{"id":8681,"date":"2015-02-25T10:07:45","date_gmt":"2015-02-25T09:07:45","guid":{"rendered":"http:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/?p=8681"},"modified":"2024-11-27T15:33:02","modified_gmt":"2024-11-27T13:33:02","slug":"conradova-povidka-duel","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/conradova-povidka-duel\/","title":{"rendered":"Conradova pov\u00eddka \u201eDuel\u201c: chcete ji \u010desky?"},"content":{"rendered":"

Z blogu Napoleon a knihy Ji\u0159\u00edho Kova\u0159\u00edka<\/a><\/p>\n

Pov\u00eddka Josepha Conrada The Duel<\/b>, podle n\u00ed\u017e nato\u010dil Ridley Scott slavn\u00fd film The Duellists<\/b>, <\/b>nikdy nebyla p\u0159elo\u017eena do \u010de\u0161tiny<\/i>. Michal \u0160\u0165ov\u00ed\u010dek, p\u0159ekladatel a autor VEND\u00c9ESK\u00ddCH V\u00c1LEK, ji te\u010f p\u0159elo\u017eil, jen\u017ee vzhledem k mal\u00e9mu rozsahu d\u00edla m\u00e1 probl\u00e9my s nakladatelem a uva\u017euje o samizdatu.\u00a0 To ov\u0161em z\u00e1vis\u00ed na v\u00e1s a va\u0161em z\u00e1jmu. Proto, pros\u00edm, v\u011bnujte pozornost n\u00e1sleduj\u00edc\u00edmu Michalovu textu a jeho obsahu; pak se v klidu za\u010dt\u011bte do liter\u00e1rn\u00ed uk\u00e1zky.<\/i><\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Pov\u00eddku Josepha Conrada The Duel<\/strong>, podle n\u00ed\u017e byl nato\u010den n\u00e1m dob\u0159e zn\u00e1m\u00fd film Soupe\u0159i<\/strong>, jsem ned\u00e1vno za\u010dal \u010d\u00edst a sou\u010dasn\u011b si rovnou p\u0159ekl\u00e1dat zpo\u010d\u00e1tku jen pro sebe, pro vlastn\u00ed pot\u011b\u0161en\u00ed.\u00a0 Samotn\u00e1 pov\u00eddka (podstatn\u011b odli\u0161n\u00e1 od filmu) se mi l\u00edbila natolik, \u017ee jsem se nakonec p\u0159ece jen odhodlal nab\u00eddnout sv\u016fj p\u0159eklad ve\u0159ejnosti.<\/p>\n

S hypotetick\u00fdm vyd\u00e1n\u00edm se to m\u00e1 n\u00e1sledovn\u011b:<\/p>\n

1. samostatn\u011b to kni\u017en\u011b nikdo nevyd\u00e1 – pro obchod by to pr\u00fd bylo zcela nerentabiln\u00ed;<\/p>\n

\u00a0\u00a0\u00a0 2. Elka-Press by byl p\u0159edb\u011b\u017en\u011b ochoten vydat Souboj jako sou\u010d\u00e1st men\u0161\u00edho v\u00fdboru Conradov\u00fdch pov\u00eddek, o \u010dem\u017e pr\u00fd za\u010dne konkr\u00e9tn\u011bji uva\u017eovat v dubnu;<\/p>\n

\u00a0\u00a0 3. nab\u00edz\u00ed se podstatn\u011b rychlej\u0161\u00ed alternativa vydat Souboj s\u00f3lo malon\u00e1kladem v samizdatu, kter\u00fd by ov\u0161em ne\u0161el do regul\u00e9rn\u00edho prodeje, n\u00fdbr\u017e by byl ur\u010den v\u00fdhradn\u011b p\u0159edem p\u0159ihl\u00e1\u0161en\u00fdm z\u00e1jemc\u016fm za n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch z\u00e1kladn\u00edch podm\u00ednek:<\/p>\n

\u00a0\u00a0 -form\u00e1t A5 paperback 83 stran s 16 p\u016fvodn\u00edmi \u010db ilustracemi W. R. Flinta z r. 1908 (viz uk\u00e1zka)<\/p>\n

-minimum by bylo 30 kus\u016f<\/p>\n

-cena by se odv\u00edjela od po\u010dtu v\u00fdtisk\u016f: p\u0159i 30-50 kusech by nep\u0159es\u00e1hla 160 K\u010d v\u010detn\u011b po\u0161tovn\u00e9ho.<\/p>\n

Bude z\u00e1le\u017eet v\u00fdhradn\u011b na z\u00e1jmu, proto se souhlasem J. Kova\u0159\u00edka navrhuji, a\u0165 ten<\/strong>, kdo by m\u011bl o tento samizdat v\u00e1\u017en\u00fd z\u00e1jem (pokud by n\u011bkdo n\u00e1hodou cht\u011bl o 1-2 ks v\u00edc, uve\u010fte to pros\u00edm extra) po\u0161le stru\u010dn\u00fd mail na adresu<\/strong><\/p>\n

\u00a0\u00a0 michalstovicek(at)tiscali.cz<\/a><\/strong>
\n\u00a0\u00a0 Do p\u0159edm\u011btu mailu napi\u0161te, pros\u00edm, SOUBOJ <\/strong><\/p>\n

Po sedmi a\u017e deseti dnech bych to se\u010detl a v\u00fdsledek bych zde ozn\u00e1mil. Bu\u010f bych samizdat dot\u00e1hl do konce (snad je\u0161t\u011b v b\u0159eznu?), nebo budu p\u0159eklad (bez ilustrac\u00ed) v dubnu nab\u00edzet Elka-Pressu s v\u00fdsledkem dop\u0159edu nezn\u00e1m\u00fdm.<\/p>\n

Michal \u0160\u0165ov\u00ed\u010dek<\/p>\n

SOUBOJ<\/strong><\/p>\n

Vojensk\u00e1 pov\u00eddka<\/strong><\/p>\n

Napoleon I., jeho\u017e \u017eivotn\u00ed dr\u00e1ha byla soubojem s celou Evropou, nesn\u00e1\u0161el, kdy\u017e se v souboji bili jeho d\u016fstojn\u00edci. Velik\u00fd c\u00edsa\u0159 a v\u00e1le\u010dn\u00edk nebyl \u017e\u00e1dn\u00fd rv\u00e1\u010d a tradice respektoval toliko nepatrn\u011b.<\/p>\n

Celou epopej\u00ed napoleonsk\u00fdch v\u00e1lek se p\u0159esto vinul p\u0159\u00edb\u011bh souboje, kter\u00fd se v c\u00edsa\u0159ov\u011b arm\u00e1d\u011b stal legendou. Dva d\u016fstojn\u00edci uprost\u0159ed mnohalet\u00e9ho v\u0161eobecn\u00e9ho zab\u00edjen\u00ed a k \u00fadivu sv\u00fdch druh\u016f \u0159e\u0161ili sv\u016fj soukrom\u00fd spor, jako se dva \u0161\u00edlen\u00ed kum\u0161t\u00fd\u0159i sna\u017e\u00ed usilovn\u011b p\u0159il\u00e9vat vodu do \u0159eky nebo nosit d\u0159\u00edv\u00ed do lesa. \u0160lo o dva d\u016fstojn\u00edky jezdectva a jejich spojen\u00ed se vzn\u011btliv\u00fdm a vrto\u0161iv\u00fdm zv\u00ed\u0159etem, nos\u00edc\u00edm mu\u017ee do boje, je zde velmi p\u0159\u00edpadn\u00e9. Hrdiny t\u00e9to legendy si lze t\u011b\u017eko p\u0159edstavit nap\u0159\u00edklad jako d\u016fstojn\u00edky \u0159adov\u00e9 p\u011bchoty, jejich\u017e rozmary by krotily usilovn\u00e9 pochody a jejich\u017e chrabrost by byla nutn\u011b p\u0159\u00edzemn\u011bj\u0161\u00ed. Podobn\u00e9 dobrodru\u017estv\u00ed by nemohli pro\u017e\u00edt ani d\u011blost\u0159elci nebo \u017eenist\u00e9, kte\u0159\u00ed si p\u0159isp\u011bn\u00edm matematiky zachov\u00e1vaj\u00ed chladnou hlavu.<\/p>\n

