Vše nejlepší prezidentovi Projektu Austerlitz

Miroslav Jandora je hlavním pořadatelem vzpomínkových akcí u Slavkova. Jeho prvními ročníky byly akce v letech 1990 a 1991, a dále všechny od roku 1998 (tj. sedmnáct vzpomínkových akcí v rozmezí 22 let), kdy vznikl Projekt Austerlitz 2005 s cílem připravit důstojné 200. výročí bitvy u Slavkova.

Postupem let se cíle či spíše směry aktivit Projektu Austerlitz rozšířily, a s ustavením Středoevropské napoleonské společnosti (C.E.N.S.) v roce 2003 vznikla plodná dlouhodobá spolupráce, jež se opírá o řadu akcí v roce, o jejichž podobě spolurozhodují účastníci, resp. jejich zvolení zástupci. Díky možnosti uspořádat v zimě jako zlatý hřeb každé sezóny vzpomínkovou akci u Slavkova s účastí přibližně 1000 nadšenců existuje přirozená motivace, jež je a dosud vždy byla využitou příležitostí, a díky níž se jednotky nejen z České republiky, které se Slavkova pravidelně účastní, řadí k nejlepším v Evropě.

Kalendář akcí je postaven na řadě akcí, z nichž úvodní slouží především jako „zahřívací" manévry pro vstup do sezóny. Tato úvodní či následující akce je podle možností věnována událostem roku 1809 (akce v Dobšicích u Znojma v letech 2004, 2008 a 2009, v Mikulově 2005-2011 či poslední dva roky ve Valticích), následuje připomenutí Napoleonova narození v srpnu ve Slavkově, a svým rozsahem ojedinělá zimní akce, jedna z nejprestižnějších v Evropě. V roce 2003 a s blížícím se 200. výročím bitvy u Chlumce pak věnujeme pozornost také chlumeckému bojišti.

Podmínky na akcích pro naše snažení dlouhodobě a od počátku této intenzivní spolupráce podporuje a zajišťuje v první řadě právě prezident Projektu Austerlitz Miroslav Jandora. Byl to on, kdo dotáhl do zdárného konce akce, jako bylo 200. výročí předávání orlic a praporů v Paříži v roce 2004, 200. výročí bitvy u Pultusku v Polsku, kdo prosadil přes skromné podmínky úspěšnou realizaci projektu Znojmo 2009, kdo každoročně vyjednal podporu pro akce malé i větší, a kdo v tom přes složitou ekonomickou situaci dnešních dnů pokračuje, přičemž dává z hlediska scénářů bitev a obecně čehokoli, co se týká vlastního obsahu akcí účastníkům skrz C.E.N.S. plnou autonomii. Je současně autorem idejí řady projektů, jejichž následná kontroverzní realizace, za níž nenese odpovědnost a neměl na ni vliv, se stala a stává předmětem ostré kritiky, jako byla „virtuální reality bitvy u Slavkova", Morava napoleonská nebo napoleonská expozice v rekonstruovaných konírnách slavkovského zámku.

Nebylo by to možné bez vzájemné důvěry, podpory a společných cílů. A proto přejeme jménem Středoevropské napoleonské společnosti Miroslavu Jandorovi mnoho sil, trpělivosti a odolnosti. Mluvit a usmívat se umí kdekdo. Výsledky více než dvacetileté činnosti v oblasti připomínání napoleonské historie nejen na našem území však hovoří samy za sebe.

Jakub Samek
Ondřej Tupý