V rámci programu vzpomínkové akce věnované 210. výročí bitvy u Znojma, Znojmo-Znaim 2019, proběhne v místě bývalého lazaretního hřbitova ve Znojmě v ulici Boženy Němcové v neděli 14. července 2019 v 15 hodin pietní akt, který předznamená obnovení pomníku.
Součástí programu vzpomínkové akce věnované 210. výročí bitvy u Znojma - Znojmo-Znaim 2019 - je také seminář věnovaný jednak otázkám napoleonského re-enactmentu, oživené historie, jednak vojenským dějinám roku 1809. Proběhne ve Znojemské Besedě ve čtvrtek 11. července 2019 od 10 do 16 hod. Vstup volný.
V článku o Jominiho formacích a nasazení pěchoty je odstavec, který zopakujeme a rozvineme. Týká se smíšené sestavy pěchoty, a sice v úzce definované formě jednoho rozvinutého batalionu, který vede boj palbou, a dvou batalionů v útočných kolonách za jeho křídly (případně dokonce vyrovnané s tímto batalionem čelem na stejné linii), které následně napadají otřesného protivníka bodákovým útokem, ať už ofenzívní akcí, nebo v obraně protiútokem.
V článku Baron Jomini - O formaci a nasazení pěchoty jsme konstatovali, že Jomini je jediným dobovým teoretikem válečného umění, který se zabýval formacemi, v nichž útočil 18. června 1815 u Waterloo 1. armádní sbor generála Doueta d'Erlon. V posledním Napoleonově tažení sehrál důležitou roli maršál Ney. Mj. autor zajímavých Vojenských studií, které možná, nepřímo, nabízejí odpověď na otázku, kdo nešťastné kolony od Waterloo vymyslel.
Na Znojemském hradě máte od 7. května do 29. září možnost navštívit sál s mnoha desítkami unikátních autentických předmětů, jejichž prostřednictvím vás osloví doba napoleonských válek, a to způsobem, který nepochybně ocení jak odborníci, tak nejširší veřejnost.
Během versináže výstavy Znaim/Znojmo 1809 jsme se dostali mj. k otázce, co vlastně pěchotní pušky na přelomu 18. a 19. století vydržely, jakou zátěž snesly. Neexistuje patrně lepší pramen poznání než Gassendiho Aide-Mémoire à l'usage des officiers d'artillerie de France, vydaný v několika vydáních v průběhu první poloviny 19. století.
„Bratranec, obsaďte a dobyte mi už to nepríjemné a prekliate predmostie!“ – Napoleon
Arciknieža rakúske, princ uhorský, kráľovský miestodržiteľ a palatín uhorský. Mladší brat kráľa Františka, arcikniežaťa Ferdinanda Modenského. Starší brat arcikniežat Karola Ľudovíta, Jozefa Antona a Jána Krstiteľa. Nominálny veliteľ uhorskej kráľovskej insurekcie. Plukovník, majiteľ husárskeho pluku č. 2 .
C. k. poľný podmaršal, vrchný brigadier uhorskej insurekcie, mecén hornouhorských evanjelikov.
Útočná kolona francouzské pěchoty koaličních (revolučních a napoleonských) válek let 1792-1815 je atraktivní téma. Jednak tedy věcně, technicky, takticky. A jednak symbolicky, terminologicky a s přesahem do vojenskohistorických legend a pověstí, které živí, již stovky let, autoři, kteří čím méně si chtějí dát práci se studiem pramenů a systému formací a manévru pěchoty přelomu 18. a 19. století, tím více mu rozumějí.
Jihomoravské muzeum ve Znojmě nabídne u příležitosti 210. výročí bitvy u Znojma, posledního rozhodujícího vítězství císaře Napoleona a poslední bitvy vojenské kariéry arcivévody Karla, nejen na českém území ojedinělou výstavu.
Joseph Müller, narozený 31. ledna 1779 v Liberci, jeden z několika synů truhláře, vstoupil v roce 1803 z touhy po vojenském suknu jako čtyřiadvacetiletý k řadovému pěšímu pluku IR24 Auersperg, odkud byl po zhruba půl roce služby přeložen kvůli urostlé postavě ke kyrysnickému pluku KR4 Kronprinz Ferdinand.
