![\"\"](\"http:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-content\/uploads\/sites\/3\/ob\u00e1lka2.jpg\")
<\/a><\/p>\nSborn\u00edk Bitva u Znojma a v\u00e1lka roku 1809 je t\u0159et\u00edm sborn\u00edkem Projektu Austerlitz, v roce 2004 byl vyd\u00e1n sborn\u00edk T\u0159et\u00ed koali\u010dn\u00ed v\u00e1lka 1805, s p\u0159edmluvou prof. Jeana Tularda, v roce 2005 sborn\u00edk Bitva u Slavkova a v\u00e1lka roku 1805, s p\u0159edmluvou prof. Olega Sokolova. Jeho p\u0159edstaven\u00ed je pl\u00e1nov\u00e1no v r\u00e1mci vzpom\u00ednkov\u00e9 akce Znojmo-Dob\u0161ice 2009, kter\u00e1 prob\u011bhne ve dnech 10.-12. \u010dervence 2009 a bude jednou z nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edch vzpom\u00ednkov\u00fdch akc\u00ed sv\u00e9ho druhu v roce 2009. V roce 2009 prob\u011bhnou v\u00fdznamn\u00e9 akce u polsk\u00e9ho Raszynu, italsk\u00e9ho Sacile, bavorsk\u00e9ho Eggm\u00fchlu, v Bratislav\u011b; akce Znojmo-Dob\u0161ice 2009 se stane p\u0159irozen\u011b vyvrcholen\u00edm tohoto \u0159et\u011bzu vzpom\u00ednkov\u00fdch akc\u00ed, stejn\u011b jako byla bitva u Znojma posledn\u00ed bitvou ta\u017een\u00ed roku 1809. Editorem sborn\u00edku byl Jakub Samek.<\/p>\n
Obsah sborn\u00edku (upraveno 11. \u00fanora 2009).<\/span><\/p>\n<\/div>\n I. Dunajsk\u00e9 ta\u017een\u00ed<\/strong><\/p>\n 1) gen. Derr\u00e9cagaix, Druh\u00e9 rakousk\u00e9 ta\u017een\u00ed (p\u0159eklad VIII. kapitoly 2. d\u00edlu \u017eivotopisu mar\u0161\u00e1la Berthiera<\/a> v\u011bnovan\u00e9 za\u010d\u00e1tku a pr\u016fb\u011bhu ta\u017een\u00ed v obecn\u011bj\u0161\u00edch vojensk\u00fdch souvislostech a z pohledu francouzsk\u00e9ho hlavn\u00edho \u0161t\u00e1bu)<\/p>\n Mar\u0161\u00e1l Berthier, major g\u00e9n\u00e9ral Velk\u00e9 arm\u00e1dy, sehr\u00e1l p\u0159irozen\u011b mimo\u0159\u00e1dn\u011b v\u00fdznamnou \u00falohu tak\u00e9 v ta\u017een\u00ed, jemu\u017e je v\u011bnov\u00e1n tento sborn\u00edk. Dvousvazkov\u00fd \u017eivotopis Le Mar\u00e9chal Berthier z pera gener\u00e1la Derr\u00e9cagaixe (1833-1915) poprv\u00e9 vy\u0161el r. 1904 obsahuje ve sv\u00e9m 2. d\u00edle kapitolu osmou, je\u017e je pr\u00e1v\u011b ta\u017een\u00ed roku 1809 v\u011bnov\u00e1na. Autor se v n\u00ed v\u011bnuje mj., a to velice podrobn\u011b, velmi v\u00fdznamn\u00e9mu, by\u0165 ze strany Berthierovy p\u0159irozen\u011b skr\u00fdvan\u00e9mu, konfliktu mezi Napoleonem a jeho n\u00e1\u010deln\u00edkem \u0161t\u00e1bu na po\u010d\u00e1tku ta\u017een\u00ed, konfliktu, kter\u00fd pramenil z obt\u00ed\u017en\u00e9 role, do n\u00ed\u017e c\u00edsa\u0159 Berthiera ve snaze utajit sv\u00e9 z\u00e1m\u011bry p\u0159ed nep\u0159\u00edtelem postavil jeho jmenov\u00e1n\u00edm do funkce vrchn\u00edho velitele, ani\u017e by jej vybavil nezbytn\u00fdmi pravomocemi a\u00a0 ani\u017e by mu umo\u017enil samostatn\u011b \u0159\u00eddit v\u00e1le\u010dn\u00e9 operace. 