{"id":938,"date":"2009-04-23T00:00:00","date_gmt":"2009-04-23T00:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/slavkov-u-brna\/"},"modified":"2024-11-27T15:33:27","modified_gmt":"2024-11-27T13:33:27","slug":"slavkov-u-brna","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/slavkov-u-brna\/","title":{"rendered":"Slavkov u Brna"},"content":{"rendered":"<p>Obecn\u00ed \u00fa\u0159ad<br \/>Adresa: Palack\u00e9ho n\u00e1m. 64<br \/>Telefon: 544 121 111<br \/>Fax: 544 121 171<br \/>Email: <a target=\"_blank\" href=\"mailto:podatelna@meuslavkov.cz\">podatelna@meuslavkov.cz<\/a><br \/><a target=\"_blank\" href=\"http:\/\/www.slavkov.cz\/\">http:\/\/www.slavkov.cz\/<\/a><\/p>\n<div align=\"center\"><img decoding=\"async\" border=\"0\" width=\"450\" src=\"http:\/\/www.slavkov.cz\/fotogalerie\/albums\/userpics\/10001\/foto_03_09_11.jpg\" \/><\/div>\n<p>Po\u0161ta: 684 01 Slavkov u Brna<br \/>Po\u010det obyvatel: 5950<br \/>Prvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka: 1237<br \/>Nadm. v\u00fd\u0161ka: 205<\/p>\n<div align=\"justify\">M\u011bsto Slavkov u Brna vstoupilo do sv\u011btov\u00e9 historie napoleonskou bitvou a jeho z\u00e1mek zaujal v\u00fdznamn\u00e9 m\u00edsto v d\u011bjin\u00e1ch st\u0159edoevropsk\u00e9ho um\u011bn\u00ed svoj\u00ed stavebn\u00ed hodnotou a um\u011bleck\u00fdm vypraven\u00edm.<\/p>\n<p>Nyn\u011bj\u0161\u00ed m\u011bstsk\u00e9 os\u00eddlen\u00ed vzniklo na p\u0159ed\u011blu d\u00e1vn\u00fdch kupeck\u00fdch cest vedouc\u00edch ve sm\u011bru od Brna na Bu\u010dovice, Hodon\u00edn a Vy\u0161kov. P\u016fvodn\u011b zem\u011bpansk\u00e9 \u00fazem\u00ed bylo na sklonku 12.stolet\u00ed v\u011bnov\u00e1no \u0159\u00e1du N\u011bmeck\u00fdch ryt\u00ed\u0159\u016f, kter\u00fd si zde vybudoval opevn\u011bnou komendu. A\u017e do konfiskace \u010desk\u00fdm kr\u00e1lem Zikmundem Lucembursk\u00fdm ve dvac\u00e1t\u00fdch letech 15.stolet\u00ed se v n\u00ed vyst\u0159\u00eddalo jeden\u00e1ct komtur\u016f. Sv\u00fdm hospod\u00e1\u0159sk\u00fdm z\u00e1zem\u00edm pat\u0159ila k nejbohat\u0161\u00edm statk\u016fm \u0159\u00e1du v Kr\u00e1lovstv\u00ed \u010desk\u00e9m.Osada, vyrostl\u00e1 z rozv\u00edjej\u00edc\u00edho se podhrad\u00ed, dostala od kr\u00e1le V\u00e1clava IV.m\u011bstskou pe\u010de\u0165 a znak, kter\u00fd je dnes v \u010cesk\u00e9 republice nejstar\u0161\u00edm dochovan\u00fdm znakov\u00fdm privilegiem.<\/p>\n<p>Tv\u00e1\u0159nost m\u011bsta poznamenal konec 16. A za\u010d\u00e1tek 17.stolet\u00ed. Tehdy byla p\u016fvodn\u00ed gotick\u00e1 z\u00e1stavba nahrazena renezan\u010dn\u00edm stavebn\u00edm slohem, kter\u00fd je je\u0161t\u011b patrn\u00fd u n\u011bkter\u00fdch dom\u016f, zejm\u00e9na na n\u00e1m\u011bst\u00ed u port\u00e1l\u016f a vstup\u016f m\u00e1zhauz\u016f, klenut\u00fdch valenou nebo h\u0159eb\u00ednkovou k\u0159\u00ed\u017eovou klenbou.<\/p>\n<p>T\u00e9m\u011b\u0159 jedno stolet\u00ed nal\u00e9zali ve Slavkov\u011b \u00fato\u010di\u0161t\u011b n\u011bme\u010dt\u00ed novok\u0159t\u011bnci, proslul\u00ed tzv. hab\u00e1nskou keramikou. P\u0159isp\u011bli nem\u00e1lo k hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 prosperit\u011b m\u011bsta a jeho urbanizaci a byli i \u017eiv\u00fdm d\u016fkazem n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 tolerance majitel\u016f tehdej\u0161\u00edho slavkovsk\u00e9ho velkostatku.V t\u00e9to dob\u011b v\u0161ak bylo m\u011bstsk\u00e9 j\u00e1dro je\u0161t\u011b pevn\u011b sev\u0159eno pozdn\u011b gotick\u00fdm hradebn\u00edm syst\u00e9mem se \u010dty\u0159mi branami a vnit\u0159n\u00ed os\u00eddlen\u00ed krom\u011b dom\u00e1c\u00edho, vesm\u011bs \u010desk\u00e9ho obyvatelstva, tvo\u0159ila i \u010detn\u00e1 \u017eidovsk\u00e1 komunita.