Autorka: Mgr. Lucie Sochorová

V létě roku 1809 po bitvě u Znojma byl zřízen na území obce Brod nad Dyjí tábor části francouzské armády. Kromě přímých písemných záznamů, jakojsou paměti jednotlivců nebo farní či školní kroniky, lze přítomnost francouzských vojáků, případně jejich vliv na obyvatelstvo, doložit takéskrze církevní matriky. Pobyt vojáků znamenal pro obyvatele ekonomickou a potravinovou zátěž, která ovlivnila jejich život, což by se mohlo projevit právě v evidenci důležitých životních událostí obyvatelstva.

Brod nad Dyjí, obec v okrese Břeclav, měla v roce 1869, prvním roce moderního sčítání obyvatelstva na území Rakouska-Uherska, 774 obyvatel[1]. K dnešnímu dni vykazuje počet obyvatel postupně klesající tendenci, lze tedy předpokládat, že v roce 1809 bylo obyvatel více.

Matrika je úřední kniha sloužící k evidenci obyvatelstva, kterou rozlišujeme na matriku N- narozených, O- oddaných a Z-zemřelých. Církevní, a tedy historické matriky nám dnesslouží k získání základních informací, jako jsou jména, data narození či úmrtí, povolání  a další. Po zaměření na určitý druh matriky lze však také vyvozovat závěry o populaci,epidemiích nebo vnějších vlivech (například válečných) na porodnost i úmrtnost.

Povinnost vést matriky byla oznámena na Pařížském koncilu v roce 1212, směrnice k jejich vedení však byly zveřejněny až v roce 1563 v rámci konání tridentského koncilu. Pro české země bylo vedení těchto knih nařízeno v roce 1591 olomouckou synodou.[2] Jejich vedení spadalo pod pravomoc církve, resp. katolické farnosti. Zápisy tedy uskutečňoval farář[3] pro celé území jednotlivé farnosti, jazyk, jež se v matrice užíval, byl pak dán místně. V českých zemíchse jednalo nejprveo latinu, poté němčinu a češtinu.Přestože podoba knihy byla pevně daná, úroveň zápisů se mohla velmi lišit. Do matrik byli zapisováni všichni ti, již se narodili, uzavřeli sňatek či zemřeli v tom kterém farním obvodu. Nezáleželo tedy na tom, odkuddotyčný pocházel.

Matriky pro farnost Brod nad Dyjí, děkanství Drnholec byly na počátku 19.století vedeny v němčině a psány kurentem. Kurent je německé novogotické kurzívní písmo užívané v českých zemích v období 18. a první poloviny 19. století. Matriky farnosti Brod nad Dyjí jsou dnes uloženy v Moravském zemském archivu a na jeho internetových stránkách jsou přístupné veřejnosti jejich digitální kopie.

Pro zachycení důkazů a posouzení změn, které se mohly v matrikách objevit, bylo vybráno sledované období v rozsahu 10 let, přesně od roku 1805 do roku 1814 včetně.

Matrika narozených[4]

Vysoká natalita počátku 19. století šla ruku v ruce s vysokou kojeneckou a dětskou úmrtností. Šanci na dožití deseti let mělo na konci 18. století asi 6 dětí z 10, v letech 1810–1814 byla dětská úmrtnost 28 %.[5] Velký počet dětí proto představovalo naději, že se některé z nich dožije dospělosti, převezme majetek a zaopatří rodiče ve stáří.[6] Přímo na venkově porodnost ovlivňoval také hospodářský rok, dle kterého se stanovily i termíny svateb tak, aby porod nezasahoval do doby intenzivních zemědělských prací.[7] Porodnost byla dále ovlivňována mnoha společenskými krizemi, např. válkou. Takový výkyv se projevil v českých zemích v letech 1805 – 1806, kdy došlo ke snížení porodnosti až o 20 %.[8]V menší míře byl regulátorem také silný vliv katolické církve a její tlak na zdrženlivost během půstů a adventu. Církev nedoporučovala obecně ani častý pohlavní styk, neboť to vedlo k oslabení spermatu aplození mentálně postižených dětí.[9]