Doty\u010dn\u00ed d\u016fstojn\u00edci se jmenovali d’Hubert a Feraud. Oba byli poru\u010d\u00edky husar\u016f, ka\u017ed\u00fd v\u0161ak slou\u017eil u jin\u00e9ho pluku. Feraud byl \u0159adov\u00fdm d\u016fstojn\u00edkem, kde\u017eto d’Hubert m\u011bl to \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee byl p\u0159id\u011blen vel\u00edc\u00edmu gener\u00e1lovi divize jako ordonan\u010dn\u00ed d\u016fstojn\u00edk.<\/p>\n

P\u0159\u00edb\u011bh se za\u010dal odv\u00edjet ve \u0160trasburku, kde si oba poru\u010d\u00edci ve velk\u00e9 a poklidn\u011b \u017eij\u00edc\u00ed pos\u00e1dce vychutn\u00e1vali kr\u00e1tk\u00e9 obdob\u00ed m\u00edru. Navzdory sv\u00e9 bojovn\u00e9 povaze si je u\u017e\u00edvali s gustem, ov\u0161em jen proto, \u017ee za takov\u00e9ho m\u00edru se brous\u00ed \u0161avle a \u010dist\u00ed pu\u0161ky, \u017ee takov\u00fd m\u00edr je voj\u00e1kovu srdci drah\u00fd, nebo\u0165 nesni\u017euje vojenskou presti\u017e a nikdo nev\u011b\u0159\u00ed v jeho st\u00e1lost ani dlouh\u00e9 trv\u00e1n\u00ed.<\/p>\n

Za t\u011bchto d\u011bjinn\u00fdch okolnost\u00ed, p\u0159ej\u00edc\u00edch zaslou\u017een\u00e9mu odpo\u010dinku, kr\u00e1\u010del jednoho p\u011bkn\u00e9ho odpoledne poru\u010d\u00edk d’Hubert poklidnou p\u0159edm\u011bstskou ulic\u00ed. M\u00ed\u0159il ke kvart\u00fdru poru\u010d\u00edka Ferauda, kter\u00fd byl ubytov\u00e1n u jist\u00e9 star\u00e9 panny v dom\u011b se zahradou.<\/p>\n

Na zaklep\u00e1n\u00ed hbit\u011b otev\u0159ela mlad\u00e1 slu\u017eka v alsask\u00e9m kroji. P\u0159i pohledu na ztepil\u00e9ho d\u016fstojn\u00edka stydliv\u011b sklopila o\u010di, co\u017e spolu s jej\u00ed sv\u011b\u017e\u00ed plet\u00ed p\u0159im\u011blo poru\u010d\u00edka, kter\u00fd m\u011bl cit pro esteti\u010dno, aby se zatv\u00e1\u0159il m\u00e9n\u011b p\u0159\u00edsn\u011b. Sou\u010dasn\u011b si v\u0161iml, \u017ee d\u011bv\u010de m\u00e1 p\u0159es ruku p\u0159ehozeny modr\u00e9 husarsk\u00e9 kalhoty s \u010derven\u00fdmi lampasy.<\/p>\n

\u201eJe poru\u010d\u00edk Feraud doma?\u201c zeptal se p\u0159\u00edv\u011btiv\u011b.<\/p>\n

\u201eAch, ne, pane! Ode\u0161el r\u00e1no v \u0161est.\u201c<\/p>\n

Roztomil\u00e1 slu\u017eti\u010dka se vz\u00e1p\u011bt\u00ed pokusila p\u0159ibouchnout dve\u0159e.<\/p>\n

D’Hubert j\u00ed v pokusu \u0161etrn\u011b le\u010d rozhodn\u011b zabr\u00e1nil, vkro\u010dil do p\u0159eds\u00edn\u011b a zazvonil ostruhami.<\/p>\n

\u201eAle no tak, drahou\u0161ku! Nechcete mi namluvit, \u017ee se tu od \u0161esti hodin r\u00e1no neuk\u00e1zal?\u201c<\/p>\n

Po t\u011bchto slovech otev\u0159el bez okolk\u016f dve\u0159e do pokoje tak \u00fatuln\u00e9ho a \u010dist\u00e9ho, \u017ee pouze podle p\u00e1ru vysok\u00fdch bot, uniformy a jin\u00fdch vojensk\u00fdch propriet poznal, \u017ee je to skute\u010dn\u011b pokoj poru\u010d\u00edka Ferauda. Sou\u010dasn\u011b se p\u0159esv\u011bd\u010dil, \u017ee Feraud skute\u010dn\u011b nen\u00ed doma. Pravdomluvn\u00e1 d\u00edvka vstoupila za n\u00edm a up\u0159ela na n\u011bho up\u0159\u00edmn\u00e9 o\u010di.<\/p>\n

\u201eHm,\u201c broukl d’Hubert. Byl siln\u011b zklam\u00e1n, nebo\u0165 p\u0159edt\u00edm ji\u017e pro\u0161el a prohl\u00e9dl v\u0161echny kouty, kde by se za kr\u00e1sn\u00e9ho odpoledne mohl vyskytovat husarsk\u00fd poru\u010d\u00edk. \u201eTak\u017ee ode\u0161el? Nev\u00edte n\u00e1hodou, krasavice, kam mohl v \u0161est hodin r\u00e1no j\u00edt?\u201c<\/p>\n

\u201eNe,\u201c odpov\u011bd\u011bla bez zav\u00e1h\u00e1n\u00ed. \u201eV\u010dera v noci se vr\u00e1til pozd\u011b, svalil se na postel a hned za\u010dal chr\u00e1pat. Kdy\u017e jsem v p\u011bt hodin vst\u00e1vala, sly\u0161ela jsem ho. Pak se s\u00e1m obl\u00e9kl, vzal si svou nejstar\u0161\u00ed uniformu a ode\u0161el. Asi v n\u011bjak\u00e9 slu\u017eebn\u00ed z\u00e1le\u017eitosti.\u201c<\/p>\n

\u201eSlu\u017eebn\u00ed? Ale kde\u017ee!\u201c zvolal d’Hubert. \u201eV\u011bzte, and\u00edlku, \u017ee ode\u0161el tak brzy r\u00e1no na souboj s civilistou.\u201c<\/p>\n

P\u0159i t\u00e9 zpr\u00e1v\u011b ani nemrkla, dlouh\u00e9 \u010dern\u00e9 \u0159asy se nepohnuly. Jedn\u00e1n\u00ed poru\u010d\u00edka Ferauda se podle n\u00ed zjevn\u011b vymykalo jak\u00e9koli kritice. V o\u010d\u00edch se j\u00ed pouze na okam\u017eik objevilo p\u0159ekvapen\u00ed a poru\u010d\u00edk d’Hubert z jej\u00edho klidu usoudil, \u017ee od r\u00e1na ji\u017e musela Ferauda vid\u011bt. Rozhl\u00e9dl se po pokoji.<\/p>\n

\u201eNo tak!\u201c nal\u00e9hal s famili\u00e9rn\u00ed d\u016fv\u011brnost\u00ed. \u201eT\u0159eba je te\u010f n\u011bkde tady v dom\u011b?\u201c<\/p>\n

Pot\u0159\u00e1sla hlavou.<\/p>\n

\u201eT\u00edm h\u016f\u0159 pro n\u011bj,\u201c pokra\u010doval d’Hubert n\u00e1hle starostliv\u011b. \u201eAle r\u00e1no sem p\u0159i\u0161el?\u201c<\/p>\n

D\u011bv\u010de tentokr\u00e1t lehce p\u0159ik\u00fdvlo.<\/p>\n

\u201eTak\u017ee tu byl!\u201c zvolal d’Hubert. \u201eA zase ode\u0161el? Kam a pro\u010d? Copak nemohl z\u016fstat klidn\u011b sed\u011bt doma? To je bl\u00e1zen! Moje mil\u00e1…\u201c<\/p>\n

