Prezident Projektu Austerlitz Miroslav Jandora rytířem francouzského Národního řádu za zásluhy

V úterý 10. prosince 2019 převzal prezident Projektu Austerlitz Miroslav Jandora, pořadatel vzpomínkových akcí Austerlitz věnovaných bitvě tří císařů u Slavkova, z rukou jeho excelence Rolanda Galharagua, velvyslance Francouzské republiky v Praze, Národní řád za zásluhy (Ordre national du Mérite), jehož rytířem byl jmenován dekretem prezidenta Macrona z 11. března. A to jako hold za mimořádné přispění k obnovenému zájmu o historii napoleonského období a nasazení při organizování akce světového věhlasu.

Miroslav Jandora je hlavním organizátorem vzpomínkových akcí na bitvu u Slavkova od roku 1998 a poprvé je organizoval již v letech 1990 a 1991. Cílem Projektu Austerlitz 2005, který vznikl v roce 1998 a k němuž se postupně přihlásily kromě spolků vojenské historie také obce slavkovského bojiště, na prvním místě Tvarožná a Prace, bylo uspořádat důstojnou vzpomínkovou akci bez nadsázky celým světem očekávaného dvoustého výročí bitvy tří císařů.

Bitva u Slavkova a s ní spojená napoleonská tradice v regionu bojiště, ale nejen tam, rozhodně patří mezi významné momenty historie a kultury nejen Jihomoravského kraje, České republiky, ale přirozeně i Francie a dalších zemí. Miroslav Jandora svými aktivitami významně přispěl k jeho propagaci nejen v rámci České republiky, ale také Evropy a zámoří.

V prosinci 2005 proběhla v Evropě dosud největší akce svého druhu – akce Austerlitz 2005. Zúčastnilo se jí na 3600 napoleonských re-enactorů z 24 zemí světa. Region slavkovského bojiště navštívily desetitisíce návštěvníků a hlavnímu bodu programu, rekonstrukci bitvy u Slavkova, poprvé živě přenášené televizí (i do zahraničí), přihlíželo na 30.000 diváků. Na dvě tisícovky účastníků a velké množství návštěvníků se poté přišli poklonit památce padlých a zesnulých při pietním aktu na Mohyle míru na Prateckém kopci.

Všem zájemcům akce odpověděla na zdánlivě prostou otázku: „Kde leží Austerlitz?“ Leží v České republice, na jižní Moravě, mezi Brnem a Slavkovem. Dlouholeté přípravy a následnou realizaci řídil právě Miroslav Jandora. Součástí příprav 200. výročí bitvy u Slavkova byl mj. mimořádný program, během něhož byly 5. prosince 2004 v Paříži v Invalidovně uděleny prapory a orlice dnešním plukům Napoleonovy armády.

A v pořádání vzpomínkových akcí pokračuje Miroslav Jandora nadále, a nejen u Slavkova. Jmenovat můžeme 200. výročí další velké napoleonské bitvy svedené na území dnešního Jihomoravského kraje, bitvy u Znojma z roku 1809, nebo intenzívní spolupráci a podporu 200. výročí bitvy u Chlumce na Ústecku z roku 1813. Vzpomínkové a společenské akce s napoleonskou tématikou pořádal a pořádá ve Valticích, v Mikulově, ve Slavkově u Brna, v Praci, Tvarožné, Kučerově, atd.

V roce 2017, při jubilejní 20. vzpomínkové akci u Slavkova pořádané Projektem Austerlitz, čestný host 212. výročí, armádní generál Hervé Gobilliard, prezident Asociace držitelů Čestné legie ocenil úroveň programu slovy, že „poprvé v žívotě viděl takto provedenou ukázku a manévry, o kterých se učil na vojenské akademii Saint Cyr.“

Vzpomínkové akce Austerlitz jsou největší pravidelně konanou akcí svého druhu v Evropě, mají nejdelší tradici a jsou vysoce ceněné předními spolky vojenské historie napříč kontinentem. Napoleona a jeho vítězství neoslavují – ostatně polovina účastníků obléká uniformy jeho protivníků. Jejich smyslem je přispět k prohloubení zájmu o společné dějiny. A právě to bylo udělením řádu oceněno.

Francie má dnes k Napoleonovi a napoleonské epoše z různých důvodů poněkud ambivalentní vztah. To se projevilo mj. v roce 2005: na 200. výročí bitvy u Trafalgaru poslala republika svou letadlovou loď a velmi mohutně jej podpořila. Jakkoli tedy právě tam utrpěla Francie porážku. Výročí slavkovského se zúčastnila tehdejší ministryně obrany, paní Alliot-Marie, ovšem v rámci soukromé návštěvy. Svou roli zřejmě hraje převažující historický obraz Napoleona Bonaparta coby dobyvatele, pokořitele evropských rivalů, diktátora, který ukončil revoluci a nastolil novou monarchii. Ovšem veškeré státní akty, mj. státní pohřby, které probíhají na Čestném nádvoří Invalidovny, se odehrávají symbolicky před Napoleonovýma očima – pod císařovou sochou z roku 1833, která původně zdobila Vendômské náměstí, a do Invalidovny byla přesunuta v roce 1911. A nejvyšším státním vyznamenáním je dodnes Napoleonem v roce 1802 založená Čestná legie.

Národní řád za zásluhy byl zřízen prezidentem de Gaullem 3. prosince 1963 a je udělován za význačné zásluhy, ať již vojenské nebo civilní, prokázané francouzskému národu. Podobně jako Čestná legie má tři stupně: rytíř, důstojník a komandér, a dvě hodnosti: vysoký důstojník a velkokříž. Pro období od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2020 je pro francouzské občany vyhrazeno 5038 křížů, a pro zahraničí pak 340, z nich 200 nově jmenovaných rytířů.

Ve svém projevu během recepce na francouzském velvyslanectví poděkoval Miroslav Jandora všem, kdo se na Projektu Austerlitz podíleli a podílejí, Jihomoravskému kraji, který je podporuje od roku 2004, a re-enactorům, jimž jsou vzpomínkové akce určeny. Vyznamenání vnímá jako ocenění společných zásluh všech zúčastněných. Mezi významnými hosty recepce byli starostové obcí slavkovského bojiště: Tvarožné, pan Petr Buchta, Prace, pan Jan Vovesný, Zbýšova, pan Jaroslav Žalkovský. Zástupce partnera Projektu Austerlitz, agentury CzechTourism, pan Lukáš Bajer, Petr Fedor, ředitel Odboru kultury a památkové péče JMK, Vladimír Kočan, přední sběratel a soudní znalec v oboru militárií, plk. v.v. Bruno Bucherie, bývalý vojenský přidělenec, pplk. Daniel Kopecký, současný vojenský přidělenec, Ondřej Tupý, prezident Středoevropské napoleonské společnosti, Jiří Podolský, dlouholetý majitel Staré pošty pozořické, Jaroslav Pelíšek, dlouholetý Bagration vzpomínkových akcí, a další.