Vzpomínkové akce v podstatě začaly již v neděli 28. listopadu, kdy z Nedvězího na Olomoucku vypochodovala směrem k Brnu kolona rakouských jednotek ve stopách přesunu Kollowratovy kolony z přelomu listopadu a prosince 1805. Ve velmi tvrdých povětrnostních podmínkách urazili granátníci, myslivci, dělostřelci, huláni a husaři, k nimž se přidali později také některé ruské jednotky, asi 90 km během šesti dní. A v úterý jim vyrazili vstříc francouzští jezdci z Valtic, kteří ujeli podobnou vzdálenost ve dvou dnech a zastavili v Němčanech, kde byly v průběhu akce hlavní stáje Grande Armée.
Sněhová kalamita zkomplikovala, nikoli však ohrozila příjezd účastníků, který byl naplánován na páteční odpoledne a večer. Jednotky najížděly do svých ubikací v domluvených časech, ve Slavkově se rozložily již tradičně Francouzi („Francouzi" nejen z Francie, ale z celé Evropy), ve Tvarožné Rakušané, Rusové zde ustavili svůj stanový tábor, v němž trávilo ledové noci na 150 vojáků, kteří tak měli příležitost na vlastní kůži poznat podmínky ještě tvrdší, než v jakých nocovali vojáci před 205. lety. Menší odřady byly ubytovány v Blažovicích, Křenovicích, Jiříkovicích, Zbýšově či Kobylnicích.
Oficiální zahájení akce Austerlitz 2010 proběhlo v pátek večer v Historickém sále zámku Slavkov-Austerlitz formou malé císařské recepce, za přítomnosti starostů obcí bojiště, dalších významných hostů, a důstojníků zúčastněných jednotek. Příchod „císaře a císařovny", které ohlásil v mimořádně zdařilé replice uniformy velkomaršála paláce „generál Duroc", podpořil slavnostní atmosféru setkání, během něhož předalo Jeho Veličenstvo repliku kříže Čestné legie prezidentu Projektu Austerlitz, Miroslavu Jandorovi, s krátkou přestávkou hlavního pořadatele vzpomínkových akcí u Slavkova od roku 1990.
Skutečné stavy přítomných jednotek zásadně za nahlášenými nepokulhávaly, přijelo na 1200 účastníků z prakticky celé Evropy. V sobotu dopoledne probíhal již ve Slavkově vánoční jarmark a jednotky se věnovaly v zámeckém parku přípravě na rekonstrukci bitvy pod Santonem. Částí svezeny autobusy, částí pochodem, dostaly se jednotky na místo bitevní ukázky, jejíž scénář byl letos volně inspirován bojem na severním úseku bojiště. Zatímco „pluky" nastupovaly do výchozích pozic, Jeho Veličenstvo pozdravilo shromážděné hosty ve stanu za tribunou. Ve 14 hodin byla ukázka zahájena představením jezdectva, postupně se zapojily ostatní zbraně a byla zahájena ohlušující palba pušek i dělostřelba po celé linii. Počáteční francouzský postup zaváhal po obchvatu, který po vzoru skutečného manévru knížete Bagrationa provedla ruská armáda, pak se však již začala projevovat francouzská převaha (předepsaná scénářem) a s ubývajícím denním světlem zůstali na bojišti jen „vítězní" Francouzi. Císař vyznamenal a povýšil nejstatečnější, mezi nimi Václava Řehu, který je služebně nejstarším účastníkem vzpomínkových akcí, ke Slavkovu jezdil již s Pierrem Brassinem počátkem 70. let, a Radka Balcárka, pro něhož byl letošní Slavkov třicátým v řadě.
Císařsko-královský pěší pluk Kaunitz-Rietberg č. 20 přišel položit věnec do hrobky Kouniců ve Slavkově a v půl osmé večer pak bylo v centru Slavkova zahájeno defilé zakončené přehlídkou na náměstí; jednotkám byla přečtena Napoleonova proklamace, poslední slova: „Postačí, když řeknete: bojoval jsem u Slavkova, aby vám odpověděli: To je hrdina!" pronesl francouzsky Frank Samson v roli císaře, a následoval ohňostroj provázený hudbou, tradičně připravený ohněstrůjcem Ivanem Martínkem.
Po ohňostroji proběhla na schodech slavkovského kostela rekonstrukce ceremonie přísahy na nový prapor provedená fyzilíry k.k. IR. 20, a v Historickém sále pak podpis příměří, jež bylo na tomtéž místě podepsáno 6. prosince 1805; Jeho Veličenstvo vyzvalo „maršála Berthiera", kterého pro tuto příležitost ztvárnil Franck Simon, a knížete Liechtensteina, jehož důstojně sehrál Michael Jäger, aby podepsali podmínky příměří, jež byly základem pro pozdější prešpurský mír. Po rázném vojenském přípitku proneseném Olegem Sokolovem, historikem Armádního muzea v Paříži a „divizním generálem" jednotek re-enactmentu, byl sobotní oficiální program uzavřen.
V neděli dopoledne v půl jedenácté byl na Mohyle míru u obce Prace zahájen tradiční pietní akt; nastoupené jednotky vyslechly proslovy náměstka hejtmana Jihomoravského kraje Václava Horáka či starosty obce Prace, Jana Vovesného, modlitbu katolickou opata starobrněnského Lukáše Evžena Martince a uvnitř kaple také pravoslavnou; v kapli pak položili účastníci pietního aktu věnce.
Tím byly vzpomínkové akce 205. výročí bitvy u Slavkova završeny. Z hlediska pořadatelů proběhly navzdory mrazivému počasí a úvodní sněhové kalamitě hladce. Děkujeme všem, kdo se o to zasloužili. Na prvním místě všem „vojákům" vojensko-historických klubů, všem, kdo podpořili akci umožněním ubytování účastníkům: ve Slavkově řediteli ZŠ Komenského, panu Soukopovi, řediteli ZŠ Tyršova, panu Půčkovi, v Blažovicích panu starostovi Plevovi, a obci Tvarožná za tradičně dobré zázemí zde umístěných vojáků koaličních.
Velký dík patří partnerům a sponzorům akce, bez nichž by rozsáhlé půlkulaté výročí nemohlo být v tomto rozměru uspořádáno: v první řadě Jihomoravskému kraji a České centrále cestovního ruchu.