{"id":914,"date":"2006-01-31T00:00:00","date_gmt":"2006-01-31T00:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/projekt-austerlitz\/"},"modified":"2024-11-27T15:33:42","modified_gmt":"2024-11-27T13:33:42","slug":"projekt-austerlitz","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/projekt-austerlitz\/","title":{"rendered":"Projekt Austerlitz"},"content":{"rendered":"
\n

Verze: 4.0<\/strong><\/p>\n

\u00davod<\/strong><\/p>\n<\/div>\n

Projekt Austerlitz navazuje na \u00fasp\u011b\u0161n\u011b zavr\u0161en\u00fd Projekt Austerlitz 2005. C\u00edlem Projektu Austerlitz 2005 byla p\u0159\u00edprava d\u016fstojn\u00fdch vzpom\u00ednkov\u00fdch akc\u00ed 200. v\u00fdro\u010d\u00ed bitvy u Slavkova<\/a>. Nov\u00fd Projekt Austerlitz je koncipov\u00e1n jako dlouhodob\u00fd a nem\u00ed\u0159\u00ed k \u017e\u00e1dn\u00e9mu konkr\u00e9tn\u00edmu v\u00fdro\u010d\u00ed. Bude v\u011bnov\u00e1n sp\u00ed\u0161e prohlouben\u00ed a zhodnocen\u00ed slavkovsk\u00e9 a napoleonsk\u00e9 tradice na ji\u017en\u00ed Morav\u011b, ale dotkne se tak\u00e9 dal\u0161\u00edch historick\u00fdch ud\u00e1lost\u00ed spojen\u00fdch s obdob\u00edm francouzsk\u00e9ho prvn\u00edho c\u00edsa\u0159stv\u00ed, je\u017e se jakkoli souvisely s \u010desk\u00fdmi zem\u011bmi.<\/div>\n
\n

C\u00edlem tohoto materi\u00e1lu je p\u0159edstavit koncepci Projektu Austerlitz a vyty\u010dit jeho hlavn\u00ed c\u00edle, \u010di sp\u00ed\u0161e sm\u011bry aktivit.<\/p>\n

Historie<\/strong><\/p>\n<\/div>\n

\n

V \u010cesk\u00e9 republice jsou t\u0159i regiony, jich\u017e se napoleonsk\u00e9 v\u00e1lky v\u00fdrazn\u011b dotkly. Krom\u011b slavkovsk\u00e9ho boji\u0161t\u011b a m\u00edst, jimi\u017e pro\u0161ly arm\u00e1dy v roce 1805, to je tak\u00e9 Znojemsko a boji\u0161t\u011b u Chlumce na \u00dastecku.<\/p>\n

Bitva u Slavkova<\/a> pat\u0159\u00ed mezi nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed momenty sv\u011btov\u00e9 vojensk\u00e9 historie, c\u00edsa\u0159 Francouz\u016f Napoleon I.<\/a> v n\u00ed b\u011bhem n\u011bkolika hodin rozhodl ta\u017een\u00ed roku 1805, v\u00e1lku t\u0159et\u00ed protifrancouzsk\u00e9 koalice<\/a>. Pora\u017een\u00fd imper\u00e1tor v\u0161\u00ed Rusi Alexandr I.<\/a> se svou arm\u00e1dou opustil st\u0159edn\u00ed Evropu; v\u00e1lka mezi Franci\u00ed a Ruskem pokra\u010dovala a\u017e do roku 1807 bitvou u Friedlandu a podpisu tyl\u017esk\u00e9ho m\u00edru. Rakousk\u00fd c\u00edsa\u0159 Franti\u0161ek I.<\/a> p\u0159istoupil na podm\u00ednky p\u0159\u00edm\u011b\u0159\u00ed podepsan\u00e9ho 6. prosince na z\u00e1mku ve Slavkov\u011b a posl\u00e9ze i na\u00a0 podm\u00ednky tvrd\u00e9ho bratislavsk\u00e9ho m\u00edru z 26. prosince 1805. Tvrdost podm\u00ednek a Napoleon\u016fv rostouc\u00ed vliv v N\u011bmecku vedly po t\u0159ech letech k eskalaci nap\u011bt\u00ed mezi Rakouskem a Franci\u00ed, v\u00e1lce roku 1809, je\u017e vyvrcholila op\u011bt na ji\u017en\u00ed Morav\u011b, u Znojma.<\/p>\n<\/div>\n

