoli batalion, kter\u00fd by nebojoval podle t\u00e9to z\u00e1sady, a pohybovat se sn\u00e1ze a leh\u010deji ne\u017e ostatn\u00ed; naproti tomu jednotka bojuj\u00edc\u00ed s \u0161irok\u00fdm \u010delem a v tenk\u00e9 sestav\u011b man\u00e9vruje obt\u00ed\u017en\u011b a nem\u016f\u017ee se vyhnout vln\u011bn\u00ed \u0159ad\u016f, je\u017e je tak b\u011b\u017en\u00e9 v jednotk\u00e1ch se\u0159azen\u00fdch v p\u0159\u00edli\u0161 rozta\u017een\u00e9 formaci… Ve v\u00e1lce hustota z\u00e1stup\u016f od tohoto pom\u00e1h\u00e1 a zvy\u0161uje s\u00edlu a rychlost zte\u010de, je\u017e je v boj\u00edch v\u0161\u00edm. Je t\u0159eba br\u00e1t jako pravidlo, \u017ee ka\u017ed\u00fd batalion, kter\u00fd \u00fato\u010d\u00ed a je se\u0159azen ve v\u011bt\u0161\u00ed hloubce a m\u00e1 men\u0161\u00ed \u0161\u00ed\u0159i \u010dela, mus\u00ed p\u0159ekonat a porazit jin\u00fd, by\u0165 siln\u011bj\u0161\u00ed, se\u0159azen\u00fd podle b\u011b\u017en\u00e9 metody, by\u0165 by jeho k\u0159\u00eddla p\u0159esahovala boky \u00fato\u010dn\u00edka. P\u0159i boji t\u00edmto zp\u016fsobem je ve\u0161ker\u00e1 s\u00edla batalionu jen na n\u011bm samotn\u00e9m, ani\u017e by jeho por\u00e1\u017eka ovlivnila ty, kter\u00e9 jsou po jeho stran\u00e1ch.<\/span>“<\/p>\n

To, co Folard \u0159\u00edk\u00e1 o jednoduchosti a lehkosti, s n\u00ed\u017e se pohybuje kolona ve srovn\u00e1n\u00ed s tenkou linii, je p\u0159esn\u00e9. A je to v\u00fdhoda, je\u017e bude po stolet\u00ed zku\u0161enost\u00ed a diskus\u00ed kolon\u00e1m tak\u00e9 definitivn\u011b p\u0159izn\u00e1na. Ale jak vid\u00edme, toto je pro taktika roku 1720 jen druho\u0159ad\u00fdm bodem. Z\u00e1sadn\u00ed pro n\u011bj je ofenzivn\u00ed a defenzivn\u00ed s\u00edla kolony. Zcela p\u0159irozenou reakc\u00ed na krajnost, do n\u00ed\u017e jsme se dostali v\u00fdhradn\u00edm u\u017e\u00edv\u00e1n\u00edm boje palbou, se Folard dost\u00e1v\u00e1 do krajnosti opa\u010dn\u00e9. Zcela ztr\u00e1c\u00ed ze z\u0159etele lekce p\u0159edchoz\u00edch v\u00e1lek, v\u00fdznam palby a p\u0159evl\u00e1daj\u00edc\u00ed roli, kterou z\u00edskala. Chce znovu zav\u00e9st p\u00edku, je\u017e nebyla opu\u0161t\u011bna z rozmaru n\u011bjak\u00e9ho ministra, ale jednohlasn\u00fdm p\u0159\u00e1n\u00edm jednotek a v\u00fdvojem ud\u00e1lost\u00ed. A kone\u010dn\u011b se dovol\u00e1v\u00e1 p\u0159\u00edkladu starov\u011bku, kter\u00fd v\u0161ak jde p\u0159i lep\u0161\u00edm prostudov\u00e1n\u00ed zcela proti smyslu jeho teze. Folard \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee \u201e\u0158ekov\u00e9 jsou prvn\u00edmi vyn\u00e1lezci t\u00e9to bitevn\u00ed sestavy. Prvn\u00ed, kdo kolonu znal, byl Epaminondas, nejv\u011bt\u0161\u00ed velitel p\u011bchoty, jak\u00fd kdy \u017eil; tomuto objevu vd\u011b\u010dil za sv\u00e1 v\u00edt\u011bzstv\u00ed u Leuktry a Mantineie<\/span>.“<\/p>\n

To je, jak jsme vid\u011bli, dokonal\u00fd omyl. Epaminondovy hlubok\u00e9 kolony, je\u017e m\u011bly nep\u0159\u00edtele prorazit jako kloun v\u00e1le\u010dn\u00e9 lodi, se zastavily p\u0159i prvn\u00edm kontaktu a boj se omezil na jejich \u010delo. Tento p\u0159\u00edklad byl tak pr\u016fkazn\u00fd, \u017ee jej nikdo nen\u00e1sledoval, a \u0159eck\u00e9 falangy obecn\u011b nikdy nep\u0159ekro\u010dily hloubku osmi a\u017e dvan\u00e1cti \u0159ad\u016f. Falangy Alexandrovy se sv\u00fdmi \u0161estn\u00e1cti \u0159ady byly odsouzeny k pasivit\u011b. Legie \u0159\u00edmsk\u00e9 republiky, na n\u011b\u017e Folard p\u011bje chv\u00e1lu, nem\u011bly nikdy hloubku v\u011bt\u0161\u00ed ne\u017e osm a\u017e deset \u0159ad\u016f a za sv\u00e9 \u00fasp\u011bchy vd\u011b\u010dily sv\u00e9 pohyblivosti a pru\u017enosti sv\u00e9 k\u0159\u00ed\u017eov\u00e9 sestavy. M\u011bly by b\u00fdt vzorem k zaveden\u00ed mal\u00fdch kolon, formac\u00ed ur\u010den\u00fdch k man\u00e9vru, nikoli t\u011b\u017ekop\u00e1dn\u00fdch mas \u00e0 la Folard, o t\u0159iceti a\u017e sto osmdes\u00e1ti \u0159adech hloubky.<\/p>\n

A\u0165 je to jak chce, zna\u010dnou pot\u00ed\u017e\u00ed pro sestaven\u00ed kolon se na po\u010d\u00e1tku 18. stolet\u00ed uk\u00e1zala absence jak\u00e9koli evoluce, j\u00ed\u017e by bylo mo\u017en\u00e9 u\u017e\u00edt pro p\u0159echod z tenk\u00e9 do hlubok\u00e9 sestavy.<\/p>\n