<\/p>\n<p>V obdob\u00ed baroka vznikl podle projektu Domenica Martinelliho z Luccy (1650-1718) v\u00fdpravn\u00fd z\u00e1meck\u00fd t\u0159\u00edk\u0159\u00eddl\u00fd komplex, kter\u00fd se na m\u00edst\u011b p\u016fvodn\u00ed z\u00e1stavby realizoval ve t\u0159ech stavebn\u00edch etap\u00e1ch a dokon\u010den byl a\u017e za V\u00e1clava kn\u00ed\u017eete Kounic-Rietberga v roce 1769. V\u00edce ne\u017e 60 let v\u00fdstavby objektu se v\u00fdrazn\u011b projevilo na bohatstv\u00ed jeho interi\u00e9r\u016f, odr\u00e1\u017eej\u00edc\u00edch italsk\u00e9 pojet\u00ed z\u00e1meck\u00e9ho \u017eivotn\u00edho stylu a to od ran\u00e9ho baroka a\u017e po obdob\u00ed klasicismu.<\/p>\n<p>Spole\u010densk\u00e9 a politick\u00e9 ambice Kounic\u016f dok\u00e1zaly d\u00edky jejich vyt\u0159\u00edben\u00e9mu um\u011bleck\u00e9mu vkusu vytvo\u0159it v polovin\u011b 18.stolet\u00ed ze slavkovsk\u00e9ho z\u00e1mku centrum prezentace st\u0159edoevropsk\u00fdch, vl\u00e1msk\u00fdch a italsk\u00fdch mal\u00ed\u0159sk\u00fdch \u0161kol, \u010d\u00edm\u017e se stala galerie v tehdej\u0161\u00ed Evrop\u011b jednou z nejvyhled\u00e1van\u011bj\u0161\u00edch a nejbohat\u0161\u00edch. Sb\u00edrka v\u0161ak citeln\u011b utrp\u011bla za napoleonsk\u00fdch v\u00e1lek a p\u0159i po\u017e\u00e1ru z\u00e1mku roku 1897. I dnes v\u0161ak n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk m\u016f\u017ee ve zp\u0159\u00edstupn\u011bn\u00e9m objektu shl\u00e9dnout n\u011bkter\u00e1 vynikaj\u00edc\u00ed d\u00edla st\u0159edoevropsk\u00e9 mal\u00ed\u0159sk\u00e9 provenience obdob\u00ed 17. A 18.stolet\u00ed.<\/p>\n<p>Baroko ov\u0161em dominanty Slavkova ochudilo o severn\u00ed m\u011bstskou br\u00e1nu, gotisk\u00fd chr\u00e1m sv.Jakuba Star\u0161\u00edho a zvonici, je\u017e padly za ob\u011b\u0165 roz\u0161i\u0159uj\u00edc\u00edmu se z\u00e1meck\u00e9mu parku. Nov\u011b byl vybudov\u00e1n klasicistn\u00ed farn\u00ed chr\u00e1m Vzk\u0159\u00ed\u0161en\u00ed P\u00e1n\u011b, na jeho\u017e pl\u00e1novan\u00e9m dvojv\u011b\u017e\u00ed se ale negativn\u011b podepsalo ba\u017einat\u00e9 podlo\u017e\u00ed, kter\u00e9 tento z\u00e1m\u011br znemo\u017enilo zrealizovat.M\u011bstsk\u00e1 z\u00e1stavba byla do okoln\u00ed krajiny citliv\u011b zapojena osov\u00fdmi alejemi, dodnes v\u00fdrazn\u011b dotv\u00e1\u0159ej\u00edc\u00edmi urbanismus m\u011bsta.<\/p>\n<p>Kounicovsk\u00e1 rodov\u00e1 hrobka pod kostel\u00edkem sv.Jana K\u0159titele na \u0160pit\u00e1lce sv\u011bd\u010d\u00ed o v\u00fdznamu m\u011bsta pro tento aristokratick\u00fd rod, p\u0159etrv\u00e1vaj\u00edc\u00ed v r\u016fzn\u00fdch l\u00edni\u00edch ve Slavkov\u011b po dobu 410 let. Osobnost st\u00e1tn\u00edho a konferen\u010dn\u00edho ministra V\u00e1clava Anton\u00edna Dominika kn\u00ed\u017eete Kounic-Rietberga (1711-1794) p\u0159ivedla na z\u00e1mek p\u0159edstavitele habsbursk\u00e9ho panovnick\u00e9ho Domu a v\u00fdrazn\u011b zviditelnila m\u011bsto ve st\u0159edoevropsk\u00e9m prostoru. Tak\u00e9 pobyt francouzsk\u00e9ho c\u00edsa\u0159e Napoleona I. Bonaparta na z\u00e1mku v roce 1805 a jeho proklamace po v\u00edt\u011bzn\u00e9 slavkovsk\u00e9 bitv\u011b u\u010dinily Slavkov, tehdy je\u0161t\u011b pod jm\u00e9nem Austerlitz, zn\u00e1m\u00fdm v cel\u00e9m kulturn\u00edm sv\u011bt\u011b.<\/div>\n<p>(<em>z propaga\u010dn\u00edho materi\u00e1lu m\u011bsta Slavkova<\/em>)<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Slavkov, Austerlitz, v roce 1805 centrum slavkovsk\u00e9ho panstv\u00ed Dominika Ond\u0159eje II. kn\u00ed\u017eete Kounice.<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[129,79],"tags":[],"class_list":["post-938","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nezobrazovat-na-homepage","category-obce-bojiste"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/938","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=938"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/938\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":1775,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/938\/revisions\/1775"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=938"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=938"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=938"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}