{"id":838,"date":"2007-08-14T00:00:00","date_gmt":"2007-08-13T23:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/napoleonske-dny-2007-3\/"},"modified":"2024-11-27T15:33:30","modified_gmt":"2024-11-27T13:33:30","slug":"napoleonske-dny-2007-3","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/napoleonske-dny-2007-3\/","title":{"rendered":"Napoleonsk\u00e9 dny 2007"},"content":{"rendered":"<p><BR><BR><\/p>\n<div style=\"text-align: justify\">Na programu byl sobotn&iacute; dopoledn&iacute; v&aacute;le\u010dn&yacute; pochod francouzsko-polsk&eacute; arm&aacute;dy z Prace do Slavkova p\u0159es Zb&yacute;&scaron;ov a K\u0159enovice.<\/p>\n<p>Pochod byl zah&aacute;jen dv\u011bma kr&aacute;tk&yacute;mi pietn&iacute;mi akty u pomn&iacute;k\u016f padl&yacute;m v obci Prace za &uacute;\u010dasti starosty, pana Brzobohat&eacute;ho. Francouz\u016fm a Pol&aacute;k\u016fm vypochodovali sou\u010dasn\u011b ze Slavkova vst\u0159&iacute;c Rusov&eacute; a Raku&scaron;an&eacute;. Pochod prob&iacute;hal po poln&iacute;ch cest&aacute;ch, silnic&iacute;ch i pol&iacute;ch, p\u0159ed K\u0159enovicemi byla francouzsko-polsk&aacute; kolona napadena koz&aacute;ky, odrazila je a obsadila K\u0159enovice. Rusko-rakousk&aacute; arm&aacute;da zaujala pozice v pol&iacute;ch mezi K\u0159enovicemi a Slavkovem a byla postupn\u011b Francouzi a Pol&aacute;ky zatla\u010dena do z&aacute;meck&eacute;ho parku ve Slavkov\u011b, kde se rozho\u0159ela t\u0159i\u010dtvrt\u011bhodinov&aacute; bitva. Veliteli koali\u010dn&iacute;ch sil se da\u0159ilo umn\u011b ustupovat a a\u010d nep\u0159&iacute;teli p\u0159enechal boji&scaron;t\u011b, zachr&aacute;nil v\u011bt&scaron;inu sv&yacute;ch voj&aacute;k\u016f pro dal&scaron;&iacute; &uacute;stupov&eacute; boje. V&iacute;t\u011bzn&aacute; arm&aacute;da odpochodovala do t&aacute;bora, kde se oddala zaslou\u017een&eacute;mu odpo\u010dinku, kter&yacute; v p\u0159&iacute;pad\u011b nejhorliv\u011bj&scaron;&iacute;ch d\u016fstojn&iacute;k\u016f, podd\u016fston&iacute;k\u016f a voj&aacute;k\u016f po chv&iacute;li vyst\u0159&iacute;dal v&yacute;cvik a sout\u011b\u017e v rychlosti palby. <\/p>\n<p>&Scaron;esti v&yacute;st\u0159el\u016f dos&aacute;hl nejrychleji Monsieur Dvo\u0159&aacute;k, poru\u010d&iacute;k gran&aacute;tn&iacute;k\u016f 18. pluku, t\u011bsn\u011b n&aacute;sledov&aacute;n fyzil&iacute;rem Sklen&aacute;\u0159em od osm&eacute;ho a fyzil&iacute;rem Ringem od sedmapades&aacute;t&eacute;ho regimentu.<\/p>\n<p>Ve\u010der n&aacute;sledovalo slavnostn&iacute; defil&eacute; centrem Slavkova. Nastoupen&eacute; voj&aacute;ky oslovil vrchn&iacute; velitel francouzsk&eacute; arm&aacute;dy a prezident CENS Ivan Vystr\u010dil, p\u0159ipomn\u011bl, pro\u010d se v t\u011bchto m&iacute;stech a v tomto dni se&scaron;li, mj. hovo\u0159il o 200. v&yacute;ro\u010d&iacute; bitvy u Friedlandu a tyl\u017esk&eacute;ho m&iacute;ru, je\u017e jsme si letos p\u0159ipomn\u011bli, a p\u0159e\u010detl proklamaci c&iacute;sa\u0159e Napoleona ur\u010denou Velk&eacute; arm&aacute;d\u011b po bitv\u011b u Friedlandu.