Folard stav\u00ed svou kolonu z r\u016fzn\u00e9ho po\u010dtu batalion\u016f, od jednoho do \u0161esti, um\u00edst\u011bn\u00e9 jeden za druh\u00fdm. Ka\u017ed\u00fd z nich je tvo\u0159en \u0161estn\u00e1cti z\u00e1stupy a t\u0159iceti a\u017e t\u0159iceti \u0161esti \u0159ady. Gran\u00e1tn\u00edci jsou na v\u0161ech stran\u00e1ch kolony, a pokud jde o kolony, nen\u00ed \u0159e\u010deno, jak jsou rozm\u00edst\u011bny, ani jak\u00fdmi evolucemi maj\u00ed zaujmout sv\u00e9 m\u00edsto v kolon\u011b.<\/p>\n

Toto t\u011b\u017ekop\u00e1dn\u00e9 soustroj\u00ed, obt\u00ed\u017en\u00e9 na zformov\u00e1n\u00ed a je\u0161t\u011b obt\u00ed\u017en\u011bji rozlo\u017eiteln\u00e9, m\u016f\u017ee existovat, jen pokud z n\u011bho chceme spolu s autorem u\u010dinit jedinou pochodovou i bojovou formaci a vzd\u00e1me se ve\u0161ker\u00fdch ostatn\u00edch. Takov\u00e9 radik\u00e1ln\u00ed \u0159e\u0161en\u00ed ale m\u011blo v\u017edy jen m\u00e1lo zast\u00e1nc\u016f. \u00dato\u010dn\u00e1 kolona, jak si ji p\u0159edstavoval Folard, musela z\u016fstat ve st\u00e1diu projektu. Jeho ideje se nicm\u00e9n\u011b roz\u0161\u00ed\u0159ily, \u010di sp\u00ed\u0161e k nim od posledn\u00edch v\u00e1lek dosp\u011blo mnoho voj\u00e1k\u016f. Ve v\u0161ech pluc\u00edch se sna\u017eili vymyslet n\u011bjak\u00fd n\u00e1vrh druhu kolony a rodila se monstra. Tato arm\u00e1da nem\u011bla tu\u0161en\u00ed, co to znamen\u00e1 man\u00e9vrovat. Rodily se p\u0159edstavy o sev\u0159en\u00fdch kolon\u00e1ch, kde byly z\u00e1kladn\u00ed jednotky tak propleten\u00e9, \u017ee by bylo nemo\u017en\u00e9 rozvinout je jak\u00fdmkoli pravideln\u00fdm zp\u016fsobem.<\/p>\n

Mnoho d\u016fstojn\u00edk\u016f, dokonce v\u011bt\u0161ina, ale nezapomn\u011blo na lekce od Speyerbachu a Denainu a nesna\u017eili se vym\u00fd\u0161let jin\u00e9 kolony ne\u017e b\u011b\u017enou cestovn\u00ed, v n\u00ed\u017e ob\u010das nech\u00e1vali sev\u0159\u00edt pelotony. Saint-Pern (4) v roce 1753 nap\u00ed\u0161e: \u201eNeexistuje d\u016fstojn\u00edk, kter\u00fd by slou\u017eil ve v\u00e1lce a nev\u011bd\u011bl, \u017ee jakmile je t\u0159eba za\u00fato\u010dit proti opevn\u011bn\u00ed, vesnici, nebo prorazit d\u016fle\u017eit\u00fdm bodem prvn\u00ed linie nep\u0159\u00e1telsk\u00e9 arm\u00e1dy, nejlep\u0161\u00ed metodou vedouc\u00ed k \u00fasp\u011bchu je postaven\u00ed podjednotek jedn\u00e9 na druhou, je-li mu na\u0159\u00edzeno zformovat pro \u00fatok pluk \u010di brig\u00e1du pod jeho velen\u00edm do jedn\u00e9 \u010di v\u00edce kolon.<\/span>“<\/p>\n

Mezi dal\u0161\u00edmi projekty formov\u00e1n\u00ed \u00fato\u010dn\u00fdch kolon t\u00edmto zp\u016fsobem nach\u00e1z\u00edme jeden z roku 1738, kter\u00fd byl vyzkou\u0161en p\u00e1ny de Nangis a de Maupeou u Landau (18. kv\u011btna 1743): \u201eKa\u017ed\u00fd batalion zdvojil sv\u00e9 z\u00e1stupy, batalion se na dan\u00fd sign\u00e1l po \u010dtvrt\u0159adech (<\/span>pelotonech) a pochodoval v kolona jako p\u0159i \u00fatoku proti opevn\u011bn\u00ed. Dodr\u017eeli jsme to, aby \u0159ady ka\u017ed\u00e9 divize pochodovaly sev\u0159en\u00e9 na hrot kordu, a nechali jsme mezi divizemi polovi\u010dn\u00ed rozchod.<\/span>“ (5)<\/p>\n

Po vyd\u00e1n\u00ed ordonance z roku 1753 napsal pan de Cr\u00e9milles (6) ministrovi: \u201eNa rove\u0148 kolon\u00e1m nekladu tu, je\u017e m\u016f\u017ee b\u00fdt zformov\u00e1na postaven\u00edm v\u0161ech t\u0159\u00ed odd\u00edl\u016f (manches) batalionu jednoho na druh\u00fd, nebo\u0165 ta se zcela podob\u00e1 podjednotk\u00e1m zformovan\u00fdm do pochodov\u00e9 kolony. Je v\u0161ak ze v\u0161ech nejjednodu\u0161\u0161\u00ed a m\u016f\u017ee b\u00fdt nasazena v jak\u00e9koli situaci a za jak\u00fdmkoli \u00fa\u010delem… Po d\u016fkladn\u00e9m zv\u00e1\u017een\u00ed ji up\u0159ednost\u0148uji pro jednoduchost a snadnost, s nimi\u017e lze od sebe bez obt\u00ed\u017e\u00ed a nebezpe\u010d\u00ed odd\u011blit jednotliv\u00e9 divize.<\/span>“<\/p>\n

Ostatn\u00ed konzultovan\u00ed gener\u00e1lov\u00e9, bez pochyby Chevert a Br\u00e9z\u00e9 (7), se vyjad\u0159uj\u00ed v tomt\u00e9\u017e smyslu a preferuj\u00ed cestovn\u00ed kolonu, v\u00edce \u010di m\u00e9n\u011b sev\u0159enou, p\u0159ed masivn\u00ed kolonou podle Folardova vzoru.<\/p>\n

