Historie

O překladu vojenských termínů III. – není flankér jako tirajér, i když oba harcují

Velmi problematickou oblastí překladů jsou termíny týkající se hodnostních stupňů, hodností, funkcí a titulů s nimi více či méně spjatých.

O překladu vojenských termínů II. – není jízda jako jezdectvo a není rota jako rota

V další části pokusu o pojednání o terminologii vojenství přelomu 18. a 19. století a jejích překladech do češtiny a z češtiny se po palných a chladných zbraních podívejme na otázku organizace ozbrojených sil a jednotlivých zbraní. A je-li řeč o zbraních, tedy o pěchotě, dělostřelectvu a jezdectvu.

O překladu vojenských termínů I. – nejsou pušky jako pušky a není kopí jako píka

Terminologie. Překlady dobových textů, dobových výrazů nabízejí nevyhnutelně mnohé problémy. Ty plynou z prostého faktu, že jednak se různé jazyky vyvíjely různě, a jednak, specificky pro období, kterým se zde zabýváme, tedy přelom 18. a 19. století, se nelze dost dobře opřít o naši českou terminologii. Protože ozbrojené síly na našem území používaly přednostně terminologii německou, a protože moderní čeština se od té dobové liší více než moderní němčina nebo moderní francouzština.

Vývoj aplikace Předpisu o výcviku a manévrech pěchoty z 1. srpna 1791 (II. část – Škola vojáka a Škola pelotonu)

V první části jsme se věnovali obecným zásadám formace pluku v bitevní sestavě, místům určeným pro poddůstojníky, stráž praporu, hlavní krajníky nebo sapéry. Nyní se budeme věnovat školám vojáka a pelotonu, a vodítkem nám bude porovnání obsahu předpisu z 1. srpna 1791 a ordonance ze 4. března 1831.

Co musí voják umět? Pochodovat vedle svého souseda, otáčet doprava a doleva, nabít svou pušku a střílet!

Mohlo by se zdát, že téma malé pěchotní taktiky, nadto ještě v užším slova smyslu mechanického, pořadového drilu a zásad manévrů jako technických prostředků vedení boje 18. a 19. století nevzbudí převeliké vášně. Přesto několik reakcí na článek o "Královně bitev o Evropu" publikovaný na novém webu Válečníci starých časů (militaryhistory.eu) přišlo, a jednou z tezí, které může být užitečné rozvést a pokračovat tím v debatách, je tvrzení, že mezi armádami mocností, jež se utkaly v koaličních válkách let 1792-1815, nebylo z hlediska úrovně vycvičenosti pěchoty zásadního rozdílu. Problém má několik rovin. Zkusím je v následující úvaze nastřelit a uvidíme, kam se dostaneme.

Jak velet pěchotě – zkracování vybraných povelů

Se zajímavou a provokativním způsobem podanou informací o dílčím problému pěchotního výcviku napoleonských válek přišel britský historik a re-enactor Paul Lindsay Dawson. Téma se týká zkracování povelů předepsaných předpisem z 1. srpna 1791.

Vývoj aplikace Předpisu o výcviku a manévrech pěchoty z 1. srpna 1791 (I. část – Formace pluku v bitevní sestavě)

První kapitola předpisu je nadepsána Formace pluku v bitevní sestavě a je nevyhnutelně poplatná době svého vzniku. Výcvikový z 1. srpna 1791 je v tomto ohledu psán pro pěchotu organizovanou podle dvou organizačních předpisů, a sice z 1. ledna 1791, který popisuje mírový stav pluků, a z 1. dubna 1791, který popisuje válečný stav.

Vítěz nad císařem Napoleonem v Dubé na Českolipsku

15. října uplynulo 200 let od úmrtí polního maršála Karla I. Filipa knížete ze Schwarzenbergu, významné osobnosti počátku 19. století, šlechtice, diplomata, ale především úspěšného vojevůdce, jednoho z pouhých tří, jimž se v průběhu vleklých napoleonských válek podařilo přímo na bitevním poli porazit francouzského císaře Napoleona I.

Respekt a mýty a legendy o Napoleonově Velké armádě u Slavkova

Respekt přinesl v listopadu poněkud pro mě nečekaně speciální číslo věnované "našim slavným bitvám" a mezi nimi bitvě u Slavkova. Několik míst zaslouží rozebrat - ne kvůli článku v Respektu, ale protože jde o zajímavé, opakované a nepřesné teze týkající se pěchotní taktiky přelomu 18. a 19. století.

O´Reillyho portrét.

Andrej, gróf O‘Reilly

Narodil sa na zámku Ballinlough v grófstve Roscommon v dnešnom severnom Írsku a síce v rodine šľachtica, ktorý bol sudcom v roscommonskom grófstve. Jeho rodina bola prísne katolíckeho vierovyznania, žila napriek dobrému zabezpečeniu skromne. Otec sa rozhodol počas náboženských nepokojov medzi katolíkmi a protestantmi, ktoré sa na ostrovoch rozhoreli, presídliť s rodinou do Európy.

1 2 3 24