240. výročí narození Napoleona Bonaparta

V roce 1809 po vítězně zakončené válce páté koalice a podpisu příměří oslavil 15. srpna své 40. narozeniny ve Vídni a v Schönbrunnu. Armáda slavila tento den, jemuž říkala den Svatého Napoleona, ve všech táborech a posádkách, včetně 3. armádního sboru maršála Davouta, jehož druhá divize byla umístěna na slavkovském bojišti, v Podolí, třetí divize v Ivanovicích, hlavní štáb a dělostřelecký park v Brně.

15. a 16. srpna 2009 se ve Slavkově uzavřelo tažení 200. výročí války roku 1809 slavnostní akcí pořádanou Projektem Austerlitz, městem Slavkov u Brna, zámkem Slavkov-Austerlitz a Středoevropskou napoleonskou společností. Toto tažení zahájily kluby vojenské historie u polského Raszynu, 16.-18. dubna, pokračovaly italským Sacile, 1.-3. května, po stopě sboru maršála Davouta v Mikulově, 22.-24. května, a současně u rakouského Aspern a Esslingu. Hlavní vzpomínková akce proběhla 10.-12. července 2009 u Znojma a Dobšic, 200 let po poslední bitvě tažení roku 1809.

Ve Slavkově na den Svatého Napoleona na 200 účastníků v uniformách francouzské, rakouské a ruské armády připomnělo, a francouzská armáda oslavila, 240. výročí narození Napoleona Bonaparta. V zámeckém parku v pátek postavily obě strany své stanové tábory, v sobotu dopoledne se věnovaly „oblíbené kratochvíli", výcviku, mechanickému opakování zacházení se zbraní, pohybů a manévrů. Francouzská pěchota si výcvik zpestřila nácvikem vystoupení s pracovním názvem „taneční škola pelotonu" spočívajícím v symetricky proti sobě současně prováděných manévrech dvou jednotek. V neděli při generálce s palbou i při premiéře pak sklidila od přihlížejících diváků potlesk.

Ve tři hodiny byl odřad rakousko-ruské armády na náměstí, jež bude nazváno po Františku Palackém, napaden předvojem francouzské armády a díky účinnému nasazení dělostřelectva vzdáleně připomínajícímu slavný 13. vendémiaire roku 4, jenž Napoleonu Buonapartovi vynesl hodnost divizního generála, přinucen k ústupu kolem kostela do aleje vedoucí podél severní zdi zámeckého parku…, kudy do Slavkova přicházela divize pěchoty Císařské gardy. Záhadná epidemie, jež zasáhla rakouský důstojnický sbor, zapříčinila, že spojené rakousko-ruské pěchotě velel jen kaprál… byl to vysoký kaprál, ale počínal si jako malý kaprál, a svěřené pluky dokázal ze svízelné situace vyvést. Sobotní bitva vyvrcholila v zámeckém parku. Snad géniové zodiakální, snad osmapadesátá vyšší inteligence byly toho příčinou, že bitvu zakončil po vzoru špagetivesternů duel velitele francouzské armády a velitele rakouské kavalerie. Soboj, a tím i bitva, skončily nerozhodně.

Ve 20 hodin byly v Rubensově sále slavkovského zámku vyhlášeny výsledky tradiční Grand Prix Austerlitz, mezinárodní soutěžní výstavy vín pořádané Moravskou bankou vín a Asociací sommelierů ČR. Po působivě provedeném bubenickém signálu Salut des Aigles následoval přípitek císaři Napoleonovi… buvons un coup, buvons en deux, à la santé des amoureux, à la santé de l'Empereur de France, et merde pour le roi d'Angleterre qui nous a déclaré la guerre.

Ve 21.15 nastoupila francouzská armáda před svým táborem k přísné inspekci. Čisté uniformy, kompletní výstroj, grande tenue de parade, oholení a vymydlení vojáci. Alespoň někteří. Za odměnu byli postaveni do prvního řadu. Pod zámeckým balkonem nastoupily jednotky k přehlídce, seržant-major 1. pluku tirajérů-granátníků Milan Potluka byl vyznamenán Čestnou legií C.E.N.S. a dělostřelci byli odesláni ke svým kanónům… ke 40. Císařovým narozeninám zaznělo 40 ran, zaduněly bubny, starosta obce Tvarožné, pan František Kopecký, hovořil o smyslu připomínání událostí 200 let starých.

Vážení hosté, dámy a pánové!