Jedno z dobov\u00fdch hl\u00e1\u0161en\u00ed \u0159\u00edk\u00e1: \u201eKa\u017ed\u00fd v\u00ed, \u017ee pochoduje-li jednotka v p\u0159\u00edli\u0161 hlubok\u00e9 sestav\u011b v sev\u0159en\u00fdch \u0159adech, posledn\u00ed \u0159ady pochoduj\u00ed v\u017edy nedob\u0159e. Voj\u00e1k se zastavuje, nebo p\u0159e\u0161lapuje, jakmile se dostane na paty voj\u00e1ka p\u0159ed sebou, n\u00e1sledn\u011b popob\u011bhne, aby jej dohnal, a znovu p\u0159e\u0161lapuje, jakmile je u n\u011bho, nevhodn\u011b se unavuje. T\u00edmto neust\u00e1l\u00fdm vln\u011bn\u00edm se \u0159ady rozpadaj\u00ed a brzy zavl\u00e1dne nepo\u0159\u00e1dek; \u010d\u00edm rychlej\u0161\u00ed pochod je, t\u00edm v\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00ed je i tato nev\u00fdhoda. Jsem p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee jednotka o hloubce \u010dty\u0159iceti mu\u017e\u016f v sev\u0159en\u00fdch \u0159adech a zdvojen\u00fdm krokem nem\u016f\u017ee dlouho pochodovat v dobr\u00e9m po\u0159\u00e1dku. Mo\u017en\u00e1 se to d\u00edky usilovn\u00e9mu v\u00fdcviku m\u016f\u017ee n\u011bkolika pluk\u016fm poda\u0159it, ale p\u0159irozen\u00e1 nev\u00fdhoda p\u0159etrv\u00e1, a to p\u0159edev\u0161\u00edm ve v\u00e1lce, kdy je vycvi\u010denost ni\u017e\u0161\u00ed. Je velmi snadn\u00e9 tuto nev\u00fdhodu odstranit a dodat kolon\u011b lehkost, kterou pot\u0159ebuje, rozd\u011blen\u00edm jej\u00ed hloubky do v\u00edce \u010d\u00e1st\u00ed a zav\u00e9st rozchod 2 \u010di 4 krok\u016f (<\/span>1,3-2,6 m) mezi ka\u017edou podjednotkou.<\/span>“ (8)<\/p>\n

Po p\u0159ijet\u00ed masivn\u00ed kolony podle Folarda p\u0159edpisy z let 1753 a 1754 j\u00ed ryt\u00ed\u0159 de Puys\u00e9gur vytkne n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed:<\/p>\n

1) Formuje masu, v n\u00ed\u017e nejsou podjednotky nijak odd\u011bleny, a d\u016fstojn\u00edci tak mohou na \u010d\u00e1st, je\u017e jim je sv\u011b\u0159ena, dohl\u00ed\u017eet jen s obt\u00ed\u017eemi, a\u0165 u\u017e pokud jde o zpomalen\u00ed \u010di zrychlen\u00ed kroku, nebo aby v p\u0159\u00edpad\u011b pot\u0159eby obnovili po\u0159\u00e1dek<\/span>;
\n2) Tato kolona, s v\u00fdjimkou \u010deln\u00ed podjednotky, pochoduje po z\u00e1stupech, je\u017e se mus\u00ed v \u00fatoku n\u00e1sledovat bez p\u0159eru\u0161en\u00ed. Ale jakmile \u010delo kolony k proveden\u00ed \u00fatoku zdvojn\u00e1sob\u00ed sv\u016fj krok, je pro st\u0159ed a t\u00fdl sestavy nemo\u017en\u00e9, a to zejm\u00e9na v nerovn\u00e9m ter\u00e9nu, tento pohyb sledovat po del\u0161\u00ed \u010das a s p\u0159esnost\u00ed, ani\u017e by se rozv\u00edraly. Ve\u0161ker\u00e1 vazba formace je t\u00edm tedy rozbita a kolona ztr\u00e1c\u00ed mnoho ze sv\u00e9 \u00fadern\u00e9 s\u00edly; a naopak, z\u00e1stupy, je\u017e postupn\u011b dor\u00e1\u017eej\u00ed, vn\u00e1\u0161ej\u00ed do t\u011bch p\u0159ed sebou nepo\u0159\u00e1dek<\/span>. (…)
\n4) Jsem tedy p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee navr\u017een\u00e1 kolona nen\u00ed pranic vhodn\u00e1 k \u00fatoku ani \u00fastupu, a to pro svou masivnost, je\u017e ji \u010din\u00ed neschopnou jak\u00e9hokoli pohybu a proveden\u00ed \u010dehokoli, co vy\u017eaduje rychlost a lehkost, a \u017ee nen\u00ed vhodn\u00e1 do \u017e\u00e1dn\u00e9ho ter\u00e9nu<\/span>.
\n
V\u011b\u0159\u00edm, \u017ee by bylo lep\u0161\u00ed, aby se kolona jednoho \u010di dvou batalion\u016f skl\u00e1dala v\u017edy z ur\u010dit\u00e9ho mno\u017estv\u00ed podjednotek pochoduj\u00edc\u00edch jedna za druhou, a jejich\u017e \u010delo by bylo p\u0159izp\u016fsoben\u00e9 \u00fatoku, kter\u00fd zam\u00fd\u0161l\u00edme, a po\u010dtu mu\u017e\u016f, jen\u017e chceme uv\u00e9st do pohybu. Tato kolona, u\u017e\u00edvan\u00e1 v n\u011bkolika pluc\u00edch p\u0159ed vyd\u00e1n\u00edm prvn\u00ed instrukce, je prosta nedostatk\u016f, je\u017e jsem vytkl t\u00e9, kter\u00e1 je p\u0159edlo\u017eena.<\/span><\/p>\n

