Napoleonova armáda v roce 1805: Přílohy D, E, F, G (Válečný stav dělostřelectva a ženijního vojska)

Příloha D

Válečný stav dělostřeleckých pluků v roce 1805

(Napoleonova armáda v roce 1805: Dělostřelectvo a ženijní vojsko)

D.1 Štáb pluku

Funkce v rámci velkého štábu dělostřeleckého pluku odpovídaly funkcím ve štábech pluků pěchoty a jezdectva, ale vzhledem k tomu, že dělostřelectvo operovalo po rotách, byli štábní důstojníci, poddůstojníci a vojáci dělostřeleckého pluku přiděleni armádním, sborovým a divizním dělostřeleckým štábům a parkům. Vrchní ohňostrůjce (artificier-chef) velel v hodnosti kaprála/brigadýra rotním ohňostrůjcům.

D.2 Štáb roty

Každé dělostřelecké rotě a dělostřelecké divizi (tvořené dělostřeleckou rotou a rotou dělostřeleckého trénu) velel velící kapitán (capitaine commandant).

D.3 Dělostřelci

Ohňostrůjci (artificiers) byli vybíráni mezi zkušenými dělostřelci[i], manipulovali se střelným prachem, připravovali munici a vyráběli doutnáky a odpalovače. Kanonýři 1. třídy (canonniers de 1re classe) a kanonýři 2. třídy (canonniers de 2e classe) tvořili obsluhu děl. Mezi knonýry 2. třídy byl jeden ouvrier en bois[ii] a jeden ouvrier en fer[iii], kteří prováděli nejjednodušší opravy a úpravy materiálu přímo v poli. U jízdních rot byl také jeden postrojář (bourrelier) a jeden podkoní (maréchal). Minimální výška pěšího dělostřelce byla stanovena na 5 stop a 3 palce (171 cm), minimální výška jízdního dělostřelce pak 5 stop a 4 palce (173,2 cm).

D.4 Orlonoši dělostřeleckých pluků

Každý batalion a každá eskadrona dělostřelectva dostaly 5. prosince 1804 jednu orlici a prapor, nebo praporec. Protože roty pluků neoperovaly nikdy společně, byly tyto symboly uloženy u hlavního inspektora dělostřelectva. Pluky je nosily jen na přehlídkách v Paříži, orlici pěšího dělostřelectva nesl plukovníkem vybraný seržant-major, orlici jízdního dělostřelectva plukovníkem vybraný četař.

D.5 Celkové tabulkové stavy dělostřeleckého pluku

6. pluk jízdního dělostřelectva měl 7 rot, a jeho tabulkový stav tedy byl 715 mužů.

Příloha E

Válečný stav batalionů dělostřeleckého trénu, batalionů pontonýrů, rot zbrojířů a pracovních rot v roce 1805

(Napoleonova armáda v roce 1805: Dělostřelectvo a ženijní vojsko)

E.1 Batalion dělostřeleckého trénu

V čele batalionu stál velící kapitán (capitaine commandant); šéf kováren (chef des forges) byl poddůstojník koordinující práci polních kováren; řemeslní mistři (maîtres-ouvriers) dělostřeleckého trénu byli: jeden sedlář (sellier), jeden švec-obuvník (codronnier-bottier), jeden krejčí (tailleur) a jeden zbrojíř (armurier). Celkový válečný tabulkový stav batalionu dělostřeleckého trénu činil 605 mužů.

E.2 Batalion pontonýrů

Mistr konstruktér (maître-constructeur) byl seržant-majorem; rotní řemeslníci (ouvriers) byli: jeden utěsňovač (calfat), jeden kolář (charron), jeden železář (ouvrier en fer) a jeden klempíř (ferblantier) nebo kotlář (chaudronnier). Z pontonýrů bylo 40 lodníků (batelier) a 40 dělníků (ouvriers). Celkový stav pontonýrského batalionu činil 810 mužů.