Konkrétní matrika, která byla použita, byla pro Brod nad Dyjí vedena v letech 1744 – 1860. Z knihy lze zjistit základní informace typu: datum narození, číslo domu, jméno narozeného, kdo jej křtil, náboženské vyznání, pohlaví, zda pocházel z lože ne/manželského, kdo byli rodiče a kdo kmotři.

Ve sledovaném období se narodilo v průměru 20 dětí ročně. Z průměrného počtu se odlišuje samotný rok 1809 s počtem 27 narozených. Vzhledem k tomu, že nejvíce dětí se narodilo v květnu, lze předpokládat, že žně předchozího roku byly povedené a úroda bohatá. Dalším neobvyklým rokem je pak rok 1811. Narodilo se zde 26 dětí anatalita je rozdělena do celého roku, přičemž žádný z měsíců nevyniká. Je tedy možné, že se rok 1810 oproti předchozímu roku, kdy docházelo k odevzdání části potravin a hospodářských zvířatutábořenému francouzskému vojsku, zdál bohatý a natalita potévzrostla, jak se obecně děje v dobách míru po válce. Stejně tak mohl být ovšem rok 1810 úrodný, což se projevilo na zvýšené natalitě v roce 1811.

V matrice narozených tedyžádná data v podobě narozeného francouzského dítěte či neobvyklého nárůstu porodůnedokazují pobyt francouzských vojáků ani jejich vliv na obyvatelstvo Brodu nad Dyjí.

 Tab.č. 1: počty narozených dětí ve sledovaném období

ROK	POČET NAROZENÝCH	MIMO MANŽELSKÉ LOŽE
1805	21	0
1806	17	0
1807	20	0
1808	16	0
1809	27	1
1810	19	1
1811	26	1
1812	18	0
1813	20	0
1814	20	0

Matrika oddaných [10]

Vysokou porodnost zajišťovala sňatečnost, neboť se každé dítě mělo narodit pouze v řádném svazku. Lidé na venkově vstupovali do svazku dříve než lidé ve městě, stejně tak Moravané uzavírali manželství dříve než Češi. Věk nevěst byl mezi 20-25 lety, ženichové byli o 5 let starší.[11]

Matrika oddaných, ve které se nachází záznamy pro sledované období, byla vedena v letech 1784 – 1868. Z matrik oddaných lze zjistit rok sňatku, číslo domu, jméno, věk, vyznání
a manželský stav (svobodný/vdovec/vdova) ženicha a nevěsty, jméno a stav (myšleno povolání, případně vztah k novomanželům) svědků. Průměrný počet sňatků ve sledovaném období je 5 sňatků za rok. Roky 1809 a 1810 se v počtu nijak neliší od průměru, přesto zde nalezneme důkaz pobytu francouzských vojáků a to v podobě sňatku, který se konal přímo v táboře. Ke sňatku došlo 6. září 1809 a místo čísla domu nalezneme zápis in laager. Ženichem byl Ludovicus[12], syn Antona Biota, muzikant ze 17. pluku (Musicus 17 Reg.). Nevěstou byla Magdalena, dcera Georga Plastera, oba novomanželé byli 30 a půl roku staří a dosud svobodní. Svědky pak byli Johann Phillipe Freder, capellmeistera JohannesDreuse, muzikant, oba ze 17. pluku řadové pěchoty (17 Reger de Linie). Matrika oddaných tedy potvrdila pobyt vojáků 17. pluku řadové pěchoty v Brodě nad Dyjí. 

Obr.č. 1: matriční zápis sňatku v táboře

Zdroj: (Moravský zemský archiv v Brně, fond E 67 Sbírka matrik, kniha č. 2375, římskokatolický farní úřad Brod nad Dyjí, matrika oddaných svazek I., strana 19.)

