V těchto dnech jde (či už šla) do tisku moje poslední kniha s názvem MARŠÁL NEY a s podtitulem NAPOLEONŮV NEJSTATEČNĚJŠÍ. Během tří týdnů, tak to alespoň pan nakladatel tvrdí, by měla být vytištěna a hned poté distribuována. Dost jsem si s ní vyhrál, tato legendární postava napoleonských válek patří k mým oblíbeným a já chtěl přijít na dvě věci. Předně na to, jakými spletitými životními cestičkami se Michel Ney ubíral, neboť o jeho letech jinošských, o účasti v revolučních válkách a jeho vzestupu či kariéře v generálské hodnosti se toho v zahraničních monografiích mnoho nedočtěme. Pak mě zajímalo, co se asi odehrávalo v duši muže, který Napoleona nejprve obdivoval, pak jej roku 1814 donutil k abdikaci a o rok později znovu přešel na jeho stranu. To odkrývání i pronikání bylo složité, jenže se (alespoň doufám) vyplatilo. Zásluhou Jakuba Samka jsem se dostal k „Mémoires du maréchal Ney“, k několikasvazkovým maršálovým pamětem, které sestavili Neyovi potomci, dík internetovým veleknihovnám jsem objevil zcela zapomenuté paměti důstojníka, jenž znal Neye v jeho počátcích, kolem roku 1794, našel jsem rozsáhlé memoáry Idy Saint-Elme, Neyovy milenky a poté věrné přítelkyně i obdivovatelky a desítky věcí dalších věcí včetně pamětí hraběte de Rochechouart, v nichž je dopodrobna vylíčena maršálova poprava. Neskromně se domnívám, že z toho všeho vyšel portrét pana knížete Moskevského v poli, v salonech i v soukromí, který dává odpověď na mnohá proč a jde až ke kořenům té legendární statečnosti, nad níž zůstává rozum stát.

Na ukázku nabízím k nahlédnutí přebal a dodávám, že knihu si máte možnost objednat na adrese „Nakladatelství AKCENT, B. Václavka 20, Třebíč“.  Poštovní směrovací číslo si laskavě najděte sami… Pravděpodobně můžete použít i mail akcent@vydavatelstviakcent.cz

Druhá zpráva se týká jiného titulu, na němž jsme usilovně pracovali s Leonidem Křížkem, majitelem nakladatelství ElkaPress a známým vydavatelem militarií. Jde o mnou přeložené, bohatě opoznámkované, komentované a dalšími osudy hlavního hrdiny doplněné paměti příslušníka 20. pluku jízdních myslivců a posléze kapitána gardových jízdních myslivců Charlese-Denise Parquina. Zahrnují období zhruba od roku 1803 do loučení s Napoleonem na nádvoří Fontainebleau na jaře 1814, vypráví spousty překrásných historek a dějově zahrnují mnohá tažení i bitvy. Parquin byl u Jeny, v Polsku se dostal do ruského zajetí a pěšky došle až za Moskvu, přesto však vyprávěl i osudy svých druhů u Preussisch Eylau, roku 1809 projel Bavorskem a po Dunaji přes Wagram až do Uher, odkud se dostal i za moravskou hranici, a všude zažil řadu dramatických i rozmarných věcí. Bojoval posléze za Pyrenejemi, kde měřil síly s guerilleros, přičemž pár těch legendárních poznal osobně. U Arapiles (či Salamanky, jak kdo chce) byl spolu s maršálem Marmontem raněn a poté se dostal k císařské gardě, ba i do Napoleonovy osobní eskadrony jízdních myslivců. Tam prožil tažené let 1813 a 1814 , s nímž jeho memoáry končí. Nemohli jsme odolat a dovyprávěli jeho životní příběh, neboť je výjimečný. Parquin se totiž stal takřka vychovatelem Ludvíka Bonaparta, „malého synovce velkého strýce“ a po jeho boku se účastnil jako pokusu o převrat ve Štrasburku, tak i vylodění u Boulogne. Ve vězení pak psal svoje šťavnaté memoáry, leč chvíle, kdy se z jeho odchovance stal prezident a posléze císař Napoleon III. už se nedožil. Kniha s názvem „NAPOLEONŮV KAVALERISTA“  a vyzdobená původními (většinou Myrbachovýnmi) ilustracemi z francouzského vydání kolem roku 1890, se na pultech objeví zhruba v říjnu.

Pokud jde o další zprávy z bojí „dílny“, dokončil jsme vše, co souvisí s rukopisem své knihy „BONAPARTE V EGYPTĚ“. Vydavatelství Akcent to vše předám na počátku června a předpokládám, že venku bude kniha někdy počátkem příštího roku.

Protože mě psaní i napoleonské období stále baví, avšak občas potřebuji trochu změnit téma, abych neupadl do stereotypu a dal výzvu sám sobě, rodí se mi v PC první tři desítky stránek knihy, která se jmenuje „TRAFALGAR“ a má drze troufalý podtitul „ANATOMIE NÁMOŘNÍ BITVY“. Vskutku ji hodlám rozpitvat i s celou námořní kampaní roku 1805, taktikou plachetních lodí, ba i se souvislostmi příprav invaze do Anglie, což pominout nelze, chceme-li se dopídit, zda vůbec mělo smysl to, co Napoleon po admirálu Villeneuvovi chtěl! (Dopředu prozradím, že mi vychází, že nemělo a dávám za pravdu dávno zesnulému siru Julianu Corbettovi, největšímu námořnímu specialistovu na trafalgarskou kampaň: byl to pěkný nesmysl! Na zdůvodnění si ovšem počkejte.) Počítám, že Trafalgar přežiji a do konce roku připluji zpět k pevninským břehům…

Poslední dvě zprávy se netýkají mé knihy, ale dvou titulů jiných. Prvním je po mém soudu lahůdka z pera anglické spisovatelky Susanne Clarke. Nedávno ji vynikajícím způsobem přeložil můj přítel Viktor Janiš a vyšla pod názvem „JONATHAN STRANGE A PAN NORRELL“. Je to velmi chytrá kniha ve skvělém stylu, trochu fantasy a paralelní historie ve stylu Eccova „Foucaultova kyvadla“, kde hlavní slovo patří anglické magii a jejímu rozkvětu na počátku XIX, století. Pan Strange (který vskutku žil, byť to, co v knize provádí, je z velké části autorčina fikce), se v této knize stane poradcem Arthura Wellesleye,  projde válkou za Pyrenejemi a pomůže vévodovi z Wellingtonu vyhrát jak u Quatre-Bras, tak i u Waterloo. Tady si spisovatelka geniálně zalaškovala se známou „záhadou“  pochodu Drouet d’Erlonova sboru tam i zpět mezi Ligny a Quatre-Bras…

Druhý titul napsal Richard Cornwell, opět britský autor, nakladatelství Oldag jej vydalo pod názvem SHARPŮV TYGR  a někdo z čtenářů už správně tuší, odkud vítr vane. Vskutku jde o první svazek známé anglické románové série o Sharpovi, jejíž jednotlivé svazky vedou hlavního hrdinu prakticky všemi bojišti revolučních a napoleonských válek, na nichž se Britové alespoň mihli. Znalost reálií je velmi dobrá, styl živý, čte se to jedním dechem, byť tento první svazek nás k boji proti Bonapartovi ještě nepřivádí. Jde v něm o Wellesleye a Brity v Indii, o boj proti Tipoo (nebo Tipú)  Sahibovi a o bitvu u Seringapatamu včetně pádu Majsúru…

Tož, omluvte moji mnohomluvnost. Někdy příště…