Současná generace obyvatel v poutní obci Tuřany už dnes většinou o této části historie obce a o událostech v roce 1805 příliš neví. Pohyby vojsk a rekvizice ale postihly i jmenované obce, svojí polohou blízké moravské metropoli Brnu, i při bitvě u Slavkova.
Napoleon byl dle historických údajů v Tuřanech a Brněnských Ivanovicích (Nenovících) celkem třikrát. Při jedné z těchto návštěv Tuřan zdravil Napoleon pochodující francouzské jednotky z otevřeného okna domu, který stával na dnešní Hasičské ulici č. 2. Vystoupal také po historických schodech k barokní kapli Panny Marie v Brněnských Ivanovicích a odtud obhlížel okolní terén. Schodům se dodnes říká "Napoleonovy schody". Po opravě již vypadají jinak, než je známe z historických fotografií a jejich shlédnutí může být tipem na malý rodinný výlet.
O Tuřanském lese píše ve svém románu Vojna a mír i ruský spisovatel Lev Nikolajevič Tolstoj. Poslední část lesa ustoupila výstavbě letiště v polovině minulého století. V roce 1805 byly z Tuřan odvezeny na opevnění Špilberku trámy, určené na krovy budovaného kostela sv. Anny. Kostel byl přes zimu 1805-1806 zakryt jen provizorně. Svatoanenské patronicium bylo o rok později, kdy už byl kostel zastřešen, změněno na mariánské Zvěstování Panně Marii.
Tuřanský hostinský Vavřinec Reinisch přišel "zásluhou" francouzských vojáků o 8698 zlatých. Po bitvě byli v domech, ve škole a v hospodářských budovách tuřanské farnosti uloženi ranění. Šířily se nemoci a po rekvizicích vojáků obou armád nastala velká bída.