<\/p>\n<p>Vyst\u0159&iacute;dal ho historik Ji\u0159&iacute; Kova\u0159&iacute;k, kter&yacute; proc&iacute;t\u011bn\u011b p\u0159e\u010detl n\u011bkolik vybran&yacute;ch dopis\u016f, je\u017e Napoleon napsal c&iacute;sa\u0159ovn\u011b Josef&iacute;n\u011b v pr\u016fb\u011bhu ta\u017een&iacute; roku 1805. Podle ohlas\u016f mnoh&yacute;ch p\u016fsobilo l&eacute;pe ne\u017e sebehlub&scaron;&iacute; &uacute;vahy o roli velk&eacute;ho c&iacute;sa\u0159e v evropsk&yacute;ch a sv\u011btov&yacute;ch d\u011bjin&aacute;ch nechat promluvit pr&aacute;v\u011b jeho osobn\u011b. Proslovy vyst\u0159&iacute;daly bubenick&eacute; sign&aacute;ly, salva \u010destn&eacute; jednotky a oh\u0148ostroj doprovozen&yacute; p\u016fsobivou hudbou v re\u017eii skupiny Teatrum Pyroboli Ivana Mart&iacute;nka. N&aacute;sledoval odchod voj&aacute;k\u016f do t&aacute;bora a individu&aacute;ln&iacute; oslava, odpo\u010dinek, diskuse, dru\u017en&yacute; t&aacute;borov&yacute; \u017eivot.<\/p>\n<p>V ned\u011bli r&aacute;no se \u010d&aacute;st polsk&yacute;ch &uacute;\u010dastn&iacute;k\u016f akce z&uacute;\u010dastnila rann&iacute; bohoslu\u017eby, ostatn&iacute; arm&aacute;da odjela do Tvaro\u017en&eacute;, kde na n&aacute;vsi vyslechla autorsk&eacute; \u010dten&iacute; Ji\u0159&iacute;ho Kova\u0159&iacute;ka, kter&yacute; ocitoval n\u011bkolik stran ze sv&eacute;ho nov\u011b publikovan&eacute;ho \u017eivotopisu mar&scaron;&aacute;la Neye a ze dvou p\u0159ipravovan&yacute;ch knih &ndash; p\u0159ekladu Parquinov&yacute;ch pam\u011bt&iacute; a z knihy Bonaparte v Egypt\u011b. N&aacute;sledoval v&yacute;cvik francouzsk&eacute; a polsk&eacute; arm&aacute;dy podle p\u0159edpisu z 1. srpna 1791 a jeho &scaron;koly voj&aacute;ka a &scaron;koly pelotonu, jeho\u017e se m\u011bli mo\u017enost z&uacute;\u010dastnit tak&eacute; p\u0159ihl&iacute;\u017eej&iacute;c&iacute;. Pan poru\u010d&iacute;k Dvo\u0159&aacute;k se ujal z&aacute;kladn&iacute;ho &uacute;vodn&iacute;ho v&yacute;cviku nad&scaron;en&eacute; drobotiny a provedl ji prvn&iacute;, druhou a t\u0159et&iacute; lekc&iacute; prvn&iacute; \u010d&aacute;sti &scaron;koly voj&aacute;ka.<\/p>\n<p>S ohledem na za\u010d&iacute;naj&iacute;c&iacute; d&eacute;&scaron;\u0165 a snahu sbalit stany pokud mo\u017eno such&eacute; byla arm&aacute;da rozpu&scaron;t\u011bna po n&aacute;vratu do Slavkova ji\u017e v t&aacute;bo\u0159e a pl&aacute;novan&eacute; defil&eacute; na n&aacute;m\u011bst&iacute; neprob\u011bhlo, co\u017e p\u0159i&scaron;el \u010dekaj&iacute;c&iacute;m p\u0159ihl&iacute;\u017eej&iacute;c&iacute;m vysv\u011btlit n&aacute;\u010deln&iacute;k francouzsk&eacute;ho &scaron;t&aacute;bu (snad jej v&scaron;ichni sly&scaron;eli, jist\u011b situaci v&scaron;ichni pochopili, nebo\u0165 tou dobou ji\u017e nastala dokonal&aacute; pr\u016ftr\u017e mra\u010den).