Vrozen\u00e1 vl\u00eddnost a vyvinut\u00fd smysl pro kamar\u00e1dskou soudr\u017enost zbyst\u0159ily poru\u010d\u00edkovy pozorovac\u00ed schopnosti. P\u0159e\u0161el ku sladce vemlouvav\u00e9mu t\u00f3nu a s pohledem up\u0159en\u00fdm na husarsk\u00e9 kalhoty v d\u00edv\u010din\u011b ruce se jal apelovat na z\u00e1jem, kter\u00fd d\u011bv\u010de mohlo m\u00edt na Feraudov\u011b blahu a spokojenosti. Nal\u00e9hal a p\u0159emlouval slovy i hezk\u00fdma laskav\u00fdma o\u010dima, a\u017e doc\u00edlil k\u00fd\u017een\u00e9ho v\u00fdsledku. Jeho snaha setkat se okam\u017eit\u011b s poru\u010d\u00edkem Feraudem v jeho vlastn\u00edm z\u00e1jmu vyhl\u00ed\u017eela tak up\u0159\u00edmn\u011b, \u017ee slu\u017eti\u010dka posl\u00e9ze promluvila. Bohu\u017eel mohla \u0159\u00edci jen m\u00e1lo. Poru\u010d\u00edk Feraud se vr\u00e1til dom\u016f n\u011bco p\u0159ed des\u00e1tou, \u0161el rovnou do sv\u00e9ho pokoje, op\u011bt se svalil na postel a op\u011bt usnul. Sly\u0161ela jej chr\u00e1pat je\u0161t\u011b hlasit\u011bji ne\u017e r\u00e1no, a\u017e do pozdn\u00edho odpoledne. Pak vstal, vzal si tentokr\u00e1t svou nejlep\u0161\u00ed uniformu a ode\u0161el. V\u00edc nev\u011bd\u011bla.<\/p>\n

Zvedla o\u010di a d’Hubert se do nich ned\u016fv\u011b\u0159iv\u011b zad\u00edval.<\/p>\n

\u201eTo je k nev\u00ed\u0159e. Produc\u00edrovat se po m\u011bst\u011b ve sv\u00e9 nejlep\u0161\u00ed uniform\u011b! V\u00edte-li pak, mil\u00e9 d\u00edt\u011b, \u017ee r\u00e1no toho civila skrz naskrz prop\u00edchl, jako kdy\u017e nabodnete kr\u00e1l\u00edka na ro\u017ee\u0148?\u201c<\/p>\n

Hezk\u00e1 d\u00edvka vyslechla \u00fad\u011bsnou zpr\u00e1vu bez zjevn\u00e9ho pohnut\u00ed. Pouze zamy\u0161len\u011b stiskla rty.<\/p>\n

\u201eNe\u0161el se produc\u00edrovat po m\u011bst\u011b,\u201c poznamenala ti\u0161e. \u201eTo v\u016fbec ne.\u201c<\/p>\n

\u201eRodina toho civila spustila p\u0159\u00ed\u0161ern\u00fd povyk,\u201c pokra\u010doval poru\u010d\u00edk d’Hubert, p\u0159em\u00fd\u0161leje nahlas. \u201eA gener\u00e1l zu\u0159\u00ed. Jde o jednu z nejp\u0159edn\u011bj\u0161\u00edch rodin ve m\u011bst\u011b. Feraud m\u011bl po tom v\u0161em alespo\u0148 z\u016fstat doma.\u201c<\/p>\n

\u201eCo s n\u00edm gener\u00e1l ud\u011bl\u00e1?\u201c ot\u00e1zala se slu\u017eka s \u00fazkost\u00ed v hlase.<\/p>\n

\u201eHlavu mu ur\u010dit\u011b neutrhne, to ne,\u201c zabru\u010del d’Hubert. \u201eAle zachoval se nep\u0159\u00edstojn\u011b a takov\u00fdm furiantsv\u00edm si koleduje o spoustu probl\u00e9m\u016f.\u201c<\/p>\n

\u201eAle on se ne\u0161el produc\u00edrovat do m\u011bsta,\u201c opakovalo d\u011bv\u010de nesm\u011ble.<\/p>\n

\u201eNo ano! Kdy\u017e te\u010f na to mysl\u00edm, nikde jsem ho nevid\u011bl. Kam se jen za\u0161il?\u201c<\/p>\n

\u201e\u0160el na n\u00e1v\u0161t\u011bvu,\u201c prohodilo d\u011bv\u010de po kr\u00e1tk\u00e9 odmlce.<\/p>\n

Poru\u010d\u00edk d’Hubert sebou trhl.<\/p>\n

\u201eNa n\u00e1v\u0161t\u011bvu! Mysl\u00edte k n\u011bjak\u00e9 \u017een\u011b? Takov\u00e1 drzost! A jak tohle v\u00edte, drahou\u0161ku?\u201c<\/p>\n

Kr\u00e1ska se ani nesna\u017eila skr\u00fdt \u017eensk\u00fd despekt k mu\u017esk\u00e9 nedovtipnosti a p\u0159ipomn\u011bla mu, \u017ee poru\u010d\u00edk Feraud si p\u0159ece p\u0159ed odchodem obl\u00e9kl svou nejlep\u0161\u00ed uniformu. Podr\u00e1\u017ed\u011bn\u011b dodala, \u017ee si tak\u00e9 vzal nejnov\u011bj\u0161\u00ed dolman, a n\u00e1hle se odvr\u00e1tila, jako by j\u00ed rozhovor ji\u017e \u0161el na nervy.<\/p>\n

Poru\u010d\u00edk d’Hubert o spr\u00e1vnosti jej\u00ed dedukce nepolemizoval, ale nev\u011bd\u011bl, k \u010demu by mu byla v jeho slu\u017eebn\u00edm posl\u00e1n\u00ed dobr\u00e1. P\u00e1tral toti\u017e po poru\u010d\u00edku Feraudovi slu\u017eebn\u011b. Oba mlad\u00ed d\u016fstojn\u00edci se znali toliko vzd\u00e1len\u011b a d’Hubert si neum\u011bl p\u0159edstavit, jakou \u017eenu by mohl odpoledne j\u00edt nav\u0161t\u00edvit chlap\u00edk, kter\u00fd r\u00e1no probodl \u010dlov\u011bka. Zamy\u0161len\u011b si hryzal prst v rukavici.<\/p>\n

\u201eNa n\u00e1v\u0161t\u011bvu!\u201c zvolal. \u201eLeda ke v\u0161em \u010dert\u016fm!\u201c<\/p>\n

D\u00edvka, oto\u010den\u00e1 k n\u011bmu z\u00e1dy a p\u0159ehazuj\u00edc\u00ed slo\u017een\u00e9 kalhoty p\u0159es \u017eidli, se posupn\u011b uchichtla.<\/p>\n

\u201eAle kde\u017ee! K pan\u00ed de Lionne.\u201c<\/p>\n

Poru\u010d\u00edk d’Hubert ti\u0161e hv\u00edzdl. Pani de Lionne byla man\u017eelkou not\u00e1bla – vysok\u00e9ho \u00fa\u0159edn\u00edka, vedla v\u0161eobecn\u011b zn\u00e1m\u00fd sal\u00f3n a sna\u017eila se, aby byla pokl\u00e1d\u00e1na za citlivou a elegantn\u00ed. Man\u017eel byl star\u00fd a civilista, spole\u010dnost v salonu ov\u0161em byla mlad\u00e1 a hlavn\u011b vojensk\u00e1. Poru\u010d\u00edk d’Hubert si hv\u00edzdl ne proto, \u017ee by mu bylo nep\u0159\u00edjemn\u00e9 pron\u00e1sledovat poru\u010d\u00edka Ferauda a\u017e do tohoto sal\u00f3nu, n\u00fdbr\u017e proto, \u017ee p\u0159ijel do \u0160trasburku teprve ned\u00e1vno a je\u0161t\u011b nestihl b\u00fdt pan\u00ed de Lionne p\u0159edstaven. Co tam ten rv\u00e1\u010d Feraud d\u011bl\u00e1? ptal se s\u00e1m sebe. To p\u0159ece nen\u00ed \u010dlov\u011bk, kter\u00fd by…<\/p>\n

\u201eJste si jist\u00e1 t\u00edm, co \u0159\u00edk\u00e1te?\u201c zeptal se d\u00edvky.<\/p>\n

Byla si naprosto jist\u00e1. Ani se neoto\u010dila, jen mu vysv\u011btlila, \u017ee ko\u010d\u00ed ze sousedstv\u00ed zn\u00e1 spr\u00e1vce domu pan\u00ed de Lionne. Zpr\u00e1vu m\u00e1 od n\u011bho a je si jist\u00e1, povzdechla si. A dodala, \u017ee poru\u010d\u00edk Feraud tam chod\u00ed t\u00e9m\u011b\u0159 ka\u017ed\u00e9 odpoledne.<\/p>\n

