![](\"http:\/\/www.austerlitz.org\/images\/ilustrace\/jkmakrev.jpg\")
<\/div>\nP\u00e1r slov na vysv\u011btlenou<\/p>\n
N\u00e1zev t\u00e9to knihy, jakkoliv se m\u016f\u017ee zd\u00e1t patetick\u00fd, byl odvozen z jedn\u00e9 v\u011bty, obsa\u017een\u00e9 posledn\u00edm dopise, kter\u00fd napsal jezdeck\u00fd gener\u00e1la Lasalle sv\u00e9 \u017een\u011b. Zn\u011bla takto:<\/p>\n
\u201eTob\u011b pat\u0159\u00ed m\u00e9 srdce, m\u00e1 krev je c\u00edsa\u0159ova a \u017eivot jsem zasv\u011btil cti!“<\/p>\n
Kniha obsahuje \u017eivotn\u00ed p\u0159\u00edb\u011bhy tuctu osob (jeden\u00e1cti mu\u017e\u016f a jedn\u00e9 \u017eeny), o nich\u017e lze \u0159\u00edci tot\u00e9\u017e, by\u0165 v r\u016fzn\u00e9 m\u00ed\u0159e a v z\u00e1vislosti na okolnostech. Najdete v n\u00ed osudy legend\u00e1rn\u00edch jezdeck\u00fdch velitel\u016f Lasalla, Marulaze, Montbruna, Nansoutyho, Fourniera \u010di \u00c9douarda Colberta, \u017eivotn\u00ed p\u0159\u00edb\u011bhy Boudeta a Valhuberta, dvou gener\u00e1l\u016f, kte\u0159\u00ed padli v na\u0161\u00ed zemi, vypr\u00e1v\u011bn\u00ed o posledn\u00edm vzdoru gener\u00e1l\u016f Cambronna \u010di Daumesnila, o husaru Guindeyovi, kter\u00fd u Saalfeldu zabil prusk\u00e9ho prince, a jako trochu o\u017eiven\u00ed do mu\u017esk\u00e9 spole\u010dnosti i \u017eivotn\u00ed p\u0159\u00edb\u011bh Pauliny Four\u00e8sova, kter\u00e9 voj\u00e1ci v Egypt\u011b p\u0159ezd\u00edvali Bonapartova Kleopatra.<\/p>\n
Prol\u00edt krev za vrchn\u00edho velitele i panovn\u00edka n\u00e1le\u017eelo k riziku povol\u00e1n\u00ed profesion\u00e1ln\u00edch voj\u00e1k\u016f a se smrt\u00ed na boji\u0161ti musel ka\u017ed\u00fd z nich po\u010d\u00edtat, i kdy\u017e mnoz\u00ed posl\u00e9ze um\u00edrali a\u017e hluboko v m\u00edrov\u00fdch \u010dasech, n\u011bkte\u0159\u00ed dokonce velmi dlouho po skon\u010den\u00ed napoleonsk\u00fdch v\u00e1lek.<\/p>\n
Zvl\u00e1\u0161tnost on\u00e9 v\u00e1le\u010dn\u00e9 barvit\u00e9 doby, t\u011b\u017eko pochopiteln\u00e9 v individualistick\u00e9m, pon\u011bkud sobeck\u00e9m, konzumn\u00edm a pro Evropu relativn\u011b m\u00edrov\u00e9m 21. stolet\u00ed, je sp\u00ed\u0161e to, \u017ee v\u011bt\u0161ina hrdin\u016f n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch p\u0159\u00edb\u011bhu dala Napoleonovi tak\u00e9 srdce.<\/p>\n
Stejn\u011b podivn\u00e9 pro n\u00e1s m\u016f\u017ee b\u00fdt, \u017ee pro t\u011bchto jeden\u00e1ct mu\u017e\u016f p\u0159edstavovala vojensk\u00e1 \u010dest jednu z nejv\u011bt\u0161\u00edch hodnot.<\/p>\n
Pro\u010d tomu tak bylo?<\/p>\n
\u010ct\u011bte a v \u017eivotn\u00edch osudech, z nich\u017e ka\u017ed\u00fd vyd\u00e1 za rom\u00e1n, najdete odpov\u011b\u010f.
