O slavkovské bitvě

V pátek v jiříkovické orlovně se koná křest knihy Františka Kopeckého O slavkovské bitvě. Kniha má 248 stran, 6 map, obálka a perokresby jsou prací Karla Valného, resumé v AJ, FJ, NJ a RJ. Nakladatelství Onufrius, vychází v rámci Projektu Austerlitz.

Bitva u Slavkova bezesporu byla historickou událostí, která na několik let ovlivnila uspořádání v Evropě na počátku 19. století. Bylo o ní napsáno nespočet odborných i populárních publikací.      Průvodním jevem každé takové bitvy jsou dopady na civilní obyvatelstvo. Rekvizice potravin, píce, poskytování přípřeží, požáry a násilí je těžce postihovaly. Pociťovali to v obcích a městech, u kterých se vojáci shromažďovali, u hlavních komunikací, po kterých pochodovali,  na samotném bojišti a následně i v tam, kde byly zřízeny nemocnice pro raněné.

V úvodu knihy se píše o tom, proč se této události říká bitva u Slavkova nebo bitva tří císařů. Jak vypadaly domy, vesnice a život a hospodářství jejich obyvatel. Popsáno je verbování do armády. Uvedeny jsou směry, kterými procházely hlavní armády až do Rakouska a potom zpět na Moravu k Olomouci a pak zase do prostoru mezi města Slavkov a Brno. To vše popisují úvodní kapitoly.

Následuje informace o postavení a síle armád v předvečer bitvy včetně stručného popisu jejího průběhu. Další kapitola pod názvem Dopady obšírně popisuje dění v jednotlivých krajích Moravy a Slezska, okrajově i Čech, Rakouska a Slovenska. Vychází převážně z originálů nebo opisů kronik.  Je citováno z obecních, farních, školních i soukromých kronikářských zápisů. Stížnosti na vojáky obou bojujících stran se v nich dosti opakují.

Značná pozornost je věnovaná obcím samotného bojiště a popisu rybníků, kolem nichž poražení ustupovali.  Jsou hodnoceny počty utonulých, předkládané francouzskou i spojeneckou stranou, zmíněny  chyby spojenecké armády, posouzeny ztráty obou armád podle mnoha pramenů, popsána situace po bitvě, škody v obcích, lékařská péče o raněné v nemocnicích,, dopad bitvy na hospodářství, pomníky padlým staršího data, jmenovány osobnosti té doby a připomenuty zajímavé památky.

Rozebrány jsou sporné otázky jako například kde spal Napoleon po bitvě,  ve kterých letech byl Francouz Jacquier na Pozořické poště, za jakých okolností zemřel generál Valhubert, jak se vyvíjel nápis na pomníku Kutuzovovova zetě na samotě Silničná a také to, co se stalo před bitvou u Jiříkovic. Nechybí ani důkladný popis novodobých pomníků na mnoha místech Moravy a citace z děl našich i zahraničních autorů.

V kapitole Tradice je popisován vznik tradic bitvy od skončení samotné bitvy až po současný program s rekonstrukcí bitvy a pietním aktem na Mohyle míru. Je zdůrazněn vznik Komitétu pro postavení Mohyly míru, její stavba, osobnost Norberta Brassinna a  vznik Klubů vojenské historie. Podrobně je popsána velkolepá připomínka dvoustého výročí bitvy. V závěru se autor v  samostatné kapitole zamýšlí nad současností a budoucností  území dávné bitvy.

Kniha je doplněna mapami a originálními a dosud nepublikovanými perokresbami Karla Valného.

František Kopecký