\u201e\u00c1, ale co!\u201c \u0159ekl d’Hubert s ironi\u00ed v hlase a pan\u00ed de Lionne u n\u011bho r\u00e1zem ztratila na v\u00e1\u017enosti. Nezd\u00e1lo se mu, \u017ee by poru\u010d\u00edk Feraud byl mu\u017eem hodn\u00fdm pozornosti d\u00e1my, kter\u00e1 si zakl\u00e1d\u00e1 na sv\u00e9 citlivosti a eleganci. Ov\u0161em u \u017een jeden nikdy nev\u00ed, v podstat\u011b jsou v\u0161echny sp\u00ed\u0161e praktick\u00e9 ne\u017e idealistky. Poru\u010d\u00edk d’Hubert se v\u0161ak t\u011bmito \u00favahami dlouho nezdr\u017eoval.<\/p>\n

\u201eHrome!\u201c zal\u00e1te\u0159il. \u201eGener\u00e1l tam tak\u00e9 n\u011bkdy chod\u00ed. Jestli tam toho chlap\u00edka na\u010dap\u00e1, jak d\u011bl\u00e1 zamilovan\u00e9 o\u010di na pan\u00ed domu, vypukne peklo! N\u00e1\u0161 gener\u00e1l um\u00ed b\u00fdt nep\u0159\u00edjemn\u00fd, to mi v\u011b\u0159te!\u201c<\/p>\n

\u201eTak tam rychle b\u011b\u017ete a nest\u016fjte tady, kdy\u017e u\u017e v\u00edte, kde je!\u201c vyk\u0159iklo d\u011bv\u010de a zrudlo a\u017e ke ko\u0159\u00ednk\u016fm vlas\u016f.
\n\u201eD\u00edky v\u00e1m, drahou\u0161ku! Nev\u00edm, co bych si bez v\u00e1s po\u010dal.\u201c<\/p>\n

Projevil d\u011bv\u010deti svou vd\u011b\u010dnost pon\u011bkud agresivn\u011b. Nap\u0159ed ho prudce odstr\u010dila, na\u010de\u017e znehybn\u011bla s takovou lhostejnost\u00ed, \u017ee poru\u010d\u00edk rad\u011bji odstoupil a ode\u0161el.<\/p>\n

Zvonil ostruhami a \u0161avl\u00ed a po vojensku vypnut\u00fd se nesl ulicemi. Ani v nejmen\u0161\u00edm si ned\u011blal hlavu z toho, \u017ee vyru\u0161\u00ed kamar\u00e1da v sal\u00f3nu, kde ho nikdo nezn\u00e1. Vstupenkou bude uniforma, sebejistoty mu dod\u00e1valo i postaven\u00ed gener\u00e1lova ordonan\u010dn\u00edho d\u016fstojn\u00edka. Nyn\u00ed, kdy\u017e v\u011bd\u011bl, kde Feraud je, nem\u011bl na vybranou – \u0161lo p\u0159ece o slu\u017eebn\u00ed z\u00e1le\u017eitost.<\/p>\n

D\u016fm pan\u00ed de Lionne byl v\u00fdstavn\u00fd a ok\u00e1zal\u00fd. Livrejovan\u00fd sluha otev\u0159el dve\u0159e do prostorn\u00e9ho salonu s navoskovan\u00fdmi parketami, na prahu n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edka zvu\u010dn\u011b ohl\u00e1sil a ustoupil stranou, aby poru\u010d\u00edk mohl vstoupit. Pan\u00ed domu toho dne p\u0159ij\u00edmala. D\u00e1my s velk\u00fdmi klobouky vydatn\u011b zdoben\u00fdmi pe\u0159\u00edm, upnut\u00e9 do b\u00edl\u00fdch \u0161at\u016f sahaj\u00edc\u00edch od podpa\u017ed\u00ed a\u017e ke \u0161pi\u010dk\u00e1m n\u00edzk\u00fdch hedv\u00e1bn\u00fdch st\u0159ev\u00ed\u010dk\u016f, vystavovaly na odiv obna\u017een\u00e1 hrdla a pa\u017ee a vyhl\u00ed\u017eely jako sv\u011b\u017e\u00ed v\u00edly. P\u00e1nov\u00e9, kte\u0159\u00ed s nimi konverzovali, byli naopak od hlavy k pat\u011b oble\u010deni do pestrobarevn\u00fdch uniforem s vysok\u00fdmi tuh\u00fdmi l\u00edmci sahaj\u00edc\u00edmi a\u017e k u\u0161\u00edm a \u0161irok\u00fdmi \u0161erpami kolem pasu. Poru\u010d\u00edk d’Hubert bez rozpak\u016f p\u0159e\u0161el m\u00edstnost\u00ed, hluboce se uklonil p\u0159ed jednou z v\u00edl, spo\u010d\u00edvaj\u00edc\u00ed na pohovce, a jal se omlouvat za sv\u016fj vp\u00e1d, omluviteln\u00fd pouze velmi nal\u00e9hav\u00fdm rozkazem, kter\u00fd mus\u00ed ihned p\u0159edat poru\u010d\u00edku Feraudovi. Vyslovil i p\u0159\u00e1n\u00ed vr\u00e1tit se co nevid\u011bt, ji\u017e n\u00e1le\u017eit\u00fdm zp\u016fsobem, a \u017e\u00e1dat o odpu\u0161t\u011bn\u00ed za to, \u017ee p\u0159eru\u0161il zaj\u00edmav\u00fd rozhovor.<\/p>\n

Nah\u00e1 pa\u017ee se k n\u011bmu vzt\u00e1hla s graci\u00e9zn\u00ed non\u0161alanc\u00ed je\u0161t\u011b d\u0159\u00edve, ne\u017e domluvil. Uctiv\u011b p\u0159itiskl nata\u017eenou ruku ke rt\u016fm a s\u00e1m pro sebe ji ohodnotil jako vyz\u00e1blou. Pan\u00ed de Lionne byla sv\u011btlovl\u00e1ska s p\u0159\u00edli\u0161 jemnou plet\u00ed a prot\u00e1hl\u00fdm obli\u010dejem.<\/p>\n

\u201eC’est \u00e7a – <\/em>To je ono,\u201c pronesla s \u00e9terick\u00fdm \u00fasm\u011bvem odhaluj\u00edc\u00edm \u0159adu dlouh\u00fdch zub\u016f. \u201eP\u0159ij\u010fte se mi omluvit dnes ve\u010der.\u201c<\/p>\n

\u201eNeopomenu tak u\u010dinit, madame<\/em>.\u201c<\/p>\n

Poru\u010d\u00edk Feraud, velkolep\u00fd ve sv\u00e9m nov\u00e9m dolmanu a dokonale nale\u0161t\u011bn\u00fdch slu\u017eebn\u00edch bot\u00e1ch, sed\u011bl na \u017eidli, s jednou nohou polo\u017eenou na pohovce, jednu ruku polo\u017eenou na stehn\u011b a druhou si kroutil kn\u00edr. Zachytil v\u00fdznamn\u00fd pohled druha ve zbrani, leniv\u011b vstal a n\u00e1sledoval jej do okenn\u00edho v\u00fdklenku.<\/p>\n

\u201eCo mi chcete?\u201c zeptal se s udivuj\u00edc\u00edm nez\u00e1jmem.<\/p>\n

D’Hubertovi ne\u0161lo do hlavy, \u017ee Feraud ve sv\u00e9 nevinnosti a prostoduchosti nec\u00edt\u00ed po souboji \u017e\u00e1dn\u00e9 v\u00fd\u010ditky sv\u011bdom\u00ed a neob\u00e1v\u00e1 se n\u00e1sledk\u016f, kter\u00e9 musely logicky n\u00e1sledovat. I kdy\u017e si poru\u010d\u00edk Feraud jasn\u011b nevzpom\u00ednal na p\u0159\u00ed\u010dinu sporu (do\u0161lo k n\u011bmu v podniku, kde se pilo v\u00edno i pivo dlouho do noci), ani v nejmen\u0161\u00edm nepochyboval, \u017ee byl ura\u017een. Vybral si za sv\u011bdky dva zku\u0161en\u00e9 p\u0159\u00e1tele a v\u0161e se odehr\u00e1lo podle soubojov\u00fdch pravidel. P\u0159i souboji jde p\u0159ece v\u017edy o to, aby n\u011bkdo byl alespo\u0148 zran\u011bn, ne-li p\u0159\u00edmo zabit. Ran\u011bn byl onen civilista, tak\u017ee v\u0161e bylo v po\u0159\u00e1dku. Poru\u010d\u00edk Feraud byl zcela klidn\u00fd, av\u0161ak poru\u010d\u00edk d’Hubert si to vylo\u017eil jako p\u00f3zu a promluvil tedy pon\u011bkud ost\u0159eji.<\/p>\n