Nikoli u Wagramu, ale bitvou u Znojma<\/a> skon\u010dilo ta\u017een\u00ed roku 1809. Rakousko, na n\u011b\u017e t\u011b\u017ece dopadly podm\u00ednky Pre\u0161pursk\u00e9ho m\u00edru z roku 1805, spat\u0159ilo p\u0159\u00edle\u017eitost ke zm\u011bn\u011b sv\u00e9 situace v tom, \u017ee j\u00e1dro francouzsk\u00e9 arm\u00e1dy bojovalo od roku 1808 ve \u0160pan\u011blsku. S finan\u010dn\u00ed podporou Velk\u00e9 Brit\u00e1nie p\u0159ipravilo ofenzivn\u00ed pl\u00e1n, kter\u00fd se op\u00edral o p\u0159edpoklad v\u0161eobecn\u00e9 n\u011bmeck\u00e9 nespokojenosti s Francouzi uspo\u0159\u00e1danou Evropou. Rakousk\u00e9 velen\u00ed po\u010d\u00edtalo s t\u00edm, \u017ee se men\u0161\u00ed jihon\u011bmeck\u00e9 st\u00e1ty p\u0159idaj\u00ed na jeho stranu. Podobn\u011b jako v roce 1805 v\u0161ak tento p\u0159edpoklad nevy\u0161el. Napoleon se vr\u00e1til ze \u0160pan\u011blska a s novou arm\u00e1dou, stoj\u00edc\u00ed zejm\u00e9na na druhosledov\u00fdch jednotk\u00e1ch a v n\u00ed\u017e v\u00fdznamn\u00e9 kontingenty tvo\u0159ily jednotky st\u00e1t\u016f R\u00fdnsk\u00e9ho spolku, rakousk\u00e9 sbory vytla\u010dil z Bavorska a po m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edm ta\u017een\u00ed op\u011bt po \u010dty\u0159ech letech obsadil V\u00edde\u0148. N\u00e1sledovala bitva u Aspern-Esslingu, kde arciv\u00e9voda Karel u\u0161t\u011bd\u0159il c\u00edsa\u0159i Francouz\u016f prvn\u00ed por\u00e1\u017eku v jeho oslniv\u00e9 kari\u00e9\u0159e. Nebyla to v\u0161ak por\u00e1\u017eka rozhoduj\u00edc\u00ed a o \u0161est t\u00fddn\u016f pozd\u011bji se na stejn\u00e9m bitevn\u00edm poli p\u0159ed V\u00eddn\u00ed utkaly ob\u011b arm\u00e1dy znovu. V bitv\u011b u Wagramu ji\u017e Napoleon zv\u00edt\u011bzil a donutil Raku\u0161any ustoupit. Vyrazil se svou arm\u00e1dou za nimi a v okol\u00ed Znojma, kde arciv\u00e9voda Karel zastavil, do\u0161lo k posledn\u00ed bitv\u011b ta\u017een\u00ed, je\u017e byla p\u0159eru\u0161ena p\u0159\u00edm\u011b\u0159\u00edm. M\u00edrov\u00e1 smlouva byla podeps\u00e1na a\u017e 14. \u0159\u00edjna v Sch\u00f6nbrunnu a p\u0159edstavovala pro Rakousko dal\u0161\u00ed t\u011b\u017ekou politickou a ekonomickou r\u00e1nu. Stalo se na \u010dty\u0159i roky z donucen\u00ed spojencem Francie, co\u017e bylo v roce 1810 stvrzeno s\u0148atkem c\u00edsa\u0159e Napoleona a dcery c\u00edsa\u0159e Franti\u0161ka, Marie Louisy.<\/div>\n
\n