<\/p>\n<p>D\u011bkujeme v&scaron;em, kdo se na p\u0159&iacute;prav\u011b akce pod&iacute;leli, jmenovit\u011b starostovi m\u011bsta Slavkov u Brna, panu Ivanu Charv&aacute;tovi, starost\u016fm obc&iacute; Prace a Tvaro\u017en&aacute;, p&aacute;n\u016fm Josefovi Brzobohat&eacute;mu a Franti&scaron;ku Kopeck&eacute;mu, partner\u016fm a sponzor\u016fm. Za podporu a poskytnut&iacute; z&aacute;&scaron;tity nad akc&iacute; d\u011bkujeme prvn&iacute;mu n&aacute;m\u011bstkovi hejtmana JMK, panu Milanu Vencl&iacute;kovi, kter&eacute;ho zastoupila pan&iacute; ing. Proch&aacute;zkov&aacute;, \u010dlenka rady Jihomoravsk&eacute;ho kraje, proto\u017ee on s&aacute;m se v p&aacute;tek o\u017eenil a nemohl se z&uacute;\u010dastnit osobn\u011b. Novoman\u017eel\u016fm Vencl&iacute;kov&yacute;m gratulujeme!<\/p>\n<p>&#8212;<\/p>\n<p><BR><BR><\/p>\n<div style=\"text-align: center\"><span style=\"font-style: italic\">Projev prezidenta CENS, Ivana Vystr\u010dila<\/span><\/div>\n<p><BR><BR><br \/>P\u0159&aacute;tel&eacute;!<\/p>\n<p>Ve st\u0159edu uplyne 238 let od narozen&iacute; \u010dlov\u011bka, kter&yacute; z&aacute;sadn&iacute;m zp\u016fsobem ovlivnil epochu ur\u010duj&iacute;c&iacute; sm\u011br modern&iacute;ch evropsk&yacute;ch d\u011bjin. Austerlitz je m&iacute;stem jeho nejv\u011bt&scaron;&iacute;ho a nep\u0159ekonan&eacute;ho triumfu. Napoleonsk&aacute; tradice ve zdej&scaron;&iacute;m kraji nen&iacute; pr&aacute;zdnou fr&aacute;z&iacute;, \u010deho\u017e d\u016fkazem je va&scaron;e p\u0159&iacute;tomnost. Nen&iacute; d\u016fle\u017eit&eacute;, zda obdivujeme \u010di nikoli osobnost c&iacute;sa\u0159e Napoleona a jeho d&iacute;lo. D\u016fle\u017eit&eacute; je, \u017ee z&aacute;jem o tuto epochu sv&aacute;d&iacute; dohromady lidi z cel&eacute; Evropy a z cel&eacute;ho sv\u011bta, vytv&aacute;\u0159&iacute; nov&aacute; pouta p\u0159&aacute;telstv&iacute; a vz&aacute;jemn&eacute; spolupr&aacute;ce. <\/p>\n<p>\u017dijeme v dob\u011b dvoust&yacute;ch v&yacute;ro\u010d&iacute; velk&yacute;ch ud&aacute;lost&iacute;. Letos uplynulo 200 let od bitvy u Friedlandu a uzav\u0159en&iacute; tyl\u017esk&eacute;ho m&iacute;ru. Teprve na b\u0159ez&iacute;ch N\u011bmenu skon\u010dila v&aacute;lka mezi Franci&iacute; a Ruskem, je\u017e byla zah&aacute;jena v roce 1805 a jej&iacute;m\u017e prvn&iacute;m vrcholem byl pr&aacute;v\u011b Austerlitz. Nen&iacute; na m&iacute;st\u011b slavit v&iacute;t\u011bzstv&iacute;. Ostatn\u011b, rok 2012 se bl&iacute;\u017e&iacute;. Je v&scaron;ak na m&iacute;st\u011b historii p\u0159ipom&iacute;nat a studovat, v na&scaron;em p\u0159&iacute;pad\u011b pak p\u0159edev&scaron;&iacute;m historii vojenskou. <\/p>\n<p>M&aacute;m tu \u010dest p\u0159e\u010d&iacute;st v&aacute;m proklamaci, kterou Jeho Veli\u010denstvo arm&aacute;d\u011b ozn&aacute;milo v&iacute;t\u011bzstv&iacute; v bitv\u011b u Friedlandu.<\/p>\n<p><span style=\"font-style: italic\">Soldats!