Do  akademické obce uvedly Mgr. Uhlíře studie věnované policejním dějinám, jeho největší specializací však byla organizace habsburské vojenské moci, ve které se orientoval bezesporu lépe, než mnozí důstojníci v ní tehdy sloužící. Nejoblíbenějšími historickými obdobími pro něj byly napoleonská epocha a válečný rok 1866.

Když po roce 1989 došlo k obnovení Československé napoleonské společnosti a Komitétu pro udržování památek z války roku 1866, patřil Mgr. Uhlíř mezi první členy těchto spolků, vyslouživ si brzy díky své badatelské a publikační činnosti, i dobrosrdečné ochotě podělit se o své encyklopedické vědomosti, všeobecné uznání. Když tyto spolky nedávno hodnotily své dvacetileté působení, dostalo se mu od obou vysokých poct, v případě napoleonské společnosti dokonce nejvyššího vyznamenání – záslužného kříže Fénix I. stupně.

Dalšími velkými zálibami Mgr. Uhlíře byly faleristika, heraldika, i historické období naší první republiky a protektorátu. Svou penzi měl v úmyslu strávit nad další velkým tématem, vojenstvím antického Říma. Leč pro něj mu již nezbylo dostatku fyzických sil.