1) Takto zformovan\u00e1 kolona by byla d\u011bliteln\u00e1 stejn\u00fdm zp\u016fsobem, jak\u00fdm m\u016f\u017ee b\u00fdt rozd\u011blen batalion, \u010d\u00edm\u017e pro ni nejsou jak\u00e1koli z\u00fa\u017een\u00e1 m\u00edsta, na n\u011b\u017e by za pochodu narazila, p\u0159ek\u00e1\u017ekou, nebo\u0165 jimi m\u016f\u017ee v\u017edy proj\u00edt v nejlep\u0161\u00edm po\u0159\u00e1dku;<\/span>
\n2) Ka\u017ed\u00e1 podjednotka by pochodovala v rozchodu jednoho kroku a\u017e do m\u00edsta, kde by m\u011bla zah\u00e1jit \u00fatok, nebo kde by byla napadena; d\u016fstojn\u00edk, kter\u00fd by byl v \u010dele, by to vid\u011bl a m\u00edsto toho, aby byl voj\u00e1kem str\u017een, byl by schopen jej zastavit a velet;<\/span>
\n3) Podjednotky by byly odd\u011blen\u00e9, \u0159ady ka\u017ed\u00e9 z nich by se sv\u00edraly bez obt\u00ed\u017e\u00ed a zmatk\u016f, co\u017e by zte\u010d u\u010dinilo svi\u017en\u011bj\u0161\u00ed a rozhodn\u011bj\u0161\u00ed, a m\u011blo by to nav\u00edc tu v\u00fdhodu, \u017ee kdyby byla prvn\u00ed podjednotka rozra\u017eena, ne v\u017edy nutn\u011b uvede do nevratn\u00e9ho nepo\u0159\u00e1dku podjednotku za sebou, s n\u00ed\u017e nen\u00ed nezbytn\u011b spojen\u00e1;<\/span>
\n4) Tato metoda p\u0159edch\u00e1z\u00ed nev\u00fdhod\u00e1m nerovnosti, je\u017e nevyhnuteln\u011b existuje mezi pelotony; oba boky kolony jsou v\u017edy tvo\u0159eny stejn\u00fdm po\u010dtem mu\u017e\u016f a mu\u017ei prav\u00e9ho a lev\u00e9ho k\u0159\u00eddla postupuj\u00ed v\u017edy za voj\u00e1ky na boc\u00edch podjednotek, je\u017e jsou v \u010dele, \u010d\u00edm\u017e se ve\u0161ker\u00e9 mezery, je\u017e nerovnost peloton\u016f m\u016f\u017ee zp\u016fsobit, ocitaj\u00ed ve st\u0159edu kolony a nemohou kolon\u011b ub\u00edrat na s\u00edle. Naopak se t\u00edm nab\u00edz\u00ed d\u016fstojn\u00edk\u016fm, kte\u0159\u00ed tam jsou, mo\u017enost vid\u011bt a ovl\u00e1dat voj\u00e1ky jejich podjednotky. Vid\u011bl bych dokonce jako v\u00fdhodn\u00e9 tuto mezeru zv\u00fdraznit, d\u00e1t v\u017edy \u010deln\u00edm a t\u00fdlov\u00fdm podjednotk\u00e1m \u0161\u00ed\u0159i \u010dela o dva \u010di t\u0159i z\u00e1stupy v\u011bt\u0161\u00ed, ne\u017e \u010delo podjednotek, je\u017e by tvo\u0159ily kolonu;<\/span>
\n5) Formov\u00e1n\u00edm t\u00e9to kolony jsme sto d\u00e1t j\u00ed \u010delo \u00fam\u011brn\u00e9 jej\u00ed hloubce a \u00fatoku, kter\u00fd zam\u00fd\u0161l\u00edme, rozkladem po r\u016fzn\u00fdch diviz\u00edch, jak budeme pova\u017eovat za nezbytn\u00e9. Tyto divize se mohou m\u011bnit nejen v z\u00e1vislosti na po\u010dtu batalion\u016f, je\u017e m\u00e1me, ale tak\u00e9 na s\u00edle batalion\u016f, kter\u00e9 jsou v ta\u017een\u00ed \u010dasto pod polovinou pln\u00e9ho stavu. Na \u010dele a na konci kolony mus\u00ed b\u00fdt um\u00edst\u011bni gran\u00e1tn\u00edci a pikety, jimi\u017e v\u0161ak mus\u00edme st\u00e1le disponovat t\u00edm okolnostem a ter\u00e9nu nejv\u00fdhodn\u011bj\u0161\u00edm zp\u016fsobem…<\/span><\/p>\n

Toto uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed p\u0159id\u00e1v\u00e1 k v\u00fdhod\u00e1m, o nich\u017e jsem pr\u00e1v\u011b hovo\u0159il, jednoduchost zaujet\u00ed \u010di zm\u011bny b\u011bhem okam\u017eiku, a mo\u017enost \u0159ady n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch pohyb\u016f. (9)<\/p>\n

\u201ePozn\u00e1mky k instrukci o v\u00fdcviku p\u011bchoty z 29. \u010dervna 1753″ (Observations sur l’instruction sur l’exercice de l’infanterie du 29 juin 1753<\/span>) jsou pojaty analogicky: \u201eJednotka, je\u017e se formuje k \u00fatoku na opevn\u011bn\u00ed \u010di k pr\u016flomu, ovl\u00e1d\u00e1 sv\u00e9 pohyby a bylo by lhostejno, jak\u00fdm zp\u016fsobem by byly provedeny, pokud by se kolona po pr\u016fniku mohla snadno rozvinout ; v tom je nev\u00fdhoda kolony podle Instrukce. Po dobyt\u00ed opevn\u011bn\u00e9ho postaven\u00ed je k rozvinut\u00ed nezbytn\u011b nutn\u00e9, aby postoupila vp\u0159ed o celou svou hloubku, co\u017e \u010dasto nen\u00ed pro tis\u00edc d\u016fvod\u016f, jimi\u017e nen\u00ed t\u0159eba se podrobn\u011b zab\u00fdvat, mo\u017en\u00e9. Vynutila si pr\u016flom, jak by se mohla zformovat na n\u00e1spu, kter\u00fd nen\u00ed \u0161ir\u0161\u00ed ne\u017e 5 a\u017e 6 s\u00e1h\u016f? K t\u00e9to kolon\u011b by bylo mo\u017en\u00e9 dodat, \u017ee je\u017eto mezi \u010d\u00e1stmi, je\u017e ji tvo\u0159\u00ed, nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e1 vazba, pohybuje se velice obt\u00ed\u017en\u011b a jakmile jednou zavl\u00e1dne nepo\u0159\u00e1dek, nen\u00ed mo\u017en\u00e9 jej napravit…<\/span><\/p>\n

\u00dato\u010dnou kolonu bych rad\u011bji formoval tak, jako se proch\u00e1z\u00ed z\u00fa\u017een\u00edm vp\u0159ed: takto vy\u0159\u00edzen\u00e1 kolona se rozv\u00edj\u00ed snadno a kdykoli. A to proto, \u017ee \u010d\u00e1sti, je\u017e ji tvo\u0159\u00ed, se mohou pohybovat, jak si p\u0159ejeme. Je-li prvn\u00ed divize rozra\u017eena, jej\u00ed nepo\u0159\u00e1dek neovlivn\u00ed n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed.“ (10)<\/p>\n