T\u0159et\u00edm m\u00edstem v\u00fdznamn\u00e9 ud\u00e1losti napoleonsk\u00fdch v\u00e1lek na na\u0161em \u00fazem\u00ed je zm\u00edn\u011bn\u00fd Chlumec u \u00dast\u00ed nad Labem<\/a>. Na konci srpna roku 1813 se zde st\u0159etla \u010d\u00e1st Napoleonovy arm\u00e1dy pod velen\u00edm gener\u00e1la Vandamma, jen\u017e do severn\u00edch \u010cech pron\u00e1sledoval spojence ustupuj\u00edc\u00ed po Napoleonov\u011b v\u00edt\u011bzstv\u00ed u Dr\u00e1\u017e\u010fan. U Chlumce a P\u0159estanova v\u0161ak Vandamme narazil na siln\u00e9 rusk\u00e9 uskupen\u00ed, po p\u0159\u00edchodu prusk\u00fdch jednotek gener\u00e1la Kleista se dostal do bezv\u00fdchodn\u00e9 situace a byl nucen kapitulovat. Bitva byla sou\u010d\u00e1st\u00ed podzimn\u00edho ta\u017een\u00ed roku 1813, je\u017e v \u0159\u00edjnu vyvrcholilo bitvou u Lipska. Tomuto ta\u017een\u00ed p\u0159edch\u00e1zel m\u00edrov\u00fd kongres, kter\u00fd se konal v Praze od po\u010d\u00e1tku \u010dervna do poloviny srpna. Rakousko se sna\u017eilo hr\u00e1t roli prost\u0159edn\u00edka mezi Franci\u00ed na jedn\u00e9 a Pruskem a Ruskem na druh\u00e9 stran\u011b, p\u0159i\u010dem\u017e m\u011blo samoz\u0159ejm\u011b na mysli sv\u00e9 vlastn\u00ed mocensk\u00e9 z\u00e1jmy. Bezv\u00fdsledn\u00e9 jedn\u00e1n\u00ed skon\u010dilo vstupem Rakouska do v\u00e1lky na stran\u011b protinapoleonsk\u00e9 koalice.<\/p>\n