\nNic z toho nen\u00ed vymy\u0161leno, v\u0161e se skute\u010dn\u011b stalo!<\/p>\n
A na ochutn\u00e1n\u00ed prvn\u00ed kapitolku z \u010d\u00e1sti, v\u011bnovan\u00e9 gener\u00e1lu Daumesnilovi:<\/p>\n
A\u017e mi p\u0159inesete nohu!<\/p>\n
Koncem b\u0159ezna roku 1814 t\u00e1hlo p\u0159ibli\u017en\u011b 170 000 prusk\u00fdch, rusk\u00fdch i rakousk\u00fdch voj\u00e1k\u016f na Pa\u0159\u00ed\u017e. Spojenci tentokr\u00e1t p\u0159elstili Napoleona, neuv\u011b\u0159ili klamn\u00e9mu man\u00e9vru, j\u00edm\u017e cht\u011bl odpoutat jejich pozornost od hlavn\u00edho m\u011bsta, \u010di, p\u0159esn\u011bji \u0159e\u010deno, zajali kur\u00fdra s listem, v n\u011bm\u017e c\u00edsa\u0159 v\u0161e c\u00edsa\u0159ovn\u011b Marii-Louise a sv\u00e9mu bratrovi Josefovi vysv\u011btloval. Kn\u00ed\u017ee Karel Schwarzenberg, vrchn\u00ed velitel v\u0161ech spojeneck\u00fdch sil, se p\u0159estal starat o to, co z Napoleonovy arm\u00e1dy zb\u00fdvalo, a po proudu Marny do\u0161el k severov\u00fdchodn\u00ed stran\u011b francouzsk\u00e9 metropole.<\/p>\n
C\u00edsa\u0159 Francouz\u016f se o postupu koali\u010dn\u00edch arm\u00e1d dozv\u011bd\u011bl p\u0159\u00edli\u0161 pozd\u011b, nemohl mu \u010delit, a aby dok\u00e1zal p\u0159ij\u00edt Pa\u0159\u00ed\u017ei na pomoc, pot\u0159eboval \u010das. V\u011b\u0159il, \u017ee se m\u011bsto postav\u00ed na odpor, \u017ee vydr\u017e\u00ed, ne\u017e nep\u0159\u00edtele sev\u0159e mezi sebou a jej\u00edmi hradbami, le\u010d dobr\u00e9 opevn\u011bn\u00ed m\u011bstu na Sein\u011b chyb\u011blo, z\u00e1sob v n\u011bm bylo na p\u011bt dn\u00ed a v\u016fle ke vzdoru v hlav\u00e1ch t\u011bch, kte\u0159\u00ed rozhodovali, sl\u00e1bla.<\/p>\n
Mar\u0161\u00e1lov\u00e9 Marmont (ov\u011bn\u010den\u00fd titulem v\u00e9vody z Ragusy) a Mortier (kter\u00fd m\u011bl od Napoleona titul v\u00e9vody z Trevisa) p\u0159ivedli 28. b\u0159ezna do Pa\u0159\u00ed\u017ee zbytky sv\u00fdch sbor\u016f, na 15 000 voj\u00e1k\u016f, p\u0159ed p\u00e1r m\u011bs\u00edci je\u0161t\u011b nezku\u0161en\u00fdch branc\u016f, te\u010f u\u017e ale boji a pochody o\u0161lehan\u00fdch veter\u00e1n\u016f. Mohlo se k nim p\u0159idat 24 000 a\u017e 30 000 p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f N\u00e1rodn\u00edch gard, z t\u011bch ale byla vystrojena a vyzbrojena sotva polovina. Mu\u0161ket sice le\u017eelo v arzen\u00e1lu ve Vincennes dost pro v\u0161echny, ministr v\u00e1lky v\u0161ak nedal rozkaz k jejich rozd\u00e1n\u00ed. \u0160et\u0159il je pro brance, kter\u00e9 u\u017e ale nebylo odkud vz\u00edt, a krom toho m\u011bl obavy, aby se zbran\u00ed nezmocnila rostouc\u00ed opozice.<\/p>\n