2) Ji\u0159\u00ed Kova\u0159\u00edk, Jakub Samek,\u00a0Ta\u017een\u00ed na Moravu a bitva u Znojma ve vzpom\u00ednk\u00e1ch francouzsk\u00fdch pam\u011btn\u00edk\u016f (p\u0159eklad vybran\u00fdch pas\u00e1\u017e\u00ed pam\u011bt\u00ed a korespondence\u00a0mar\u0161\u00e1l\u016f Mass\u00e9ny, Davouta a Marmonta a gener\u00e1la Grouchyho)<\/p>\n Bitva u Znojma, posledn\u00ed v\u00e1le\u010dn\u00e1 epizoda tzv. Dunajsk\u00e9ho ta\u017een\u00ed roku 1809, z\u016fstala pon\u011bkud ve st\u00ednu velk\u00fdch st\u0159et\u016f, kter\u00e9 se odehr\u00e1ly v rozlehl\u00e9m prostoru Bavorskem po\u010d\u00ednaje a ji\u017en\u00ed Moravou kon\u010de. P\u0159esto na ni vzpom\u00ednala cel\u00e1 \u0159ada francouzsk\u00fdch pam\u011btn\u00edk\u016f, kte\u0159\u00ed, a\u0165 u\u017e ji shrnovali a rozeb\u00edrali z taktick\u00e9ho hlediska, \u010di o n\u00ed hovo\u0159ili jazykem zcela osobn\u00ed vzpom\u00ednky a uv\u00e1d\u011bli pouhou epizodu nebo pro\u017eitek, ji uzav\u00edrali v\u017edy stejn\u00fdm slovem: \u201eM\u00edr!“ 3) Karel S\u00e1\u010dek, Zem\u011bbrana v \u010desk\u00fdch zem\u00edch v roce 1809 (podstatn\u011b roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e1 Frankenbergerova studie)<\/p>\n Jednou z kapitol \u010desk\u00fdch vojensk\u00fdch d\u011bjin je proto i historie zem\u011bbrany z\u0159\u00edzen\u00e9 v tzv. d\u011bdi\u010dn\u00fdch zem\u00edch Rakouska\u00a0 v roce 1808 a povolan\u00e9 do zbran\u011b za v\u00e1lky s Franci\u00ed roku 1809. Role, kterou zem\u011bbrana ve v\u00e1lce sehr\u00e1la, by sama o sob\u011b nel\u00e1kala k d\u016fkladn\u011bj\u0161\u00edmu studiu t\u00e9to instituce, je ale velmi zaj\u00edmav\u00e1 pro posouzen\u00ed ot\u00e1zky zapojen\u00ed \u010cech\u016f do rakousk\u00e9ho brann\u00e9ho syst\u00e9mu, tak pro pozn\u00e1n\u00ed probl\u00e9m\u016f, kter\u00e9 roz\u0161i\u0159ov\u00e1n\u00ed\u00a0 vojensk\u00e9 povinnosti p\u0159in\u00e1\u0161elo, poskytnou n\u00e1m d\u011bjiny rakousk\u00e9 zem\u011bbrany v roce 1809 velmi cenn\u00e9 a zaj\u00edmav\u00e9 informace a mo\u017enost nov\u00fdch, pou\u010dn\u00fdch z\u00e1v\u011br\u016f. <\/span> 4) Pavel Elbl, Fredinand Jan Kinsk\u00fd, hrdina od Aspern (p\u016fvodn\u00ed studie)<\/p>\n (…) V bitv\u011b u Aspern a Esslingu sveden\u00e9 ve dnech 21.-22. kv\u011btna 1809 vzdoroval Kinsk\u00e9ho prapor t\u011b\u017ek\u00fdm \u00fatok\u016fm francouzsk\u00fdch jednotek ale vytrval a obst\u00e1l se ct\u00ed. Pouze jednou se poda\u0159ilo n\u011bkolika francouzsk\u00fdm kyrysn\u00edk\u016fm prolomit obranu a jeden z nich uko\u0159istil z\u00e1stavu praporu. Ferdinand Jan v\u0161ak pohotov\u011b zareagoval a vyrval ji Francouzovi zp\u011bt. Sv\u011bdkem t\u00e9to ud\u00e1losti se stal samotn\u00fd vrchn\u00ed velitel arciv\u00e9voda Karel, kter\u00fd na m\u00edst\u011b Kinsk\u00e9ho vyznamenal \u0159\u00e1dem Marie Terezie (…)<\/span><\/p>\n<\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n 5) Julius Wisnar, Bitva u Znojma v roce 1809<\/a> (studie\u00a0vydan\u00e1 ke 100. v\u00fdro\u010d\u00ed bitvy; text doplnili Jakub Samek a\u00a0Karel S\u00e1\u010dek\u00a0o nep\u0159elo\u017een\u00e9 \u010d\u00e1sti,\u00a0mnoho pozn\u00e1mek a p\u0159\u00edloh, je\u017e p\u0159in\u00e1\u0161ej\u00ed francouzsk\u00fd a spojeneck\u00fd pohled na bitvu a opravuj\u00ed a up\u0159es\u0148uj\u00ed n\u011bkter\u00e9 pas\u00e1\u017ee)<\/p>\n Studie Julia Wisnara byla publikov\u00e1na u p\u0159\u00edle\u017eitosti 100. v\u00fdro\u010d\u00ed bitvy u Znojma a pat\u0159\u00ed k nej\u00fapln\u011bj\u0161\u00edm text\u016fm v\u011bnuj\u00edc\u00edm se t\u00e9to posledn\u00ed a m\u00e1lo zn\u00e1m\u00e9, p\u0159esto v\u00fdznamn\u00e9 sr\u00e1\u017ece ta\u017een\u00ed roku 1809. Jednostrannost a adorace rakousk\u00e9 arm\u00e1dy, gener\u00e1l\u016f a voj\u00e1k\u016f s ohledem na datum vyd\u00e1n\u00ed studie nep\u0159ekvap\u00ed. Na\u0161\u00ed snahou bylo v p\u0159idan\u00fdch pozn\u00e1mk\u00e1ch pod \u010darou a p\u0159\u00edloh\u00e1ch uv\u00e9st chyb\u011bj\u00edc\u00ed pohled z francouzsk\u00e9 \u010di spojeneck\u00e9 strany, opravit n\u011bkter\u00e9 autorovy omyly a nab\u00eddnout alternativn\u00ed pohled na okolnosti, p\u0159\u00ed\u010diny a d\u016fsledky nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edch ud\u00e1lost\u00ed. Aktualizovan\u00fd seznam literatury, o n\u00ed\u017e jsme se mohli p\u0159i dopl\u0148ov\u00e1n\u00ed p\u016fvodn\u00edho textu op\u0159\u00edt, poskytuje dostate\u010dn\u00e9 mo\u017enosti podrobn\u011bj\u0161\u00edho studia t\u00e9matu ne\u017e m\u016f\u017ee nab\u00eddnout jedna studie.<\/span><\/p>\n P\u0159eklad a jeho kritick\u00e9 dopln\u011bn\u00ed p\u0159ipravili Jakub Samek a Karel S\u00e1\u010dek s vyu\u017eit\u00edm text\u016f Bohumila Sedl\u00e1\u010dka, jeho\u017e vybran\u00e9 pas\u00e1\u017ee publikoval jako studijn\u00ed materi\u00e1l intern\u00ed povahy Historick\u00fd klub, sekce vojensk\u00e9 historie p\u0159i Historick\u00e9m muzeu ve Slavkov\u011b u Brna, ve spolupr\u00e1ci s 606. ZO Svazarmu Zbrojovka Brno v roce 1989.<\/p>\n Pro snaz\u0161\u00ed orientaci byl text rozd\u011blen do osmi kapitol: 6) Karel S\u00e1\u010dek, Bitva u Znojma v monografi\u00edch k d\u011bjin\u00e1m rakousk\u00fdch pluk\u016f<\/p>\n Monografie k d\u011bjin\u00e1m jednotliv\u00fdch rakousk\u00fdch vojensk\u00fdch jednotek tvo\u0159\u00ed bezesporu zaj\u00edmav\u00fd druh druhotn\u00fdch pramen\u016f pozn\u00e1n\u00ed vojensk\u00e9 historie – p\u0159ece\u0148ovan\u00fd i podce\u0148ovan\u00fd z\u00e1rove\u0148. Jejich \u00fa\u010delem bylo v prv\u00e9 \u0159ad\u011b zd\u016frazn\u011bn\u00ed historick\u00fdch p\u0159\u00edklad\u016f vojensk\u00fdch ctnost\u00ed, kter\u00e9 