Jednotky se dopoledne věnovaly výcviku, s ohledem na množství nových odvedenců v jejich řadách šlo především o základní výcvik školy vojáka; jednotky francouzské pak navázaly na loňské cvičení nazvané taneční škola pelotonu, při němž dva oddíly manévrují proti sobě ve sledu vybraných pohybů.
Ve tři hodiny byla zahájena bitevní ukázka, jejíž scénář byl volně inspirován průběhem bitvy u Marenga; část Francouzů pod tlakem Rakušanů (a Suvorovem patrně v Itálii zapomenutých Rusů) ustupovala a prohra se již zdála nevyhnutelná, když do boku (či v našem podání spíše týlu) protivníka vpadl statečný generál Desaix, který v protiútoku padl, konečné vítězství patřilo Bonapartovi.
V zámeckém parku byl od dopoledních hodin otevřen řemeslný jarmark, a tisíce návštěvníků také mohly celé odpoledne procházet oběma vojenskými tábory. V devět hodin večer jednotky opět nastoupily pod balkonem, po krátkém proslovu bylo vypáleno 31 ran z děl (Prvnímu konzulovi Bonapartovi bylo 15. srpna roku 1800 právě 31 let) a po krátkém proslovu:
Dnes se na chvíli vrátíme k tomu staršímu, kdy si 14. června roku 1800 generál Bonaparte, tou dobou První konzul Francouzské republiky, připsal důležitý vavřín, vítězství u italské vesnice zvané Marengo. Po tvrdém boji s přesilou byla jeho armáda už téměř rozbita. Vítězství rakouských zbraní bylo jisté, proto se nedočkavý velitel císařsko-královské armády odebral do Alessandrie sepsat hlášení o svém úspěchu. Ale válečné štěstí bývá někdy nečekaně vrtkavé. V poslední chvíli se na bojišti objevil sbor generála Desaixe, který rakouskou výhru změnil v porážku! Jeden z nejschopnějších francouzských důstojníků však svoje vítězství neoslavil, padl na čele jím vedeného protiútoku. Úspěch tak připadl generálu Bonapartovi a bitva se stalou legendou, již umocnil svým propagandistickým umem. Válečné operace ukončí v zimě téhož roku až Moreauovo vítězství u Hohenlinden, následovat bude mír v Lunéville, jehož tvrdé podmínky budou jedním z důvodů, proč Rakousko po pěti letech opět vytáhne proti Francii a přivede, tentokrát již císaře Napoleona I., až ke Slavkovu.
…začal působivou hudbou provázený ohňostroj v režii pana Ivana Martínka.
Kromě vojensko-historických ukázek a jarmarku byl v sobotu na programu také golfový turnaj Napoleon Golf Cup a mezinárodní soutěžní výstava vín Grand Prix Austerlitz; v porotě soutěže zasedl mj. pan Yann Juban, náměstek ředitele Mezinárodní organizace pro vinařství a vinohradnictví.
V neděli dopoledne po dalším výcviku a druhé bitevní ukázce, kterou zahájil vydatný déšť, Napoleonské dny 2010 skončily za potlesku přítomných diváků. Část účastníků se přesunula na Starou poštu pozořickou, kde byl ve 14 hodin odhalen pomník koním zabitým v bitvě u Slavkova, za účasti patrona sochy, herce Bolka Polívky, sochaře Nikose Armutidise, ministra dopravy, pana Víta Bárty, který se stal patronem pomníku, je dlouholetým návštěvníkem našich akcí a zajímá se o historii, zejména o období napoleonských válek, jeho choti, místopředsedkyně poslanecké sněmovny Kateřiny Klasnové, a dalších hostů.
Fotogalerie Napoleonských dnů
Fotogalerie Grand Prix Austerlitz
Fotogalerie Napoleon Golf Cup