Spojenci se p\u0159ibl\u00ed\u017eili k Pa\u0159\u00ed\u017ei u\u017e onoho 28. b\u0159ezna, nedlouho po Mortierovi a Marmontovi, a kr\u00e1tce pot\u00e9 opustila hlavn\u00ed m\u011bsto c\u00edsa\u0159ovna se synem. Poslali ji do bezpe\u010d\u00ed, i kdy\u017e by rad\u011bji z\u016fstala… Josef Bonaparte, jen\u017e z\u016fstal jako lieutenant g\u00e9n\u00e9ral de l’Empire, vrchn\u00ed velitel c\u00edsa\u0159stv\u00ed, nedok\u00e1zal v minul\u00e9m roce uh\u00e1jit ve \u0160pan\u011blsku Madrid a vlastn\u00ed korunu. T\u011b\u017eko se dalo o\u010dek\u00e1vat, \u017ee prok\u00e1\u017ee v\u00edc energie i nad\u00e1n\u00ed a ubr\u00e1n\u00ed, co cht\u011bl nep\u0159\u00edtel jeho bratru vz\u00edt. V osm r\u00e1no 29. b\u0159ezna, d\u0159\u00edv ne\u017e zazn\u011bly prvn\u00ed v\u00fdst\u0159ely, ujela a\u017e na Josefa a p\u00e1r ministr\u016f i cel\u00e1 vl\u00e1da!<\/p>\n
Oba mar\u0161\u00e1lov\u00e9 c\u00edsa\u0159stv\u00ed, Mortier i Marmont, rozvinuli v\u0161e, co m\u011bli k dispozici, proti mnoha\u010detn\u00e9 p\u0159esile. Mortier (12 000 mu\u017e\u016f) st\u00e1l na severu s pahorkem Montmartru a p\u0159edm\u011bst\u00edmi La Villette a La Chapelle za z\u00e1dy, Marmont (11 000 mu\u017e\u016f) na severov\u00fdchod\u011b v sektoru Vincennes-Pantin. D\u011bl\u00edtko mezi nimi vytv\u00e1\u0159el plavebn\u00ed kan\u00e1l, spojuj\u00edc\u00ed \u0159eku Ourcq se Seinou. Dnes by se \u0159eklo, \u017ee obrann\u00e1 linie obep\u00ednala zhruba vn\u011bj\u0161\u00ed severov\u00fdchodn\u00ed \u010dtvrtinu sou\u010dasn\u00e9ho d\u00e1lni\u010dn\u00edho prstence Boulevard p\u00e9riph\u00e9rique.<\/p>\n
Boj zah\u00e1jil 30. b\u0159ezna r\u00e1no Marmont, kter\u00fd vyrazil, aby obsadil strategick\u00e9 v\u00fd\u0161iny Romainville, a jeho odvaha slavila \u00fasp\u011bch. Lagrangeho divize srazila Rusy k severu a \u00fasp\u011b\u0161n\u011b postupovaly i dal\u0161\u00ed, pak ale na\u0159\u00eddil Barclay de Tolly, vel\u00edc\u00ed v\u0161em rusk\u00fdm sil\u00e1m, proti\u00fatok. Marmont vykl\u00edzel planinu Romainville a stahoval se na \u010d\u00e1ru Belleville-Bagnolet, kde se mu povedlo kolem des\u00e1t\u00e9 rusk\u00fd postup zastavil.<\/p>\n
Na Mortierov\u011b k\u0159\u00eddle, stoj\u00edc\u00edm proti Prus\u016fm, vl\u00e1dl ve stejnou dobu klid a mar\u0161\u00e1l s\u00e1m v\u011b\u0159il, \u017ee se ubr\u00e1n\u00ed, av\u0161ak Josef Bonaparte, kter\u00fd k n\u011bmu dojel, ztratil nervy. Poddal se strachu a zv\u011bstem o prusk\u00fdch jezdeck\u00fdch od\u0159adech na opa\u010dn\u00e9 stran\u011b m\u011bsta, b\u00e1l se sev\u0159en\u00ed ze v\u0161ech stran a nakonec poslal ka\u017ed\u00e9mu z mar\u0161\u00e1l\u016f tento l\u00edstek:<\/p>\n