m\u011bly motivovat n\u00e1sledn\u00edky k podobn\u00fdm \u010din\u016fm. Proto se zpracovan\u00e9 d\u011bjiny n\u011bkter\u00fdch pluk\u016f omezuj\u00ed pouze na stru\u010dn\u00fd p\u0159ehled vyznamenan\u00fdch voj\u00e1k\u016f, jin\u00e9 v\u0161ak naopak p\u0159in\u00e1\u0161ej\u00ed hodnotn\u00e9 kritick\u00e9 edice archivn\u00edch dokument\u016f. <\/span> III. Vedlej\u0161\u00ed d\u011bji\u0161t\u011b v\u00e1lky roku 1809<\/strong><\/p>\n 7) Karel S\u00e1\u010dek,\u00a0D\u016fsledek znojemsk\u00e9ho p\u0159\u00edm\u011b\u0159\u00ed pro ta\u017een\u00ed brun\u0161vick\u00e9ho dobrovolnick\u00e9ho sboru (p\u016fvodn\u00ed studie)<\/p>\n Zpr\u00e1va o znojemsk\u00e9m p\u0159\u00edm\u011b\u0159\u00ed dorazila dne 23. \u010dervence 1809, tedy 12 dn\u00ed po jeho uzav\u0159en\u00ed, tak\u00e9 k sask\u00e9mu Cvikovu. V bl\u00edzkosti tohoto m\u011bsta byl pr\u00e1v\u011b rozlo\u017een dobrovolnick\u00fd sbor \u010d\u00edtaj\u00edc\u00ed p\u0159ibli\u017en\u011b 2 200 mu\u017e\u016f, v jejich\u017e \u010dele st\u00e1l b\u00fdval\u00fd brun\u0161vicko-ole\u0161nick\u00fd v\u00e9voda Fridrich Vil\u00e9m. Jeho sen o op\u011btovn\u00e9m usednut\u00ed na brun\u0161vick\u00fd tr\u016fn se spole\u010dn\u011b touto zpr\u00e1vou za\u010dal rychle rozpl\u00fdvat. Byl v\u00edce nere\u00e1ln\u00fd ne\u017e p\u0159ed deseti t\u00fddny, kdy se sv\u00fdmi dobrovoln\u00edky vyr\u00e1\u017eel do pole ze shroma\u017edi\u0161t\u011b na N\u00e1chodsku a Broumovsku. Mezi jeho mu\u017ei od\u011bn\u00fdmi p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b do \u010dern\u00fdch uniforem s ozna\u010den\u00edmi symbolem smrtihlava na pokr\u00fdvk\u00e1ch hlavy, se nach\u00e1zelo i n\u011bkolik \u201e\u010cech\u016f“, z nich\u017e \u010d\u00e1st hovo\u0159ila pouze \u010desky. 8) Ji\u0159\u00ed Lejnar, Arm\u00e1da V\u00e9vodstv\u00ed var\u0161avsk\u00e9ho do reformy v roce 1810 (p\u016fvodn\u00ed studie)<\/p>\n Kone\u010dn\u011b m\u00e1me arm\u00e1du! 9) Ji\u0159\u00ed Lejnar, Finsk\u00e1 v\u00e1lka 1808-1809 (p\u016fvodn\u00ed studie)<\/p>\n V dob\u011b, kdy prob\u00edhaly boje mezi rakousk\u00fdm a francouzsk\u00fdm c\u00edsa\u0159stv\u00edm, odehr\u00e1valo se v Evrop\u011b n\u011bkolik dal\u0161\u00edch v\u00e1le\u010dn\u00fdch konflikt\u016f. Krom\u011b Bavorska a zem\u00ed habsbursk\u00e9 monarchie se bojovalo tak\u00e9 v It\u00e1lii, v Polsku, ve \u0160pan\u011blsku, v Nizozem\u00ed (expedice na ostrov Walcheren), v Sasku, Pomo\u0159ansu i Vestf\u00e1lsku, v koloni\u00edch (Martinik, Ile de France, Santo Domingo atd.), na doln\u00edm toku Dunaje (rusko – tureck\u00e1 v\u00e1lka), na mo\u0159\u00edch i oce\u00e1nech a tak\u00e9 ve Skandin\u00e1vii. Jedn\u00edm ze dvou konflikt\u016f, kter\u00e9 se odehr\u00e1valy ji\u017e druh\u00fdm rokem v posledn\u011b jmenovan\u00e9m m\u00edst\u011b, byla rusko-\u0161v\u00e9dsk\u00e1 