Napoleonsk\u00e1 tradice<\/strong><\/p>\n<\/div>\n

Bitva u Slavkova a s n\u00ed souvisej\u00edc\u00ed ud\u00e1losti se trvale vtiskly do pov\u011bdom\u00ed zdej\u0161\u00edho obyvatelstva, a staly se tak z\u00e1kladem pozd\u011bj\u0161\u00ed napoleonsk\u00e9 tradice. Tento pojem se za\u010dal pou\u017e\u00edvat p\u0159i p\u0159\u00edle\u017eitosti stolet\u00e9ho v\u00fdro\u010d\u00ed v roce 1905 a kulminoval v meziv\u00e1le\u010dn\u00e9m obdob\u00ed, zejm\u00e9na vlivem nad\u0161enc\u016f, soust\u0159ed\u011bn\u00fdch kolem osoby brn\u011bnsk\u00e9ho katolick\u00e9ho kn\u011bze a st\u0159edo\u0161kolsk\u00e9ho u\u010ditele, P. Aloise Slov\u00e1ka<\/a> (1859-1930). V t\u00e9 dob\u011b se na \u00fazem\u00ed regionu rozv\u00edj\u00ed kolem bitevn\u00edho pole mnoho aktivit, zam\u011b\u0159en\u00fdch ke vzpom\u00ednkov\u00fdm akc\u00edm a upev\u0148ov\u00e1n\u00ed pov\u011bdom\u00ed soun\u00e1le\u017eitosti s jedn\u00edm s nejslavn\u011bj\u0161\u00edch boji\u0161\u0165 evropsk\u00e9ho kontinentu. Prob\u00edh\u00e1 zde \u010dinnost cel\u00e9 \u0159ady spolk\u016f, jsou organizov\u00e1ny pietn\u00ed i spole\u010densk\u00e9 akce, prob\u00edhaj\u00ed prvn\u00ed pokusy o bitevn\u00ed rekonstrukce. B\u011bhem tohoto obdob\u00ed vznikaj\u00ed tak\u0159ka ve\u0161ker\u00e9 v\u00fdznamn\u00e9 stavby (dobudov\u00e1n\u00ed Mohyly m\u00edru, pam\u00e1tn\u00edk na \u017dur\u00e1ni, ozna\u010den\u00ed hromadn\u00fdch hrob\u016f, apod..), n\u00e1vr\u0161\u00ed \u017dur\u00e1\u0148, m\u00edsto Napoleonova velitelsk\u00e9ho stanovi\u0161t\u011b, se dle tradice stalo exteritori\u00e1ln\u00edm \u00fazem\u00edm Francouzsk\u00e9 republiky. Toto v\u0161echno vytv\u00e1\u0159elo pro toto m\u00edsto zaj\u00edmavou atmosf\u00e9ru pro za\u010d\u00ednaj\u00edc\u00ed turistiku, a z\u00e1rove\u0148 v\u00fdznamn\u011b p\u0159isp\u00edvalo, p\u0159i respektov\u00e1n\u00ed pietn\u00edho charakteru tohoto m\u00edsta, rozvoji regionu. Obdob\u00ed druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky a n\u00e1sledn\u011b 40 let komunismu tyto aktivity zna\u010dn\u011b omezilo a tak\u0159ka zadusilo. Teprve v obdob\u00ed \u0161edes\u00e1t\u00fdch let dvac\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed se za\u010dalo na tuto tradici d\u00edky omezen\u00e9mu po\u010dtu zejm\u00e9na m\u00edstn\u00edch nad\u0161enc\u016f pozvolna navazovat. \u00dapln\u00e9 uvoln\u011bn\u00ed p\u0159i\u0161lo a\u017e po p\u00e1du komunismu v roce 1989.<\/div>\n
\n

Bitva u Slavkova je jednou z nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00edch bitev sv\u011btov\u00e9 historie a slovo Austerlitz si ka\u017ed\u00fd spojuje s triumfem c\u00edsa\u0159e Napoleona. Bitva u Znojma je ve sv\u011bt\u011b pon\u011bkud pozapomenuta snad proto, \u017ee nebyla dobojov\u00e1na, podobn\u011b jako bitva u Chlumce, kde zase nebyl Napoleon osobn\u011b p\u0159\u00edtomen. P\u0159esto i na t\u011bchto boji\u0161t\u00edch existuje \u0159ada pam\u00e1tek na ud\u00e1losti let 1809 a 1813, p\u016fsob\u00ed zde \u0159ada spolk\u016f, kter\u00e9 tuto historii p\u0159ipom\u00ednaj\u00ed a i tyto bitvy si zaslou\u017e\u00ed pozornost.<\/p>\n

Projekt Austerlitz 2005<\/strong><\/p>\n<\/div>\n

V roce 1998 se dohodli z\u00e1stupci Tvaro\u017en\u00e9 u Brna, Napoleonsk\u00e9 Unie \u010cesk\u00e9 republiky – dne\u0161n\u00ed C.E.N.S. (Central European Napoleonic Society – St\u0159edoevropsk\u00e1 napoleonsk\u00e1 spole\u010dnost)<\/a>, Davay Communications, s. r. o. – dne\u0161n\u00ed AusterlitzPro, s.r.o.<\/a> a m\u011bsta Slavkova u Brna (od roku 2001) na \u00fazk\u00e9 spolupr\u00e1ci p\u0159i p\u0159\u00edprav\u00e1ch 200. v\u00fdro\u010d\u00ed bitvy u Slavkova. Do t\u00e9 doby byly vzpom\u00ednkov\u00e9 akce pom\u011brn\u011b nekoordinovan\u00e9, pln\u00e9 \u00fazk\u00fdch a lok\u00e1ln\u00edch z\u00e1jm\u016f, s mal\u00fdm p\u0159\u00ednosem pro region. Zrodil se Projekt Austerlitz 2005, k n\u011bmu\u017e se p\u0159ihl\u00e1sila tak\u00e9 obecn\u011b prosp\u011b\u0161n\u00e1 spole\u010dnost Mohyla m\u00edru – Austerlitz, sdru\u017euj\u00edc\u00ed 24 obc\u00ed z regionu slavkovsk\u00e9ho boji\u0161t\u011b.<\/p>\n