Tab.č. 2: počty sňatků ve sledovaném období

ROK	POČET SŇATKŮ
1805	6
1806	3
1807	3
1808	7
1809	6
1810	7
1811	5
1812	2
1813	7
1814	6

Matrika zemřelých [13]

Matriky zemřelých mohou přinést největší výpovědní hodnotu, avšak nejsou plně hodnověrné. Jak bylo uvedeno výše, matrikyvedli faráři, tzn. lidé bez medicínského vzdělání. To se samozřejmě projevilo i na zapisovaných záznamech. Ohledáním mrtvého byl povinen lékař, ale ten nemusel znát zdravotní stav před smrtí, a příčina smrti tak byla stanovena dle symptomů popisovaných příbuznými.[14]Z tohoto faktu jednoduše vyplývá, že matrika z tohoto období rozhodně neoplývá zaručeně správně diagnostikovanými příčinami úmrtí.Průměrný věk dožití na počátku 19. století byl 30 let. To neznamená, že naprostá většina lidí zemřela ve svých 30 letech, ale průměrný věk byl až do počátku následujícího století ovlivněn vysokou kojeneckou a dětskou úmrtností.V letech 1805–1809 byla celková úmrtnost 40 ‰ (o sto let později je to 19 ‰).[15]

Nejvýraznějším problémem celého 19. století byla pitná voda. Epidemické nemoci ve všech věkových skupinách byly velmi běžné, na vině byla ve většině kontaminovaná voda
a nedostatečná hygiena. Studny, které zajišťovaly pitnou vodu, byly snadno náchylné na kontaminaci z důvodu blízkosti odpadních jímek, ale také při pravidelných povodních. Takováto studna se pak stávala zdrojem nejrůznějších epidemií od úplavic přes břišní tyfus až po choleru, která se v českých zemích vyskytovala ve velkých vlnách od roku 1831.[16] Břišní tyfus, horečnaté onemocnění způsobené bakterií SalmonellaTyphi, se v Brodě nad Dyjí průběžně objevuje po celé sledované období. Také v roce 1809 se v jednom případě objevil ještě před přítomností francouzských vojáků. V dobách války se šířily na bojišti i v zázemí nakažlivé choroby jako právě úplavice nebo tyfus ve větší míře. Tyto infekce nemusely být smrtelné samy o sobě, nicméně pro vyhladovělé a vyčerpané obyvatelstvo, převážně děti a starší lidi, představovaly nepřekonatelnou nemoc.[17] Obecně také více vojáků umíralo na nemoci než přímo v boji.[18]

Matrika zemřelých byla v Brodě nad Dyjí vedena v letech 1784 – 1862. Mezi základní informace, které lze z knihy získat, patří: datum úmrtí a pohřbu, číslo domu, jméno, vyznání, pohlaví a věk zemřelého apříčina úmrtí. Průměrný počet úmrtí byl v prvních dvou desetiletích 19. století v Brodě nad Dyjí 24 smrtí. Hned prvním rokem, který nezapadá do průměru, je rok 1806. V tomto roce zemřelo 38 osob, což je nejvíc ve sledovaném období. Ke většině úmrtí došlo v zimě a na jaře, lze tedy předpokládat, že se jedná o následek války III. koalice.  Kromě typických příčin, jako je psotník u dětí a tuberkulóza u lidí produktivního věku, se navíc objevila i epidemie spalniček, které podlehlo sedm dětí. Hned následující rok museli obyvatelé Brodu nad Dyjí pochovat 11 obětí pravých neštovic. Naproti tomu nízký počet úmrtí v roce 1808dokazuje teorii popsanou u matriky narození, totiž že se jednalo o úrodný rok. Z celkového počtu 16 úmrtí se jednalo kromě tří padesátníků ve všech případech o děti.

