Když vám místo toho, že pluk gardových dragounů byl založen dekretem z 15. dubna 1806 a spolu s jízdními granátníky nadále formoval brigádu těžkého jezdectva Císařské gardy, odborník Acaballado poví, že „byli určeni i jako vojenský doprovod ke stráži u obou císařoven“, a je to jen začátek, je to opravdu nepříjemné.
Skupina historického šermu Buhurt a obec Křenovice si vás dovoluje pozvat při příležitosti 214. výročí Bitvy tří císařů do historického ležení francouzských vojsk ve dvoře Obecní hospody, k malé šarvátce vojenských jednotek na konci ulice Havlíčkové, na pochod k hromadným hrobům na Zlaté hoře zakončený ohňostrojem, k malému pietnímu aktu u božích muk a slavnostnímu nástupu a čestné salvě u pomníku M. I. Kutuzova.
Slovo sapér (sapeur) vzniklo ze slova sapa (sape), což je při obléhání útočný zákop určený k přiblížení se k nepřátelskému opevnění, a především toto obléhací dílo, ale i mnohá další, a obranná, případně mosty, mají sapéři za úkol během válečného tažení konstruovat, případně ničit, a využívají k tomu rozličného nářadí, jímž jsou vybaveni od seker, přes lopaty, krumpáče k pilám. Nyní ovšem nebude řeč o ženijním vojsku, v němž kromě sapérů slouží také minéři a pionýři, ale o sapérech pěchoty a jezdectva francouzské armády přelomu 18. a 19. století.
Víte, že (polní) dělostřelectvo nepoužívalo trojí druh munice: koule, granáty a kartáče, ale že polní dělostřelectvo střílelo v době bitvy u Slavkova šesti druhy projektilů, francouzské dělostřelectvo pěti. A že jiné projektily vystřelují kanóny, jiné houfnice? A víte, že se granáty nestřílelo proti "rozptýleným jednotkám"?
Podle Bardinova Slovníku pozemního vojska je houfnice (obusier) "horizonátlním moždířem, na kolech, nebo krátký kanón, s komorou stejného tvaru jako má moždíř; její konstrukce nedovoluje vyšší prachovou nálož než desetinu hmotnosti projektilu, čehož účelem je pálit s odskoky s nevelkým náměrem. Tento válečný prostředek je nezbytným pro pěchotu, jde-li o útok proti redutám nebo jiným polním opevněním, vesnicím, oddílu jezdectva; podle potřeby vystřeluje zápalné koule, kartáče hrubé i lehké, nebo granáty (obus)."
Bol to druhorodený syn presláveného uhorského husárskeho veliteľa a národného hrdinu, poľného maršala a ríšskeho grófa Andreja, grófa z Futaku, ktorý sa v časoch sedemročnej vojny po celom svete preslávil svojim nečakaným a úspešným výpadom poza pruské tylo proti Berlínu.
Cisársko-kráľovský poľný maršal, predseda Dvorskej vojenskej komisie pre reformu rakúskej cisárskej armády, veliaci generál v Uhorsku. Významný vojenský mysliteľ a pedagóg. Majiteľ c. k. pešieho pluku č. 19.
Chronologický přehled vývoje armád Francouzské republiky v letech 1795-1803, jejich pojmenování a jejich velitelé.
Jak to bylo s odsuny zraněných před dobou slavných létajících ambulancí Dominiqua Larreye a "würstwagenů" Pierra Percyho? V počátku vzniku prvotní péče o zraněného vojáka a jeho odsunu z bojiště? Vysvětlují další řádky.
K 250. výročí narození Napoleona Bonaparta: Vive l'Empereur! Přese vše. Přese všechnu nespravedlnost, přese všechny chyby, a dokonce přes veškerou manipulaci, jejíž obětí je dodnes vlastně každý, kdo se napoleonskou historií začne zabývat. Přes všechny oběti napoleonských válek. Nenesl za jejich hrůzy více odpovědnosti než jeho nepřátelé. Válka je pokračováním politiky jinými prostředky.
V minulých měsících proběhly vzpomínkové akce k příležitosti 210.výročí války roku 1809, jejichž vrcholem byla vzpomínková akce na bitvu u Znojma konaná v Únanově 10.-14.7 2019. Pojďme se podívat, kde byl a co po bitvě u Znojma v roce 1809 dělal 30. pluk řadové pěchoty, jehož voltižérskou rotu 1. batalionu představuje SPVH Veselí nad Moravou.
Od středy 10. července do neděle 14. července 2019 probíhala ve Znojmě a v Únanově velká vzpomínková akce věnovaná 210. výročí poslední bitvy 5. koaliční války, posledního rozhodujícího vítězství císaře Napoleona, poslední bitvy vojenské kariéry arcivévody Karla – bitvy u Znojma (10.-11. července 1809).