\u201eGener\u00e1l mi na\u0159\u00eddil, abych v\u00e1m p\u0159edal rozkaz vr\u00e1tit se okam\u017eit\u011b do kvart\u00fdru a nastoupit dom\u00e1c\u00ed v\u011bzen\u00ed.\u201c<\/p>\n

Nyn\u00ed byla \u0159ada na Feraudovi, aby \u017easl. Jen ti\u0161e zavr\u010del: \u201eCo mi to k \u010dertu vykl\u00e1d\u00e1te?\u201c a v bezmezn\u00e9m \u00fadivu se zmohl jen na to, aby bezdu\u0161e vykro\u010dil za poru\u010d\u00edkem d’Hubertem zp\u011bt do st\u0159edu salonu. Oba d\u016fstojn\u00edci pot\u00e9 p\u0159istoupili k pan\u00ed domu a rozlou\u010dili se – jeden vysok\u00fd, se zaj\u00edmav\u00fdmi rysy obli\u010deje a kn\u00edrem v barv\u011b zral\u00e9ho obil\u00ed, druh\u00fd mal\u00fd a robustn\u00ed, s orl\u00edm nosem a hust\u00fdmi \u010dern\u00fdmi kudrnat\u00fdmi vlasy. Pan\u00ed de Lionne nem\u011bla vyhran\u011bn\u00fd vkus, usm\u00e1la se na oba mlad\u00e9 d\u016fstojn\u00edky se stejnou vn\u00edmavost\u00ed a stejn\u00fdm z\u00e1jmem. S pot\u011b\u0161en\u00edm se st\u00fdkala se v\u0161emi druhy lidsk\u00fdch bytost\u00ed. V\u0161echny o\u010di v salonu hled\u011bly za odch\u00e1zej\u00edc\u00edmi poru\u010d\u00edky a kdy\u017e se za nimi zav\u0159ely dve\u0159e, jeden \u010di dva mu\u017ei, kte\u0159\u00ed se ji\u017e o rann\u00edm souboji doslechli, informovali p\u0159\u00edtomn\u00e9 d\u00e1my, kter\u00e9 p\u0159ijaly zpr\u00e1vu se slab\u00fdmi zd\u011b\u0161en\u00fdmi v\u00fdk\u0159iky.<\/p>\n

Oba husa\u0159i zat\u00edm kr\u00e1\u010deli bok po boku. Poru\u010d\u00edk Feraud v duchu p\u00e1tral po tajemn\u00e9 p\u0159\u00ed\u010din\u011b situace, kter\u00e1 p\u0159esahovala jeho ch\u00e1p\u00e1n\u00ed. Poru\u010d\u00edk d’Hubert byl rozlad\u011bn svou \u00falohou v t\u00e9to v\u011bci, nebo\u0165 gener\u00e1l mu rovn\u011b\u017e p\u0159ik\u00e1zal, aby osobn\u011b dohl\u00e9dl na to, \u017ee Feraud spln\u00ed rozkaz do p\u00edsmene a neprodlen\u011b.<\/p>\n

\u201eVelitel toho tvora ur\u010dit\u011b dob\u0159e zn\u00e1,\u201c myslel si a pozoroval sv\u00e9ho spole\u010dn\u00edka, jeho\u017e v\u00fdraz kulat\u00e9 tv\u00e1\u0159e a kulat\u00fdch o\u010d\u00ed i pohyby kr\u00e1tk\u00e9ho zakroucen\u00e9ho a uhlov\u011b \u010dern\u00e9ho kn\u00edru zjevn\u011b sv\u011bd\u010dily o potla\u010dovan\u00e9 zlosti na nepochopiteln\u00fd rozkaz. Nahlas k\u00e1rav\u011b poznamenal:
\n\u201eGener\u00e1l se na v\u00e1s po \u010dertech zlob\u00ed.\u201c<\/p>\n

Feraud se r\u00e1zem zastavil na okraji chodn\u00edku a vyk\u0159ikl s nel\u00ed\u010denou up\u0159\u00edmnost\u00ed:<\/p>\n

\u201eAle pro\u010d, u v\u0161ech v\u0161udy?\u201c<\/p>\n

Projevem nevinn\u00e9 hrd\u00e9 du\u0161e bylo gesto, j\u00edm\u017e zmaten\u00fd Gaskon\u011bc sev\u0159el hlavu do obou dlan\u00ed, aby se mu nerozsko\u010dila.<\/p>\n

\u201eKv\u016fli souboji,\u201c \u0159ekl d’Hubert su\u0161e, siln\u011b podr\u00e1\u017ed\u011bn takovou zvr\u00e1cenou nech\u00e1pavost\u00ed.<\/p>\n

\u201eKv\u016fli souboji! Kv\u016fli…\u201c<\/p>\n

Feraud nevych\u00e1zel z \u00fa\u017easu. Spustil ruce a op\u011bt pomalu vykro\u010dil, p\u0159i\u010dem\u017e se sna\u017eil srovnat si informaci s vlastn\u00edmi pocity. Neda\u0159ilo se mu to a posl\u00e9ze rozho\u0159\u010den\u011b vybuchl:<\/p>\n

\u201eTo jsem m\u011bl toho civila, toho po\u017e\u00edra\u010de zel\u00ed nechat, aby si ot\u00edral boty o uniformu 7. husarsk\u00e9ho?\u201c<\/p>\n

Poru\u010d\u00edk d’Hubert jeho pocity do jist\u00e9 m\u00edry ch\u00e1pal. Ten mr\u0148ous je bl\u00e1zen, pomyslel si, ale v n\u011b\u010dem m\u00e1 p\u0159ece jen pravdu.<\/p>\n

\u201eJist\u011b, nev\u00edm, nakolik jste byl v pr\u00e1vu,\u201c za\u010dal chl\u00e1choliv\u011b, \u201ea gener\u00e1la mo\u017en\u00e1 informovali nep\u0159esn\u011b. Ti lid\u00e9 ho zahrnuli lamentacemi a st\u00ed\u017enostmi.\u201c<\/p>\n

\u201eTak gener\u00e1la mo\u017en\u00e1 nep\u0159esn\u011b informovali,\u201c zamumlal Feraud. Vykro\u010dil rychleji a d\u00e1l zrychloval v ch\u016fzi, jak v n\u011bm stoupal hn\u011bv a pocit nespravedlnosti. \u201e\u017de ho nep\u0159esn\u011b… A p\u0159itom mi rovnou ukl\u00e1d\u00e1 arest a b\u016fhv\u00ed co m\u00e1 je\u0161t\u011b za lubem!\u201c<\/p>\n

\u201eNeroz\u010dilujte se tak,\u201c napomenul ho druh ve zbrani. \u201eRodina va\u0161eho soupe\u0159e je velmi vlivn\u00e1, to p\u0159ece v\u00edte, a z\u00e1le\u017eitost na prvn\u00ed pohled vypad\u00e1 dost zle. Gener\u00e1l nemohl st\u00ed\u017enost pominout. Nemysl\u00edm, \u017ee k v\u00e1m bude p\u0159ehnan\u011b p\u0159\u00edsn\u00fd. Nejl\u00edp ud\u011bl\u00e1te, kdy\u017e se budete n\u011bjakou dobu dr\u017eet stranou.\u201c
\n\u201e\u017de panu gener\u00e1lovi p\u011bkn\u011b d\u011bkuju,\u201c procedil Feraud mezi zuby. \u201eA vy si mo\u017en\u00e1 mysl\u00edte, \u017ee i v\u00e1m bych m\u011bl b\u00fdt vd\u011b\u010dn\u00fd za to, \u017ee jste se nam\u00e1hal hn\u00e1t za mnou a\u017e do salonu d\u00e1my, kter\u00e1…\u201c<\/p>\n