<\/span><br style=\"font-style: italic\" \/><br style=\"font-style: italic\" \/><span style=\"font-style: italic\">5. \u010dervna jsme byli ve sv&eacute;m postaven&iacute; napadeni ruskou arm&aacute;dou. Nep\u0159&iacute;tel si na&scaron;i neaktivitu &scaron;patn\u011b vylo\u017eil. P\u0159&iacute;li&scaron; pozd\u011b si uv\u011bdomil, \u017ee n&aacute;&scaron; odpo\u010dinek byl odpo\u010dinkem lva. A lituje, \u017ee jej vyru&scaron;il. Ve dnech Guttstadtu, Heilsbergu, v na v\u017edy pam\u011btihodn&eacute;m dni Friedlandu, v cel&eacute;m desetidenn&iacute;m ta\u017een&iacute;, jsme se zmocnili 120 d\u011bl, sedmi prapor\u016f, zabili, zranili \u010di zajali jsme 60 tis&iacute;c Rus\u016f, nep\u0159&aacute;telsk&eacute; arm&aacute;d\u011b zabrali v&scaron;echny sklady, &scaron;pit&aacute;ly, ambulance, pevnost K&ouml;nigsberg, t\u0159i sta budov, je\u017e byly v tomto p\u0159&iacute;stavu plny v&scaron;ech druh\u016f z&aacute;sob; 160 tis&iacute;c pu&scaron;ek, je\u017e poslala Anglie k vyzbrojen&iacute; na&scaron;ich nep\u0159&aacute;tel. <\/span><br style=\"font-style: italic\" \/><br style=\"font-style: italic\" \/><span style=\"font-style: italic\">Od b\u0159eh\u016f Visly jsme s rychlost&iacute; orla do&scaron;li a\u017e na b\u0159ehy N\u011bmenu. U Slavkova jste oslavili v&yacute;ro\u010d&iacute; korunovace; tohoto roku jste d\u016fstojn\u011b oslavili v&yacute;ro\u010d&iacute; bitvy u Marenga, je\u017e ukon\u010dila v&aacute;lku druh&eacute; koalice. Francouzi! byli jste hodni sebe i mne. Vr&aacute;t&iacute;te se do Francie pokryti v&scaron;emi sv&yacute;mi vav\u0159&iacute;ny, a pot&eacute;, kdy jste vydobili slavn&yacute; m&iacute;r, kter&yacute; s sebou nese garanci dlouh&eacute;ho trv&aacute;n&iacute;. P\u0159i&scaron;el \u010das, aby va&scaron;e vlast \u017eila v poklidu, kryta p\u0159ed zlomysln&yacute;m vlivem Anglie. M&aacute; dobrodin&iacute; v&aacute;m prok&aacute;\u017e&iacute; mou vd\u011b\u010dnost a plnou &scaron;&iacute;\u0159i l&aacute;sky, ji\u017e k v&aacute;m chov&aacute;m.<\/p>\n<p><\/span><BR><BR><\/p>\n<div style=\"text-align: center\"><span style=\"font-style: italic\">Ji\u0159&iacute;m Kova\u0159&iacute;kem p\u0159elo\u017een&eacute; a citovan&eacute; dopisy z Napoleonovy korespondence<br \/><\/span><BR><BR><\/p>\n<div style=\"text-align: justify\"><BR><BR><\/p>\n<div style=\"text-align: center\">NAPOLEON JOSEF&Iacute;N\u011a<br \/>(Lettres de Napol&eacute;on &agrave; Jos&eacute;phine&#8230;, T. 1. Firmin Didot, Paris 1833)<span style=\"font-style: italic\"><\/span><br \/><span style=\"font-style: italic\"><\/span><\/div>\n<p><BR><BR><span style=\"font-style: italic\"><br \/>2. \u0159&iacute;jna 1805<br \/>Jsem st&aacute;le zde a zcela zdr&aacute;v. Vyr&aacute;\u017e&iacute;m do Stuttgartu, kde bude dnes ve\u010der. Velk&eacute; p\u0159esuny za\u010d&iacute;naj&iacute;. W&uuml;rttembersk&aacute; a b&aacute;densk&aacute; arm&aacute;da se spojuj&iacute; s moj&iacute;. M&aacute;m dobrou pozici a miluji t\u011b.