\u201eJestli\u017ee pan v\u00e9voda z Ragusy a pan v\u00e9voda z Trevisa nebudou moci sv\u00e9 pozice udr\u017eet, jsou zplnomocn\u011bni vstoupit v jedn\u00e1n\u00ed s kn\u00ed\u017eetem Schwarzenbergem a rusk\u00fdm imper\u00e1torem, kter\u00e9 maj\u00ed p\u0159ed sebou. St\u00e1hnou se na Loiru.“<\/p>\n
Pak vsedl do p\u0159ipraven\u00e9ho ko\u010d\u00e1ru, p\u0159ejel na lev\u00fd b\u0159eh Seiny a uprchl, ani\u017e se staral o osud sv\u011b\u0159en\u00e9ho m\u011bsta \u010di budoucnost dynastie, k n\u00ed\u017e n\u00e1le\u017eel!<\/p>\n
Nedlouho pot\u00e9 za\u00fato\u010dil na Mortiera prusk\u00fd mar\u0161\u00e1l Bl\u00fccher a vz\u00e1p\u011bt\u00ed za\u010dal n\u00e1por i na Marmonta. Hrab\u011b Langeron, Francouz v rusk\u00fdch slu\u017eb\u00e1ch, dobyl Saint-Denis, rakousk\u00fd podmar\u0161\u00e1lek Gyulai s w\u00fcrttembersk\u00fdm korunn\u00edm princem Wilhelmem vnikli do lesa Vincennes a p\u0159es sousedn\u00ed Charenton k br\u00e1n\u011b Bercy. V\u00fd\u0161ina Montmartru, kde obr\u00e1nci neslo\u017eili zbran\u011b, z\u016fstala za \u00fato\u010dn\u00edky jak ostrov v mo\u0159i, a mu\u017ei se tu vzdaj\u00ed, a\u017e kdy\u017e \u0161edes\u00e1t d\u011blost\u0159elc\u016f, kte\u0159\u00ed tu vytrvali, nebude m\u00edt \u010d\u00edm st\u0159\u00edlet…Rusov\u00e9 se drali do prvn\u00edch pa\u0159\u00ed\u017esk\u00fdch ulic, odkud je Marmontovi mu\u017ei vyb\u00edjeli bod\u00e1ky, zat\u00edmco jin\u00ed kvapem stav\u011bli barik\u00e1dy. Bylo to zl\u00e9, zatracen\u011b \u0161patn\u00e9, t\u0159eba\u017ee pod Montmartrem, u br\u00e1ny Clichy, zastavil Langeronovy Rusy \u0161edes\u00e1tilet\u00fd mar\u0161\u00e1l Moncey, v\u00e9voda z Conegliana. Dok\u00e1zal to, i kdy\u017e m\u011bl jen nezku\u0161en\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed gardisty a studenty Polytechniky…<\/p>\n
Kolem p\u016fl \u010dtvrt\u00e9 odpoledne za\u010dal Marmont s kn\u00ed\u017eetem Schwarzenbergem jednat o p\u0159\u00edm\u011b\u0159\u00ed, rusk\u00fd imper\u00e1tor Alexandr, jen\u017e m\u011bl jako monarcha hlavn\u00ed slovo, ale kategoricky odm\u00edtl. \u017d\u00e1dal kapitulaci a vyd\u00e1n\u00ed m\u011bsta! V t\u00e9\u017ee dob\u011b se poda\u0159ilo do m\u011bstsk\u00fdch zd\u00ed vjet nevelk\u00e9mu francouzsk\u00e9mu odd\u00edlu, jeho\u017e velitel p\u0159iv\u00e1\u017eel svrchovan\u011b deprimuj\u00edc\u00ed zpr\u00e1vu: c\u00edsa\u0159 nedok\u00e1\u017ee p\u0159ij\u00edt d\u0159\u00edv ne\u017e za p\u00e1r dn\u00ed a v dan\u00e9m okam\u017eiku nejsp\u00ed\u0161 o situaci v hlavn\u00edm m\u011bst\u011b ani nev\u00ed! Byla to pravda…<\/p>\n