Mu\u017ei, jejich n\u00e1zory jsme pr\u00e1v\u011b \u010detli, jsou z nejzku\u0161en\u011bj\u0161\u00edch, nejseriozn\u011bj\u0161\u00edch, nejbyst\u0159ej\u0161\u00ed z t\u011bch, s nimi\u017e se mohl kr\u00e1l radit, Chevertov\u00e9, Br\u00e9z\u00e9ov\u00e9, Cr\u00e9millesov\u00e9, Puys\u00e9gurov\u00e9, Saint-Pernov\u00e9. Mus\u00edme tedy souhlasit, \u017ee pro elitu na\u0161ich d\u016fstojn\u00edk\u016f p\u0159edstavovala sev\u0159en\u00e1 kolona, zformovan\u00e1 z vedle sebe pod\u00e9ln\u011b postaven\u00fdch jednotek, jak ji navrhl Folard, mno\u017estv\u00ed nev\u00fdhod, a d\u00e1vali p\u0159ed n\u00ed p\u0159ednost jednoduch\u00e9 kolon\u011b, po pelotonech, odd\u00edlech (manches<\/span>), \u010di p\u016fl\u0159adech, je\u017e se n\u00e1sledovaly s v\u00edce \u010di m\u00e9n\u011b zmen\u0161en\u00fdmi rozchody, ale nikdy bez rozchod\u016f. Bylo to pravd\u011bpodobn\u011b jedin\u00e9 \u0159e\u0161en\u00ed, je\u017e praxe povolovala. P\u0159esto jsou ordonance z let 1753 a 1754 st\u00e1le je\u0161t\u011b sepisovan\u00e9 pod vlivem Folardova zast\u00e1nce a na\u0159izuj\u00ed jedna jako druh\u00e1 masivn\u00ed kolony.<\/p>\n

Podle ordonance z roku 1753 je \u00fato\u010dn\u00e1 kolona zformovan\u00e1 jedn\u00edm batalionem rozd\u011blen\u00fdm do t\u0159\u00ed odd\u00edl\u016f (manches<\/span>) ve \u010dty\u0159ech \u0159adech, a to n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm zp\u016fsobem: cel\u00fd batalion se obr\u00e1t\u00ed \u010delem vzad, n\u00e1sledn\u011b ka\u017ed\u00fd odd\u00edl provede obrat, prvn\u00ed a druh\u00fd tak, aby k sob\u011b byly \u010delem, t\u0159et\u00ed napodobuje pohyb druh\u00e9ho a n\u00e1sledn\u011b se na n\u011bj sev\u0159e. V\u0161ichni mu\u017ei se n\u00e1sledn\u011b obr\u00e1t\u00ed \u010delem vp\u0159ed, tedy na stranu, kam bylo obr\u00e1ceno p\u016fvodn\u011b \u010delo batalionu, a dost\u00e1v\u00e1me tak kolonu o dvan\u00e1cti z\u00e1stupech a zhruba \u010dty\u0159iceti \u0159adech. Gran\u00e1tn\u00edci se postav\u00ed do cela, piket do t\u00fdlu.<\/p>\n

Stejn\u00e1 ordonance tak\u00e9 povoluje zformovat tuto kolonu doprava, \u010di doleva, obratem v\u0161ech t\u0159\u00ed odd\u00edl\u016f rovnob\u011b\u017en\u011b a jejich n\u00e1sledn\u00fdm sev\u0159en\u00edm na prvn\u00ed odd\u00edl. A\u010d m\u00e1 tato kolona prvn\u00edm zp\u016fsobem, j\u00edm\u017e je formov\u00e1na, ur\u010ditou analogii s cestovn\u00ed kolonou, vzdaluje se od n\u00ed z\u00e1sadn\u011b absenc\u00ed jak\u00e9hokoli rozestupu mezi \u0159ady a z\u00e1stupy. Tato kolona ostatn\u011b p\u0159ech\u00e1z\u00ed do prvn\u00ed zm\u00edn\u011bn\u00e9 prost\u00fdm vpravo \u010di vlevo v bok, pohybem p\u0159edpisem p\u0159edpokl\u00e1dan\u00fdm.<\/p>\n

Tato ordonance by jist\u011b nebyla b\u00fdvala takto seps\u00e1na za \u017eivota Maurice de Saxe. P\u0159es jeho p\u0159\u00e1telstv\u00ed s ryt\u00ed\u0159em de Folard by tento velk\u00fd gener\u00e1l nep\u0159ijal hlubokou kolonu. Soudil, \u017ee \u201etakov\u00e9 t\u011bleso je nebezpe\u010dn\u00e9 p\u0159i dvaceti \u010dty\u0159ech \u010di \u0161estn\u00e1cti \u0159adech, a to pro nepo\u0159\u00e1dek, kter\u00fd v n\u011bm zavl\u00e1dne, m\u00e1te-li jej zformovat<\/span>.“ Cht\u011bl stav\u011bt bataliony v osmi \u0159adech a s velk\u00fdmi rozestupy, aby byly pohybliv\u011bj\u0161\u00ed: \u201eP\u0159edpokl\u00e1dejme \u010dty\u0159i bataliony o 600 mu\u017e\u00edch postaven\u00fdmi obvykle, a ty, je\u017e by byly postaven\u00e9 na m\u016fj zp\u016fsob, tedy v osmi \u0159adech; nen\u00ed snad pravdou, \u017ee zab\u00edraj\u00ed ur\u010dit\u011b minim\u00e1ln\u011b stejnou frontu a \u017ee jsem schopen jimi obsadit i v\u011bt\u0161\u00ed prostor, \u010deho\u017e by druh\u00fd batalion nebyl schopen? V\u017edy bych jej p\u0159es\u00e1hl t\u00edm, \u017ee bych sv\u00e9 rozestupy zv\u011bt\u0161il o jeden \u010di dva kroky, a z\u016fstal bych siln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e nep\u0159\u00edtel. Jsem st\u00e1le v osmi \u0159adech proti t\u011bm, kdo jsou jen ve \u010dty\u0159ech; nemus\u00edm se b\u00e1t ani vln\u011bn\u00ed \u0159ad\u016f, ani zdvojen\u00ed, nic m\u011b nezastav\u00ed; ud\u011bl\u00e1m 200 krok\u016f rychleji, ne\u017e jich on ud\u011bl\u00e1 100; chladnou zbran\u00ed jej rozraz\u00edm v jednom okam\u017eiku, a bude-li st\u0159\u00edlet, je ztracen<\/span>…“<\/p>\n

