{"id":818,"date":"2007-05-25T00:00:00","date_gmt":"2007-05-25T00:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/kniha-o-marsalu-neyovi-a-dalsi-chystane-veci\/"},"modified":"2024-11-27T15:33:30","modified_gmt":"2024-11-27T13:33:30","slug":"kniha-o-marsalu-neyovi-a-dalsi-chystane-veci","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/kniha-o-marsalu-neyovi-a-dalsi-chystane-veci\/","title":{"rendered":"Kniha o mar\u0161\u00e1lu Neyovi a dal\u0161\u00ed chystan\u00e9 v\u011bci"},"content":{"rendered":"



<\/p>\n

V t\u011bchto dnech jde (\u010di u\u017e šla) do tisku moje poslední kniha s názvem MARŠÁL NEY a s podtitulem NAPOLEON\u016eV NEJSTATE\u010cN\u011aJŠÍ. B\u011bhem t\u0159í týdn\u016f, tak to alespo\u0148 pan nakladatel tvrdí, by m\u011bla být vytišt\u011bna a hned poté distribuována. Dost jsem si s ní vyhrál, tato legendární postava napoleonských válek pat\u0159í k mým oblíbeným a já cht\u011bl p\u0159ijít na dv\u011b v\u011bci. P\u0159edn\u011b na to, jakými spletitými \u017eivotními cesti\u010dkami se Michel Ney ubíral, nebo\u0165 o jeho letech jinošských, o ú\u010dasti v revolu\u010dních válkách a jeho vzestupu \u010di karié\u0159e v generálské hodnosti se toho v zahrani\u010dních monografiích mnoho nedo\u010dt\u011bme. Pak m\u011b zajímalo, co se asi odehrávalo v duši mu\u017ee, který Napoleona nejprve obdivoval, pak jej roku 1814 donutil k abdikaci a o rok pozd\u011bji znovu p\u0159ešel na jeho stranu. To odkrývání i pronikání bylo slo\u017eité, jen\u017ee se (alespo\u0148 doufám) vyplatilo. Zásluhou Jakuba Samka jsem se dostal k „Mémoires du maréchal Ney“, k n\u011bkolikasvazkovým maršálovým pam\u011btem, které sestavili Neyovi potomci, dík internetovým veleknihovnám jsem objevil zcela zapomenuté pam\u011bti d\u016fstojníka, jen\u017e znal Neye v jeho po\u010dátcích, kolem roku 1794, našel jsem rozsáhlé memoáry Idy Saint-Elme, Neyovy milenky a poté v\u011brné p\u0159ítelkyn\u011b i obdivovatelky a desítky v\u011bcí dalších v\u011bcí v\u010detn\u011b pam\u011btí hrab\u011bte de Rochechouart, v nich\u017e je dopodrobna vylí\u010dena maršálova poprava. Neskromn\u011b se domnívám, \u017ee z toho všeho vyšel portrét pana kní\u017eete Moskevského v poli, v salonech i v soukromí, který dává odpov\u011b\u010f na mnohá pro\u010d a jde a\u017e ke ko\u0159en\u016fm té legendární state\u010dnosti, nad ní\u017e z\u016fstává rozum stát.<\/p>\n

Na ukázku nabízím k nahlédnutí p\u0159ebal a dodávám, \u017ee knihu si máte mo\u017enost objednat na adrese „Nakladatelství AKCENT, B. Václavka 20, T\u0159ebí\u010d“.  Poštovní sm\u011brovací \u010díslo si laskav\u011b najd\u011bte sami… Pravd\u011bpodobn\u011b m\u016f\u017eete pou\u017eít i mail akcent@vydavatelstviakcent.cz<\/p>\n



<\/p>\n

\"ney1.jpg<\/div>\n






<\/p>\n

\"ney2.jpg<\/div>\n




Druhá zpráva se týká jiného titulu, na n\u011bm\u017e jsme usilovn\u011b pracovali s Leonidem K\u0159í\u017ekem, majitelem nakladatelství ElkaPress a známým vydavatelem militarií. Jde o mnou p\u0159elo\u017eené, bohat\u011b opoznámkované, komentované a dalšími osudy hlavního hrdiny dopln\u011bné pam\u011bti p\u0159íslušníka 20. pluku jízdních myslivc\u016f a posléze kapitána gardových jízdních myslivc\u016f Charlese-Denise Parquina. Zahrnují období zhruba od roku 1803 do lou\u010dení s Napoleonem na nádvo\u0159í Fontainebleau na ja\u0159e 1814, vypráví spousty p\u0159ekrásných historek a d\u011bjov\u011b zahrnují mnohá ta\u017eení i bitvy. Parquin byl u Jeny, v Polsku se dostal do ruského zajetí a p\u011bšky došle a\u017e za Moskvu, p\u0159esto však vypráv\u011bl i osudy svých druh\u016f u Preussisch Eylau, roku 1809 projel Bavorskem a po Dunaji p\u0159es Wagram a\u017e do Uher, odkud se dostal i za moravskou hranici, a všude za\u017eil \u0159adu dramatických i rozmarných v\u011bcí. Bojoval posléze za Pyrenejemi, kde m\u011b\u0159il síly s guerilleros, p\u0159i\u010dem\u017e pár t\u011bch legendárních poznal osobn\u011b. U Arapiles (\u010di Salamanky, jak kdo chce) byl spolu s maršálem Marmontem ran\u011bn a poté se dostal k císa\u0159ské gard\u011b, ba i do Napoleonovy osobní eskadrony jízdních myslivc\u016f. Tam pro\u017eil ta\u017eené let 1813 a 1814 , s ním\u017e jeho memoáry kon\u010dí. Nemohli jsme odolat a dovypráv\u011bli jeho \u017eivotní p\u0159íb\u011bh, nebo\u0165 je výjime\u010dný. Parquin se toti\u017e stal tak\u0159ka vychovatelem Ludvíka Bonaparta, „malého synovce velkého strýce“ a po jeho boku se ú\u010dastnil jako pokusu o p\u0159evrat ve Štrasburku, tak i vylod\u011bní u Boulogne. Ve v\u011bzení pak psal svoje š\u0165avnaté memoáry, le\u010d chvíle, kdy se z jeho odchovance stal prezident a posléze císa\u0159 Napoleon III. u\u017e se nedo\u017eil. Kniha s názvem „NAPOLEON\u016eV KAVALERISTA“  a vyzdobená p\u016fvodními (v\u011btšinou Myrbachovýnmi) ilustracemi z francouzského vydání kolem roku 1890, se na pultech objeví zhruba v \u0159íjnu.<\/p>\n