E.3 Rota zbrojířů

Rota zbrojířů čítala celkem 50 mužů, z toho byl 1 kapitán 1. třídy, 1 poručík 1. třídy, 1 seržant-major, 2 seržanti, 1 kaprál-furýr, 4 kaprálové, 12 zbrojířů 1. a 28 zbrojířů 2. třídy. Rota zahrnovala tyto odbornosti: 15 zámkařů (platineurs), 3 pažbaře (équipeurs), 8 lůžkařů (monteurs), 15 pánvičkářů (rhabilleurs), 1 kaliče (trempeur), 1 slevače (fondeur), 2 mečíře (fourbisseurs).

E.4 Pracovní dělostřelecká rota

Pracovní dělostřelecká rota se skládala ze 100 mužů, z toho byl 1 kapitán 1. třídy, 1 kapitán 2. třídy, 1 poručík 1. třídy, 1 poručík 2. třídy, 1 seržant-major, 4 seržanti, 1 kaprál-furýr, 4 kaprálové, 4 mistři-zbrojíři, 20 dělníků 1. třídy (ouvriers de 1re classe), 24 dělníků 2. třídy (ouvriers de 2e classe), 36 učedníků (apprentis) a 2 bubeníci.

E.5 Pracovní rota dělostřeleckého trénu

Pracovní rotě dělostřeleckého trénu velel podporučík, dále k ní náležel 1 četař, 1 brigadýr-furýr, 1 mistr-postrojář (maître-bourrelier, četař), 1 družstvo postrojářů (bourreliers,  3 muži na jeden batalion dělostřeleckého trénu), 2 sedláři nákladních koní (bâtier, na batalion dělostřeleckého trénu), 1 expert-podkoní (maréchal-expert, četař), 1 družstvo podkoních (maréchaux, 2 muži na jeden batalion dělostřeleckého trénu). Celkový teoretický stav roty byl 61 mužů pro 8, 75 mužů pro 10 a 82 mužů pro 11 batalionů dělostřeleckého trénu.

Příloha F

Technické parametry polní dělostřelecké výzbroje v roce 1805

(Napoleonova armáda v roce 1805: Dělostřelectvo a ženijní vojsko)

(viz také Dělostřelectvo napoleonských válek – o (francouzských) polních dělech a munici)

systém Gribeauval a systém roku XI[iv]

  • poznámka 20: Plná koule u kanónů, granát u houfnic; francouzská libra (livre) = 0,4895 kg
  • poznámka 21: Včetně plně vybavené kolesny.
  • poznámka 22: U jízdního dělostřelectva 6 pro všechny ráže.
  • poznámka 23: Nevyhnutelně mezi hodnotami 4- a 8liberního kanónu.
  • poznámka 24: Zřejmě vyšší než u 12libernímu kanónu systému Gribeauval.
  • poznámka 25: 24liberní proto, že plná koule jejího kalibru váží 24 liber.
  • poznámka 26: Teoreticky větší než u 6palcové houfnice – ale palba vedená na větší vzdálenosti byla nepřesná, viz Gassendi (s. 119-120): „6- a 8palcové houfnice. Tyto dvě byly nahrazovány houfnicí ráže 5 palců a 7 čárek, neboli 24libeními. Pokud jde o polní houfnici, je přijato, že houfnice ráže 5 palců a 7 čárek je lepší než 6palcová; ale důvody, pro které tomu tak je, nejsou uváděny přesně. Říká se, že je lehčí, ale váží stejně jako starší typ. Říká se, že má delší dostřel, což je nemnoho užitečné, protože 6palcová houfnice nese dále než na 1200 kroků (780 m), a palbou na takovou vzdálenost jen plýtváme municí. (…)

Příloha G

Válečný stav sapérského batalionu a minérské roty v roce 1805

(Napoleonova armáda v roce 1805: Dělostřelectvo a ženijní vojsko)

Celkem čítal batalion sapérů ve válečném stavu 909 mužů.

Zpět na obsah.


[i] Podle výnosu z 2. germinalu roku XI (23. března 1803) měli mít alespoň dva roky služby.

[ii] Dřevaři : kolář (charron), nebo tesař (charpentier).

[iii] Železáři : kovář (forgeur), nebo zámečník (serrurier).

[iv] Tables des principales dimensions et poids des bouches à feu de campagne, de siège et de place, avec leurs affûts et avant-trains, des projectiles etc: ainsi que des charges, des portées etc. des bouches à feu des artilleries principales de l’Europe : Appendice pour tous les manuels d’artillerie.