V r\u00e1mci Projektu Austerlitz 2005 byly od roku 1998 ka\u017edoro\u010dn\u011b po\u0159\u00e1d\u00e1ny velk\u00e9 zimn\u00ed vzpom\u00ednkov\u00e9 akce na bitvu u Slavkova, ale nejen ony. Byla obnovena prvorepublikov\u00e1 tradice letn\u00edch Napoleonsk\u00fdch dn\u016f, je\u017e na slavkovsk\u00e9m boji\u0161ti mimo jin\u00e9 p\u0159ipom\u00ednaj\u00ed v\u00fdro\u010d\u00ed narozen\u00ed c\u00edsa\u0159e Napoleona. Byly tak\u00e9 zorganizov\u00e1ny akce vzta\u017een\u00e9 k bitv\u011b u Znojma (v roce 2004 u Dob\u0161ic a 2005 v Mikulov\u011b) a u Chlumce (190. v\u00fdro\u010d\u00ed v roce 2003). V Pa\u0159\u00ed\u017ei byla v roce 2004 uspo\u0159\u00e1d\u00e1na propaga\u010dn\u00ed akce u p\u0159\u00edle\u017eitosti 200. v\u00fdro\u010d\u00ed ud\u00edlen\u00ed orl\u016f<\/a>, p\u0159i n\u00ed\u017e byly replikou praporu a orlice odm\u011bn\u011bny nejlep\u0161\u00ed „francouzsk\u00e9“ jednotky re-enactmentu. Hlavn\u00ed akc\u00ed byl samoz\u0159ejm\u011b Austerlitz 2005 – 200. v\u00fdro\u010d\u00ed bitvy. Byla mimo\u0159\u00e1dn\u00fdm \u00fasp\u011bchem. Vojensko-historick\u00e9 \u010d\u00e1sti programu se z\u00fa\u010dastnilo 3600 nad\u0161enc\u016f v dobov\u00fdch uniform\u00e1ch z 24 zem\u00ed sv\u011bta, nav\u0161t\u00edvily ji desetitis\u00edce n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f. Tis\u00edce lid\u00ed se p\u0159i\u0161li poklonit pam\u00e1tce padl\u00fdch a zem\u0159el\u00fdch na pietn\u00edm aktu u Mohyly m\u00edru.<\/div>\n
\n

C\u00edlem Projektu Austerlitz 2005 bylo p\u0159ibl\u00ed\u017een\u00ed dan\u00e9ho historick\u00e9ho obdob\u00ed \u0161irok\u00e9 ve\u0159ejnosti zaj\u00edmav\u00fdm a div\u00e1cky atraktivn\u00edm zp\u016fsobem, co\u017e se nepochybn\u011b poda\u0159ilo. Krom\u011b vzpom\u00ednkov\u00fdch akc\u00ed byly uspo\u0159\u00e1d\u00e1ny historick\u00e9 konference, provozov\u00e1n hojn\u011b nav\u0161t\u011bvovan\u00fd internetov\u00fd server austerlitz.org<\/u>, vyd\u00e1ny v\u011bdeck\u00e9 i popul\u00e1rn\u011b-nau\u010dn\u00e9 publikace<\/a>, ve spolupr\u00e1ci s \u010ceskou televiz\u00ed vznikly t\u0159i dokument\u00e1rn\u00ed filmy. Shrnut\u00edm \u010dinnosti Projektu Austerlitz 2005 je multimedi\u00e1ln\u00ed DVD obsahuj\u00edc\u00ed sest\u0159ih nejv\u011bt\u0161\u00ed rekonstrukce bitvy u Slavkova z 3. prosince 2005, zm\u00edn\u011bn\u00e9 t\u0159i dokumenty \u010cesk\u00e9 televize, tis\u00edce fotografi\u00ed z akc\u00ed Projektu Austerlitz 2005 z let 2000-2005 a dal\u0161\u00ed.<\/p>\n

