Výročí týdne 24. – 30. května z let 1800-1805

204 let


24. května 1800: Přechod průsmyku sv. Bernarda: Francouzi zopakovali pokus z předchozí noci projet s dělostřelectvem pod pevností Bard; aby ztlumili hluk, pokryli silnici silnou vrstvou hnoje a obalili kola dělových lafet slámou a senem. Obléhání pevnosti bylo svěřeno Chabranově divizi, zbytek armády postupoval údolím na Ivreu.



26. května 1800: Lannes zvítězil u La Chiuselly.



27. května 1800: Přechod průsmyku sv. Bernarda: Berthier přenesl hlavní štáb do Ivrey, kam dorazil i Napoleon. Armáda dostala následující rozkazy: Lannes s předvojem (Watrin, Mainoni, Rivaud) postupoval ke Chiavassu po silnici na Turín; Muratova jízda a Monnierova divize byli ve Vercelli na silnici do Milána, za nimi se vydala i Boudetova divize; Loison prošel Ivreou, následován v nevelké vzdálenosti Chambarlhacem a Chabran pokračoval v obléhání pevnosti Bard; Thurreau sestoupil s Mont Cénis a dorazil do Susy; Moncey, který právě prošel průsmykem sv. Gotharda, byl ještě velmi daleko v údolí Leventina. Přechod Alp od Martigny do Ivrey zvládnul Lannesův předvoj za osm dní, hlavní síly armády, včetně dělostřelectva, za třináct dní – překonali vzdálenost asi 160 kilometrů, výškový rozdíl při výstupu do průsmyku sv. Bernarda činil 2.300 metrů, při sestupu do Ivrey 2.500 metrů.



30. května 1800: Napoléon Bonaparte o půlnoci odejel z Ivrey do Vercelli.
Lyon: komisař u tribunal criminel départementu Rhône hlasí ministrovi spravedlnosti: „Toto město se vestavu, v němž se nachází, nesmí zaměňovat s ostatními. Jeho hradby byly zbořeny a zločinci se mohou za noci na všech místech vracet do svých úkrytů nebo je opouštět. Existují zde dokonce průrvy, které vedou do podzemních prostor starých demolovaných bašt, jež jim slouží jako úkryt kradených věcí, mrtvol zavražděných nebo vrahů samých. Tyto okolnosti činí policejní činnost v Lyonu mimořádně těžkou“. V Lyonu chyběly domovnice (concierges) a vzhledem k prudkému sklonu ulic i fiakristé (cochers de fiakre), kteří v ostatních městech sloužili policii jako pravidelný zdroj informací, takže bylo velmi těžké kontrolovat chování obyvatel i pohyb příchozích, obecný strach způsobil, že mezi léty III-XII zde téměř nebylo možno najít osoby, ochotné svědčit v případě vražd, spáchaných za bílého dne, nebo přijmout účast v porotě, jež měla odsoudit notoricky známé vrahy. Zločinci se spolčovali v řadě tajných společností, jako v obávané Compagnie de Jésus. Neschopnost policie a správních orgánů dosáhla té míry, že příbuzní obětí hrozili, že spravedlnost vykonají sami.
Janov: rakouský generál Ott a britský admirál Keith znovu tlumočili obležené francouzské posádce Melasovu nabídku čestné kapitulace, Masséna se snaží získat čas.
Benátky: kapitulní vikář Niccolo Bortolatti vydal všem farářům benátského patriarchátu dispozice pro odjezd papeže Pia VII. z Benátek do Říma: „V den odjezdu našeho pána, papeže Pia VII. do Říma nařídíte konat kolem svého kostela procesí se zbožným zpěvem litanií Panny Marie, každý den pak měla být ve mši svaté užívána kolekta pro Papa až do doby, kdy do Benátek dorazí zpráva o jeho šťastném příjezdu do Říma.
Neapol: Ferdinand IV. Bourbonský vyhlásil amnestii pro ty, kdo se aktivně nasadili pro Neapolskou republiku z roku 1799.



203 let


25. května 1801: První konzul navštívil Davidův ateliér, kde vznikal Bonaparte franchissant les Alpes. Téhož dne začaly slavnosti k poctě etruského krále a královny.



28. května 1801: mezi Velkou Británií a Dánskem byl podepsán mír.
 Wellesley, budoucí lord Wellington, zbavil trůnu indického nabába z Carnaticu.



202 let


20. května 1802: Pařížská francouzská mírová smlouva s Württemberskem.



23. května 1802: Pařížská smlouva Francie s Pruskem o odškodnění.



201 let


25. května 1803:  Marie-Louise-Élisabeth de Lamoignon (1763-1825) založila ve Vannes, společně s místním biskupem, mons. Antoinem-Xavierem Maynaudem de Pancemont (1756-1807) kongregaci Soeurs de la Charité de Saint-Louis, jíž se dostalo diecézního schválení ze strany biskupa z Vannes, mons. Pierra Ferdinanda de Bausset 24.4. 1816, verbálního schválení ze strany papeže Pia VII. v lednu roku 1805 a definitivního schválení ze strany papeže Řehoře XVI. 4.12. 1840.



27. května 1803: armáda generála Mortiera obsadila Hannoversko jako britskou državu.



30. května 1803: všichni francouzští vojáci se mají vrátit ke svým jednotkám.
V Cahorsu narukoval k 10. husarskému pluku osmnáctiletý Jean-Baptiste Guindey (1785-1813); v srpnu byla jedna eskadrona přesunuta do Agenu a zbylé tři fo Bayonne. V Bayonne dostal Guindey v listopadu své bridagýrské prýmky. Počátkem roku se pluk přesunul do Saint-Omer a odtud do tábora u Boulogne, kde se připravoval na nalodění k výsadku do Anglie. Prvního února 1805 byl dosavadní velitel, Antoine-Charles-Louis Lasalle (1775-1809) povýšen na brigádního generála a v čele pluku ho vystřídal plukovník Beaumont. V německém tažení roku 1805 byl jeho pluk zařazen do Treillardovy brigády Lannesova 5. armádního sboru. U Wertingen překročil Dunaj a v bitvě u Holsheimu prošel Guindey křtem ohněm: padl pod ním kůň a byl zraněn sedmi ranami šavlí. U Slavkova, 2. prosince 1805, se účastnil zdrcujícího útoku desátého husarského: koně pod ním srazila dělová koule a sám byl raněn kulkou do boku, čekala ho dlouhá rekonvalescence  ve špitále v Sélestatu.



200 let


25. května 1804: byl zahájen proces Cadoudal-Moreau, v němž krom nich figurovalo dalších 45 obviněných.
Vydání dekretu o založení města Napoléon-Vendée, někdejší La-Roche-sur-Yon.



28. května 1804: pouhých deset dní po vyhlášení císařství byl v Paříži zahájen proces proti generálu Moreauovi, Fouché ve svých Pamětech  udává, že všeobecná nespokojenost s tímto procesem budila obavy, že Moreauovo odsouzení vyvolá povstání a defekci jednotek.



199 let


24. května 1805: Brno a jeho okolí bylo ve dnech 24. a 25. května postiženo  velkou povodní.