<br \/>Napoleon<\/p>\n<p>5. \u0159&iacute;jna 1805<br \/>Pr&aacute;v\u011b vyr&aacute;\u017e&iacute;m na dal&scaron;&iacute; pochod. P\u011bt, \u010di &scaron;est dn&iacute;, m&aacute; mil&aacute;, o mn\u011b nebude&scaron; m&iacute;t zpr&aacute;vy, ned\u011blej si ale starosti, bude to jen d\u016fsledek nadch&aacute;zej&iacute;c&iacute;ch operac&iacute;. V&scaron;e jde podle m&yacute;ch p\u0159&aacute;n&iacute;. (&#8230;) Sbohem m&aacute; mil&aacute;, miluji t\u011b a obj&iacute;m&aacute;m.<br \/>Napoleon<\/p>\n<p>Aug&scaron;purk, 10. \u0159&iacute;jna 1805 v jeden&aacute;ct dopoledne<br \/>Dnes jsme spal u b&yacute;val&eacute;ho kurfi\u0159ta Trev&iacute;rsk&eacute;ho. Posledn&iacute;ch osm dn&iacute; p&aacute;d&iacute;m vp\u0159ed. Ta\u017een&iacute; se odv&iacute;j&iacute; zna\u010dn\u011b &uacute;sp\u011b&scaron;n\u011b. M&aacute;m se dob\u0159e, a\u010dkoliv tak\u0159ka ka\u017ed&yacute; den pr&scaron;&iacute;. Ud&aacute;losti se rychle st\u0159&iacute;daj&iacute;. Poslal jsem do Francie 4000 zajatc\u016f, 8 prapor\u016f a 14 nep\u0159&iacute;teli uko\u0159ist\u011bn&yacute;ch d\u011bl. Sbohem, drah&aacute;, obj&iacute;m&aacute;m t\u011b. <br \/>Napoleon<\/p>\n<p>Mnichov, 12. \u0159&iacute;jna 1805 v jeden&aacute;ct ve\u010der<br \/>Moje arm&aacute;da je v Mnichov\u011b. Nep\u0159&iacute;tel je z\u010d&aacute;sti za \u0159ekou Inn, jinou arm&aacute;du o &scaron;edes&aacute;ti tis&iacute;c&iacute;ch mu\u017e&iacute;ch dr\u017e&iacute;m zablokovanou na Illeru, mezi Ulmem a Memmingenem- Nep\u0159&iacute;tel je pora\u017een, ztratil hlavu a v&scaron;e nazna\u010duje, \u017ee to bude nejkrat&scaron;&iacute; a nejskv\u011blej&scaron;&iacute; ta\u017een&iacute;, jak&eacute; jsme podnikl. (&#8230;) M&aacute;m se dob\u0159e, i kdy\u017e je p\u0159&iacute;&scaron;ern&eacute; po\u010das&iacute;. Dvakr&aacute;t za den se p\u0159evl&eacute;k&aacute;m, tak moc pr&scaron;&iacute;. Miluji t\u011b a obj&iacute;m&aacute;m.<br \/>Napoleon<\/p>\n<p>Elchingen, 19. \u0159&iacute;jna 1805<br \/>Unavil jsme se, m&aacute; dobr&aacute; Josef&iacute;no, v&iacute;c, ne\u017e bylo t\u0159eba; cel&yacute; t&yacute;den, den co den prom&aacute;\u010den&yacute; na k\u016f\u017ei, zmrzl&eacute; nohy m\u011b trochu bolely, dneska jsem ale nevylezl a odpo\u010dal si. Splnil jsme, co jsem si p\u0159edsevzal. Rakouskou arm&aacute;du jsem zni\u010dil jen oby\u010dejn&yacute;mi pochody. Z&iacute;skal jsem 60 000 zajatc\u016f, uko\u0159istil 120 d\u011bl, p\u0159es 90 prapor\u016f a zajal v&iacute;ce ne\u017e 30 gener&aacute;l\u016f. Te\u010f se pust&iacute;m do Rus\u016f, jsou p\u0159edem ztraceni. S arm&aacute;dou jsem spokojen. (&#8230;) Adieu, Josef&iacute;no, tis&iacute;ce n\u011b\u017enost&iacute; pro tebe celi\u010dkou.