V první části jsme se věnovali obecným zásadám formace pluku v bitevní sestavě, místům určeným pro poddůstojníky, stráž praporu, hlavní krajníky nebo sapéry. Nyní se budeme věnovat školám vojáka a pelotonu, a vodítkem nám bude porovnání obsahu předpisu z 1. srpna 1791 a ordonance ze 4. března 1831.
Připravujeme 216. výročí bitvy u Slavkova (2. prosince 1805), bitvy tří císařů – Austerlitz 2021, které proběhne ve dnech 1.-5. prosince, dovolí-li to epidemická situace. Předpokládáme účast odpovídající loňskému plánu, tedy přibližně 1500 účastníků z 15 zemí světa, 100 koní, 20 děl, a úplný program zahrnující vzpomínkovou akci v Kučerově (1. prosince), ohně na Žuráni (3. prosince), rekonstrukci bitvy u Slavkova na bojišti pod Santonem u Tvarožné (4. prosince) a pietní akt na Mohyle míru u Prace (5. prosince).
Mohlo by se zdát, že téma malé pěchotní taktiky, nadto ještě v užším slova smyslu mechanického, pořadového drilu a zásad manévrů jako technických prostředků vedení boje 18. a 19. století nevzbudí převeliké vášně. Přesto několik reakcí na článek o "Královně bitev o Evropu" publikovaný na novém webu Válečníci starých časů (militaryhistory.eu) přišlo, a jednou z tezí, které může být užitečné rozvést a pokračovat tím v debatách, je tvrzení, že mezi armádami mocností, jež se utkaly v koaličních válkách let 1792-1815, nebylo z hlediska úrovně vycvičenosti pěchoty zásadního rozdílu. Problém má několik rovin. Zkusím je v následující úvaze nastřelit a uvidíme, kam se dostaneme.
Se zajímavou a provokativním způsobem podanou informací o dílčím problému pěchotního výcviku napoleonských válek přišel britský historik a re-enactor Paul Lindsay Dawson. Téma se týká zkracování povelů předepsaných předpisem z 1. srpna 1791.
První kapitola předpisu je nadepsána Formace pluku v bitevní sestavě a je nevyhnutelně poplatná době svého vzniku. Výcvikový z 1. srpna 1791 je v tomto ohledu psán pro pěchotu organizovanou podle dvou organizačních předpisů, a sice z 1. ledna 1791, který popisuje mírový stav pluků, a z 1. dubna 1791, který popisuje válečný stav.
Publikujeme plné znění rozhovoru pro Mladou Frontu Dnes s Jakubem Samkem, viceprezidentem Projektu Austerlitz a Středoevropské napoleonské společnosti.
15. října uplynulo 200 let od úmrtí polního maršála Karla I. Filipa knížete ze Schwarzenbergu, významné osobnosti počátku 19. století, šlechtice, diplomata, ale především úspěšného vojevůdce, jednoho z pouhých tří, jimž se v průběhu vleklých napoleonských válek podařilo přímo na bitevním poli porazit francouzského císaře Napoleona I.
Respekt přinesl v listopadu poněkud pro mě nečekaně speciální číslo věnované "našim slavným bitvám" a mezi nimi bitvě u Slavkova. Několik míst zaslouží rozebrat - ne kvůli článku v Respektu, ale protože jde o zajímavé, opakované a nepřesné teze týkající se pěchotní taktiky přelomu 18. a 19. století.
Děkujeme všem, kdo se letos obrnili trpělivostí a při respektu vůči vládním nařízením, a bez ohledu na to, co si o kterém kdo myslíme, přispěli během velmi omezeného programu převážně individuální účastí, ať již osobní, zprostředkovanou sociálními sítěmi, nebo niternou, ke vzpomenutí 215. výročí bitvy u Slavkova; 216. výročí v roce 2021 proběhne 1.-5. prosince.
Narodil sa na zámku Ballinlough v grófstve Roscommon v dnešnom severnom Írsku a síce v rodine šľachtica, ktorý bol sudcom v roscommonskom grófstve. Jeho rodina bola prísne katolíckeho vierovyznania, žila napriek dobrému zabezpečeniu skromne. Otec sa rozhodol počas náboženských nepokojov medzi katolíkmi a protestantmi, ktoré sa na ostrovoch rozhoreli, presídliť s rodinou do Európy.
Narodila sa v Katarínskom paláci panovníckej rezidencie v Cárskom Sele ako tretie dieťa ruského imperátora Pavla I. a jeho manželky, ruskej imperátorky Márie Fjodorovny. Vedľa najstarších synov Alexandra Pavloviča – neskoršieho ruského imperátora Alexandra I. – a mladšieho Konštantína Pavloviča, bola Alexandra Pavlovna najstaršou dcérou panovníckeho páru.
Program akce Austerlitz 2020 nyní zásadním způsobem redukujeme. Omlouváme se současně všem účastníkům i potenciálním návštěvníkům akce, věříme, že přijmou náš postup s pochopením, a budeme se v plném počtu těšit v budoucích lepších časech