v\u00e1lka, posledn\u00ed ze s\u00e9rie v\u00e1lek mezi t\u011bmito dv\u011bma st\u00e1ty, je\u017e zu\u0159ily po mnoho stalet\u00ed. Jeliko\u017e nejsou tyto ud\u00e1losti v na\u0161ich kon\u010din\u00e1ch p\u0159\u00edli\u0161 zn\u00e1my, snad s v\u00fdjimkou Severn\u00ed v\u00e1lky na po\u010d\u00e1tku 18. stolet\u00ed, bude se tato studie sna\u017eit podat alespo\u0148 stru\u010dn\u00fd popis ud\u00e1lost\u00ed na severu Evropy v obdob\u00ed napoleonsk\u00fdch v\u00e1lek.<\/p>\n<\/div>\n<\/div>\n Sborn\u00edk vydal Akcent T\u0159eb\u00ed\u010d<\/a> a byl p\u0159edstaven v kl\u00e1\u0161te\u0159e Louka v r\u00e1mci vzpom\u00ednkov\u00e9 akce 200. v\u00fdro\u010d\u00ed, Znojmo-Dob\u0161ice 2009<\/a>.<\/span><\/p>\n <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" Podobn\u011b jako v roce 2005 vznikl u p\u0159\u00edle\u017eitosti v\u00fdro\u010d\u00ed bitvy u Slavkova sborn\u00edk Bitva u Slavkova a v\u00e1lka roku 1805, p\u0159ipravil stejn\u00fd autorsk\u00fd t\u00fdm sborn\u00edk dokument\u016f a studi\u00ed na rok 2009, kdy si p\u0159ipomeneme 200. v\u00fdro\u010d\u00ed v\u00e1lky roku 1809, bitev u Eggm\u00fchlu, Aspern, Wagramu a Znojma. <\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":12991,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[129,39],"tags":[],"class_list":["post-866","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-nezobrazovat-na-homepage","category-sborniky-projektu-austerlitz"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/866","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=866"}],"version-history":[{"count":9,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/866\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":13546,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/866\/revisions\/13546"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media\/12991"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=866"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=866"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=866"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}
\n
Text je \u00fasp\u011b\u0161nou a p\u0159esv\u011bd\u010divou Berthierovou obhajobou, nadto s sebou zcela p\u0159irozen\u011b nese d\u016fkladnou studii \u00favodu i dal\u0161\u00edho pr\u016fb\u011bhu dunajsk\u00e9ho ta\u017een\u00ed, jeho\u017e osud visel v dubnu 1809 na vl\u00e1sku. Arciv\u00e9voda Karel Francouze p\u0159ekvapil, nedorozum\u011bn\u00ed mezi Napoleonem a Berthierem p\u0159ivedlo francouzsk\u00e9 sbory do kritick\u00e9 situace, nicm\u00e9n\u011b ji\u017e t\u00fdden po zah\u00e1jen\u00ed ta\u017een\u00ed Raku\u0161an\u00e9 ustupovali zp\u011bt se ztr\u00e1tou 50 tis\u00edc mu\u017e\u016f. Tento ne\u010dekan\u00fd zvrat vede mj. k zamy\u0161len\u00ed, do jak\u00e9 m\u00edry byli na v\u00e1lku roku 1809 skute\u010dn\u011b p\u0159ipraveni.