Mar\u0161\u00e1l Mortier vid\u011bl p\u0159ed dv\u011bma lety, jak vybuchuje moskevsk\u00fd Kreml, jeho jednotky jej na c\u00edsa\u0159\u016fv rozkaz vyhodily do pov\u011bt\u0159\u00ed, ne\u017e ustoupily. Necht\u011bl, aby Pa\u0159\u00ed\u017e potkal stejn\u00fd osud, a kdy\u017e Marmont nadhodil, zda nen\u00ed \u010das jednat d\u00e1l, souhlasil. Oba cht\u011bli jedin\u00e9, voln\u00fd odchod v\u0161ech sv\u00fdch jednotek se zbran\u011bmi a z\u00e1sobami k jihu, sm\u011brem k \u0159ece Loi\u0159e.<\/p>\n
Ve dv\u011b hodiny r\u00e1no 31. b\u0159ezna dostal rusk\u00fd kn\u00ed\u017ee Orlov, jednaj\u00edc\u00ed s ob\u011bma mar\u0161\u00e1ly, plnou moc od imper\u00e1tora v\u0161\u00ed Rusi k tomu, aby p\u0159istoupil na to, co francouzsk\u00e1 strana po\u017eaduje! Mar\u0161\u00e1lov\u00e9 Mortier a Marmont se zav\u00e1zali, \u017ee jejich jednotky opust\u00ed Pa\u0159\u00ed\u017e do sedm\u00e9 hodiny rann\u00ed a dostali pr\u00e1vo na voln\u00fd odchod se zbran\u011bmi.<\/p>\n
Hlavn\u00ed m\u011bsto Francie bylo vyd\u00e1no a Napoleona, jen\u017e se o tom dozv\u011bd\u011bl a\u017e od jednotek, kter\u00e9 Pa\u0159\u00ed\u017e vyklidily, \u010dekalo u\u017e jen posledn\u00edch p\u00e1r dn\u00ed beznad\u011bjn\u00e9ho vzdoru, b\u011bhem nich\u017e ztrat\u00ed arm\u00e1du, tr\u016fn i n\u00e1slednictv\u00ed pro sv\u00e9ho syna.<\/p>\n
Z milosti spojenc\u016f mu zbude jen ostr\u016fvek Elba nedaleko od italsk\u00e9ho p\u0159\u00edstavn\u00edho m\u011bsta Livorno.<\/p>\n
V ony dny 28. a\u017e 31. b\u0159ezna 1814 sledoval boje na prav\u00e9m b\u0159ehu Marny p\u0159ed jej\u00edm soutokem se Seinou a doslova na dohled od pa\u0159\u00ed\u017esk\u00fdch bran mu\u017e, o n\u011bm\u017e by se dalo bezesporu \u0159\u00edci, \u017ee je v\u00e1le\u010dn\u00fd vyslou\u017eilec, invalida. M\u011bl dobr\u00fd v\u00fdhled, nebo\u0165 mohl vystoupat a\u017e na vrchol mohutn\u00e9 st\u0159edov\u011bk\u00e9 obytn\u00e9 v\u011b\u017ee, zvan\u00e9 donjon, na stavitelsk\u00fd klenot, dominuj\u00edc\u00ed cel\u00e9mu m\u011bstysu Vincennes.<\/p>\n
Vincennesk\u00fd donjon tvo\u0159\u00edval j\u00e1dro hradu od \u010das\u016f Filipa VI. Valois, v renesanci ale za\u010daly kolem p\u0159ib\u00fdvat nov\u00e9 obytn\u00e9 stavby, v nich\u017e s oblibou pob\u00fdval nejeden kr\u00e1l, nebo\u0165 p\u0159ilehl\u00fd les nab\u00edzel radov\u00e1nky honitby. Vysok\u00e1 v\u011b\u017e poslou\u017eila ob\u010das i za v\u011bzen\u00ed; v \u010dasech frond\u00e9rsk\u00fdch vzpour proti kardin\u00e1lu Mazarinovi zde nedobrovoln\u011b pob\u00fdval nap\u0159\u00edklad