\u00dakoly Projektu Austerlitz<\/strong><\/p>\n<\/div>\n

P\u0159ipravovan\u00e9 aktivity nesouvisej\u00ed s \u017e\u00e1dnou oslavou militarismu nebo v\u00e1lek. Jsou naopak trvalou p\u0159ipom\u00ednkou z\u00e1kladn\u00ed hodnoty \u017eivota v m\u00edstech urputn\u00fdch boj\u016f, propaguj\u00ed pozn\u00e1v\u00e1n\u00ed evropsk\u00e9 historie a jej\u00ed \u00fazk\u00e9 propojen\u00ed s na\u0161\u00ed zem\u00ed. V\u0161echny z\u00e1m\u011bry projektu jsou podn\u011btem a inspirac\u00ed pro kon\u00e1n\u00ed \u0159ady spole\u010densk\u00fdch, kulturn\u00edch, sportovn\u00edch a dal\u0161\u00edch aktivit p\u0159edur\u010den\u00fdch pro nab\u00eddku v oblasti cestovn\u00edho ruchu. Auto\u0159i projektu si vytkli zejm\u00e9na tyto \u00fakoly:<\/div>\n
    \n
  1. p\u0159ibli\u017eovat toto historick\u00e9 obdob\u00ed \u0161irok\u00e9 ve\u0159ejnosti zaj\u00edmav\u00fdm a div\u00e1cky atraktivn\u00edm zp\u016fsobem;<\/li>\n
  2. p\u0159ipravovat a koordinovat vzpom\u00ednkov\u00e9 akce napoleonsk\u00fdch bitev na na\u0161em \u00fazem\u00ed a ud\u00e1losti s nimi spojen\u00e9, a to v n\u00e1vaznosti a ve spolupr\u00e1ci s podobn\u00fdmi aktivitami v Rakousku, N\u011bmecku a Polsku;<\/li>\n
  3. podporovat v\u011bdom\u00ed historick\u00e9 soun\u00e1le\u017eitosti na\u0161\u00ed zem\u011b a regionu s historick\u00fdm v\u00fdvojem v procesu integruj\u00edc\u00ed se Evropy;<\/li>\n
  4. napom\u00e1hat hlub\u0161\u00edmu pozn\u00e1n\u00ed historie a kultury podporou t\u00e9matick\u00fdch p\u0159edn\u00e1\u0161ek a semin\u00e1\u0159\u016f, expozic, filmov\u00fdch dokument\u016f atp.;<\/li>\n
  5. svou \u010dinnost\u00ed vytv\u00e1\u0159et takov\u00e9 aktivity, kter\u00e9 budou p\u0159itahovat z\u00e1jem turist\u016f z tuzemska i zahrani\u010d\u00ed a t\u00edm p\u0159isp\u011bt k celkov\u00e9 podpo\u0159e turistick\u00e9ho ruchu v tomto regionu;<\/li>\n
  6. podporovat a propagovat ve\u0161ker\u00e9 \u010dinnosti, sm\u011b\u0159uj\u00edc\u00ed k rozvoji regionu p\u0159i zachov\u00e1n\u00ed jeho historick\u00e9 a kulturn\u00ed jedine\u010dnosti.<\/li>\n<\/ol>\n
    Projekt Austerlitz tak p\u0159\u00edmo navazuje na aktivity Projektu Austerlitz 2005. Tradice bitvy u Slavkova rokem 2005 nekon\u010d\u00ed. Naopak! Rok 2005 m\u011bl probudit hlub\u0161\u00ed z\u00e1jem o ud\u00e1losti spojen\u00e9 s touto bitvou, o napoleonskou tradici na ji\u017en\u00ed Morav\u011b, pota\u017emo v \u010cesk\u00e9 republice a st\u0159edn\u00ed Evrop\u011b.<\/div>\n