\u201eUp\u0159\u00edmn\u011b \u0159e\u010deno, ano,\u201c vsko\u010dil mu do \u0159e\u010di d’Hubert a nevinn\u011b se zasm\u00e1l. \u201eDalo mi po \u010dertech pr\u00e1ci, ne\u017e jsem v\u00e1s na\u0161el. Za st\u00e1vaj\u00edc\u00edch okolnost\u00ed jste si vybral skute\u010dn\u011b to prav\u00e9 m\u00edsto, kam zal\u00e9zt. Kdyby v\u00e1s gener\u00e1l na\u010dapal, jak d\u011bl\u00e1te o\u010di na pan\u00ed domu… proboha! Jak v\u00edte, nesn\u00e1\u0161\u00ed, kdy\u017e ho obt\u011b\u017euj\u00ed st\u00ed\u017enostmi na jeho d\u016fstojn\u00edky. Va\u0161e chov\u00e1n\u00ed by ur\u010dit\u011b pokl\u00e1dal za \u010dir\u00e9 furiantstv\u00ed.\u201c<\/p>\n

Oba poru\u010d\u00edci za \u0159e\u010di do\u0161li p\u0159ed dve\u0159e Feraudova kvart\u00fdru. Feraud se obr\u00e1til ke sv\u00e9mu spole\u010dn\u00edkovi.<\/p>\n

\u201ePoru\u010d\u00edku d’Huberte, chci v\u00e1m \u0159ict n\u011bco, co se nehod\u00ed \u0159\u00edkat na ulici. Jist\u011b neodm\u00edtnete pozv\u00e1n\u00ed dovnit\u0159.\u201c<\/p>\n

P\u016fvabn\u00e1 slu\u017eti\u010dka otev\u0159ela dve\u0159e a Feraud beze slova prob\u011bhl kolem n\u00ed. Up\u0159ela vystra\u0161en\u00e9 a t\u00e1zav\u00e9 o\u010di na d’Huberta, kter\u00fd jen bezmocn\u011b pokr\u010dil rameny a se zjevnou nechut\u00ed ve\u0161el dovnit\u0159.<\/p>\n

Poru\u010d\u00edk Feraud si v pokoji rozepnul p\u0159ezku, hodil sv\u016fj nov\u00fd dolman na postel, zk\u0159\u00ed\u017eil pa\u017ee na prsou a oto\u010dil se k druh\u00e9mu husarovi.<\/p>\n

\u201eVy si mysl\u00edte, \u017ee se dok\u00e1\u017eu klidn\u011b sm\u00ed\u0159it s nespravedlnost\u00ed?\u201c zeptal se prudce.<\/p>\n

\u201eM\u011bl byste b\u00fdt rozumn\u00fd!\u201c napomenul ho d’Hubert.<\/p>\n

\u201eJ\u00e1 jsem rozumn\u00fd! To tedy jsem!\u201c odsekl Feraud s hrozivou um\u00edn\u011bnost\u00ed. \u201ePo gener\u00e1lovi nemohu \u017e\u00e1dat zadostiu\u010din\u011bn\u00ed za jeho jedn\u00e1n\u00ed, ale vy se mi zodpov\u00edte za sv\u00e9.\u201c<\/p>\n

\u201eTakov\u00e9 nesmysly nebudu poslouchat,\u201c m\u00e1vl poru\u010d\u00edk d’Hubert rukou a opovr\u017eliv\u011b se u\u0161kl\u00edbl.<\/p>\n

\u201e\u010cemu \u0159\u00edk\u00e1te nesmysly? Podle m\u011b je to jasn\u00e9. Leda\u017ee byste neum\u011bl francouzsky.\u201c<\/p>\n

\u201eCo t\u00edm k \u010dertu mysl\u00edte?\u201c<\/p>\n

Poru\u010d\u00edk Feraud se n\u00e1hle rozk\u0159ikl:<\/p>\n

\u201eMysl\u00edm t\u00edm, \u017ee v\u00e1m u\u0159e\u017eu u\u0161i, abych v\u00e1s odnau\u010dil otravovat m\u011b gener\u00e1lsk\u00fdmi rozkazy, kdy\u017e mluv\u00edm s d\u00e1mou!\u201c<\/p>\n

Po t\u011bchto slovech se rozhostilo ticho, jen otev\u0159en\u00fdm oknem byl sly\u0161et bezstarostn\u00fd zp\u011bv ptactva v zahrad\u011b. Poru\u010d\u00edk d’Hubert s vyp\u011bt\u00edm sil zachoval klid a \u0159ekl:<\/p>\n

\u201eNu co\u017e. D\u00edv\u00e1te-li se na v\u011bc takhle, jsem v\u00e1m samoz\u0159ejm\u011b kdykoli k dispozici, ov\u0161em siln\u011b pochybuji, \u017ee byste mi u\u0159ezal u\u0161i.\u201c<\/p>\n

\u201eHodl\u00e1m to vy\u0159\u00eddit ihned,\u201c prohl\u00e1sil Feraud bojechtiv\u011b.. \u201eJestli si mysl\u00edte, \u017ee se dnes ve\u010der p\u016fjdete p\u0159edv\u00e1d\u011bt do salonu pan\u00ed de Lionne, tak se notn\u011b m\u00fdl\u00edte.\u201c<\/p>\n

\u201eVskutku!\u201c \u0159ekl d’Hubert, kter\u00fd se ji\u017e za\u010dal skute\u010dn\u011b zlobit. \u201eVy jste nenapraviteln\u00fd. Gener\u00e1l mi rozk\u00e1zal, abych v\u00e1s odvedl do dom\u00e1c\u00edho v\u011bzen\u00ed, ne abych v\u00e1s rozsekal na kusy. Hezk\u00e9 odpoledne!\u201c<\/p>\n

Rod\u00e1k ze severu se p\u0159\u00edle\u017eitostn\u011b um\u011bl po\u0159\u00e1dn\u011b nap\u00edt, av\u0161ak i v pitk\u00e1ch si zachov\u00e1val vrozenou rozv\u00e1\u017enost obyvatel de\u0161tiv\u00e9 Pikardie. Nyn\u00ed se oto\u010dil z\u00e1dy ke Gasko\u0148ci, kter\u00fd pil tak\u00e9 s rozvahou, ov\u0161em i ve st\u0159\u00edzliv\u00e9m stavu se zd\u00e1l v\u011b\u010dn\u011b p\u0159iopil\u00fd z\u00e1\u0159iv\u00fdm sluncem sv\u00e9ho vinorod\u00e9ho kraje. Poru\u010d\u00edk d’Hubert tedy vykro\u010dil k odchodu, ale kdy\u017e za sebou zaslechl nezam\u011bniteln\u00fd zvuk tasen\u00e9 \u0161avle, cht\u011b necht\u011b se zastavil.<\/p>\n

\u201eK \u010dertu s t\u00edm bl\u00e1zniv\u00fdm ji\u017eanem!\u201c pomyslel si, rychle se oto\u010dil a soust\u0159ed\u011bn\u011b se zahled\u011bl na Ferauda, kter\u00fd s tasenou \u0161avl\u00ed v ruce zaujal bojovn\u00fd postoj.<\/p>\n

\u201eIhned! – ihned!\u201c zaj\u00edkal se Feraud, vzteky bez sebe.<\/p>\n

\u201eMoji odpov\u011b\u010f zn\u00e1te,\u201c odpov\u011bd\u011bl d’Hubert a doposud dr\u017eel hn\u011bv na uzd\u011b.<\/p>\n

Je\u0161t\u011b p\u0159ed okam\u017eikem se celkem vla\u017en\u011b zlobil a trochu i bavil, ale nyn\u00ed se zachmu\u0159il. P\u0159em\u00fd\u0161lel, jak z t\u00e9 \u0161lamastiky ven. P\u0159ed mu\u017eem se \u0161avl\u00ed v ruce ut\u00e9ct nemohl a bojovat s n\u00edm nep\u0159ipadalo v \u00favahu. Chv\u00edli ml\u010del a pak \u0159ekl p\u0159esn\u011b to, co si myslel.<\/p>\n

\u201eNechte toho! Nebudu se s v\u00e1mi b\u00edt. Nechci se zesm\u011b\u0161nit.\u201c
\n\u201e\u00c1, tak nebudete?\u201c zasy\u010del Gaskon\u011bc. \u201eP\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee se rad\u0161i<\/p>\n

zneuct\u00edte. Sly\u0161el jste?… Zneuct\u00edte se! Zneuct\u00edte se! Zneuct\u00edte se!\u201c v\u0159\u00edskal a cel\u00fd brun\u00e1tn\u00fd v obli\u010deji se pohupoval na \u0161pi\u010dk\u00e1ch.<\/p>\n