v\u00e9voda de Beaufort a po n\u011bm Nicolas Fouquet. Za Ludv\u00edka XIV. se z\u00e1mek Vincennes zm\u011bnil v pevnost obehnanou tehdy modern\u00edmi, d\u011bly osazen\u00fdmi valy a odd\u011blenou od m\u011bste\u010dka p\u0159\u00edkopy s padac\u00edmi mosty. Roku 1796 p\u0159ibyl mohutn\u00fd arzen\u00e1l, vojensk\u00e9 zbrojn\u00ed a z\u00e1sobovac\u00ed skladi\u0161t\u011b, jedno z nejv\u011bt\u0161\u00edch v centr\u00e1ln\u00ed Francii, a roku 1804 Vincennes smutn\u011b proslulo popravou v\u00e9vody d’Enghien. Ve zn\u00e1most pevnost ve\u0161la i d\u00edk tomu, \u017ee tu p\u0159ed revoluc\u00ed pob\u00fdval jako v\u011bze\u0148 i mark\u00fdz de Sade.<\/p>\n
Onen mu\u017e v gener\u00e1lsk\u00e9 uniform\u011b stoupal na vrcholek donjonu zvolna a bezpochyby i nam\u00e1hav\u011b, nebo\u0165 s d\u0159ev\u011bnou prot\u00e9zou m\u00edsto jedn\u00e9 nohy se chod\u00ed do schod\u016f \u0161patn\u011b. Byl velitelem zdej\u0161\u00edho arzen\u00e1lu i pevnosti, podl\u00e9halo mu 300 invalid\u016f, tedy vojensk\u00fdch vyslou\u017eilc\u016f, a 1000 p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f N\u00e1rodn\u00edch gard, kte\u0159\u00ed pos\u00e1dku v posledn\u00edch dnech pos\u00edlili. V\u0161echny podzemn\u00ed sklady m\u011bl pln\u00e9 zbran\u00ed i munice; jen mu\u0161ket tu le\u017eelo na 30 000 kus\u016f! Sledoval, jak se nep\u0159\u00e1tel\u00e9 prob\u00edjej\u00ed bl\u00ed\u017e k Pa\u0159\u00ed\u017ei, kterak ho obkli\u010duj\u00ed, a v duchu, s poln\u00edm teleskopem p\u0159ilo\u017een\u00fdm k oku, odhadoval, \u017ee co nevid\u011bt proti n\u011bmu mohou koali\u010dn\u00ed velitel\u00e9 obr\u00e1tit na sedm stovek d\u011blov\u00fdch hlavn\u00ed. V\u011bd\u011bl, \u017ee jich pou\u017eij\u00ed jen zlomek, nebo\u0165 by d\u011blost\u0159eleck\u00e1 palba ohrozila i m\u011bste\u010dko a obyvatele, a spol\u00e9hal na to, \u017ee jako ostr\u016fvek odporu nen\u00ed jeho pevnost nejkl\u00ed\u010dov\u011bj\u0161\u00ed. Byl odhodl\u00e1n ji nevydat a vzhledem k tomu, \u017ee z pa\u0159\u00ed\u017esk\u00fdch hradeb \u0161lo dohl\u00e9dnout a\u017e sem, cht\u011bl z Vincennes u\u010dinit symbol a t\u0159eba i pomn\u00edk \u010di sv\u016fj hrob. V sudech ve sklepen\u00edch m\u011bl uskladn\u011bny stovky cent\u016f st\u0159eln\u00e9ho prachu, jim\u017e sta\u010dila jen jiskra, aby bylo v\u00fdbuch sly\u0161et a\u017e v Reme\u0161i a mo\u017en\u00e1 i d\u00e1l…<\/p>\n