Samotný rok 1809 se vyznačuje velmi vysokým počtem úmrtí a to 35. Dne 7. srpna došlo k úmrtí přímo ve vojenském táboře. Nebožtíkem byl dvacetišestiletýJoannesMichon
z 30. pluku řadové pěchoty(u 30 LinienRegem.)a příčinou smrti byla úplavice (Ruhr).

Obr.č.2: matriční zápis úmrtí v táboře

Zdroj: (Moravský zemský archiv v Brně, fond E 67 Sbírka matrik, kniha č. 2378, římskokatolický farní úřad Brod nad Dyjí, matrika zemřelých svazek I., strana 39.)

Jedná seo ojedinělou smrt na toto onemocnění, kterávšak odstartovalasérii pravděpodobně souvisejících úmrtí. V srpnu a září se objevilahitzigefieber[19] (2 případy), v Čechách známájako horká nemoc. V září a v listopadu se v matrice vyskytuje břišní tyfus (Faul fieber, 4 případy). Vedle vypsaných příčin pak většinu úmrtí až do konce roku představujíhorečky, vysílení a hubnutí, u dětí do 2 let pak o psotník(Fraiẞ). Je však nutné podotknout, že jako za psotník byla označována všechna úmrtí způsobená křečemi a ty provázely jakákoliv horečnatá onemocnění a to včetně onemocnění zažívacího traktu.[20]

Tento trend pokračoval i v roce 1810, kdy zemřelo celkem 36 osob. Nejvíce zemřelých bylo v únoru a příčinami byly ponejvíce horká nemoc, břišní tyfus a průjem. S končícím jarem klesaly i počty úmrtí.

Až do konce sledovaného období se poté jedná hlavně o typické příčiny jako je plicní tuberkulóza, psotník, vodnatelnost a ve větší míře ve všech věkových skupinách také sněť. Dle církve byla původcem tuberkulózy a vodnatelnosti, stejně jako tělesné a duševní slabosti, masturbace.[21]

Matrika zemřelých tedy prokázala přítomnost vojáků 30. pluku řadové pěchoty v Brodě nad Dyjí a vyšší výskytúmrtí obyvatel způsobených horečnatými a průjmovýmionemocněními
a zjevné oslabení jejich zdravotního stavu, které ve sledovaném období nemá obdoby. Jedná se proto o materiál s největší výpovědní hodnotou.

Tab.č. 3: počty úmrtí ve sledovaném období

ROK	POČET ZEMŘELÝCH
1805	26
1806	38
1807	23
1808	16
1809	35
1810	36
1811	24
1812	22
1813	20
1814	6

Seznam použitých pramenů a literatury

Prameny:

Moravský zemský archiv v Brně, fond E 67 Sbírka matrik, kniha č. 2371, římskokatolický farní úřad Brod nad Dyjí, matrika narozených svazek I.

Moravský zemský archiv v Brně, fond E 67 Sbírka matrik, kniha č. 2375, římskokatolický farní úřad Brod nad Dyjí, matrika oddaných svazek I.

Moravský zemský archiv v Brně, fond E 67 Sbírka matrik, kniha č. 2378, římskokatolický farní úřad Brod nad Dyjí, matrika zemřelých svazek I.

Literatura:

Dana GÖPFERTOVÁ – Petr PAZDIORA – Jana DÁŇOVÁ, Epidemiologie: (obecná a speciální epidemiologie infekčních nemocí), Praha 2006.

Ludmila HLAVÁČKOVÁ – Petr SVOBODNÝ, Dějiny lékařství v českých zemích, Praha 2004.

Ludmila KÁRNÍKOVÁ, Vývoj obyvatel českých zemí 1754 – 1914,Československá akademie věd1965.

Milena LENDEROVÁ – Karel RÝDL, Radostné dětství? Dítě v Čechách devatenáctého století, Praha – Litomyšl 2006.