<br \/>Napoleon<\/p>\n<p>Haag, 3.listopadu 1805 v deset ve\u010der<br \/>Jsem na velk&eacute;m pochodu, po\u010das&iacute; je velmi chladn&eacute;, na zemi le\u017e&iacute; stopa sn\u011bhu, je to trochu tvrd&eacute;. Na&scaron;t\u011bst&iacute; m&aacute;m dost d\u0159eva, st&aacute;le proch&aacute;z&iacute;me lesy. Je mi docela dob\u0159e. Moje v\u011bci se vyv&iacute;jej&iacute; dob\u0159e, nep\u0159&aacute;tel&eacute; maj&iacute; v&iacute;c starost&iacute; ne\u017e j&aacute;. Cht\u011bl bych od tebe dostat zpr&aacute;vy a dozv\u011bd\u011bt se, \u017ee jsi klidn&aacute;. Sbohem, drah&aacute; p\u0159&iacute;telkyn\u011b, jdu sp&aacute;t.<br \/>Napoleon<\/p>\n<p>Linec, st\u0159eda, 5. listopadu 1805<br \/>Jsem v Linci. Po\u010das&iacute; je kr&aacute;sn&eacute;. Jsme osmadvacet francouzsk&yacute;ch mil od V&iacute;dn\u011b. Rusov&eacute; nevydr\u017eeli, hromadn\u011b ustupuj&iacute;. Rakousk&yacute; panovnick&yacute; d\u016fm je zd\u011b&scaron;en, dv\u016fr oprch&aacute; z V&iacute;dn\u011b se v&scaron;emi v\u011bcmi (&#8230;). Obj&iacute;m&aacute;m t\u011b.<br \/>Napoleon<\/p>\n<p>V&iacute;de\u0148, 15. listopad 1805, v dev\u011bt ve\u010der<br \/>Jsem u\u017e dva dny ve V&iacute;dni, drah&aacute; p\u0159&iacute;telkyn\u011b, c&iacute;t&iacute;m trochu &uacute;navy. M\u011bsto jsme si je&scaron;t\u011b neprohl&eacute;dl, projel jsme skrz v noci. (&#8230;) P\u0159eji ti tis&iacute;ce p\u0159&iacute;jemn&yacute;ch v\u011bc&iacute;.<br \/>Napoleon<\/p>\n<p>Slavkov, 3. prosince 1805<br \/>Hned z boji&scaron;t\u011b jsme k tob\u011b poslal Lebruna. Porazil jsme ruskou a rakouskou arm&aacute;du, kter&yacute;m veleli dva c&iacute;sa\u0159ov&eacute;. Trochu m\u011b to unavilo, t&aacute;bo\u0159il jsme t&yacute;den pod &scaron;ir&yacute;m nebem, noci byly dost mraziv&eacute;. Dnes v noci se ulo\u017e&iacute;m na z&aacute;mku kn&iacute;\u017eete Kaunitze, dv\u011b nebo t\u0159i hodinky se tam prosp&iacute;m. Rusk&aacute; arm&aacute;da je nejen pora\u017eena, ale i zni\u010dena. Obj&iacute;m&aacute;m t\u011b.<br \/>Napoleon<\/p>\n<p>Slavkov, 5. prosince 1805<br \/>Uzav\u0159el jsem p\u0159&iacute;m\u011b\u0159&iacute;. Rusov&eacute; miz&iacute;. Bitva u Slavkova je nejkr&aacute;sn\u011bj&scaron;&iacute; ze v&scaron;ech, kter&eacute; jsme svedl: 45 prapor\u016f, p\u0159es 150 d\u011bl, prapory rusk&eacute; gardy, 20 gener&aacute;l\u016f, 30 000 zajatc\u016f, p\u0159es 20 000 pobit&yacute;ch, p\u0159&iacute;&scaron;ern&aacute; pod&iacute;van&aacute;! Car Alexandr si zouf&aacute; a vrac&iacute; se do Ruska. V\u010dera jsme se ve sv&eacute;m t&aacute;bo\u0159e setkal s rakousk&yacute;m c&iacute;sa\u0159em, rozpr&aacute;v\u011bli jsme dv\u011b hodiny a shodli jsme se, \u017ee rychle uzav\u0159eme m&iacute;r.<br \/>Po\u010das&iacute; st&aacute;le nen&iacute; nejhor&scaron;&iacute;. Na pevnin\u011b kone\u010dn\u011b nastane klid a doufejme, \u017ee tak to bude na cel&eacute;m sv\u011bt\u011b, Angli\u010dan&eacute; n&aacute;m u\u017e \u010delit nedok&aacute;\u017e&iacute;.