Odpoledne dev\u011btadvac\u00e1t\u00e9ho st\u0159elba na severov\u00fdchodn\u00edm okraji Pa\u0159\u00ed\u017ee utichala a s ve\u010derem se rozhostilo relativn\u00ed ticho. Tehdy vy\u0161el gener\u00e1l, kter\u00e9mu v\u0161ichni p\u0159ezd\u00edvali Jambe de Bois, D\u0159ev\u011bn\u00e1 noha, na n\u00e1dvo\u0159\u00ed a poru\u010dil spustit padac\u00ed most v br\u00e1n\u011b zvan\u00e9 M\u011bstsk\u00e1. Pak, bez ohledu na nep\u0159\u00e1telsk\u00e9 hl\u00eddky a vojska, vyvedl dv\u011b st\u011b pades\u00e1t mu\u017e\u016f s ko\u0148mi jezdeck\u00fdmi i ta\u017en\u00fdmi; za ty druh\u00e9 nechal z\u010d\u00e1sti zap\u0159\u00e1hnout povozy. Dojel s konvojem k severov\u00fdchodn\u00edmu okraji Pa\u0159\u00ed\u017ee a nechal nakl\u00e1dat v\u0161e, co se dalo pou\u017e\u00edt, odhozen\u00e9 pu\u0161ky, bod\u00e1ky, patronta\u0161ky… Za voln\u00e9 kon\u011b velel p\u0159ip\u0159ahat opu\u0161t\u011bn\u00e1 d\u011bla s kolesnami, francouzsk\u00e1 i nep\u0159\u00e1telsk\u00e1, a osobn\u011b dohl\u00ed\u017eel na cel\u00fd konvoj, dokud posledn\u00ed mu\u017e i v\u016fz nevjeli zp\u011bt do pevnosti. Ne\u017e p\u0159i\u0161el o nohu, b\u00fdval skv\u011bl\u00fdm kavaleristou i velitelem jezdectva. Ani prot\u00e9zou se nenechal vy\u0159adit ze \u017eivota, cvi\u010dil, nechal si uzp\u016fsobit sedlo, kter\u00e9 vypadalo pon\u011bkud d\u00e1msky…<\/p>\n
Naz\u00edt\u0159\u00ed se dozv\u011bd\u011bl o kapitulaci i o tom, \u017ee francouzsk\u00e1 arm\u00e1da opou\u0161t\u00ed Pa\u0159\u00ed\u017e. Klel a nevyb\u00edral slova, pak se uklidnil, obl\u00e9kl slavnostn\u00ed uniformu a \u010dekal. V\u011bd\u011bl, \u017ee n\u011bkdo p\u0159ijde vyzvat ke kapitulaci i jeho, a v hlav\u011b bezpochyby skl\u00e1dal slova, jimi\u017e hodlal odpov\u011bd\u011bt. V duchu se usm\u00edval p\u0159i p\u0159edstav\u011b, jak\u00e1 asi dostanou nep\u0159\u00e1tel\u0161t\u00ed velitel\u00e9 hl\u00e1\u0161en\u00ed o jeho no\u010dn\u00ed v\u00fdprav\u011b, nebo\u0165 odvezl leccos i ze spojeneck\u00fdch park\u016f a jeho mu\u017ei za sebou nechali omr\u00e1\u010den\u00e9 \u010di pod\u0159ezan\u00e9 hl\u00eddky.<\/p>\n
Dopoledne se p\u0159ed mostem do M\u011bstsk\u00e9 br\u00e1ny skute\u010dn\u011b objevil bubnov\u00e1n\u00edm a b\u00edl\u00fdm parlament\u00e1\u0159sk\u00fdm praporem prov\u00e1zen\u00fd rusk\u00fd d\u016fstojn\u00edk ze \u0161t\u00e1bu Barclaye de Tolly. Hl\u00eddka informovala francouzsk\u00e9ho gener\u00e1la, kter\u00fd dal povel spustit most a vy\u0161el, obklopen sv\u00fdm \u0161t\u00e1bem, parlament\u00e1\u0159i vst\u0159\u00edc. Rus pokynul sv\u00e9mu doprovodu, aby z\u016fstal na m\u00edst\u011b, a kr\u00e1\u010del zdvo\u0159ile po mostovce, aby mu\u017ei s d\u0159ev\u011bnou nohou usnadnil cestu. Pak p\u0159edpisov\u011b pozdravil, srazil p\u0159itom podpatky a plynnou francouz\u0161tinou pravil, \u017ee pana guvern\u00e9ra \u017e\u00e1d\u00e1 jm\u00e9nem poln\u00edho mar\u0161\u00e1la Barclaye de Tolly o vyd\u00e1n\u00ed pevnosti se v\u0161\u00edm, co v n\u00ed je, do rukou spojenc\u016f.<\/p>\n