Poru\u010d\u00edk d’Hubert p\u0159i zaslechnut\u00ed nechutn\u00e9ho slova naopak zesinal, ale vz\u00e1p\u011bt\u00ed tak\u00e9 zrudl a\u017e ke ko\u0159\u00ednk\u016fm vlas\u016f.<\/p>\n

\u201eV\u017edy\u0165 vy se nem\u016f\u017eete j\u00edt b\u00edt, bl\u00e1zne. M\u00e1te p\u0159ece dom\u00e1c\u00ed v\u011bzen\u00ed!\u201c nam\u00edtl opovr\u017eliv\u011b.<\/p>\n

\u201eJe tady zahrada, dost velk\u00e1 na to, aby se na ni ve\u0161la va\u0161e nata\u017een\u00e1 mrtvola,\u201c drmolil Feraud s takov\u00fdm zan\u00edcen\u00edm, a\u017e d’Hubertova zlost pon\u011bkud ochladla.<\/p>\n

\u201eTo je naprosto absurdn\u00ed,\u201c odpov\u011bd\u011bl a byl r\u00e1d, \u017ee na\u0161el v\u00fdchodisko. \u201eNikdo z kamar\u00e1d\u016f n\u00e1m nep\u016fjde za sv\u011bdka. Je to cel\u00e9 nesmysl.\u201c<\/p>\n

\u201eSv\u011bdci! \u010cert vzal sv\u011bdky! \u017d\u00e1dn\u00e9 nepot\u0159ebujeme. Nestarejte se o n\u011b. A\u017e s v\u00e1mi skon\u010d\u00edm, vzk\u00e1\u017eu va\u0161im p\u0159\u00e1tel\u016fm, aby v\u00e1s p\u0159i\u0161li poh\u0159b\u00edt. A chcete-li, \u0159eknu dom\u00e1c\u00ed, aby se d\u00edvala tamhle vzadu z okna. Hle\u010fte! Tamhle je zahradn\u00edk. Ten to zvl\u00e1dne. Je hluch\u00fd jako poleno, ale vid\u00ed. Tak poj\u010fme! J\u00e1 v\u00e1m uk\u00e1\u017eu, pane \u0161t\u00e1bn\u00ed d\u016fstojn\u00edku, \u017ee vy\u0159izovat gener\u00e1lsk\u00e9 rozkazy nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e1 hra\u010dka.\u201c<\/p>\n

P\u0159i \u0159e\u010di si odepnul pr\u00e1zdnou pochvu, hodil ji pod postel, sklonil hrot \u0161avle a prot\u00e1hl se pod\u00e9l d’Huberta se zvol\u00e1n\u00edm: \u201ePoj\u010fte za mnou!\u201c Sotva prudce otev\u0159el dve\u0159e, ozval se slab\u00fd v\u00fdk\u0159ik a slu\u017eti\u010dka, kter\u00e1 poslouchala za nimi, zavr\u00e1vorala a zakryla si o\u010di h\u0159betem ruky. Feraud si j\u00ed nev\u0161\u00edmal, ale ona se za n\u00edm rozb\u011bhla a uchopila ho za levou pa\u017ei. Set\u0159\u00e1sl ji, na\u010de\u017e se vrhla k poru\u010d\u00edku d’Hubertovi a drapla ho za ruk\u00e1v.<\/p>\n

\u201eB\u00edd\u00e1ku!\u201c za\u0161tkala. \u201eTak proto jste ho hledal?\u201c<\/p>\n

\u201ePus\u0165 m\u011b,\u201c zaprosil d’Hubert a sna\u017eil se ohledupln\u011b vyprostit. \u201eTo je jako v bl\u00e1zinci,\u201c protestoval popuzen\u011b. \u201eTak pus\u0165 m\u011b. J\u00e1 mu nic neud\u011bl\u00e1m.\u201c<\/p>\n

Feraud se jeho slov\u016fm \u010f\u00e1belsky zasm\u00e1l. \u201eTak poj\u010fte!\u201c k\u0159ikl a zadupal.<\/p>\n

Poru\u010d\u00edk d’Hubert \u0161el, nedalo se nic d\u011blat. V z\u00e1jmu objektivity nutno uv\u00e9st, \u017ee kdy\u017e proch\u00e1zel p\u0159edpokojem, napadlo ho, \u017ee by mohl bleskov\u011b otev\u0159\u00edt venkovn\u00ed dve\u0159e a vyb\u011bhnout na ulici, ale hned si to zam\u00edtl, nebo\u0165 si byl jist, \u017ee soupe\u0159 by se nerozpakoval rozb\u011bhnout za n\u00edm. P\u0159edstava husarsk\u00e9ho d\u016fstojn\u00edka b\u011b\u017e\u00edc\u00edho ulic\u00ed a pron\u00e1sledovan\u00e9ho jin\u00fdm husarsk\u00fdm d\u016fstojn\u00edkem se \u0161avl\u00ed v ruce byla ov\u0161em naprosto nep\u0159ijateln\u00e1. Proto n\u00e1sledoval Ferauda do zahrady. D\u00edvka s popelav\u011b \u0161ed\u00fdmi rty a vyd\u011b\u0161en\u00fdma o\u010dima \u0161kobrtala za nimi, \u0161tv\u00e1na morbidn\u00ed zv\u011bdavost\u00ed. Tak\u00e9 ji napadlo, \u017ee se v p\u0159\u00edpad\u011b nutnosti vrhne mezi poru\u010d\u00edka Ferauda a smrt.<\/p>\n

Hluch\u00fd zahradn\u00edk nem\u011bl potuchy o bl\u00ed\u017e\u00edc\u00edch se n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edc\u00edch a d\u00e1l zal\u00e9val kv\u011btiny, dokud jej poru\u010d\u00edk Feraud nepra\u0161til do zad. P\u0159i n\u00e1hl\u00e9m zjeven\u00ed rozzu\u0159en\u00e9ho mu\u017ee m\u00e1vaj\u00edc\u00edho velkou \u0161avl\u00ed se sta\u0159ec cel\u00fd rozt\u0159\u00e1sl a upustil zahradn\u00ed konev. Feraud ji vztekle odkopl, chytil zahradn\u00edka za krk a p\u0159itla\u010dil ho ke stromu. Tiskl ho ke kmeni a hul\u00e1kal mu do ucha: \u201eTady z\u016fsta\u0148 a d\u00edvej se! Rozum\u00ed\u0161? Mus\u00ed\u0161 se d\u00edvat! Ani se odsud nehni!\u201c<\/p>\n

Poru\u010d\u00edk d’Hubert se pomalu bl\u00ed\u017eil stromo\u0159ad\u00edm a se zjevnou nechut\u00ed si odep\u00ednal dolman. I kdy\u017e pak ji\u017e m\u011bl ruku na j\u00edlci, v\u00e1hal tasit, a\u017e v\u00fdk\u0159ik: \u201eEn garde, fichtre! – <\/em>Do st\u0159ehu, sakra! Pro\u010d jste podle v\u00e1s tady?\u201c a protivn\u00edk\u016fv nazna\u010den\u00fd v\u00fdpad jej p\u0159im\u011bly, aby bleskurychle zaujal obrann\u00fd postoj.<\/p>\n