\n
V\u00e1lka roku 1809 je st\u0159etnut\u00edm dvou velmoc\u00ed, p\u0159irozen\u00fdm v\u00fdsledkem re\u00e1ln\u00e9 politiky v situaci francouzsk\u00e9ho anga\u017em\u00e1 ve \u0160pan\u011blsku a faktick\u00fdm d\u016fsledkem pre\u0161pursk\u00e9ho m\u00edru z roku 1805, jeho\u017e tvrdost, zaslou\u017een\u00e1 \u010di nikoli, Rakousk\u00e9 c\u00edsa\u0159stv\u00ed, a obecn\u011b \u017e\u00e1dn\u00e1 zem\u011b, je\u017e se cht\u011bla pova\u017eovat za velmoc, nemohlo dlouhodob\u011b p\u0159ijmout. Je obt\u00ed\u017en\u00e9 zde hledat skute\u010dn\u00e9ho agresora a jeho ob\u011b\u0165, by\u0165 prvn\u00ed krok u\u010dinilo Rakousko; Francie byla na v\u00e1lku velmi dob\u0159e p\u0159ipravena.<\/p>\n<\/div>\n<\/div>\n
\n
\u0160lo sice jen o p\u0159\u00edm\u011b\u0159\u00ed, m\u00edr m\u011bl b\u00fdt podeps\u00e1n a\u017e v Sch\u00f6nbrunnu u V\u00eddn\u011b, pro ty, kte\u0159\u00ed t\u00e1hli z boji\u0161t\u011b u Wagramu k roklin\u00e1m a \u00fadol\u00edm Dyje, to znamenalo konec boj\u016f, zastaven\u00ed palby, odpo\u010dinek, nad\u011bji na v\u0161echny radosti \u017eivota vojensk\u00e9ho a mo\u017en\u00e1 i na n\u00e1vrat dom\u016f.
\n
Snad pr\u00e1v\u011b p\u0159\u00edm\u011b\u0159\u00ed, m\u00edr a nad\u011bje s n\u00edm spojen\u00e9 zp\u016fsobily, \u017ee se vzpom\u00ednek na znojemskou bitvu dochovalo pom\u011brn\u011b dost. Jist\u011b jich bude mnohem v\u00edce, ne\u017e se poda\u0159ilo shrom\u00e1\u017edit, p\u0159esto se domn\u00edv\u00e1me, \u017ee jde o v\u00fdb\u011br jak reprezentativn\u00ed, tak i pestr\u00fd. Jsou v n\u011bm obsa\u017eeny vzpom\u00ednky \u010di dopisy a hl\u00e1\u0161en\u00ed v\u0161ech hlavn\u00edch sborov\u00fdch velitel\u00e9, kte\u0159\u00ed se znojemsk\u00e9 operace z\u00fa\u010dastnily, tedy mar\u0161\u00e1l\u016f Mass\u00e9ny i Davouta, gener\u00e1la Marmonta (jen\u017e dostal pr\u00e1v\u011b u Znojma mar\u0161\u00e1lskou h\u016fl. Jejich operace shrnuje do jednoho celku obs\u00e1hl\u00e1 vzpom\u00ednka tehdej\u0161\u00edho plukovn\u00edka Peleta (z Mass\u00e9nova \u0161t\u00e1bu), kter\u00e1 je o to cenn\u011bj\u0161\u00ed, \u017ee nab\u00fdv\u00e1 charakter syntetick\u00e9 studie p\u0159\u00edm\u00e9ho \u00fa\u010dastn\u00edka. Davoutova hl\u00e1\u0161en\u00ed pak dopl\u0148uje n\u011bkolik z dopis\u016f gener\u00e1la Grouchyho, jen\u017e tehdy velel Davoutovi pod\u0159\u00edzen\u00e9mu jezdectvu; tyto listy zaj\u00edmav\u00fdm zp\u016fsobem roz\u0161i\u0159uj\u00ed v\u00e1le\u010dn\u00e9 d\u011bn\u00ed na ji\u017en\u00ed Morav\u011b o ud\u00e1losti v prostoru Mikulova.