\u201eVyd\u00e1m pevnost pouze na rozkaz Jeho c\u00edsa\u0159sk\u00e9ho Veli\u010denstva,“ zn\u011bla gener\u00e1lova odpov\u011b\u010f.<\/p>\n
Parlament\u00e1\u0159e to rozladilo. Nam\u00edtl, \u017ee pevnost mus\u00ed b\u00fdt vyd\u00e1na ihned a bezodkladn\u011b. Gener\u00e1l zavrt\u011bl hlavou, na\u010de\u017e hlasem voj\u00e1ka, zvykl\u00e9ho p\u0159ek\u0159i\u010det bitevn\u00ed v\u0159avu, pravil:<\/p>\n
\u201eRaku\u0161an\u00e9 m\u011b p\u0159ipravili o nohu. \u0158ekn\u011bte jim, a\u0165 mi ji vr\u00e1t\u00ed, nebo p\u0159inesou jinou. Do t\u00e9 doby v\u00e1m rad\u00edm, abyste se st\u00e1hli z dost\u0159elu m\u00fdch d\u011bl, nechcete-li ochutnat, co dovedou!“<\/p>\n
V\u011btou, do n\u00ed\u017e vlo\u017eil v\u0161echen mysliteln\u00fd vzdor a ve\u0161kerou v\u011brnost p\u0159\u00edsaze, zemi i Napoleonovi, zah\u00e1jil Yrieix Pierre Daumesnil, \u0159e\u010den\u00fd D\u0159ev\u011bn\u00e1 noha, obranu pevnosti Vincennes, kter\u00e1 se zapsala do d\u011bjin a vstoupila do legend.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
Nov\u00e1 kniha se objev\u00ed na kni\u017en\u00edch pultech n\u011bkdy s koncem podzimu, rozhodn\u011b na p\u0159edv\u00e1no\u010dn\u00edm trhu, a vyd\u00e1v\u00e1 ji brn\u011bnsk\u00e9 nakladatelstv\u00ed MOBA. P\u0159\u00edtel Jakub Samek nal\u00e9hal, abych z n\u00ed cosi prozradil, co\u017e \u010din\u00edm p\u0159edlo\u017een\u00edm krati\u010dk\u00e9ho \u00favodu.<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":14657,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[129,28],"tags":[6074,5932],"class_list":["post-975","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-nezobrazovat-na-homepage","category-recenze-a-anotace","tag-general-daumesnil","tag-jiri-kovarik"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/975","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=975"}],"version-history":[{"count":3,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/975\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":14658,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/975\/revisions\/14658"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media\/14657"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=975"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=975"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=975"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}