Bitva u Waterloo patří, spolu se Slavkovem, k nejvíce studovaným a popisovaným bitvám napoleonských válek i vojenské historie obecně. V posledních letech se kritickému zkoumání pramenů a jejich pečlivému porovnání s dosavadní prací historiků věnuje belgický historik Bernard Coppens (http://www.1789-1815.com/waterloo.htm), autor nedávno publikovaných Waterloo, les mensonges (lži), s podtitulem Les manipulations de l’histoire enfin révélées, konečně odhalené manipulace historie.
Základem pochybností jsou tři různé verze „příběhu“ bitvy, jež zanechal sám Napoleon, a jež si odporují. Obecně přijatá historie převzala zcela nekriticky třetí, na Sv. Heleně sepsanou verzi… pochybnosti se vznášejí nad mnoha klasickými situacemi bitvy, z nichž patrně nejpodstatnější, a Coppensem přesvědčivě vyvrácené, je pozorování pruských kolon u kaple Saint-Lambert. Mnoho otázek zůstává přirozeně nezodpovězených. Klasický výklad průběhu bitvy a příčin francouzské porážky však nadále nemůže obstát. Coppensova práce, mnohem rozsáhlejší, má mnoho společného se studií Michela de Lombarès věnovanou bitvě u Slavkova, jejíž český překlad jsme publikovali ve sborníku Bitva u Slavkova a válka roku 1805 v roce 2005.
Knize se budeme v nejbližší době věnovat v zevrubné recenzi.
Vzpomínkové akce u Plancenoit se tradičně zúčastní zástupci C.E.N.S., jejíž především francouzské jednotky se nepochybně zúčastní významného výročí v příštím roce, v tradičně náročném červnovém programu akcí, neboť pro rok 2010 je připravována rovněž vzpomínková akce 210. výročí bitvy u Marenga (14. června 1800).