Před 199 lety porazil britský viceadmirál Horatio Nelson spojené francouzsko-španělské loďstvo pod vedením admirála Villeneuva.

Nejslavnější a poslední velká námořní bitva revolučních a napoleonských válek byla velkým britským vítězstvím. Spojenci ztratili 18 z 33 řadových lodí (9 francouzských a 9 španělských) včetně Villeneuvovy vlajkové lodi Bucentaure. Angličané neztratili loď jedinou, byť řada jich byla samozřejmě vážně poškozena. Viceadmirál Nelson na palubě Victory v závěrečných fázích bitvy podlehl smrtelnému zranění. Bitva definitivně potvrdila britskou námořní převahu a napoleonská Francie přestala být pro britské ostrovy přímou hrozbou.

Když Napoléonovi porážku oznámili, suše (a velice sebevědomě) poznamenal: „Nemohu být všude.“

O bitvě existují v češtině dvě v poslední době vydané práce:

Řezníček, Karel: Trafalgarská bitva a její dozvuky, aneb největší námořní drama napoleonských válek neskončilo Nelsonovou smrtí. In: Bulletin ČSNS č. 25/2003, a kapitola Trafalgar v knize Jiřího Kovaříka „Korzáři francouzské revoluce“ (Akcent, Třebíč 2001).