Zvon\u011bn\u00ed \u010depel\u00ed se rozlehlo zahradou, kter\u00e1 a\u017e dosud nezaslechla bojovn\u011bj\u0161\u00ed zvuk ne\u017e cvak\u00e1n\u00ed zahradnick\u00fdch n\u016f\u017eek. V jednom z oken v pat\u0159e se objevila star\u00e1 d\u00e1ma. Ruce m\u011bla rozhozen\u00e9 nad hlavou a chraplav\u00fdm hlasem cosi vyk\u0159ikovala. Zahradn\u00edk st\u00e1l jako p\u0159ilepen\u00fd u stromu a v nech\u00e1pav\u00e9m \u00fa\u017easu otv\u00edral bezzub\u00e1 \u00fasta. Slu\u017eka se zastavila opod\u00e1l jako vrostl\u00e1 do tr\u00e1vn\u00edku, p\u0159e\u0161lapovala, lomila rukama a cosi nep\u0159\u00ed\u010detn\u011b blekotala. Nevrhla se mezi bojuj\u00edc\u00ed, Feraudovy v\u00fdpady byly tak divok\u00e9, \u017ee ztratila kur\u00e1\u017e. Poru\u010d\u00edk d’Hubert se soust\u0159ed\u011bn\u011b br\u00e1nil a pot\u0159eboval ve\u0161ker\u00e9 sv\u00e9 \u0161erm\u00ed\u0159sk\u00e9 um\u011bn\u00ed k tomu, aby protivn\u00edkovy \u00fatoky odrazil. Ji\u017e dvakr\u00e1t byl nucen ustoupit, roz\u010dilovalo jej, \u017ee by mohl ztratit rovnov\u00e1hu na obl\u00e1zc\u00edch cesti\u010dky, kter\u00e9 se pohybovaly pod jeho t\u011b\u017ek\u00fdmi botami. Rozhodn\u011b to nen\u00ed vhodn\u00fd ter\u00e9n, pomyslel si a p\u0159imhou\u0159en\u00fdma o\u010dima zpod dlouh\u00fdch \u0159as nep\u0159est\u00e1val sledovat robustn\u00edho \u00fato\u010dn\u00edka. Tato nesmysln\u00e1 z\u00e1le\u017eitost u\u0161kod\u00ed jeho reputaci zp\u016fsobn\u00e9ho, rozumn\u00e9ho a slibn\u00e9ho mlad\u00e9ho d\u016fstojn\u00edka. V ka\u017ed\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b zni\u010d\u00ed jeho bezprost\u0159edn\u00ed vyhl\u00eddky do budoucna a p\u0159iprav\u00ed ho o gener\u00e1lovu p\u0159\u00edze\u0148. \u00davahy o spole\u010densk\u00e9m vzestupu ov\u0161em nebyly v t\u00e9to v\u00e1\u017en\u00e9 chv\u00edli na m\u00edst\u011b. Souboj, a\u0165 u\u017e jako ob\u0159ad a sou\u010d\u00e1st kultu cti nebo redukovan\u00fd ve sv\u00e9 mor\u00e1ln\u00ed podstat\u011b na jak\u00fdsi mu\u017en\u00fd sport, vy\u017eaduje dokonalou soust\u0159ed\u011bnost, c\u00edlev\u011bdomost a striktn\u011b vra\u017eednou n\u00e1ladu. Na druh\u00e9 stran\u011b pal\u010div\u00e1 obava o budoucnost poru\u010d\u00edkovi d’Hubertovi prosp\u011bla, nebo\u0165 pobodla jeho zlost. Od prvn\u00edho zk\u0159\u00ed\u017een\u00ed \u010depel\u00ed ub\u011bhlo n\u011bjak\u00fdch sedmdes\u00e1t vte\u0159in a d’Hubert musel znovu ustoupit, aby sv\u00e9ho zbrkl\u00e9ho protivn\u00edka nenap\u00edchl jako brouka na st\u011bnu p\u0159\u00edrodov\u011bdcovy krabi\u010dky. V\u00fdsledkem bylo pouze to, \u017ee Feraud, kter\u00fd si jeho \u00famysl nespr\u00e1vn\u011b vylo\u017eil, s triumf\u00e1ln\u00edm \u0161klebem za\u00fato\u010dil je\u0161t\u011b d\u016frazn\u011bji.<\/p>\n

\u201eTen spla\u0161en\u00fd dobytek m\u011b p\u0159itla\u010d\u00ed ke zdi,\u201c pomyslel si d’Hubert. Domn\u00edval se, \u017ee je mnohem bl\u00ed\u017e domu, ne\u017e ve skute\u010dnosti byl, ale netroufl si oto\u010dit hlavu. P\u0159ipadalo mu, \u017ee dr\u017e\u00ed protivn\u00edka z dosahu sp\u00ed\u0161e o\u010dima ne\u017e hrotem \u0161avle. Poru\u010d\u00edk Feraud se kr\u010dil a poskakoval se zb\u011bsilou tyg\u0159\u00ed mr\u0161tnost\u00ed, kter\u00e1 by postra\u0161ila i nejstate\u010dn\u011bj\u0161\u00edho soupe\u0159e. Je\u0161t\u011b d\u011bsiv\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e zu\u0159ivost \u0161elmy, kter\u00e1 se ve v\u0161\u00ed nevinnosti \u0159\u00edd\u00ed jen z\u00e1konem p\u0159\u00edrody, byla promy\u0161len\u00e1 krutost, j\u00ed\u017e je schopen jen \u010dlov\u011bk. Poru\u010d\u00edk d’Hubert si ji p\u0159i \u00favah\u00e1ch o sv\u00e9 budoucnosti n\u00e1hle uv\u011bdomil. Nechal se zat\u00e1hnout do nesmysln\u00e9 a smrteln\u011b nebezpe\u010dn\u00e9 z\u00e1le\u017eitosti, nebo\u0165 jakkoli p\u016fvodn\u00ed protivn\u00edkovy \u00famysly byly po\u0161etil\u00e9, nyn\u00ed tou\u017eil jen zab\u00edt, nic v\u00edc. Tou\u017eil zab\u00edt s takovou c\u00edlev\u011bdomost\u00ed, j\u00ed\u017e nen\u00ed schopen ani tygr, hnan\u00fd pouh\u00fdm pudem.<\/p>\n

Jak se st\u00e1v\u00e1 mu\u017e\u016fm od p\u0159\u00edrody state\u010dn\u00fdm, nebezpe\u010d\u00ed poru\u010d\u00edka d’Huberta zaujalo. Jakmile vzbudilo jeho z\u00e1jem, d\u00e9lka pa\u017ee i jasn\u00e1 mysl rozhodly v jeho prosp\u011bch. Nyn\u00ed musel couvnout Feraud. U\u010dinil tak s tlumen\u00fdm vztekl\u00fdm zavr\u010den\u00edm, p\u0159i n\u011bm\u017e stydla krev. Mr\u0161tn\u011b provedl klamn\u00fd v\u00fdpad a vz\u00e1p\u011bt\u00ed vyrazil p\u0159\u00edmo vp\u0159ed.<\/p>\n

\u201eTakhle ty tedy!\u201c pomyslel si d’Hubert. Boj trval ji\u017e skoro dv\u011b minuty – dost dlouho na to, aby na\u0161tval kohokoli, bez ohledu na p\u0159\u00ed\u010dinu sporu. Vz\u00e1p\u011bt\u00ed v\u0161e skon\u010dilo. Poru\u010d\u00edk Feraud se pokusil dostat sokovi na t\u011blo pod jeho krytem, p\u0159i\u010dem\u017e utr\u017eil sek do pokr\u010den\u00e9 pa\u017ee. V prvn\u00edm okam\u017eiku si ni\u010deho nev\u0161iml, ale r\u00e1na zarazila jeho v\u00fdpad. Noha mu sklouzla po obl\u00e1zc\u00edch, padl plnou vahou na z\u00e1da, ude\u0159il se do hlavy a rozp\u00e1len\u00fd mozek r\u00e1zem obest\u0159ely uklid\u0148uj\u00edc\u00ed mr\u00e1koty. Slu\u017eka ve stejn\u00e9m okam\u017eiku vyk\u0159ikla, zat\u00edmco sta\u0159ena v okn\u011b p\u0159estala kv\u00edlet a za\u010dala se pobo\u017en\u011b k\u0159i\u017eovat.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Pov\u00eddka Josepha Conrada The Duel, podle n\u00ed\u017e nato\u010dil Ridley Scott slavn\u00fd film The Duellists, nikdy nebyla p\u0159elo\u017eena do \u010de\u0161tiny. Michal \u0160\u0165ov\u00ed\u010dek, p\u0159ekladatel a autor VEND\u00c9ESK\u00ddCH V\u00c1LEK, ji te\u010f p\u0159elo\u017eil, jen\u017ee vzhledem k mal\u00e9mu rozsahu d\u00edla m\u00e1 probl\u00e9my s nakladatelem a uva\u017euje o samizdatu.<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":14288,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[129,28],"tags":[6020,6019,6018,6021],"class_list":["post-8681","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-nezobrazovat-na-homepage","category-recenze-a-anotace","tag-duel","tag-joseph-conrad","tag-michal-stovicek","tag-souperi"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8681","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8681"}],"version-history":[{"count":8,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8681\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":14290,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8681\/revisions\/14290"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media\/14288"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8681"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8681"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8681"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}