     Čtyřicet výstřelů z děl nám připomenulo, že před dvě stě lety oslavil francouzský císař Napoleon svoje čtyřicáté narozeniny.   
A tedˇ mi dovolte mi krátký příspěvek k letošním Napoleonským dnům, které pořadatelé pro veřejnost připravili.
   Napoleonské dny 2009 stejně jako ty z let předcházejících navazují na prvorepublikové tradice, jejichž počátek spatřujeme  třeba v odhalení památníku na Žuráni, ve zdařilé Napoleonské výstavě ve Slavkově v roce 1931, v Napoleonských hrách v letech 1933 a 1935 a ve mnoha dalších událostech.
   Toto dění podporovala československá vláda. Do města Slavkova a na území bývalého bojiště z tohoto důvodu přijížděla řada domácích i zahraničních osobností tehdejšího politického, hospodářského i kulturního života. 
   Většina těchto akcí souvisela s politickou orientací nově  vzniklé republiky na Francii. 
   V té době také vznikla řada spolků jako třeba slavkovský Klub přátel Francie a brněnská Napoleonova společnost, jejichž členové pokládali svoje členství za čest, naplnění vlastenectví a službu vlasti.
   Napoleon pobýval v kraji mezi Brnem a Slavkovem v závěru roku 1805 a potom se zde zastavil po ukončení svého tažení v roce 1809.
   První přítomnost vojáků obou armád nepřinesla našim pradědům nic dobrého. Tisícům obyvatel obcí a měst válka změnila životní osudy.
   Známý romanopisec František Neužil z nedalekých Pozořic ve svém románu Plemeno Hamrů píše o závěru roku 1805 slova která cituji a při jejichž čtení běhá mráz po zádech:
   "Anděl smrti,bloudící listopadovými mlhami s napřaženými a čekajícími rameny, hledá pomníky pro svoje oběti. Oh, vyhlédl si je již: jsou to vesnice s dochovými střechami, selskými i panskými poli a zbožnými lidmi robotnými. Dal jim jména, která nesmaže ani rez času: Prace, Sokolnice, Telnice, Ponětovice, Blažovice, Křenovice, Holubice, Kruh, Tvarožná, Pozořice a Slavkov."
   Seriozní historie poopravila pověsti o tom, v kolika že obcích se Napoleon zastavil. Ví se o pobytu na Kandii, Staré pozořické poště, Pindulce i dalších místech a samozřejmě na slavkovském zámku. Potvrzeno je císařovo zastavení na pohořelické faře a císařův portrét trochu dokresluje tato epizoda. Generál Rapp představoval faráři Šebestiánu Libischerovi císaře Napoleona a maršála Berthiera. Zeptal se ho, který z obou mužů je císař. Farář označil honosně oblečeného maršála s mnoha řády a nikoliv skromně oblečeného Napoleona. 
   S jeho jménem je spojena jedna epocha historie lidstva na přelomu 18. a 19. století. Svými činy, které i po staletích  posuzují historikové, vešel do světové historie jako významná a rozporuplná osobnost.
   V uplynulých několika letech i v současné době navazujeme na tradice, které zakládali dědové mé generace. Neoslavujeme tedy francouzského císaře, jak se nám snaží podsouvat někteří pošetilci. Připomínáme si události z naší i evropské historie. Jejich hlavní postavou, a každý z nás si vybere jakou, je muž z divoké Korsiky, jemuž díky skromnému původu daly sudičky do vínku více ctižádosti, než nakonec unesl. Jeho 240. výročí narození připadá právě na dnešní den.
   Vážení přátelé, přeji vám pěkný zážitek v závěru programu dnešního večera. 

Slavkov 15. srpna 2009                   František Kopecký

Světla pohasla a za doprovodu Händelovy Hudby k ohňostroji

začal skvělý ohňostroj… v první linii před armádou stáli orlonoši a

siluety císařských orlic dotvářely velice slavnostní atmosféru. Po

skončení ohňostroje jednotky odpochodovaly do tábora, provolaly slávu

Císaři a oslavily jeho narozeniny také méně formálně.

V neděli byl po krátkém výcviku zahájen v 10.30 program pro veřejnost „taneční školou pelotonu" a následně bitevní ukázkou podle stručného scénáře… francouzská kolona neopatrně napochodovala rakousko-ruské armádě do pasti, ukrytí pěšáci i jezdci dvojnásobně silnějšího protivníka překvapili a přiměli k panickému úprku. Chvíli trvalo, než se důstojníkům podařilo vnést mezi jednotky řád. Ztráty z úvodu střetnutí však vyvážily poměr sil a boj skončil francouzským Pyrrhovým vítězstvím… rakousko-ruská strana bude samozřejmě ve svých učebnicích dějepisu psát o slavném 16. srpnu 2009.

Poslední nástup a podle dosavadních ohlasů ve všech směrech mimořádně úspěšná akce, jež podle hrubých odhadů přivedla do Slavkova, do zámeckého parku a do zámku v průběhu víkendu na patnáct tisíc návštěvníků, skončila. Milerádi odpovíme všem, kdo by se podivovali nad tím, že máme chuť slavit narozeniny Napoleona Bonaparta, tohoto „kazisvěta" a diktátora, jehož mnozí ponižují absurdním srovnáním s Hitlerem či Stalinem. Nejde zde o slepý obdiv k legendě, kterou kolem něho stvořili nekritičtí obdivovatelé. Jde o připomínání historie a oslavu výročí narození jedné z předních osobností světových dějin. Existuje-li v Evropě jedno místo, jež je s Napoleonem neodmyslitelně spjato, je jím Slavkov u Brna, Austerlitz.

Děkujeme na tomto místě všem účastníkům, všem, kdo se jakýmkoli způsobem podíleli na hladkém průběhu akce, a zveme vás na vzpomínkovou akci 204. výročí bitvy u Slavkova, Austerlitz 2009, jež proběhne 27.-29. listopadu ve Slavkově, ve Tvarožné, v Praci, na Mohyle míru a dalších místech slavkovského bojiště.

Vive l'Empereur.