\n
Pohled velitel\u016f je jednou str\u00e1nkou v\u011bci. Druhou p\u0159edstavuj\u00ed vzpom\u00ednky vy\u0161\u0161\u00edch \u010di ni\u017e\u0161\u00edch d\u016fstojn\u00edk\u016f \u0161t\u00e1b\u016f, bojov\u00fdch \u00fatvar\u016f \u010di arm\u00e1dn\u00edch slu\u017eeb: jejich vzpom\u00ednky jsou prost\u0161\u00ed, bezprost\u0159edn\u011bj\u0161\u00ed a nechyb\u00ed jim smysl pro detaily,v nich\u017e zachytili nejen boje, ale i \u00fatrapy v\u00e1lky, osud civiln\u00edho obyvatelstva, jeho n\u00e1lady, topografick\u00e9 a n\u011bkdy i folkloristick\u00e9 st\u0159\u00edpky. Z t\u011bchto v\u011bt\u0161inou drobn\u011bj\u0161\u00edch \u00faryvk\u016f se poda\u0159ilo shrom\u00e1\u017edit pestrou skupinu zahrnuj\u00edc\u00ed Mass\u00e9nova \u0161t\u00e1bn\u00edho d\u016fstojn\u00edka Marbota, Berthierova \u0161t\u00e1bn\u00edho d\u016fstojn\u00edka (a proslul\u00e9ho mal\u00ed\u0159e) Lejeuna, Napoleonova \u201emu\u017ee pro v\u0161echno“ Savaryho, vrchn\u00edho arm\u00e1dn\u00edho l\u00e9k\u00e1rn\u00edka Cadeta de Gassicourt nebo \u0159adov\u00e9ho d\u016fstojn\u00edka (a jinak synovce c\u00edsa\u0159ovny Josef\u00edny, kter\u00e1 se zanedlouho m\u011bla dozv\u011bd\u011bt o tom, \u017ee jej\u00ed cho\u0165 po\u017eaduje rozvod) Tachera de la Pagerie. Tento v\u00fdbor uzav\u00edr\u00e1 rozmarn\u011b zlomysln\u00e1 vzpom\u00ednka ironick\u00e9ho d\u016fstojn\u00edka Elz\u00e9ara Blazeho. Spolu se stroh\u00fdm Napoleonov\u00fdm dopisem c\u00edsa\u0159ovn\u011b Josef\u00edn\u011b, jedn\u00edm z posledn\u00edch, kter\u00e9 od n\u011bho dostala, d\u00e1v\u00e1 tu\u0161it, \u017ee doba v\u00e1lky p\u0159inesla i \u010das velk\u00fdch zm\u011bn…<\/p>\n<\/div>\n<\/div>\n
\n
St\u0159etnut\u00ed se siln\u00fdmi vojsky vytvo\u0159en\u00fdmi francouzskou revoluc\u00ed donutilo i evropsk\u00e9 monarchie hledat nov\u00e9 cesty ke zv\u00fd\u0161en\u00ed po\u010detn\u00ed s\u00edly sv\u00fdch arm\u00e1d. Dosavadn\u00ed konskrip\u010dn\u00ed syst\u00e9m k tomu nesta\u010dil. Jednak byl p\u0159\u00edli\u0161 n\u00e1kladn\u00fd, jednak p\u0159edpokl\u00e1dal dlouholet\u00fd v\u00fdcvik, jen\u017e m\u011bl z n\u00e1sil\u00edm odveden\u00e9ho voj\u00e1ka ud\u011blat spolehlivou sou\u010d\u00e1st vojensk\u00e9ho mechanismu. Po\u010dalo se proto uva\u017eovat o syst\u00e9mu, kter\u00fd by si nevy\u017e\u00e1dal velk\u00e9 v\u00fdlohy v m\u00edru, ale za v\u00e1lky by umo\u017enil rychl\u00e9 zv\u011bt\u0161en\u00ed po\u010detn\u00edch stav\u016f arm\u00e1dy.<\/span><\/p>\n<\/div>\n
1.\u00a0\u00a0\u00a0 \u00davod,
2.\u00a0\u00a0\u00a0 \u00dastup Raku\u0161an\u016f od Wagramu ke Znojmu,
3.\u00a0\u00a0\u00a0 Role sboru poln\u00edho podmar\u0161\u00e1la Rosenberga,
4.\u00a0\u00a0\u00a0 P\u0159ed bitvou,
5.\u00a0\u00a0\u00a0 Prvn\u00ed den bitvy, 10. \u010dervenec 1809,
6.\u00a0\u00a0\u00a0 Noc z 10. na 11. \u010dervence,
7.\u00a0\u00a0\u00a0 Druh\u00fd den bitvy, 11. \u010dervenec 1809,
8.\u00a0\u00a0\u00a0 P\u0159\u00edm\u011b\u0159\u00ed,
Seznam pou\u017eit\u00e9 literatury.