U Fontenoy (11. kv\u011btna 1745<\/span>) byla \u010d\u00e1st jednotek, je\u017e \u00fato\u010dily na anglickou kolonu, \u0159azena v tomto po\u0159\u00e1dku, \u010dty\u0159i batalionu pluku Normandie byly ve dvou lini\u00edch; oba bataliony gard byly zformov\u00e1ny v kolon\u00e1ch; v rozestupu bylo \u0161est irsk\u00fdch batalion\u016f podporovan\u00fdch p\u011bti bataliony pluk\u016f Eu a Vaisseaux.<\/p>\n

\u017d\u00e1ci mar\u0161\u00e1la de Saxe, d\u016fstojn\u00edci, kte\u0159\u00ed poslouchali a porozum\u011bli jeho post\u0159eh\u016fm, se sna\u017eili u\u010dinit arm\u00e1dy ovladateln\u011bj\u0161\u00edmi, a to m\u00e9n\u011b zav\u00e1d\u011bn\u00edm hlubok\u00fdch formac\u00ed ne\u017e zv\u011bt\u0161ov\u00e1n\u00edm rozestup\u016f mezi bataliony. Hrab\u011b d’H\u00e9rouville, kter\u00fd byl major g\u00e9n\u00e9ral arm\u00e1dy pod velen\u00edm Maurice de Saxe v roce 1744 a p\u0159izp\u016fsoboval se tak dob\u0159e jeho p\u0159edpis\u016fm, \u017ee jeho d\u00edlo b\u00fdvalo p\u0159ipisov\u00e1no samotn\u00e9mu mar\u0161\u00e1lovi, napsal ve sv\u00e9m Pojedn\u00e1n\u00ed o legi\u00edch (Trait\u00e9 des l\u00e9gions<\/span>) (11):<\/p>\n

\u201e\u010cty\u0159i bataliony, je\u017e budou tvo\u0159it pluk, budou od sebe odd\u011bleny prostorem 20 stop (6,5 m) a vzd\u00e1lenost od jednoho pluku k jin\u00e9mu bude v\u017edy dvojn\u00e1sobn\u00e1. D\u00edky t\u011bmto rozestup\u016fm, a\u0165 u\u017e by batalion prov\u00e1d\u011bl jak\u00fdkoli pohyb a v jak\u00e9mkoli ter\u00e9nu, na n\u011bj\u017e by narazil, a za jak\u00e9koli situace, je\u017e by nastala, by jen m\u00e1lo \u010di v\u016fbec neovliv\u0148oval zbytek pluku \u010di legie, a je\u017eto jsou rozestupy velmi mal\u00e9, m\u011bl by st\u00e1le stejnou podporu a stejnou ochranu<\/span>.“<\/p>\n

Maurice de Saxe, a spolu s n\u00edm hrab\u011b d’H\u00e9rouville, pronikli do v\u00fdhod \u0159\u00edmsk\u00fdch legi\u00ed l\u00e9pe ne\u017e Folard. V\u011bd\u00ed, \u017ee v sev\u0159en\u00e9 a natlakovan\u00e9 jednotce \u00e0 la Folard zadn\u00ed \u0159ady neposkytuj\u00ed mor\u00e1ln\u00ed podporu p\u0159edn\u00edm \u0159ad\u016fm, ale \u017ee tyto budou mnohem l\u00e9pe podpo\u0159eny p\u0159\u00edtomnost\u00ed jednotky um\u00edst\u011bn\u00e9 v ur\u010dit\u00e9 vzd\u00e1lenosti vzadu. D’H\u00e9rouville tak\u00e9 rozm\u00eds\u0165uje gran\u00e1tn\u00edky sv\u00e9 legie 50 krok\u016f za rozestupy. \u201eVid\u00ed-li fyzil\u00ed\u0159i batalion\u016f za sebou a ve vlastn\u00edm dosahu t\u0159i odd\u00edly sv\u00fdch kamar\u00e1d\u016f, jejich\u017e pevnost\u00ed a udatnost\u00ed jsou si jisti, v\u011bd\u00ed, \u017ee jsou dob\u0159e zaji\u0161t\u011bni.<\/span>“<\/p>\n

\u010casto se v praxi u\u017e\u00edvalo, a\u010d to ordonance nezmi\u0148ovala, mal\u00e9 kolony podobn\u00e9 na\u0161im rotn\u00edm kolon\u00e1m.<\/p>\n

\u201eEvoluce \u010dty\u0159 kolon je provedena n\u00e1sledn\u011b: prvn\u00ed peloton ka\u017ed\u00e9ho \u010dvtr\u0159adu pochoduje vp\u0159ed, ka\u017ed\u00fd ze t\u0159\u00ed dal\u0161\u00edch provede \u010dtvrtobrat doprava a n\u00e1sledn\u011b doleva a n\u00e1sleduj\u00ed prvn\u00ed v p\u0159\u00edm\u00e9 linii. Gran\u00e1tn\u00edci a pikety jsou rozd\u011bleny tak, aby zaplnily rozestupy mezi kolonami; ale mus\u00ed se postavit do jejich \u010dela, jakmile uto\u010d\u00ed, a kr\u00fdt jejich k\u0159\u00eddla, kdy\u017e ustupuj\u00ed.<\/span>

Tento man\u00e9vr je vhodn\u00fd k zakryt\u00ed druh\u00e9 linie, k \u00fatoku na ploty, opevn\u011bn\u00ed, k pr\u016fniku do vesnice, usnad\u0148uje jezdectvu pr\u016fjezd batalionem, a\u0165 u\u017e pro \u00fatok na nep\u0159\u00edtele, nebo pro shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed se; slou\u017e\u00ed rovn\u011b\u017e pro rozvinut\u00ed se v planin\u011b a ustaven\u00ed se do bitevn\u00ed sestavy, a stejn\u011b tak k obsazen\u00ed druhou lini\u00ed pozice prvn\u00ed linie.<\/span>