Pokud jde o další zprávy z bojí „dílny“, dokon\u010dil jsme vše, co souvisí s rukopisem své knihy „BONAPARTE V EGYPT\u011a“. Vydavatelství Akcent to vše p\u0159edám na po\u010dátku \u010dervna a p\u0159edpokládám, \u017ee venku bude kniha n\u011bkdy po\u010dátkem p\u0159íštího roku.<\/p>\n

Proto\u017ee m\u011b psaní i napoleonské období stále baví, avšak ob\u010das pot\u0159ebuji trochu zm\u011bnit téma, abych neupadl do stereotypu a dal výzvu sám sob\u011b, rodí se mi v PC první t\u0159i desítky stránek knihy, která se jmenuje „TRAFALGAR“ a má drze troufalý podtitul „ANATOMIE NÁMO\u0158NÍ BITVY“. Vskutku ji hodlám rozpitvat i s celou námo\u0159ní kampaní roku 1805, taktikou plachetních lodí, ba i se souvislostmi p\u0159íprav invaze do Anglie, co\u017e pominout nelze, chceme-li se dopídit, zda v\u016fbec m\u011blo smysl to, co Napoleon po admirálu Villeneuvovi cht\u011bl! (Dop\u0159edu prozradím, \u017ee mi vychází, \u017ee nem\u011blo a dávám za pravdu dávno zesnulému siru Julianu Corbettovi, nejv\u011btšímu námo\u0159nímu specialistovu na trafalgarskou kampa\u0148: byl to p\u011bkný nesmysl! Na zd\u016fvodn\u011bní si ovšem po\u010dkejte.) Po\u010dítám, \u017ee Trafalgar p\u0159e\u017eiji a do konce roku p\u0159ipluji zp\u011bt k pevninským b\u0159eh\u016fm…<\/p>\n

Poslední dv\u011b zprávy se netýkají mé knihy, ale dvou titul\u016f jiných. Prvním je po mém soudu lah\u016fdka z pera anglické spisovatelky Susanne Clarke. Nedávno ji vynikajícím zp\u016fsobem p\u0159elo\u017eil m\u016fj p\u0159ítel Viktor Janiš a vyšla pod názvem „JONATHAN STRANGE A PAN NORRELL“. Je to velmi chytrá kniha ve skv\u011blém stylu, trochu fantasy a paralelní historie ve stylu Eccova „Foucaultova kyvadla“, kde hlavní slovo pat\u0159í anglické magii a jejímu rozkv\u011btu na po\u010dátku XIX, století. Pan Strange (který vskutku \u017eil, by\u0165 to, co v knize provádí, je z velké \u010dásti autor\u010dina fikce), se v této knize stane poradcem Arthura Wellesleye,  projde válkou za Pyrenejemi a pom\u016f\u017ee vévodovi z Wellingtonu vyhrát jak u Quatre-Bras, tak i u Waterloo. Tady si spisovatelka geniáln\u011b zalaškovala se známou „záhadou“  pochodu Drouet d’Erlonova sboru tam i zp\u011bt mezi Ligny a Quatre-Bras… <\/p>\n

Druhý titul napsal Richard Cornwell, op\u011bt britský autor, nakladatelství Oldag jej vydalo pod názvem SHARP\u016eV TYGR  a n\u011bkdo z \u010dtená\u0159\u016f u\u017e správn\u011b tuší, odkud vítr vane. Vskutku jde o první svazek známé anglické románové série o Sharpovi, její\u017e jednotlivé svazky vedou hlavního hrdinu prakticky všemi bojišti revolu\u010dních a napoleonských válek, na nich\u017e se Britové alespo\u0148 mihli. Znalost reálií je velmi dobrá, styl \u017eivý, \u010dte se to jedním dechem, by\u0165 tento první svazek nás k boji proti Bonapartovi ješt\u011b nep\u0159ivádí. Jde v n\u011bm o Wellesleye a Brity v Indii, o boj proti Tipoo (nebo Tipú)  Sahibovi a o bitvu u Seringapatamu v\u010detn\u011b pádu Majsúru…<\/p>\n

To\u017e, omluvte moji mnohomluvnost. N\u011bkdy p\u0159íšt\u011b…<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

P\u0159\u00e1tel\u00e9 a p\u0159\u00edznivci napoleonsk\u00e9 literatury, dovoluji si v\u00e1m v\u0161em sd\u011blit nej\u010derstv\u011bj\u0161\u00ed zpr\u00e1vy ze spisovatelsk\u00fdch boji\u0161\u0165, kter\u00e9 by v\u00e1s mohly zaj\u00edmat.<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[129,28],"tags":[],"class_list":["post-818","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nezobrazovat-na-homepage","category-recenze-a-anotace"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/818","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=818"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/818\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":1661,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/818\/revisions\/1661"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=818"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=818"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=818"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}