Milena LENDEROVÁ – Tomáš JIRÁNEK – Marie MACKOVÁ, Z dějin české každodennosti : život v 19. století, Praha 2017.

Milena LENDEROVÁ – Daniela TINKOVÁ – Vladan HANULÍK,Dějiny těla: prameny, koncepty, historiografie, Červený Kostelec 2013.

Eduard MAUR, Vývoj matričního zápisu v Čechách, Historická Demografie 6, 1972.

Internetové zdroje:

www.csu.gov.cz [cit. 2025-09-05]

Poznámky

[1] www.csu.gov.cz [cit. 2025-09-05]

[2] Eduard MAUR, Vývoj matričního zápisu v Čechách, Historická Demografie 6, 1972, s. 42.

[3] Tuto úlohu však moli také vykonávat kostelníci či kantoři.

[4] Moravský zemský archiv v Brně, fond E 67 Sbírka matrik, kniha č. 2371, římskokatolický farní úřad Brod nad Dyjí, matrika narozených svazek I., strany 52–73.

[5] Milena LENDEROVÁ – Karel RÝDL, Radostné dětství? Dítě v Čechách devatenáctého století, Praha – Litomyšl 2006, s. 271.

[6] Milena LENDEROVÁ – Tomáš JIRÁNEK – Marie MACKOVÁ, Z dějin české každodennosti : život v 19. století, Praha 2017, st. 194.

[7] Milena LENDEROVÁ – Karel RÝDL, Radostné dětství? Dítě v Čechách devatenáctého století, s. 135.

[8] Ludmila KÁRNÍKOVÁ, Vývoj obyvatel českých zemí 1754– 1914, s. 68.

[9] Milena LENDEROVÁ – Karel RÝDL, Radostné dětství? Dítě v Čechách devatenáctého století, s. 32.

[10] Moravský zemský archiv v Brně, fond E 67 Sbírka matrik, kniha č. 2375, římskokatolický farní úřad Brod nad Dyjí, matrika oddaných svazek I., strany 15–24.

[11] Milena LENDEROVÁ – Tomáš JIRÁNEK – Marie MACKOVÁ, Z dějin české každodennosti : život v 19. století, s. 168.

[12] V matrikách byla často křestní jména zapisována latinsky, příjmení pak byla psána v původní podobě/jazyku.

[13] Moravský zemský archiv v Brně, fond E 67 Sbírka matrik, kniha č. 2378, římskokatolický farní úřad Brod nad Dyjí, matrika zemřelých svazek I., strany 32–47.

[14] Ludmila HLAVÁČKOVÁ – Petr SVOBODNÝ, Dějiny lékařství v českých zemích, Praha 2004, s. 90.

[15] Milena LENDEROVÁ – Tomáš JIRÁNEK – Marie MACKOVÁ, Z dějin české každodennosti : život v 19. století, s. 272.

[16] Dana GÖPFERTOVÁ – Petr PAZDIORA – Jana DÁŇOVÁ, Epidemiologie: (obecná a speciální epidemiologie infekčních nemocí), Praha 2006, s. 112.

[17] Ludmila HLAVÁČKOVÁ – Petr SVOBODNÝ, Dějiny lékařství v českých zemích, s. 92.

[18] Milena LENDEROVÁ – Tomáš JIRÁNEK – Marie MACKOVÁ, Z dějin české každodennosti : život v 19. století, s. 257.

[19] Dle genealogického slovníku úmrtí se může jednat o břišní tyfus nebo o jakékoliv onemocnění, kde kolísá vysoká teplota.

[20] Milena LENDEROVÁ – Karel RÝDL, Radostné dětství? Dítě v Čechách devatenáctého století,s. 274.

[21] Milena LENDEROVÁ – Daniela TINKOVÁ – Vladan HANULÍK, Dějiny těla : prameny, koncepty, historiografie, Červený Kostelec 2013, s. 169.