Z t\u011bchto \u010dty\u0159 kolon formujeme pln\u00e9 kar\u00e9 t\u00edm, \u017ee dv\u011b kolony prav\u00e9ho k\u0159\u00eddla provedou vlevo v bok, a dv\u011b zb\u00fdvaj\u00edc\u00ed vpravo v bok, aby se se\u0161li ve st\u0159edu. Toto pln\u00e9 kar\u00e9 je t\u00edm u\u017eite\u010dn\u011bj\u0161\u00ed, \u017ee v n\u011bm m\u016f\u017eeme pochodovat v\u0161emi \u010dely, a to sn\u00e1ze ne\u017e v pr\u00e1zdn\u00e9m kar\u00e9, nebo\u0165 jeho \u0159ady se nevln\u00ed a nerozpadaj\u00ed tak snadno; jeho sekce jsou v\u0161ude rovnom\u011brn\u00e9 a jeho rozd\u011blen\u00e1 palba tak\u00e9<\/span>.“ (12)<\/p>\n

Mezi mnoha formacemi vyzkou\u0161en\u00fdmi mezi lety 1715 a 1751 ve v\u011bt\u0161in\u011b pluc\u00edch nalezneme r\u016fzn\u00e1 pr\u00e1zdn\u00e1 kar\u00e9, \u201ekolonu“ tvo\u0159enou t\u0159emi odd\u00edly (manches<\/span>) jednoho batalionu \u0159azen\u00fdmi podle t\u0159\u00ed \u010del pr\u00e1zdn\u00e9ho kar\u00e9. \u017d\u00e1dn\u00e1 z nich nen\u00ed p\u0159ijata ordonanc\u00ed z roku 1753; ta n\u00e1m p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed, pro pr\u016fchod z\u00fa\u017een\u00edm, jen kolonu svinutou na st\u0159ed, je\u017e bude p\u0159ijata o dvacet let pozd\u011bji: oba st\u0159edov\u00e9 pelotony postoup\u00ed vp\u0159ed n\u00e1sledov\u00e1ny t\u011bmi, je\u017e jsou p\u0159\u00edmo za nimi napravo a nalevo, a tak d\u00e1le a\u017e k prvn\u00edmu a posledn\u00edmu pelotonu, je\u017e postupuj\u00ed bok po boku a uzav\u00edraj\u00ed kolonu.<\/p>\n

Ordonance z roku 1754 tak\u00e9 nech\u00e1v\u00e1 formovat masivn\u00ed \u00fato\u010dnou kolonu, manches prav\u00e9ho a lev\u00e9ho k\u0159\u00eddla se stav\u011bj\u00ed za st\u0159ed obratem vzad. Takov\u00e1 je z hlediska bojov\u00fdch formac\u00ed situace arm\u00e1dy a\u017e do roku 1754. Bylo v n\u00ed vyzkou\u0161eno docela dost evoluc\u00ed, masivn\u00edch kolon, nebo kolon s rozchody, ale nebylo nalezeno uspokojiv\u00e9 \u0159e\u0161en\u00ed, ve v\u011bci man\u00e9vru nebylo dosa\u017eeno citeln\u011bj\u0161\u00edho posunu.<\/p>\n

D\u00edky tomu, co bylo \u0159e\u010deno, vid\u00edme, \u017ee ur\u010dit\u00fd po\u010det d\u016fstojn\u00edk\u016f zast\u00e1val kolem roku 1755 hlubokou sestavu pro \u00fatok chladnou zbran\u00ed a v\u011b\u0159il, \u017ee jej\u00ed \u00fa\u010dinnost je v\u011bt\u0161\u00ed ne\u017e \u00fa\u010dinnost palby.<\/p>\n

P\u0159esto to byla tenk\u00e1 sestava a boj palbou, je\u017e byly v dob\u011b m\u00edru nejb\u011b\u017en\u011bji cvi\u010deny a jich\u017e bylo u\u017e\u00edv\u00e1no na bitevn\u00edm poli. Tam se arm\u00e1da formovala tak\u0159ka v\u00fdhradn\u011b v linii, ve \u010dty\u0159ech a od roku 1754 ve t\u0159ech \u0159adech.<\/p>\n

Bitvy sveden\u00e9 b\u011bhem v\u00e1lky o d\u011bdictv\u00ed rakousk\u00e9 n\u00e1m daly krut\u011b poc\u00edtit rozhoduj\u00edc\u00ed \u00fa\u010dinnost dob\u0159e proveden\u00fdch hromadn\u00fdch paleb; Anglo-Hanove\u0159an\u00e9 u Dettingenu (27. \u010dervna 1743) a u Fontenoy n\u00e1m zp\u016fsobili ohromn\u00e9 ztr\u00e1ty. Pro zast\u00e1nce chladn\u00e9 zbran\u011b to byla velk\u00e1 deziluze.<\/p>\n

\u201eSire, nikdy bych b\u00fdval nev\u011b\u0159il tomu, co jsem vid\u011bl v\u010dera<\/span>,“ napsal Noailles (13) naz\u00edt\u0159\u00ed bitvy u Dettingenu. \u201eJejich p\u011bchota byla sev\u0159en\u00e1 a dr\u017eela jak bronzov\u00e1 hradba, odkud vych\u00e1zela palba tak mocn\u00e1 a tak hust\u00e1, \u017ee i nejstar\u0161\u00ed d\u016fstojn\u00edci potvrzuj\u00ed, \u017ee nikdy nevid\u011bli nic podobn\u00e9ho, a o tolik siln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e na\u0161e vlastn\u00ed, \u017ee se s n\u00ed nem\u016f\u017eeme srovn\u00e1vat<\/span>.“ Bylo v\u0161ak pozd\u011b cvi\u010dit na\u0161i p\u011bchotu v prov\u00e1d\u011bn\u00ed podobn\u00fdch paleb pelotonu a ta trp\u011bla stejn\u011b vra\u017eedn\u00fdmi u Fontenoy, kde je\u0161t\u011b ale nerozhodly o v\u00edt\u011bzstv\u00ed. Jejich \u00fa\u010dinek byl tak ohromuj\u00edc\u00ed, \u017ee francouzsk\u00e9 gardy, je\u017e nechaly nep\u0159\u00edtele p\u0159ibl\u00ed\u017eit na t\u0159icet krok\u016f, vyd\u011b\u0161en\u011b prchly. Aubeterrova brig\u00e1da, state\u010dn\u011bj\u0161\u00ed, byla z poloviny zni\u010dena. A\u010d jsme byli \u0161patn\u011b na prov\u00e1d\u011bn\u00ed paleb p\u0159ipraveni, na\u0161e p\u011bchota byla p\u0159esto \u0159azena v linii, nebo\u0165 nikdo nevid\u011bl jin\u00e9 uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed, je\u017e by bylo pro celek v bitv\u011b vhodn\u00e9. Kdy\u017e se Maurice de Saxe rozhodl nechat rozhoduj\u00edc\u00edm zp\u016fsobem napadnout lev\u00fdm k\u0159\u00eddlem arm\u00e1dy anglickou kolonu, zaujal, jak jsme ji\u017e \u0159ekli, hlub\u0161\u00ed sestavu, ve dvou pon\u011bkud od sebe vzd\u00e1len\u00fdch lini\u00edch a s rozestupy mezi bataliony. V letech 1746 a 1747, u Raucoux a Lawfeldu byly jeho dispozice je\u0161t\u011b pest\u0159ej\u0161\u00ed.<\/p>\n