P\u016fvodn\u00ed text dopl\u0148uj\u00ed t\u0159i p\u0159\u00edlohy:
I. obs\u00e1hlej\u0161\u00ed dodatky ke konkr\u00e9tn\u00edm pas\u00e1\u017e\u00edm, na n\u011b\u017e odkazuje pozn\u00e1mka pod \u010darou,
II. bitevn\u00ed sestava francouzsk\u00e9 arm\u00e1dy – op\u0159en\u00e1 o stav p\u0159ed bitvou u Wagramu, (rakouskou bitevn\u00ed sestavu najde \u010dten\u00e1\u0159 v r\u00e1mci textu Bitva u Znojma ve vybran\u00fdch monografi\u00edch k d\u011bjin\u00e1m c.k. pluk\u016f),
III. popis organizace jednotek p\u011bchoty a jezdectva francouzsk\u00e9 arm\u00e1dy<\/p>\n<\/div>\n<\/div>\n
Nahl\u00e9dn\u011bme tedy jejich prost\u0159ednictv\u00edm na bitvu u Znojma. P\u0159esto\u017ee jejich \u0159\u00e1dky jsou v\u00edce \u010di m\u00e9n\u011b protk\u00e1ny nitkou ofici\u00e1ln\u00ed prorakousk\u00e9 tenden\u010dnosti, p\u0159in\u00e1\u0161ej\u00ed n\u011bkolik zcela konkr\u00e9tn\u00edch detail\u016f dopl\u0148uj\u00edc\u00edch Wisnarovu studii i plastickou sondu do \u017eivota jednotliv\u00fdch voj\u00e1k\u016f.<\/span>
Vybran\u00e9 pas\u00e1\u017ee nep\u0159edstavuj\u00ed kompletn\u00ed v\u00fd\u010det a byly se\u0159azeny podle \u010dasov\u00e9 posloupnosti zapojen\u00ed jednotliv\u00fdch \u00fatvar\u016f do znojemsk\u00e9 bitvy.<\/span><\/p>\n<\/div>\n<\/div>\n
\u010cern\u00fd sbor se po boku rakousk\u00fdch jednotek b\u011bhem on\u011bch 10 t\u00fddn\u016f n\u011bkolikr\u00e1t st\u0159etl se sask\u00fdmi, vestf\u00e1lsk\u00fdmi, francouzsk\u00fdmi a bavorsk\u00fdmi voj\u00e1ky. Znojemsk\u00e9 p\u0159\u00edm\u011b\u0159\u00ed znamenalo pro v\u00e9vodu velmi nep\u0159\u00edjemnou skute\u010dnost – ztratil rakouskou podporu. Povst\u00e1n\u00ed obyvatel n\u011bmeck\u00fdch st\u00e1t\u016f proti Napoleonovi a jeho n\u011bmeck\u00fdm spojenc\u016fm, o jeho\u017e vyvol\u00e1n\u00ed se m\u011bl v\u00e9voda pokusit, nyn\u00ed p\u0159edstavitele habsbursk\u00e9 zahrani\u010dn\u00ed politiky u\u017e nezaj\u00edmalo. Proto v posledn\u00edm rozkazu, kter\u00fd u Cvikova obdr\u017eel od nad\u0159\u00edzen\u00e9ho rakousk\u00e9ho gener\u00e1la, st\u00e1lo, \u017ee m\u00e1 ukon\u010dit ve\u0161ker\u00e9 bojov\u00e9 aktivity a vr\u00e1tit se zp\u011bt do \u010cech. Do 27. \u010dervence m\u011bl b\u00fdt jeho sbor ze Saska pry\u010d…<\/p>\n<\/div>\n<\/div>\n
\n
To si mohli \u0159\u00edct Pol\u00e1ci ji\u017e v listopadu 1806 , kdy se ve Velkopolsku za\u010daly formovat prvn\u00ed n\u00e1rodn\u00ed jednotky, p\u0159esto\u017ee je\u0161t\u011b n\u011bjak\u00fd polsk\u00fd st\u00e1tn\u00ed \u00fatvar neexistoval. Po\u010d\u00e1tkem prosince se k p\u0159\u00edkladu Velkopolska p\u0159idalo tak\u00e9 Mazovsko a v lednu tak\u00e9 hlavn\u00ed m\u011bsto Var\u0161ava. Arm\u00e1da se m\u011bla skl\u00e1dat ze t\u0159\u00ed legi\u00ed, pozd\u011bji p\u0159em\u011bn\u011bn\u00e9 v divize, nazvan\u00e9 podle m\u00edsta jejich formov\u00e1n\u00ed: Pozna\u0148sk\u00e1, Kaliszsk\u00e1 a Var\u0161avsk\u00e1.<\/p>\n<\/div>\n<\/div>\n