<br \/>Vskutku se velice t\u011b&scaron;&iacute;m na chv&iacute;li, kdy ti budu nabl&iacute;zku. Trochu m\u011b bol&iacute; o\u010di, trv&aacute; to u\u017e dva dny, to m\u011b p\u0159edt&iacute;m nepotkalo. Adieu, drah&aacute;, m&aacute;m se docela dob\u0159e a velice t\u011b tou\u017e&iacute;m obejmout.<br \/>Napoleon.<\/p>\n<p>Slavkov, 7. prosince 1805<br \/>Uzav\u0159el jsme p\u0159&iacute;m\u011b\u0159&iacute;, do t&yacute;dne bude i m&iacute;r. (&#8230;) Trochu mi bol&iacute; o\u010di, je to ale b\u011b\u017en&aacute; nemoc a drobnost. Sbohem, m&aacute; mil&aacute;, tou\u017e&iacute;m t\u011b spat\u0159it&#8230;<br \/>Napoleon<\/p>\n<p>Odleh\u010dit z&aacute;v\u011br motivem &bdquo;Cherchez la femme&ldquo; a poukazem, \u017ee to ani velc&iacute; v&aacute;le\u010dn&iacute;ci&nbsp; nem\u011bli lehk&eacute;? Tenhle dopis je velmi roztomile duchapln&yacute; a rozmarn\u011b zlomysln&yacute;&#8230;<\/p>\n<p>Brno, 19. prosince 1805<br \/>Velk&aacute; c&iacute;sa\u0159ovno, od chv&iacute;le, co jste vyjela ze &Scaron;trasburku, jsem od v&aacute;s nedostal jedin&yacute; dopis. Projela jste B&aacute;denskem, Stuttgartem i Mnichovem a nenapsala mi ani \u0159&aacute;dku. To od v&aacute;s nen&iacute; ani roztomil&eacute;, ani n\u011b\u017en&eacute;! St&aacute;le jsem v Brn\u011b. Rusov&eacute; zmizeli, je p\u0159&iacute;m\u011b\u0159&iacute;. Za p&aacute;r dn&iacute; uvid&iacute;m, co bude d&aacute;l. Ra\u010dte z v&yacute;&scaron;in Va&scaron;&iacute; velikosti trochu shl&eacute;dnout na sv&eacute; otroky.<br \/>Napoleon <\/p>\n<p><\/span><span style=\"font-style: italic\"><\/span><\/div>\n<p><BR><BR><span style=\"font-style: italic\"><\/span><\/div>\n<p><BR><BR><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>O uplynul\u00e9m v\u00edkendu prob\u011bhly u p\u0159\u00edle\u017eitosti 238. v\u00fdro\u010d\u00ed narozen\u00ed c\u00edsa\u0159e Napoleona na slavkovsk\u00e9m boji\u0161ti Napoleonsk\u00e9 dny. Z\u00fa\u010dastnily se jich dv\u011b stovky \u201evoj\u00e1k\u016f\u201c v uniform\u00e1ch arm\u00e1d Francie, Ruska, Rakouska a Velkov\u00e9vodstv\u00ed var\u0161avsk\u00e9ho, 16 kon\u00ed a 4 kan\u00f3ny. Stanov\u00e9 t\u00e1bory byly postaveny v z\u00e1meck\u00e9m parku ve Slavkov\u011b.<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[129,63],"tags":[],"class_list":["post-838","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nezobrazovat-na-homepage","category-napoleonske-dny-2007"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/838","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=838"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/838\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":2702,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/838\/revisions\/2702"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=838"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=838"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=838"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}