Neprob\u00edhal tam tak dlouh\u00fd \u010deln\u00ed boj jako u Fontenoy, ale \u00fatoky zna\u010dn\u00fdmi silami proti ur\u010dit\u00fdm bod\u016fm. D\u011blost\u0159elba a palba z pu\u0161ek zde hr\u00e1ly hlavn\u00ed roli, a p\u0159evaha, kterou v tom st\u0159\u00eddav\u011b nab\u00edraly ob\u011b strany ur\u010dovala v\u00fdvoj st\u0159etnut\u00ed; n\u011bkter\u00e9 na\u0161e kolony \u00fato\u010dily v kolon\u011b proti kl\u00ed\u010dov\u00fdm postaven\u00edm, zat\u00edmco ostatn\u00ed z\u016fst\u00e1valy v bitevn\u00ed sestav\u011b v rozestupech. (14) Sou\u010dasn\u011b jsme tedy p\u0159ijali line\u00e1rn\u00ed formaci pro boj palbou a hlubokou sestavu pro \u00fatoky na ur\u010dit\u00e9 \u00faseky. Praktick\u00fd smysl Maurice de Saxe byl velmi daleko od Folardov\u00fdch teori\u00ed i od jejich nezlomn\u00fdch odp\u016frc\u016f. U\u017e\u00edval sou\u010dasn\u011b nejen linii a kolony, ale tak\u00e9 tiraj\u00e9ry.<\/p>\n

Pozn\u00e1mky.<\/span>

(1) Viz: <\/span>Essai sur l’influence de la poudre \u00e0 canon, Mauvillon. Leipzig, 1788.<\/span>

(2) <\/span>Commandant de la Jonqui\u00e8re. Revue d’histoire. \u0158\u00edjen 1905, str. g.<\/span>

(3) Jean-Charles, ryt\u00ed\u0159 de Folard (1669-1752), od roku 1702 kapit\u00e1n a pobo\u010dn\u00edk v\u00e9vody de Vend\u00f4me, \u00fa\u010dastn\u00edk boj\u016f v It\u00e1lii, zran\u011bn v bitv\u011b u Malplaquet; slou\u017eil tak\u00e9 v arm\u00e1d\u011b \u0161v\u00e9dsk\u00e9ho kr\u00e1le Karla XII. a pod v\u00e9vodou z Berwicku ve \u0160pan\u011blsku. Ob\u011b zm\u00edn\u011bn\u00e1 d\u00edla jsou k dispozici na http:\/\/gallica.bnf.fr. (pozn. p\u0159ekl.)<\/span>

(4) Vincent-Juddes, mark\u00fdz de Saint-Pern (1683-1761), gener\u00e1lporu\u010d\u00edk (1748). (pozn. p\u0159ekl.)<\/span>

(5) V\u00e1le\u010dn\u00e9 archivy, karton \u010d. 16.<\/span>

(6) Louis-Hyacinthe Boyer de Cr\u00e9milles (1700-1768), <\/span>mar\u00e9chal g\u00e9n\u00e9ral des logis Flandersk\u00e9 arm\u00e1dy (1746), n\u00e1m\u011bstek ministra v\u00e1lky v\u00e9vody de Belle-Isle (1758-1761). (pozn. p\u0159ekl.)<\/span>

(7) Michel de Dreux, mark\u00fdz de Br\u00e9z\u00e9 (1700-1754), <\/span>mar\u00e9chal de camp (1738) a gener\u00e1ln\u00ed inspektor p\u011bchoty (1741), gener\u00e1lporu\u010d\u00edk a <\/span>mar\u00e9chal g\u00e9n\u00e9ral des logis mar\u0161\u00e1la de Saxe, velitel v\u00fdcvikov\u00e9ho t\u00e1bora v M\u00e9zi\u00e8res (1753), autor Post\u0159eh\u016f o vojensk\u00fdch p\u0159edsudc\u00edch (<\/span>R\u00e9flexions sur les pr\u00e9jug\u00e9s militaires) vydan\u00fdch v roce 1779. (pozn. p\u0159ekl.)<\/span>

(8) Tamt\u00e9\u017e, karton \u010d. 15.<\/span>

(9) V\u00e1le\u010dn\u00e9 archivy, karton \u010d. 15.<\/span>

(10) V\u00e1le\u010dn\u00e9 archivy, karton \u010d. 15.<\/span>

(11) Antoine de Ricouart, hrab\u011b d’H\u00e9rouville de Claye (1713-1782), autor <\/span>M\u00e9moires sur l’infanterie, ou Trait\u00e9 des l\u00e9gions, compos\u00e9 (suivant l’exemple des ancien Romains) par Mr. le mar\u00e9chal comte de Saxe, prvn\u00ed vyd\u00e1n\u00ed 1753. (pozn. p\u0159ekl.)<\/span>

(12) de Sparre. <\/span>Instructions militaires.<\/span>

(13) Mar\u0161\u00e1l Adrien Maurice, v\u00e9voda de Noailles, makr\u00fdz de Montclar, hrab\u011b de La Motte-Tilly a de Nogent-le-Roi, vikomt de Carlux (1678-1766), otec mar\u0161\u00e1la Louise, v\u00e9vody de Noailles (1713-1793). (pozn. p\u0159ekl.)<\/span>

(14) Bri\u00e1da de Monaco je ve dvou lini\u00edch, S\u00e9gurova v kolon\u011b, Bourbonova ve dvou lini\u00edch, lev\u00e9 k\u0159\u00eddlo arm\u00e1dy v bitevn\u00ed sestav\u011b.<\/span><\/p>\n

Zp\u011bt na obsah.<\/a>
\n<\/span>
\n
\n<\/span><\/p>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

III. Tenk\u00e1 a hlubok\u00e1 sestava (1715\u20131753).<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[129,6214],"tags":[],"class_list":["post-806","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nezobrazovat-na-homepage","category-texty_bez_rubriky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/806","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=806"}],"version-history":[{"count":3,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/806\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":17181,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/806\/revisions\/17181"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=806"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=806"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=806"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}