II. Vojenská historie

Bubeníci francouzské pěchoty – bubenické signály (1791-1815)

Baterie, bubenické signály, užívané ve francouzské armádě byly sjednoceny a předepsány ordonancí ze 14. května 1754, kdy byl také předepsán jednotný pořadový krok. Instrukce z roku 1754 popisuje následující: l’Appel, l’Assemblée, la Charge, le Drapeau, l’Enterrement, la Fascine (Breloque), la Générale, la Marche (Marche du Roi de Prusse), l’Ordre de Pied Ferme, le Ban, la Prière, la Retraite. Postupně se vyvíjely, měnil se jejich význam a byly nahrazovány/doplňovány jinými.

Das Oesterreichische Militaer betreffende Schriften (1794-1796)

Na books.google lze nalézt šest dílů významného pramene týkajícího se císařsko-královské armády koaličních válek: Das Oesterreichische Militaer betreffende Schriften. 1794-1796.

Trafalgarská epopej – bitevní sestavy, velitelé, ztráty

Příloha ke studii Karla Řezníčka Trafalgarská epopej ze sborníku Bitva u Slavkova a válka roku 1805, vydaného při 200. výročí nakladatelstvím Akcent.

Trafalgarská epopej – charakteristika a výzbroj bitevních plavidel

Příloha ke studii Karla Řezníčka Trafalgarská epopej ze sborníku Bitva u Slavkova a válka roku 1805, vydaného při 200. výročí nakladatelstvím Akcent.

Trafalgarská epopej – medailonky desítky admirálů

Příloha ke studii Karla Řezníčka Trafalgarská epopej ze sborníku Bitva u Slavkova a válka roku 1805: Nelson, Collingwood, Northesk, Calder, Villeneuve, Dumanoir le Pelley, Magon de Médine, Gravina y Nápoli, Álava y Navarette, Cisneros.

Karel Řezníček: Trafalgarská epopej

U příležitosti 213. výročí bitvy u Trafalgaru publikujeme na www.austerlitz.org příspěvek Karla Řezníčka ze sborníku Bitva u Slavkova a válka roku 1805, vydaného při 200. výročí nakladatelstvím Akcent: "Někdy mám pocit, že na moři má Nelsonova glorifikace u řady historiků podobný charakter jako na souši Napoleonova."

Bitva u Slavkova v monografiích k dějinám rakouských pluků

Ze sborníku Bitva u Slavkova a válka roku 1805: Jeden z důležitých pohledů na bitvu u Slavkova nabízejí četné dějiny rakouských pluků, vydávané ve druhé polovině 19. a počátku 20. století. Mnohé z nich byly napsány tendenčně, přesto však obsahují zajímavé, byť zapomenuté informace. Nahlédněme tedy, co vypovídají o slavkovské bitvě.

220. výročí Jourdan-Delbrelova zákona o konskripci (5. září 1798)

Jourdan-Delbrelovým zákonem z 5. září 1798 byla ve Francii zavedena konskripce, pravidelné povinné odvody mužů ve věku 20 až 25 let do armády. Dobrovolník (mohl se jím stát muž splňující základní požadavky mezi 18 a 30 lety) sloužil 4 roky v době míru a neomezenou dobu v době války. Délka služby odvedence nebyla specifikována.

Major Pescheloche: „Černý Tulipán“ smrtelně raněný u Slavkova

Jeden z posledních objevů fondu "Ztracení lidé" se týká okolností smrti jednoho z vyšších důstojníků Napoleonovy armády. Objev je tím zajímavější, že major Joseph-Louis Pescheloche nefiguruje mezi 1537 padlými a smrtelně raněnými biografického slovníku sestaveného Deniellou a Bernardem Quintinovými.

1809: druhé rakouské tažení – pochod na Vídeň a Wagram

5. a 6. část VIII. kapitoly životopisu maršála Berthiera od generála Derrécagaix shrnuje pochod k Vídni a bitvu u Wagramu, jíž obecné dějiny tradičně považují za hlavní střetnutí války 5. koalice; hlavním snad skutečně byla, Napoleonova armáda překonala Dunaj, ale armáda rakouská zůstala plně bojeschopná a válka musela pokračovat - rozhodující bitvou se tak stala až "naše" bitva u Znojma.

1 2 3 13